695/2004 Sb.
ZÁKON
ze dne 9. prosince 2004
o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů a o změně
některých zákonů
Změna: 212/2006 Sb.
Změna: 315/2008 Sb.
Změna: 292/2009 Sb.
Změna: 164/2010 Sb.
Změna: 227/2009 Sb.
Změna: 85/2012 Sb.
Změna: 201/2012 Sb.
Změna: 383/2012 Sb.
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o integrované prevenci
§ 25
V § 14 zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění,
o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované
prevenci), ve znění zákona č. 521/2002 Sb., se na konci odstavce 1 doplňuje věta
"Vztahují-li se na zařízení ustanovení zvláštního právního předpisu,14a) úřad stanoví
emisní limity pro tyto skleníkové plyny jen tehdy, je-li to nezbytné k zabránění
závažného znečišťování v místě provozu.".
Poznámka pod čarou č. 14a) zní:
"14a) Zákon č. 695/2004 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na
emise skleníkových plynů a o změně některých zákonů.".
ČÁST ČTVRTÁ
Změna živnostenského zákona
§ 27
V části SKUPINA 214: Ostatní přílohy č. 2 k zákonu č. 455/1991 Sb., o živnostenském
podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 167/2004 Sb. a zákona č. 326/2004
Sb., se na konci textu ve sloupci 1 doplňují slova "Ověřování množství emisí skleníkových
plynů", ve sloupci 2 se doplňují slova "a) vysokoškolské vzdělání získané studiem
v příslušném akreditovaném studijním programu nebo b) ukončené střední nebo vyšší
odborné vzdělání příslušného oboru a 3 roky odborná praxe vykonaná v posledních 10
letech před podáním žádosti" a ve sloupci 3 se doplňují slova "§ 15 zákona č. 86/2002
Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší)".
Zaorálek v. r.
Klaus v. r.
v z. Jahn v. r.
Příloha 1
Činnosti, na které se vztahuje obchodování s povolenkami na emise skleníkových
plynů
Prahové hodnoty uvedené v této příloze jsou obecně udávány ve vztahu k projektovaným
výrobním kapacitám nebo jinému parametru činnosti.
Činnosti
A. Energetika
1. Spalovací zařízení (s výjimkou zařízení pro spalování nebezpečných nebo
komunálních odpadů) se jmenovitým tepelným příkonem větším než 20 MW
2. Rafinerie minerálních olejů
3. Koksovací pece
B. Výroba a zpracování kovů
1. Zařízení na pražení nebo slinování kovové rudy (včetně sirníkové rudy)
2. Zařízení na výrobu surového železa nebo oceli (z prvotních nebo druhotných
surovin), včetně kontinuálního lití, o kapacitě větší než 2,5 tuny za hodinu
C. Zpracování nerostů
1. Zařízení na výrobu cementového slínku v rotačních pecích o výrobní kapacitě
větší než 500 tun denně nebo na výrobu vápna v rotačních pecích o výrobní kapacitě
větší než 50 tun denně nebo v jiných pecích o výrobní kapacitě větší než 50 tun denně
2. Zařízení na výrobu skla, popřípadě skleněných vláken, o kapacitě tavení
větší než 20 tun denně nebo zařízení na výrobu minerálních vláken, o kapacitě tavení
větší než 20 tun denně
3. Zařízení na výrobu keramických výrobků vypalováním, zejména krytinových
tašek, cihel, žáruvzdorných tvárnic, obkládaček, kameniny nebo porcelánu, o výrobní
kapacitě větší než 75 tun denně anebo o kapacitě pecí větší než 4 m
3
a s hustotou
vsázky větší než 300 kg/m3
D. Ostatní aktivity
1. Průmyslové závody na výrobu
a) buničiny ze dřeva nebo jiných vláknitých materiálů
b) papíru nebo lepenky o výrobní kapacitě větší než 20 tun denně
2. Zachytávání oxidu uhličitého ze zařízení spadajících do působnosti tohoto
zákona pro účely přepravy a ukládání oxidu uhličitého v přírodních horninových strukturách
3. Přeprava oxidu uhličitého potrubím za účelem jeho uložení v přírodních
horninových strukturách
4. Ukládání oxidu uhličitého v přírodních horninových strukturách.
E. Letectví
Lety letadel, která odlétají z letiště umístěného na území Evropských společenství,
na které se vztahuje Smlouva nebo která na takové letiště přilétají.
