172/2010 Sb.
ZÁKON
ze dne 29. dubna 2010,
kterým se mění zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých
dalších zákonů (zákon
o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Změna zákona o ochraně ovzduší
Zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně
některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší),
ve znění zákona č. 521/2002 Sb., zákona č. 92/2004 Sb.,
zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 695/2004 Sb., zákona
č. 180/2005 Sb., zákona č. 385/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb.,
zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 212/2006
Sb., zákona č. 222/2006 Sb., zákona č. 230/2006 Sb.,
zákona č. 180/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona
č. 25/2008 Sb., zákona č. 37/2008 Sb., zákona č. 124/2008 Sb.,
zákona č. 483/2008 Sb., zákona č. 223/2009
Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb.
a zákona č. 292/2009 Sb., se mění takto:
1. V § 3a se na konci
odstavce 1 tečka nahrazuje
čárkou a doplňují se písmena e) a f), která znějí:
„e) od 1. června 2010 ve výši 4,1 % objemových z celkového
množství motorových benzinů přimíchaných
do motorových benzinů; obsah biopaliva,
konkrétně bioethanolu, v motorových benzinech,
uplatněný formou nízkoprocentního přídavku
musí být maximálně do 5 % objemových a nesmí
dojít k překročení obsahu kyslíku stanoveného
v maximální výši 2,7 % hmotnostních,
f) od 1. června 2010 ve výši 6 % objemových z celkového
množství motorové nafty přimíchaných
do motorové nafty; obsah biopaliva v motorové
naftě, uplatněný formou nízkoprocentního přídavku,
nesmí překročit výši maximálního podílu
stanoveného do 7 % objemových.“.
2. V § 3a odst. 2
se slova „písm. a) až d)“ zrušují.
3. V § 3a se za odstavec
2 vkládají nové odstavce 3
a 4, které znějí:
„(3) V případě, že osoba uvedená v odstavci 1 překročí
v kalendářním roce povinné minimální množství
biopaliv stanovené v odstavci 1 (dále jen „nadměrné
množství biopaliv“), může toto nadměrné množství
biopaliv převést do plnění povinnosti podle odstavce 1
v bezprostředně následujícím kalendářním roce. Množství
biopaliv převáděné do následujícího kalendářního
roku může činit nejvýše 0,2 % z celkového množství
motorových benzinů a motorové nafty uvedených do
volného daňového oběhu na daňovém území České
republiky pro dopravní účely nebo uvedených do volného
daňového oběhu pro dopravní účely v jiném členském
státě Evropské unie a dodaných na daňové území
České republiky v uplynulém kalendářním roce.
(4) Pokud osoba uvedená v odstavci 1 hodlá
v následujícím
kalendářním roce uplatnit nadměrné množství
biopaliv podle odstavce 3, je povinna to písemně
sdělit místně příslušnému celnímu úřadu ve lhůtě stanovené
pro podání hlášení podle odstavce 8. Sdělení
musí obsahovat následující údaje
a) jméno, příjmení a adresu, v případě právnické osoby
název, právní formu a sídlo a daňové identifikační
číslo osoby,
b) množství biopaliv, které odpovídá výši povinnosti
podle odstavce 1 v uplynulém kalendářním roce,
c) množství biopaliv, o které byla překročena povinnost
podle odstavce 1 v uplynulém kalendářním
roce,
d) množství biopaliv, které má být zahrnuto do
plnění povinnosti podle odstavce 1 v bezprostředně
následujícím kalendářním roce.“.
Dosavadní odstavce 3 až 10 se označují jako odstavce 5
až 12.
4. V § 40 odst. 13
se slova „§ 3a odst. 9“ nahrazují
slovy „§ 3a odst. 11“.
Čl. II
Přechodná ustanovení
1. Za kalendářní rok 2010 se pro účely splnění
povinnosti stanovené v § 3a odst. 1 písm. c) a d) zákona
č. 86/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti
tohoto zákona, považuje období od 1. ledna 2010
do 31. května 2010.
2. Za kalendářní rok 2010 se pro účely splnění
povinnosti stanovené v § 3a odst. 1 písm. e) a f) zákona
č. 86/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti
tohoto zákona, považuje období od 1. června
2010 do 31. prosince 2010.
3. Hlášení o splnění povinnosti uvedení minimálního
množství biopaliv do volného daňového oběhu
pro dopravní účely nebo o splnění povinnosti dodání
minimálního množství biopaliv na daňové území České
republiky pro dopravní účely v pohonných hmotách
uvedených do volného daňového oběhu v jiném členském
státě Evropské unie za kalendářní rok podle bodů
1 a 2 je osoba uvedená v § 3a odst. 1 zákona č. 86/2002 Sb.
povinna podat místně příslušnému celnímu
úřadu k 31. lednu 2011.
4. Pokud osoba uvedená v § 3a odst. 1 zákona
č. 86/2002 Sb. uvede v kalendářním roce uvedeném
v bodu 1 do volného daňového oběhu na daňovém
území České republiky pro dopravní účely menší
množství biopaliv, než je stanoveno v § 3a odst. 1
písm. c) a d) zákona č. 86/2002 Sb., nebo v pohonných
hmotách, které byly uvedeny do volného daňového
oběhu v jiném členském státě Evropské unie, dodá na
daňové území České republiky menší množství biopaliv
pro dopravní účely, než je stanoveno v § 3a odst. 1
písm. c) a d) zákona č. 86/2002 Sb., může chybějící
množství biopaliv převést do plnění povinnosti v kalendářním
roce uvedeném v bodu 2. V takovém případě se
povinnost stanovená v § 3a odst. 1 písm. e) a f) zákona
č. 86/2002 Sb. v kalendářním roce podle bodu 2 o převedené
množství navyšuje. Ustanovení § 3a odst. 9 zákona
č. 86/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona, se v tomto případě pro kalendářní
rok uvedený v bodu 1 nepoužije.
5. Pokud osoba uvedená v § 3a odst. 1 zákona
č. 86/2002 Sb. překročí v kalendářním roce uvedeném
v bodu 1 minimální množství biopaliv stanovené v § 3a
odst. 1 písm. c) a d) zákona č. 86/2002 Sb., může toto
nadměrné množství biopaliv převést do plnění povinnosti
v kalendářním roce uvedeném v bodu 2. Ustanovení
§ 3a odst. 3 věty druhé zákona č. 86/2002 Sb., ve
znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona,
se v tomto případě nepoužije.
Čl. III
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. června
2010.
Vlček v. r.
Fischer v. r.