406/2000 Sb.
ZÁKON
ze dne 25. října 2000
o hospodaření energií
Změna: 359/2003 Sb.
Změna: 694/2004 Sb.
Změna: 180/2005 Sb.
Změna: 177/2006 Sb.
Změna: 214/2006 Sb.
Změna: 574/2006 Sb.
Změna: 177/2006 Sb. (část), 186/2006 Sb.
Změna: 393/2007 Sb.
Změna: 124/2008 Sb.
Změna: 177/2006 Sb. (část)
Změna: 223/2009 Sb.
Změna: 299/2011 Sb.
Změna: 53/2012 Sb.
Změna: 165/2012 Sb.
Změna: 318/2012 Sb.
Změna: 310/2013 Sb.
Změna: 165/2012 Sb. (část), 318/2012 Sb. (část)
Změna: 103/2015 Sb.
Změna: 131/2015 Sb.
Změna: 183/2017 Sb.
Změna: 225/2017 Sb.
Změna: 3/2020 Sb.
Změna: 403/2020 Sb.
Změna: 284/2021 Sb. (část), 362/2021 Sb., 382/2021 Sb.
Změna: 261/2021 Sb.
Změna: 19/2023 Sb.
Změna: 87/2023 Sb.
Změna: 152/2023 Sb.
Změna: 284/2021 Sb., 465/2023 Sb., 469/2023 Sb.
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
HLAVA I
ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět zákona
Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1) (dále jen
"Unie") a v návaznosti na přímo použitelný předpis Unie upravující požadavky na štítkování22)
stanoví:
a) některá opatření pro zvyšování hospodárnosti užití energie a povinnosti
fyzických a právnických osob při nakládání s energií,
b) pravidla pro tvorbu Státní energetické koncepce, Územní energetické
koncepce a Státního programu na podporu úspor energie,
c) požadavky na ekodesign výrobků spojených se spotřebou energie,
d) požadavky na uvádění spotřeby energie a jiných hlavních zdrojů na
energetických štítcích výrobků spojených se spotřebou energie,
e) požadavky na informování a vzdělávání v oblasti úspor energie a
využití obnovitelných a druhotných zdrojů,
f) některá pravidla pro poskytování energetických služeb.
§ 2
Základní pojmy
(1) Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) nakládáním s energií výroba, přenos, přeprava, distribuce, rozvod,
spotřeba energie a uskladňování energie, včetně souvisejících činností,
b) systémem hospodaření s energií soubor vzájemně souvisejících nebo
vzájemně působících prvků plánu, který stanoví cíl v oblasti účinnosti užití energie
a strategii k dosažení tohoto cíle,
c) tepelným čerpadlem zařízení, které přenáší teplo ze vzduchu, vody
nebo půdy do budov nebo průmyslových zařízení nebo z budov nebo průmyslových zařízení
do okolního prostředí tak, že odebírá teplo z prostředí s nižší teplotou a předává
jej do prostředí s vyšší teplotou proti směru jeho přirozeného sdílení,
d) energetickým hospodářstvím budova nebo provoz, jestliže lze u nich
stanovit spotřebu energie na základě měřitelného vstupu a výstupu; ucelenou částí
energetického hospodářství je územně nebo procesně oddělená část energetického hospodářství,
kterou je možno na základě měřitelného vstupu a výstupu energie vyčlenit,
e) účinností užití energie míra efektivnosti nakládání s energií, vyjádřená
poměrem mezi úhrnnými energetickými výstupy a vstupy téhož způsobu nakládání s energií,
vyjádřená v procentech,
f) energetickou náročností budovy vypočtené množství energie nutné
pro pokrytí potřeby energie spojené s užíváním budovy, zejména na vytápění, chlazení,
větrání, úpravu vlhkosti vzduchu, přípravu teplé vody a osvětlení,
g) automatizačním a řídicím systémem budovy systém sestávající ze všech
výrobků, softwaru a inženýrských služeb, které podporují energeticky účinný, hospodárný
a bezpečný provoz technických systémů budovy pomocí automatického ovládání a umožňují
ruční zásah pro nastavení některých vstupních parametrů,
h) systémem klimatizace zařízení sloužící pro úpravu vnitřního prostředí
chlazením nebo úpravou vlhkosti, které je součástí budovy,
i) systémem vytápění zařízení sloužící pro úpravu vnitřního prostředí,
při níž dochází ke zvyšování teploty, které je součástí budovy,
j) ústředním vytápěním nebo chlazením vytápění nebo chlazení, kde zdroj
tepla nebo chladu je umístěn mimo vytápěné nebo chlazené prostory a slouží pro vytápění
nebo chlazení více bytových či nebytových prostor,
k) jmenovitým výkonem nejvyšší tepelný výkon, vyjádřený v kW, uvedený
výrobcem, kterého lze dosáhnout při trvalém provozu a při účinnosti uvedené výrobcem,
l) jmenovitým chladicím výkonem systému klimatizace jmenovitý elektrický
příkon pohonu zdroje chladu udaný výrobcem,
m) průkazem energetické náročnosti dokument, který obsahuje stanovené
informace o energetické náročnosti budovy nebo ucelené části budovy,
n) energetickým auditem systematická kontrola a analýza spotřeby energie
za účelem získání dostatečných znalostí o stávajícím nakládání s energií v energetickém
hospodářství, která identifikuje a kvantifikuje možnosti nákladově efektivních úspor
energie a podává zprávy o zjištěních,
o) energetickým posudkem písemná zpráva obsahující informace o posouzení
plnění předem stanovených technických, ekologických a ekonomických parametrů určených
zadavatelem energetického posudku včetně výsledků a vyhodnocení,
p) budovou nadzemní stavba a její podzemní části, prostorově soustředěná
a navenek převážně uzavřená obvodovými stěnami a střešní konstrukcí, v níž se používá
energie k úpravě vnitřního prostředí za účelem vytápění nebo chlazení,
q) ucelenou částí budovy podlaží, byt nebo jiná část budovy, která
je určena k samostatnému používání nebo byla za tímto účelem upravena,
r) celkovou energeticky vztažnou plochou budovy nebo ucelené části
budovy vnější půdorysná plocha všech prostorů s upravovaným vnitřním prostředím ve
všech podlažích budovy nebo její ucelené části,
s) větší změnou dokončené budovy změna dokončené budovy na více než
25 % celkové plochy obálky budovy,
t) obálkou budovy soubor všech teplosměnných konstrukcí na systémové
hranici celé budovy, které jsou vystaveny přilehlému prostředí, jež tvoří venkovní
vzduch, přilehlá zemina, vnitřní vzduch v přilehlém nevytápěném prostoru nebo sousední
budově,
u) technickým systémem budovy zařízení určené k prostorovému vytápění,
prostorovému chlazení, větrání, úpravě vlhkosti vzduchu a osvětlení vnitřního prostoru
budovy, přípravě teplé vody, automatizaci a řízení, místní výrobě elektřiny nebo
kombinace těchto systémů včetně těch, které využívají energii z obnovitelných zdrojů,
v) nákladově optimální úrovní stanovené požadavky na energetickou náročnost
budov nebo jejich stavebních nebo technických prvků, která vede k nejnižším nákladům
na investice v oblasti užití energií, na údržbu, provoz a likvidaci budov nebo jejich
prvků v průběhu odhadovaného ekonomického životního cyklu,
w) budovou s téměř nulovou spotřebou energie budova s velmi nízkou
energetickou náročností, jejíž spotřeba energie by měla být ve značném rozsahu pokryta
z obnovitelných zdrojů,
x) upravovaným vnitřním prostředím prostředí uvnitř obálky budovy,
které je definováno návrhovými hodnotami teploty na vytápění nebo chlazení,
y) podstatnou rekonstrukcí změna dokončené stavby, jejíž předpokládané
náklady by přesáhly 50 % investičních nákladů na novou srovnatelnou stavbu,
z) ústřední institucí ministerstvo, jiný ústřední správní úřad, Česká
národní banka, Poslanecká sněmovna, Senát, Ústavní soud, Nejvyšší soud, Nejvyšší
správní soud, Nejvyšší státní zastupitelství a Vězeňská služba.
(2) Dále se pro účely tohoto zákona rozumí
a) výrobkem spojeným se spotřebou energie výrobek, jenž má při používání
dopad na spotřebu energie a jenž je uveden na trh nebo do provozu, a dále části,
které jsou určeny k zabudování do výrobku spojeného se spotřebou energie a které
jsou uváděny na trh anebo do provozu jako jednotlivé části pro konečné uživatele
a jejichž vliv na životní prostředí lze posoudit samostatně,
b) součástmi a podsestavami části určené k zabudování do výrobku spojeného
se spotřebou energie, jež nejsou uváděny na trh nebo do provozu jako jednotlivé části
pro konečné uživatele, anebo u nichž nelze posoudit vliv na životní prostředí samostatně,
c) ekodesignem začlenění prvků nebo funkcí výrobku spojeného se spotřebou
energie, které mohou mít vliv na životní prostředí během životního cyklu tohoto výrobku,
do návrhu výrobku spojeného se spotřebou energie s cílem zlepšit vliv výrobku na
životní prostředí během celého životního cyklu,
d) uvedením na trh první zpřístupnění výrobku spojeného se spotřebou
energie na trhu Unie za účelem jeho distribuce nebo používání v Unii za úplatu, bez
ohledu na způsob prodeje, nebo bezúplatně,
e) uvedením do provozu první použití výrobku spojeného se spotřebou
energie uživatelem v členském státě Unie k účelu, pro který byl zhotoven,
f) výrobcem osoba vyrábějící výrobek spojený se spotřebou energie a
která hodlá uvést výrobek na trh nebo do provozu, a to pod svým jménem, popřípadě
obchodním označením,
g) zplnomocněným zástupcem osoba usazená v Unii, která byla výrobcem
písemně pověřena k tomu, aby jeho jménem plnila zcela nebo zčásti povinnosti vyplývající
z tohoto zákona,
h) dovozcem osoba usazená v Unii, která uvádí na trh nebo do provozu
v Unii výrobek spojený se spotřebou energie ze třetí země,
i) zvýšením účinnosti užití energie nárůst účinnosti užití energie
v důsledku technologických nebo ekonomických změn nebo v důsledku změn v lidském
chování,
j) poskytovatelem energetických služeb fyzická nebo právnická osoba,
která dodává energetické služby nebo provádí jiná opatření ke zvýšení účinnosti užití
energie zařízení konečného uživatele, či v rámci jeho budovy,
k) úsporami energie množství ušetřené energie určené měřením nebo výpočtem
spotřeby energie před provedením jednoho či více opatření ke zvýšení účinnosti užití
energie a po něm, při zajištění normalizace vnějších podmínek, které spotřebu energie
ovlivňují,
l) účinným vytápěním a chlazením způsob vytápění nebo chlazení, který
nákladově efektivně snižuje množství vstupní primární energie nezbytné k dodání jednotky
energie do stavby v porovnání s výchozím stavem při zohlednění energie potřebné pro
získání vstupní primární energie, její přeměnu, přepravu a distribuci,
m) chlazením proces odvodu tepla z ochlazovaného prostoru zajišťovaný
příslušným technickým zařízením za účelem vytváření tepelné pohody či požadovaného
stavu vnitřního prostředí,
n) podlažím přístupný prostor vymezený dvěma nad sebou následujícími
nosnými konstrukcemi stropu nebo hrubé podlahy na terénu nebo konstrukcí střechy
včetně podkroví,
o) datovým centrem budova ve smyslu katastrálního zákona nebo její
funkčně ucelená část, ve které je umístěna a provozována výpočetní technika serverového
typu a další datová infrastruktura určená pro provádění informační činnosti s daty.
HLAVA II
ENERGETICKÉ KONCEPCE
§ 3
Státní energetická koncepce
(1) Státní energetická koncepce je strategickým dokumentem vyjadřujícím
cíle státu v nakládání s energií v souladu se zásadami trvale udržitelného rozvoje,
zajištěním bezpečnosti dodávek energie, konkurenceschopnosti hospodářství a sociální
přijatelnosti pro obyvatelstvo a je přijímána na období 25 let.
(2) Státní energetická koncepce je závazná pro výkon státní správy v oblasti
nakládání s energií.
(3) Státní energetickou koncepci schvaluje na návrh Ministerstva průmyslu
a obchodu (dále jen „ministerstvo“) vláda. Vláda předkládá pro informaci státní energetickou
koncepci Poslanecké sněmovně a Senátu Parlamentu České republiky.
(4) Naplňování státní energetické koncepce vyhodnocuje ministerstvo nejméně
jedenkrát za 5 let a o vyhodnocení informuje vládu. Vyhodnocení je podkladem pro
případnou aktualizaci státní energetické koncepce.
(5) Podklady v rozsahu nezbytném pro zpracování a vyhodnocení státní energetické
koncepce poskytuje bezplatně ministerstvu, pokud je k tomu vyzván, ústřední orgán
státní správy, vlastník energetického zařízení nebo držitel licence na podnikání
v energetických odvětvích2).
(6) Státní energetická koncepce je podkladem pro politiku územního rozvoje
a územní rozvojový plán. Součástí státní energetické koncepce je vymezení strategických
oblastí celorepublikového významu pro umisťování staveb pro energetickou bezpečnost
podle zákona o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury; přitom se
přihlíží zejména k předpokládané poptávce po energiích, dostupnosti příslušné síťové
infrastruktury a potřebnému instalovanému výkonu jednotlivých druhů výroben do těchto
oblastí umisťovaných, který je nezbytný ke splnění cílů České republiky v oblasti
výroby energie z obnovitelných zdrojů a výroby energie z nízkouhlíkových zdrojů.
(7) Obsah a způsob zpracování státní energetické koncepce a obsah a strukturu
podkladů pro její zpracování a vyhodnocení stanoví vláda nařízením.
§ 4
Územní energetická koncepce
(1) Územní energetická koncepce stanoví cíle a zásady nakládání s energií
na území kraje, hlavního města Prahy, jeho městských částí nebo obce. Územní energetická
koncepce vytváří podmínky pro hospodárné nakládání s energií v souladu s potřebami
hospodářského a společenského rozvoje včetně ochrany životního prostředí a šetrného
nakládání s přírodními zdroji energie. Územní energetická koncepce obsahuje vymezené
a předpokládané plochy nebo koridory pro veřejně prospěšné stavby pro rozvoj energetického
hospodářství, přitom zohledňuje potenciál využití systémů účinného vytápění a chlazení,
zejména pokud využívají vysokoúčinnou kombinovanou výrobu elektřiny a tepla, a vytápění
a chlazení využívající obnovitelné zdroje energie tam, kde je to vhodné. Součástí
územní energetické koncepce je vyhodnocení ukazatelů bezpečnosti, konkurenceschopnosti
a udržitelnosti nakládání s energií. Územní energetická koncepce se zpracovává na
období 25 let a vychází ze státní energetické koncepce.
(2) Územní energetická koncepce v širších územních souvislostech řešeného
území zpřesňuje a rozvíjí cíle státní energetické koncepce a určuje strategii pro
jejich naplňování.
(3) Územní energetickou koncepci jsou povinni přijmout na vlastní náklady
pro svůj územní obvod kraj a hlavní město Praha.
(4) Návrh územní energetické koncepce zpracovaný podle odstavce 3 posuzuje
před jejím vydáním ministerstvo. Ministerstvo posoudí, zda návrh územní energetické
koncepce splňuje požadavky tohoto zákona a je v souladu se státní energetickou koncepcí
a sdělí předkladateli své stanovisko do 90 dnů ode dne předložení návrhu. Pokud ministerstvo
nesdělí své stanovisko ve stanovené lhůtě, platí, že s předloženým návrhem územní
energetické koncepce souhlasí.
(5) Územní energetickou koncepci může, pokud se nejedná o povinnost podle
odstavce 3, přijmout obec pro svůj územní obvod nebo jeho část nebo městská část
hlavního města Prahy. Územní energetická koncepce přijatá obcí musí být v souladu
s územní energetickou koncepcí přijatou krajem nebo hlavním městem Prahou.
(6) Územní energetická koncepce je podkladem pro zpracování zásad územního
rozvoje nebo územního plánu4).
(7) Kraj a hlavní město Praha nejméně jednou za 5 let zpracuje zprávu o
uplatňování územní energetické koncepce v uplynulém období a předloží ji ministerstvu,
které ji použije pro vyhodnocení nebo aktualizaci státní energetické koncepce. Obec
v případě, že územní energetickou koncepci přijala, zpracuje nejméně jednou za 5
let zprávu o jejím uplatňování v uplynulém období a předloží ji kraji. Zpráva je
podkladem pro případnou aktualizaci příslušné územní energetické koncepce.
(8) Zpráva o uplatňování územní energetické koncepce zpracovaná krajem
nebo hlavním městem Prahou obsahuje vyhodnocení souladu územní energetické koncepce
s právními předpisy, vyhodnocení souladu územní energetické koncepce se státní energetickou
koncepcí, vyhodnocení změn podmínek, na jejichž základě byla územní energetická koncepce
vydána, a vyhodnocení naplňování cílů, nástrojů a opatření územní energetické koncepce
v uplynulém období. Zpráva dále obsahuje požadavky na zpracování návrhu aktualizace
územní energetické koncepce. Přílohou zprávy jsou podklady použité pro její zpracování.
