111/1971 Sb.
ZÁKON
ze dne 7. října 1971
o odvodech do státního rozpočtu
a příspěvku na sociální zabezpečení
Změna: 154/1976 Sb.
Změna: 62/1977 Sb.
Změna: 181/1980 Sb.
Federální shromáždění Československé socialistické republiky
se usneslo na tomto zákoně:
§ 1
Úvodní ustanovení
Tímto zákonem se upravují
a) odvod ze zisku;
b) odvod z jmění;
c) zrušeno;
d) příspěvek na sociální zabezpečení;
e) odvod z odpisů základních prostředků;
f) dodatkové odvody;
g) odvod státních hospodářských organizací, jejichž vztah ke
státnímu rozpočtu nebo rozpočtu národního výboru (dále jen
"státní rozpočet") je určen finančním plánem.
§ 2
(1) Odvod ze zisku provádějí:
1. generální ředitelství trustů a oborové podniky, k nimž je
přidružen jeden nebo více národních podniků popřípadě
účelových organizací (dále jen "generální ředitelství"),
za celou výrobní hospodářskou jednotku s výjimkou
generálních ředitelství v působnosti ústředních orgánů
republik, která řídí i hospodářské organizace se sídlem na
území druhé republiky, než je sídlo generálního
ředitelství,
2. generální ředitelství, která neprovádějí odvod ze zisku za
celou výrobní hospodářskou jednotku, a dále jimi řízené
hospodářské organizace a hospodářské organizace řízené
přímo ústředními orgány a národními výbory, a to:
a) státní hospodářské organizace s průmyslovou nebo stavební
činností;
b) organizace zahraničního obchodu;
c) státní hospodářské organizace s převážně obchodní činností;
d) státní projektové, projektově inženýrské a inženýrské
organizace;
e) státní hospodářské organizace výzkumné a vývojové základny;
f) státní odbytové a zásobovací organizace;
g) hospodářské organizace státních lázní;
h) státní organizace veřejné automobilové dopravy;
i) státní hospodářské organizace v oblasti kultury;
j) oborová (generální) ředitelství, pokud alespoň polovina
podřízených organizací podléhá odvodu ze zisku podle tohoto
zákona;
k) ostatní státní hospodářské organizace, jejichž vztah ke
státnímu rozpočtu není určen finančním plánem;
l) tuzemské akciové společnosti;
m) organizace vzniklé na podkladě smlouvy o sdružení 1), pokud
alespoň polovina jejich členů jsou organizace podléhající
odvodům podle tohoto zákona;
n) zrušeno;
o) hospodářské organizace s mezinárodní účastí se sídlem
v Československé socialistické republice a pobočky
hospodářských organizací s mezinárodní účastí zřízené na území
Československé socialistické republiky, pokud mohou svým jménem
nabývat práv a zavazovat se.
(2) Odvod z jmění provádějí organizace uvedené v odstavci 1
pod písm. a), b), j), k), l) a m) s výjimkami uvedenými
v odstavci 3.
(3) Odvod z jmění neprovádějí:
a) hornické organizace, jejichž převážnou činností je těžba nebo
úprava tuhých paliv nebo rud, vyhledávání a těžba živic,
energetické organizace zapojené do jednotné elektrizační
soustavy, jejichž převážnou činností je výroba nebo rozvod
elektrické energie a tepla (s výjimkou závodních elektráren),
plynárenské organizace zabývající se převážně výrobou,
rozvodem, přepravou nebo uskladněním topných plynů, organizace
Československých automobilových opraven, organizace
geologického průzkumu, organizace Vodní zdroje a zřídelní
organizace;
b) generální ředitelství, pokud více než polovina podřízených
organizací nepodléhá odvodu z jmění;
c) státní hospodářské organizace, jejichž vztah ke státnímu
rozpočtu je určen finančním plánem.
(4) Příspěvek na sociální zabezpečení odvádějí organizace
uvedené v odstavci 1 a státní hospodářské organizace, jejichž
vztah ke státnímu rozpočtu je určen finančním plánem.
(5) Odvod z odpisů základních prostředků do státního rozpočtu
stanovený ve státním rozpočtu provádějí za úseky národního
hospodářství, které řídí, ministerstva a jiné ústřední orgány.
(6) Dodatkové odvody provádějí organizace podléhající odvodům
podle tohoto zákona nebo dani důchodové anebo zemědělské dani
z důchodů.
§ 3
Odvodům podle § 2 odst. 1 až 4 tohoto zákona nepodléhají
státní hospodářské organizace, na něž se vztahuje zákon
o důchodové dani nebo které jsou poplatníky zemědělské daně
z důchodů.
