297/1996 Sb., o sjednání Dohody mezi členskými státy Severoatlantické smlouvy a ostatními státy zúčastněnými v Partnerství pro mír o statutu jejich ozbrojených sil a Dodatkového protokolu k Dohodě mezi členskými státy Severoatlantické smlouvy a ostatními státy zúčastněnými v Partnerství pro mír o statutu jejich ozbrojených sil

Až na výjimky uvedené v této Dohodě a kterémkoliv doplňkovém protokolu týkajícím se jejich smluvních stran budou všechny členské státy této Dohody uplatňovat ustanovení Dohody mezi smluvními stranami Severoatlantické smlouvy týkající se statutu jejich ozbrojených sil, podepsané v Londýně 19. června 1951, dále nazývané jen "NATO SOFA", jako kdyby všechny členské státy této Dohody byly smluvními stranami NATO SOFA.

1. Kromě oblasti, na niž se vztahuje NATO SOFA, bude se tato Dohoda vztahovat na území všech členských států této Dohody, které nejsou smluvními stranami NATO SOFA.

2. Pro účely této Dohody se bude mít za to, že odkazy na oblast Severoatlantické smlouvy, obsažené v NATO SOFA, se týkají rovněž území zmíněných v odstavci 1 tohoto článku a že odkazy na Severoatlantickou smlouvu se týkají rovněž Partnerství pro mír.

Pro účely provádění této Dohody ve věcech týkajících se smluvních stran, jež nejsou smluvními stranami NATO SOFA, se ustanovení NATO SOFA upravující podávání žádostí nebo postupování sporů Radě NATO, předsedovi stálých zástupců Rady NATO nebo rozhodci vykládají tak, že dotčené smluvní strany mají jednat mezi sebou bez použití vnější jurisdikce.

Tato Dohoda může být doplněna nebo jinak pozměněna v souladu s mezinárodním právem.

1. Tato Dohoda bude otevřena podpisu kterýmkoliv státem, který je buď smluvní stranou NATO SOFA, nebo který přijal pozvání k Partnerství pro mír a schvaluje rámcový dokument Partnerství pro mír.

2. Tato Dohoda podléhá ratifikaci, přijetí nebo schválení. Ratifikační listiny, doklady o přijetí nebo doklady o schválení budou uloženy u vlády Spojených států amerických, která oznámí všem signatářským státům každé takové uložení.

3. Třicet dní poté, co tři signatářské státy, z nichž alespoň jeden je smluvní stranou NATO SOFA a z nichž alespoň jeden přijal pozvání k Partnerství pro mír a schvaluje rámcový dokument Partnerství pro mír, uložily své ratifikační listiny, doklady o přijetí nebo doklady o schválení, vstoupí tato Dohoda v platnost ve vztahu k těmto státům. Pro každý další signatářský stát vstoupí v platnost třicet dní po datu uložení jeho listin.

Tato Dohoda může být vypovězena kteroukoliv smluvní stranou této Dohody podáním písemného oznámení o výpovědi vládě Spojených států amerických, která bude informovat všechny signatářské státy o každém takovém oznámení. Výpověď vstupuje v platnost jeden rok po obdržení oznámení vládou Spojených států amerických. Po uplynutí této roční lhůty přestane tato Dohoda platit pro tu smluvní stranu, která ji vypověděla, s výjimkou řešení nevyřízených nároků, které vznikly přede dnem, kdy se stala výpověď účinnou, ale bude nadále platit pro zbývající smluvní strany.

2. Tato Dohoda se vztahuje na orgány státní správy smluvních stran v rámci jejich území, na něž se Dohoda uplatňuje nebo vztahuje v souladu s Článkem XX, stejně jako se vztahuje na centrální orgány těchto smluvních stran, ovšem za předpokladu, že majetek ve vlastnictví orgánů státní správy nebude považován za majetek ve vlastnictví smluvní strany ve smyslu Článku VIII.

Je povinností ozbrojených sil a jejich civilní složky a jejich příslušníků, jakož i osob na nich závislých respektovat zákony přijímajícího státu a zdržet se jakékoliv činnosti neslučitelné s duchem této Dohody, a zvláště se zdržet jakékoliv politické činnosti v přijímajícím státu. Je rovněž povinností vysílajícího státu přijmout za tímto účelem potřebná opatření.