(9) Zpráva o uplatňování územní energetické koncepce zpracovaná obcí obsahuje
vyhodnocení souladu územní energetické koncepce s právními předpisy, vyhodnocení
souladu územní energetické koncepce s územní energetickou koncepcí přijatou krajem,
vyhodnocení změn podmínek, na jejichž základě byla územní energetická koncepce vydána,
a vyhodnocení naplňování cílů, nástrojů a opatření územní energetické koncepce v
uplynulém období. Zpráva dále obsahuje požadavky na zpracování návrhu aktualizace
územní energetické koncepce. Přílohou zprávy jsou podklady použité pro její zpracování.
(10) Podklady v rozsahu nezbytném pro zpracování územní energetické koncepce
a zpracování zprávy o uplatňování územní energetické koncepce v uplynulém období
v řešeném území bezplatně poskytuje ústřední orgán státní správy nebo vlastník energetického
zařízení nebo držitel licence na podnikání v energetických odvětvích2), pokud je
k tomu vyzván.
(11) Obsah a způsob zpracování územní energetické koncepce a obsah a strukturu
podkladů pro zpracování územní energetické koncepce a zprávy o uplatňování územní
energetické koncepce stanoví vláda nařízením.
HLAVA III
STÁTNÍ PROGRAM NA PODPORU ÚSPOR ENERGIE
§ 5
(1) Státní program na podporu úspor energie (dále jen "Program") je jedním
z nástrojů plnění cílů v oblasti zvyšování účinnosti užití energie, snižování energetické
náročnosti včetně využití kombinované výroby elektřiny a tepla, obnovitelných a druhotných
zdrojů v souladu se schválenou státní energetickou koncepcí.
(2) Program zpracovává a jeho naplňování vyhodnocuje ministerstvo.
(3) K uskutečnění Programu mohou být poskytovány dotace ze státního
rozpočtu na
a) energeticky úsporná opatření ke zvyšování účinnosti užití energie
a snižování energetické náročnosti budov včetně rozvoje budov s téměř nulovou spotřebou
energie,
b) rozvoj využívání vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla,
c) modernizaci výrobních a rozvodných zařízení energie,
d) moderní technologie a materiály pro energeticky úsporná opatření,
e) rozvoj využívání obnovitelných a druhotných zdrojů energie,
f) osvětu, výchovu, vzdělávání a poradenství v oblasti nakládání s
energií, využívání a přínosů obnovitelných a druhotných zdrojů energie,
g) vědu, výzkum a vývoj v oblasti nakládání s energií, energetických
úspor a využití obnovitelných a druhotných zdrojů energie,
h) zpracování územní energetické koncepce a nástrojů na její realizaci,
i) zavádění systémů hospodaření s energií, průkazu energetické náročnosti
budov a provádění energetických auditů a energetických posudků,
j) pobídky malým a středním podnikatelům18) vyrábějícím výrobky spojené
se spotřebou energie k zavádění nových postupů vedoucích ke splnění požadavků na
ekodesign,
k) přípravu energeticky úsporných projektů zaměřených na snižování
energetické náročnosti budov a energetického hospodářství,
l) podporu informování domácností o přínosech energetických auditů,
průkazů energetické náročnosti a energetických posudků,
m) podporu účinného užití energie pro malé a střední podnikatele a
domácnosti,
n) poradenství a propagaci energetických služeb a energetických služeb
se zaručeným výsledkem.
(4) Ministerstvo program uveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup.
HLAVA IV
NĚKTERÁ OPATŘENÍ PRO ZVYŠOVÁNÍ HOSPODÁRNOSTI UŽITÍ ENERGIE
§ 6
Účinnost užití energie zdrojů a rozvodů energie
(1) Stavebník nebo vlastník výrobny elektřiny nebo tepelné energie2) je
povinen u nově zřizované výrobny elektřiny nebo zdroje tepelné energie a při obnově
výrobny elektřiny nebo zdroje tepelné energie, při kterém dochází k úplné nebo částečné
výměně zařízení s dopadem na instalovaný elektrický výkon výrobny elektřiny nebo
instalovaný tepelný výkon zdroje tepelné energie, zajistit alespoň minimální účinnost
užití energie výroben elektřiny nebo zdrojů tepelné energie stanovenou prováděcím
právním předpisem.
(2) Stavebník nebo vlastník rozvodného tepelného zařízení je povinen u
nově zřizovaných rozvodných tepelných zařízení a u rozvodných tepelných zařízení,
u nichž se provádí změna dokončené stavby spočívající ve změně teplonosné látky,
zajistit účinnost užití energie rozvodného tepelného zařízení stanovenou prováděcím
právním předpisem.
(3) Dodavatel kotlů a kamen na biomasu, solárních fotovoltaických a solárních
tepelných systémů, mělkých geotermálních systémů a tepelných čerpadel (dále jen „vybraná
zařízení vyrábějící energii z obnovitelných zdrojů“) je povinen uvést pravdivé, nezkreslené
a úplné informace o předpokládaných přínosech a ročních provozních nákladech těchto
zařízení a jejich energetickou účinnost v technické dokumentaci nebo návodu na použití.
(4) Prováděcí právní předpis stanoví požadavky na regulaci a řízení dodávek
tepelné energie, vybavení rozvodných tepelných zařízení tepelnou izolací a regulačními
prvky, požadavky na tepelnou izolaci zásobníků tepelné energie, způsob zjišťování
tepelných ztrát rozvodných tepelných zařízení, parametry teplonosné látky pro přenos
tepelné energie a parametry chladicí látky pro chlazení. Prováděcí právní předpis
dále stanoví požadavky na předávací stanice, jejich regulace a vybavení.
§ 6a
Kontrola systémů vytápění a systémů klimatizace
(1) Vlastník budovy, společenství vlastníků jednotek nebo v případě,
že společenství vlastníků jednotek nevzniklo, správce5) jsou u provozovaného systému
vytápění budovy nebo kombinovaného systému vytápění a větrání budovy se jmenovitým
výkonem nad 70 kW povinni
a) zajistit pravidelnou kontrolu přístupných částí tohoto systému,
jejímž výsledkem je písemná zpráva o kontrole systému vytápění a kombinovaného systému
vytápění a větrání,
b) předložit na vyžádání zprávu o kontrole systému vytápění a kombinovaného
systému vytápění a větrání ministerstvu, Státní energetické inspekci nebo příslušnému
kontrolnímu orgánu podle § 13a odst. 2,
c) oznámit ministerstvu provedení kontroly osobou podle odstavce 4
písm. b) a předložit ministerstvu kopii oprávnění osoby pro vykonávání této činnosti
podle právního předpisu jiného členského státu Unie.
(2) Vlastník budovy, společenství vlastníků jednotek nebo v případě,
že společenství vlastníků jednotek nevzniklo, správce5) jsou u provozovaného systému
klimatizace nebo kombinovaného systému klimatizace a větrání se jmenovitým výkonem
nad 70 kW povinni
a) zajistit pravidelnou kontrolu přístupných částí tohoto systému,
jejímž výsledkem je písemná zpráva o kontrole systému klimatizace a kombinovaného
systému klimatizace a větrání,
b) předložit na vyžádání zprávu o kontrole systému klimatizace a kombinovaného
systému klimatizace a větrání ministerstvu, Státní energetické inspekci nebo příslušnému
kontrolnímu orgánu podle § 13a odst. 2,
c) oznámit ministerstvu provedení kontroly osobou podle odstavce 4
písm. b) a předložit ministerstvu kopii oprávnění osoby pro vykonávání této činnosti
podle právního předpisu jiného členského státu Unie.
(3) Zpráva o kontrole systému vytápění a kombinovaného systému vytápění
a větrání podle odstavce 1 a zpráva o kontrole systému klimatizace a kombinovaného
systému klimatizace a větrání podle odstavce 2 musí být zpracována v souladu s prováděcím
právním předpisem podle odstavce 6.
(4) Kontrolu provozovaného systému vytápění nebo kombinovaného systému
vytápění a větrání a kontrolu provozovaného systému klimatizace nebo kombinovaného
systému klimatizace a větrání může provádět pouze
a) energetický specialista podle § 10 odst. 1 písm. c) nebo osoba podle
písm. d), nebo
b) osoba usazená v jiném členském státě Unie, pokud je oprávněna k
výkonu této činnosti podle právních předpisů jiného členského státu Unie; ministerstvo
je uznávacím orgánem podle zvláštního právního předpisu5a).
(5) Povinnost zajištění kontroly podle odstavců 1 a 2 se nevztahuje
na systémy vytápění, kombinované systémy vytápění a větrání, systémy klimatizace
a kombinované systémy klimatizace a větrání
a) pro jejichž řízení je instalován automatizační a řídicí systém budovy,
který splňuje požadavky stanovené prováděcím právním předpisem,
b) na jejichž provozování se vztahuje smlouva o energetických službách
podle § 10e, nebo
c) umístěné v budovách uvedených v § 7 odst. 5 písm. g) až j).
(6) Prováděcí právní předpis stanoví
a) způsob určení jmenovitého výkonu provozovaného systému vytápění
nebo kombinovaného systému vytápění a větrání a provozovaného systému klimatizace
nebo kombinovaného systému klimatizace a větrání,
b) rozsah, četnost a způsob provádění kontroly,
c) vzor a obsah zprávy o kontrole systému vytápění a kombinovaného
systému vytápění a větrání a zprávy o kontrole systému klimatizace a kombinovaného
systému klimatizace a větrání,
d) požadavky na automatizační a řídicí systém budovy.
(7) Státní energetická inspekce každoročně kontroluje zprávy podle odstavce
3; jejich počet musí odpovídat alespoň jedné dvacetině zpráv vydaných v předchozím
kalendářním roce.
§ 7
Snižování energetické náročnosti budov
(1) V případě výstavby nové budovy je stavebník povinen plnit požadavky
na energetickou náročnost budovy s téměř nulovou spotřebou energie stanovené prováděcím
právním předpisem, a to podle jeho právního stavu účinného ke dni nabytí právní moci
rozhodnutí o povolení záměru podle stavebního zákona. Stavebník rovněž na vyžádání
stavebního úřadu nebo kontrolního orgánu podle tohoto zákona dokládá splnění požadavků
na energetickou náročnost budovy v průběhu provádění stavby, a to průkazem energetické
náročnosti budovy zpracovaným podle dokumentace pro provádění stavby. Splnění požadavků
na energetickou náročnost budovy dokládá stavebník k žádosti o vydání kolaudačního
rozhodnutí průkazem energetické náročnosti budovy zpracovaným podle skutečného provedení
stavby.
(2) V případě větší změny dokončené budovy jsou stavebník, vlastník budovy,
společenství vlastníků jednotek nebo v případě, že společenství vlastníků jednotek
nevzniklo, správce povinni plnit požadavky na energetickou náročnost budovy stanovené
prováděcím právním předpisem, a to podle jeho právního stavu účinného ke dni nabytí
právní moci rozhodnutí o povolení záměru podle stavebního zákona nebo ke dni zahájení
větší změny dokončené budovy podle stavebního zákona, pokud změna dokončené stavby
nepodléhá povolení záměru. Splnění požadavků na energetickou náročnost budovy na
nákladově optimální úrovni pro budovu nebo pro měněné stavební prvky obálky budovy
a měněné technické systémy podle prováděcího právního předpisu dokládá stavebník
a ostatní osoby podle věty první průkazem energetické náročnosti budovy v průběhu
provádění větší změny dokončené budovy na vyžádání stavebního úřadu nebo kontrolního
orgánu podle tohoto zákona.
(3) V případě jiné než větší změny dokončené budovy nebo větší změny dokončené
budovy, při které jsou hodnoceny požadavky na snížení energetické náročnosti pro
měněné stavební prvky obálky budovy nebo technické systémy, a která je provedena
do 10 let od vyhotovení průkazu energetické náročnosti této budovy, jsou vlastník
budovy, společenství vlastníků jednotek nebo v případě, že společenství vlastníků
jednotek nevzniklo, správce povinni plnit požadavky na energetickou náročnost budovy
podle prováděcího právního předpisu a pro stavbu splnit požadavky na energetickou
náročnost pro měněné stavební prvky obálky budovy nebo měněné technické systémy podle
prováděcího právního předpisu; kopie dokladů, které se vztahují k měněným stavebním
prvkům obálky budovy nebo měněným technickým systémům, jsou povinni uchovávat 5 let.
(4) Stavebník, vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek
nebo v případě, že společenství vlastníků jednotek nevzniklo, správce jsou dále povinni
a) vybavit vnitřní tepelná zařízení budov, s výjimkou případů podle
písmene f), přístroji regulujícími dodávku tepelné energie; vlastníci a uživatelé
bytů nebo nebytových prostor jsou povinni umožnit instalaci, údržbu a kontrolu těchto
přístrojů,
b) zajistit v případě instalace vybraných zařízení vyrábějících energii
z obnovitelných zdrojů, která jsou financována z programů podpory ze státních, evropských
finančních prostředků nebo finančních prostředků pocházejících z prodeje povolenek
na emise skleníkových plynů, v budově, aby tuto instalaci provedly pouze osoby podle
§ 10d; zajištění se prokazuje předložením kopie daňových dokladů týkajících se příslušné
instalace a kopie oprávnění podle § 10f,,
c) řídit se pravidly pro vytápění a dodávku teplé vody; pravidly
pro vytápění a dodávku teplé vody se pro účely tohoto zákona rozumí
1. stanovené
otopné období a podmínky zahájení a přerušení dodávek tepelné energie,
2. stanovený
časový úsek, ve kterém jsou dodávky tepelné energie a teplé vody v průběhu dne uskutečňovány,
3.
stanovené průměrné teploty vnitřního vzduchu ve vytápěných prostorech, které jsou
v průběhu dne v otopném období dosahovány, a nepřekročitelné limity průměrných teplot
vnitřního vzduchu,
4. stanovené teploty dodávané teplé vody a
5. stanovené omezení
a krátkodobé přerušení dodávek tepelné energie a teplé vody, pokud to vyžadují objektivní
okolnosti zajišťování dodávek tepelné energie a teplé vody,
d) vybavit fyzickým nebo právnickým osobám, jež nakupují teplo, chlad
nebo teplou vodu pro své vlastní konečné užití (dále jen „konečný zákazník“), vnitřní
tepelná zařízení budov stanovenými měřidly podle zákona o metrologii; konečný zákazník
má právo na instalaci těchto měřidel a zároveň je povinen umožnit jejich instalaci,
údržbu a kontrolu,
e) vybavit, v případě bytových domů a víceúčelových staveb s dodávkou
tepla nebo chladu ze soustavy zásobování tepelnou energií nebo s ústředním vytápěním
nebo chlazením anebo společnou přípravou teplé vody každý byt a nebytový prostor
přístroji registrujícími dodávku tepelné energie, kterými jsou stanovená měřidla
podle zákona o metrologii anebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění, v rozsahu
a způsobem podle prováděcího právního předpisu; vlastníci a uživatelé bytů nebo nebytových
prostor jsou povinni na základě výzvy vlastníka budovy, společenství vlastníků jednotek
nebo v případě, že společenství vlastníků jednotek nevzniklo, správce umožnit instalaci,
údržbu a kontrolu těchto přístrojů,
f) vybavit v případě výstavby nové budovy nebo výměny zdroje tepla
v technicky a ekonomicky proveditelných případech systémy vytápění a klimatizace
přístroji, které individuálně regulují teplotu v každé místnosti, prostoru nebo zónově
v souboru místností se shodnými požadavky na regulaci vnitřní teploty; vlastníci
a uživatelé bytů nebo nebytových prostor jsou povinni umožnit instalaci, údržbu a
kontrolu těchto přístrojů.
(5) Požadavky na energetickou náročnost budovy podle odstavců 1 až
3 nemusí být splněny
a) u budov s celkovou energeticky vztažnou plochou menší než 50 m
2
,b) u budov, které jsou kulturní památkou, anebo nejsou kulturní památkou,
ale nacházejí se v památkové rezervaci nebo památkové zóně12), pokud by s ohledem
na zájmy státní památkové péče splnění některých požadavků na energetickou náročnost
těchto budov výrazně změnilo jejich charakter nebo vzhled; tuto skutečnost stavebník,
vlastník budovy, společenství vlastníků jednotek nebo v případě, že společenství
vlastníků jednotek nevzniklo, správce doloží závazným stanoviskem orgánu státní památkové
péče,
c) u budov navrhovaných a obvykle užívaných jako místa bohoslužeb a
pro náboženské účely,
d) u staveb pro rodinnou rekreaci13), které jsou užívány jen část roku
a jejichž odhadovaná spotřeba energie je nižší než 25 % spotřeby energie, k níž by
došlo při celoročním užívání,
e) u průmyslových a výrobních provozů, dílenských provozoven a zemědělských
budov se spotřebou energie do 195 MWh za rok,
f) při větší změně dokončené budovy v případě, že stavebník, vlastník
budovy, společenství vlastníků jednotek nebo v případě, že společenství vlastníků
jednotek nevzniklo, správce zajistí energetický audit, který prokáže, že to není
technicky nebo ekonomicky vhodné s ohledem na životnost budovy a její provozní účely,
g) u budov zpravodajských služeb,
h) u budov důležitých pro obranu státu, které jsou určeny ke speciálnímu
využití,
i) u budov, které jsou stanoveny objektem nebo ve kterých je stanoven
objekt sloužící k ochraně utajovaných informací stupně utajení Přísně tajné nebo
Tajné,
j) u vybraných budov k zajištění bezpečnosti státu, určených vedoucím
organizační složky státu, která je s nimi příslušná hospodařit nebo je užívá.