ČÁST I
Odvod ze zisku
§ 4
Základ odvodu
(1) Základem odvodu ze zisku je vytvořený bilanční zisk
z veškeré činnosti organizace a z hospodaření s veškerým majetkem,
vykázaný v řádně vedeném účetnictví, zvýšený o položky, které je
nutno připočítat (dále jen "připočitatelné položky"), a snížený
o položky, které lze odpočítat (dále jen "odpočitatelné položky").
V případě, že organizace nevykáže zisk, je základem odvodu ze
zisku částka připočitatelných položek, převyšující odpočitatelné
položky; vykáže-li organizace ztrátu, je základem tohoto odvodu
částka připočitatelných položek, převyšující součet ztráty
a odpočitatelných položek. Provádí-li generální ředitelství odvod
ze zisku za celou výrobní hospodářskou jednotku, platí pro
stanovení základu odvodu ze zisku obdobně předchozí ustanovení
tohoto odstavce s tím, že připočitatelné položky a odpočitatelné
položky tvoří jejich úhrn za všechny organizace výrobní
hospodářské jednotky.
(2) Vláda Československé socialistické republiky může určit
organizace provádějící zahraniční obchodní činnost, u nichž se do
základu pro odvod ze zisku nezahrnují hospodářské výsledky
z dohodnutých cen a ze zahraničních přímých obchodních nákladů.
Z těchto hospodářských výsledků se provádí odvod do státního
rozpočtu na základě podmínek, které stanoví federální ministerstvo
financí podle zásad schválených vládou Československé
socialistické republiky.
(3) U státních hospodářských organizací, jejichž vztah ke
státnímu rozpočtu je určen finančním plánem, se bilanční zisk
nezvyšuje o připočitatelné položky a nesnižuje o odpočitatelné
položky.
§ 5
Připočitatelné položky
(1) Připočitatelnými položkami jsou:
a) částky, o které byly zvýšeny náklady nebo sníženy výnosy
v rozporu s právními předpisy, do nákladů zahrnuté příspěvky
a subvence, k jejichž úhradě není organizace povinna podle
právních předpisů, bezúplatná věnování, a dále částky, o které
organizace překročila závazné limity nákladů stanovené ve
schváleném finančním plánu, jejichž druhy určuje vláda
Československé socialistické republiky; 1)
b) vratky odvodu z jmění, popřípadě daně z pozemků;
c) částky přijaté v rámci přerozdělení prostředků v uhelném
průmyslu v důsledku rozdílných přírodních a polohových
podmínek.
(2) Připočitatelnými položkami jsou dále tyto položky
účtované v nákladech organizace:
a) rozdíl, o který jsou placené pokuty a penále vyšší než přijaté;
b) přirážky k náhradě za vypouštění nečistěných nebo nedostatečně
čistěných odpadních vod;
c) poplatky za znečisťování ovzduší včetně přirážky;
d) záporný rozdíl mezi vzniklými manky a přijatými náhradami mank
u státních hospodářských organizací s převážně obchodní
činností.
§ 6
Odpočitatelné položky
Odpočitatelnými položkami jsou tyto položky, pokud nejsou
podle právních předpisů účtovány v nákladech nebo na vrub tvorby
zisku organizace:
a) zaplacený odvod z jmění;
b) zaplacená daň z pozemků;
c) rozdíl, o který jsou přijaté pokuty a penále vyšší než placené;
d) částky přijaté od jiné organizace se sídlem v Československé
socialistické republice z prostředků, které již byly podrobeny
odvodu ze zisku nebo obdobné dani, a položky podrobené již
odvodu ze zisku u téže organizace, jsou-li součástí zisku;
e) částky poskytnuté v rámci přerozdělení prostředků v uhelném
průmyslu v důsledku rozdílných přírodních a polohových
podmínek.
