45/2020 Sb., o zamezení dvojímu zdanění ve vztahu k Tchaj-wanu

Tato Ustanovení o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu (dále jen "Ustanovení”) se vztahují na osoby, které jsou rezidenty jednoho nebo obou území, která jsou uvedena v čl. 2 odst. 1 písm. a) a b).

(2) Ustanovení se rovněž vztahují na jakékoliv daně stejného nebo v zásadě podobného druhu ukládané po 12. prosinci 2017 vedle nebo místo současných daní. Příslušný úřad jednoho území sdělí příslušnému úřadu druhého území veškeré podstatné změny, které byly provedeny v daňových zákonech uplatňovaných na prvně zmíněném území.

(2) Pokud jde o provádění Ustanovení v jakémkoliv čase některým z území, bude mít každý výraz, který v nich není definován, pokud souvislost nevyžaduje odlišný výklad, takový význam, jenž mu náleží v tomto čase podle právních předpisů tohoto území pro účely daní, na které se Ustanovení vztahují, přičemž jakýkoliv význam podle používaných daňových zákonů tohoto území bude převažovat nad významem daným výrazu podle jiných právních předpisů tohoto území.

(1) Výraz "rezident území" označuje pro účely těchto Ustanovení každou osobu, která je podle právních předpisů tohoto území podrobena na tomto území zdanění z důvodu svého bydliště, stálého pobytu, místa hlavního vedení, místa založení nebo jakéhokoli jiného podobného kritéria, a rovněž zahrnuje toto území a jakýkoliv jeho nižší správní útvar nebo místní úřad.

(2) Osoba není rezidentem území pro účely těchto Ustanovení, jestliže je tato osoba podrobena zdanění na tomto území pouze z důvodu příjmu ze zdrojů na tomto území, a to s výhradou, že se tento odstavec neuplatňuje ve vztahu k fyzickým osobám, které jsou rezidenty území uvedeného v čl. 2 odst. 1 písm. b), pokud tam jsou fyzické osoby, které jsou rezidenty tohoto území, zdaněny pouze z důvodu příjmu ze zdrojů na tomto území v souladu s jeho zákonem o daních z příjmů.

(4) Jestliže osoba, jiná než osoba fyzická, je podle odstavců 1 a 2 rezidentem obou území, příslušné úřady území se budou snažit určit vzájemnou dohodou území, u kterého se bude mít za to, že je tato osoba pro účely těchto Ustanovení jeho rezidentem, berouce do úvahy místo jejího hlavního vedení, místo, kde byla právně ustavena či jinak vytvořena, a jakékoliv další významné faktory. Pokud taková dohoda nebude nalezena, tato osoba nebude oprávněna k jakékoliv daňové úlevě nebo daňovému osvobození, která je poskytnuta nebo které je poskytnuto těmito Ustanoveními, a to až na výjimky, které mohou být dohodnuty co do rozsahu a způsobu příslušnými úřady území.

(1) Výraz "stálá provozovna" označuje pro účely těchto Ustanovení trvalé místo k výkonu činnosti, jehož prostřednictvím je zcela nebo zčásti vykonávána činnost podniku.

(5) Jestliže, bez ohledu na odstavce 1 a 2, osoba, jiná než nezávislý zástupce, na kterého se vztahuje odstavec 6, jedná na území na účet podniku a má a obvykle vykonává oprávnění uzavírat smlouvy jménem podniku, má se za to, že tento podnik má stálou provozovnu na tomto území ve vztahu ke všem činnostem, které tato osoba provádí pro podnik, pokud činnosti této osoby nejsou omezeny na činnosti uvedené v odstavci 4, které by, pokud by byly vykonávány prostřednictvím trvalého místa k výkonu činnosti, nezakládaly z tohoto trvalého místa k výkonu činnosti stálou provozovnu podle tohoto odstavce.

(6) Nemá se za to, že podnik má stálou provozovnu na území jenom proto, že na tomto území vykonává svoji činnost prostřednictvím makléře, generálního komisionáře nebo jakéhokoliv jiného nezávislého zástupce, pokud tyto osoby jednají v rámci své řádné činnosti.

