121/2008 Sb.
ZÁKON
ze dne 19. března 2008
o vyšších soudních úřednících a vyšších úřednících státního zastupitelství
a o změně souvisejících zákonů
Změna: 7/2009 Sb.
Změna: 183/2009 Sb.
Změna: 193/2012 Sb.
Změna: 396/2012 Sb.
Změna: 163/2013 Sb.
Změna: 224/2013 Sb., 293/2013 Sb.
Změna: 527/2020 Sb.
Změna: 220/2021 Sb.
Změna: 285/2023 Sb.
Změna: 165/2024 Sb.
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
VYŠŠÍ SOUDNÍ ÚŘEDNÍCI A VYŠŠÍ ÚŘEDNÍCI STÁTNÍHO ZASTUPITELSTVÍ
HLAVA I
ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
§ 1
(1) Vyšší soudní úředník je oprávněn provádět v rozsahu stanoveném tímto
nebo zvláštním zákonem úkony soudu, které jsou mu svěřeny v občanském soudním řízení,
v soudním řízení správním, v trestním řízení a v jiné činnosti soudu.
(2) Vyšší úředník státního zastupitelství je oprávněn provádět v rozsahu
stanoveném tímto nebo zvláštním zákonem úkony, které jsou mu svěřeny v trestním řízení,
na úseku netrestní působnosti státního zastupitelství a podílet se na dalších činnostech
státního zastupitelství.
§ 2
(1) Vyšším soudním úředníkem může být občan České republiky, který je bezúhonný
a úspěšně ukončil studium vyšších soudních úředníků. Ukončené vysokoškolské vzdělání
absolvováním bakalářského nebo magisterského studijního programu v oblasti práva
na vysoké škole nebo úspěšně ukončené studium vyšších úředníků státního zastupitelství
nahrazuje studium vyšších soudních úředníků.
(2) Vyšším úředníkem státního zastupitelství může být občan České republiky,
který je bezúhonný a úspěšně ukončil studium vyšších úředníků státního zastupitelství.
Ukončené vysokoškolské vzdělání absolvováním bakalářského nebo magisterského studijního
programu v oblasti práva na vysoké škole nebo úspěšně ukončené studium vyšších soudních
úředníků nahrazuje studium vyšších úředníků státního zastupitelství.
(3) Za bezúhonného se pro účely tohoto zákona nepovažuje ten, kdo byl pravomocně
odsouzen pro trestný čin spáchaný z nedbalosti za jednání související s výkonem práce
u soudu nebo státního zastupitelství anebo pro trestný čin spáchaný úmyslně, ledaže
se na něj podle zvláštního právního předpisu nebo rozhodnutí prezidenta republiky
hledí, jako by nebyl odsouzen.
HLAVA II
ROZSAH ČINNOSTI VYŠŠÍCH SOUDNÍCH ÚŘEDNÍKŮ
§ 4
(1) Vyšší soudní úředník vykonává úkony soudu v rámci soudního oddělení,
do kterého byl zařazen, na základě rozvrhu práce1).
(2) Rozvrh práce určuje, ve kterých věcech, typech řízení a při jaké činnosti
soudu vyšší soudní úředník provádí jednotlivé úkony na základě pověření nebo bez
pověření předsedou senátu, a který předseda senátu je oprávněn pověření udělit.
§ 5
Předseda senátu je oprávněn dát vyššímu soudnímu úředníkovi písemně pokyn,
jak má být úkon proveden. Pověření k provedení jednotlivého úkonu a pokyn předsedy
senátu jsou pro vyššího soudního úředníka závazné a předseda senátu dohlíží na to,
aby byl úkon proveden řádně a včas.
§ 6
(1) Vyšší soudní úředník je vyloučen z provedení úkonu soudu z obdobných
důvodů, které zvláštní zákon2) stanoví pro vyloučení soudce. Jakmile se vyšší soudní
úředník dozví o skutečnostech, pro které by mohl být vyloučen, oznámí to neprodleně
předsedovi senátu. V řízení může do doby, než je o vyloučení rozhodnuto, učinit jen
takové úkony, které nesnesou odkladu.
(2) O vyloučení vyššího soudního úředníka rozhoduje předseda senátu; proti
tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
(3) Jestliže bylo rozhodnuto, že vyšší soudní úředník je vyloučen, určí
místo něho předseda soudu jiného vyššího soudního úředníka.