Součástí uvedených odpočitatelných položek není penále související
s těmito položkami.§ 7
Sazba odvodu
(1) Sazba odvodu ze zisku činí 70 % ze základu odvodu (§ 4)
s těmito odchylkami:
a) 50 % u hornických organizací, jejichž převážnou činností je
těžba nebo úprava tuhých paliv nebo rud, vyhledávání a těžba
živic, energetických organizací zapojených do jednotné
elektrizační soustavy, jejichž převážnou činností je výroba
nebo rozvod elektrické energie a tepla (s výjimkou závodních
elektráren), plynárenských organizací zabývajících se převážně
výrobou, rozvodem a přepravou nebo uskladněním topných plynů,
organizací geologického průzkumu, organizací Vodní zdroje,
zřídelních organizací, organizací stavební výroby, organizací
zabývajících se převážně výrobou stavebních hmot, organizací
zabývajících se převážně výrobou konstrukcí nebo dílců určených
pro investiční výstavbu a stanovených prováděcím předpisem,
organizací potravinářského průmyslu a u generálních
ředitelství, pokud jimi řízené organizace provádějí odvod ze
zisku a většina z nich provádí odvod ze zisku podle této sazby
nebo sazby uvedené pod písmenem e);
b) 60 % u organizací uvedených v § 2 odst. 1 písm. o);
c) 75 % u organizací zahraničního obchodu;
d) 85 % u těch peněžních ústavů, které jsou akciovými společnostmi
a mají vytvořený všeobecný rezervní fond ve výši určené
stanovami;
e) u státních hospodářských organizací s převážně obchodní
činností, státních projektových, projektově inženýrských
a inženýrských organizací, státních hospodářských organizací
výzkumné a vývojové základny, státních odbytových
a zásobovacích organizací, hospodářských organizací státních
lázní, státních organizací veřejné automobilové dopravy,
státních hospodářských organizací v oblasti kultury
při rentabilitě % % ------------------------------------------------------------------ do 5 25,- nad 5 do 15 25,- + 2,- `a nad 15 do 18 45,- + 1,7 `a nad 18 do 23 50,1 + 1,3 `a nad 23 do 28 56,6 + 1,- `a nad 28 do 33 61,6 + 0,8 `a nad 33 do 40 65,6 + 0,6 `a nad 40 do 50 69,8 + 0,4 `a nad 50 do 56 73,8 + 0,2 `a nad 56 75,- ------------------------------------------------------------------
f) generální ředitelství provádějící odvod ze zisku za celou
výrobní hospodářskou jednotku činí tak sazbou příslušnou podle
převážné činnosti celé výrobní hospodářské jednotky.
(2) Rentabilita u organizací uvedených v odstavci 1 písm. e)
se vypočítává jako poměr bilančního zisku zvýšeného
o připočitatelnou položku podle § 5 odst. 1 písm. a) k nákladům
celkem, sníženým o částku, o kterou byl zvýšen bilanční zisk [§ 5 odst. 1 písm. a)], a to s přesností na setiny.
(3) Činitel "`a" se rovná procentu rentability přesahujícímu
spodní hranici příslušného pásma odvodu s přesností na setiny.
ČÁST II
Odvod z jmění
§ 9
Základ odvodu
Základem odvodu z jmění je jmění organizace nebo souhrn jmění
generálního ředitelství a jím řízených organizací, jestliže
generální ředitelství provádí odvod z jmění za celou výrobní
hospodářskou jednotku (dále jen "jmění organizace").
§ 10
Jmění organizace
(1) Jmění organizace tvoří:
a) u základních prostředků a nedokončených investic stav fondu
základních prostředků a investic a stav oprávek k základním
prostředkům a investicím v používání, stav fondu výstavby
a fondu rozvoje;
b) u oběžných prostředků stav obratového fondu a stav všech
ostatních fondů organizace, kromě fondu kulturních a sociálních
potřeb a fondu technického rozvoje. U tuzemských akciových
společností tvoří jmění též splacený akciový kapitál;
c) nerozdělený zisk.
(2) Z jmění organizace se odečítají:
a) zůstatková cena
zůstatková cena základních prostředků uvedených pod č. 1 až 6
se odečítá z jmění organizace ve výši kryté fondem základních
prostředků a investic, zvýšená o podíl oprávek připadajících na
tyto základní prostředky;
1. základních prostředků sloužících jako samostatná
zařízení 1) převážně bytovým, zdravotnickým, rehabilitačním,
výchovným, kulturním a tělovýchovným účelům, pro dětskou
rekreaci revolučního odborového hnutí, rekreaci
(i sdruženou) vlastních zaměstnanců, výměnnou rekreaci,
a pro závodní stravování a ubytování;
2. samostatných základních prostředků sloužících výlučně ke
zlepšení čistoty vody a ovzduší, k zajištění bezpečnosti
nebo k ochraně zdraví pracujících;
3. základních prostředků sloužících výlučně pro účely civilní
obrany a zvláštní úkoly;
4. základních prostředků v konzervaci, určených pro zvláštní
úkoly;
5. silničních komunikací s veřejným provozem;
6. základních prostředků předaných do dočasného užívání a
použitých pro účely uvedené pod č. 1 až 3;
b) prostředky fondů, jež jsou na základě rozhodnutí příslušné
vlády uloženy na zvláštních účtech a vázány;
c) cena zásob materiálu civilní obrany a dále zásob pro zvláštní
úkoly, jejichž skladování bylo organizaci zvlášť uloženo, pokud
jsou kryty některým z fondů organizace;
d) neuhrazená ztráta;
e) cena pozemků, je-li do základních prostředků zahrnuta.
