222/1992 Sb.
ZÁKON
ze dne 16. dubna 1992
o dani z přidané hodnoty
Změna: 596/1992 Sb. (část)
Změna: 596/1992 Sb.
Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky
se usneslo na tomto zákoně:
ČÁST PRVNÍ
Obecná ustanovení
§ 1
Předmět úpravy
Tento zákon upravuje daň z přidané hodnoty (dále jen "daň"),
které podléhá zdanitelné plnění v tuzemsku, zboží z dovozu
a mezinárodní autobusová přeprava osob uskutečňovaná zahraničním
provozovatelem v tuzemsku s výjimkou pravidelné přepravy osob
(dále jen "příležitostná autobusová přeprava v tuzemsku).
§ 2
Vymezení základních pojmů
(1) Pro účely tohoto zákona je zdanitelným plněním
a) dodání zboží, stavebních objektů a převod nemovitostí, kromě
pozemků, při kterém dochází ke změně vlastnického práva nebo
práva hospodaření,
b) poskytování služeb,
c) převod nebo využití práv z průmyslového nebo jiného duševního
vlastnictví, poskytování práva využití věci nebo majetkově
využitelné hodnoty, jakož i poskytování technických nebo jiných
hospodářsky využitelných znalostí (dále jen "převod a využití
práv")
v rámci podnikání.1)
(2) Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) zbožím hmotné věci movité, tepelná a elektrická energie, plyn
a vody; za zboží se nepovažují peníze,
b) penězi platné bankovky a mince československé nebo cizí měny,
pokud nejsou československé mince pro sběratelské účely
prodávány za cenu jinou, než je jejich nominální hodnota, nebo
cizí bankovky a mince za cenu jinou, než je přepočet jejich
nominální hodnoty na československou měnu podle kursu střed
vyhlašovaného Státní bankou československou; za platné se
považují i takové bankovky a mince, jejichž platnost byla
ukončena, ale lze je za platné bankovky a mince vyměnit,
c) službou poskytování činností nebo hmotně zachytitelných
výsledků činností, s výjimkou zboží,
d) obratem příjmy a výnosy za zdanitelná plnění bez plnění
osvobozených od daňové povinnosti podle § 24, snížené případně
o daň z obratu,
e) daní na vstupu daň, kterou plátce daně (dále jen "plátce")
zaplatí jinému plátci nebo ji zaúčtuje za přijatá zdanitelná
plnění jako součást ceny,
f) daní na výstupu daň, kterou plátce uplatní jako součást ceny za
jím uskutečněná zdanitelná plnění,
g) odpočtem daně daň zaúčtovaná na vstupu v případě upravená podle
§ 19 a § 18 odst. 4,
h) nadměrným odpočtem převýšení odpočtu daně nad daní na výstupu
za příslušné zdaňovací období,
i) nadměrným odpočtem převýšení odpočtu daně nad daní na výstupu
za příslušné zdaňovací období,
j) správcem daně příslušný územní finanční orgán (dále jen
"finanční orgán"), s výjimkou dovozu zboží a příležitostné
autobusové přepravy v tuzemsku, kde je správcem daně celnice,
k) osobním automobilem silniční motorové vozidlo konstruované
pouze pro přepravu sedících osob, a to nejvýše devíti osob
včetně řidiče, a jehož celková hmotnost nepřevyšuje 3,5 tuny,
l) dokladem o požití doklad o použití zboží nebo služeb pro účely
nesouvisející s podnikáním.
§ 3
Osoby, které jsou povinny platit daň
(1) Osobami, které jsou povinny platit daň, jsou v tuzemsku
osoby, v jejichž prospěch je zdanitelné plnění uskutečňováno, a
při dovozu zboží osoby, jimž má být propuštěno zboží, pokud zákon
nestanoví jinak.
(2) V případě příležitostné autobusové přepravy v tuzemsku je
povinen zaplatit daň zahraniční provozovatel.
ČÁST DRUHÁ
Uplatňování daně u zdanitelného plnění v tuzemsku
HLAVA I
Subjekty daně
§ 4
Osoby podléhající dani
Osobami podléhajícími dani jsou fyzické a právnické osoby,
které provádějí zdanitelná plnění.
§ 5
Plátci
(1) Plátci jsou osoby podléhající dani, jejichž obrat za
nejbližší nejvýše tři předcházející po sobě jdoucí kalendářní
měsíce přesáhne částku 1 500 000 Kčs, a to od prvního dne druhého
měsíce následujícího po měsíci, ve kterém překročily stanovený
obrat. Tyto osoby jsou povinny předložit žádost o registraci podle
zákonů národních rad upravujících správu daní a poplatků
nejpozději do 20. dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci,
ve kterém překročily stanovený obrat.
(2) Plátci jsou také osoby podléhající dani, jejichž obrat
nepřekročí částku podle odstavce 1, pokud se jedná o samostatné
osoby, které provádějí zdanitelná plnění na základě smlouvy o
sdružení 2a) nebo jiné obdobné smlouvy, a pokud celkový obrat
všech těchto osob překročí částku podle odstavce 1. Tyto osoby
jsou povinny předložit jednotlivě žádost o registraci ve lhůtách
uvedených v odstavci 1.
(3) Osoby podléhající dani jsou povinny předložit žádost o
registraci ke dni zahájení podnikání, pokud mohou nebo mohly
rozumně předpokládat, že jejich obrat za nejvýše tři nejbližší po
sobě jdoucí kalendářní měsíce od tohoto dne přesáhne 3 000 000
Kčs. Jestliže osoba podléhající dani tuto povinnost nesplní a její
skutečný obrat za toto období přesáhne 3 000 000 Kčs, je
považována za plátce ode dne zahájení podnikání a je povinna
předložit daňové přiznání a vypořádat vlastní daňovou povinnost za
toto období.
(4) Osoby podléhající dani, jejichž obrat nepřesáhne částku
podle odstavce 1, jsou plátci ode dne účinnosti uvedeného na
osvědčení o registraci. Tyto osoby mohou předložit žádost o
registraci plátce na vlastní žádost kdykoliv.
(5) O zrušení registrace mohou plátci požádat nejdříve po
uplynutí jednoho roku ode dne účinnosti uvedeného na osvědčení o
registraci, pokud jejich obrat nepřesáhl za nejbližší
předcházející tři po sobě jdoucí měsíce částku 1 500 000 a zároveň
za nejbližších předcházejících 12 po sobě jdoucích měsíců částku
6 000 000 Kčs. Plátci podle odstavce 2 mohou požádat o zrušení
registrace jednotlivě pouze při zrušení smlouvy o sdružení nebo
jiné obdobné smlouvy, v ostatních případech pouze společně.
(6) V případě zrušení registrace je plátce povinen odvést daň
z tohoto majetku, u kterého uplatnil odpočet daně, a to podle
účetního stavu k datu zrušení registrace. Tuto daň uvede do
daňového přiznání za poslední zdaňovací období.
(7) Pokud se osoba podléhající dani povinně zaregistruje
podle odstavců 1 až 3 nebo na vlastní žádost podle odstavce 4, je
oprávněn uplatnit nárok na odpočet daně zaplacené nebo zaúčtované
u majetku, a to podle účetního stavu k datu účinnosti uvedenému na
osvědčení o registraci. Odpočet daně lze uplatnit pouze u majetku
pořízeného nejpozději 12 měsíců přede dnem účinnosti osvědčení o
registraci. Odpočet daně nelze uplatnit u osobního automobilu,
pokud se na něj vztahuje zákaz odpočtu daně podle § 18 odst. 4.
Podmínkou pro uplatnění odpočtu jsou doklady s údaji o zaplacené
nebo zaúčtované dani. U osoby podléhající dani se pro účely
odpočtu daně při registraci plátce uznávají i doklady vystavené
plátci, které obsahují cenu včetně daně. Nárok se uplatní v
daňovém přiznání za první zdaňovací období po dni účinnosti
uvedeném na osvědčení o registraci.
§ 6
Osoby mající zvláštní vztah k plátci
(1) Za osoby, které mají zvláštní vztah k plátci, se pro
účely tohoto zákona považují:
a) osoby, které jsou statutárním orgánem plátce nebo členem
statutárního orgánu plátce, jakož i osoby, které jsou mu přímo
podřízeny,
b) členové dozorčích rad plátců,
c) osoby mající kontrolu nad plátcem, jejich hlavní akcionáři a
členové představenstev obchodních společností,
d) osoby, které mají zvláštní vztah k fyzickým osobám uvedeným v
písmenech a) až c),
e) právnické osoby, ve kterých některá z osob uvedených pod
písmeny a), b) a c) má podíl na základním jmění přesahující
10 %,
f) hlavní akcionáři plátce a jakákoliv právnická osoba pod jejich
kontrolou,
g) osoby, které jsou v pracovněprávním 2b) nebo jiném obdobném
vztahu vůči plátci.
(2) Osobami, které mají zvláštní vztah k fyzickým osobám
uvedeným v ustanovení odstavce 1 písm. d) jsou osoby blízké,3) a
osoby, které žijí s osobami uvedenými v ustanovení odstavce 1 písm. d) ve společné domácnosti nejméně po dobu jednoho roku a
které z toho důvodu pečují o společnou domácnost nebo jsou
odkázány výživou na tuto osobu, strýcové, tety, synovci, neteře,
jakož i bratranci a sestřenice, které mají společné prarodiče.
(3) Kontrolou nad plátcem se podle tohoto zákona rozumí
vlastnictví více než 50 % jeho akcií nebo jiných podílových
účastí. Hlavním akcionářem se rozumí vlastník více než 10 % akcií
nebo jiných podílových účastí.
HLAVA II
Předmět daně a místo plnění
§ 7
Předmět daně
(1) Předmětem daně jsou veškerá zdanitelná plnění za úplatu i
bez úplaty včetně naturálního plnění v tuzemsku, pokud tento zákon
nestanoví jinak.
(2) Za zdanitelná plnění se pro účely tohoto zákona považují
i plnění uskutečněná plátcem pro účely nesouvisející s podnikáním.