(6) Povinnosti podle odstavce 4 písm. a) a c) se nevztahují na rodinné
domy a stavby pro rodinnou rekreaci.
(7) Prováděcí právní předpis stanoví nákladově optimální úroveň požadavků
na energetickou náročnost budovy, větší změny dokončených budov, pro jiné než větší
změny dokončených budov, pro budovy s téměř nulovou spotřebou energie, dále stanoví
metodu výpočtu energetické náročnosti budovy, vzor posouzení technické, ekonomické
a ekologické proveditelnosti alternativních systémů dodávek energie a vzor stanovení
doporučených opatření pro snížení energetické náročnosti budovy.
(8) Prováděcí právní předpis dále stanoví
a) pravidla pro vytápění a dodávku teplé vody,
b) zvláštní pravidla pro vytápění a dodávku teplé vody v případech
předcházení stavu nouze v teplárenství nebo v případě stavu nouze v teplárenství
vyhlášeném pro celé území státu podle energetického zákona2),
c) pravidla pro měření množství tepelné energie a teplé vody spotřebované
v budově,
d) rozsah vybavení každého bytu a nebytového prostoru přístroji registrujícími
dodávku tepelné energie, technické parametry těchto přístrojů a podmínky jejich instalace,
e) postup provedení regulace vytápění a přípravy teplé vody v budově,
f) rozsah vybavení vnitřních tepelných zařízení budovy přístroji regulujícími
dodávku tepelné energie pro plnění povinnosti podle odstavce 4 písm. a), technické
parametry těchto přístrojů a podmínky jejich instalace,
g) rozsah vybavení systémů vytápění a systémů klimatizace přístroji
pro účely plnění povinnosti podle odstavce 4 písm. f), technické parametry těchto
přístrojů a podmínky jejich instalace,
h) kritéria a postupy pro účely posouzení technické a ekonomické proveditelnosti
plnění povinností podle odstavce 4 písm. f).
(9) Změna způsobu vytápění budovy připojené na soustavu zásobování tepelnou
energií může být provedena pouze na základě povolení podle stavebního zákona a za
podmínky, že nedojde ke zvýšení hodnot ukazatele energetické náročnosti budovy celkové
dodané energie nebo primární energie z neobnovitelných zdrojů energie; to neplatí,
pokud stávající způsob vytápění není možné nadále využívat. Splnění podmínky podle
věty předchozí dokládá stavebník průkazem energetické náročnosti budov k žádosti
o povolení. V případě budovy s více bytovými jednotkami, která je připojena na soustavu
zásobování tepelnou energií, lze změnu způsobu vytápění povolit pouze pro celou budovu.
(10) Požadavky podle odstavce 4 písm. e) nemusí být splněny v případě
a) budov, kde je instalován sálavý systém vytápění s konstrukcí podlahového,
stropního nebo stěnového vytápění a existují technické překážky k instalaci a vhodnému
používání přístrojů registrujících dodávku tepelné energie nebo regulujících takový
systém vytápění,
b) budov, kde je instalováno ústřední vytápění ze zdroje tepelné energie
s násypným kotlem na tuhá paliva, a to za podmínky, že není instalována regulace
podle zvláštního právního předpisu28),
c) víceúčelových staveb, kde jednotlivé využívané prostory nejsou od
sebe ani od společných prostor budovy uzavřeny pevnou stavební konstrukcí, která
by pro potřeby vytápění jednotlivé prostory uživatelů vymezovala a tím omezovala
dodávku tepelné energie pouze do vymezeného prostoru, nebo kde je v budově instalováno
několik technických systémů budovy,
d) budov, kdy ukazatel energetické náročnosti budovy celkové dodané
energie nebo primární energie z neobnovitelných zdrojů energie je zařazen do klasifikační
třídy mimořádně úsporná podle zvláštního právního předpisu29).
(11) Veškerá stanovená měřidla a přístroje registrující dodávku tepelné
energie podle odstavce 4 písm. d) nebo e) instalovaná po účinnosti tohoto zákona
musí být dálkově odečitatelnými stanovenými měřidly a dálkově odečitatelnými přístroji
registrujícími dodávku tepelné energie v rozsahu a způsobem stanoveným prováděcím
právním předpisem. Veškerá stávající místa osazená stanovenými měřidly nebo přístroji
registrujícími dodávku tepelné energie podle odstavce 4 písm. d) nebo e) musí být
osazena dálkově odečitatelnými stanovenými měřidly nebo dálkově odečitatelnými přístroji
registrujícími dodávku tepelné energie do 1. ledna 2027 v rozsahu a způsobem stanoveným
prováděcím právním předpisem.
(12) Dálkově odečitatelným stanoveným měřidlem a přístrojem registrujícím
dodávku tepelné energie se rozumí takové stanovené měřidlo a přístroj registrující
dodávku tepelné energie, pro které k provedení odečtu není nutný přístup do jednotlivých
bytů nebo nebytových prostor. Za dálkově odečitatelné stanovené měřidlo a přístroj
registrující dodávku tepelné energie nelze považovat stanovené měřidlo a přístroj
registrující dodávku tepelné energie, který byl instalován před datem účinnosti tohoto
zákona a splňuje kritérium podle věty první, ale není nastaven na dálkový odečet
minimálně v měsíčním intervalu. Tato skutečnost se prokazuje technickou dokumentací
daného stanoveného měřidla nebo přístroje registrujícího dodávku tepelné energie.
§ 7a
Průkaz energetické náročnosti
(1) Stavebník, vlastník budovy, společenství vlastníků jednotek nebo
v případě, že společenství vlastníků jednotek nevzniklo, správce jsou povinni
a) opatřit si průkaz energetické náročnosti (dále jen „průkaz“) při
výstavbě nových budov nebo při větších změnách dokončených budov,
b) opatřit si průkaz u budovy užívané orgánem veřejné moci od 1. července
2013 s celkovou energeticky vztažnou plochou větší než 500 m
2
a od 1. července 2015
s celkovou energeticky vztažnou plochou větší než 250 m2
,c) oznámit ministerstvu zpracování průkazu osobou podle odstavce 4
písm. a) bodu 2 a předložit ministerstvu kopii oprávnění osoby pro vykonávání této
činnosti podle právního předpisu jiného členského státu Unie,
d) umístit průkaz v budově způsobem podle prováděcího právního předpisu,
pro kterou nastala povinnost si ho opatřit podle odstavce 1 písm. a) nebo odstavce
2 a jejíž energeticky vztažná plocha je rovna nebo větší než 500 m
2
, nebo podle odstavce
1 písm. b) a jejíž energeticky vztažná plocha je rovna nebo větší než 250 m2
, a zároveň
se jedná o budovu určenou k užívání veřejností,e) předkládat na vyžádání průkazy ministerstvu, Státní energetické
inspekci nebo příslušnému kontrolnímu orgánu podle § 13a odst. 2.
(2) Vlastník budovy, společenství vlastníků jednotek nebo v případě,
že společenství vlastníků jednotek nevzniklo, správce jsou povinni
a) opatřit si průkaz
1. při prodeji budovy nebo ucelené části budovy,
2.
při pronájmu budovy,
3. od 1. ledna 2016 při pronájmu ucelené části budovy,
b) předložit průkaz nebo jeho kopii
1. možnému kupujícímu budovy
nebo ucelené části budovy před uzavřením smluv týkajících se koupě budovy nebo ucelené
části budovy,
2. možnému nájemci budovy nebo ucelené části budovy před uzavřením smluv
týkajících se nájmu budovy nebo ucelené části budovy,
c) předat průkaz nebo jeho kopii
1. kupujícímu budovy nebo ucelené
části budovy nejpozději při podpisu kupní smlouvy,
2. nájemci budovy nebo ucelené
části budovy nejpozději při podpisu nájemní smlouvy,
d) zajistit uvedení klasifikační třídy ukazatele energetické náročnosti
podle prováděcího právního předpisu v informačních a reklamních materiálech při
1.
prodeji budovy nebo ucelené části budovy,
2. pronájmu budovy nebo ucelené části budovy,
e) v případě prodeje nebo pronájmu budovy nebo ucelené části budovy
prostřednictvím zprostředkovatele mu předat grafickou část průkazu nebo její kopii;
zprostředkovatel prodeje nebo pronájmu uvede klasifikační třídu ukazatele energetické
náročnosti podle prováděcího právního předpisu z předané grafické části průkazu,
kterou uchová po dobu 3 let, v informačních a reklamních materiálech, pokud zprostředkovatel
prodeje nebo pronájmu neobdrží grafickou část průkazu, uvede v reklamních a informačních
materiálech nejhorší klasifikační třídu,
f) předat vlastníkovi jednotky na jeho žádost podle odstavce 3 průkaz
nebo jeho kopii, a to do
1. 30 dnů ode dne podání žádosti v případě, že si průkaz
již opatřil, nebo
2. 60 dnů ode dne podání žádosti v případě, že si průkaz dosud neopatřil.
(3) Vlastník jednotky5) je povinen prokazatelným způsobem pro naplnění
povinnosti podle tohoto odstavce si vyžádat průkaz od společenství vlastníků jednotek
nebo v případě, že společenství vlastníků jednotek nevzniklo, správce a
a) předložit průkaz nebo jeho kopii
1. možnému kupujícímu jednotky
před uzavřením smluv týkajících se koupě jednotky,
2. od 1. ledna 2016 možnému nájemci
jednotky před uzavřením smluv týkajících se nájmu jednotky,
b) předat průkaz nebo jeho kopii
1. kupujícímu jednotky nejpozději
při podpisu kupní smlouvy,
2. od 1. ledna 2016 nájemci jednotky nejpozději při podpisu
nájemní smlouvy,
c) zajistit uvedení klasifikační třídy ukazatele energetické náročnosti
podle prováděcího právního předpisu v informačních a reklamních materiálech při
1.
prodeji jednotky,
2. od 1. ledna 2016 pronájmu jednotky,
d) v případě prodeje jednotky nebo od 1. ledna 2016 pronájmu jednotky
prostřednictvím zprostředkovatele mu předat grafickou část průkazu nebo její kopii;
zprostředkovatel prodeje nebo pronájmu uvede klasifikační třídu ukazatele energetické
náročnosti podle prováděcího právního předpisu z předané grafické části průkazu,
kterou uchovává po dobu 3 let, v informačních a reklamních materiálech, pokud zprostředkovatel
prodeje nebo pronájmu neobdrží grafickou část průkazu, uvede v reklamních a informačních
materiálech nejhorší klasifikační třídu.
(4) Průkaz platí 10 let ode dne jeho vyhotovení nebo do provedení větší
změny dokončené budovy, pro kterou byl zpracován, anebo do provedení změny způsobu
vytápění, chlazení nebo přípravy teplé vody v této budově a musí
a) být zpracován pouze
1. příslušným energetickým specialistou podle
§ 10 odst. 1 písm. b), nebo
2. osobou usazenou v jiném členském státě Unie, pokud
je oprávněna k výkonu uvedené činnosti podle právních předpisů jiného členského státu
Unie; ministerstvo je uznávacím orgánem podle zvláštního právního předpisu5a),
b) být součástí dokladů předkládaných stavebníkem ke kolaudaci stavby
při prokazování dodržení technických požadavků na stavby15),
c) být zpracován v souladu s prováděcím právním předpisem podle odstavce
6,
d) obsahovat protokol a grafické znázornění, jehož součástí je přiřazení
klasifikačních tříd ukazatelům energetické náročnosti,
e) obsahovat doporučená opatření pro snížení energetické náročnosti
budovy; tato povinnost se nevztahuje na průkaz, který u budovy prokáže dosažení mimořádně
úsporné klasifikační třídy u celkové dodané energie budovy a neobnovitelné primární
energie podle prováděcího právního předpisu podle odstavce 6,
f) obsahovat posouzení technické, ekonomické a ekologické proveditelnosti
místního systému dodávky energie využívajícího energii z obnovitelných zdrojů, kombinované
výroby elektřiny a tepla, soustavy zásobování tepelnou energií a tepelného čerpadla
(dále jen "alternativní systém dodávek energie").
(5) Povinnosti podle odstavců 1 až 3 se nevztahují na případy uvedené
v § 7 odst. 5 písm. a), c), d), e), g), h), i) a j) a na budovy, které jsou kulturní
památkou, anebo nejsou kulturní památkou, ale nacházejí se v památkové rezervaci.
(6) Vzor a obsah průkazu, způsob jeho zpracování a umístění průkazu v budově
stanoví prováděcí právní předpis.
(7) Pokud vlastníkovi jednotky nebyl na písemné vyžádání předán průkaz
podle odstavce 1 nebo 2, může jej nahradit vyúčtováním dodávek elektřiny, plynu a
tepelné energie pro příslušnou jednotku za uplynulé 3 roky; v tom případě pro něj
neplatí povinnost podle odstavce 3 písm. c).
(8) Průkaz zpracovaný pro budovu je také průkazem pro ucelenou část této
budovy.
(9) Průkaz pro ucelenou část budovy je možné zpracovat pouze v případě,
že tato ucelená část budovy má vlastní zdroj tepla nebo chladu nezávislý na zbývající
části budovy nebo má samostatně měřenou a centrálně regulovanou dodávku energie nezávislou
na zbývající části budovy.
(10) Průkaz se neopatřuje při prodeji nebo pronájmu budovy nebo ucelené
části budovy, pokud se tak obě strany písemně dohodnou a jde o budovu, která byla
vystavěna a poslední větší změna dokončené budovy na ní byla provedena před 1. lednem
1947.
§ 8
Energetické štítky
(1) Výrobky spojené se spotřebou energie, na které se vztahují požadavky
označování energetickými štítky, náležitosti označování těchto výrobků energetickými
štítky, provedení a obsah energetických štítků a informačních listů, metody a postupy
měření, určení třídy energetické účinnosti, podrobnosti obsahu technické dokumentace
a údaje požadované při prodeji na dálku stanoví prováděcí právní předpis10) nebo
přímo použitelný předpis Unie upravující požadavky na štítkování22).
(2) Dodavatel je povinen dodávat informační list v českém jazyce a energetický
štítek.
§ 8a
Ekodesign
(1) Seznam výrobků spojených se spotřebou energie, na které se vztahují
požadavky na ekodesign, požadavky na ekodesign, náležitosti označování CE, obsah
ES prohlášení o shodě, postupy posuzování shody a předpoklad shody výrobků spojených
se spotřebou energie, postupy ověřování požadavků na ekodesign, poskytování informací
o výrobku spojeném se spotřebou energie a jeho užívání stanoví prováděcí právní předpis10)
nebo přímo použitelný předpis Unie upravující požadavky na ekodesign23).
(2) Výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce je povinen
a) uvádět na trh nebo do provozu výrobky spojené se spotřebou energie,
pouze pokud splňují požadavky na ekodesign, po posouzení shody s požadavky na ekodesign,
po označení CE a po vydání ES prohlášení o shodě s požadavky na ekodesign, a to podle
prováděcího právního předpisu10) nebo přímo použitelného předpisu Unie upravujícího
požadavky na ekodesign23),
b) nepřipojovat k výrobku spojenému se spotřebou energie jakékoli jiné
označení, které by mohlo uvádět uživatele v omyl nebo vést k záměně, pokud jde o
význam a tvar označení CE,
c) vyhotovovat dokumenty týkající se posouzení shody a ES prohlášení
o shodě v českém jazyce.
(3) Výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce je po uvedení výrobku spojeného
se spotřebou energie na trh nebo do provozu dále povinen
a) uchovávat příslušné dokumenty týkající se provedeného posouzení
shody a vydaných ES prohlášení o shodě po dobu 10 let od vyrobení posledního uvedeného
výrobku spojeného se spotřebou energie,
b) poskytovat Státní energetické inspekci veškeré potřebné informace
uvedené v tomto zákoně a v prováděcím právním předpise vztahující se k ověření označení
CE, k posouzení a předpokladu shody a k ES prohlášení o shodě, a to do 10 dnů po
obdržení žádosti Státní energetické inspekce,
c) poskytovat Státní energetické inspekci vzorky výrobků spojených
se spotřebou energie k ověření označení CE, k posouzení a předpokladu shody a k ES
prohlášení o shodě,
d) v případě, že uvádí na trh nebo do provozu součásti a podsestavy,
poskytnout výrobci výrobku spojeného se spotřebou energie, na nějž se vztahuje toto
ustanovení, údaje o materiálovém složení a spotřebě energie, materiálů nebo zdrojů
těchto součástí nebo podsestav, pokud tak stanoví prováděcí právní předpis nebo přímo
použitelný předpis Unie upravující požadavky na ekodesign,
e) poskytnout konečným uživatelům výrobků spojených se spotřebou energie
nezbytné informace o tom, jak mohou přispět k udržitelnému užívání výrobku spojeného
se spotřebou energie a ekologický profil výrobku spojeného se spotřebou energie a
výhody ekodesignu podle prováděcího právního předpisu nebo přímo použitelného předpisu
Unie upravujícího požadavky na ekodesign.
(4) Není-li výrobce usazen v Unii a neexistuje-li zplnomocněný zástupce,
je povinnosti uvedené v odstavcích 2 a 3 povinen zajistit dovozce. Neexistuje-li
dovozce, považuje se za osobu povinnou podle tohoto ustanovení osoba, která uvádí
na trh nebo do provozu výrobky spojené se spotřebou energie stanovené v odstavci
1.