§ 11
Sazba odvodu
Sazba odvodu z jmění činí 3 % ze základu odvodu; u organizací
stavební výroby, organizací zabývajících se převážně výrobou
stavebních hmot, organizací zabývajících se převážně výrobou
konstrukcí nebo dílců určených pro investiční výstavbu
a stanovených prováděcím předpisem, u Československé námořní
plavby, Incheby a u Brněnských veletrhů a výstav činí sazba 2 %.
ČÁST III
Maximální výše odvodů
§ 14
nadpis vypuštěn
(1) Úhrn odvodu ze zisku a odvodu z jmění může činit nejvýše
85 % základu odvodu ze zisku (§ 4) zvýšeného o odvod z jmění.
(2) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na organizace uvedené
v § 7 odst. 1 písm. c) a d), na generální ředitelství provádějící
za celou výrobní hospodářskou jednotku jen odvod ze zisku a na
organizace neprovádějící odvod ze zisku.
ČÁST IV
Příspěvek na sociální zabezpečení
§ 16
(1) Základem příspěvku na sociální zabezpečení je objem
mzdových prostředků zúčtovaných k výplatě v běžném roce, snížený
o odměny zúčtované k výplatě nejlepším pracovníkům a kolektivům
z částky, kterou organizace obdržela ze státního rozpočtu jako
odměnu k Rudému praporu pětiletky nebo k praporu, popřípadě
standartě mu na roveň postaveným, a o odměny podle předpisů
o autorském právu zúčtované k výplatě v běžném roce. 1) Sazba
příspěvku činí 20 % ze základu s odchylkami uvedenými
v odstavcích 2 a 3.
(2) U státních hospodářských organizací výzkumné a vývojové
základny a u hospodářských organizací státních lázní činí sazba
příspěvku na sociální zabezpečení 10 %.
(3) U organizací se vztahem ke státnímu rozpočtu určeným
finančním plánem stanoví sazby příspěvku na sociální zabezpečení
vláda Československé socialistické republiky; popřípadě též
stanoví, které z nich tento příspěvek neodvádějí.
(4) Příspěvek na sociální zabezpečení zahrnuje i pojistné
nemocenského pojištění. 2) Příspěvek na sociální zabezpečení je
součástí nákladů organizace.
ČÁST V
Odvod z odpisů základních prostředků
§ 17
Odvod z odpisů základních prostředků do státního rozpočtu se
stanoví ve státním rozpočtu absolutní částkou pro jednotlivé
ústřední orgány v případech, že tvorba odpisů všech ústřednímu
orgánu podřízených organizací je vyšší než objem odpisů, určený
v působnosti příslušného ústředního orgánu k financování
plánovaných investičních potřeb. Další podmínky odvodů z odpisů
základních prostředků stanoví vláda Československé socialistické
republiky.
ČÁST VI
Dodatkové odvody
§ 18
(1) Organizacím mohou být uloženy tyto dodatkové odvody:
a) k odčerpání prostředků, které organizace získala porušením
cenových předpisů nebo v souvislosti se změnami cen;
b) k odčerpání části zisku, není-li instalováno nebo řádně
provozováno zařízení na ochranu pracovníků nebo nevyhovuje-li
zařízení organizace předpisům o bezpečnosti práce nebo
předpisům zdravotnickým;
c) k přerozdělení prostředků;
d) k odčerpání zisku za výrobky s nedostatečnou jakostí nebo
výrobky technicky zastaralé;
e) zrušeno;
f) odvod za překročení limitu mzdových prostředků uhrazovaný
z fondu odměn;
g) zrušeno;
h) k zajištění plnění státního plánu rozvoje národního
hospodářství Československé socialistické republiky.
(2) Podmínky a způsob provádění dodatkových odvodů stanoví
vláda Československé socialistické republiky.
ČÁST VIII
Společná ustanovení
§ 20
Správa odvodů a příspěvku na sociální zabezpečení
(1) Správu odvodů, jejichž výnos plyne
a) do státního rozpočtu federace, vykonávají finanční správy 1);
b) do rozpočtu národních výborů, vykonávají orgány pověřené
příslušnými ústředními orgány republik 2).
(2) Správu příspěvku na sociální zabezpečení vykonávají
orgány příslušné pro správu odvodů.
§ 21
(1) Organizace je povinna oznámit den svého vzniku do 15 dnů
orgánu vykonávajícímu správu odvodů.
(2) Odvody podle § 1 písm. a) až c) a příspěvek na sociální
zabezpečení se provádějí za běžný kalendářní rok (dále jen
"odvodové období").
