50/1973 Sb.
ZÁKON
ze dne 26. dubna 1973
o pěstounské péči
Změna: 68/1980 Sb.
Změna: 58/1984 Sb.
Změna: 112/1984 Sb.
Změna: 118/1992 Sb.
Změna: 154/1993 Sb.
Změna: 307/1993 Sb.
Změna: 336/1993 Sb.
Změna: 245/1994 Sb.
Změna: 118/1995 Sb.
Změna: 160/1995 Sb.
Federální shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto
zákoně:
§ 1
Účel zákona
Stát vytváří všestranné podmínky pro zdravý vývoj a výchovu dětí. Výchova
dětí v řádné občany je především povinností rodičů. V případech, kdy není rodiči
zabezpečena řádná výchova dětí, mohou orgány k tomu příslušné činit potřebná výchovná
opatření podle zákona o rodině. K prohloubení těchto opatření se umožňuje svěřit
dítě do pěstounské péče podle tohoto zákona, jestliže nelze zajistit řádnou výchovu
dítěte především jeho osvojením a ústavní výchova není vhodnější.
§ 2
Pěstounská péče
(1) Dítě, jehož výchova u rodičů není zajištěna z příčin, které budou zřejmě
dlouhodobé, může být svěřeno do pěstounské péče jiného občana (dále jen "pěstoun"),
jestliže zájem dítěte vyžaduje svěření do takové péče.
(2) Dítě může být svěřeno též do společné pěstounské péče manželům; do pěstounské
péče jednoho z manželů může být dítě svěřeno jen se souhlasem druhého manžela, jestliže
manželé žijí ve společné domácnosti. Tohoto souhlasu není třeba, jestliže druhý manžel
pozbyl způsobilosti k právním úkonům, nebo je-li opatření tohoto souhlasu spojeno
s překážkou těžko překonatelnou.
(3) Pěstounská péče vzniká rozhodnutím soudu a zaniká dosažením zletilosti
dítěte, úmrtím dítěte nebo pěstouna. Společná pěstounská péče zaniká též rozvodem
manželství pěstounů nebo úmrtím jednoho z manželů. Zemře-li jeden z manželů, stává
se pěstounem druhý manžel. Pěstounská péče může být též zrušena rozhodnutím soudu.
Soud může zrušit pěstounskou péči jen z důležitých důvodů; učiní tak vždy, jestliže
o to požádá pěstoun.
§ 3
Výběr pěstouna
Pěstounem se může stát pouze občan, který má osobní předpoklady, zejména morální
a zdravotní, pro zajištění řádné výchovy dítěte a který způsobem svého života i života
své rodiny, v níž bude dítě vychováváno, zaručuje , že bude pěstounskou péči vykonávat
ku prospěchu dítěte.
§ 4
Vztahy mezi pěstounem a dítětem
(1) Pěstoun je povinen o dítě osobně pečovat. Byl-li ustanoven pěstounem jen
jeden z manželů, je druhý manžel, který s ním žije ve společné domácnosti, povinen
pomáhat při výchově dítěte.
(2) Pěstoun má při výchově dítěte práva a povinnosti rodičů; právo zastupovat
dítě a spravovat jeho záležitosti má však jen v běžných věcech. Má-li pěstoun za
to, že rozhodnutí zákonného zástupce dítěte v ostatních věcech není v souladu se
zájmem dítěte, může se domáhat rozhodnutí soudu.
(3) Dítě je povinno pomáhat podle svých schopností v domácnosti pěstouna; pokud
má příjem z vlastní práce a žije ve společné domácnosti s pěstounem, je povinno přispívat
i na úhradu společných potřeb.
(4) Rozhodne-li se pěstoun osvojit dítě, svěřené mu do pěstounské péče, nevyžaduje
se, aby před rozhodnutím soudu o osvojení bylo dítě nejméně po dobu tří měsíců v
péči pěstouna na jeho náklad, pokud pěstounská péče trvala aspoň po tuto dobu 1).
§ 7
Přechod nároku na výživné
(1) Soud uloží rodičům, popřípadě jiným občanům povinným poskytovat výživné
dítěti, kterému se poskytuje příspěvek podle tohoto zákona, aby toto výživné poukazovali
příslušnému orgánu (§ 16).
(2) Nárok na výživné, určené rozhodnutím soudu na dítě, kterému se poskytuje
příspěvek podle tohoto zákona, přechází až do výše poskytnutého příspěvku na stát
a a je příjmem státního rozpočtu příslušné republiky. Je-li výživné vyšší než příspěvek,
náleží dítěti rozdíl mezi výživným a příspěvkem; tento rozdíl se vyplácí pěstounovi.
(3) Ustanovení předchozích odstavců neplatí, jde-li o nárok dítěte na výživné
vůči pěstounovi.