Tato činnost nezahrnuje
a) lety vykonávané výhradně za účelem přepravy
vládnoucího panovníka a jeho nejbližší rodiny, hlav států, předsedů vlád a vládních
ministrů jiné země, než je členský stát, během jejich služebních cest, pokud je tato
skutečnost doložena příslušným označením statusu na letovém plánu,
b) vojenské lety
vykonávané vojenskými letadly a lety celních a policejních orgánů;
c) pátrací a záchranné
lety, protipožární lety, humanitární lety a lety letecké záchranné služby schválené
příslušným orgánem,
d) veškeré lety vykonávané výlučně podle pravidel letu za viditelnosti
podle přílohy 2 Úmluvy o mezinárodním civilním letectví12),
e) lety končící na letišti,
ze kterého letadlo vzlétlo, během nichž nedošlo k mezipřistání,
f) cvičné lety vykonávané
výlučně za účelem získání licence nebo získání kvalifikace v případě letové posádky
v kabině pilota, pokud je tato skutečnost doložena příslušnou poznámkou v letovém
plánu a za předpokladu, že let neslouží k přepravě cestujících nebo nákladu či k
přemístění nebo dopravení letadla,
g) lety vykonávané výlučně za účelem vědeckého
výzkumu nebo kontroly, testování či udělování osvědčení pro letadla nebo vybavení,
a to leteckého i pozemního,
h) lety vykonávané letadly o certifikované maximální vzletové
hmotnosti méně než 5 700 kg,
i) lety vykonávané v rámci závazků veřejné služby nařízené
v souladu s přímo použitelným předpisem Evropských společenství1d) na trasách v nejvzdálenějších
regionech uvedených v čl. 349 Smlouvy o fungování Evropské unie nebo na trasách,
na nichž nabízená kapacita nepřesahuje 30 000 míst ročně, nebo
j) lety, jež by jinak
spadaly pod tuto činnost, vykonávané provozovatelem obchodní letecké dopravy, jenž
i) po tři po sobě jdoucí čtyřměsíční období uskuteční méně než 243 letů za čtyřměsíční
období, nebo
ii) uskuteční lety s celkovou roční produkcí emisí nižší než 10 000 tun
za rok;
Příloha 2
Zásady ověřování vykázaného množství emisí
I. OBECNÉ PRINCIPY
1. Podkladem pro ověření je množství emisí vykázané provozovatelem zařízení
nebo množství emisí a údaje o tunokilometrech vykázané provozovatelem letadla podle
§ 7 odst. 2 a podle potřeby údaje ze sledování kvality ovzduší ministerstvem. Předmětem
ověření je spolehlivost, věrohodnost a přesnost použitého způsobu zjišťování, vykázaného
množství emisí a dalších souvisejících údajů. Předmětem jsou zejména:
a) vykázané údaje o činnosti zařízení nebo letadel používaných pro výkon
činností v oblasti letectví, s tím související měření a výpočty,
b) výběr a použití emisních faktorů,
c) způsob výpočtu celkového množství emisí,
d) výběr a použití metod měření, pokud provozovatel zařízení zjišťuje
emise měřením.
2. Vykázané množství emisí se ověří pouze v případě, že emise byly zjištěny
s vysokým stupněm jistoty na základě spolehlivých a věrohodných údajů. Vysokého stupně
jistoty je dosaženo za těchto podmínek:
a) vykázané množství emisí není vnitřně rozporné,
b) sběr údajů byl prováděn v souladu s příslušnými vědeckými standardy,
c) relevantní údaje o zařízení nebo provozovateli letadla jsou úplné
a vnitřně si neodporující.
3. Autorizované osobě umožní provozovatel zařízení nebo provozovatel letadla
přístup na všechna místa a ke všem údajům, které mají vztah k předmětu ověření.
4. Při ověření se bere ohled na to, zda je v předmětném zařízení nebo u provozovatele
letadla zaveden systém řízení podniku a auditu z hlediska ochrany životního prostředí.