(5) Požadavky na označování CE a na ES prohlášení o shodě se nevztahují
na dopravní prostředky pro přepravu osob, zvířat nebo věcí a na výrobky spojené se
spotřebou energie vystavené na veletrzích, výstavách nebo předváděcích akcích, pokud
jsou opatřeny oznámením, že nesmějí být uváděny na trh nebo do provozu na území Unie,
dokud nesplní požadavky stanovené tímto zákonem a prováděcím právním předpisem nebo
přímo použitelným předpisem Unie upravujícím požadavky na ekodesign.
(6) Požadavky na ekodesign, náležitosti označování CE, obsah ES prohlášení
o shodě, postupy posuzování a předpoklad shody, postupy ověřování požadavků na ekodesign
a poskytování informací o výrobku a jeho užívání stanoví prováděcí právní předpis
nebo přímo použitelný předpis Unie upravující požadavky na ekodesign.
§ 9
Energetický audit
(1) Podnikatel, který s podnikatelem nebo podnikateli, kteří se podílejí
na jeho základním kapitálu nebo hlasovacích právech alespoň 25 %, zaměstnává 250
a více osob nebo vykazuje roční obrat vyšší než 1 300 000 000 Kč nebo roční bilanční
sumu rozvahy vyšší než 1 100 000 000 Kč, je povinen jednou za 4 roky zajistit pro
jím užívané nebo vlastněné energetické hospodářství provedení energetického auditu.
Tato povinnost se vztahuje na podnikatele, který splňuje podmínku podle věty první
2 po sobě jdoucí kalendářní roky. Způsob stanovení počtu zaměstnanců, výše ročního
obratu a roční bilanční sumy rozvahy stanoví prováděcí právní předpis.
(2) Podnikatel, který nemá povinnost zajistit provedení energetického auditu
podle odstavce 1, je povinen zajistit pro jím užívané energetické hospodářství provedení
energetického auditu v případě, že hodnota průměrného ročního nakládání s energií
za poslední 2 po sobě jdoucí kalendářní roky je vyšší než 5 000 MWh.
(3) Česká republika, kraj, obec, příspěvková organizace státu, kraje nebo
obce, státní organizace založená zákonem24), státní a veřejná vysoká škola a Česká
národní banka jsou povinny zajistit pro jimi vlastněné energetické hospodářství provedení
energetického auditu v případě, že hodnota průměrné roční spotřeby energie energetického
hospodářství za poslední 2 po sobě jdoucí kalendářní roky je vyšší než 500 MWh.
(4) Povinnost zajistit provedení energetického auditu podle odstavce 1
se nevztahuje na podnikatele, jehož energetické hospodářství má spotřebu energie
nižší než 200 MWh ročně.
(5) Povinnost zajistit provedení energetického auditu podle odstavců 1
až 3 se nevztahuje na osobu, která má pro své energetické hospodářství zavedený a
akreditovanou osobou certifikovaný systém hospodaření s energií podle harmonizované
technické normy upravující systém managementu hospodaření s energií19), jehož rozsah
odpovídá rozsahu energetického auditu.
(6) Energetický audit provedený podle odstavců 2 a 3 platí 10 let nebo
do provedení změny energetického hospodářství, po které došlo za 2 po sobě jdoucí
roky ke změně o více než 25 % při nakládání s energií energetického hospodářství
ročně oproti stavu z platného energetického auditu. Před uplynutím platnosti energetického
auditu posoudí dotčená osoba podle odstavce 2 data o nakládání s energií a osoba
podle odstavce 3 data o spotřebě energie za 2 roky předcházející ukončení platnosti
energetického auditu.
(7) Rozsah energetického auditu zahrnuje veškeré ucelené části energetického
hospodářství auditované osoby. Do energetického auditu osoby podle odstavce 3 se
nezahrnují budovy uvedené v § 7 odst. 5 písm. g) až j). Způsob provedení energetického
auditu se provádí v souladu s harmonizovanou technickou normou upravující zásady
provádění energetických auditů, požadavky na běžné procesy během energetických auditů
a výstupy energetických auditů25). Zjištění energetického auditu jsou zpracována
ve formě písemné zprávy o provedeném energetickém auditu, jejíž obsah a způsob zpracování
stanoví prováděcí právní předpis.
(8) Energetický audit musí
a) být proveden pouze
1. příslušným energetickým specialistou podle
§ 10 odst. 1 písm. a), nebo
2. osobou usazenou v jiném členském státě Unie, pokud
je oprávněna k výkonu uvedené činnosti podle právních předpisů jiného členského státu
Unie; ministerstvo je uznávacím orgánem podle zvláštního právního předpisu5a) a
b) být proveden do 1 roku od vzniku povinnosti na základě dat o nakládání
s energií za 2 roky předcházející vzniku povinnosti a musí být proveden v souladu
s právními předpisy. Česká republika, kraj, obec, příspěvková organizace státu, kraje
nebo obce, státní organizace založená zákonem24), státní a veřejná vysoká škola a
Česká národní banka s hodnotou průměrné roční spotřeby energie energetického hospodářství
za poslední 2 po sobě jdoucí kalendářní roky 35 000 MWh a vyšší provedou energetický
audit do 3 let od vzniku povinnosti,
c) být proveden v souladu s prováděcím právním předpisem a harmonizovanou
technickou normou upravující energetické audity25).
(9) Ten, komu nastala povinnost zajistit provedení energetického auditu
podle odstavců 1 až 3, dále musí
a) předložit na vyžádání energetický audit ministerstvu, Státní energetické
inspekci nebo příslušnému kontrolnímu orgánu podle § 13a odst. 2,
b) oznámit ministerstvu provedení energetického auditu osobou podle
odstavce 8 písm. a) bodu 2 a předložit ministerstvu kopii oprávnění osoby pro vykonávání
této činnosti podle právního předpisu jiného členského státu Unie.
§ 9a
Energetický posudek
(1) Stavebník, společenství vlastníků jednotek nebo v případě, že společenství
vlastníků jednotek nevzniklo, správce, vlastník budovy nebo energetického hospodářství
zajistí energetický posudek pro
a) posouzení nákladů a přínosů zajištění vysokoúčinné kombinované výroby
elektřiny a tepla v případě výstavby nové výrobny elektřiny nebo podstatné rekonstrukce
stávající výrobny elektřiny o celkovém tepelném příkonu nad 20 MW s výjimkou výroben
elektřiny s dobou provozu nižší než 1500 hodin za rok a jaderných elektráren,
b) posouzení nákladů a přínosů využití odpadního tepla pro uspokojení
ekonomicky odůvodněné poptávky po teple včetně kombinované výroby elektřiny a tepla
a připojení zařízení minimálně na soustavu zásobování tepelnou energií, která se
nachází do vzdálenosti 1000 metrů od zdroje tepelné energie, v případě výstavby nového
nebo podstatné rekonstrukce stávajícího průmyslového provozu o celkovém tepelném
příkonu nad 20 MW, které produkuje odpadní teplo o využitelné teplotě,
c) posouzení nákladů a přínosů využití odběru odpadního tepla minimálně
z průmyslových provozů, které se nachází do vzdálenosti 500 metrů od rozvodného tepelného
zařízení, v případě výstavby nové nebo podstatné rekonstrukce stávající soustavy
zásobování tepelnou energií se zdroji o celkovém tepelném příkonu nad 20 MW,
d) posouzení proveditelnosti projektů týkajících se snižování energetické
náročnosti budov, zvyšování účinnosti užití energie, snižování emisí ze spalovacích
zdrojů znečištění nebo využití obnovitelných nebo druhotných zdrojů nebo kombinované
výroby elektřiny a tepla financovaných z programů podpory ze státních, evropských
finančních prostředků nebo finančních prostředků pocházejících z prodeje povolenek
na emise skleníkových plynů, pokud poskytovatel podpory nestanoví s přihlédnutím
k nárokům jednotlivého programu podpory jinak,
e) vyhodnocení plnění parametrů projektů realizovaných v rámci programů
podle písmene d), pokud poskytovatel podpory nestanoví s přihlédnutím k nárokům jednotlivého
programu jinak,
f) stanovení vnitřního výnosového procenta projektu, pokud vznikne
nárok na podporu podle zákona o podporovaných zdrojích energie a projekt je financovaný
z programů podpory ze státních nebo evropských finančních prostředků anebo z finančních
prostředků pocházejících z prodeje povolenek na emise skleníkových plynů.
(2) Energetický posudek je možné zajistit také pro
a) posouzení ekonomické přijatelnosti využití tepla ze soustavy zásobování
tepelnou energií nebo zdroje energie, který není stacionárním zdrojem, v souladu
se zvláštním právním předpisem26),
b) doporučená opatření pro snížení energetické náročnosti budovy při
větší změně dokončené budovy,
c) podklad v oblasti zvyšování účinnosti energie, snižování emisí ze
spalovacích zdrojů znečištění nebo využití obnovitelných nebo druhotných zdrojů nebo
kombinované výroby elektřiny a tepla,
d) vyhodnocení provedených opatření navržených v energetickém auditu,
e) posouzení technické a ekonomické proveditelnosti instalace vybraných
zařízení,
f) posouzení technické a ekonomické proveditelnosti využití odpadního
tepla.
(3) Energetický posudek musí
a) být zpracován pouze
1. příslušným energetickým specialistou podle
§ 10 odst. 1 písm. a), nebo
2. osobou usazenou v jiném členském státě Unie, pokud
je oprávněna k výkonu uvedené činnosti podle právních předpisů jiného členského státu
Unie; ministerstvo je uznávacím orgánem podle zvláštního právního předpisu5a),
b) být zpracován v souladu s prováděcím právním předpisem podle odstavce
5,
c) být, v případech podle odstavce 1 písm. b) až d), součástí dokladové
části dokumentace pro provádění stavby podle jiného právního předpisu; to neplatí
v případě nové výrobny elektřiny, na kterou byla vydána státní autorizace na výstavbu
výrobny elektřiny podle energetického zákona.
(4) Další povinnosti stavebníka, společenství vlastníků jednotek nebo
v případě, že společenství vlastníků jednotek nevzniklo, správce, vlastníka budovy
nebo energetického hospodářství jsou
a) oznámit ministerstvu zpracování energetického posudku osobou podle
odstavce 3 písm. a) bodu 2 a předložit ministerstvu kopii oprávnění osoby pro vykonávání
této činnosti podle právního předpisu jiného členského státu Unie,
b) na vyžádání předložit energetický posudek ministerstvu, Státní energetické
inspekci nebo příslušnému kontrolnímu orgánu podle § 13a odst. 2.
(5) Obsah energetického posudku, způsob zpracování energetického posudku
a jeho rozsah stanoví prováděcí právní předpis.
§ 9b
Hospodárné užití energie ústředními institucemi
(1) V případě nadlimitních veřejných zakázek ústředních institucí na
dodávky nebo na služby musí zadavatel stanovit zvláštní technické podmínky, kterými
jsou
a) pro dodávky výrobku spojeného se spotřebou energie, na který se
vztahují požadavky na označování energetickými štítky, nejvyšší dostupná třída energetické
účinnosti stanovená podle přímo použitelných předpisů Unie o požadavcích na označování
energetickými štítky,
b) pro dodávky výrobku spojeného se spotřebou energie, na který se
vztahují požadavky na ekodesign, pokud se na takový výrobek zároveň nevztahují požadavky
na označování energetickými štítky, nejvyšší dostupná účinnost užití energie stanovená
podle přímo použitelných předpisů Unie o požadavcích na ekodesign,
c) pro dodávky kancelářských přístrojů vymezených Rozhodnutím Rady
2013/107/EU ze dne 13. listopadu 2012, o podpisu a uzavření Dohody mezi vládou Spojených
států amerických a Unií o koordinaci programů označování energetické účinnosti kancelářských
přístrojů štítky, minimální účinnost užití energie podle přílohy C této dohody,
d) pro dodávky pneumatik vymezených nařízením Evropského parlamentu
a Rady č. 1222/2009 ze dne 25. listopadu 2009, o označování pneumatik s ohledem na
palivovou účinnost a jiné důležité parametry, nejvyšší třída palivové účinnosti podle
tohoto nařízení,
e) pro nákup nového zboží vymezeného v písmenech a) až d) pro účel
zakázky na služby, nákup zboží splňujícího podmínky podle písmen a) až d),
f) pro nabytí budov s výjimkou nabytí budov za účelem větší změny dokončené
budovy nebo demolice nebo nabytí budov, které jsou kulturní památkou, anebo nejsou
kulturní památkou, ale nacházejí se v památkové rezervaci nebo památkové zóně, úsporná
klasifikační třída energetické náročnosti budov a
g) pro nájem budov lepší než méně úsporná klasifikační třída energetické
náročnosti budov.
(2) Zvláštní technické podmínky podle odstavce 1 se uplatní, pokud jsou
nákladově efektivní a zároveň jsou v souladu s pravidly hospodářské soutěže. Nákladovou
efektivitou se v případě zboží rozumí určení poměru mezi náklady a přínosy spojenými
s užíváním zboží podle odstavce 1 s nejvyšší účinností ve srovnání s užíváním takového
zboží s nižší účinností a v případě budov určení poměru mezi náklady a přínosy spojenými
s užíváním budov podle odstavce 1 s nižší třídou energetické náročnosti ve srovnání
s užíváním takové budovy s vyšší třídou energetické náročnosti.
(3) Systém monitoringu spotřeby energie je neveřejným informačním systémem
veřejné správy, který slouží k vedení údajů o budovách vlastněných a užívaných ústředními
institucemi o celkové energeticky vztažné ploše nad 250 m
2
a jejich spotřebě energie.
Systém monitoringu spotřeby energie vede ministerstvo. Ústřední instituce každoročně
nejpozději do konce prvního čtvrtletí následujícího kalendářního roku zadávají způsobem
umožňujícím dálkový přístup tyto údaje do Systému monitoringu spotřeby energie. Údaje
vedené v Systému monitoringu spotřeby energie stanoví prováděcí právní předpis.(4) Povinnost podle odstavce 3 se nevztahuje na budovy zpravodajských služeb,
budovy důležité pro obranu státu, které jsou určeny ke speciálnímu využití, a budovy,
které jsou stanoveny objektem nebo ve kterých je stanoven objekt sloužící k ochraně
utajovaných informací stupně utajení Přísně tajné nebo Tajné, a na vybrané budovy
k zajištění bezpečnosti státu, určené vedoucím organizační složky státu, která je
s nimi příslušná hospodařit nebo je užívá.
§ 9c
Hospodárné užití energie datovými centry
(1) Vlastník nebo provozovatel datového centra o celkovém příkonu nad
500 kW každoročně nejpozději do 31. ledna kalendářního roku zveřejňuje způsobem umožňujícím
dálkový přístup souhrnnou informaci o datovém centru obsahující zejména
a) název datového centra,
b) název, obchodní firmu nebo jméno, popřípadě připojené dodatky charakterizující
blíže osobu podnikatele nebo obchodní závod, vlastníka nebo provozovatele datového
centra,
c) adresu místa umístění datového centra,
d) datum zahájení provozu datového centra,
e) údaj o rozloze podlahové plochy datového centra uvedený v metrech
čtverečných,
f) údaj o celkovém příkonu datového centra,
g) údaje o ročním objemu odeslaných, přijatých, zpracovaných a uložených
dat v souvislosti s provozováním datového centra,
h) údaj o spotřebě energie a vody v souvislosti s provozováním datového
centra,
i) provozní teploty výpočetní techniky datového centra,
j) informaci o způsobu zpětného využití energie odpadního tepla vyprodukovaného
při provozování výpočetní techniky datového centra a
k) informaci o využití zařízení vyrábějících energii z obnovitelných
zdrojů energie v zájmu zajištění provozu datového centra.
(2) Povinnost podle odstavce 1 se nevztahuje na datová centra využívaná
pro účely zajišťování obrany České republiky a zajišťování vnitřní bezpečnosti a
veřejného pořádku České republiky.
(3) Seznam datových center podle odstavce 1 obsahující název datového centra,
adresu místa umístění datového centra a identifikaci jeho vlastníka nebo provozovatele
podle odstavce 1 písm. b) vede ministerstvo. Vlastník nebo provozovatel datového
centra oznámí ministerstvu nejpozději do dvou měsíců ode dne, kdy celkový příkon
datového centra dosáhl hodnoty 500 kW, že se stal povinnou osobou k plnění informační
povinnosti podle odstavce 1.
(4) Vlastník nebo provozovatel datového centra o celkovém příkonu vyšším
než 1 MW je povinen při jeho výstavbě nebo navýšení příkonu o více než 25 % zajistit
zpracování energetického posudku podle § 9a odst. 2 písm. f), který obsahuje
a) objem energie odpadního tepla vyprodukovaného výpočetní technikou
datového centra,
b) posouzení technické proveditelnosti možnosti využití odpadního tepla
vyprodukovaného při provozování datového centra,
c) posouzení nákladů a přínosů využití odpadního tepla vyprodukovaného
v rámci provozování datového centra,
d) návrh opatření pro využití odpadního tepla vyprodukovaného v rámci
provozu datového centra a
e) identifikaci potenciálních míst odběru zohledňující možnosti dodávek
tepla do soustavy zásobování tepelnou energií.
(5) Povinnost podle odstavce 4 neplatí v případě, že vlastník nebo provozovatel
zajistil využití energie odpadního tepla vyprodukovaného výpočetní technikou datového
centra podle odstavce 6.