§ 7
Vyšší soudní úředník je povinen předložit věc předsedovi senátu, jestliže
a) se jedná o věc právně nebo skutkově složitou, nebo
b) je třeba provést úkon, k jehož provedení není vyšší soudní úředník
oprávněn.
§ 8
Předseda senátu odejme věc vyššímu soudnímu úředníkovi a vyřídí ji ve
vlastní působnosti, jedná-li se o věc právně nebo skutkově složitou.
§ 9
(1) Proti rozhodnutí vydanému vyšším soudním úředníkem v občanském soudním
řízení lze podat odvolání za stejných podmínek jako proti rozhodnutí předsedy senátu.
Podaný opravný prostředek se však nejprve předloží předsedovi senátu, který o něm
rozhodne, má-li za to, že se mu má zcela vyhovět. Rozhodnutí předsedy senátu se považuje
za rozhodnutí soudu prvního stupně a lze je napadnout odvoláním.
(2) Proti rozhodnutí vydanému vyšším soudním úředníkem v občanském soudním
řízení nebo soudním řízení správním, proti němuž nelze podat odvolání, odpor nebo
námitky podle občanského soudního řádu, může účastník řízení podat námitky do 15
dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení. V námitkách nelze uplatnit nové skutečnosti
nebo důkazy. O těchto námitkách rozhodne předseda senátu, který rozhodnutí vydané
vyšším soudním úředníkem bez jednání potvrdí nebo změní. Proti rozhodnutí předsedy
senátu o námitkách, o odmítnutí námitek nebo o zastavení námitkového řízení, není
odvolání přípustné. Doručené rozhodnutí vyššího soudního úředníka, proti kterému
již není možné podat námitky, je v právní moci. Není-li v tomto zákoně stanoveno
jinak, použijí se na námitkové řízení ustanovení upravující odvolání podle občanského
soudního řádu obdobně.
(3) Proti rozhodnutí vydanému vyšším soudním úředníkem v trestním řízení
lze podat stížnost za podmínek stanovených zákonem o trestním řízení soudním. Je-li
podána stížnost proti rozhodnutí, které vydal vyšší soudní úředník, může jí zcela
vyhovět předseda senátu.
§ 11
Vyšší soudní úředník v občanském soudním řízení a v soudním řízení
správním může, nestanoví-li zvláštní zákon jinak, provádět veškeré úkony soudu prvního
stupně, s výjimkou
a) vedení jednání ve věci samé,
b) rozhodování ve věci samé formou rozsudku,
c) rozhodování ve věci samé formou usnesení v řízeních podle občanského
soudního řádu, soudního řádu správního a zákona upravujícího zvláštní řízení soudní
mimo rozhodování v
1. řízení o úschovách,
2. řízení o umoření listin,
3. věcech určení
otcovství souhlasným prohlášením,
4. řízení ve věcech péče soudu o nezletilé a v opatrovnických
věcech osob omezených ve svéprávnosti nebo osob, o jejichž svéprávnosti je vedeno
řízení, osob, o kterých není známo, kde pobývají, neznámých osob a dále osob, jejichž
zdravotní stav jim působí obtíže při správě jmění nebo hájení práv, v nichž nebylo
nařízeno jednání,
5. řízení ve věcech veřejných rejstříků právnických a fyzických
osob a insolvenčního rejstříku, v nichž nebylo nařízeno jednání,
6. řízení ve věcech
evidence skutečných majitelů,
d) rozhodování o předběžném opatření,
e) rozhodování o nařízení výkonu rozhodnutí správou nemovitosti, prodejem
nemovité věci, postižením obchodního závodu nebo zřízením soudcovského zástavního
práva,
f) rozhodování o nařízení výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy, přikázáním
pohledávky nebo prodejem movitých věcí v řízeních, v nichž bylo nařízeno jednání,
g) rozhodování o nařízení výkonu rozhodnutí nebo pověřování soudního
exekutora a nařizování exekuce k vymožení peněžitého plnění, je-li exekučním titulem
exekutorský zápis nebo notářský zápis včetně rozhodování o zastavení výkonu rozhodnutí,
nebyl-li návrh podán oprávněným nebo soudním exekutorem, popřípadě bylo-li proti
návrhu podáno odvolání,
h) rozhodování o uspokojení práv na nepeněžité plnění,
i) rozhodování o nařízení výkonu rozhodnutí o péči o nezletilé děti
s výjimkou výživného,
j) vydání potvrzení evropského exekučního titulu,
k) rozhodování o odkladném účinku žaloby v soudním řízení správním,
l) věcí, kde je úkon zvláštním zákonem výslovně svěřen soudci,
m) jednání a rozhodnutí v insolvenčním řízení o
1. ustanovení insolvenčního
správce,
2. odvolání insolvenčního správce z funkce,
3. zproštění výkonu funkce insolvenčního
správce,
4. zrušení usnesení schůze věřitelů,
5. ustanovení prozatímního věřitelského
výboru,
6. rozhodnutích a opatřeních přijatých při provádění výkonu rozhodnutí nebo
exekuce v rozporu s omezeními podle insolvenčního zákona,
7. návrhu na nařízení předběžného
opatření, jímž má být omezeno právo dlužníka nakládat s majetkovou podstatou,
8. návrhu
na moratorium,
9. tom, že dlužník je v úpadku,
10. zamítnutí insolvenčního návrhu,
11.