1. Za podmínek stanovených v odstavci 2 tohoto článku a v souladu s formalitami stanovenými přijímajícím státem, pokud jde o vstup a odchod ozbrojených sil a jejich příslušníků, jsou tito příslušníci osvobozeni od povinností vyplývajících z vízových a pasových předpisů a celní a pasové kontroly při vstupu či odchodu z území přijímajícího státu. Budou rovněž osvobozeni od povinností vyplývajících z předpisů přijímajícího státu o registraci a kontrole cizinců, čímž však nezískávají právo k trvalému pobytu a trvalému bydlišti na území přijímajícího státu.

3. Členové civilní složky a osoby na nich závislé musí být takto označeni ve svých pasech.

4. Vystoupí-li příslušník ozbrojených sil nebo civilní složky ze zaměstnaneckého poměru vysílajícího státu a není-li repatriován, musí o tom orgány vysílajícího státu okamžitě informovat orgány přijímajícího státu a poskytnout požadované informace. Obdobně budou orgány vysílajícího státu informovat orgány přijímajícího státu o kterémkoliv svém příslušníkovi, který je nepřítomen déle než dvacet jeden den.

5. Požádá-li přijímající stát o odchod příslušníka ozbrojených sil či civilní složky ze svého území nebo nařídil-li vyhoštění pro bývalého příslušníka ozbrojených sil či civilní složky nebo pro osobu závislou na příslušníkovi či bývalém příslušníkovi, jsou orgány vysílajícího státu povinny přijmout dotčenou osobu na vlastním území nebo jiným způsobem zajistit, aby tato osoba opustila území přijímajícího státu. Tento odstavec platí pouze pro osoby, které nejsou občany přijímajícího státu a vstoupily na území přijímajícího státu jako příslušníci ozbrojených sil či civilní složky nebo za účelem stát se těmito příslušníky, a pro osoby na nich závislé.

1. Příslušníci ozbrojených sil budou za obvyklých okolností nosit uniformu. Dohodnou-li se orgány vysílajícího a přijímajícího státu jinak, bude nošení civilního oděvu připuštěno za stejných podmínek jako pro příslušníky ozbrojených sil přijímajícího státu. Pravidelné jednotky či formace ozbrojených sil musí mít na sobě při přechodu hranic uniformu.

2. Služební vozidla ozbrojených sil či civilní složky musí být označena kromě poznávací značky i národním rozlišovacím znakem.

Příslušníci ozbrojených sil mohou vlastnit a nosit při sobě zbraně pod podmínkou, že je k tomu opravňují jejich nařízení. Orgány vysílajícího státu vstřícně zváží požadavky přijímajícího státu v této věci.

4. Z předchozích ustanovení tohoto článku nevyplývá pro vojenské orgány vysílajícího státu právo vykonávat jurisdikci nad osobami, které jsou státními příslušníky přijímajícího státu nebo osobami s trvalým pobytem na jeho území, pokud nejsou příslušníky ozbrojených sil vysílajícího státu.

8. Bylo-li proti obžalovanému vedeno trestní řízení v souladu s ustanoveními tohoto článku orgány jedné smluvní strany a byl-li obžalovaný zproštěn viny, nebo byl-li odsouzen a odpykává si, či odpykával si trest nebo byl-li mu trest prominut, nemůže být znovu souzen pro tentýž delikt na tomtéž území orgány jiné smluvní strany. Ovšem žádná ustanovení tohoto odstavce nebrání vojenským orgánům vysílajícího státu ve vedení soudního řízení proti příslušníkovi jeho ozbrojených sil za jakékoliv porušení disciplíny plynoucí z jednání či opomenutí, které zakládá skutkovou podstatu deliktu, za který byl souzen orgány jiné smluvní strany.

11. Každá smluvní strana se bude snažit přijmout ustanovení, která považuje za nezbytná k zajištění přiměřené bezpečnosti a ochrany zařízení, vybavení, majetku, záznamů a oficiálních informací jiných smluvních stran na jejím území a pro potrestání osob, které porušují zákony přijaté k tomuto účelu.

Belgie:  70.000 BFr        Lucembursko:        70.000 LFr
Kanada:   1.460 CAD        Nizozemí:            5.320 Fl
Dánsko:   9.670 Kr         Norsko:             10.000 Kr
Francie:490.000 FFr        Portugalsko:        40.250 Es
Island:  22.800 Kr         Spojené království:    500 GBP
Itálie: 850.000 Li         Spojené státy:       1.400 USD.