(7) Skutečnost, že společnost, která je rezidentem jednoho území, ovládá společnost nebo je ovládána společností, která je rezidentem druhého území nebo která na tomto druhém území vykonává svoji činnost, ať prostřednictvím stálé provozovny nebo jinak, neučiní sama o sobě z kterékoli této společnosti stálou provozovnu druhé společnosti.

(1) Příjmy, které pobírá rezident jednoho území z nemovitého majetku, včetně příjmů ze zemědělství nebo lesnictví, umístěného na druhém území, mohou být zdaněny na tomto druhém území.

(2) Výraz "nemovitý majetek" má takový význam, jenž mu náleží podle právních předpisů území, na kterém je daný majetek umístěn. Výraz zahrnuje v každém případě příslušenství nemovitého majetku, živý a mrtvý inventář užívaný v zemědělství a lesnictví, práva, pro která platí ustanovení občanského práva vztahující se na pozemky, užívací právo k nemovitému majetku a práva na proměnlivé nebo pevné platby za těžení nebo za přivolení k těžení nerostných ložisek, pramenů a jiných přírodních zdrojů; lodě a letadla se nepovažují za nemovitý majetek.

(3) Odstavec 1 platí pro příjmy pobírané z přímého užívání, nájmu nebo každého jiného způsobu užívání nemovitého majetku.

(4) Odstavce 1 a 3 platí rovněž pro příjmy z nemovitého majetku podniku a pro příjmy z nemovitého majetku užívaného k vykonávání nezávislého povolání.

(1) Zisky podniku jednoho území podléhají zdanění jen na tomto území, pokud podnik nevykonává svoji činnost na druhém území prostřednictvím stálé provozovny, která je tam umístěna. Jestliže podnik vykonává svoji činnost tímto způsobem, mohou být zisky podniku zdaněny na druhém území, avšak pouze v takovém rozsahu, v jakém je lze přičítat této stálé provozovně.

(2) Jestliže podnik jednoho území vykonává svoji činnost na druhém území prostřednictvím stálé provozovny, která je tam umístěna, přisuzují se, s výhradou ustanovení odstavce 3, na každém území této stálé provozovně zisky, které by byla mohla docílit, kdyby byla jako samostatný podnik vykonávala stejné nebo obdobné činnosti za stejných nebo obdobných podmínek a byla zcela nezávislá ve styku s podnikem, jehož je stálou provozovnou.

(3) Při stanovení zisků stálé provozovny se povoluje odečíst náklady vynaložené pro účely stálé provozovny, včetně výloh vedení a všeobecných správních výloh takto vynaložených, ať vznikly na území, kde je stálá provozovna umístěna, či jinde.

(4) Jestliže je na některém území obvyklé stanovit zisky, které mají být přičteny stálé provozovně, na základě rozdělení celkových zisků podniku jeho různým částem, nic v odstavci 2 nevylučuje, aby se na tomto území stanovily zisky, jež mají být zdaněny, tímto obvyklým rozdělením; použitý způsob rozdělení musí být však takový, aby výsledek byl v souladu se zásadami stanovenými v tomto článku.

(5) Stálé provozovně se nepřičtou žádné zisky na základě skutečnosti, že pouze nakupovala zboží pro podnik.

(6) Zisky, které mají být přičteny stálé provozovně, se pro účely odstavců 1 až 5 stanoví každý rok stejným způsobem, pokud neexistují dostatečné důvody pro jiný postup.

(7) Jestliže zisky zahrnují části příjmů, o nichž se pojednává odděleně v jiných článcích těchto Ustanovení, nebudou tyto jiné články dotčeny tímto článkem.

(1) Zisky podniku území pobírané z provozování lodí nebo letadel v mezinárodní dopravě podléhají zdanění jen na tomto území.

(3) Odstavec 1 platí rovněž pro zisky z účasti na poolu, společném provozu nebo mezinárodní provozní organizaci, avšak pouze pro takovou část zisků takto pobíraných, která připadá na účastníka v poměru k jeho podílu na společném podnikání.