II. METODY OVĚŘOVÁNÍ
Strategická analýza
5. Součástí ověření je strategická analýza všech činností
provozovaných v zařízení nebo činností v oblasti letectví, na které se vztahuje správa
a které vykonává provozovatel letadla. Autorizovaná osoba proto musí mít celkový
přehled o všech takových činnostech a o jejich vlivu na emise.
Procesní analýza
6. Ověření vykázaného množství emisí a údajů, které byly
jeho podkladem, se provede pokud možno v místě zařízení nebo na místě používaném
provozovatelem letadla pro vykonávání činností v oblasti letectví, na něž se správa
vztahuje.
Riziková analýza
7. Ověření se podrobí každý zdroj emisí v zařízení, nebo
každé letadlo, za které je provozovatel letadla odpovědný; přitom se vyhodnotí spolehlivost
údajů o tom, jak každý tento zdroj nebo letadlo přispěl k celkovému množství emisí
ze zařízení nebo z činnosti v oblasti letectví.
8. Při provádění této analýzy autorizovaná osoba určí zdroje emisí nebo letadlo,
za které je provozovatel letadla odpovědný, s vysokým rizikem potenciálního pochybení.
Obdobně určí další prvky zjišťování a vykazování množství emisí ze zařízení nebo
z činnosti v oblasti letectví, které mohou způsobit pochybení při stanovení celkového
množství emisí; tím se rozumí zejména výběr emisních faktorů a způsobů kalkulace
nezbytné ke stanovení úrovně emisí z jednotlivých zdrojů nebo letadel. Zdrojům emisí
a dalším prvkům zjišťování nebo vykazování množství emisí ze zařízení nebo činnosti
v oblasti letectví určeným tímto postupem je autorizovaná osoba povinna věnovat zvláštní
pozornost.
9. Autorizovaná osoba je povinna vzít v úvahu všechny účinné metody kontroly
rizika, které provozovatel zařízení nebo provozovatel letadla používá k omezení stupně
nejistoty.
III. ZPRÁVA O OVĚŘENÍ
10. Autorizovaná osoba vydá provozovateli zařízení nebo provozovateli letadla
zprávu o ověření. Ve zprávě o ověření uvede, zda množství emisí bylo vykázáno provozovatelem
v souladu s tímto zákonem, prováděcím právním předpisem k němu a povolením a nebylo
podstatně zkresleno. Ve zprávě autorizovaná osoba dále uvede podrobné údaje o způsobu
a postupu ověření.
IV. DALŠÍ USTANOVENÍ TÝKAJÍCÍ SE OVĚŘOVÁNÍ ZPRÁV O EMISÍCH V OBLASTI LETECTVÍ
11. Autorizovaná osoba zejména zjistí, zda
a) všechny lety spadající pod činnosti v oblasti letectví uvedené v příloze
č.1 tohoto zákona byly zohledněny. V tomto úkolu autorizované osobě napomáhají údaje
z časového plánu a další údaje o provozu provozovatele letadla, včetně údajů od Eurocontrolu,
které si tento provozovatel vyžádal;
b) jsou agregované údaje o spotřebě paliva a údaje o palivu zakoupeném
nebo jiným způsobem dodaném do letadla vykonávajícího činnost v oblasti letectví
celkově v souladu.
V. DALŠÍ USTANOVENÍ TÝKAJÍCÍ SE OVĚŘOVÁNÍ ÚDAJŮ O TUNOKILOMETRECH PŘEDLOŽENÝCH
PRO ÚČELY § 9
12. Všeobecné zásady a metodika používané pro ověřování zpráv o emisích podle
§ 7 odst. 1 stanovené v této příloze se případně použijí obdobným způsobem i při
ověřování údajů o tunokilometrech v oblasti letectví.
13. Autorizovaná osoba zejména zjistí, zda v žádosti podle § 9 odst. 3 daného
provozovatele byly zohledněny pouze lety, za něž je provozovatel odpovědný, které
byly skutečně vykonány a spadají do činností v oblasti letectví uvedených v příloze
č.1 tohoto zákona. Při tom autorizovaná osoba využívá údaje o provozu provozovatele
letadla, včetně údajů od Eurocontrolu, které si tento provozovatel vyžádal. Kromě
toho autorizovaná osoba zjistí, zda užitečné zatížení nahlášené provozovatelem letadla
odpovídá záznamům o užitečném zatížení, které vede daný provozovatel z bezpečnostních
důvodů.