3. Pro účely odstavců 1 a 2 tohoto článku výraz "ve vlastnictví smluvní strany" v případě plavidla označuje plavidlo i bez posádky pouze se základním vybavením, najaté nebo jinak opatřené touto stranou jako loď pouze se základním vybavením a bez posádky či získané touto stranou jako kořist (s výjimkou případů, kdy riziko ztráty nebo odpovědnost nese osoba jiná než tato smluvní strana).

4. Každá smluvní strana se vzdává všech svých nároků vůči druhé smluvní straně v souvislosti se zraněním či úmrtím kteréhokoliv příslušníka jejich ozbrojených sil, byl-li tento příslušník právě ve výkonu služby.

7. Nároky plynoucí z nedovoleného použití jakéhokoliv vozidla ozbrojených sil vysílajícího státu se budou řešit podle odstavce 6 tohoto článku s výjimkou případů právní odpovědnosti ozbrojených sil nebo civilní složky.

8. Vznikne-li spor v tom, zda k protiprávnímu jednání nebo opomenutí příslušníka ozbrojených sil nebo civilní složky došlo při plnění služebních povinností nebo zda bylo použití vozidla ozbrojených sil vysílajícího státu neoprávněné, je tento spor předán rozhodci jmenovanému podle odstavce 2 b. tohoto článku a jeho rozhodnutí v této otázce bude konečné a nezvratné.

9. Vysílající stát nebude pro příslušníky ozbrojených sil nebo civilní složky nárokovat imunitu ze soudní jurisdikce přijímajícího státu ve smyslu občanskoprávní jurisdikce soudů přijímajícího státu s výjimkou případu uvedeného v odstavci 5 g. tohoto článku.

10. Úřady vysílajícího a přijímajícího státu budou spolupracovat při získávání důkazů pro spravedlivé projednání věci před soudem a při vyřízení nároků, které jsou předmětem sporu smluvních stran.

1. Příslušníci ozbrojených sil nebo civilní složky a osoby na nich závislé mohou kupovat místní zboží nezbytné pro jejich vlastní spotřebu a využívat takové služby, jaké potřebují, a to za stejných podmínek jako občané přijímajícího státu.

2. Zboží, které je vyžadováno z místních zdrojů pro zajištění existence ozbrojených sil nebo civilní složky, se bude za obvyklých okolností kupovat prostřednictvím institucí, které takové zboží kupují pro ozbrojené síly přijímajícího státu. Aby se zabránilo negativnímu dopadu těchto nákupů na ekonomiku přijímajícího státu, určí kompetentní úřady tohoto státu, bude-li to nutné, položky, jejichž nákup by měl být omezen nebo zakázán.

3. Podle již platných smluv nebo podle smluv, které by mohly být později v budoucnu uzavřeny mezi zmocněnými představiteli vysílajícího a přijímajícího státu, úřady přijímajícího státu převezmou plnou odpovědnost za vypracování vhodných ujednání za účelem zajištění budov a pozemků pro ozbrojené síly nebo civilní složku podle jejich požadavku, jakož i zařízení a služeb s nimi souvisejících. Tyto smlouvy a ujednání budou, pokud to bude možné, v souladu s předpisy, kterými se řídí ubytování podobného personálu přijímajícího státu. Nestanoví-li konkrétní smlouva jinak, budou práva a povinnosti vyplývající z obsazení nebo užívání těchto budov, pozemků, zařízení a služeb určena zákony přijímajícího státu.

4. Požadavky ozbrojených sil nebo civilní složky na práci místního civilního obyvatelstva budou uspokojovány stejným způsobem jako srovnatelné požadavky přijímajícího státu a ve spolupráci s úřady přijímajícího státu prostřednictvím pracovních úřadů. Pracovní podmínky, konkrétně mzdy, doplatky a podmínky ochrany pracujících budou stanoveny právním řádem přijímajícího státu.

5. Nemají-li ozbrojené síly nebo civilní složka v místě, kde je rozmístěna, přiměřenou lékařskou službu nebo zubního lékaře, mohou její příslušníci a osoby na nich závislé využívat lékařskou nebo stomatologickou službu, včetně hospitalizace, za stejných podmínek jako srovnatelný personál přijímajícího státu.