(6) Stavebník nebo vlastník datového centra o celkovém příkonu vyšším
než 1 MW je povinen zajistit využití energie odpadního tepla vyprodukovaného výpočetní
technikou datového centra
a) dodávkami tepelné energie do soustavy zásobo-vání tepelnou energií,
b) dodávkou tepelné energie odběrateli za podmínek stanovených energetickým
zákonem2), nebo
c) přímou spotřebou této energie v energetickém hospodářství vlastníka
nebo provozovatele datového centra nebo jeho ucelené části.
(7) Stavebník nebo vlastník datového centra podle odstavce 6 je povinen
zajistit využití energie odpadního tepla vyprodukovaného výpočetní technikou datového
centra ke dni zahájení provozu datového centra s plánovaným celkovým příkonem vyšším
než 1 MW nebo ke dni, kdy datové centrum dosáhne celkového příkonu vyššího než 1
MW. Povinnost podle odstavce 6 neplatí v případech, kdy využití energie odpadního
tepla vyprodukovaného výpočetní technikou datového centra není technicky proveditelné
nebo kdy náklady související s plněním této povinnosti by převyšovaly předpokládané
přínosy.
(8) Existenci překážek znemožňujících vlastníkovi nebo stavebníkovi datového
centra postupovat podle odstavce 6 dokládá stavebník nebo vlastník datového centra
energetickým posudkem zpracovaným pro posouzení technické a ekonomické proveditelnosti
využití odpadního tepla podle § 9a odst. 2 písm. f), který je součástí dokladové
části dokumentace pro provádění stavby podle stavebního zákona.
(9) Do celkového příkonu podle odstavců 1, 3, 4 a 6 se započítá příkon
výpočetní techniky.
§ 10
Energetický specialista
(1) Energetický specialista na základě oprávnění k výkonu činnosti
energetického specialisty uděleného ministerstvem
a) provádí energetický audit a zpracovává energetický posudek,
b) zpracovává průkaz,
c) provádí kontroly provozovaných systémů vytápění a kombinovaných
systémů vytápění a větrání, nebo
d) provádí kontroly provozovaných systémů klimatizace a kombinovaných
systémů klimatizace a větrání.
(2) Ministerstvo na žádost udělí oprávnění k výkonu činnosti energetického
specialisty
a) fyzické osobě, která
1. složí odbornou zkoušku podle § 10a; odbornou
zkoušku musí fyzická osoba složit též v případě, jestliže jí bylo zrušeno oprávnění
podle § 10b odst. 2,
2. je plně svéprávná,
3. je bezúhonná a
4. je odborně způsobilá,
nebo
b) právnické osobě, která
1. je bezúhonná a
2. určí alespoň 1 fyzickou
osobu, která je k žadateli v pracovním nebo obdobném poměru a která podepsala souhlas
s výkonem činnosti pro právnickou osobu (dále jen "určená osoba"); určená osoba musí
být držitelem oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty k činnosti podle
odstavce 1.
(3) Za bezúhonnou se pro účely tohoto zákona nepovažuje osoba, která byla
pravomocně odsouzena pro trestný čin spáchaný úmyslně v souvislosti s předmětem činnosti
energetického specialisty, pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena. Bezúhonnost
se prokazuje výpisem z evidence Rejstříku trestů. Ministerstvo si za účelem prokázání
bezúhonnosti žadatele vyžádá podle zvláštního právního předpisu7) způsobem umožňujícím
dálkový přístup výpis z evidence Rejstříku trestů.
(4) Dále se bezúhonnost prokazuje
a) u fyzické osoby s místem trvalého nebo jiného pobytu mimo území
České republiky a u osoby, která se v posledních 5 letech nepřetržitě zdržovala mimo
území České republiky po dobu delší než 3 měsíce, dokladem obdobným výpisu z evidence
Rejstříku trestů, který není ke dni podání žádosti starší než 3 měsíce a který je
vydaný k tomu oprávněným orgánem státu trvalého nebo jiného pobytu této osoby a států,
ve kterých se tato osoba v posledních 5 letech nepřetržitě zdržovala po dobu delší
než 3 měsíce; pokud stát trvalého nebo jiného pobytu této osoby není totožný se státem,
jehož je tato osoba občanem, též dokladem vydaným státem, jehož je občanem; za účelem
doložení bezúhonnosti fyzické osoby, která je nebo byla občanem jiného členského
státu Evropské unie nebo má nebo měla adresu bydliště v jiném členském státě Evropské
unie, lze bezúhonnost prokázat též výpisem z evidence Rejstříku trestů s přílohou
obsahující informace o jejích pravomocných odsouzeních za trestné činy a o navazujících
údajích o těchto odsouzeních zapsaných v evidenci tohoto státu, který není ke dni
podání žádosti starší než 3 měsíce,
b) u právnické osoby se sídlem mimo území České republiky dokladem
obdobným výpisu z evidence Rejstříku trestů, který není ke dni podání žádosti starší
než 3 měsíce a který je vydaný k tomu oprávněným orgánem státu sídla právnické osoby,
nebo
c) čestným prohlášením splnění podmínek bezúhonnosti podle odstavce
3, které není ke dni podání žádosti starší než 3 měsíce, nevydává-li stát, ve kterém
má fyzická osoba trvalý nebo jiný pobyt nebo právnická osoba sídlo, doklad podle
písmene a) nebo b).
(5) Fyzická osoba je odborně způsobilá, získala-li
a) vysokoškolské vzdělání studiem v bakalářských, magisterských nebo
doktorských studijních programech v oblasti technických věd a jejich oborech energetiky,
energetických zařízení, stavebnictví nebo v oblasti vzdělávání elektrotechnika, energetika,
stavebnictví podle právního předpisu upravujícího oblasti vzdělávání ve vysokém školství21)
nebo ve studijních oborech obdobných těmto oblastem a má 3 roky praxe v oboru,
b) střední vzdělání s maturitní zkouškou absolvováním vzdělávacího
programu v oborech energetiky, energetických zařízení nebo stavebnictví a má 6 let
praxe v oboru, nebo
c) vyšší odborné vzdělání absolvováním akreditovaného vzdělávacího
programu v oborech vzdělávání zaměřených na energetiku, energetická zařízení nebo
stavebnictví a má 5 let praxe v oboru.
(6) Žádost o udělení oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty
se podává na formuláři stanoveném prováděcím právním předpisem a obsahuje kromě náležitostí
stanovených správním řádem v případě
a) fyzické osoby kopie dokladů prokazujících odbornou způsobilost,
b) právnické osoby kopii rozhodnutí o udělení oprávnění k výkonu činnosti
energetického specialisty určené osobě, kopii dokladu o pracovním nebo obdobném poměru
s určenou osobou a písemný souhlas s výkonem činnosti určené osoby.
(7) Energetický specialista je povinen
a) předat zprávu o kontrole systému vytápění nebo kombinovaného systému
vytápění a větrání a zprávu o kontrole systému klimatizace a kombinovaného systému
klimatizace a větrání, průkaz, písemnou zprávu o provedeném energetickém auditu nebo
energetický posudek zadavateli,
b) zachovat mlčenlivost o všech skutečnostech týkajících se fyzické
nebo právnické osoby, o kterých se dozvěděl v souvislosti s prováděním činností podle
§ 6a, 7a, 9 a 9a; získané skutečnosti nesmí použít ke svému prospěchu nebo k prospěchu
nebo újmě třetí osoby; zprostit energetického specialistu mlčenlivosti může pouze
fyzická nebo právnická osoba, která zadala energetickému specialistovi provedení
činností podle § 6a, 7a, 9 a 9a, ministerstvo v případě § 10b nebo stanoví-li tak
zvláštní právní předpis,
c) opatřit písemnou zprávu o provedeném energetickém auditu, energetický
posudek, průkaz nebo zprávu o kontrole systému vytápění nebo kombinovaného systému
vytápění a větrání nebo zprávu o kontrole systému klimatizace a kombinovaného systému
klimatizace a větrání, vlastnoručním podpisem, případně podpisem osoby pověřené k
jednání, svým jménem, svým identifikačním číslem, je-li mu přiděleno, číslem dokumentu
vygenerovaným z evidence ministerstva o provedených činnostech energetického specialisty
a číslem oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty uděleným ministerstvem
a datem zpracování; v případě právnické osoby jménem a podpisem osoby určené podle
odstavce 2 písm. b) bodu 3,
d) průběžně předávat způsobem umožňujícím dálkový přístup do evidence
ministerstva o provedených činnostech energetických specialistů písemnou zprávu o
provedeném energetickém auditu a dále údaje týkající se energetického posudku, průkazu,
zprávy o kontrole systémů vytápění a kombinovaných systémů vytápění a větrání a zprávy
o kontrole systémů klimatizace a kombinovaných systémů klimatizace a větrání minimálně
v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem,
e) předkládat na vyžádání ministerstvu, Státní energetické inspekci
nebo příslušnému kontrolnímu orgánu podle § 13a odst. 2 dokumenty a informace vztahující
se k činnostem podle § 6a, 7a, 9 a 9a a podklady pro zpracování zprávy o kontrole
systému vytápění nebo kombinovaného systému vytápění a větrání a zprávy o kontrole
systému klimatizace a kombinovaného systému klimatizace a větrání, průkazu, energetického
auditu a energetického posudku stanovené prováděcím právním předpisem,
f) v případě, že se jedná o energetického specialistu oprávněného provádět
energetický audit a zpracovávat energetický posudek, být pojištěn pro případ odpovědnosti
za škodu, která by mohla vzniknout v souvislosti s výkonem jeho činnosti, a to tak,
aby rozsah pojistného plnění byl úměrný možným škodám, které lze reálně předpokládat;
pojištění musí trvat po celou dobu výkonu činnosti,
g) neprovádět činnost podle § 6a, 7a, 9 a 9a, pokud
1. je statutárním
orgánem nebo členem statutárního orgánu nebo má majetkovou účast v právnické osobě,
která je vlastníkem nebo provozovatelem systémů vytápění, kombinovaných systémů vytápění
a větrání, systémů klimatizace nebo kombinovaných systémů klimatizace a větrání budovy
nebo její části nebo energetického hospodářství, které jsou předmětem kontroly nebo
u kterých se provádí energetický audit, anebo na které zpracovává energetický posudek
nebo průkaz, nebo
2. je osobou blízkou k osobám podle bodu 1 nebo je osobou ovládající
osobu podle bodu 1,
h) uchovávat po dobu 5 let zprávy o kontrole systému vytápění nebo
kombinovaného systému vytápění a větrání a zprávy o kontrole systému klimatizace
a kombinovaného systému klimatizace a větrání, průkazu, provedení energetického auditu
a vypracování energetického posudku včetně podkladů pro jejich zpracování stanovené
v prováděcím právním předpise,
i) oznámit ministerstvu do 1 měsíce od doby, kdy nastala, změnu skutečností
rozhodných pro udělení oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty podle
odstavce 2,
j) oznámit do evidence ministerstva o provedených činnostech energetických
specialistů způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem informaci o své účasti
na vzdělávací akci zařazené do průběžného aktualizačního vzdělávání podle § 10a odst.
6 (dále jen "průběžné vzdělávání") s uvedením jejího názvu a data konání, a to nejpozději
do 3 dnů po ukončení této vzdělávací akce, a
k) po celou dobu tříletého cyklu, ve kterém plní povinnosti podle odstavce
8, uchovávat osvědčení o absolvování všech vzdělávacích akcí zařazených do průběžného
vzdělávání, jichž se zúčastnil, a na vyžádání je předkládat ministerstvu nebo Státní
energetické inspekci k provedení kontroly jeho účasti na vzdělávacích akcích zařazených
do průběžného vzdělávání.
(8) Energetický specialista je dále povinen absolvovat v tříletých průběžných
vzdělávacích cyklech vzdělávací akce zařazené do průběžného vzdělávání a za toto
období účastí na vzdělávacích akcích průběžného vzdělávání získat potřebný počet
kreditů stanovený prováděcím právním předpisem; tříleté průběžné vzdělávací cykly
začínají plynout prvním dnem po udělení oprávnění k výkonu činnosti energetického
specialisty, popřípadě prvním dnem po ukončení posledního tříletého vzdělávacího
cyklu průběžného vzdělávání.
(9) Energetický specialista, který je držitelem oprávnění k výkonu činnosti
energetického specialisty jako právnická osoba, splňuje povinnost podle odstavce
8 prostřednictvím jím určené osoby.
(10) Formulář žádosti o udělení oprávnění k výkonu činnosti energetického
specialisty a rozsah údajů předávaných energetickým specialistou do evidence ministerstva
o provedených činnostech energetických specialistů stanoví prováděcí právní předpis.
(11) Povinnosti energetického specialisty podle odstavce 7 se nevztahují
na energetického specialistu, který vykonává činnost pro právnickou osobu jako osoba
určená, s výjimkou povinnosti podle odstavce 7 písm. b), c), g) až k); informační
povinnost podle písmene i) plní určená osoba v rozsahu podle odstavce 2 písm. a).
Osoba určená je povinna zpracovat písemnou zprávu o provedeném energetickém auditu,
energetický posudek, průkaz nebo zprávu o kontrole systému vytápění nebo kombinovaného
systému vytápění a větrání nebo zprávu o kontrole systému klimatizace a kombinovaného
systému klimatizace a větrání v souladu s prováděcími právními předpisy.
§ 10a
Odborná zkouška a průběžné vzdělávání energetických specialistů
(1) Odborná zkouška je pořádána Státní energetickou inspekcí.
(2) Odborná zkouška se provádí před zkušební komisí jmenovanou Státní energetickou
inspekcí, skládá se z ústní a písemné části a je zakončena protokolem o výsledku
zkoušky, který Státní energetická inspekce bez zbytečného odkladu po vykonání zkoušky
předá ministerstvu. Odbornou zkouškou je povinen žadatel o udělení oprávnění k výkonu
činnosti energetického specialisty, který je fyzickou osobou, vykonat do 12 měsíců
po podání žádosti. Státní energetická inspekce na svých internetových stránkách uveřejňuje
termíny konání odborných zkoušek.
(3) Prováděcí právní předpis stanoví
a) pravidla pro zpracování zkušebních otázek odborné zkoušky,
b) dobu trvání písemné a ústní části odborné zkoušky, organizaci provedení
odborné zkoušky a podmínky jejího průběhu,
c) kritéria pro složení zkušební komise, minimální počet jejích členů
a pravidla jejich jmenování, četnost zasedání zkušební komise v kalendářním roce
a organizaci a podmínky jednání zkušební komise,
d) podmínky a formu uplatnění omluvy nebo odstoupení od odborné zkoušky
a nejvyšší přípustný počet omluv nebo odstoupení od odborné zkoušky,
e) formu a lhůty pro pozvání k účasti na odborné zkoušce Státní energetickou
inspekcí,
f) vzor protokolu o výsledku odborné zkoušky.
(4) Tematické zkušební okruhy pro ověření odborné způsobilosti žadatele
o udělení oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty v rámci ústní části
odborné zkoušky v členění podle jednotlivých specializací výkonu činností energetického
specialisty podle § 10 odst. 1 a tematické okruhy průběžného vzdělávání zaměřené
podle jeho cílů uvedených v odstavci 6 stanoví ministerstvo v součinnosti se Státní
energetickou inspekcí a uveřejňuje je na svých internetových stránkách. Společně
s tematickými zkušebními okruhy podle věty první ministerstvo na svých internetových
stránkách uveřejňuje přehled právních předpisů, technických norem a technických dokumentů
z oblastí souvisejících s výkonem činností energetického specialisty podle § 10 odst.
1, v jejichž rozsahu je ověřována odborná způsobilost žadatele o udělení oprávnění
k výkonu činnosti energetického specialisty v rámci odborné zkoušky.
(5) Průběžné vzdělávání zajišťuje Státní energetická inspekce. Průběžné
vzdělávání upevňuje, prohlubuje a aktualizuje odborné znalosti v oblasti nakládání
s energií a jejího užití pro zajištění provozu budov, úspor energie, energetické
náročnosti budov a energetického hospodářství, účinnosti užití energie zdrojů tepla
a výroben elektřiny včetně těch, které využívají obnovitelné zdroje energie a druhotné
zdroje energie a kombinovanou výrobu elektřiny a tepla. Státní energetická inspekce
zveřejňuje na svých internetových stránkách výzvu k podávání žádostí o výběr vzdělávací
akce a její zařazení do průběžného vzdělávání a tematické okruhy vzdělávacích akcí
průběžného vzdělávání, jichž se výzva týká. Prováděcí právní předpis stanoví formu
a způsob, jakými se energetický specialista přihlašuje na vzdělávací akci zařazenou
do průběžného vzdělávání. Prováděcí právní předpis dále stanoví
a) náležitosti žádosti o výběr vzdělávací akce a její zařazení do průběžného
vzdělávání, formulář této žádosti, lhůty a technické podmínky podání této žádosti,
b) kritéria složení odborné komise, pravidla pro jmenování jejích členů,
četnost zasedání odborné komise v kalendářním roce a organizaci a podmínky jednání
odborné komise,
c) kritéria výběru vzdělávací akce pro její zařazení do průběžného
vzdělávání,
d) počty kreditů, které je možné přidělit vybrané vzdělávací akci zařazené
do průběžného vzdělávání, a kritéria přidělování kreditů vzdělávací akci,
e) podmínky absolvování vzdělávací akce zařazené do průběžného vzdělávání.