§ 8
Místo zdanitelného plnění
(1) Místem zdanitelného plnění je při dodání zboží:
a) místo, kde se zboží nachází v době, kdy se přeprava nebo
odeslání zboží začíná uskutečňovat, je-li dodání zboží spojeno
s přepravou nebo odesláním zboží; přitom nezáleží na tom, kdo
přepravu nebo odeslání zboží uskutečňuje,
b) místo, kde je zboží instalováno nebo smontováno, je-li dodání
zboží spojeno s jeho instalací nebo montáží,
c) místo, kde se zboží nachází v době, kdy se dodání
uskutečňuje, je-li dodání zboží uskutečňováno bez přepravy nebo
odeslání.
(2) Místem zdanitelného plnění při převodu nemovitosti nebo
dodání stavebního objektu je místo, kde se nemovitost nebo
stavební objekt nachází.
(3) Místem zdanitelného plnění je při poskytování služeb a
při převodu a využití práv je:
a) místo, kde má osoba poskytující službu nebo uskutečňující
převod a využití práv své sídlo nebo kde má stálou provozovnu,
ve které služby poskytuje; pokud nemá sídlo nebo stálé
zařízení, místo, kde má bydliště, případně místo, kde se
obvykle zdržuje,
b) místo, kde se nemovitost nebo stavební objekt nachází, při
poskytování služeb vztahujících se k těmto věcem, včetně služeb
realitních kanceláří, odhadců a služeb architektů a stavebního
dozoru,
c) místo, kde se přeprava začíná uskutečňovat, při poskytování
přepravních služeb,
d) místo, kde jsou tyto služby skutečně poskytovány, při
poskytování služeb souvisejících s kulturními, uměleckými,
sportovními, vědeckými, výchovnými, zábavními a podobnými
činnostmi včetně zprostředkování a organizování těchto činností
a vedlejších souvisejících služeb.
HLAVA III
Uskutečnění zdanitelného plnění,
vznik daňové povinnosti a vystavování daňových dokladů
§ 9
Uskutečnění zdanitelného plnění
(1) Zdanitelné plnění se považuje za uskutečněné:
a) při prodeji zboží podle kupní smlouvy4) dnem dodání, v
ostatních případech dnem převzetí nebo zaplacení zboží, a to
tím dnem, který nastane dříve,
b) při převodu nemovitostí dnem nabytí vlastnictví nebo převodu
práva hospodaření,
c) při poskytování služeb dnem jejich poskytnutí nebo zaplacení, a
to tím dnem, který nastane dříve,
d) při převodu a využití práv dne účinnosti smlouvy,
e) při zdanitelném plnění uskutečněném bez úplaty dnem uvedeným ve
smlouvě, převzetím nebo poskytnutím, a to tím dnem, který
nastane dříve,
f) při zdanitelném plnění uskutečňovaném pro účely nesouvisející
s podnikáním dnem uvedeným na dokladu o použití,
g) v ostatních případech neuvedených v písmenech a) až f) dnem
zaplacení.
(2) Zdanitelné plnění uskutečňované prostřednictvím
prodejních automatů, popřípadě jiných obdobných přístrojů
uváděných do chodu mincemi, bankovkami, známkami nebo jinými
platebními prostředky nahrazujícími peníze se považuje za
uskutečněné dnem, kdy plátce vyjme peníze nebo známky z přístroje
nebo zjistí jiným způsobem výši obratu.
(3) V případě nájemních smluv5), smluv o koupi najaté věci
a smluv o dílo6) a v ostatních případech, kdy se úhrada provádí
pravidelně formou opakovaného plnění nebo dílčího plnění během
doby trvání smlouvy, se každé opakované plnění nebo dílčí plnění
považuje za samostatné zdanitelné plnění. V tomto případě se
považuje zdanitelné plnění za uskutečněné dnem uvedeným ve smlouvě
nebo zaplacením každého opakovaného plnění nebo dílčího plnění,
a to tím dnem, který nastane dříve.
(4) zrušen
(5) zrušen
§ 10
Vznik daňové povinnosti
(1) Daňová povinnost vzniká dnem vystavení daňového dokladu
za zdanitelné plnění, pokud zákon nestanoví jinak.
(2) Při uskutečnění zdanitelného plnění podle § 9 odst. 1 písm. f) vzniká daňová povinnost dnem vystavení dokladu o použití.
(3) Při uskutečnění zdanitelného plnění bez úplaty podle § 9 odst. 1 písm. e) vzniká daňová povinnost dnem jeho uskutečnění.
(4) Při dodání zboží, poskytování služeb, převodu nemovitostí
nebo převodu a využití práv osobám, které nejsou plátci vzniká
daňová povinnost dnem uskutečnění zdanitelného plnění.
§ 11
Vedení záznamů pro daňové účely
(1) Plátce je povinen vést záznamy, ve kterých jsou uvedeny
údaje rozhodné pro stanovení daně.
(2) Plátce je povinen vést evidenci tržeb za zdanitelná
plnění.
§ 12
Vystavování daňových dokladů, dokladů
o použití a jejich obsah
(1) Plátce je povinen vyhotovit za každé zdanitelné plnění ve
prospěch jiného plátce daňový doklad, a to nejpozději do 15 dnů
ode dne jeho uskutečnění, a v případě uskutečnění plnění pro účely
nesouvisející s podnikáním doklad o použití.
(2) Daňový doklad musí obsahovat:
a) obchodní jméno, sídlo, popřípadě bydliště, místo podnikání,
daňové identifikační číslo plátce, který uskutečňuje zdanitelné
plnění,
b) obchodní jméno, sídlo, popřípadě bydliště, místo podnikání,
daňové identifikační číslo plátce, v jehož prospěch se
uskutečňuje zdanitelné plnění,
c) pořadové číslo dokladu,
d) název, množství zboží nebo rozsah zdanitelného plnění,
e) datum vystavení dokladu,
f) výši ceny bez daně,
g) sazbu daně,
h) výši daně zaokrouhlenou na celé haléře nahoru.
(3) Jsou-li součástí zdanitelného plnění zboží nebo služby
s různými sazbami daně, popřípadě osvobozené od daňové povinnosti,
musí být v daňovém dokladu nebo v dokladu o použití uvedeny výše
ceny a výše daně odděleně podle stanovených sazeb, popřípadě
osvobození od daně.
(4) Plátci jsou povinni uchovávat všechny daňové doklady
a doklady o použití rozhodné pro stanovení daně po dobu 10 let od
konce kalendářního roku, ve kterém vznikla daňová povinnost.
(5) Doklad o použití musí obsahovat:
a) obchodní jméno, sídlo, popřípadě bydliště, místo podnikání,
daňové identifikační číslo plátce, který uskutečňuje zdanitelné
plnění,
b) název (jméno) a sídlo (bydliště) osoby, v jejíž prospěch se
uskutečňuje zdanitelné plnění, popřípadě účel použití,
c) pořadové číslo dokladu,
d) název, množství zboží nebo rozsah zdanitelného plnění,
e) datum vystavení dokladu,
f) výši ceny bez daně,
g) sazbu daně,
h) výši daně zaokrouhlenou na celé haléře nahoru.
(6) Vystaví-li osoba podléhající dani, která není plátcem,
daňový doklad, je povinna oznámit a zaplatit daň zaúčtovanou na
výstupu finančnímu orgánu nejpozději do 15 dnů od konce měsíce, ve
kterém doklad vystavila.
(7) Pro účely uplatnění odpočtu podle § 18 plní funkci
daňového dokladu u zdanitelných plnění při přepravě osob doklad o
zaplacení.
§ 13
Daňový dobropis a vrubopis
(1) Dojde-li k opravě základu daně podle § 15, plátce
uskutečňující zdanitelné plnění vyhotoví pro plátce, v jehož
prospěch se zdanitelné plnění uskutečňuje, daňový dobropis nebo
vrubopis, a to nejpozději do 15 dnů po provedení opravy.
(2) Daňovým dobropisem je daňový doklad, kterým se opravuje
výše daně při snížení ceny za zdanitelné plnění.
(3) Daňovým vrubopisem je daňový doklad, kterým se opravuje
výše daně při zvýšení ceny za zdanitelné plnění.
(4) Daňový dobropis a vrubopis obsahují údaje stanovené v
§ 12 odst. 2 písm. a), b), c), d), e), g) a dále:
a) jde-li o dobropis, rozdíl mezi původní a sníženou cenou za
zdanitelné plnění bez daně a tomu odpovídající daň
zaokrouhlenou na celé haléře nahoru,
b) jde-li o vrubopis, rozdíl mezi původní a zvýšenou cenou za
zdanitelné plnění bez daně a tomu odpovídající daň
zaokrouhlenou na celé haléře nahoru.
HLAVA IV
Základ daně
§ 14
Základ daně a jeho výpočet
(1) Základem pro výpočet daně je cena8) za zdanitelné plnění,
která neobsahuje daň, pokud tento zákon nestanoví jinak.
(2) Jestliže není cena zdanitelného plnění ve smlouvě určena,
je rozhodující cena obvyklá bez daně.
(3) Podléhá-li zdanitelné plnění spotřební dani,9) popřípadě
jiné dani či poplatku podle zvláštních předpisů,10) základ daně
zahrnuje i tyto daně a poplatky.
(4) Poskytne-li plátce slevu z ceny za zdanitelné plnění,
základ daně se sníží o částku této slevy.
(5) Je-li zdanitelné plnění uskutečněno osobě mající zvláštní
vztah k plátci bez úplaty nebo úplata je nižší než obvyklá cena,
základem daně je obvyklá cena bez daně.
(6) Základem daně při koupi najaté věci je vstupní cena 10a)
předmětu bez daně.
(7) Základem daně v případě snížení nebo zvýšení ceny je
rozdíl mezi původní cenou a cenou po opravě.
(8) Základem daně při prodeji zboží nebo nemovitosti ve
veřejné dražbě je vydražená cena snížená o daň.
(9) Základem daně při prodeji zlata ve slitcích nebo mincích,
které je prodáváno Státní bankou československou za cenu vyšší,
než bylo nakoupeno, je rozdíl mezi cenou, za kterou bylo
nakoupeno, a cenou bez daně, za kterou je prodáváno. Nelze-li
nákupní cenu zjistit, je základem daně rozdíl mezi světovou tržní
cenou zlata a cenou bez daně, za kterou je prodáváno. Pokud je
prodáváno za cenu nižší, než bylo nakoupeno, základem daně je
nula.