zrušení úpadku,
12. prohlášení konkursu a o jeho zrušení,
13. schválení konečné zprávy
a rozvrhového usnesení,
14. povolení reorganizace, o schválení reorganizačního plánu
a jeho změn a o přeměně reorganizace v konkurs,
15. schválení oddlužení a jeho změn,
o přiznání osvobození od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení a o odejmutí
tohoto osvobození a o zrušení oddlužení,
16. ukončení provozu dlužníkova obchodního
závodu,
17. věci samé v incidenčních sporech,
n) vyřizování dožádání s cizinou, mimo Slovenské republiky,
o) jednání a rozhodnutí v restrukturalizačním řízení o
1. jmenování
restrukturalizačního správce,
2. odvolání restrukturalizačního správce z funkce,
3.
ukončení výkonu funkce restrukturalizačního správce,
4. návrhu na vyhlášení všeobecného
moratoria,
5. návrhu na vyhlášení individuálního moratoria,
6. návrhu na provedení
předběžného přezkumu spornosti pohledávky,
7. návrhu na potvrzení restrukturalizačního
plánu,
8. skončení preventivní restrukturalizace,
9. návrhu na zrušení restrukturalizačního
plánu.
§ 12
Vyšší soudní úředník v trestním řízení může, nestanoví- li zvláštní
zákon jinak, provádět veškeré úkony soudu prvního stupně s výjimkou
a) rozhodování a provádění úkonů při jednání soudu v hlavním líčení,
veřejném zasedání a neveřejném zasedání,
b) vydání trestního příkazu, příkazu k zatčení, příkazu k odnětí věci,
příkazu k domovní prohlídce, příkazu k prohlídce jiných prostor a pozemků, příkazu
k osobní prohlídce, příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního zařízení, příkazu
ke zjištění údajů o telekomunikačním provozu, příkazu k uchování dat nebo k znemožnění
přístupu k nim, nařízení vydání zásilky, nařízení záměny obsahu zásilky,
c) rozhodnutí o zajištění peněžních prostředků na účtu u banky, na
účtu u spořitelního a úvěrního družstva nebo jiných subjektů, které vedou účet pro
jiného, blokaci peněžních prostředků penzijního připojištění se státním příspěvkem,
blokaci čerpání finančního úvěru, blokaci finančního pronájmu a zajištění zaknihovaných
cenných papírů,
d) rozhodnutí ve věcech právního styku s cizinou,
e) udělování souhlasu za předsedu senátu orgánům činným v trestním
řízení k provedení úkonů podle trestního řádu,
f) úkonů soudce v přípravném řízení,
g) rozhodování o tom, zda se zruší uložené přiměřené omezení, přiměřená
povinnost, výchovné opatření nebo dohled.