Vyúčtování odvodů
§ 22
(1) Organizace je povinna podat vyúčtování odvodů podle § 1 písm. a) až d) (dále jen "odvody") u orgánu vykonávajícího správu
odvodů (§ 20), v jehož obvodu měla sídlo k 31. prosinci odvodového
období, a to do 15. února po uplynutí odvodového období (§ 21)
a připojit k němu účetní závěrku, jakož i další doklady stanovené
příslušným ministerstvem financí.
(2) Zanikne-li organizace bez provedení likvidace, je její
právní nástupce povinen podat do konce následujícího měsíce
vyúčtování odvodů za uplynulou část roku.
(3) Organizace je povinna ve vyúčtování si odvody sama
vypočítat a uvést též případné výjimky, zvýhodnění a slevy
a vyčíslit jejich objem v korunách.
(4) Nebylo-li vyúčtování podáno včas, může orgán vykonávající
správu zvýšit odvody až o 10 %.
§ 23
V případě likvidace organizace trvá povinnost odvodů i
povinnost podávat každoročně vyúčtování odvodů až do skončení
likvidace. Po skončení likvidace je orgán pověřený likvidací
povinen podat do konce následujícího měsíce vyúčtování za
uplynulou část roku a ve vyúčtování odvodu ze zisku uvést též
likvidační přebytek. Vyúčtování je povinen doložit počáteční a
konečnou likvidační rozvahou a výkazem o použití likvidačního
přebytku. Likvidační přebytek se připočte k základu odvodu ze
zisku toho roku, v němž byla likvidace skončena.
Vyměření odvodů
nadpis vypuštěn
§ 26
Placení odvodů
(1) Organizace je povinna nejpozději třetího dne před koncem
každého měsíce platit měsíční zálohy, a to:
a) na odvod ze zisku s výjimkami stanovenými v odstavcích 2 až 4
takto:
1. v lednu ve výši jedné dvanáctiny plánované roční odvodové
povinnosti,
2. počínaje únorem se výše zálohy na běžný měsíc vypočítá
z bilančního zisku skutečně dosaženého v předcházejícím
měsíci, sníženého o jednu dvanáctinu plánovaného odvodu
z jmění na běžný rok a upraveného o jednu dvanáctinu položek
uvedených v § 5 odst. 1 písm. c) a v § 6 písm. e)
plánovaných na běžný rok. Je-li takto vypočtená záloha na
běžný měsíc vyšší nebo nižší než záloha splatná
v předcházejícím měsíci, zúčtuje organizace rozdíl při
placení zálohy na běžný měsíc,
3. po uplynutí každého čtvrtletí (s výjimkou posledního
čtvrtletí) vypočte organizace, kolik činí odvod ze zisku ze
základu skutečně dosaženého za dobu od začátku roku. Rozdíl,
o který je vypočtená odvodová povinnost vyšší nebo nižší než
součet splatných záloh na odvod ze zisku, zúčtuje organizace
s měsíční zálohou na tento odvod v prvním měsíci
následujícího čtvrtletí. Na žádost organizace může být
přeplatek zúčtován na jiné odvody nebo jejich nedoplatky,
popřípadě může být vrácen;
b) na odvod z jmění ve výši jedné dvanáctiny roční odvodové
povinnosti vypočtené z průměrného stavu jmění, který se vypočte
ze součtu účetního stavu jmění k 1. lednu a plánovaného stavu
jmění k 31. prosinci běžného roku;
c) na příspěvek na sociální zabezpečení ve výši jedné dvanáctiny
plánované roční povinnosti. Po uplynutí každého čtvrtletí
provádí se úprava odvodu podle skutečně zúčtovaného objemu
mzdových prostředků za uplynulé období jako u odvodu ze zisku
(písmeno a) č. 3).
Zálohy se zaokrouhlují na celé tisíce Kčs dolů.(2) Organizace, u níž roční plánovaný odvod ze zisku je
500 000 Kčs až 1 000 000 Kčs, platí zálohy čtvrtletně, a to ze
základu dosaženého od počátku roku po odečtení záloh již dříve
splatných. Zálohy jsou (s výjimkou posledního čtvrtletí) splatné
nejpozději třetího dne před koncem prvního měsíce po skončení
čtvrtletí.
(3) Organizace, u níž roční plánovaný odvod ze zisku je nižší
než 500 000 Kčs, neprovádí zálohy na odvod ze zisku; organizace,
u níž je plánována ztráta, neprovádí zálohy na odvod z jmění;
odvody zaplatí při ročním vyúčtování odvodů.