§ 10
Nároky podle zvláštních předpisů
(1) Pro nároky podle předpisů o nemocenském zabezpečení a pro nároky podle
pracovněprávních předpisů se posuzuje dítě svěřené do pěstounské péče stejně jako
vlastní dítě, a to i po dosažení jeho zletilosti, pokud mu náleží příspěvek na úhradu
potřeb dítěte podle zákona o státní sociální podpoře;5) to platí obdobně pro účely
přechodu nájmu bytu podle občanského zákoníku při úmrtí nájemce nebo při trvalém
opuštění společné domácnosti nájemcem.2)
(2) zrušen
§ 11
Nároky opatrovníka a svěřeného dítěte
Jestliže opatrovník, ustanovený soudem podle § 78 odst. 1 zákona o rodině,
o dítě osobně pečuje, náleží nároky podle ustanovení § 10 i tomuto dítěti a opatrovníku.
§ 12
Výkon pěstounské péče ve zvláštních zařízeních
(1) Pěstounská péče podle tohoto zákona může být vykonávána ve zvláštních zařízeních,
pokud jsou k tomu účelu zřízena a spravována příslušnými orgány, občanskými sdruženími,
jakož i dalšími právnickými a fyzickými osobami v rámci poskytování sociálních služeb
podle předpisů o sociálním zabezpečení.4)
(2) Pěstounu při výkonu pěstounské péče ve zvláštních zařízeních náleží odměna,
která se posuzuje jako mzda. Pro podmínky pro poskytování odměny, o vrácení odměny,
o povinnosti pěstouna při uplatnění nároku na odměnu, o řízení o odměně a o promlčení
platí obdobně ustanovení o odměně pěstouna podle zákona o státní sociální podpoře.6)
(3) Ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví vyhláškou výši odměny pěstouna
při výkonu pěstounské péče ve zvláštních zařízeních a způsob jejího poskytování.
Řízení
§ 15
(1) K rozhodování o pěstounské péči je příslušný soud, v jehož obvodu má
dítě na základě dohody rodičů nebo rozhodnutí soudu, popřípadě jiných rozhodných
skutečností své bydliště.
(2) Před rozhodnutím o svěření dítěte do pěstounské péče si soud vždy vyžádá
vyjádření příslušného orgánu příslušného podle místa bydliště občana, jemuž má být
dítě svěřeno do pěstounské péče, zejména o tom, zda jde o občana vhodného pro výkon
této péče; soud může požadovat odborná vyšetření a zprávy, zejména od orgánů státní
zdravotní správy, školské správy a orgánů a odborných zařízení příslušných orgánů,
pokud jde o výběr vhodného občana pro výkon pěstounské péče a zdravotní stav dítěte.
(3) Je-li dítě, které má být svěřeno do pěstounské péče, schopno posoudit
obsah pěstounské péče, je třeba také jeho vyjádření.
(4) Před rozhodnutím soudu o svěření dítěte do pěstounské péče může být dítě
rozhodnutím příslušného orgánu dočasně svěřeno do péče občana, který má zájem stát
se pěstounem a splňuje podmínky stanovené v § 3. Nebude-li do tří měsíců od právní
moci tohoto rozhodnutí, pokud příslušný orgán nestanoví delší lhůtu, u soudu zahájeno
řízení o svěření dítěte do pěstounské péče, dočasné svěření dítěte uplynutím této
lhůty pozbývá účinnosti.
Povinnosti oprávněných
§ 18
(1) Příslušné orgány vyhledávají a evidují občany, kteří by byli vhodni pro
výkon pěstounské péče; spolupracují se soudem ve věcech pěstounské péče.
(2) Příslušné orgány poskytují pěstounovi všestrannou pomoc potřebnou k zajištění
příznivých podmínek pro výchovu a všestranný vývoj dětí svěřených mu do pěstounské
péče.
(3) Příslušný orgán pravidelně dohlíží, zda pěstounská péče je řádně vykonávána
a zda plní svůj účel; přitom může činit potřebná opatření podle zákona o rodině a
předpisů podle něho vydaných.
(4) Pěstoun je povinen umožnit příslušnému orgánu dohled nad výkonem pěstounské
péče.
Ustanovení přechodná a závěrečná
§ 22
Ministerstvo práce a sociálních věcí může v dohodě s ostatními zúčastněnými
ústředními orgány stanovit podrobnosti k provedení tohoto zákona, zejména podrobněji
upravit povinnosti příslušných orgánů při jeho provádění.
§ 23
Zrušují se:
1. § 1, v § 4 odst. 1 slova "zřízeném a spravovaném národním výborem"
a v § 4 odst. 2 věta druhá vyhlášky federálního ministerstva práce a sociálních věcí
a Ústřední rady odborů č. 51/1973 Sb., o úpravě některých poměrů pěstounů vykonávajících
pěstounskou péči ve zvláštních zařízeních.
2. § 3 a 4 nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 112/1984
Sb., o zvýšení některých sociálních dávek na děti.
1) § 69 odst. 1 zákona o rodině č. 94/1963 Sb.
2) § 706 odst. 1 a § 708 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění
pozdějších předpisů.
4) § 73a zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona č.
180/1990 Sb.
5) § 37 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře.
6) § 40 zákona č. 117/1995 Sb.