§ 14
Vyšší soudní úředník je oprávněn v souvislosti s občanským soudním
řízením, soudním řízením správním a s trestním řízením
a) vydávat úřední potvrzení o skutečnostech známých ze spisu,
b) vyhotovovat statistické listy a provádět další práce v oboru statistiky,
c) vydávat úřední opisy, výpisy nebo potvrzení z obchodního rejstříku,
z insolvenčního rejstříku, z rejstříku obecně prospěšných společností, z nadačního
rejstříku a rejstříku společenství vlastníků jednotek,
d) vyřizovat dotazy a připomínky účastníků řízení, jejich zástupců,
obhájců a dalších osob, týkající se průběhu řízení v jednotlivých věcech.
HLAVA III
ROZSAH ČINNOSTI VYŠŠÍCH ÚŘEDNÍKŮ STÁTNÍHO ZASTUPITELSTVÍ
§ 15
Vyšší úředník státního zastupitelství vykonává úkony státního zastupitelství
a státního zástupce na základě pověření, které vydává vedoucí státní zástupce nebo
jím určený státní zástupce.
§ 16
(1) Státní zástupce může vyššího úředníka státního zastupitelství pověřit
a) rozhodováním o odměně, náhradě hotových výdajů a náhradě za promeškaný
čas obhájce nebo ustanoveného zmocněnce anebo právního zástupce dítěte mladšího patnácti
let v řízení ve věcech dětí mladších patnácti let,
b) rozhodováním o svědečném, znalečném, tlumočném a náhradách,
c) přípravou podkladů pro rozhodnutí o podmíněném zastavení trestního
stíhání nebo narovnání,
d) zpracováním návrhu písemného vyhotovení rozhodnutí o podmíněném
zastavení trestního stíhání nebo narovnání,
e) sepisováním podání státnímu zastupitelství včetně návrhů,
f) přípravou podkladů pro rozhodnutí o osvědčení obviněného ve zkušební
době stanovené v rozhodnutí o podmíněném zastavení jeho trestního stíhání, včetně
podkladů pro rozhodnutí o tom, zda se zruší uložené přiměřené omezení, přiměřená
povinnost, výchovné opatření nebo dohled, o tom, že se obviněný neosvědčil, a pro
rozhodnutí o ponechání podmíněného zastavení trestního stíhání v platnosti, a zpracováním
návrhu písemného vyhotovení tohoto rozhodnutí,
g) přípravou podkladů pro rozhodnutí o podmíněném odložení návrhu na
potrestání a zpracováním návrhu písemného rozhodnutí,
h) přípravou podkladů pro rozhodnutí, zda zbytek závazku zdržet se
během zkušební doby podmíněného odložení podání návrhu na potrestání nebo podmíněného
zastavení trestního stíhání určité činnosti nebude vykonán, a zpracováním návrhu
písemného vyhotovení tohoto rozhodnutí,
i) přípravou podkladů pro rozhodnutí o osvědčení podezřelého ve zkušební
době stanovené v rozhodnutí o podmíněném odložení podání návrhu na potrestání, včetně
podkladů pro rozhodnutí o tom, zda se zruší uložené přiměřené omezení, přiměřená
povinnost, výchovné opatření nebo dohled, o tom, že se podezřelý neosvědčil, a pro
rozhodnutí o ponechání podmíněného odložení podání návrhu na potrestání v platnosti,
a zpracováním návrhu písemného vyhotovení tohoto rozhodnutí,
j) rozhodnutím o vrácení a vydání věci důležité pro trestní řízení
po právní moci rozhodnutí ve věci samé,
k) vyznačováním právních mocí rozhodnutí.
(2) Vyšší úředník státního zastupitelství může být dále pověřen vykonáváním
těchto úkonů, při nichž se nerozhoduje o právech a povinnostech osob,
a) dožádání v jednoduchých věcech,
b) doručování rozhodnutí a jiných úředních písemností státního zastupitelství
osobám ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody,
c) sepisování protokolu o podaném vysvětlení včetně sepisování trestních
oznámení,
d) účast při návštěvách obviněných ve vazbě,
e) kontrolou korespondence obviněných,
f) nahlížení do spisů soudu a vyžadování jejich zapůjčení,
g) vyžadování zapůjčení spisů, dokladů a podání vysvětlení od orgánů
veřejné správy, územní samosprávy a dalších osob povinných podat vysvětlení nebo
zapůjčit spisy a doklady státnímu zastupitelství při výkonu jeho působnosti,
h) zajišťování jiných podkladů pro výkon činností státního zástupce.