(6) O výběru vzdělávacích akcí zařazených do průběžného vzdělávání a přidělení
počtu kreditů vybrané vzdělávací akci zařazené do průběžného vzdělávání rozhoduje
Státní energetická inspekce na návrh odborné komise, jejíž členy jmenuje ředitel
Státní energetické inspekce.
(7) Vybrané vzdělávací akce zařazené do průběžného vzdělávání, termíny
jejich uskutečnění, identifikaci osob zajišťujících jednotlivé vzdělávací akce a
počet kreditů přidělených jednotlivým vzdělávacím akcím uveřejňuje Státní energetická
inspekce neprodleně po rozhodnutí o jejich výběru podle odstavce 6 v evidenci ministerstva
o provedených činnostech energetických specialistů.
(8) O absolvování vzdělávací akce zařazené do průběžného vzdělávání vydá
Státní energetická inspekce každému jejímu účastníku osvědčení.
§ 10b
Udělení a zrušení oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty
a zápis energetického specialisty do seznamu energetických specialistů
(1) Ministerstvo udělí oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty
žadateli, který splňuje podmínky pro udělení oprávnění k výkonu činnosti energetického
specialisty, a zapíše jej do seznamu energetických specialistů. Ode dne podání žádosti
do dne předání protokolu o výsledku odborné zkoušky Státní energetickou inspekcí
ministerstvu neběží lhůta pro vydání rozhodnutí.
(2) Ministerstvo oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty
zruší v případě, že energetický specialista
a) přestal splňovat podmínky pro udělení oprávnění k výkonu činnosti
energetického specialisty,
b) opakovaně spáchá přestupek podle § 12 odst. 1 písm. m) bodu 1, 2,
3 nebo 4 anebo podle § 12a odst. 1 písm. m) bodu 1, 2, 3 nebo 4; přestupek je spáchán
opakovaně, pokud před uplynutím 5 let ode dne, kdy rozhodnutí o uložení pokuty za
přestupek nabylo právní moci, byl znovu spáchán přestupek, který naplňuje stejnou
skutkovou podstatu; v tomto případě může být podána žádost o udělení oprávnění k
výkonu činnosti energetického specialisty po 1 roce od doručení rozhodnutí o zrušení
oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty,
c) se neúčastní vzdělávacích akcí zařazených do průběžného vzdělávání
podle § 10 odst. 8 v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem,
d) neoznámí ministerstvu do 1 měsíce od doby, kdy nastala, změnu skutečností
rozhodných pro udělení oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty podle
§ 10 odst. 7 písm. i), nebo
e) požádá o zrušení oprávnění k výkonu energetického specialisty.
(3) Oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty zaniká
a) fyzické osobě její smrtí nebo jejím prohlášením za mrtvou,
b) právnické osobě jejím zánikem, zveřejněním rozhodnutí o vyhlášení
moratoria, nabytím právní moci rozhodnutí o úpadku nebo nabytím právní moci rozhodnutí
o zavedení nucené správy, nebo
c) právní mocí rozhodnutí o zrušení oprávnění k výkonu činnosti energetického
specialisty.
(4) Jestliže oprávnění k výkonu energetického specialisty podle odstavce
3 zanikne, ministerstvo energetického specialistu ze seznamu energetických specialistů
bez zbytečného odkladu vyškrtne.
(5) Energetický specialista je po doručení rozhodnutí ministerstva o zrušení
oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty povinen okamžitě tuto činnost
ukončit; rozklad proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek.
§ 10c
Seznam energetických specialistů
(1) Do seznamu energetických specialistů vedeného ministerstvem se
zapisují u oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty uděleného fyzické
osobě následující údaje
a) číslo oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty,
b) jméno a příjmení,
c) druh oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty a datum
zápisu, popřípadě datum zániku oprávnění k výkonu energetického specialisty,
d) adresa místa trvalého pobytu, popřípadě adresa místa bydliště mimo
území České republiky, pokud fyzická osoba nemá trvalý pobyt na území České republiky,
e) další kontaktní údaje, zejména telefonní číslo, adresa elektronické
pošty,
f) identifikační číslo osoby, pokud bylo přiděleno,
g) obchodní firma nebo jméno a příjmení podnikatele, identifikační
číslo osoby, adresa sídla nebo místa podnikání, pokud energetický specialista není
osobou samostatně výdělečně činnou.
(2) Do seznamu energetických specialistů vedeného ministerstvem se
zapisují u oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty uděleného právnické
osobě následující údaje
a) číslo oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty,
b) obchodní firma nebo název, sídlo právnické osoby a jméno a příjmení
osoby pověřené jednáním,
c) identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno,
d) adresa sídla,
e) druh oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty a datum
zápisu, popřípadě datum zániku oprávnění k výkonu energetického specialisty,
f) další kontaktní údaje, zejména telefonní číslo, adresa elektronické
pošty,
g) jméno a příjmení osob určených pro udělení oprávnění k výkonu činnosti
energetického specialisty.
(3) Údaje ze seznamu energetických specialistů podle odstavců 1 a 2 jsou
veřejně přístupné na internetových stránkách ministerstva.
§ 10d
Osoba oprávněná provádět instalaci vybraných zařízení vyrábějících energii
z obnovitelných zdrojů
(1) Osoba oprávněná provádět instalaci vybraných zařízení vyrábějících
energii z obnovitelných zdrojů energie (dále jen "osoba oprávněná provádět instalaci")
je fyzická nebo právnická osoba, která je držitelem živnostenského oprávnění v oboru
a) vodoinstalatérství,
b) topenářství,
c) montáž, opravy a rekonstrukce chladicích zařízení a tepelných čerpadel,
d) montáž, opravy, revize a zkoušky elektrických zařízení,
e) montáž, opravy, revize a zkoušky plynových zařízení a plnění nádob
plyny,
f) montáž, opravy, revize a zkoušky tlakových zařízení a nádob na plyny,
nebo
g) kamnářství.
(2) Osoba oprávněná provádět instalaci je povinna zajistit výkon odborných
činností spočívajících v instalaci vybraných zařízení vyrábějících energii z obnovitelných
zdrojů pouze fyzickými osobami, které jsou držiteli osvědčení o profesní kvalifikaci
pro příslušnou činnost podle zákona o uznávání výsledků dalšího vzdělávání ne staršího
než 5 let.
(3) Přeshraničně může vybraná zařízení vyrábějící energii z obnovitelných
zdrojů instalovat osoba usazená v jiném členském státě Unie, pokud je oprávněna k
výkonu uvedené činnosti podle právních předpisů jiného členského státu Unie; ministerstvo
je uznávacím orgánem podle zvláštního právního předpisu5a).
(4) Ministerstvo jako autorizující orgán zveřejňuje na svých internetových
stránkách údaje z evidence vydaných osvědčení podle zákona o uznávání výsledků dalšího
vzdělávání, kterými jsou
a) jméno, popřípadě jména, a příjmení a případný akademický titul a
vědecká hodnost uchazeče,
b) datum narození,
c) datum konání zkoušky a datum vydání osvědčení,
d) název profesní kvalifikace pro instalaci vybraných zařízení vyrábějících
energii z obnovitelných zdrojů, jejíž dosažení je na základě ověření odborné způsobilosti
potvrzováno.
§ 10e
Energetická služba
(1) Účelem energetické služby je ověřitelné a měřitelné nebo výpočtem stanovené
zvýšení účinnosti užití energie nebo úspory spotřeby energie prostřednictvím energeticky
účinných technologií nebo provozních činností, údržby nebo kontroly.
(2) Energetická služba je poskytována na základě smlouvy o energetických
službách, která je smluvním ujednáním mezi příjemcem a poskytovatelem energetických
služeb o opatření ke zvýšení účinnosti užití energie, ověřované a kontrolované během
celého trvání smluvního závazku, kdy jsou náklady na toto opatření placeny ve vztahu
ke smluvně stanovené míře zvýšení účinnosti užití energie nebo k jinému dohodnutému
kritériu energetické náročnosti, například finančním úsporám.
(3) Smlouva o energetických službách musí být písemná. Pro její náležitosti
platí odstavec 5 písm. a) až e) a g) obdobně.
(4) Energetická služba může být poskytována jako energetická služba se
zaručeným výsledkem. Tato služba je poskytována za účelem dosažení předem stanovené
úspory energie a s tím související úspory nákladů za stanovené období, při kterém
nese poskytovatel energetických služeb smluvně dohodnutou míru finančního rizika
či sankcí pro případ nedosažení úspor. Odstavec 2 platí pro energetickou službu se
zaručeným výsledkem obdobně.
(5) Smlouva o energetických službách se zaručeným výsledkem musí být
písemná a musí dále obsahovat
a) výčet opatření v oblasti účinnosti užití energie, která mají být
prováděna, nebo výčet výsledků v oblasti účinnosti užití energie, kterých má být
dosaženo,
b) specifikaci zaručených úspor nákladů nebo úspor energie, jichž má
být dosaženo prováděním opatření obsažených ve smlouvě, včetně velikosti zaručených
úspor, jichž bude dosaženo v jednotlivých obdobích po dobu trvání smluvního závazku
při standardních podmínkách provozu,
c) dobu, na kterou se smlouva uzavírá, podmínky odstoupení od smlouvy,
termíny a období významné pro zjišťování dosažené úspory nákladů nebo úspory energie,
d) výchozí údaje umožňující zjistit dosažené úspory nákladů nebo úspory
energie, které zahrnují minimálně
1. výchozí spotřebu energie a výchozí výši nákladů,
oproti kterým je počítána dosažená úspora, a
2. výchozí ceny energií, na základě kterých
je vypočtena referenční výše nákladů podle bodu 1,
e) seznam kroků, které je třeba učinit pro provedení opatření nebo
souboru opatření, popřípadě doplněné o související náklady,
f) podmínky pro případné zapojení třetích stran v rámci subdodavatelských
vztahů s poskytovatelem energetických služeb,
g) stanovení odměny pro poskytovatele energetických služeb za poskytnuté
plnění včetně rozdělení podílu smluvních stran na dosažených finančních úsporách,
h) podmínky dokumentování, měření a ověřování dosažených zaručených
úspor nákladů nebo úspor energie, kontrol kvality a záruk,
i) postup, jakým bude reagováno na měnící se rámcové podmínky, které
se dotýkají obsahu a výsledku smlouvy, zejména na změny v cenách energie, změny v
intenzitě využívání objektů a zařízení,
j) ujednání míry finančního rizika nebo sankcí pro případ nedosažení
sjednaného zvýšení účinnosti užití energie a
k) sankce za porušení smluvních povinností.
§ 10f
Seznam poskytovatelů energetických služeb
(1) Seznam poskytovatelů energetických služeb je veřejný informační systém
veřejné správy, který slouží k evidenci poskytovatelů energetických služeb.
(2) Správcem seznamu poskytovatelů energetických služeb je ministerstvo.
Ministerstvo zveřejní údaje ze seznamu poskytovatelů energetických služeb na svých
internetových stránkách.
(3) V seznamu poskytovatelů energetických služeb se vedou tyto údaje
o fyzických osobách
a) jméno, popřípadě jména, a příjmení,
b) datum narození,
c) identifikační číslo osoby, pokud bylo přiděleno,
d) adresa místa trvalého pobytu a
e) kontaktní údaje, minimálně telefonní číslo a elektronická adresa.
(4) V seznamu poskytovatelů energetických služeb se vedou tyto údaje
o právnických osobách
a) název nebo obchodní firma,
b) identifikační číslo osoby, pokud bylo přiděleno,
c) adresa sídla,
d) u zahraniční osoby také adresa sídla pobočky nebo jiné organizační
složky jejího obchodního závodu na území České republiky, pokud ji zřizuje, a
e) kontaktní údaje, minimálně telefonní číslo a elektronická adresa.
(5) Poskytovatel energetických služeb je povinen ministerstvu bez zbytečného
odkladu oznámit změny v evidovaných údajích, s výjimkou údajů, které jsou vedeny
v základních registrech.
§ 10g
Výmaz ze seznamu poskytovatelů energetických služeb
Ministerstvo ze seznamu poskytovatelů energetických služeb vymaže osobu,
která
a) o výmaz ze seznamu požádala,
b) zemřela, byla prohlášena za mrtvou, nebo zanikla,
c) byla omezena ve svéprávnosti, nebo
d) přestala být poskytovatelem energetických služeb.
§ 11
Působnost ministerstva
(1) Ministerstvo
a) zpracovává návrhy Státní energetické koncepce, provádí její aktualizaci
a vyhodnocování,
b) zpracovává Plán renovace budov ústředních institucí, který vychází
ze Systému monitoringu spotřeby energie podle § 9b odst. 3, a Národní akční plán
energetické účinnosti, jehož součástí jsou Národní akční plán na zvýšení počtu budov
s téměř nulovou spotřebou energie a Strategie renovace fondu obytných a komerčních
budov v České republice, provádí jejich aktualizaci a vyhodnocení,
c) vydává stanovisko k návrhu územní energetické koncepce,
d) rozhoduje o přidělování dotací z Programu,
e) sleduje vývoj účinnosti užití energie a energetické náročnosti budov
a působí na snižování její spotřeby a snížení negativních dopadů na životní prostředí
při nakládání s energií a využívání energie z obnovitelných a druhotných zdrojů,
f) vyhodnocuje a propaguje výsledky Programu,
g) zabezpečuje činnosti spojené s poradenstvím, vzděláváním a propagací
efektivního využívání energie , propagací využívání obnovitelných a druhotných zdrojů
energie, propagací zvyšování účinnosti užití energie a energetických služeb, včetně
informovanosti spotřebitelů o dostupnosti kvalifikačních či certifikačních systémů
poskytovatelů energetických služeb,
h) zajišťuje mezinárodní spolupráci v oblasti nakládání s energií za
účelem zahraniční pomoci, účasti České republiky v mezinárodních organizacích a prezentace
dosažených výsledků,
i) vydává a zrušuje oprávnění energetického specialisty, vede seznam
energetických specialistů, je uznávacím orgánem podle zvláštního právního předpisu5a)
a vede seznam osob, kterým byla uznána odborná kvalifikace podle zvláštního právního
předpisu5a),
j) uplatňuje stanovisko k územnímu rozvojovému plánu, zásadám územního
rozvoje a územnímu opatření o stavební uzávěře pořizovaného Ministerstvem pro místní
rozvoj,
k) informuje Evropskou komisi o plnění závazků vyplývajících ze směrnic
a rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady,
l) zveřejňuje a aktualizuje informace ohledně jednotlivých forem podpory
pro úspory energie a pro zařízení využívající energii z obnovitelných a druhotných
zdrojů energie.
m) vede Systém monitoringu spotřeby energie,
n) vede evidenci ministerstva o provedených činnostech energetických
specialistů,
o) vede seznam poskytovatelů energetických služeb,
p) zpracovává a předává Evropské komisi zprávu o pokroku dosaženém
při plnění vnitrostátních cílů energetické účinnosti,
q) zpracovává a předává Evropské komisi statistické údaje týkající
se kombinované výroby elektřiny a tepla,
r) připravuje metodiku vyhodnocování statistických údajů týkajících
se energetické účinnosti v rámci programů financovaných z veřejných prostředků, provádí
jejich sběr a zpracování a předává je Evropské komisi.
(2) Činnostmi podle odstavce 1 může ministerstvo pověřit organizační složku
státu.
HLAVA V
PŘESTUPKY
§ 12
Přestupky fyzických osob
(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a) vykonává bez příslušného oprávnění činnost energetického specialisty,
b) jako stavebník nebo vlastník výrobny elektřiny nebo tepelné energie
nezajistí minimální účinnost užití energie podle § 6 odst. 1,
c) jako stavebník nebo vlastník zařízení na distribuci tepelné energie
a vnitřní distribuci tepelné energie a chladu nezajistí účinnost užití rozvodů energie
podle § 6 odst. 2,
d) jako vlastník budovy nebo v případě, že nevzniklo společenství vlastníků
jednotek, správce nesplní některou z povinností podle § 6a odst. 1,
e) jako vlastník budovy nebo v případě, že nevzniklo společenství vlastníků
jednotek, správce nesplní některou z povinností podle § 6a odst. 2,
f) jako stavebník při výstavbě nové budovy nesplní povinnost podle
§ 7 odst. 1,
g) jako stavebník, vlastník budovy nebo v případě, že nevzniklo společenství
vlastníků jednotek, správce nebo vlastník energetického hospodářství nesplní
1. některou
z povinností při změnách dokončených budov podle § 7 odst. 2 nebo 3,
2. některou z
povinností podle § 7 odst. 4 nebo § 7a odst. 1, nebo
3. některou z povinností podle
§ 9a odst. 1 nebo 4,
h) jako vlastník budovy, v případě, že nevzniklo společenství vlastníků
jednotek, správce nesplní některou z povinností podle § 7a odst. 2,
i) jako vlastník jednotky nesplní některou z povinností podle § 7a
odst. 3 nebo 7,
j) jako vlastník nebo uživatel bytu nebo nebytových prostor neumožní
instalaci, údržbu nebo kontrolu přístrojů
1. regulujících dodávku tepelné energie
podle § 7 odst. 4 písm. a), nebo
2. registrujících dodávku tepelné energie podle §
7 odst. 4 písm. e) na základě výzvy vlastníka budovy nebo společenství vlastníků
jednotek nebo v případě, že společenství vlastníků jednotek nevzniklo, správce,
k) jako konečný zákazník neumožní instalaci, údržbu nebo kontrolu stanoveného
měřidla podle § 7 odst. 4 písm. d),
l) jako vlastník energetického zařízení neposkytne na výzvu podklady
1. pro zpracování nebo vyhodnocení státní energetické koncepce podle § 3 odst. 5,
2.
pro zpracování územní energetické koncepce podle § 4 odst. 10, nebo
3. zpracování
zprávy o uplatňování územní energetické koncepce v uplynulém období podle § 4 odst.