6. Přijímající stát zváží co nejvstřícnějším způsobem žádosti o poskytnutí cestovních výhod a slevy jízdného pro příslušníky ozbrojených sil nebo civilní složky. Tyto cestovní výhody a slevy budou předmětem zvláštních dohod mezi zainteresovanými vládami.

7. Na základě obecných nebo zvláštních dohod mezi smluvními stranami zajistí úřady ozbrojených sil neprodleně platby v místní měně za zboží, ubytování a služby poskytnuté podle odstavců 2, 3, 4, a pokud to bude nutné, podle odstavců 5 a 6 tohoto článku.

8. Ozbrojené síly ani civilní složka ani jejich příslušníci ani osoby na nich závislé nebudou na základě tohoto článku zproštěni povinnosti platit daně nebo poplatky za nákupy a za služby podléhající zdanění podle daňových předpisů přijímajícího státu.

1. Tam, kde daňové zatížení u kterékoliv formy zdanění v přijímajícím státě závisí na místě pobytu nebo bydliště, nebudou časová období, kdy příslušník ozbrojených sil nebo civilní složky žije na území přijímajícího státu výhradně z důvodů, že je příslušníkem takové ozbrojené síly nebo civilní složky, považována za dobu trvalého pobytu nebo za období zakládající změnu trvalého pobytu nebo bydliště pro účely takovéhoto zdanění. Příslušníci ozbrojených sil nebo civilní složky budou v přijímajícím státě osvobozeni od daně z platu a dalších příjmů, které jim vysílající stát jako takovým příslušníkům vyplácí, a budou osvobozeni od daní rovněž z veškerého hmotného movitého majetku, který se nachází v přijímajícím státě výlučně z důvodů jejich dočasné přítomnosti v tomto státě.

2. Žádné z ustanovení tohoto článku nezbavuje příslušníka ozbrojených sil nebo civilní složky daňové povinnosti ve vztahu k výdělečné činnosti jiné než jeho zaměstnání jako takového příslušníka provozované v přijímajícím státě a, s výjimkou platu a dalších příjmů a hmotného movitého majetku zmíněných v odstavci 1, žádné z ustanovení tohoto článku nezbavuje příslušníka ozbrojených sil nebo civilní složky daňové povinnosti uložené podle zákonů přijímajícího státu, a to i v případě, že je považován za osobu s místem pobytu nebo trvalého bydliště mimo území přijímajícího státu, neboť na tohoto příslušníka se vztahují právní předpisy tohoto státu.

3. Žádné ustanovení tohoto článku se nevztahuje na "clo", jak je definováno v odstavci 12 článku XI.

4. Pro účely tohoto článku termín "příslušník ozbrojených sil" nezahrnuje žádnou osobu, která by byla občanem přijímajícího státu.

1. Není-li touto Dohodou výslovně stanoveno jinak, podléhají příslušníci ozbrojených sil nebo civilní složky, jakož i osoby na nich závislé zákonům a nařízením uplatňovaným celními orgány přijímajícího státu. Konkrétně mají celní orgány přijímajícího státu právo, na základě obecných podmínek stanovených zákony a nařízeními přijímajícího státu, příslušníky ozbrojených sil nebo civilní složky a osoby na nich závislé podrobit prohlídce a kontrolovat obsah jejich zavazadel a vozidel a zabavit určité druhy zboží na základě těchto zákonů a nařízení.

3. Úřední dokumenty s úředním razítkem nebudou podrobeny celní prohlídce. Avšak kurýři bez ohledu na jejich statut, kteří tyto dokumenty přepravují, musí mít individuální cestovní rozkaz, vydaný podle odstavce 2 b. článku III. V tomto cestovním rozkaze bude uveden počet přepravovaných zásilek a potvrzení, že tyto zásilky obsahují pouze úřední dokumenty.

4. Ozbrojené síly mohou bezcelně dovážet svou techniku a přiměřené množství potravin, zásob a jiného zboží pro výhradní potřebu ozbrojených sil a, v případech, kdy je takové využití povoleno přijímajícím státem, pro potřebu civilní složky a osob závislých. Při tomto bezcelním dovozu bude na celnici společně se stanovenými celními doklady uloženo potvrzení, které bude mít formu dohodnutou mezi přijímajícím a vysílajícím státem a bude podepsáno osobou k tomu účelu zmocněnou vysílajícím státem. Určení osoby zmocněné podepisovat tato potvrzení, vzory příslušných podpisů a razítek budou zaslány celní správě přijímajícího státu.