Příloha 3
Kritéria pro přípravu národního alokačního plánu (§ 8 odst. 1)
1. Celkové množství povolenek, které se navrhuje přidělit, nesmí být větší,
než je nutné k uplatnění kritérií stanovených touto přílohou. Pro první obchodovací
období musí být celkové množství povolenek stanoveno tak, aby bylo dosaženo nejméně
cíle, který pro Českou republiku vyplývá z rozhodnutí Rady 2002/358/ES ze dne 25.
dubna 2002 a z Kjótského protokolu.
2. Celkové množství povolenek, které se navrhuje přidělit, musí být založeno
na hodnocení skutečného a předpokládaného pokroku plnění závazku České republiky
přispívat k plnění závazků, které pro Evropské společenství vyplývají z rozhodnutí
Evropského parlamentu a Rady č. 280/2004/ES ze dne 11. února 2004 o mechanismu sledování
emisí skleníkových plynů ve Společenství a o mechanismu provádění Kjótského protokolu.
3. Množství povolenek, které se navrhuje přidělovat, musí odpovídat možnostem
(včetně technologických možností) zařízení snižovat emise. Přidělování povolenek
lze založit na průměrných emisích skleníkových plynů podle produktu pro každou kategorii
zařízení a na dosažitelném pokroku v odvětví, do kterého zařízení náleží.
4. Návrh národního alokačního plánu (dále jen „plán“) musí být v souladu
s právními předpisy a politickými dokumenty Společenství. Přitom bere ohled na růsty
emisí skleníkových plynů způsobené výlučně požadavky nových právních předpisů.
5. Plán musí být navržen tak, aby nezakládal diskriminaci mezi jednotlivými
provozovateli zařízení nebo kategoriemi zařízení, která by v rozporu se Smlouvou
o založení Evropských společenství, zejména články 87 a 88, některé provozovatele
zařízení nebo kategorie zařízení neodůvodněně zvýhodňovala.
6. Návrh plánu stanoví množství povolenek, které se vyhrazuje pro nové provozovatele
zařízení.
7. Návrh plánu může zahrnout včasná opatření; v takovém případě uvede, jakým
způsobem bude k včasnému opatření přihlédnuto. Návrh plánu může využívat referenčních
úrovní plynoucích z referenčních dokumentů týkajících se nejlepších dostupných technik;
tyto referenční úrovně mohou zahrnout bezodkladná opatření.
8. Návrh plánu zohlední používání čisté technologie, zejména technologie
hospodárného využívání energie.
9. Návrh plánu musí obsahovat informaci o způsobu projednání návrhu s veřejností
a o způsobu, jakým bude k vyjádřením veřejnosti přihlédnuto před předložením návrhu
plánu Evropské komisi (§ 8).
10. Součástí návrhu plánu je seznam zařízení, na která se vztahuje tento
zákon, s uvedeným množstvím povolenek, které se každému zařízení navrhuje přidělit.
11. Návrh plánu může obsahovat informace o způsobu, jakým se přihlíží k otázce
hospodářské soutěže zemí a hospodářských subjektů mimo Evropskou unii.
12. Návrh plánu pro každé z dalších obchodovacích období obsahuje procento
přídělu povolenek pro každé zařízení, na které se vztahuje tento zákon, do jehož
výše může provozovatel tohoto zařízení používat jednotky snížení emisí a jednotky
ověřeného snížení emisí z projektových činností.
13. Návrh plánu může obsahovat zvláštní rezervu v podobě určitého množství
povolenek, které nebudou přiděleny provozovatelům zařízení a které budou vyřazeny
ve smyslu § 10b odst. 5.
Vybraná ustanovení novel
Čl. II zákona č. 315/2008 Sb.