10,
m) jako energetický specialista nebo osoba určená
1. zpracuje zprávu
o kontrole systému vytápění a kombinovaného systému vytápění a větrání nebo zprávu
o kontrole systému klimatizace a kombinovaného systému klimatizace a větrání v rozporu
s § 6a odst. 3,
2. zpracuje průkaz v rozporu s § 7a odst. 4 písm. c),
3. zpracuje písemnou
zprávu o provedeném energetickém auditu v rozporu s § 9 odst. 7 nebo 8,
4. zpracuje
energetický posudek v rozporu s § 9a odst. 3 písm. b),
5. nesplní některou z povinností
podle § 10 odst. 7, nebo
6. okamžitě neukončí činnost podle § 10b odst. 5, nebo
n) jako stavebník, vlastník budovy nebo v případě, že společenství
vlastníků jednotek nevzniklo, správce
1. nezajistí, aby veškerá stanovená měřidla
podle zákona o metrologii a přístroje registrující dodávku tepelné energie podle
§ 7 odst. 4 písm. d) nebo e) instalovaná podle odstavce 11 věty první byla dálkově
odečitatelná v rozsahu a způsobem stanoveným tímto zákonem, nebo
2. nezajistí, aby
po 1. lednu 2027 byla veškerá zařízení, budovy a prostory podle § 7 odst. 4 písm.
d) nebo e) před tímto datem osazena dálkově odečitatelnými stanovenými měřidly nebo
dálkově odečitatelnými přístroji registrujícími dodávku tepelné energie v rozsahu
a způsobem stanoveným tímto zákonem.
(2) Za přestupek lze uložit pokutu do
a) 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. d) nebo e),
odstavce 1 písm. g) bodu 2 nebo 3, odstavce 1 písm. h), i), j), k), l) nebo n) nebo
odstavce 1 písm. m) bodu 5, nebo
b) 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), b),
c) nebo f), odstavce 1 písm. g) bodu 1 nebo odstavce 1 písm. m) bodu 1, 2, 3 nebo
4 nebo 6.
§ 12a
Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob
(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím,
že
a) vykonává bez příslušného oprávnění činnost energetického specialisty,
b) jako vlastník energetického zařízení nebo držitel licence na podnikání
v energetických odvětvích neposkytne na výzvu podklady pro
1. zpracování nebo vyhodnocení
státní energetické koncepce podle § 3 odst. 5,
2. zpracování územní energetické koncepce
podle § 4 odst. 10, nebo
3. zpracování zprávy o uplatňování územní energetické koncepce
v uplynulém období podle § 4 odst. 10,
c) jako stavebník nebo vlastník výrobny elektřiny nebo tepelné energie
nezajistí minimální účinnost užití energie podle § 6 odst. 1,
d) jako stavebník nebo vlastník zařízení na distribuci tepelné energie
a vnitřní distribuci tepelné energie a chladu nezajistí účinnost užití rozvodů energie
podle § 6 odst. 2,
e) jako dodavatel zařízení vyrábějících energii z obnovitelných zdrojů
v rozporu s § 6 odst. 3 uvede v technické dokumentaci nebo návodu na použití nesprávné,
zkreslené nebo neúplné informace,
f) jako vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek nebo v
případě, že společenství vlastníků jednotek nevzniklo, správce nesplní některou z
povinností podle § 6a odst. 1,
g) jako vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek nebo v
případě, že společenství vlastníků jednotek nevzniklo, správce nesplní některou z
povinností podle § 6a odst. 2,
h) jako stavebník při výstavbě nové budovy nesplní povinnost podle
§ 7 odst. 1,
i) jako stavebník, vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek
nebo v případě, že společenství vlastníků jednotek nevzniklo, správce
1. nesplní některou
z povinností při změnách dokončených budov podle § 7 odst. 2 nebo 3, nebo
2. nesplní
některou z povinností podle § 7 odst. 4 nebo § 7a odst. 1,
j) jako vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek nebo v
případě, že společenství vlastníků jednotek nevzniklo, správce nesplní některou z
povinností podle § 7a odst. 2,
k) jako stavebník, společenství vlastníků jednotek nebo v případě,
že společenství vlastníků jednotek nevzniklo, správce nebo vlastník budovy nebo energetického
hospodářství
1. nezajistí energetický posudek pro některý z účelů podle § 9a odst.
1, nebo
2. neoznámí ministerstvu provedení energetického posudku podle § 9a odst.
4 písm. a),
l) jako vlastník jednotky nesplní některou z povinností podle § 7a
odst. 3 nebo 7,
m) jako energetický specialista
1. zpracuje zprávu o kontrole systému
vytápění a kombinovaného systému vytápění a větrání nebo zprávu o kontrole systému
klimatizace a kombinovaného systému klimatizace a větrání v rozporu s § 6a odst.
3,
2. zpracuje průkaz v rozporu s § 7a odst. 4 písm. c),
3. zpracuje písemnou zprávu
o provedeném energetickém auditu v rozporu s § 9 odst. 7 nebo 8,
4. zpracuje energetický
posudek v rozporu s § 9a odst. 3 písm. b),
5. nesplní některou z povinností podle
§ 10 odst. 7, nebo
6. okamžitě neukončí činnost podle § 10b odst. 5,
n) jako zprostředkovatel prodeje nebo pronájmu neuvede klasifikační
třídu ukazatele energetické náročnosti v informačních a reklamních materiálech podle
§ 7a odst. 2 písm. e) nebo § 7a odst. 3 písm. d) nebo neuchová po dobu 3 let předanou
grafickou část průkazu,
o) jako podnikatel,
1. nezajistí provedení energetického auditu podle
§ 9 odst. 1 nebo 2, nebo
2. nesplní některou z povinností podle § 9 odst. 7, 8 nebo
9,
p) v rozporu s § 10d odst. 2 nezajistí výkon odborných činností spočívajících
v instalaci vybraných zařízení vyrábějících energii z obnovitelných zdrojů energie
pouze fyzickými osobami, které jsou držiteli příslušného osvědčení o získání profesní
kvalifikace,
q) jako poskytovatel energetických služeb neoznámí bez zbytečného odkladu
změny v evidovaných údajích podle § 10f odst. 5,
r) jako zadavatel nesplní některou z povinností podle § 9b odst. 1,
s) jako stavebník, vlastník budovy, společenství vlastníků jednotek
nebo v případě, že společenství vlastníků jednotek nevzniklo, správce
1. nezajistí,
aby veškerá stanovená měřidla podle zákona o metrologii a přístroje registrující
dodávku tepelné energie podle § 7 odst. 4 písm. d) nebo e) instalovaná podle odstavce
11 věty první byla dálkově odečitatelná v rozsahu a způsobem stanoveným tímto zákonem,
nebo
2. nezajistí, aby po 1. lednu 2027 byla veškerá zařízení, budovy a prostory podle
§ 7 odst. 4 písm. d) nebo e) před tímto datem osazena dálkově odečitatelnými stanovenými
měřidly nebo dálkově odečitatelnými přístroji registrujícími dodávku tepelné energie
v rozsahu a způsobem stanoveným tímto zákonem,
t) jako vlastník nebo provozovatel datového centra
1. nezveřejnil
ve stanovené lhůtě souhrnnou informaci podle § 9c odst. 1, nebo
2. nezajistil zpracování
energetického posudku způsobem stanoveným v § 9c odst. 4, pokud se jedná o vlastníka
nebo provozovatele datového centra o celkovém příkonu vyšším než 1 MW, nebo
u) jako stavebník nebo vlastník datového centra nezajistil využití
energie odpadního tepla podle § 9c odst. 6.
(2) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku
dále tím, že
a) jako dodavatel výrobků spojených se spotřebou energie uvedených
v § 8 odst. 1
1. poruší některou z povinností podle § 8 odst. 2,
2. v rozporu s přímo
použitelným předpisem Unie upravujícím požadavky na štítkování nezajistí, aby k výrobkům
uváděným na trh byly bezplatně poskytnuty energetické štítky a informační listy výrobku,
3.
v rozporu s přímo použitelným předpisem Unie upravujícím požadavky na štítkování
neuvede v informačním listu výrobku nebo na energetickém štítku údaje podle přímo
použitelného předpisu Unie upravujícího požadavky na štítkování,
4. v rozporu s přímo
použitelným předpisem Unie upravujícím požadavky na štítkování na žádost obchodníků
bezplatně neposkytne do 5 pracovních dnů od podání žádosti energetické štítky a informační
listy výrobků v tištěné podobě,
5. v rozporu s přímo použitelným předpisem Unie upravujícím
požadavky na štítkování nezajistí, aby údaje na energetických štítcích a v informačních
listech výrobků, které poskytuje, byly přesné, nebo nevyhotoví technickou dokumentaci,
která umožní přesnost posoudit,
6. v rozporu s přímo použitelným předpisem Unie upravujícím
požadavky na štítkování uvede na trh výrobky navržené tak, aby byla výkonnost modelu
výrobku spojeného se spotřebou energie ve zkušebních podmínkách automaticky uzpůsobena
za účelem vylepšení kteréhokoliv z údajů uvedených na energetickém štítku nebo informačním
listu výrobku nebo obsažených v dokumentaci poskytované spolu s výrobkem,
7. v rozporu
s přímo použitelným předpisem Unie upravujícím požadavky na štítkování před uvedením
modelu výrobku na trh nezanese do databáze výrobků informace uvedené v příloze I
přímo použitelného předpisu Unie upravujícího požadavky na štítkování,
8. v rozporu
s přímo použitelným předpisem Unie upravujícím požadavky na štítkování do 30. června
2019 nezanese do databáze výrobků úplné a pravdivé informace uvedené v příloze I
přímo použitelného předpisu Unie upravujícího požadavky na štítkování, a to informaci
o modelu výrobku spojeného se spotřebou energie, pokud tento výrobek je uveden na
trh od 1. srpna 2017 do 1. ledna 2019,
9. v rozporu s přímo použitelným předpisem
Unie upravujícím požadavky na štítkování neuchová po uvedení posledního kusu modelu
výrobku spojeného se spotřebou energie na trh informace týkající se tohoto modelu
v části databáze výrobků po dobu 15 let, nebo
10. v rozporu s přímo použitelným předpisem
Unie upravujícím požadavky na štítkování neposkytne energetický štítek se změněnou
stupnicí způsobem a v termínech uvedených v přímo použitelném předpise Unie upravujícím
požadavky na štítkování,
b) jako obchodník obchodující s výrobky spojenými se spotřebou energie
uvedenými v § 8 odst. 1 v rozporu s přímo použitelným předpisem Unie upravujícím
požadavky na štítkování
1. u výrobku, na nějž se vztahuje přímo použitelný předpis
Unie upravující požadavky na štítkování, viditelným způsobem nevystaví dodavatelem
poskytnutý nebo jinak zpřístupněný štítek,
2. si nevyžádá štítek nebo štítek se změněnou
stupnicí od dodavatele, pokud štítek nebo štítek se změněnou stupnicí nemá,
3. nezpřístupní
zákazníkům informační list výrobku, nebo
4. nenahradí u výrobku spojeného se spotřebou
energie vystaveného v obchodě nebo na internetu energetický štítek energetickým štítkem
se změněnou stupnicí v termínu uvedeném v přímo použitelném předpise Unie upravujícím
požadavky na štítkování nebo jej zpřístupní dříve,
c) jako dodavatel výrobků spojených se spotřebou energie uvedených
v § 8 odst. 1 nebo jako obchodník obchodující s těmito výrobky v rozporu s přímo
použitelným předpisem Unie upravujícím požadavky na štítkování
1. neodkazuje ve všech
reklamách nebo propagačních technických materiálech vztahujících se k určitému modelu
výrobku na třídu energetické účinnosti daného výrobku nebo na rozpětí tříd energetické
účinnosti, nebo
2. u výrobků, na něž se vztahuje přímo použitelný předpis upravující
požadavky na štítkování, poskytuje nebo vystavuje jiné energetické štítky, značky,
symboly nebo nápisy, které nesplňují požadavky přímo použitelného předpisu upravujícího
požadavky na štítkování a které mohou uvádět zákazníky v omyl nebo vést k nejasnostem,
pokud jde o spotřebu energie nebo jiných zdrojů během jejich používání,
d) jako výrobce, jeho zplnomocněný zástupce nebo dovozce uvádějící
na trh nebo do provozu výrobky spojené se spotřebou energie uvedené v § 8a odst.
1 poruší některou z povinností podle § 8a odst. 2, nebo
e) jako výrobce, zplnomocněný zástupce nebo dovozce uvádějící na trh
nebo do provozu výrobky spojené se spotřebou energie uvedené v § 8a odst. 1 poruší
některou z povinností podle § 8a odst. 3.
(3) Právnická osoba podle § 9 odst. 3 vlastnící energetické hospodářství
se dopustí přestupku tím, že
a) nezajistí provedení energetického auditu podle § 9 odst. 3, nebo
b) nesplní některou z povinností podle § 9 odst. 7, § 9 odst. 8 písm.
b) nebo § 9 odst. 9.
(4) Za přestupek lze uložit pokutu do
a) 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b), e), f)
nebo g), odstavce 1 písm. i) bodu 2, odstavce 1 písm. j), k) nebo l), odstavce 1
písm. m) bodu 5 nebo odstavce 1 písm. n), p), q), r), s) nebo t), nebo
b) 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), c),
d) nebo h), odstavce 1 písm. i) bodu 1, odstavce 1 písm. m) bodu 1, 2, 3, 4 nebo
6, odstavce 1 písm. o) nebo u) nebo odstavce 2 nebo 3.
§ 12b
Společná ustanovení k přestupkům
(1) Přestupky podle tohoto zákona projednává Státní energetická inspekce.
V prvním stupni územní inspektorát, v jehož územní působnosti se nachází místo spáchání
přestupku. O odvolání rozhoduje ústřední inspektorát.
(2) Pokuty vybírá Státní energetická inspekce.
§ 13
Ochrana zvláštních zájmů
(1) Státní energetická inspekce je dotčeným orgánem při ochraně zájmů chráněných
tímto zákonem v řízeních o povolení záměrů výroben tepla o celkovém tepelném příkonu
nad 20 MW, která vedou stavební úřady podle stavebního zákona, s výjimkou řízení
vedených jinými stavebními úřady podle stavebního zákona. Státní energetická inspekce
je dále dotčeným orgánem státní správy při ochraně zájmů chráněných tímto zákonem
při kolaudačním řízení, která vedou stavební úřady podle stavebního zákona k výstavbě
nové budovy s celkovou energeticky vztažnou plochou větší než 750 m
2
a větší změně
dokončené budovy s celkovou energeticky vztažnou plochou větší než 750 m2
a v řízení
o povolení záměru změny způsobu vytápění budovy připojené na soustavu zásobování
tepelnou energií, která vedou stavební úřady podle stavebního zákona. Státní energetická
inspekce vydává v těchto řízeních vyjádření.(2) Státní energetická inspekce je dotčeným orgánem státní správy při pořizování
územně plánovací dokumentace, pokud se jí vymezují plochy nebo pozemky výrobny elektřiny
nebo výrobny tepla o celkovém tepelném příkonu nad 20 MW. Státní energetická inspekce
je dále dotčeným orgánem při pořizování územního opatření o stavební uzávěře obdobně
podle věty první.
(3) Ministerstvo obrany jako dotčený orgán státní správy uplatňuje stanoviska
a vyjádření podle tohoto zákona pro rozhodnutí a pro jiné úkony stavebního úřadu
u staveb důležitých pro obranu státu17).
(4) Ministerstvo vnitra jako dotčený orgán státní správy uplatňuje stanoviska
a vyjádření podle tohoto zákona pro rozhodnutí a pro jiné úkony stavebního úřadu
u staveb určených k zajišťování bezpečnosti státu.
(5) Ministerstvo spravedlnosti jako dotčený orgán uplatňuje stanoviska
a vyjádření podle tohoto zákona pro rozhodnutí a pro jiné úkony stavebního úřadu
u staveb pro účely Vězeňské služby České republiky a jejích organizačních jednotek.
(6) Stanoviska a vyjádření vydává územní inspektorát Státní energetické
inspekce.
§ 13a
Kontrola
(1) Kontrolu dodržování ustanovení tohoto zákona a přímo použitelného předpisu
Unie upravujícího požadavky na štítkování a přímo použitelného předpisu Unie upravujícího
požadavky na ekodesign provádí Státní energetická inspekce.
(2) Kontrolu dodržování tohoto zákona v objektech důležitých pro obranu
státu17) provádí Ministerstvo obrany, v objektech sloužících k plnění úkolů Ministerstva
vnitra, Policie České republiky, Policejní akademie České republiky, Hasičského záchranného
sboru České republiky, Úřadu pro zahraniční styky a informace, Bezpečnostní informační
služby a v objektech organizačních složek státu a příspěvkových organizací zřízených
Ministerstvem vnitra provádí Ministerstvo vnitra a u staveb, u kterých Ministerstvo
spravedlnosti vykonává působnost stavebního úřadu, provádí Ministerstvo spravedlnosti.