(10) Základem daně při prodeji platných mincí, které jsou pro
sběratelské účely prodávány za cenu vyšší, než je jejich nominální
hodnota, nebo za cenu vyšší, než je přepočet jejich nominální
hodnoty na československou měnu podle kursu vyhlašovaného Státní
bankou československou, je rozdíl mezi nominální hodnotou a cenou
bez daně, za kterou jsou prodávány. Pokud jsou prodávány za cenu
nižší, než je jejich nominální hodnota, nebo za cenu nižší, než je
přepočet jejich nominální hodnoty na československou měnu podle
kursu vyhlašovaného Státní bankou československou, základem daně
je nula.
(11) Základem daně při prodeji platných československých
cenin a kolků, které jsou prodávány za ceny vyšší, než je jejich
nominální hodnota nebo cena podle cenového sazebníku, je rozdíl
mezi nominální hodnotou nebo cenou podle poštovního sazebníku a
cenou bez daně, za kterou byly prodány. Pokud jsou prodávány za
cenu nižší, než je jejich nominální hodnota nebo cena podle
poštovního sazebníku, základem daně je nula. Při prodeji cenin,
jejichž platnost byla ukončena, je základem daně cena, která
neobsahuje daň.
§ 15
Oprava základu daně
(1) Plátce může opravit základ daně:
a) při zrušení nebo vrácení celého nebo části zdanitelného plnění,
pokud za něj nebyla poskytnuta úplata nebo byla vrácena,
b) při změně ceny na základě změny kvalitativních, dodacích a
jiných podmínek sjednaných u zdanitelného plnění,
c) při použití chybné sazby daně za zdanitelné plnění.
(2) Rozdíl původního a opraveného základu daně se považuje za
samostatné zdanitelné plnění, které podléhá dani ve zdaňovacím
období, ve kterém byl vyhotoven daňový dobropis nebo vrubopis
vztahující se k tomuto zdanitelnému plnění.
(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se vztahuje pouze na plátce,
kteří byli plátci v době vzniku daňové povinnosti u původního
plnění před opravou základu daně.
HLAVA V
Sazby a výpočet daně
§ 16
Sazby daně
(1) Sazba daně u zboží je 23 %. U zboží uvedeného v příloze č. 1, která je nedílnou součástí tohoto zákona, a u tepelné
energie, je sazba daně 5 %.
(2) Správce daně uzná pro účely správného zatřídění zboží do
číselného kódu podle přílohy č. 1 k tomuto zákonu zatřídění zboží
orgány celní správy.
(3) Sazba daně u služeb je 5 %. U služeb uvedených v příloze č. 2, která je nedílnou součástí tohoto zákona je sazba daně 23 %.
(4) Sazba daně u nemovitostí včetně stavebních objektů
a stavebních prací zařazených podle zvláštního předpisu11) do
příslušných oborů je 5 %.
(5) Sazba daně u převodu a využití práv je 5 %, s výjimkou
pronájmu, kdy se po skončení nájemní smlouvy najatá movitá věc
vrací pronajimateli, kde je sazba daně 23 %.
(6) Sazba daně u služeb zařazených podle zvláštního
předpisu12) do příslušných oborů jako výkony nákupu zemědělských a
lesnických výrobků, výkony odbytu a zásobování (včetně skladového
hospodářství), výkony zahraničního obchodu a výkony vnitřního
obchodu, je stejná jako u dodávaného zboží popřípadě služeb, ke
kterým se uvedený výkon vztahuje.
(7) Sazby daně jsou stanoveny jednotně pro celé území České a
Slovenské Federativní Republiky.
§ 17
Výpočet daně
(1) Plátce je povinen si sám daň vypočítat.
(2) Daň se vypočítá jako součin základu daně a příslušné
výše sazby. Vypočtená daň se zaokrouhlí na celé koruny nahoru.
(3) Je-li úplata za zdanitelné plnění vyjádřena v devizových
prostředcích,13) přepočte se na československou měnu podle kursu
pro prodej vyhlašovaného Státní bankou československou a platného
v den vzniku daňové povinnosti.
(4) Je-li předmětem zdanitelného plnění zboží jako soubor
předmětů, přičemž pro jednotlivé předměty, které jej tvoří, platí
různé sazby, použije se sazba stanovená pro předmět, který dává
zboží podstatný charakter.
(5) Při prodeji zboží nebo nemovitosti ve veřejné dražbě se
daň vypočte jako podíl, v jehož čitateli je vydražená cena
vynásobená příslušnou výší sazby daně a ve jmenovateli součet
čísla 100 a příslušné výše sazby.
(6) zrušen
(7) zrušen
§ 17a
Stanovení daňové povinnosti u plátců, kteří nakupují zboží
za účelem jeho dalšího prodeje v nezměněném stavu
(1) Způsob stanovení daňové povinnosti uvedený v dalších
odstavcích tohoto paragrafu mohou použít pouze plátci, kteří
nakupují zboží za účelem jeho dalšího prodeje v nezměněném stavu v
tuzemsku.
(2) Plátce je povinen oznámit použití tohoto způsobu
stanovení daně písemně finančnímu orgánu a současně je povinen
tento způsob používat minimálně jeden kalendářní rok, a to od 1.
ledna roku následujícího po roce, ve kterém oznámil finančnímu
úřadu použití tohoto způsobu stanovení daně. Pokud se plátce
rozhodne tento způsob již nepoužívat, může tak učinit pouze od 1.
ledna roku následujícího po roce, kdy toto své rozhodnutí sdělil
finančnímu orgánu. V případě zahájení zdanitelných plnění v
průběhu kalendářního roku je plátce povinen oznámit použití tohoto
způsobu stanovení daně písemně finančnímu orgánu a současně je
povinen tento způsob používat do konce roku, ve kterém zahájil
zdanitelná plnění, a celý následující kalendářní rok.
(3) Daň na výstupu určí plátce takto:
a) sleduje v příslušném zdaňovacím období nákup zboží v cenách bez
daně podle jednotlivých sazeb, přičemž nákup zboží od osob,
které nejsou plátci daně, zařadí do příslušné sazby daně v
cenách nákupu, které se pro účely tohoto zákona považují za
ceny bez daně; do údajů za nákup zboží se nezahrnují vratné
láhve ze skla,
b) stanoví celkový součet cen bez daně za nákup zboží v příslušném
zdaňovacím období,
c) zjistí podíl nákupu zboží v jednotlivých sazbách daně na
celkovém nákupu zboží v příslušném zdaňovacím období,
d) základem pro stanovení daně za příslušné zdaňovací období podle
jednotlivých sazeb daně je součin celkového součtu tržeb v
cenách včetně daně za toto období a podílu stanoveného podle
písmene c) pro jednotlivé sazby daně,
e) daň za příslušné zdaňovací období se vypočte jako součin výše
uvedeného základu daně a koeficientu, kterým je podíl, v jehož
čitateli je výše sazby a ve jmenovateli součet čísla 100 a výše
sazby.
(4) Po skončení kalendářního roku určí plátce způsobem podle
odstavce 3 údaje za celý kalendářní rok a případné rozdíly v dani
oproti skutečnosti vypořádá na vrub nebo ve prospěch státního
rozpočtu. Opravené údaje uvede do daňového přiznání za poslední
zdaňovací období tohoto kalendářního roku. Stejným způsobem
postupuje plátce i v případě, že v průběhu kalendářního roku zruší
registraci plátce nebo ukončí podnikání, a to za období od 1.
ledna do data uvedeného na rozhodnutí o zrušení registrace plátce.
HLAVA VI
Odpočet daně
§ 18
Nárok na odpočet daně
(1) Nárok na odpočet daně má plátce, pokud nakoupené zboží,
stavební objekty, převedené nemovitosti, přijaté služby nebo
převedená a využitá práva (dále jen "přijatá zdanitelná plnění")
použije pro svá zdanitelná plnění za podmínek stanovených zákonem.
(2) Plátce má nárok na odpočet daně ve zdaňovacím období, ve
kterém daň na vstupu zaúčtoval, nebo v prvním zdaňovacím období po
datu účinnosti uvedeném na osvědčení o registraci.
(3) Plátce nemá nárok na odpočet daně, pokud nedoloží
oprávněnost svého nároku na odpočet daně daňovým dokladem nebo
pokud přijatá zdanitelná plnění použije pro svá zdanitelná plnění
osvobozená od daňové povinnosti podle § 24.
(4) Plátce nemá nárok na odpočet daně při nákupu osobního
automobilu, a to i formou koupě najaté věci, a při nákupu vratných
lahví ze skla. Vyloučení daně z nároku na odpočet musí být v tomto
případě provedeno před případnou úpravou odpočtu daně podle § 19.
(5) Odstavec 4 se nevztahuje na nákup osobních automobilů za
účelem dalšího prodeje, a to i formou koupě najaté věci, pokud je
uskutečňován plátcem.
(6) Prodá-li plátce osobní automobil a vratné lahve ze skla,
při jejichž koupi neuplatnil nárok na odpočet podle odstavce 4, je
tento prodej osvobozený od daňové povinnosti.
(7) Plátce provádějící finanční pronájem má nárok na odpočet
daně u zboží a nemovitostí, které jsou předmětem smlouvy o koupi
najaté věci.
§ 19
Způsob uplatnění odpočtu
(1) Použije-li plátce přijatá zdanitelná plnění částečně pro
svá zdanitelná plnění, u nichž má nárok na odpočet daně,
a částečně pro zdanitelná plnění, u nichž nárok na odpočet daně
nemá, určí se poměrná část odpočtu daně ve výši, která odpovídá
celkové dani na vstupu za příslušné zdaňovací období vynásobené
koeficientem. Koeficient se stanoví jako podíl, v jehož čitateli
je součet cen bez daně za zdanitelná plnění, u nichž vzniká nárok
na odpočet, a ve jmenovateli celkový součet cen bez daně za
všechna uskutečněná zdanitelná plnění v tomto zdaňovacím období.
Cena bez daně při prodeji podniku nebo jeho části a cena bez daně
za pronájem pozemků a staveb, pokud je osvobozen podle § 29, se
nezapočítává do jmenovatele koeficientu. Vypočtený koeficient se
zaokrouhlí na dvě desetinná místa.
(2) Plátce nemá nárok na odpočet daně za příslušné zdaňovací
období, pokud je koeficient vypočtený podle odstavce 1 nižší než
0,05.