(1) Dividendy vyplácené společností, která je rezidentem jednoho území, rezidentu druhého území, mohou být zdaněny na tomto druhém území.

(3) Výraz "dividendy" použitý v tomto článku označuje příjmy z akcií nebo jiných práv, s výjimkou pohledávek, s podílem na zisku, jakož i jiné příjmy, které jsou podrobeny stejnému daňovému režimu jako příjmy z akcií podle právních předpisů území, jehož je společnost, která provádí platbu, rezidentem.

(4) Odstavce 1 a 2 se nepoužijí, jestliže skutečný vlastník dividend, který je rezidentem jednoho území, vykonává na druhém území, jehož je rezidentem společnost vyplácející dividendy, svoji činnost prostřednictvím stálé provozovny, která je tam umístěna, nebo vykonává na tomto druhém území nezávislé povolání ze stálé základny tam umístěné a jestliže účast, pro kterou se dividendy vyplácejí, se skutečně váže k této stálé provozovně nebo stálé základně; v takovém případě se použije čl. 7 nebo 14 podle toho, o jaký případ jde.

(5) Jestliže společnost, která je rezidentem jednoho území, dosahuje zisky nebo příjmy z druhého území, nelze na tomto druhém území zdanit dividendy vyplácené společností, ledaže jsou tyto dividendy vypláceny rezidentu tohoto druhého území nebo pokud účast, pro kterou se dividendy vyplácejí, se skutečně váže ke stálé provozovně nebo stálé základně, která je umístěna na tomto druhém území, ani podrobit nerozdělené zisky společnosti dani z nerozdělených zisků společnosti, i když vyplácené dividendy nebo nerozdělené zisky pozůstávají zcela nebo zčásti ze zisků nebo z příjmů majících zdroj na tomto druhém území.

(1) Úroky mající zdroj na jednom území a vyplácené rezidentu druhého území mohou být zdaněny na tomto druhém území.

(2) Tyto úroky však mohou být rovněž zdaněny na území, kde mají zdroj, a to podle právních předpisů tohoto území, avšak jestliže skutečný vlastník úroků je rezidentem druhého území, daň takto uložená nepřesáhne 10 % hrubé částky úroků.

(4) Výraz "úroky" použitý v tomto článku označuje příjmy z pohledávek jakéhokoliv druhu, ať zajištěných či nezajištěných zástavním právem na nemovitosti a majících či nemajících právo účasti na zisku dlužníka, a zejména příjmy z vládních cenných papírů a příjmy z obligací nebo dluhopisů, včetně prémií a výher, které se vážou k těmto cenným papírům, obligacím nebo dluhopisům. Penále ukládané za pozdní platbu se nepovažuje za úroky pro účely tohoto článku. Výraz "úroky" nezahrnuje žádnou část příjmu, která je považována za dividendu podle čl. 10 odst. 3.

(5) Odstavce 1 až 3 se nepoužijí, jestliže skutečný vlastník úroků, který je rezidentem jednoho území, vykonává na druhém území, kde mají úroky zdroj, svoji činnost prostřednictvím stálé provozovny, která je tam umístěna, nebo vykonává na tomto druhém území nezávislé povolání ze stálé základny tam umístěné a jestliže pohledávka, ze které jsou úroky placeny, se skutečně váže k této stálé provozovně nebo stálé základně; v takovém případě se použije čl. 7 nebo 14 podle toho, o jaký případ jde.

(6) Úroky mají zdroj na území, jestliže plátcem je rezident tohoto území. Jestliže však plátce úroků, ať je nebo není rezidentem některého území, má na území stálou provozovnu nebo stálou základnu, ve spojení s níž došlo k zadlužení, z něhož jsou úroky placeny, a tyto úroky jdou k tíži takové stálé provozovny nebo stálé základny, mají tyto úroky zdroj na tom území, kde je stálá provozovna nebo stálá základna umístěna.