§ 17
(1) Vyšší úředník státního zastupitelství je oprávněn vyhotovovat statistické
listy a provádět další práce v oboru statistiky.
(2) Pověří-li státní zástupce podle § 15 vyššího úředníka státního
zastupitelství provedením jednotlivého úkonu, je oprávněn mu dát písemně pokyn, jak
má být úkon proveden. Pověření k provedení jednotlivého úkonu je pro vyššího úředníka
státního zastupitelství závazné a státní zástupce dohlíží na to, aby byl úkon proveden
správně a včas. Pověření může být dáno jak k jednotlivému úkonu, tak k více úkonům
stejného druhu, pokud mají opakující se charakter.
§ 18
(1) Vyšší úředník státního zastupitelství je vyloučen z provedení úkonu
státního zastupitelství z obdobných důvodů, které zvláštní zákon stanoví pro vyloučení
státního zástupce. Jakmile se vyšší úředník státního zastupitelství dozví o skutečnostech,
pro které by mohl být vyloučen, oznámí to neprodleně státnímu zástupci. V řízení
může do doby, než je o vyloučení rozhodnuto, učinit jen takové úkony, které nesnesou
odkladu.
(2) O vyloučení vyššího úředníka státního zastupitelství rozhoduje vedoucí
státní zástupce nebo jím určený státní zástupce; proti tomuto rozhodnutí není opravný
prostředek přípustný.
(3) Jestliže bylo rozhodnuto, že vyšší úředník státního zastupitelství
je vyloučen, určí místo něho vedoucí státní zástupce jiného vyššího úředníka státního
zastupitelství.
§ 19
Vyšší úředník státního zastupitelství je povinen předložit věc státnímu
zástupci, jestliže
a) se jedná o věc právně nebo skutkově složitou, nebo
b) je třeba provést úkon, k jehož provedení není vyšší úředník státního
zastupitelství oprávněn.
§ 20
Příslušný státní zástupce zruší pověření k provedení úkonu vyššímu úředníkovi
státního zastupitelství a provede ho ve vlastní působnosti, jedná-li se o věc právně
nebo skutkově složitou.
§ 21
Proti rozhodnutí vydanému vyšším úředníkem státního zastupitelství lze
podat stížnost za stejných podmínek jako proti rozhodnutí státního zástupce. Je-li
podána stížnost proti rozhodnutí, které vydal vyšší úředník státního zastupitelství,
může jí zcela vyhovět státní zástupce téhož státního zastupitelství, nedotkne- -li
se změna původního usnesení práv jiné strany trestního řízení.
HLAVA IV
STUDIUM VYŠŠÍCH SOUDNÍCH ÚŘEDNÍKŮ A VYŠŠÍCH ÚŘEDNÍKŮ STÁTNÍHO ZASTUPITELSTVÍ
§ 22
Studium vyšších soudních úředníků a studium vyšších úředníků státního zastupitelství
organizuje Ministerstvo spravedlnosti.
§ 23
(1) Studium vyšších soudních úředníků a vyšších úředníků státního zastupitelství
na Justiční akademii trvá nejméně 18 měsíců a zahrnuje výuku organizovanou v podobě
prezenčních výukových soustředění v celkové délce nejméně 120 dnů. Studium je ukončeno
závěrečnou zkouškou.
(2) Ke studiu vyšších soudních úředníků a vyšších úředníků státního zastupitelství
může být přijat uchazeč, který má střední vzdělání s maturitní zkouškou a byl ke
studiu doporučen předsedou soudu nebo vedoucím státním zástupcem.
(3) Účastník studia vyšších soudních úředníků musí být po celou dobu studia
zaměstnancem zařazeným k výkonu práce u soudu na pracovním místě soudního tajemníka.
Účastník studia vyšších úředníků státního zastupitelství musí být po celou dobu studia
zaměstnancem zařazeným k výkonu práce u státního zastupitelství. Ke dni skončení
pracovního poměru účastníka studia podle věty první nebo druhé skončí také jeho studium.
(4) Ministerstvo spravedlnosti po projednání s Justiční akademií vydává
studijní řád, v němž určuje zejména obsah a rozsah studia vyšších soudních úředníků
a studia vyšších úředníků státního zastupitelství, další podmínky přijetí ke studiu
a obsah a organizaci závěrečné zkoušky, případně též průběžných zkoušek.