(3) Plátce má nárok na odpočet daně za všechna přijatá
zdanitelná plnění v příslušném zdaňovacím období, pokud je
koeficient vypočtený podle odstavce 1 vyšší než 0,95.
(4) Po skončení kalendářního roku určí plátce způsobem podle
odstavců 1, 2 a 3 údaje za celý kalendářní rok a případné rozdíly
v dani oproti skutečnosti vypořádá na vrub nebo ve prospěch
státního rozpočtu. Opravené údaje uvede do daňového přiznání za
poslední zdaňovací období tohoto kalendářního roku. Stejným
způsobem postupuje plátce i v případě, že v průběhu kalendářního
roku zruší registraci plátce nebo ukončí podnikání, a to za období
od 1. ledna do data uvedeného na rozhodnutí o zrušení registrace
plátce.
(5) Plátce, který prodává podnik nebo jeho část, má nárok na
odpočet daně zaúčtované u přijatých zdanitelných plnění, která
jsou předmětem prodeje a u nichž ještě nebyl uplatněn odpočet,
s výjimkou osobních automobilů, u nichž nelze uplatnit nárok na
odpočet daně podle § 18 odst. 5.
(6) Nárok na vrácení odpočtu za období, ve kterém vznikl, má
Správa federálních hmotných rezerv při nákupu zboží pro státní
hmotné rezervy a ostatní plátci při nákupu zboží pro "Program
222", a to do 15 dní od lhůty pro předložení daňového přiznání za
toto zdaňovací období. Podmínkou je, že tyto nákupy budou účetně
sledovány samostatně a daň vypořádána na samostatném daňovém
přiznání.
§ 20
Oprava daně pro účely odpočtu daně
(1) Opraví-li se základ daně podle § 15, opraví se současně i
daň pro účely odpočtu. Oprava daně se provede v tom zdaňovacím
období, ve kterém je vystaven daňový dobropis nebo vrubopis
související s opravou základu daně.
(2) Plátce nemá nárok na opravu daně pro účely odpočtu, pokud
ho nemůže doložit daňovým dobropisem, popřípadě daňovým
vrubopisem.
(3) Odpočet daně stanovený podle odstavce 1 podléhá dále
§ 19.
§ 21
Nadměrný odpočet
(1) Plátce má nárok na uplatnění nadměrného odpočtu v daňovém
přiznání ve zdaňovacím období následujícím po zdaňovacím období,
ve kterém došlo k jeho vzniku.
(2) Při opakovaném vzniku nadměrného odpočtu je plátce
povinen jej přenést do následujícího zdaňovacího období, pokud
tento zákon nestanoví jinak.
§ 22
Vrácení nadměrného odpočtu
(1) Je-li zdaňovacím obdobím kalendářní měsíc, a není-li
nadměrný odpočet uhrazen z daně na výstupu do dvou kalendářních
měsíců od konce zdaňovacího období, ve kterém vznikl, má plátce
nárok na vrácení daně do 15 dnů od lhůty pro předložení daňového
přiznání za běžné zdaňovací období, popřípadě do 15 dnů od data
skutečného předložení daňového přiznání za zdaňovací období, pokud
daňové přiznání nepředloží včas. Je-li zdaňovacím obdobím
kalendářní čtvrtletí, a není-li nadměrný odpočet uhrazen z daně na
výstupu za zdaňovací období následující po období, ve kterém
vznikl, má plátce nárok na vrácení daně do 15 dnů od lhůty pro
předložení daňového přiznání za běžné zdaňovací období, popřípadě
do 15 dnů od data skutečného předložení daňového přiznání za
zdaňovací období, pokud daňové přiznání nepředloží včas.
(2) Nárok na vrácení nadměrného odpočtu má plátce pouze v té
výši, která nebyla uhrazena z daně zaúčtované na výstupu.
§ 23
Odpočet daně při nákupu
ojetých osobních automobilů
(1) Plátce, jehož předmětem podnikání je nákup ojetých
osobních automobilů za účelem jejich dalšího prodeje, má nárok na
odpočet daně na vstupu při jejich nákupu.
(2) Nárok na odpočet daně má plátce ve výši, která se vypočte
jako podíl, v jehož čitateli je cena, za kterou byl ojetý osobní
automobil nakoupen, vynásobená příslušnou výší sazby daně a ve
jmenovateli součet čísla 100 a příslušné výše sazby.
(3) Je-li osoba, od které nakoupil plátce ojetý osobní
automobil, osobou mající k němu zvláštní vztah, výše nároku na
odpočet se stanoví stejným způsobem jako v odstavci 2 s tím, že
místo ceny, za kterou byl ojetý osobní automobil nakoupen, se v
čitateli uvede jeho obvyklá cena včetně daně.
HLAVA VII
Osvobození od daňové povinnosti
§ 24
Osvobození od daňové povinnosti
(1) Od daňové povinnosti jsou osvobozena dále uvedená
zdanitelná plnění za podmínek stanovených v § 25 až 37:
a) poštovní služby (§ 25),
b) rozhlasové a televizní vysílání (§ 26),
c) finanční činnosti (§ 27),
d) pojišťovnictví (§ 28),
e) převod a pronájem pozemků a staveb (§ 29),
f) výchova a vzdělávání (§ 30),
g) zdravotnické služby a zboží (§ 31),
h) sociální pomoc (§ 32),
i) loterie a jiné podobné hry (§ 34),
j) prodej podniku (§ 36).
(2) Uskutečňuje-li plátce zdanitelná plnění, která jsou
osvobozena od daňové povinnosti, nemá za tato plnění nárok na
odpočet daně na vstupu, pokud tento zákon nestanoví jinak.
§ 25
Poštovní služby
Poštovními službami se pro účely tohoto zákona rozumí
a) poštovní přemisťovací činnosti:15)
1. listovní pošta,
2. balíková pošta,
3. poštovní poukázky.
b) poštovní obstaravatelské činnosti:16)
1. platební a zúčtovací styk,
2. důchodová služba,
3. soustředěné inkaso plateb obyvatelstva včetně rozhlasové a
televizní služby,17)
4. sázkové služby,
5. ostatní poštovní obstaravatelské činnosti.
c) vydávání a prodej platných československých poštovních cenin a
kolků za nominální hodnotu a ceny podle poštovních sazebníků.
§ 26
Rozhlasové a televizní vysílání
Od daňové povinnosti je osvobozeno rozhlasové a televizní
vysílání prováděné provozovateli ze zákona,18) s výjimkou vysílání
reklam a sponzorovaných pořadů, případně jejich částí.
§ 27
Finanční činnosti
Finančními činnostmi se pro účely tohoto zákona rozumí
a) poskytování úvěrů,
b) investování do cenných papírů na vlastní účet,
c) finanční pronájem,
d) platební styk a zúčtování,
e) vydávání platebních prostředků, např. platebních karet,
cestovních šeků,
f) poskytování bankovních záruk podle zvláštního předpisu,19)
g) otevírání akreditivu podle zvláštního předpisu,20)
h) obstarávání inkasa,21)
i) obchodování na vlastní účet nebo na účet klienta:
1. s devizovými hodnotami,
2. v oblasti termínovaných obchodů (futures) a opci (options)
včetně kursových a úrokových obchodů,
3. s převoditelnými cennými papíry,
j) zprostředkování obchodu s cennými papíry nebo devizovými
prostředky (finanční makléřství),
k) obhospodařování cenných papírů klienta na jeho účet,
l) směnárenská činnost,
m) operace týkající se peněz,
n) dodání zlata22) Státní bance československé.
§ 28
Pojišťovnictví
Pojištovnictvím se pro účely tohoto zákona rozumí činnost
pojišťoven při:
a) sjednávání pojištění,
b) správě pojištění,
c) poskytování plnění z pojistných událostí,
d) zprostředkování pojištění,
e) zajišťování, tj. dělení rizik vzniklých v souvislosti s
provozování pojištění,
f) činnosti sloužící k podpoře a rozvoji pojišťovnictví a
zajištění splnitelnosti závazků,
g) činnosti zaměřené na předcházení škodám (zábrana škod).
§ 29
Převod a pronájem pozemků a staveb
(1) Převod staveb s výjimkou nedokončených staveb a převodu
uskutečněného do dvou let po kolaudaci stavby je osvobozen od
daňové povinnosti.
(2) Pronájem pozemků a staveb včetně pronájmu bytů a
nebytových prostor je osvobozen od daňové povinnosti s výjimkou:
a) ubytovacích služeb zařazených jako výkon podle zvláštního
předpisu23) do příslušného oboru,
b) pronájmu pozemků na parkování pro motorová vozidla,
c) pronájmu trvale instalovaných zařízení a strojů,
d) pronájmu bezpečnostních schránek.
(3) Plátce, který pronajímá pozemky nebo stavby jiným plátcům
pro účely podnikání, se může rozhodnout, zda pronájem bude
osvobozen od daňové povinnosti nebo zda bude dani podléhat. Toto
své rozhodnutí je povinen oznámit finančnímu orgánu a je povinen
se jím řídit nejméně do konce kalendářního roku následujícího po
roce, v němž k oznámení finančnímu orgánu došlo.
§ 30
Výchova a vzdělávání
(1) Výchovou a vzděláváním se pro účely tohoto zákona rozumí:
a) výchovná a vzdělávací činnost zařazená jako výkon podle
zvláštního předpisu 26a) poskytovaná v základních školách,
základních uměleckých školách, učilištích, středních odborných
učilištích a střediscích praktického vyučování, gymnáziích,
středních odborných školách a speciálních školách,24) vysokých
školách25) a předškolních zařízeních a školských zařízeních,26)
b) činnost prováděná za účelem rekvalifikace zabezpečovaná
pověřenými výchovně vzdělávacími zařízeními.27)
(2) Od daňové povinnosti je osvobozeno dodání zboží
a poskytování služeb uskutečňované v rámci výchovné a vzdělávací
činnosti osobami uvedenými v odstavci 1.
§ 31
Zdravotnické služby a zboží
(1) Od daňové povinnosti jsou osvobozeny služby zdravotnické
péče zařazené jako výkon podle zvláštního předpisu28) do
příslušného oboru, poskytované oprávněnými subjekty29) a vymezené
zvláštními předpisy.30)
(2) Od daňové povinnosti je osvobozeno dodání zboží a
poskytování služeb oprávněnými subjekty v souvislosti se
zdravotními výkony podle odstavce 1 včetně prodeje ortopedických a
protetických výrobků a léků za hotové.