Žádost o povolení podle § 4 zákona č. 695/2004 Sb., je provozovatel zařízení
na tavení minerálních materiálů, včetně výroby minerálních vláken, o kapacitě tavení
větší než 20 tun denně (příloha č. 1 část C bod 2 zákona č. 695/2004 Sb., ve znění
účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona), které je provozováno v den nabytí
účinnosti tohoto zákona a které hodlá provozovatel zařízení provozovat i po dni nabytí
účinnosti tohoto zákona, povinen předložit Ministerstvu životního prostředí nejpozději
6 týdnů po dni nabytí účinnosti tohoto zákona. Do dne nabytí právní moci rozhodnutí
o povolení je možné zařízení provozovat bez povolení.
Čl. II zákona č. 164/2010 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Provozovatel letadla musí požádat o schválení plánu pro zjišťování emisí
a tunokilometrů stanovujícího opatření pro zjišťování a vykazování emisí a údajů
o tunokilometrech podle § 7 zákona č. 695/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona, nejpozději do 6 týdnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
2. Prvním rokem, ve kterém provozovatel letadla zjišťuje a vykazuje množství
emisí skleníkových plynů podle § 7 zákona č. 695/2004 Sb., ve znění účinném ode dne
nabytí účinnosti tohoto zákona, je rok 2010.
3. Prvním rokem pro přidělení povolenek provozovateli letadla podle § 10
zákona č. 695/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona,
je rok 2012.
4. Provozovatel zařízení vykáže řádně podložené a nezávisle ověřené údaje
o emisích skleníkových plynů z činností zahrnutých do systému obchodování až od roku
2013 podle § 7 odst. 1 zákona č. 695/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti
tohoto zákona, nejpozději do 2 týdnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o
vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství
a o změně směrnice Rady 96/61/ES.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/101/ES ze dne 27. října 2004, kterou
se s ohledem na projektové mechanismy Kjótského protokolu mění směrnice 2003/87/ES
o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve
Společenství.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/101/ES ze dne 19. listopadu 2008,
kterou se mění směrnice 2003/87/ES za účelem začlenění činnosti v oblasti letectví
do systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství.
1a) Nařízení Komise (ES) č. 994/2008 ze dne 8. října 2008 o normalizovaném
a bezpečném systému registrů podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES
a rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 280/2004/ES.
1b) Rámcová úmluva Organizace spojených národů o změně klimatu, vyhlášená pod
č. 80/2005 Sb. m. s.
1c) Kjótský protokol k Rámcové úmluvě Organizace spojených národů o změně klimatu,
vyhlášený pod č. 81/2005 Sb. m. s.
1d) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1008/2008 ze dne 24. září
2008 o společných pravidlech pro provozování leteckých služeb ve Společenství (přepracované
znění).
2) § 15 zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších
zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění zákona č. 92/2004 Sb.
3) Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých
dalších zákonů, ve znění zákona č. 517/2002 Sb.
4) § 27 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy
v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon).
5) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o
vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství
a o změně směrnice Rady 96/61/ES.
Nařízení Komise (ES) č. 994/2008 ze dne 8. října 2008 o normalizovaném a bezpečném
systému registrů podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES a rozhodnutí
Evropského parlamentu a Rady č. 280/2004/ES.
6) § 2 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů.
6a) Nařízení Komise (ES) č. 2216/2004 o standardizovaném a bezpečném systému
rejstříků podle směrnice 2003/87/ES Evropského parlamentu a Rady a rozhodnutí 280/2004/ES
Evropského parlamentu a Rady.
6b) Směrnice 2003/87/ES v platném znění.
7) Článek 25 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října
2003 ustavující schéma pro obchodování s emisemi skleníkových plynů v rámci Společenství
a o změně směrnice Rady 96/61/ES.
7a) Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních
vztazích, ve znění pozdějších předpisů.
8) Článek 28 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října
2003 ustavující schéma pro obchodování s emisemi skleníkových plynů v rámci Společenství
a o změně směrnice Rady 96/61/ES.
9) § 35 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů.
9a) § 2 odst. 2 obchodního zákoníku.
11) § 2 zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění,
o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované
prevenci).
12) § 34 zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších
zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů.
12) Úmluva o mezinárodním
civilním letectví zveřejněná pod č. 147/1947 Sb.
13) Zákon č. 85/2012 Sb., o ukládání oxidu uhličitého do přírodních horninových
struktur a o změně některých zákonů.