5. Příslušník ozbrojených sil nebo civilní složky, který přijíždí poprvé služebně do přijímajícího státu, nebo osoby na něm závislé přijíždějící poprvé s cílem připojit se k tomuto příslušníkovi mohou na dobu služebního přidělení dovézt své osobní věci a nábytek bezcelně.

6. Příslušníci ozbrojených sil nebo civilní složky mohou dočasně bezcelně dovézt svá soukromá motorová vozidla pro svou osobu nebo osoby na nich závislé. Tento článek nezakládá povinnost udělit jim výjimku z placení silniční daně pro soukromá vozidla.

7. Zboží dovážené úřady ozbrojených sil, s výjimkou zboží určeného výhradně pro potřebu těchto sil a civilní složky, a zboží dovážené příslušníky ozbrojených sil nebo civilní složky jiné, než je uvedeno v odstavcích 5 a 6 tohoto článku, není na základě tohoto článku osvobozeno od cla nebo od plnění jiných podmínek.

9. Zboží zakoupené v přijímajícím státě se z něj bude vyvážet pouze podle směrnic platných v přijímajícím státě.

10. Pro přechod hranic udělí celní úřady pravidelným jednotkám nebo formacím zvláštní režim za předpokladu, že o přechodu hranic budou příslušné celní úřady náležitě předem uvědoměny.

11. Přijímající stát učiní zvláštní opatření k tomu, aby bylo možné dodávat bez jakýchkoliv poplatků a daní palivo, olej a maziva pro služební vozidla, letadla a lodě ozbrojených sil nebo civilní složky.

12. Pro odstavce 1 - 10 tohoto článku:

13. Ustanovení tohoto článku se vztahují na dotčené zboží nejen při jeho dovozu do a vývozu z přijímajícího státu, ale rovněž také při průvozu územím smluvní strany; pro tento účel termín "přijímající stát" v tomto článku označuje i smluvní stranu, jejímž územím je zboží prováženo.

1. Celní nebo daňové úřady přijímajícího státu mohou požadovat jako podmínku pro udělení úlevy nebo osvobození od cla, které tato Dohoda umožňuje, splnění nezbytných podmínek, které mohou být shledány jako nezbytné, aby se zabránilo jakémukoliv zneužití.

2. Tyto úřady mohou odmítnout udělit jakoukoliv úlevu od placení daní nebo cla, kterou tato Dohoda umožňuje, pro dovoz těch druhů zboží do přijímajícího státu, které jsou pěstovány, vyráběny nebo zpracovávány v tomto státě a které byly z tohoto státu vyvezeny bez zaplacení daní nebo cla, které by se jinak za tento vývoz musely zaplatit, nebo za něž daně nebo clo bylo vráceno. Zboží vyzvednuté z celního skladu bude považováno za dovezené, jestliže bylo považováno za vyvezené z důvodu uložení v celním skladu.

1. S cílem zabránit deliktům proti ustanovením celních a daňových zákonů a nařízení si budou úřady přijímajícího a vysílajícího státu navzájem pomáhat při vedení vyšetřování a sbírání důkazů.

2. Úřady ozbrojených sil vyvinou veškeré úsilí v rámci své pravomoci, aby zajistily, že všechno zboží, které má být zabaveno celními a daňovými úřady přijímajícího státu nebo jejich jménem, bude předáno těmto úřadům.

3. Úřady ozbrojených sil vyvinou veškeré úsilí v rámci své pravomoci, aby zajistily, že členové ozbrojených sil nebo civilní složky nebo osoby na nich závislé zaplatí příslušné celní poplatky a daně nebo pokuty.

4. Služební vozidla a věci, které patří ozbrojeným silám nebo jejich civilní složce a nikoli příslušníku těchto ozbrojených sil nebo civilní složky, zabavené úřady přijímajícího státu z důvodů porušení celních a daňových zákonů nebo předpisů budou předány příslušným orgánům ozbrojených sil.

1. Ozbrojené síly, civilní složka a jejich příslušníci, jakož i osoby na nich závislé se budou řídit devizovými předpisy vysílajícího státu a zároveň se budou řídit předpisy přijímajícího státu.

2. Devizové orgány vysílajícího a přijímajícího státu mohou vydávat zvláštní předpisy platné pro ozbrojené síly nebo civilní složky nebo jejich příslušníky a osoby na nich závislé.