(7) Jestliže částka úroků, které se vztahují k pohledávce, z níž jsou placeny, přesahuje v důsledku zvláštních vztahů mezi plátcem a skutečným vlastníkem nebo mezi jimi oběma a nějakou další osobou částku, kterou by byl smluvil plátce se skutečným vlastníkem, kdyby nebylo takových vztahů, použije se tento článek jen na tuto posledně uvedenou částku. Částka plateb, která ji přesahuje, bude v tomto případě zdaněna v souladu s právními předpisy každého území, s přihlédnutím k ostatním ustanovením těchto Ustanovení.

(1) Licenční poplatky mající zdroj na jednom území a vyplácené rezidentu druhého území mohou být zdaněny na tomto druhém území.

(3) Výraz "licenční poplatky" použitý v tomto článku označuje platby jakéhokoliv druhu obdržené jako náhrada za užití nebo za právo na užití jakéhokoliv autorského práva k dílu literárnímu, uměleckému nebo vědeckému, včetně kinematografických filmů, a filmů nebo pásek pro televizní nebo rozhlasové vysílání, jakéhokoliv patentu, ochranné známky, návrhu nebo modelu, plánu, tajného vzorce nebo postupu nebo jakéhokoliv průmyslového, obchodního nebo vědeckého zařízení nebo za informace, které se vztahují na zkušenosti nabyté v oblasti průmyslové, obchodní nebo vědecké.

(4) Odstavce 1 a 2 se nepoužijí, jestliže skutečný vlastník licenčních poplatků, který je rezidentem jednoho území, vykonává na druhém území, kde mají licenční poplatky zdroj, svoji činnost prostřednictvím stálé provozovny, která je tam umístěna, nebo vykonává na tomto druhém území nezávislé povolání ze stálé základny tam umístěné a jestliže právo nebo majetek, které dávají vznik licenčním poplatkům, se skutečně vážou k této stálé provozovně nebo stálé základně; v takovém případě se použije čl. 7 nebo 14 podle toho, o jaký případ jde.

(5) Licenční poplatky mají zdroj na území, jestliže plátcem je rezident tohoto území. Jestliže však plátce licenčních poplatků, ať je nebo není rezidentem některého území, má na území stálou provozovnu nebo stálou základnu, ve spojení s níž vznikla povinnost platit licenční poplatky, a tyto licenční poplatky jdou k tíži takové stálé provozovny nebo stálé základny, mají tyto licenční poplatky zdroj na tom území, kde je stálá provozovna nebo stálá základna umístěna.

(6) Jestliže částka licenčních poplatků, které se vztahují k užití, právu nebo informaci, za které jsou placeny, přesahuje v důsledku zvláštních vztahů mezi plátcem a skutečným vlastníkem nebo mezi jimi oběma a nějakou další osobou částku, kterou by byl smluvil plátce se skutečným vlastníkem, kdyby nebylo takových vztahů, použije se tento článek jen na tuto posledně uvedenou částku. Částka plateb, která ji přesahuje, bude v tomto případě zdaněna v souladu s právními předpisy každého území, s přihlédnutím k ostatním ustanovením těchto Ustanovení.

(1) Zisky, které pobírá rezident jednoho území ze zcizení nemovitého majetku uvedeného v čl. 6 a umístěného na druhém území, mohou být zdaněny na tomto druhém území.

(2) Zisky ze zcizení movitého majetku, který je částí provozního majetku stálé provozovny, kterou má podnik jednoho území na druhém území, nebo movitého majetku, který patří ke stálé základně, kterou má k dispozici rezident jednoho území na druhém území za účelem vykonávání nezávislého povolání, včetně zisků ze zcizení takové stálé provozovny (samotné nebo spolu s celým podnikem) nebo takové stálé základny, mohou být zdaněny na tomto druhém území.

(3) Zisky, které pobírá podnik území ze zcizení lodí nebo letadel provozovaných v mezinárodní dopravě nebo movitého majetku sloužícího k provozování těchto lodí nebo letadel, podléhají zdanění jen na tomto území.

(4) Zisky, které pobírá rezident jednoho území ze zcizení akcií nebo jiných podílů, jejichž hodnota plyne z více než 50 % přímo nebo nepřímo z nemovitého majetku umístěného na druhém území, mohou být zdaněny na tomto druhém území.