HLAVA VI
STÁTNÍ ENERGETICKÁ INSPEKCE
§ 13b
(1) Státní energetická inspekce je správním úřadem se sídlem v Praze.
(2) Státní energetická inspekce je podřízena ministerstvu a člení se
na ústřední inspektorát a územní inspektoráty. Územní inspektoráty mají tato sídla
a) v Praze s působností pro hlavní město Prahu a Středočeský kraj,
b) v Českých Budějovicích s působností pro Jihočeský kraj a Kraj Vysočina,
c) v Plzni s působností pro Plzeňský a Karlovarský kraj,
d) v Liberci s působností pro Liberecký a Ústecký kraj,
e) v Hradci Králové s působností pro Královéhradecký a Pardubický kraj,
f) v Brně s působností pro Jihomoravský a Zlínský kraj,
g) v Ostravě s působností pro Moravskoslezský a Olomoucký kraj.
(3) Státní energetická inspekce je účetní jednotkou. Pro účely hospodaření
s majetkem státu včetně prostředků státního rozpočtu mají územní inspektoráty postavení
vnitřních organizačních jednotek Státní energetické inspekce.
(4) V čele ústředního inspektorátu je ústřední ředitel. V čele územního
inspektorátu je ředitel. Výběr, jmenování a odvolání ústředního ředitele a ředitele
se řídí zákonem o státní službě.
§ 13c
(1) Státní energetická inspekce je oprávněna
a) informovat objednatele písemné zprávy o provedeném energetickém
auditu, energetickém posudku nebo průkazu, objednatele zprávy o kontrole systému
vytápění a kombinovaného systému vytápění a větrání nebo objednatele zprávy o kontrole
systému klimatizace a kombinovaného systému klimatizace a větrání o spáchání přestupku
energetickým specialistou podle § 12 odst. 1 písm. m) bodu 1, 2, 3 nebo 4 nebo §
12a odst. 1 písm. m) bodu 1, 2, 3 nebo 4,
b) na základě výzvy ministerstva při vyhodnocování Plánu renovace budov
ústředních institucí rozhodovat o povinnosti provést opatření navržená energetickým
auditem provedeným podle § 9 odst. 3 a o lhůtách,
c) kontrolovat, zda příjemci dotací v rámci programů podpory ze státních
nebo evropských finančních prostředků anebo z finančních prostředků pocházejících
z prodeje povolenek na emise skleníkových plynů splňují podmínky a účel poskytované
dotace,
d) ověřovat úspory energie plynoucí z energetických služeb a dalších
opatření ke zvýšení účinnosti užití energie včetně stávajících vnitrostátních opatření
ke zvýšení účinnosti užití energie,
e) předávat účastníkům trhu informace o mechanismech na zvýšení účinnosti
užití energie,
f) vyžadovat od osob povinných podle tohoto zákona informace potřebné
k výkonu její činnosti.
(2) Státní energetická inspekce vykonává dozor nad tím, zda jsou výrobky
spojené se spotřebou energie uváděny na trh, do provozu nebo dále distribuovány v
souladu s požadavky stanovenými tímto zákonem nebo přímo použitelným předpisem Unie
upravujícím požadavky na štítkování a přímo použitelným předpisem Unie upravujícím
požadavky na ekodesign.
(3) Státní energetická inspekce shromažďuje a vyhodnocuje připomínky spotřebitelů
a jiných dotčených stran týkající se shody výrobků spojených se spotřebou energie.
(4) Pokud Státní energetická inspekce zahajuje kontrolu na návrh ministerstva,
je povinna ho seznámit s výsledky šetření.
(5) Rozhodnutí v prvním stupni vydává územní inspektorát. O odvolání proti
rozhodnutí územního inspektorátu rozhoduje ústřední inspektorát.
HLAVA VII
SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 14
(1) Povinnost podle § 4 zpracovat územní energetickou koncepci musí být
splněna do 5 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
(2) Povinnost podle § 6a odst. 10 vybavit vnitřní tepelná zařízení budov
přístroji regulujícími dodávku tepelné energie musí být splněna do 7 let ode dne
nabytí účinnosti tohoto zákona.
(3) Organizační složky státu, organizační složky krajů a obcí, příspěvkové
organizace uvedené v § 9 odst. 3 písm. b) a fyzické a právnické osoby uvedené v §
9 odst. 3 písm. c) jsou povinny do 4 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona nechat
si zpracovat na jimi provozované energetické hospodářství a budovy energetický audit.
Tato lhůta nemusí být dodržena, je-li celková roční spotřeba energie vyšší než desetinásobek
vyhláškou stanovených hodnot; v tomto případě se lhůta prodlužuje na 5 let ode dne
nabytí účinnosti tohoto zákona s tím, že energetický audit musí být zahájen do 2
let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
(4) Ministerstvo vydá vyhlášku k provedení § 6 až 10a.
(5) Práce na zpracování územní energetické koncepce musí být zahájeny do
1 roku od nabytí účinnosti tohoto zákona.
(6) Povinnost zpracovávat energetický audit se nevztahuje na energetické
hospodářství a budovy, u kterých bylo vydáno stavební povolení, nebo byla zahájena
nebo ukončena výstavba nebo změna dokončené stavby
a) do 31. prosince 2001 se státní dotací poskytnutou ministerstvem
v rámci programu, nebo
b) do 31. prosince 2001 se státní dotací nebo půjčkou Státním fondem
životního prostředí, Ministerstvem pro místní rozvoj, nebo Ministerstvem zemědělství.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r.
Vybraná ustanovení novel
Čl. XXXV zákona č. 223/2009 Sb.
Přechodné ustanovení
Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a do tohoto dne
neskončená se dokončí a práva a povinnosti s nimi související se posuzují podle dosavadních
právních předpisů.
Čl. II zákona č. 299/2011 Sb.
Přechodné ustanovení
Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle
dosavadních právních předpisů.
Čl. II zákona č. 318/2012 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Osoba oprávněná vykonávat kontrolu účinnosti kotlů, klimatizačních systémů,
zpracovat průkaz energetické náročnosti budov a energetický audit přede dnem nabytí
účinnosti tohoto zákona je povinna podat žádost o průběžné vzdělávání podle § 10
odst. 7 zákona
č. 406/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do 1 roku
ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona pro oprávnění vydaná do 31. prosince 2007,
pro oprávnění vydaná do 31. prosince 2009 do 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto
zákona a pro oprávnění vydaná po 31. prosinci 2009 do 3 let ode dne nabytí účinnosti
tohoto zákona. Pokud má oprávněná osoba více oprávnění s různým termínem jejich vydání,
vztahuje se povinnost podat žádost o průběžné vzdělávání podle věty první k termínu
vydání nejstaršího oprávnění.
2. Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle
dosavadních právních předpisů.
3. Povinnost podle § 7 odst. 4 písm. a) zákona
č. 406/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, vybavit
vnitřní tepelná zařízení budov přístroji registrujícími dodávku tepelné energie musí
být splněna do 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
4. Průkazy energetické náročnosti budov zpracované přede dnem nabytí účinnosti
tohoto zákona jsou platné 10 let od doby svého vypracování a považují se za průkazy
podle tohoto zákona s výjimkou průkazu podle § 7a odst. 1 písm. a).
Čl. II zákona č. 103/2015 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Státní energetická koncepce musí být podle § 3 odst. 6 zákona č. 406/2000
Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, zohledněna v aktualizaci
politiky územního rozvoje nejpozději do 3 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
2. Kraj a hlavní město Praha zpracuje zprávu o uplatňování územní energetické
koncepce v uplynulém období podle § 4 odst. 7 zákona č. 406/2000 Sb., ve znění účinném
ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto
zákona.
3. Územní energetická koncepce musí být podle § 4 odst. 6 zákona č. 406/2000
Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, zohledněna v zprávě
o uplatňování zásad územního rozvoje za uplynulé období nejpozději do 4 let ode dne
nabytí účinnosti tohoto zákona.
4. Podpora na účely podle § 5 odst. 4 písm. m) až o) zákona č. 406/2000 Sb.,
ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, bude vyhlášena v rámci Státního
programu na podporu úspor energie a využití obnovitelných a druhotných zdrojů energie
na rok 2016.
5. Podnikatel, který není malým nebo středním podnikatelem, je povinen zpracovat
energetický audit podle § 9 odst. 2 zákona č. 406/2000 Sb., ve znění účinném ode
dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do 5. prosince 2015, pokud nemá platný energetický
audit, který byl zpracován v období 3 let přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona;
v tom případě se takový energetický audit považuje za energetický audit podle tohoto
zákona.
6. Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle
zákona č. 406/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
Čl.II zákona č. 3/2020 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Zpráva o uplatňování územní energetické koncepce zpracovaná podle zákona
č. 406/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstává
v platnosti i po dni nabytí účinnosti tohoto zákona, nejdéle však po dobu 5 let od
jejího vydání.
2. Průkaz energetické náročnosti zpracovaný podle zákona č. 406/2000 Sb.,
ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstává v platnosti i
po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.
3. Energetický audit zpracovaný podle zákona č. 406/2000 Sb., ve znění účinném
přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstává v platnosti i po dni nabytí účinnosti
tohoto zákona, nejdéle však do 10 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
4. Naplnění povinnosti zpracovat energetický audit podle zákona č. 406/2000
Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, prostřednictvím
zavedeného a akreditovanou osobou certifikovaného systému environmentálního řízení
podle harmonizované normy upravující systém environmentálního managementu je naplněním
povinnosti provést energetický audit podle zákona č. 406/2000 Sb., ve znění účinném
ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
5. Energetický specialista, který je držitelem oprávnění k výkonu činnosti
energetického specialisty podle právních předpisů účinných přede dnem nabytí účinnosti
tohoto zákona, je povinen splnit podmínky průběžného vzdělávání stanovené v § 10a
zákona č. 406/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona,
nejpozději do 3 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
6. Energetický specialista, který je držitelem oprávnění k výkonu činnosti
energetického specialisty podle zákona č. 406/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem
nabytí účinnosti tohoto zákona, je oprávněn vykonávat činnost energetického specialisty
na základě svého dosavadního oprávnění, pokud splní podmínky průběžného vzdělávání
podle bodu 5.
7. Kontroly systémů vytápění, kombinovaných systémů vytápění a větrání, systémů
klimatizace a kombinovaných systémů klimatizace a větrání podle § 6a zákona č. 406/2000
Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se provádějí od 1.
března 2020.
Čl.XLIII zákona č. 284/2021 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Řízení a jiné postupy zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona
se dokončí a práva a povinnosti s nimi související se posoudí podle právních předpisů
účinných ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
2. Rozhodnutí, závazná stanoviska, stanoviska, souhlasy a jiná vyjádření
vydaná přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona jako podklad pro vydání rozhodnutí
podle zákona č. 183/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto
zákona, se považují za rozhodnutí, závazné stanovisko, stanovisko, souhlas nebo vyjádření
podle právních předpisů účinných ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
Čl.V zákona č. 382/2021 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Pokud byla žádost o vydání závazného stanoviska podána podle § 13 odst.
1 věty poslední zákona č. 406/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti
tohoto zákona, a závazné stanovisko nebylo k tomuto dni vydáno, postupuje Státní
energetická inspekce (dále jen "Inspekce") podle § 13 odst. 1 věty poslední zákona
č. 406/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
2. Kontroly zahájené územním inspektorátem Inspekce, které nebyly přede dnem
nabytí účinnosti tohoto zákona dokončeny, dokončí územní inspektorát Inspekce místně
příslušný podle zákona č. 406/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti
tohoto zákona; kontroly zahájené územním inspektorátem pro Jihomoravský kraj a Kraj
Vysočina, které nebyly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona dokončeny, dokončí
územní inspektorát pro Jihomoravský a Zlínský kraj.
3. Řízení o přestupku na základě kontroly, která byla dokončena územním inspektorátem
Inspekce podle zákona č. 406/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti
tohoto zákona, a které nebylo do tohoto dne zahájeno, zahájí územní inspektorát Inspekce
místně příslušný podle zákona č. 406/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti
tohoto zákona; řízení o přestupku na základě kontroly dokončené územním inspektorátem
pro Jihomoravský kraj a Kraj Vysočina zahájí územní inspektorát Inspekce pro Jihomoravský
a Zlínský kraj.
4. Řízení o přestupku zahájená územním inspektorátem Inspekce podle zákona
č. 406/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, která
nebyla přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona pravomocně skončena, dokončí územní
inspektorát místně příslušný podle zákona č. 406/2000 Sb., ve znění účinném ode dne
nabytí účinnosti tohoto zákona; řízení o přestupku zahájená územním inspektorátem
pro Jihomoravský kraj a Kraj Vysočina, která nebyla přede dnem nabytí účinnosti tohoto
zákona pravomocně skončena, dokončí územní inspektorát pro Jihomoravský a Zlínský
kraj.
Čl.XII zákona č. 465/2023 Sb.
Přechodné ustanovení
Strategické oblasti celorepublikového významu pro umisťování staveb pro energetickou
bezpečnost podle zákona o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury
se vymezí v první aktualizaci státní energetické koncepce schvalované po nabytí účinnosti
tohoto zákona.
1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES ze dne 23. dubna 2009 o
podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů a o změně a následném zrušení směrnic
2001/77/ES a 2003/30/ES.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES ze dne 21. října 2009 o stanovení
rámce pro určení požadavků na ekodesign výrobků spojených se spotřebou energie.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/30/EU ze dne 19. května 2010 o uvádění
spotřeby energie a jiných zdrojů na energetických štítcích výrobků spojených se spotřebou
energie a v normalizovaných informacích o výrobku.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU ze dne 19. května 2010 o energetické
náročnosti budov, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/844 ze
dne 30. května 2018, kterou se mění směrnice 2010/31/EU o energetické náročnosti
budov a směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti, nařízení Evropského parlamentu
a Rady (EU) 2018/1999 ze dne 11. prosince 2018 o správě energetické unie a opatření
v oblasti klimatu, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 663/2009
a (ES) č. 715/2009, směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES, 98/70/ES, 2009/31/ES,
2009/73/ES, 2010/31/EU, 2012/27/EU a 2013/30/EU, směrnice Rady 2009/119/ES a (EU)
2015/652 a zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne 25. října 2012 o energetické
účinnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU a o zrušení směrnic 2004/8/ES
a 2006/32/ES.
2) Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v
energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění
pozdějších předpisů.
4) Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon),
ve znění pozdějších předpisů.
5) § 1190 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších
předpisů.
5a) Zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti
státních příslušníků členských států Evropské unie a některých příslušníků jiných
států, a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění
pozdějších předpisů.
6c) Vyhláška č. 442/2004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti označování energetických
spotřebičů energetickými štítky a zpracování technické dokumentace, jakož i minimální
účinnost užití energie pro elektrické spotřebiče uváděné na trh.
7) Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů.
10) Vyhláška č. 442/2004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti označování energetických
spotřebičů energetickými štítky a zpracování technické dokumentace, jakož i minimální
účinnost užití energie pro elektrické spotřebiče uváděné na trh.
12) Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů.
13) Vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve
znění pozdějších předpisů.
15) Vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby.
17) § 29 a 43 zákona č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky.
18) Hlava I přílohy doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 o definici
mikropodniků a malých a středních podniků, Úřední věstník L 124, 20. 5. 2003, s.
36.
19) ČSN EN ISO 50001 - Systém managementu hospodaření s energií.
21) Nařízení vlády č. 275/2016 Sb., o oblastech vzdělávání ve vysokém školství.
22) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1369 ze dne 4. července
2017, kterým se stanoví rámec pro označování energetickými štítky a zrušuje směrnice
2010/30/EU.
23) Například nařízení Komise (ES) č. 1275/2008 ze dne 17. prosince 2008, kterým
se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/32/ES, pokud jde o požadavky
na ekodesign z hlediska spotřeby elektrické energie elektrických a elektronických
zařízení určených pro domácnosti a kanceláře v pohotovostním režimu a ve vypnutém
stavu, nařízení Komise (ES) č. 107/2009 ze dne 4. února 2009, kterým se provádí směrnice
Evropského parlamentu a Rady 2005/32/ES, pokud jde o požadavky na ekodesign jednoduchých
set-top-boxů, nařízení Komise (ES) č. 244/2009 ze dne 18. března 2009, kterým se
provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/32/ES, pokud jde o požadavky na
ekodesign nesměrových světelných zdrojů pro domácnost.
24) Například zákon č. 77/2002 Sb., o akciové společnosti České dráhy, státní
organizaci Správa železniční dopravní cesty a o změně zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách,
ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění
pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů.
25) ČSN ISO 50002 - Energetické audity - Požadavky s návodem pro použití.
26) Zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů.
28) Vyhláška č. 194/2007 Sb., kterou se stanoví pravidla pro vytápění a dodávku
teplé vody, měrné ukazatele spotřeby tepelné energie pro vytápění a pro přípravu
teplé vody a požadavky na vybavení vnitřních tepelných zařízení budov přístroji regulujícími
a registrujícími dodávku tepelné energie, ve znění pozdějších předpisů.
29) Vyhláška č. 264/2020 Sb., o energetické náročnosti budov.