(4) Federální ministerstvo financí může stanovit způsob
placení záloh na odvod ze zisku a na odvod z jmění organizacemi,
u nichž dochází ke snížení odvodové povinnosti podle § 14, 15
a 36 a v zájmu zjednodušení a racionalizace stanovit způsob
placení pro generální ředitelství provádějící odvod ze zisku za
celou výrobní hospodářskou jednotku odchylně od postupu
stanoveného v odstavci 1.
(5) Organizace je povinna předložit orgánu vykonávajícímu
správu odvodů nejpozději do 29. ledna běžného roku výpočet
plánované roční povinnosti jednotlivých odvodů.
(6) Orgán vykonávající správu odvodů může na žádost
organizace stanovit zálohy jinak.
(7) Jestliže odvody vypočtené ve vyúčtování jsou vyšší než
zaplacené zálohy na ně, a to s přihlédnutím k § 14, je organizace
povinna zaplatit rozdíl ve lhůtě stanovené pro podání vyúčtování
(§ 22 odst. 1). Jestliže uvedené odvody jsou nižší než zaplacené
zálohy na ně, zúčtuje se přeplatek na zálohy odvodů v běžném roce
nebo se na žádost organizace vrátí.
(8) Jestliže odvod vypočtený organizací ve vyúčtování je
nižší než odvod stanovený platebním výměrem, je organizace povinna
zaplatit rozdíl nejpozději do 15 dnů po doručení platebního
výměru.
(9) Ustanovení o výkonu rozhodnutí v předpisech o řízení ve
věcech daní a poplatků 1) platí pro všechny organizace podléhající
odvodům; použije se obdobně při úhradě dlužných částek z účtu
i u ostatních peněžních ústavů.
§ 27
Penále
(1) Nebyly-li odvody organizace (včetně zvýšení odvodu podle
§ 22 odst. 4), popřípadě zálohy na ně zaplaceny včas, je
organizace povinna zaplatit za každý den prodlení penále ve výši
0,1 % dlužné částky.
(2) Uvede-li organizace ve vyúčtování odvody nižší částkou,
než bude stanovena platebním výměrem, zvýší orgán vykonávající
správu odvodů odvod o 10 % tohoto rozdílu.
§ 28
Promlčení
(1) Odvody nelze organizaci vyměřit ani je od ní vymáhat po
uplynutí tří let od konce kalendářního roku, v němž byla povinna
podat vyúčtování odvodů.
(2) Je-li proveden úkon k vyměření nebo vymáhání odvodů, běží
promlčecí lhůta znovu od konce roku, ve kterém byla organizace o
tomto úkonu zpravena.
§ 29
Kontrola odvodů
(1) Orgán vykonávající správu odvodů prověřuje správnost a
úplnost vyúčtování odvodů a včasnost, správnost a úplnost jejich
placení.
(2) Organizace jsou povinny poskytnout kontrolním orgánům
vysvětlení a důkazy o skutečnostech rozhodných pro vyměření odvodů
a učinit vše, co je k usnadnění a urychlení kontroly potřebné.
§ 30
Řízení
(1) Pro řízení ve věcech odvodů platí předpisy o řízení ve
věcech daní a poplatků, 1) pokud tento zákon nestanoví jinak.
(2) Federální ministerstvo financí, pokud jde o organizace
řízené orgány federace a organizace uvedené v § 2 odst. 1 písm. o), ministerstvo financí České socialistické republiky
a ministerstvo financí Slovenské socialistické republiky, pokud
jde o organizace řízené orgány republik, mohou si vyhradit,
u kterých organizací budou povolovat odklad placení, popřípadě
splátky odvodů a záloh na ně.
(3) Orgán vykonávající správu odvodů může organizacím
uvedeným v § 2 odst. 1 písm. o) stanovit jinak lhůtu oznamovací
povinnosti (§ 21 odst. 1), odvodové období (§ 21 odst. 2)
a odchylnou lhůtu pro podání vyúčtování odvodů (§ 22 odst. 1).
ČÁST IX
Prováděcí předpisy, výjimky a úlevy
§ 32
(1) Vláda Československé socialistické republiky může
a) stanovit pro nezbytné případy způsob přerozdělování prostředků
podřízených hospodářských organizací oborovým (generálním)
ředitelstvím, řídícím národním výborem, popřípadě
přerozdělování prostředků výrobních hospodářských jednotek
a organizací přímo řízených ústředním orgánem;
b) snížit pro organizace uvedené v § 2 odst. 1 písm. o) sazbu
odvodu ze zisku nebo je od tohoto odvodu osvobodit, popřípadě
upravit základ příspěvku na sociální zabezpečení.