(5) Zisky ze zcizení jakéhokoliv jiného majetku, než který je uveden v odstavcích 1 až 4, podléhají zdanění jen na území, jehož je zcizitel rezidentem.

(2) Výraz "svobodné povolání" zahrnuje zejména nezávislé činnosti vědecké, literární, umělecké, vzdělávací nebo učitelské, jakož i nezávislé činnosti lékařů, právníků, inženýrů, architektů, dentistů a účetních.

(1) Platy, mzdy a jiné podobné odměny, které pobírá rezident jednoho území z důvodu zaměstnání, podléhají s výhradou čl. 16, 18 a 19 zdanění jen na tomto území, pokud zaměstnání není vykonáváno na druhém území. Je-li tam zaměstnání vykonáváno, mohou být odměny z něj pobírané zdaněny na tomto druhém území.

(3) Výraz "zaměstnavatel" zmíněný v odstavci 2 písm. b) označuje osobu, která má právo na vykonanou práci a která nese odpovědnost a riziko spojené s vykonáváním práce.

(4) Bez ohledu na odstavce 1 až 3 mohou být odměny pobírané z důvodu zaměstnání vykonávaného na palubě lodi provozované nebo letadla provozovaného podnikem území v mezinárodní dopravě zdaněny na tomto území.

Tantiémy a jiné podobné odměny, které pobírá rezident jednoho území jako člen správní rady nebo jakéhokoliv jiného obdobného orgánu společnosti, která je rezidentem druhého území, mohou být zdaněny na tomto druhém území.

(1) Příjmy, které pobírá rezident jednoho území jako na veřejnosti vystupující umělec, jako divadelní, filmový, rozhlasový nebo televizní umělec nebo hudebník nebo jako sportovec z takovýchto osobně vykonávaných činností na druhém území, mohou být bez ohledu na čl. 14 a 15 zdaněny na tomto druhém území.

(2) Jestliže příjmy z činností osobně vykonávaných umělcem nebo sportovcem neplynou umělci nebo sportovci samému, nýbrž jiné osobě, mohou být tyto příjmy bez ohledu na čl. 7, 14 a 15 zdaněny na území, na kterém jsou činnosti umělce nebo sportovce vykonávány.

(1) Penze a jakékoliv jiné podobné platy, včetně penzí souvisejících s výkonem veřejných funkcí a plateb prováděných na základě legislativy o sociálním zabezpečení, mající zdroj na jednom území a vyplácené rezidentu druhého území podléhají zdanění jen na prvně zmíněném území.

(2) Odstavec 1 se použije na penze a jakékoliv jiné podobné platy vyplácené rezidentu území bez ohledu na skutečnost, zda jsou tyto penze a jakékoliv jiné podobné platy vypláceny z důvodu dřívějšího zaměstnání.

(2) Ustanovení čl. 15 až 18 se použijí na platy, mzdy a jiné podobné odměny za služby prokazované v souvislosti s průmyslovou nebo obchodní činností vykonávanou některým územím nebo jeho nižším správním útvarem nebo místním úřadem.

Platby, které dostává za účelem úhrady nákladů své výživy, vzdělávání nebo studia student nebo žák, který je nebo bezprostředně před svým příjezdem na jedno území byl rezidentem druhého území a který se zdržuje na prvně zmíněném území pouze za účelem svého vzdělávání nebo studia, nepodléhají zdanění na tomto území za předpokladu, že takovéto platby plynou ze zdrojů mimo toto území.

(1) Části příjmů rezidenta území, ať mají zdroj kdekoliv, o kterých se nepojednává v předchozích článcích těchto Ustanovení, podléhají zdanění jen na tomto území.

(2) Odstavec 1 se nepoužije na příjmy jiné než příjmy z nemovitého majetku, který je definován v čl. 6 odst. 2, jestliže příjemce takových příjmů, který je rezidentem jednoho území, vykonává na druhém území svoji činnost prostřednictvím stálé provozovny, která je tam umístěna, nebo vykonává na tomto druhém území nezávislé povolání ze stálé základny tam umístěné a jestliže právo nebo majetek, pro které se příjmy platí, se skutečně vážou k této stálé provozovně nebo stálé základně; v takovém případě se použije čl. 7 nebo 14 podle toho, o jaký případ jde.