(3) Od daňové povinnosti je osvobozeno zdravotní pojištění
podle zvláštních předpisů.31)
§ 32
Od daňové povinnosti jsou osvobozeny služby sociální péče
zařazené jako výkon podle zvláštního předpisu32) do příslušného
oboru, poskytované podle zvláštního předpisu33) bez ohledu na to,
kdo je poskytuje.
ČÁST TŘETÍ
Zdaňovací období
a správa daně v tuzemsku
§ 38
Zdaňovací období
(1) Základním zdaňovacím obdobím je kalendářní měsíc, pokud
tento zákon nestanoví jinak.
(2) Je-li obrat plátce za předchozí kalendářní rok nebo
předpokládaný roční obrat nižší než 10 000 000 Kčs, zdaňovacím
obdobím je kalendářní čtvrtletí.
(3) Je-li obrat plátce za předchozí kalendářní rok nebo
předpokládaný roční obrat vyšší než 100 000 000 Kčs, je plátce
povinen zaplatit zálohu na svou daňovou povinnost ve výši 50 %
částky daně zaplacené za předcházející zdaňovací období. Zálohy se
zaokrouhlují na 1000 Kčs nahoru.
(4) Plátce, na kterého se vztahuje odstavec 2, si může zvolit
jako zdaňovací období kalendářní měsíc a tuto skutečnost oznámit
finančnímu orgánu. Změnu zdaňovacího období lze provést počínaje
prvním měsícem po uplynutí kalendářního čtvrtletí. Svým
rozhodnutím je vázán nejméně do konce kalendářního roku.
(5) Po registraci osob za plátce je prvním zdaňovacím
obdobím:
a) podle odstavce 1 kalendářní měsíc, ve kterém nabylo účinnosti
osvědčení o registraci plátce,
b) podle odstavce 2 kalendářní čtvrtletí, ve kterém nabylo
účinnosti osvědčení o registraci plátce.
§ 39
Splatnost daně, zvýšení daně, penále a pokuty
(1) Daň je splatná za zdaňovací období nejpozději do 15 dnů
po skončení tohoto období, s výjimkou daně u dováženého zboží
a příležitostné autobusové přepravy v tuzemsku. Dodatečně splatná
daň, zvýšení daně, penále a pokuta jsou splatné do 15 dnů ode dne
doručení rozhodnutí finančního orgánu.
(2) Záloha na daňovou povinnost je splatná do konce běžného
kalendářního měsíce a celková daňová povinnost je splatná do 15
dnů po skončení zdaňovacího období.
§ 40
Daňové přiznání
Plátce je povinen do 15 dnů po skončení zdaňovacího období
předložit daňové přiznání nebo dodatečné daňové přiznání v
případech stanovených tímto zákonem způsobem stanovenými zákony
národních rad.
§ 41
Registrace a oznamovací povinnost
Postup při registraci a oznamovací povinnost stanoví § 5
tohoto zákona a zákony národních rad.
§ 42
Zvýšení daně, penále a pokuty
(1) Z rozdílu mezi vlastní daňovou povinností a daňovou
povinností uvedenou v daňovém přiznání plátce se stanoví zvýšení
daně ve výši 100 %, zjistí-li tento rozdíl finanční orgán, a ve
výši 20 %, zjistí-li jej plátce sám a opravu daně provede
v dodatečném daňovém přiznání.
(2) Nebyla-li daň zaplacena včas a v plné výši, je plátce
povinen zaplatit dodatečně splatnou daň a penále ve výši 0,1 %
z dlužné daně za každý den prodlení počínaje dnem následujícím po
dni splatnosti daně až do dne platby včetně. Tato sankce se
uplatní i v případě, že plátce nezaplatí včas zvýšení daně podle
odstavce 1 a penále podle odstavce tohoto odstavce.
(3) Pokud plátce nepředloží daňové přiznání včas, finanční
orgán mu uloží pokutu ve výši 10 % daňové povinnosti uvedené
v daňovém přiznání za zdaňovací období, jehož se toto daňové
přiznání týká, nejméně však 5000 Kčs.
(4) Pokud plátce nesplní řádně a včas registrační nebo
oznamovací povinnost nebo nepředloží daňové přiznání vůbec,
finanční orgán mu uloží pokutu až do výše 1 000 000 Kčs, nejméně
však 5000 Kčs.
(5) Pokud se jedná o osobu, na kterou se vztahuje ustanovení
§ 12 odst. 6, uloží jí finanční orgán pokutu až do výše 1 000 000
Kčs, nejméně však 5000 Kčs.
(6) Částka zvýšení daně, vyměřené pokuty nebo penále se
zaokrouhlí na celé koruny nahoru.
(7) Zvýšení daně nebo penále se nevyměří, pokud nepřesáhne
hodnotu 100 Kčs.
(8) Způsob vyměření zvýšení daně, penále a pokut a jejich
vymáhání stanoví zákony národních rad o správě daní a poplatků.
ČÁST ČTVRTÁ
Uplatnění daně při dovozu a vývozu
§ 44
Uplatnění celních předpisů
Pro uplatnění daně při dovozu zboží platí ustanovení celních
předpisů, pokud tento zákon dále nestanoví jinak.
§ 45
Dovoz zboží
(1) Dani podléhá dovezené zboží, kterým se rozumí
a) zboží propuštěné do volného oběhu37) v tuzemsku,
b) zpět dovážené zboží, které bylo propuštěno do záznamního
oběhu38) v zahraničí za účelem zpracování, úpravy nebo opravy,
c) zpět vyvážené zboží, které bylo propuštěno do záznamního oběhu
v tuzemsku za účelem dočasného použití.
(2) Daňová povinnosti při dovozu zboží vzniká dnem vzniku
nároku státu na clo.39)
(3) Nárok na odpočet daně při dovozu zboží uplatňuje plátce
podle ustanovení části druhé hlavy VI tohoto zákona, a to v
daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém daň zaplatil.
(4) Zboží z dovozu je osvobozeno od daně, pokud se na něj
vztahuje osvobození od cla40) s výjimkou:
a) zboží určeného k vědeckým, výzkumným, vyučovacím, výchovným,
kulturně výchovným, vyšetřovacím, léčebným a služebním účelům a
zboží určené k zabezpečení obranyschopnosti a bezpečnosti,
b) náboženských předmětů,
c) osvobození od cla poskytovaného v rámci všeobecného systému
celních preferencí,41) nebo vyplývajícího z mezinárodních dohod
o celní unii nebo oblasti volného obchodu.42)
d) dovoz zboží osvobozený od cla podle zvláštních předpisů,43a)
e) dovoz zboží pro potřebu osob a orgánů požívajících výsad a
imunit.
(5) Daňovým dokladem při dovozu je písemný návrh na celní
řízení nebo jiný doklad potvrzující propuštění zboží.
§ 46
Základ a výpočet daně u dovezeného zboží
(1) Základem daně u dovezeného zboží podle § 46 odst. 1 písm. a) a b) je součet:
a) základu pro vyměření cla,
b) cla a poplatků vybíraných celnicemi při dovozu zboží,
c) příslušné spotřební daně.
(2) U dovezeného zboží podle § 45 odst. 1 písm. c) činí
částka daně za každý i započatý měsíc, v němž je zboží v záznamním
oběhu v tuzemsku, 3 % z daně, která by měla být vyměřena, kdyby
toto zboží bylo propuštěno do volného oběhu v tuzemsku v okamžiku
jeho propuštění do záznamního oběhu v tuzemsku. Takto určená daň
nesmí být vyšší než ta, která by byla vyměřena v případě
propuštění tohoto zboží do volného oběhu v tuzemsku v okamžiku
jeho propuštění do záznamního oběhu v tuzemsku.
(3) U dováženého zboží se uplatňují sazby daně podle § 16.
§ 47
Vývoz zboží
(1) Vývoz zboží do zahraničí uskutečněný plátcem je osvobozen
od daňové povinnosti, není-li již zboží osvobozeno podle § 24.
(2) Pro účely tohoto zákona je vývoz zboží uskutečněn, je-li
zboží propuštěno do volného oběhu v zahraničí a potvrzeno jeho
konečné dopravení do zahraničí na daňovém dokladu. Vývozcem se pro
účely tohoto zákona rozumí účastník celního řízení.
(3) Plátce má nárok na odpočet daně u vyváženého zboží podle
§ 18 až 22, pokud není považován za oprávněného vývozce, na něhož
se nevztahuje § 22 odst. 1.
(4) Pro účely tohoto zákona se za oprávněného vývozce
považuje plátce:
a) jehož obrat při vývozu zboží v předchozím kalendářním roce je
vyšší než 5 000 000 Kčs a
b) jehož dodání zboží na vývoz činí nejméně 20 % z celkového
obratu v předchozím kalendářním roce; v případě, že plátce
zahájí podnikání v průběhu kalendářního roku, přepočte se obrat
k 31. prosinci na celý kalendářní rok.
(5) Oprávněný vývozce má nárok na vrácení nadměrného odpočtu
vztahujícího se k vyváženému zboží za zdaňovací období, ve kterém
vznikl, a to do 15 dnů od lhůty pro předložení daňového přiznání
za toto zdaňovací období, popřípadě do 15 dnů od data skutečného
předložení daňového přiznání za zdaňovací období, pokud daňové
přiznání nepředloží včas.
(6) Oprávněný vývozce, který zároveň uskutečňuje zdanitelná
plnění v tuzemsku, má v případě nadměrného odpočtu nárok na
vrácení poměrné části nadměrného odpočtu za zdaňovací období, a to
do 15 dnů od lhůty pro předložení daňového přiznání za toto
zdaňovací období, popřípadě do 15 dnů od data skutečného
předložení daňového přiznání za zdaňovací období, pokud daňové
přiznání nepředloží včas. Tato poměrná část se stanoví jako součin
celkové daně zaúčtované na vstupu za zdaňovací období upravené
podle § 19 a koeficientu. Tento koeficient se stanoví jako podíl,
v jehož čitateli je součet cen bez daně za vyvážené zboží a ve
jmenovateli součet cen bez daně za zdanitelné plnění kromě
zdanitelných plnění osvobozených od daňové povinnosti podle § 24.
Při výpočtu koeficientu se vychází z údajů za příslušné zdaňovací
období. Koeficient se zaokrouhluje na dvě desetinná místa.
(7) Vrácení poměrné části nadměrného odpočtu stanovené podle
odstavců 5 a 6 za zdaňovací období nesmí překročit nadměrný
odpočet za zdaňovací období. V případě postupu podle § 22 se
nadměrný odpočet sníží o částku vrácené daně.
(8) Daňovým dokladem při vývozu zboží je písemný návrh na
celní řízení.
(9) Federální ministerstvo financí po dohodě s federálním
ministerstvem zahraničních věcí upraví vyhláškou zvláštní způsob
odpočtu, popřípadě vrácení daně plátcům za zdanitelná plnění
poskytovaná osobám jiných států, které požívají výhod podle
mezinárodních smluv, jimiž je Česká a Slovenská Federativní
Republika vázána a které byly zveřejněny ve Sbírce zákonů.
(10) Federální ministerstvo financí upraví vyhláškou zvláštní
způsob odpočtu, popřípadě vrácení daně plátcům za zdanitelná
plnění poskytovaná osobám při přechodu státní hranice České
a Slovenské Federativní Republiky.
§ 48
Poskytování služeb a převod a využití práv
do zahraničí
(1) Poskytování služeb a převod a využití práv do zahraničí
se pro účely daně posuzuje stejně jako vývoz zboží podle § 47 odst. 1, 3, 4, 5, 6, 7.
(2) Pro účely odstavce 1 se poskytování finančních a
pojišťovacích činností do zahraničí nepovažuje za dodání
osvobozené od daňové povinnosti podle § 24. Při stanovení výše
odpočtu se postupuje podle § 19.
(3) Poskytováním služeb do zahraničí se rozumí také
poskytování služeb v tuzemsku, jestliže se tyto služby:
a) vztahují výhradně k nemovitému majetku nacházejícímu se v
zahraničí,
b) jsou poskytovány osobě výhradně v souvislosti s jejím
podnikáním v zahraničí,
c) vztahují výhradně ke zboží dovezenému do tuzemska za účelem
poskytnutí služeb souvisejících s tímto zboží za podmínky, že
toto zboží je do šesti měsíců ode dne původního dovozu opět
vyvezeno do zahraničí.
§ 49
Mezinárodní přeprava
(1) Mezinárodní přeprava zboží, peněz a mezinárodní
pravidelná přeprava osob, kterou se rozumí přeprava dopravním
prostředkem:
a) z místa v zahraničí do místa v zahraničí přes tuzemsko,
b) z místa v zahraničí do místa v tuzemsku,
c) z místa v tuzemsku do místa v zahraničí,
d) mezi dvěma místy v tuzemsku jako součást mezinárodní letecké a
vodní dopravy,
je od daňové povinnosti osvobozena.
(2) Plátce uskutečňující mezinárodní přepravu podle odstavce 1 má nárok na odpočet daně.
(3) Pravidelnou přepravou osob se rozumí přeprava osob v
určeném dopravním spojení podle předem stanovených jízdních řádů a
tarifních a přepravních podmínek, kdy cestující vstupují a
nastupují na předem určených zastávkách nebo místech.
(4) Služby související s mezinárodní přepravou jsou osvobozeny
od daňové povinnosti, pokud jsou poskytovány v souvislosti s
mezinárodní přepravou podle odstavce 1.
(5) Ustanovení § 47 odst. 4, 5, 6 a 7 platí pro mezinárodní
přepravu ve stejném rozsahu jako pro vývoz zboží.
§ 50
Příležitostná autobusová přeprava provozovaná
zahraničním provozovatelem v tuzemsku
(1) Daňové povinnosti podléhá příležitostná autobusová
přeprava v tuzemsku.
(2) Daňová povinnost vzniká dnem překročení státní hranice
České a Slovenské Federativní Republiky do tuzemska.
(3) Základem daně je součin počtu přepravovaných osob a počtu
ujetých kilometrů v tuzemsku. Do počtu přepravovaných osob se
nezapočítává jeden řidič a jeden průvodce nebo vedoucí zájezdu.
(4) Sazba daně je 0,05 Kčs za osobu a ujetý kilometr v
tuzemsku.
(5) Daň se vypočítá jako součin základu a sazby daně.
(6) Daň je splatná zálohově při překročení státní hranice
České a Slovenské Federativní Republiky do tuzemska podle
předpokládaného počtu ujetých kilometrů a vyúčtování daně se
provede před opuštěním území České a Slovenské Federativní
Republiky. Je-li zaplacená záloha nižší, než skutečná daň, je
provozovatel povinen rozdíl doplatit, je-li zaplacená záloha vyšší
než skutečná daň, správce daně rozdíl ihned vrátí.
(7) Daň se nevyměřuje a ani nevrací do hodnoty 100 Kčs.
ČÁST PÁTÁ
Závěrečná, přechodná
a zrušovací ustanovení
§ 51
Uplatňování daně
(1) Daň podle tohoto zákona se uplatňuje pro všechna
zdanitelná plnění uskutečněná počínaje dnem účinnosti tohoto
zákona, pokud není stanoveno tímto zákonem jinak.
(2) Daň se neuplatňuje u osobního automobilu, pokud byl přede
dnem účinnosti tohoto zákona oprávněně nakoupen za cenu včetně
daně z obratu nebo včetně dovozní daně.
§ 52
Registrace plátců daně
při přechodu na nový systém daně
(1) Osoba, jejíž obrat v roce 1991 přesáhl 6 000 000 Kčs, je
povinna předložit žádost o registraci nejpozději do 20. prosince
1992, pokud před tímto datem neukončí podnikání.
(2) Osoba, jejíž obrat od 1. ledna 1992 do 30. září 1992
přesáhne 6 000 000 Kčs, je povinna předložit žádost o registraci
nejpozději do 20. prosince 1992, pokud do 31. prosince 1992
neukončí podnikání.
(3) Osoba, jejíž celkový obrat za rok 1992 přesáhne 6 000 000
Kčs, je povinna předložit žádost o registraci nejpozději do 20.
ledna 1993, pokud do 31. prosince 1992 neukončí podnikání.
(4) Osoby, jejichž obrat v roce 1991 a 1992 nepřesáhl limit
stanovený v odstavcích 1 a 2 a které se chtějí stát plátcem od 1.
ledna 1993, mohou předložit žádost o registraci na vlastní žádost
u příslušného finančního orgánu nejpozději do 20. prosince 1992.
(5) Osoby, které budou k 31. prosinci 1992 plátci daně z
obratu a nepředloží do 20. prosince 1992 žádost o registraci
plátce daně z přidané hodnoty, jsou povinny odvést daň z obratu u
majetku pořízeného za ceny bez daně sníženou o poměrnou část
oprávek podle účetního stavu k 31. prosinci 1992. Daň z obratu
uvedou do posledního hlášení o dani z obratu za rok 1992.
(6) Rozpočtové a příspěvkové organizace, účelové fondy
federace a státní fondy republik a obce, pokud jsou osobami
podléhajícími dani, jejichž obrat v roce 1991 a 1992 nepřesáhl
limit stanovený v odstavcích 1 a 2, mohou předložit žádost o
registraci na vlastní žádost u příslušného finančního orgánu do
20. prosince 1992. Pokud tyto subjekty nepředloží žádost o
registraci k tomuto dni, nejsou povinny odvést daň z obratu u
majetku pořízeného za ceny bez daně.
(7) V průběhu jednoho roku od účinnosti tohoto zákona může
požádat osoba, která předložila žádost o registraci na vlastní
žádost, o zrušení registrace, a to za podmínek stanovených zákonem
národních rad. V těchto případech neplatí ustanovení § 5 odst. 5.
V tomto případě je plátce povinen odvést daň z obratu u majetku,
který oprávněně do 31. prosince 1992 nakoupil za ceny bez daně
z obratu, a to podle účetního stavu ke dni zrušení registrace.
§ 53
Uplatňování daně u majetku kromě zásob
materiálu a zboží při přechodu na nový systém daně
(1) Má-li osoba, která předložila nejpozději do 20. ledna
1993 žádost o registraci, v evidenci k 1. lednu 1993 majetek kromě
zásob materiálu a zboží pořízený oprávněně za ceny včetně daně
z obratu nebo dovozní daně, má nárok na odpočet této daně z obratu
nebo dovozní daně snížený o částku daně odpovídající poměrné části
oprávek podle zvláštních předpisů. Nárok na odpočet nevzniká,
jde-li o daň zaplacenou nebo zaúčtovanou při nákupu osobních
automobilů s výjimkou nákupů podle § 18 odst. 5. Nárok na odpočet
podle ustanovení tohoto zákona vzniká plátci za předpokladu, že
a) pořídil majetek kromě zásob po 1. lednu 1992,
b) má k dispozici doklady vystavené plátci daně z obratu, ze
kterých je zřejmá výše daně z obratu zaplacená nebo zaúčtovaná,
nebo doklady vystavené plátci daně z obratu, ze kterých je
možné výši daně z obratu určit, a doklady o zaplacení dovozní
daně, a to daně z obratu a dovozní daně zaplacené nebo
zaúčtované nejpozději do doby uplatnění nároku na její odpočet
a maximálně do výše sazeb daně z obratu platných k 31. prosinci
1992,
c) provedl celkovou inventarizaci hmotného a nehmotného majetku,
kromě zásob k 31. prosinci 1992 podle zvláštního předpisu.
(2) Odpočet daně se uplatní v daňovém přiznání podaném za
první zdaňovací období po 1. lednu 1993.
§ 54
Uplatňování daně u zásob materiálu a zboží
při přechodu na nový systém daně
(1) Má-li osoba, která předložila nejpozději do 20. ledna
1993 žádost o registraci, k 1. lednu 1993 zásoby materiálu a zboží
pořízené oprávněně za ceny včetně daně z obratu nebo dovozní daně,
s výjimkou výrobků podléhajících spotřební dani, má nárok na
odpočet této daně z obratu nebo dovozní daně za předpokladu, že
a) pořídila materiál a zboží po 1. červenci 1992,
b) má k dispozici doklady, ze kterých je zřejmá výše zaplacené
daně z obratu nebo dovozní daně,
c) provedla celkovou inventarizaci těchto zásob k 31. prosinci
1992 podle zvláštního předpis.
(2) U zboží podléhajícího spotřební dani může plátce uplatnit
nárok na odpočet daně ve výši 23 % ze zaplacené daně z obratu nebo
dovozní daně zaplacené nebo zaúčtované do doby uplatnění nároku na
odpočet.
(3) Postup při uplatnění nároku na odpočet zaplacené daně z
obratu a dovozní daně upraví vyhláškou příslušný orgán státní
správy České republiky a Slovenské republiky.
§ 56
Uplatňování daně u plnění podle smluv
uzavřených před účinností zákona
(1) U smluv uzavřených před účinností tohoto zákona, jestliže
se zdanitelné plnění uskuteční po dnu, kdy nabyde účinnosti, se
vztahují ustanovení tohoto zákona na první zdanitelné plnění,
které se uskuteční po dni účinnosti tohoto zákona. Přitom se
platné podmínky smlouvy považují za změněné ve smyslu tohoto
odstavce a cena zdanitelného plnění uvedená ve smlouvě se zvýší
nebo sníží o daň, pokud již smlouva tuto změnu podmínek
neobsahuje.
(2) U smluv o koupi najaté věci uzavřených před účinností
tohoto zákona se jeho ustanovení vztahují na splátky nájemného po
1. lednu 1993. Pro účely § 9 odst. 5 a § 14 odst. 6 se v tomto
případě bude vycházet ze vstupní ceny bez daně snížené o nájemné
zaplacené do 31. prosince 1992 a snížené o částku připadající na
finanční činnosti v poměrné části odpovídající délce pronájmu.
(3) V případě zpět vyváženého zboží, které bylo propuštěno do
záznamního oběhu v tuzemsku před účinností tohoto zákona a bylo
předmětem smlouvy o koupi najaté věci, se bude při stanovení
základu daně vycházet ze základu pro vyměření cla sníženého o
nájemné zaplacené do 31. prosince 1992.
§ 57
Platnost dosavadních předpisů
(1) Podle dosavadních předpisů se až do svého zakončení
posuzují všechny lhůty, které začaly běžet přede dnem účinnosti
tohoto zákona, jakož i lhůty pro uplatnění práv, které se řídí
dosavadními předpisy, i když začnou běžet po účinnosti tohoto
zákona. Pro daňové povinnosti za rok 1992 a předchozí léta se
použijí dosavadní předpisy upravující daň z obratu a dovozní daň.
(2) Uskuteční-li se plnění podléhající dani z obratu do 31.
prosince 1992 včetně a faktura nebo jiný doklad o prodeji nebo o
vnitropodnikovém použití zboží 46) bude vystaven po 1. lednu 1993,
plátce daně z obratu uvede údaje o tomto plnění do posledního
hlášení o dani z obratu za rok 1992. Byla-li faktura nebo jiný
doklad vystaven po lhůtě pro vyhotovení posledního hlášení o dani
z obratu za rok 1992 nebo se jedná o opravu zdanitelného
obratu,47) vyhotoví dodatečné hlášení o dani z obratu.
§ 58
Zrušovací ustanovení
Zrušují se:
1. zákon č. 73/1952 Sb., o dani z obratu, ve znění zákona č.
107/1990 Sb.,
2. zákon č. 530/1991 Sb., o dovozní dani,
3. vyhláška federálního ministerstva financí č. 560/1990 Sb.,
kterou se provádí zákon o dani z obratu,
4. vyhláška federálního ministerstva financí č. 575/1991 Sb., o
náležitostech hlášení o dovozní dani.
Havel v.r.
Dubček v.r.
Čalfa v.r.
Příl.1
Seznam zboží podléhajícího sazbě daně 5 %
Číselný kód Název zboží 01 - Živá zvířata 02 - Maso a poživatelné droby 03 - Ryby a korýši, měkkýši a ostatní vodní bezobratlovci mimo: 030110 - Akvarijní ryby 030265 - Žraloci 03027000 - Játra, jikry a mlíčí 0306 - Korýši, též bez krunýřů, živí, čerství, chlazení, zmrazení, sušení, nasolení, nebo ve slaném nálevu; korýši v krunýřích, vaření ve vodě nebo v páře, též chlazení, zmrazení, sušení, nasolení nebo ve slaném nálevu; mouky, moučky a pelety z korýšů, vhodné k lidskému používání 0307 - Měkkýši, též odděleni od svých lastur nebo ulit, živí, čerství, chlazení, zmrazení, sušení, nasolení nebo ve slaném nálevu; vodní bezobratlovci jiní než korýši a měkkýši, živí, čerství, chlazení, zmrazení, sušení, nasolení ve slaném nálevu; mouky, moučky a pelety z korýšů, vhodné k lidskému používání 04 - Mléko a mlékárenské výrobky; ptačí vejce; přírodní med; jedlé výrobky živočišného původu, jinde neuvedené ani nezahrnuté 07 - Zelenina, poživatelné rostliny, kořeny a hlízy 08 - Jedlé ovoce a ořechy; slupky citrusových plodů a melounů 10 - Obilí 11 - Mlýnské výrobky; slad; škroby; inulin; pšeničný lepek 12 - Olejnatá semena a olejnaté plody; různá semena a plody; průmyslové a léčivé rostliny; sláma a pícniny 15 - Živočišné a rostlinné tuky a oleje; výrobky vzniklé jejich štěpením; upravené pokrmové tuky; živočišné nebo rostlinné tuky 16 - Přípravky z masa, ryb nebo korýšů, měkkýšů nebo jiných vodních bezobratlovců mimo: 160430 - Kaviár a kaviárové náhražky 1605 - Korýši, měkkýši a ostatní vodní bezobratlovci, upravení nebo v konzervách 1701 - Třtinový nebo řepný cukr a chemicky čistá sacharóza v pevném stavu 1702 - Ostatní cukry, včetně chemicky čisté laktózy, maltózy, glukózy a fruktózy (levulózy), v pevném stavu; cukerné sirupy bez přísad aromatických přípravků nebo barviva; umělý med, též smíšený s přírodním medem; karmelizované cukry a melasy 1703 - Melasy získané extrahováním nebo rafinací cukru 19 - Přípravky z obilí, mouky, škrobu nebo mléka; jemné pečivo 20 - Přípravky ze zeleniny, ovoce, ořechů nebo jiných částí rostlin 2201 - Voda, včetně minerálních vod přírodních nebo umělých a sodovek, bez přísady cukru nebo jiných sladidel, nearomatizované; led a sníh 2202 - Voda, včetně minerálních vod a sodovek, s přídavkem cukru nebo jiných sladidel nebo aromatizované a jiné nealkoholické nápoje vyjma ovocných nebo zeleninových šťáv čísla 2009 2209 - Stolní ocet a jeho náhražky získané z kyseliny octové 23 - Zbytky a odpady v potravinářském průmyslu; připravené krmivo mimo: 230700 - Vinný kal; surový vinný kámen 23089011 - Výtlačky z hroznů (matoliny), mající celkový měrný alkoholometrický titr nepřesahující 4,3 % mas a obsah sušiny ne menší než 40 % hmotnosti 23089019 - Výtlačky z hroznů (matoliny), ostatní 2309 - Přípravky používané k výživě zvířat 27 - Nerostná paliva, minerální oleje a výrobky jejich destilace; živičné látky; minerální vosky mimo: 27060000 - Černouhelný, hnědouhelný nebo rašelinový dehet a ostatní minerální dehty, též dehydratované, částečně destilované, včetně rekonstituovaných dehtů 2707 - Oleje a ostatní produkty destilace vysokotepelných černouhelných dehtů; podobné produkty, ve kterých hmotnost aromatických složek převažuje nad hmotností nearomatických složek 2708 - Smola a smolný koks z černouhelného dehtu nebo z jiných minerálních dehtů 270900 - Minerální oleje a oleje ze živičných nerostů, surové 271000 - Minerální oleje a oleje ze živičných nerostů, jiné než surové; přípravky jinde neuvedené ani nezahrnuté, obsahující nejméně 70 % hmotnosti nebo více minerálních olejů nebo olejů ze živičných nerostů, jsou-li tyto podstatnou složkou těchto přípravků mimo: 27100079 - Pro jiné účely - topné oleje (sazba 5 %) 2712 - Vazelina, parafin, mikrokrystalický (ropný) vosk, parafinový gáč, ozokerit, montanní vosk, rašelinový vosk, ostatní minerální vosky a podobné výrobky, získané synteticky nebo jiným způsobem též barvené 2713 - Petrolejový koks, petrolejová živice a jiné zbytky minerálních olejů nebo olejů ze živičných nerostů 2714 - Přírodní živice (bitumen) a přírodní asfalt; živičné břidlice a živičné písky; asfaltity a asfaltové horniny 27150000 - Živičné směsi na bázi přírodního asfaltu nebo přírodní živice, petrolejové (naftové) živice, zemního dehtu nebo smoly ze zemního dehtu (např. asfaltový tmel, ředěné a podobné výrobky)
29251100 - Sacharin a jeho soli 2941 - Antibiotika
30 - Farmaceutické výrobky 3209 - Nátěrové barvy a laky (včetně emailu a jemných laků) založené na syntetických polymerech nebo chemicky upravených přírodních polymerech, rozptýlené nebo rozpuštěné ve vodném prostředí 38239098 - Ostatní - pouze bioplyn 39209990 - Ostatní - pouze fóliový materiál z polyvinylalkoholu
440130 - Dřevěné piliny, zbytky a odpad, též aglomerované ve tvaru špalků, briket, pelet a podobných tvarech
4810 - Papír, kartón a lepenka, natírané na jedné nebo na obou stranách kaolinem nebo jinou anorganickou látkou, též s pojidlem, bez jakéhokoliv dalšího nátěru, případně na povrchu barvené, zdobené nebo potištěné, v kotoučích nebo listech (arších) - pouze ze stoprocentně recyklovaného papíru 4817 - Obálky, zálepky, neilustrované dopisnice a lístky pro korespondenci, z papíru, kartónu nebo lepenky; krabice, tašky, brašny a psací soupravy obsahující potřeby pro korespondenci, z papíru, kartónu nebo lepenky - pouze ze stoprocentně recyklovaného papíru 4818 - Toaletní papír, kapesníky, odličovací ubrousky, ručníky, ubrusy, ubrousky, dětské pleny, hygienické tampóny, prostěradla a podobné zboží používané v domácnosti, k toaletním, hygienickým a nemocničním účelům, oděvy a jejich doplňky z papíroviny, z papíru, buničité vaty nebo pásů z plstěných buničinových vláken - pouze ze stoprocentně recyklovaného papíru 4820 - Rejstříky, účetní knihy, bloky (poznámkové, objednávek, stvrzenek), memorandové zápisníky, složky dopisních papírů a podobné výrobky, sešity blokových sacích papírů, rychlovazače (s volnými listy nebo jiné), desky a spisové mapy, obchodní tiskopisy, sady papírů proložené karbonovými papíry a ostatní školní, kancelářské a papírnické výrobky z papíru nebo kartónu; alba na vzorky nebo sbírky a obaly na knihy, z papíru, kartónu nebo lepenky - pouze ze stoprocentně recyklovaného papíru 4901 - Knihy, brožury, letáky a podobné tiskařské výrobky, též v jednotlivých listech (arších) 4902 - Noviny, časopisy a periodika, též ilustrované, případně obsahující inzerci nebo reklamy
4903 - Obrázková alba nebo obrázkové knihy, předlohy ke kreslení a omalovánky pro děti 4904 - Hudebniny (noty), ručně psané nebo tištěné, též vázané nebo ilustrované 4905 - Kartografické výrobky všech druhů, včetně atlasů, nástěnných map, topografických plánů a glóbusů, tištěné
841869991 - Ostatní tepelná čerpadla
87039010 - S elektrickými motory - osobní automobily a jiná motorová vozidla konstruovaná hlavně pro přepravu osob (vyjma uvedených v čísle 8702), včetně osobních dodávkových automobilů a závodních automobilů 8713 - Vozíky pro invalidy, též s motorem nebo jiným mechanickým pohonným zařízením
900140 - Brýlové čočky ze skla
9021 - Ortopedické pomůcky a přístroje, včetně berlí, léčebných a chirurgických pásů a bandáží; dlahy a jiné potřeby a přístroje pro léčení zlomenin; protézní pomůcky a přístroje; přístroje pro nedoslýchavé a jiné přístroje nošené v ruce nebo na těle anebo implantované v organismu ke kompenzování následků nějaké vady nebo neschopnosti 90261051 - Průtokoměry - ostatní 90261091 - Průtokoměry - elektronické Číselný kód obsahuje dvojciferný kód kapitoly Harmonizovaného systému46) (dále jen "harmonizovaný systém") nebo čtyřciferný kód čísla harmonizovaného systému nebo šesticiferný kód položky harmonizovaného systému nebo osmiciferný kód položky kombinované nomenklatury.47)
Příl.2
Seznam služeb podléhajících sazbě daně 23%
Číselný kód Název služby 903 1 - Stravování restaurační 911 - Opravy a údržba strojů a zařízení pro energetiku a těžbu 912 - Opravy a údržba strojů a zařízení pro metalurgický, strojírenský a kovodělný průmysl 913 - Opravy a údržba strojů a zařízení pro chemický průmysl 914 - Opravy a údržba strojů a zařízení pro spotřební a potravinářský průmysl 915 - Opravy a údržba traktorů, zemědělských strojů a zařízení 916 - Opravy a údržba strojů a zařízení pro stavební výrobu a výrobu stavebních hmot a jejich uzlů 917 - Opravy a údržba dopravních prostředků 918 - Opravy a údržba výrobků elektrotechnického a elektronického průmyslu 919 - Opravy a údržba výrobků jemné mechaniky a opravy nářadí 921 - Opravy a údržba ostatních výrobků strojírenského a kovodělného průmyslu 922 - Opravy pryžových výrobků (kromě obuvi) 923 - Opravy výrobků dřevozpracujícího průmyslu 924 - Opravy výrobků textilního a konfekčního průmyslu 925 - Opravy výrobků kožedělného průmyslu mimo: 925 3 - Opravy obuvi 926 - Opravy výrobků kulturní spotřeby a ostatních průmyslových výrobků mimo: 926 94 - Opravy a údržba výrobků ortopedických a protetických, výrobků oční optiky a ochranných pomůcek 932 2 - Doprava nákladů silniční 953 - Ubytovací služby 954 - Služby cestovního ruchu 969 - Půjčování předmětů dlouhodobé spotřeby mimo: 969 7 - Služby provozů samoobslužných 974 - Obchodní a zprostředkovatelské služby 975 - Půjčování strojů a zařízení organizacím Číselný kód obsahuje obor, případně obor, skupinu a podskupinu Jednotné klasifikace výkonů.48)
1) § 2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník.
2a) § 829 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění
pozdějších předpisů (úplné znění č. 47/1992 Sb.).
2b) § 27 a násl. zákoníku práce.
3) § 116 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění
pozdějších předpisů.
4) § 409 až 475 zákona č. 513/1991 Sb.
5) § 663 zákona č. 40/1964 Sb.
6) § 536 zákona č. 513/1991 Sb.
8) § 2 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách
9) Zákon č. 213/1992 Sb., o spotřebních daních.
10) Např.: Zákon ČNR č. 565/1991 Sb., o místních poplatcích, zákon
SNR č. 544/1991 Sb., o místních poplatcích, ve znění zákona
SNR č. 72/1992 Sb.
10a) § 29 zákona č. 286/1992 Sb., o daních z příjmů.
11) Vyhláška Federálního statistického úřadu č. 124/1980 Sb., o
jednotné klasifikaci stavebních objektů a stavebních prací
výrobní povahy, ve znění pozdějších předpisů.
12) Vyhláška Federálního statistického úřadu č. 114/1972 Sb., o
zavedení a využívání jednotné klasifikace výkonů, ve znění
pozdějších předpisů - obory číslo 941, 942, 943 a 945.
13) § 1 zákona č. 528/1990 Sb., devizový zákon, ve znění
pozdějších předpisů.
15) S 2 zákona č. 222/1946 Sb., o poště (poštovní zákon),
16) § 5 zákona č. 222/1946 Sb.
17) Zákon č. 110/1964 Sb., o telekomunikacích, ve znění pozdějších
předpisů.
18) § 3 zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a
televizního vysílání.
19) § 313 zákona č. 513/1991 Sb.
20) § 682 zákona č. 513/1991 Sb.
21) § 692 zákona č. 513/1991 Sb.
22) § 2 písm. b) zákona č. 528/1990 Sb.
23) Vyhláška č. 114/1972 Sb., ve znění pozdějších předpisů - obor
číslo 953.
24) § 2, § 57a a 57b zákona č. 29/1984 Sb., o soustavě základních
a středních škol (školský zákon), ve znění zákona č. 171/1990
Sb.
25) § 1 zákona č. 172/1990 Sb., o vysokých školách.
26) § 1 odst. 2 zákona ČNR č. 390/1991 Sb., o předškolních
zařízeních a školských zařízeních.
§ 12 odst. 5 zákona ČNR č. 564/1990 Sb., o státní správě a
samosprávě ve školství.
26a) Vyhláška č. 114/1972 Sb., o zavedení a využívání jednotné
klasifikace výkonů, ve znění pozdějších předpisů - obor 961.
27) § 8 vyhlášky ministerstva práce a sociálních věcí ČR č.
21/1991 Sb., o bližších podmínkách zabezpečování rekvalifikace
uchazečů o zaměstnání a zaměstnanců.
§ 7 vyhlášky ministerstva práce a sociálních věcí SR č.
51/1991 Sb., kterou se určují bližší podmínky zabezpečování
rekvalifikace uchazečů o zaměstnání a zaměstnanců, jakož i
podmínky vydávání dokladů o kvalifikaci s celostátní
působností.
28) Vyhláška č. 114/1972 Sb., ve znění pozdějších předpisů - obor
číslo 964.
29) Zákon ČNR č. 548/1991 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č.
20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění zákona České
národní rady č. 210/1990 Sb. a zákona České národní rady č.
425/1990 Sb.
Zákon ČNR č. 160/1992 Sb., o zdravotní péči v nestátních
zdravotnických zařízeních.
Zákon SNR č. 419/1991 Sb., kterým se mění a doplňují některé
předpisy v oblasti zdravotnictví.
30) Nařízení vlády ČR č. 216/1992 Sb., kterým se vydává Zdravotní
řád a provádějí některá ustanovení zákona České národní rady
č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění.
31) Zákon ČNR č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění.
32) Vyhláška č. 114/1972 Sb., ve znění pozdějších předpisů - obor
číslo 965.
33) Zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění
pozdějších předpisů.
35) Zákon ČNR č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných
hrách.
Zákon SNR č. 194/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných
hrách, ve znění pozdějších předpisů.
36) § 476 a 487 zákona č. 513/1991 Sb.
37) § 75 zákona č. 44/1974 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších
předpisů.
38) § 78 zákona č. 44/1974 Sb.
39) § 46 zákona č. 44/1974 Sb.
40) § 44 zákona č. 44/1974 Sb.
41) Vyhláška federálního ministerstva zahraničního obchodu č.
69/1989 Sb., o osvobození obchodního zboží dováženého a
pocházejícího z rozvojových zemí od dovozního cla.
42) Vládní vyhláška č. 59/1948 Sb., kterou se uvádí v prozatímní
platnost Všeobecná dohoda o clech a obchodu ze dne 30. října
1947.
43a) Vyhláška č. 572/1990 Sb., o osvobození zboží dováženého pro
potřebu státem registrovaných církví, náboženských
společností, řeholních řádů, kongregací a jejich
charitativních zařízení od dovozního cla.
Vyhláška č. 39/1992 Sb., o osvobození vybraných druhů zboží
od dovozního cla.
46) § 4 zákona č. 73/1952 Sb., o dani z obratu, ve znění zákona č.
107/1990 Sb.
46) Vyhláška ministra zahraničních věcí č. 160/1988 Sb., o Mezinárodní úmluvě
o harmonizovaném systému popisu a číselného označování zboží a Protokolu
o její změně.
47) § 11 zákona č. 73/1952 Sb.
47) Zákon č. 44/1974 Sb.
48) Vyhláška č. 114/1972 Sb., ve znění pozdějších předpisů.