231/1998 Sb.
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 25. června 1957
byla v Ženevě na 40. zasedání Generální konference Mezinárodní
organizace práce přijata Úmluva o odstranění nucené práce, 1957
(č. 105).
S Úmluvou vyslovil souhlas Parlament České republiky a schválil
ji podle článku 39 odst. 4 Ústavy České republiky jako mezinárodní
smlouvu o lidských právech a základních svobodách ve smyslu článku
10 Ústavy České republiky. Prezident republiky Úmluvu ratifikoval.
Ratifikace Úmluvy o odstranění nucené práce, 1957, Českou
republikou byla zapsána generálním ředitelem Mezinárodního úřadu
práce dne 6. srpna 1996.
Úmluva vstoupila v platnost na základě svého článku 4 odst. 2
dnem 17. ledna 1959 a pro Českou republiku vstoupila v platnost
v souladu se zněním odstavce 3 téhož článku dnem 6. srpna 1997.
Český překlad Úmluvy se vyhlašuje současně. Do anglického
a francouzského znění Úmluvy, jež jsou pro její výklad rozhodná,
lze nahlédnout na Ministerstvu zahraničních věcí a Ministerstvu
práce a sociálních věcí.
Úmluva 105
ÚMLUVA
týkající se odstranění nucené práce, 1957
Generální konference Mezinárodní organizace práce,
svolaná do Ženevy Správní radou Mezinárodního úřadu práce, a tam
se sešla dne 5. června 1957 na svém čtyřicátém zasedání,
přezkoumavši otázku nucené práce, která tvoří čtvrtý bod
jednacího pořadu zasedání, a
majíc na zřeteli ustanovení Úmluvy o nucené práci z roku 1930, a
majíc na zřeteli, že Úmluva o otroctví, 1926, stanoví, že budou
učiněna všechna potřebná opatření k zabránění tomu, aby se povinná
nebo nucená práce vyvinula ve stav obdobný otroctví, a že
Dodatková úmluva o zrušení otroctví, obchodu s otroky i institucí
a praktik podobných otroctví, 1956, stanoví úplné zrušení
poddanství vzniklé ze zadlužení a nevolnictví, a
berouc v úvahu, že Úmluva o ochraně mezd, 1949, stanoví, že mzda
bude vyplácena pravidelně, a zakazuje způsoby výplaty mzdy, které
zbavují pracovníka skutečné možnosti ukončit jeho zaměstnání, a
rozhodnuvši se přijmout další návrhy týkající se zrušení
některých forem nucené nebo povinné práce, které představují
porušení práv člověka zmíněných v Chartě Spojených národů
a vyhlášených ve Všeobecné deklaraci lidských práv, a
stanovivši, že tyto návrhy budou mít formu mezinárodní úmluvy,
přijímá tohoto dvacátého pátého června roku tisícího devítistého
padesátého sedmého tuto úmluvu, která může být nazývána jako
Úmluva o odstranění nucené práce, 1957:
Čl.1
Každý člen1) Mezinárodní organizace práce, který ratifikuje tuto
úmluvu, se zavazuje, že potlačí a nebude využívat v jakékoliv
formě nucenou nebo povinnou práci:
a) jako prostředku politického nátlaku nebo politické výchovy nebo
jako trestu za zaujímání nebo vyjadřování politických názorů
nebo názorů ideologicky protichůdných nastolenému politickému,
sociálnímu nebo hospodářskému systému,
b) jako metody mobilizace a využívání pracovních sil pro účely
hospodářského rozvoje;
c) jako prostředku pracovní kázně;
d) jako trestu za účast ve stávkách;
e) jako prostředku rasové, sociální, národnostní nebo náboženské
diskriminace.
Čl.2
Každý člen Mezinárodní organizace práce, který ratifikuje tuto
úmluvu, se zavazuje, že přijme účinná opatření, aby zajistil
okamžité a úplné odstranění nucené nebo povinné práce, jak je
stanoveno v článku 1 této úmluvy.
Čl.3
Formální ratifikace této úmluvy budou oznámeny generálnímu
řediteli Mezinárodního úřadu práce k registraci.
Čl.4
1. Tato úmluva zavazuje jen ty členy Mezinárodní organizace
práce, jejichž ratifikace byla zaregistrována generálním
ředitelem.
2. Úmluva vstoupí v platnost 12 měsíců poté, kdy generální
ředitel zaregistruje ratifikace dvou členů.
3. Poté tato úmluva vstoupí v platnost pro každého dalšího člena
12 měsíců po dni, kdy bude zaregistrována jeho ratifikace.
Čl.5
1. Každý člen, který ratifikoval tuto úmluvu, ji může vypovědět
po uplynutí deseti let od data, kdy poprvé vstoupila v platnost,
aktem sděleným generálnímu řediteli Mezinárodního úřadu práce,
který jej zaregistruje. Tato výpověď nabude účinnosti jeden rok od
data, kdy byla zaregistrována.
2. Každý člen, který ratifikoval tuto úmluvu a který ve lhůtě
jednoho roku po uplynutí desetiletého období uvedeného
v předchozím odstavci nevyužije práva výpovědi stanoveného tímto
článkem, jí bude vázán na další období deseti let a poté bude moci
vypovědět tuto úmluvu po uplynutí každého desetiletého období za
podmínek stanovených v tomto článku.
Čl.6
1. Generální ředitel Mezinárodního úřadu práce vyrozumí všechny
členy Mezinárodní organizace práce o registraci všech ratifikací
a výpovědí, které mu sdělí členové Organizace.
2. Když bude oznamovat členům Organizace registraci druhé
ratifikace, jež mu byla sdělena, upozorní generální ředitel členy
Organizace na datum, kdy tato úmluva vstoupí v platnost.
Čl.7
V souladu s článkem 102 Charty Spojených národů sdělí generální
ředitel Mezinárodního úřadu práce generálnímu tajemníkovi
Spojených národů k registraci úplné údaje o všech ratifikacích
a aktech výpovědí, které zaregistroval v souladu s ustanoveními
předchozích článků.
Čl.8
Kdykoli to bude Správní rada Mezinárodního úřadu práce považovat
za nutné, předloží generální konferenci zprávu o provádění této
úmluvy a posoudí, je-li žádoucí zařadit na pořad konference otázku
její úplné nebo částečné revize.
Čl.9
1. Jestliže konference přijme novou úmluvu, která zcela nebo
zčásti reviduje tuto úmluvu, potom, pokud nová úmluva nestanoví
jinak,
a) ratifikace nové revidující úmluvy členským státem bude ipso
iure znamenat okamžitou výpověď této úmluvy nehledě na
ustanovení výše uvedeného článku 5, s výhradou, že nová
revidující úmluva vstoupí v platnost;
b) od data, kdy nová revidující úmluva vstoupí v platnost,
přestane být tato úmluva členům otevřena k ratifikaci.
2. Tato úmluva však zůstane v platnosti co do formy a obsahu pro
ty členy, kteří ji ratifikovali, avšak neratifikovali revidující
úmluvu.
Čl.10
Anglické a francouzské znění textu této úmluvy jsou stejně
závazná.
Text, který předchází, je autentický text Úmluvy náležitě
přijatý Generální konferencí Mezinárodní organizace práce
v průběhu jejího čtyřicátého zasedání, které se konalo v Ženevě
a bylo prohlášeno za skončené dne 27. června 1957.
Na důkaz toho jsme připojili své podpisy čtvrtého července 1957:
Předseda konference:
Harold Holt v. r.
Generální ředitel Mezinárodního úřadu práce:
David A. Morse v. r.
1) Členský stát Mezinárodní organizace práce.