(5) Tomu, kdo úspěšně ukončil studium vyšších soudních úředníků nebo studium
vyšších úředníků státního zastupitelství, vydá Ministerstvo spravedlnosti osvědčení
o výsledku studia.
§ 24
(1) Účastník studia vyšších úředníků státního zastupitelství může provádět
úkony státního zastupitelství a státního zástupce, které nespočívají v rozhodnutí,
ve stejném rozsahu jako vyšší úředník státního zastupitelství.
(2) Ustanovení části první hlavy třetí se použijí obdobně s tím, že účastník
studia vyšších úředníků státního zastupitelství může provádět úkony pouze na základě
písemného pokynu státního zástupce, jak má být úkon proveden.
§ 25
(1) Účast na studiu vyšších soudních úředníků nebo vyšších úředníků státního
zastupitelství je zvyšováním kvalifikace podle zákoníku práce.
(2) Účastník studia vyšších soudních úředníků a účastník studia vyšších
úředníků státního zastupitelství má po dobu účasti na prezenčním výukovém soustředění
a na závěrečné zkoušce právo na bezplatné ubytování v ubytovacích zařízeních Justiční
akademie a na příspěvek zaměstnavatele na stravování ve výši, která je poskytována
ostatním zaměstnancům zařazeným k výkonu práce u soudu nebo u státního zastupitelství,
u kterého je zařazen k výkonu práce v pracovním poměru.
HLAVA V
PŘECHODNÁ A ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ
§ 26
(1) Do 31. prosince 2012 mohou být ke zkrácenému studiu vyšších soudních
úředníků přijati zaměstnanci soudů, kteří mají nejméně úplné střední vzdělání zakončené
maturitní zkouškou, získali nejméně tříletou nepřetržitou praxi jako soudní tajemníci,
byli ke studiu doporučeni příslušným předsedou krajského soudu nebo vrchního soudu
nebo předsedou Nejvyššího soudu anebo předsedou Nejvyššího správního soudu a úspěšně
složili přijímací zkoušku.
(2) Zkrácené studium vyšších soudních úředníků zahrnuje teoretické studium
v délce 12 měsíců, které sestává z 10 týdenních studijních soustředění a individuálního
studia a je ukončeno závěrečnou zkouškou stejného obsahu a rozsahu jako závěrečná
zkouška podle § 23 odst. 3.
(3) Zkrácené studium vyšších soudních úředníků je rovnocenné studiu podle
§ 23.
(4) Účast na studijním soustředění podle odstavce 2 je překážkou v práci,
za kterou náleží zaměstnanci náhrada platu ve výši průměrného výdělku.
(5) Po dobu zkráceného studia vyšších soudních úředníků podle odstavce
2 má zaměstnanec právo na pracovní volno v rozsahu 2 pracovních dnů před každým týdenním
studijním soustředěním a 10 pracovních dnů před závěrečnou zkouškou. Za dobu pracovního
volna náleží zaměstnanci náhrada platu ve výši průměrného výdělku.
§ 28
Zrušuje se:
1. Zákon č. 189/1994 Sb., o vyšších soudních úřednících.
2. Čl. IV zákona č. 152/1995 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č.
140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 141/1961 Sb.,
o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon České
národní rady č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 189/1994 Sb., o vyšších soudních úřednících, a zákon č. 59/1965 Sb., o výkonu
trestu odnětí svobody, ve znění pozdějších předpisů.
3. Zákon č. 62/1999 Sb., kterým se mění zákon č. 189/1994 Sb., o vyšších
soudních úřednících, ve znění zákona č. 152/1995 Sb.
4. Část devátá zákona č. 192/2003 Sb., kterým se mění zákon č. 6/2002
Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších
zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 283/1993
Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
5. Část třetí zákona č. 216/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 513/1991
Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 99/1963 Sb., občanský
soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 189/1994 Sb., o vyšších soudních
úřednících, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich
činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů.