(2) Vláda Československé socialistické republiky, pokud jde
o organizace řízené orgány federace a organizace uvedené v § 2 odst. 1 písm. o), a vlády České socialistické republiky
a Slovenské socialistické republiky, pokud jde o organizace řízené
orgány republik, mohou
a) zrušeno;
b) povolit jako experiment, aby organizace s vhodnými podmínkami
nahradily jednotlivé odvody a příspěvek na sociální zabezpečení
podle tohoto zákona jiným vztahem ke státnímu rozpočtu,
popřípadě jiným způsobem prováděly odvody, a to k ověření
nových způsobů řízení, zejména též k sjednocení jednotlivých
ekonomických nástrojů mezi socialistickými zeměmi;
c) stanovit podmínky, za kterých nebudou přirážky k náhradě za
vypouštění nečistěných nebo nedostatečně čistěných odpadních
vod, jakož i poplatky a přirážky za znečisťování ovzduší
připočitatelnými položkami k zisku pro účely výpočtu odvodu ze
zisku;
d) zcela osvobodit od odvodu ze zisku a odvodu z jmění nově
budované organizace na plánovanou dobu výstavby, popřípadě
zčásti osvobodit od odvodu ze zisku a odvodu z jmění
organizace, které se podstatně rozšiřují, zejména budováním
nových závodů, a to na plánovanou dobu výstavby;
e) zrušeno.
§ 33
(1) Federální ministerstvo financí, ministerstvo financí
České socialistické republiky a ministerstvo financí Slovenské
socialistické republiky upraví obecně závazným právním předpisem
způsob a podrobnosti provádění odvodových, popřípadě daňových
povinností při sdružování finančních prostředků organizací.
(2) Federální ministerstvo financí, pokud jde o organizace
řízené orgány federace a organizace uvedené v § 2 odst. 1 písm. o), a ministerstva financí České socialistické republiky
a Slovenské socialistické republiky, pokud jde o organizace řízené
orgány republik, mohou
a) po projednání s federálním ministerstvem zahraničního obchodu
u organizací uvedených v § 2 odst. 1 písm. o) činit opatření
k zajištění vzájemnosti a k zjednodušení vybírání odvodů;
b) rozhodnout ve sporných případech o způsobu odvodu;
c) povolit na návrh příslušného ústředního orgánu, aby generální
ředitelství provádělo odvod z jmění za celou výrobní
hospodářskou jednotku, nebo povolit, aby organizace řízené
generálním ředitelství prováděly odvod ze zisku samostatně.
Ministerstvo financí České socialistické republiky nebo
ministerstvo financí Slovenské socialistické republiky může
také povolit, aby generální ředitelství v působnosti ústředních
orgánů republiky, které řídí i hospodářské organizace se sídlem
na území druhé republiky, než je sídlo generálního ředitelství,
provádělo odvod ze zisku, popřípadě odvod z jmění za celou
výrobní hospodářskou jednotku; k vydání povolení v těchto
případech je příslušné ministerstvo financí té republiky, v níž
je sídlo generálního ředitelství, po dohodě s ministerstvem
financí a příslušným ústředním orgánem republiky, na jejímž
území není sídlo generálního ředitelství;
d) v rámci experimentů schválených příslušnou vládou, zaměřených
na zvýšení zájmu na lepším využívání výrobních fondů, snížit
nebo zvýšit odvod z jmění až o 30 %;
e) učinit opatření, aby bylo zabráněno dvojím odvodům z téhož
základu odvodu u téže organizace;
f) pro jednotlivé případy učinit opatření k zamezení tvrdostí a
nesrovnalostí, popřípadě povolit úlevu, vyžadují-li to
společenské zájmy, a určit orgány s vymezením jejich oprávnění
k povolování této úlevy;
g) snížit hospodářským organizacím odvod ze zisku k posílení
vlastních finančních zdrojů na financování potřeb na základě
vybilancování zdrojů a potřeb v plánu.
§ 34
Vláda České socialistické republiky nebo vláda Slovenské
socialistické republiky může povolovat v odvětví potravinářského
průmyslu slevy z odvodu z jmění až do výše tohoto odvodu z té
části hodnoty zásob vybraných druhů výrobků, která je kryta
obratovým fondem; druhy těchto výrobků stanoví ministerstvo
financí České socialistické republiky a Slovenské socialistické
republiky v dohodě s příslušným ministerstvem zemědělství
a výživy.
ČÁST X
Přechodná a závěrečná ustanovení
§ 36
U organizací, u nichž se uplatní ustanovení části III zákona,
se do konce odvodového období roku 1980 snižuje úhrn odvodu ze
zisku a odvodu z jmění (§ 14 odst. 1) o částku přídělů fondům
hmotné zainteresovanosti stanovených podle normativů, 1) která
převyšuje 15 % základu odvodu ze zisku zvýšeného o odvod z jmění.