1. Podle odstavce 2 tohoto článku zůstane tato Dohoda v platnosti i v případě nepřátelských akcí, na něž se vztahují ustanovení Severoatlantické smlouvy, s tou výjimkou, že ustanovení o řešení nároků na odškodné obsažená v odstavcích 2 a 5 článku VIII se nevztahují na válečné škody a že ustanovení této Dohody, především článků III a VII, budou neprodleně přezkoumána dotčenými smluvními stranami, které se mohou dohodnout na změnách, které budou považovat žádoucí pro provádění této Dohody ve vzájemných vztazích.

2. V případě takových nepřátelských akcí má každá smluvní strana právo dát jiné smluvní straně šedesátidenní výpověď a pozastavit provádění kterýchkoliv ustanovení této Dohody. Pokud dojde k uplatnění tohoto práva, projednají smluvní strany neprodleně sjednání vhodných ustanovení, která by nahradila pozastavená ustanovení.

Veškeré spory mezi smluvními stranami týkající se výkladu nebo provádění této Dohody budou řešeny jednáním mezi těmito stranami bez použití vnější jurisdikce. Nestanoví-li ustanovení této Dohody výslovně jinak, budou spory, které nelze řešit přímým jednáním, postoupeny Radě NATO.

Kterákoliv smluvní strana může kdykoli požádat o revizi jakéhokoli článku této Dohody. Žádost se adresuje Radě NATO.

1. Tato Dohoda bude ratifikována a ratifikační listiny budou co nejdříve uloženy u vlády USA, která oznámí všem signatářským státům datum uložení ratifikačních listin.

2. Třicet dní po uložení ratifikačních listin čtyřmi signatářskými státy vstoupí ve vztazích mezi těmito státy tato Dohoda v platnost. Pro každý další signatářský stát vstoupí tato Dohoda v platnost 30 dní ode dne uložení jeho ratifikačních listin.

3. Po svém vstupu v platnost bude tato Dohoda po schválení Radou NATO a za podmínek, které tato Rada může stanovit, otevřena k přistoupení pro kterýkoliv stát, který přistupuje k Severoatlantické smlouvě. Přistoupení vstoupí v platnost po uložení listin o přistoupení u vlády USA, která bude informovat všechny signatářské státy i přistupující stát o datu jejich uložení. Pro všechny státy, jejichž listiny o přistoupení se ukládají, vstoupí tato Dohoda v platnost 30 dnů od uložení těchto listin.

1. Kterákoli smluvní strana může tuto Dohodu vypovědět po uplynutí období čtyř let od data, kdy Dohoda vstoupila v platnost.

2. Výpověď Dohody kteroukoli smluvní stranou bude provedena písemným sdělením adresovaným touto smluvní stranou vládě USA, která bude informovat ostatní smluvní strany o každém takovém oznámení a o datu, kdy jej obdržela.

3. Výpověď nabude účinnosti jeden rok poté, co vláda USA obdrží oznámení. Po uplynutí doby jednoho roku pozbývá Dohoda platnosti pro smluvní stranu, která ji vypověděla, zůstává však nadále v platnosti pro zbývající smluvní strany.

1. Podle ustanovení odstavců 2 a 3 tohoto článku se tato Dohoda týká pouze metropolitního území smluvní strany.

2. Kterýkoliv stát však může při uložení dokladu o ratifikaci nebo přistoupení nebo kdykoliv poté prohlásit oznámením vládě Spojených států amerických, že se tato Dohoda bude vztahovat (považuje-li to stát činící prohlášení za nezbytné k uzavření zvláštní dohody mezi tímto státem a každým z dotčených vysílajících států) na veškerá území nacházející se v oblasti Severoatlantické smlouvy, za jejichž mezinárodní vztahy odpovídá. Tato Dohoda se začne vztahovat na území uvedená v prohlášení třicet dnů od obdržení tohoto oznámení vládou Spojených států amerických nebo třicet dnů od uzavření zvláštních dohod, jsou-li požadovány, nebo poté, co vstoupí v platnost podle článku XVIII, v závislosti na tom, které datum je pozdější.

3. Stát, který učinil prohlášení podle odstavce 2 tohoto článku o rozšíření platnosti stávající Dohody na kterékoliv území, za jehož mezinárodní vztahy je odpovědný, může podle ustanovení článku XIX tuto Dohodu vypovědět pro toto území odděleně.