6. Část třicátá sedmá zákona č. 296/2007 Sb., kterým se mění zákon
č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších
předpisů, a některé zákony v souvislosti s jeho přijetím.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o státním zastupitelství
§ 29
Zákon č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění zákona č. 261/1994
Sb., zákona č. 201/1997 Sb., zákona č. 169/1999 Sb., zákona č. 11/2001 Sb., zákona
č. 14/2002 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 310/2002 Sb., zákona č. 192/2003
Sb., zákona č. 630/2004 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona
č. 79/2006 Sb. a zákona č. 342/2006 Sb., se mění takto:
1. V § 3 odst. 1 se slovo „pouze“ zrušuje.
2. V § 3 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který včetně poznámky
pod čarou č. 1 zní:
„(2) V rozsahu a za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem1)
se na provádění úkonů v působnosti státního zastupitelství mohou podílet vyšší úředníci
státního zastupitelství (dále jen „vyšší úředník“), asistenti státních zástupců a
právní čekatelé.
1) Zákon č. 121/2008 Sb., o vyšších soudních úřednících a vyšších úřednících
státního zastupitelství a o změně souvisejících zákonů.“.
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3. Dosavadní poznámky pod
čarou č. 1 až 8 se označují jako poznámky pod čarou č. 2 až 9, a to včetně odkazů
na poznámky pod čarou.
3. V § 12e odst. 1 se za slovo „zástupců“ doplňují slova „a vyšších úředníků“.
4. V § 13d písm. a) a § 16b odst. 1 se za slovo „zástupců“ vkládají slova
„ , vyšších úředníků“.
5. V § 13d písm. j) se za slovo „vzdělávání“ vkládají slova „vyšších úředníků
a“.
6. V § 13e písm. d), § 13f odst. 1 písm. d) a § 13g odst. 1 písm. f) se
za slovo „zástupců“ vkládají slova „a vyšších úředníků“.
7. V § 16b odst. 2 větě prvé se za slova „zaměstnanci státního zastupitelství“
vkládají slova „nebo vyššímu úředníkovi“.
8. Nadpis části desáté zní: „ASISTENTI STÁTNÍCH ZÁSTUPCŮ A PRÁVNÍ ČEKATELÉ“.
9. Pod nadpisem části desáté se vkládá nový § 32a, který včetně nadpisu
zní:
„§ 32a
Asistenti státních zástupců
(1) Nejvyššímu státnímu zástupci, jeho náměstkovi a řediteli odboru Nejvyššího
státního zastupitelství, který je státním zástupcem, je jmenován nejméně jeden asistent.
Asistent může být jmenován též jinému státnímu zástupci.
(2) Asistenta státního zástupce uvedeného v odstavci 1 větě prvé jmenuje
a odvolává nejvyšší státní zástupce na návrh státního zástupce, o jehož asistenta
se jedná. Asistenta jiného státního zástupce jmenuje a odvolává vedoucí státní zástupce
příslušného státního zastupitelství na návrh státního zástupce, o jehož asistenta
se jedná. Funkce asistenta se považuje za zrušenou, zanikne-li funkce příslušného
státního zástupce.
(3) Asistentem může být jmenován bezúhonný občan, který má vysokoškolské
vzdělání v magisterském studijním programu v oboru práva. Podmínku bezúhonnosti nesplňuje
ten, kdo byl pravomocně odsouzen za trestný čin, pokud se na něj nehledí, jako by
odsouzen nebyl.
(4) Asistent je povinen zachovávat mlčenlivost o věcech, o kterých se
dozvěděl v souvislosti s výkonem své funkce, a to i po zániku funkce. Této povinnosti
jej může zprostit nejvyšší státní zástupce.
(5) Asistent vykonává působnost právního čekatele a další jednotlivé
úkony státního zástupce z pověření státního zástupce.
(6) Pracovní poměr asistenta vzniká jmenováním a řídí se zákoníkem práce,
pokud tento zákon nestanoví jinak.“.
10. V § 33 odst. 2 větě první se za slova „funkce soudce“ vkládají slova
„ , asistenta státního zástupce“.
11. V § 34 se doplňuje odstavec 9, který zní:
„(9) Požádá-li o souhlas s vykonáním závěrečné zkoušky asistent státního
zástupce, který splňuje předpoklady pro výkon funkce státního zástupce s výjimkou
závěrečné zkoušky, souhlasu se jmenováním státním zástupcem a přidělením k určitému
státnímu zastupitelství, umožní se mu vykonat závěrečná zkouška do 3 měsíců od doručení
žádosti. Požádá-li asistent, který neuspěl při závěrečné zkoušce, o její opakování,
umožní se mu ji opakovat do 6 měsíců od doručení žádosti. Pokud neuspěl ani při opakované
zkoušce, nemůže podat novou žádost o vykonání zkoušky před uplynutím 5 let ode dne
konání opakované zkoušky.“.