§ 37
Výnos odvodů podle § 1 písm. a) a b) a příspěvku na sociální
zabezpečení plyne od organizací řízených orgány federace a od
organizací uvedených v § 2 odst. 1 písm. o) do státního rozpočtu
federace.
§ 38
Zrušují se
a) ustanovení § 3 odst. 2 písm. b), § 4 až 8 a § 9 odst.
1 a 2 a odstavce 3 písm. b) zákona č. 83/1966 Sb., o čtvrtém
pětiletém plánu rozvoje národního hospodářství Československé
socialistické republiky,
b) zákon č. 131/1968 Sb., o odvodech ze zisku a z přírůstku mezd,
c) ustanovení § 2, 4 a 5 zákona č. 158/1968 Sb., o státním
rozpočtu na rok 1969 a o některých dalších finančních
opatřeních,
d) zákon č. 133/1969 Sb., kterým se stanoví zásady pro zákony
národních rad o podnikových daních a příspěvku na sociální
zabezpečení, ve znění zákona č. 102/1970 Sb.,
e) vládní nařízení č. 148/1968 Sb., o provádění odvodu ze zisku
a z přírůstku mezd a o změně a doplnění vládního nařízení č.
100/1966 Sb., o plánovitém řízení národního hospodářství,
f) zákon České národní rady č. 173/1969 Sb., o podnikových daních
a příspěvku na sociální zabezpečení, ve znění zákona č.
119/1970 Sb.,
g) zákon Slovenské národní rady č. 178/1969 Sb., o podnikových
daních a příspěvku na sociální zabezpečení, ve znění zákona č.
117/1970 Sb.,
h) vyhláška ministerstva financí České socialistické republiky č.
6/1970 Sb., kterou se provádí zákon č. 173/1969 Sb., o
podnikových daních a příspěvku na sociální zabezpečení, ve
znění vyhlášky č. 6/1971 Sb.,
ch) vyhláška ministerstva financí Slovenské socialistické
republiky č. 8/1970 Sb., kterou se provádí zákon č.
178/1969 Sb., o podnikových daních a příspěvku na sociální
zabezpečení, ve znění vyhlášky č. 153/1970 Sb.
§ 39
(1) Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1972.
(2) Odvody podle tohoto zákona se vyměří poprvé za kalendářní
rok 1972.
(3) Ustanovení § 22 odst. 1, § 26 odst. 4 a 6 a § 27 odst. 2
se použijí již za rok 1971.
(4) Zákon č. 154/1976 Sb., kterým se mění zákonná úprava
sazeb příspěvku na sociální zabezpečení, nabyl účinnosti dnem
1. ledna 1977, zákon č. 62/1977 Sb., o úpravách soustavy odvodů
a daní organizací, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1978 a odvody,
daně a příspěvek na sociální zabezpečení podle tohoto zákona se
vyměří poprvé za kalendářní rok 1978. Zákon č. 181/1980 Sb.,
kterým se mění a doplňuje zákon č. 111/1971 Sb., o odvodech do
státního rozpočtu a příspěvku na sociální zabezpečení, ve znění
zákona č. 154/1976 Sb. a zákona č. 62/1977 Sb., nabyl účinnosti
dnem 1. ledna 1981. a odvody podle tohoto zákona se vyměří poprvé
za kalendářní rok 1981.
Svoboda v. r.
Dr. Hanes v. r.
Dr. Štrougal v. r.
1) § 360a hospodářského zákoníku (úplné znění vyhlášené pod
č. 37/1971 Sb.)
1) Pro rok 1978 a další léta, pokud nebude stanoveno jinak, jsou
to: limit výdajů na pohoštění a dary, limit nákladů na cestovné
a limit ostatních služeb nemateriální povahy.
1) Tj. zařízení evidovaná v účetnictví jako samostatné inventární
předměty.
1) § 2 odst. 1 č. 2 písm. e) vyhlášky č. 157/1975 Sb.,
o usměrňování mzdového vývoje a odměňování práce.
1) Zákon ČNR č. 33/1970 Sb. a zákon SNR č. 115
/1970 Sb.,
o finančních správách.
1) § 27 vyhlášky ministerstva financí č. 16/1962 Sb., o řízení ve
věcech daní a poplatků.
1) Vyhláška ministerstva financí č. 16/1962 Sb., o řízení ve
věcech daní a poplatků.
1) § 11 odst. 2 písm. a) nařízení vlády ČSSR č. 151/1975 Sb.,
o finančním hospodaření státních hospodářských a některých
dalších socialistických organizací.
2) § 57 zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění
zaměstnanců.
2) Článek 12 odst. 4 ústavního zákona č. 143/1968 Sb.,
o československé federaci, ve znění ústavního zákona č.
125/1970 Sb.