(3) Části příjmů rezidenta jednoho území, o kterých se nepojednává v předchozích článcích těchto Ustanovení a které mají zdroj na druhém území, mohou být rovněž, bez ohledu na odstavce 1 a 2, zdaněny na tomto druhém území.

(3) Jestliže je, v souladu s těmito Ustanoveními, příjem pobíraný rezidentem území vyňat na tomto území ze zdanění, toto území může přesto při výpočtu částky daně ze zbývajících příjmů tohoto rezidenta vzít v úvahu vyňatý příjem.

(1) Příslušníci jednoho území nebudou podrobeni na druhém území žádnému zdanění nebo jakýmkoliv povinnostem s ním spojeným, které jsou jiné nebo tíživější než zdanění a spojené povinnosti, kterým jsou nebo mohou být podrobeni příslušníci tohoto druhého území, kteří jsou, zejména s ohledem na rezidenci, ve stejné situaci. Toto ustanovení se bez ohledu na čl. 1 vztahuje rovněž na osoby, které nejsou rezidenty jednoho nebo obou území.

(2) Zdanění stálé provozovny, kterou má podnik jednoho území na druhém území, nebo stálé základny, kterou má k dispozici rezident jednoho území na druhém území, nebude na tomto druhém území nepříznivější než zdanění podniků nebo rezidentů tohoto druhého území, které nebo kteří vykonávají tytéž činnosti.

(3) Nic v tomto článku nebude vykládáno jako závazek jednoho území, aby přiznalo rezidentům druhého území jakékoliv osobní úlevy, slevy a snížení daně z důvodu osobního stavu nebo povinností k rodině, které přiznává svým vlastním rezidentům.

(4) Pokud se nebude aplikovat čl. 9, čl. 11 odst. 7 nebo čl. 12 odst. 6, budou úroky, licenční poplatky a jiné výlohy placené podnikem jednoho území rezidentu druhého území odčitatelné pro účely stanovení zdanitelných zisků takového podniku za stejných podmínek, jako kdyby byly placeny rezidentu prvně zmíněného území.

(5) Podniky jednoho území, jejichž kapitál je zcela nebo zčásti, přímo nebo nepřímo vlastněn nebo kontrolován jedním nebo více rezidenty druhého území, nebudou podrobeny na prvně zmíněném území žádnému zdanění nebo jakýmkoliv povinnostem s ním spojeným, které jsou jiné nebo tíživější než zdanění a spojené povinnosti, kterým jsou nebo mohou být podrobeny ostatní podobné podniky prvně zmíněného území.

(6) Tento článek se vztahuje na daně, které jsou předmětem těchto Ustanovení.

(7) Tento článek nebude vykládán tak, že se vztahuje na jakékoliv ustanovení právních předpisů jednoho území, které je určeno k podpoře hospodářského rozvoje a veřejného pořádku, a není použitelný v případě stálé provozovny podniku, který je rezidentem druhého území, za předpokladu, že prvně zmíněné území neukládá daň z příjmů na zisky, které jsou repatriovány tomuto podniku jeho stálou provozovnou.

(1) Jestliže se osoba domnívá, že opatření jednoho nebo obou území vedou nebo povedou u ní ke zdanění, které není v souladu s těmito Ustanoveními, může svůj případ, bez ohledu na opravné prostředky, které poskytují domácí právní předpisy těchto území, předložit příslušnému úřadu území, jehož je rezidentem nebo, pokud její případ spadá pod čl. 23 odst. 1, úřadu území, jehož je příslušníkem. Případ musí být předložen do 3 let od prvního oznámení opatření vedoucího ke zdanění, které není v souladu s těmito Ustanoveními.

(2) Jestliže bude příslušný úřad považovat námitku za oprávněnou a nebude-li sám schopen najít uspokojivé řešení, bude se snažit případ vyřešit vzájemnou dohodou s příslušným úřadem druhého území tak, aby se zamezilo zdanění, které není v souladu s těmito Ustanoveními. Jakákoliv dosažená dohoda bude uskutečněna bez ohledu na jakékoliv časové lhůty v domácích právních předpisech území.

(3) Příslušné úřady území se budou snažit vyřešit vzájemnou dohodou jakékoliv obtíže nebo pochybnosti, které mohou vzniknout při výkladu nebo provádění těchto Ustanovení. Mohou rovněž spolu konzultovat za účelem vyloučení dvojího zdanění v případech neupravených v těchto Ustanoveních.

(4) Příslušné úřady území mohou vejít v přímý styk za účelem dosažení dohody ve smyslu odstavců 1 až 3.

(1) Příslušné úřady území si budou vyměňovat takové informace, u nichž lze předpokládat, že jsou relevantní ve vztahu k provádění těchto Ustanovení nebo ve vztahu k provádění nebo vymáhání domácích právních předpisů, které se vztahují na daně všeho druhu a pojmenování ukládané jménem území nebo jejich nižších správních útvarů nebo místních úřadů, pokud zdanění, které upravují, není v rozporu s Ustanoveními. Výměna informací není omezena čl. 1 a 2.

(2) Veškeré informace obdržené územím podle odstavce 1 budou udržovány v tajnosti stejným způsobem jako informace získané podle domácích právních předpisů tohoto území a budou poskytnuty pouze osobám nebo úřadům (včetně soudů a správních úřadů), které se zabývají vyměřováním nebo vybíráním daní, které jsou uvedeny v odstavci 1, vymáháním nebo trestním stíháním ve věci těchto daní nebo rozhodováním o opravných prostředcích ve vztahu k těmto daním. Tyto osoby nebo úřady použijí tyto informace jen k těmto účelům. Mohou sdělit tyto informace při veřejných soudních řízeních nebo v soudních rozhodnutích. Informace obdržené územím mohou být bez ohledu na výše uvedené použity pro jiné účely, pokud takové informace mohou být použity pro takové jiné účely podle právních předpisů obou území a pokud příslušný úřad území poskytujícího informace dá souhlas k takovému použití.

(4) Jestliže jsou v souladu s tímto článkem jedním územím požadovány informace, druhé území použije svých opatření zaměřených na získávání informací, aby získalo požadované informace, i když toto druhé území takové informace nepotřebuje pro své vlastní daňové účely. Povinnost uvedená ve větě první podléhá omezením uvedeným v odstavci 3, avšak tato omezení nebudou v žádném případě vykládána tak, že umožňují území odmítnout poskytnout informace pouze z toho důvodu, že nemá domácí zájem na takových informacích.

(5) Odstavec 3 nebude v žádném případě vykládán tak, že umožňuje území odmítnout poskytnout informace pouze z toho důvodu, že informacemi disponuje banka, jiná finanční instituce, pověřenec nebo osoba, která jedná v zastoupení nebo jako zmocněnec, nebo proto, že se informace vztahují k vlastnickým podílům na osobě.

(1) Příslušný úřad území může jakékoli osobě, nebo pokud jde o jakoukoli transakci, odepřít výhody plynoucí z těchto Ustanovení, jestliže by podle jeho názoru poskytnutí těchto výhod znamenalo zneužití těchto Ustanovení.

(2) Tato Ustanovení v žádném případě nezabraňují územím provádět ustanovení jejich domácích právních předpisů určená k zabraňování situacím vyhýbání se daňové povinnosti nebo daňovým únikům.

Tato Ustanovení jsou, pokud není jinak stanoveno, striktně a výlučně založena na zásadě reciprocity.

(1) Česká ekonomická a kulturní kancelář Tchaj-pej a Tchajpejská hospodářská a kulturní kancelář Praha si vzájemně oznámí, kdy byl splněn postup umožňující provádění těchto Ustanovení na příslušném území.

(1) Tato Ustanovení se budou provádět, dokud nebude příslušným úřadem jednoho z území učiněno rozhodnutí o pozastavení nebo ukončení jejich provádění.