12. V § 34a se na konci textu doplňují slova „a vyšších úředníků“.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o trestním řízení soudním
§ 30
V zákoně č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění
zákona č. 57/1965 Sb., zákona č. 58/1969 Sb., zákona č. 149/1969 Sb., zákona č. 48/1973
Sb., zákona č. 29/1978 Sb., zákona č. 43/1980 Sb., zákona č. 159/1989 Sb., zákona
č. 178/1990 Sb., zákona č. 303/1990 Sb., zákona č. 558/1991 Sb., zákona č. 25/1993
Sb., zákona č. 115/1993 Sb., zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 154/1994 Sb., nálezu
Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 214/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného
pod č. 8/1995 Sb., zákona č. 152/1995 Sb., zákona č. 150/1997 Sb., zákona č. 209/1997
Sb., zákona č. 148/1998 Sb., zákona č. 166/1998 Sb., zákona č. 191/1999 Sb., zákona
č. 29/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu
vyhlášeného pod č. 77/2001 Sb., zákona č. 144/2001 Sb., zákona č. 265/2001 Sb., nálezu
Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 424/2001 Sb., zákona č. 200/2002 Sb., zákona č.
226/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 218/2003 Sb., zákona č. 279/2003
Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 283/2004 Sb., zákona
č. 539/2004 Sb., zákona č. 587/2004 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č.
45/2005 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 239/2005 Sb., zákona č. 394/2005
Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona
č. 113/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 253/2006
Sb., zákona č. 321/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 179/2007 Sb. a zákona
č. 345/2007 Sb., se za § 468 vkládá nový § 468a, který včetně poznámky pod čarou
č. 9 zní:
„§ 468a
Jednoduchá rozhodnutí a úkony svěřené státnímu zástupci může v rozsahu
a za podmínek stanovených zvláštním zákonem9) vydávat, provádět a činit v souvislosti
s nimi příslušná administrativní opatření vyšší úředník státního zastupitelství.
Za podmínek stanovených zákonem může činit jednotlivé úkony asistent státního zástupce.
9) Zákon č. 121/2008 Sb., o vyšších soudních úřednících a vyšších úřednících
státního zastupitelství a o změně souvisejících zákonů.“.
ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákoníku práce
§ 31
V § 5 odst. 5 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č.
362/2007 Sb., se za slova „asistentů soudců4d),“ vkládají slova „asistentů státních
zástupců4e),“.
Poznámka pod čarou č. 4e zní:
„4e) § 32a zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění
zákona č. 121/2008 Sb.“.
Vlček v. r.
Klaus v. r.
Topolánek v. r.
Vybraná ustanovení novel
Čl. XXXIII zákona č. 396/2012 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Ustanovení § 10 odst. 1 písm. j) zákona č. 121/2008 Sb., ve znění účinném
do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije v souvislosti s exekučním řízením
vedeným podle části druhé čl. IV bodu 1.
2. Bude-li po dni nabytí účinnosti tohoto zákona exekučním titulem exekutorský
zápis podle § 78 písm. a) zákona č. 120/2001 Sb., ve znění účinném do dne nabytí
účinnosti tohoto zákona, nemůže vyšší soudní úředník rozhodnout o nařízení výkonu
rozhodnutí k vymožení peněžitého plnění ani o zastavení výkonu rozhodnutí, nebyl-li
návrh podán oprávněným nebo exekutorem, popřípadě bylo-li proti návrhu podáno odvolání.
Čl. II zákona č. 163/2013 Sb.
Přechodné ustanovení
Na účastníky studia, kteří byli přijati ke studiu přede dnem nabytí účinnosti
tohoto zákona, se vztahují ustanovení části první hlavy čtvrté a hlavy páté zákona
č. 121/2008 Sb., o vyšších soudních úřednících a vyšších úřednících státního zastupitelství
a o změně souvisejících zákonů, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
1) § 40 a násl. zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní
správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve
znění zákona č. 192/2003 Sb.
2) § 10 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců a státních zástupců.
Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č.
141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů.