489/1990 Sb.
SDĚLENÍ
federálního ministerstva zahraničních věcí
Federální ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 9.
července 1948 byla na 31. zasedání generální konference
Mezinárodní organizace práce přijata Úmluva o svobodě sdružování
a ochraně práva odborově se organizovat (č. 87). Ratifikace Úmluvy
Československou socialistickou republikou byla zapsána dne 21.
ledna 1964 generálním ředitelem Mezinárodního úřadu práce. Podle
svého článku 15 Úmluva vstoupila pro Československou
socialistickou republiku v platnost dnem 21. ledna 1965.
Český překlad Úmluvy se vyhlašuje současně.
Úmluva č. 87
Úmluva o svobodě sdružování a ochraně práva
odborově se organizovat
Generální konference Mezinárodní organizace práce, která byla
svolána správní radou Mezinárodního úřadu práce do San
Franciska a tam se sešla dne 17. června 1948, na svém třicátém
prvém zasedání,
rozhodnuvši přijmout formou úmluvy některé návrhy, týkající se
svobody sdružování a ochrany práva odborově se organizovat,
jež jsou sedmým bodem jednacího pořadu zasedání,
berouc v úvahu, že preambule ústavy Mezinárodní organizace práce
vyhlašuje uznání zásady svobody sdružování jako prostředek ke
zlepšení podmínek zaměstnání a zajištění míru,
berouc v úvahu, že Filadelfská deklarace znovu potvrdila, že
"svoboda vyjadřování a sdružování je nezbytnou podmínkou
stálého pokroku",
berouc v úvahu, že Mezinárodní konference práce na svém třicátém
zasedání jednomyslně schválila zásady, které by mohly tvořit
základ mezinárodní úpravy,
berouc v úvahu, že Valné shromáždění Spojených národů na svém
druhém zasedání přijalo za své tyto zásady a vyzvalo
Mezinárodní organizaci práce, aby vyvinula všechno své úsilí
k tomu, aby bylo možno přijmout jednu nebo více mezinárodních
úmluv,
přijímá dne 9. července 1948 úmluvu, která bude označována jako
Úmluva o svobodě sdružování a ochraně práva odborově se
organizovat, 1948:
ČÁST I.
Svoboda sdružování
Čl.1
Každý členský stát Mezinárodní organizace práce, pro který
platí tato úmluva, se zavazuje uskutečnit následující ustanovení.
Čl.2
Pracovníci a zaměstnavatelé bez jakéhokoliv rozdílu mají
právo bez předchozího schválení ustavovat organizace podle
vlastní volby, jakož i stát se členy takových organizací, a to za
jediné podmínky, že se podřídí stanovám těchto organizací.
Čl.3
(1) Organizace pracovníků a zaměstnavatelů mají právo
vypracovávat své stanovy a pravidla, zcela svobodně volit své
zástupce, organizovat svoji správu a činnost a formulovat svůj
program.
(2) Veřejné orgány se zdrží jakéhokoliv zásahu, který by
omezoval toto právo nebo zabraňoval jeho zákonnému vykonávání.
Čl.4
Organizace pracovníků nebo zaměstnavatelů nepodléhají
rozpuštění nebo pozastavení činnosti administrativní cestou.
Čl.5
Organizace pracovníků a zaměstnavatelů mají právo ustavovat
federace a konfederace, jakož i stát se jejich členy, a každá
organizace, federace nebo konfederace má právo se stát členem
mezinárodních organizací pracovníků a zaměstnavatelů.
Čl.6
Ustanovení výše uvedených článků 2, 3 a 4 se vztahují na
federace a konfederace organizací pracovníků a zaměstnavatelů.
Čl.7
Nabytí statutu právnické osoby organizacemi pracovníků nebo
zaměstnavatelů, jejich federacemi a konfederacemi nemůže být
podřízeno takovým podmínkám, které by omezovaly provádění
ustanovení výše uvedených článků 2, 3 a 4.
Čl.8
(1) Při vykonávání práv, která jsou jim přiznána touto
úmluvou, musí pracovníci, zaměstnavatelé a jejich příslušné
organizace, tak jako jiné osoby a organizované kolektivy, dbát
zákonnosti.
(2) Vnitrostátní zákonodárství nesmí omezovat, ani nesmí být
uplatňováno tak, aby omezovalo záruky stanovené touto úmluvou.
Čl.9
(1) Do jaké míry budou záruky, vyplývající z této úmluvy,
uplatněny v ozbrojených silách a v policii, bude stanoveno
vnitrostátním zákonodárstvím.
(2) Podle zásad stanovených v odstavci 8 článku 19 ústavy
Mezinárodní organizace práce nelze o ratifikaci této Úmluvy
některým členským státem mít za to, že se dotýká jakéhokoli již
existujícího zákona, soudního rozhodnutí, obyčeje nebo dohody, na
základě nichž se poskytují příslušníkům ozbrojených sil a policie
práva zaručená touto úmluvou.
Čl.10
V této úmluvě znamená slovo "organizace" každou organizaci
pracovníků nebo zaměstnavatelů, která má za cíl podporovat a hájit
zájmy pracovníků nebo zaměstnavatelů.
ČÁST II.
Ochrana práva odborově se organizovat
Čl.11
Každý členský stát Mezinárodní organizace práce, pro který
platí tato úmluva, se zavazuje učinit všechna potřebná a vhodná
opatření, aby zajistil pracovníkům a zaměstnavatelům svobodné
vykonávání práva odborově se organizovat.
ČÁST III.
Různá opatření
Čl.12
(1) Pokud jde o území uvedená v článku 35 Ústavy Mezinárodní
organizace práce, změněné aktem o změně ústavy Mezinárodní
organizace práce z roku 1946, s výjimkou území uvedených
v odstavcích 4 a 5 zmíněného takto pozměněného článku, každý
členský stát organizace, který ratifikuje tuto úmluvu, zašle
generálnímu řediteli Mezinárodního úřadu práce současně
s ratifikací úmluvy nebo v době co nejkratší po její ratifikaci
prohlášení, v němž uvede:
a) území, ohledně nichž se zavazuje provádět ustanovení úmluvy
beze změny,
b) území, u nichž se zavazuje provádět ustanovení úmluvy
s výhradou změn a podrobnosti o těchto změnách,
c) území, na nichž není možno úmluvu provádět a v těchto
případech důvody, pro které ji není možno provádět,
d) území, pro něž si vyhrazuje své rozhodnutí.
(2) Závazky uvedené pod písmeny a) a b) prvního odstavce
tohoto článku budou považovány za nedílnou součást ratifikace
a budou mít stejné účinky.
(3) Každý členský stát se může kdykoli novým prohlášením
zcela nebo zčásti vzdát výhrad obsažených v jeho původním
prohlášení na základě ustanovení pod písmeny b), c) a d) prvního
odstavce tohoto článku.
(4) Každý členský stát může v obdobích, během nichž lze tuto
úmluvu vypovědět podle ustanovení článku 16, zaslat generálnímu
řediteli nové prohlášení pozměňující v jakémkoliv jiném směru
znění kteréhokoli předchozího prohlášení a uvádějící údaje
o současné situaci v takových územích.
Čl.13
(1) Jestliže otázky, které upravuje tato úmluva, spadají do
vlastní pravomoci orgánů nemetropolitního území, členský stát
odpovědný za mezinárodní styky tohoto území v dohodě s vládou
tohoto území může zaslat generálnímu řediteli Mezinárodního úřadu
práce prohlášení jménem tohoto území o přijetí závazků obsažených
v této úmluvě.
(2) Prohlášení o přijetí závazků obsažených v této úmluvě
mohou být zaslána generálnímu řediteli Mezinárodního úřadu práce:
a) dvěma nebo více členskými státy organizace za území spadající
pod jejich společnou pravomoc,
b) každým mezinárodním orgánem zodpovídajícím za správu nějakého
území na základě ustanovení Charty Spojených národů nebo
jakéhokoliv jiného platného ustanovení, týkajícího se tohoto
území.
(3) Prohlášení zaslaná generálnímu řediteli Mezinárodního
úřadu práce podle ustanovení uvedených v předchozích odstavcích
tohoto článku musí uvádět, zda ustanovení úmluvy budou prováděna
na určitém území beze změny nebo se změnou, pokud v prohlášení
bude uvedeno, že ustanovení úmluvy budou prováděna se změnami,
musí být podrobně uvedeno, v čem zmíněné změny spočívají.
(4) Členský stát, členské státy nebo příslušný mezinárodní
orgán mohou v obdobích, během nichž lze tuto úmluvu vypovědět
podle ustanovení článku 16, zaslat generálnímu řediteli nové
prohlášení pozměňující v jakémkoli jiném směru znění kteréhokoli
dřívějšího prohlášení a obsahující údaje o současném stavu, pokud
jde o provádění této úmluvy.
ČÁST IV.
Závěrečná ustanovení
Čl.14
Formální ratifikace této Úmluvy budou oznámeny generálnímu
řediteli Mezinárodního úřadu práce a jím zapsány.
Čl.15
(1) Tato úmluva zavazuje toliko členské státy Mezinárodní
organizace práce, jejichž ratifikace byla zapsána generálním
ředitelem.
(2) Nabude účinnosti dvanáct měsíců poté, kdy generální
ředitel zapíše ratifikace dvou členských států.
(3) Pro každý další stát tato úmluva nabude účinnosti dvanáct
měsíců od data, kdy byla zapsána jeho ratifikace.
Čl.16
(1) Každý členský stát, který ratifikoval tuto úmluvu, může
ji vypovědět po uplynutí deseti let ode dne, kdy tato úmluva
poprvé nabyla účinnosti, písemným sdělením generálnímu řediteli
Mezinárodního úřadu práce, který je zapíše. Výpověď nabude
účinnosti jeden rok po dni, kdy byla zapsána.
(2) Každý členský stát, jenž ratifikoval tuto úmluvu a který
nepoužije práva ji vypovědět podle tohoto článku během roku
následujícího po uplynutí období deseti let, jak uvedeno
v předchozím odstavci, bude vázán úmluvou na další desetileté
období a poté ji bude moci vypovědět vždy po uplynutí desetiletého
období za podmínek uvedených v tomto článku.
Čl.17
(1) Generální ředitel Mezinárodního úřadu práce oznámí všem
členským státům Mezinárodní organizace práce zápis všech
ratifikací, prohlášení a výpovědí, které mu členové organizace
sdělí.
(2) Když bude členským státům Organizace sdělovat zápis druhé
ratifikace, jež mu byla oznámena, generální ředitel upozorní
členské státy Organizace na datum, kdy tato úmluva nabude
účinnosti.
Čl.18
Generální ředitel Mezinárodního úřadu práce oznámí
generálnímu tajemníkovi Spojených národů k zápisu podle článku
102 Charty Spojených národů úplné údaje o všech ratifikacích,
prohlášeních a výpovědích, které zapsal podle ustanovení
předchozích článků.
Čl.19
Vždy, bude-li to považovat za nutné, správní rada
Mezinárodního úřadu práce předloží generální konferenci zprávu
o provádění této úmluvy a přezkoumá, zda je záhodno dát na pořad
jednání generální konference otázku její úplné nebo částečné
revize.
Čl.20
(1) Přijme-li generální konference novou úmluvu revidující
úplně nebo částečně tuto úmluvu a neustanoví-li nová úmluva jinak:
a) ratifikace nové revidující úmluvy členským státem způsobí ipso
iure okamžitou výpověď této úmluvy bez ohledu na ustanovení
článku 16, a to s výhradou, že nová revidující úmluva nabude
účinnosti,
b) od doby, kdy nová revidující úmluva nabude účinnosti, tato
úmluva přestane být členským státům otevřena k ratifikaci.
(2) Tato úmluva však zůstane v platnosti co do formy a obsahu
pro ty členské státy, které ji ratifikovaly a které neratifikovaly
revidující úmluvu.
Čl.21
Anglické a francouzské znění této úmluvy mají stejnou
platnost.