22/1958 Sb.
ZÁKON
ze dne 17. dubna 1958
o kulturních památkách.
Změna: 146/1971 Sb.
Národní shromáždění Republiky československé usneslo se na
tomto zákoně:
ČÁST PRVNÍ
§ 1
Úvodní ustanovení
(1) Účelem tohoto zákona je upravit ochranu kulturních
památek (dále jen "památky"), jejich využití a péči o ně pro
jejich kulturně politický význam tak, aby památky byly zachovány,
řádně spravovány, účelně společensky využity a zpřístupněny lidu a
staly se tak významnou součástí kulturního a hospodářského života
socialistické společnosti.
(2) Památky jsou chráněny státem. Národní výbory plní své
úkoly na úseku státní památkové péče nejen činností svých
výkonných orgánů, nýbrž také zapojováním širokého aktivu občanů,
kteří mohou na tomto úseku úspěšně působit, do stálých i jiných
komisí, zřízených pro tento účel.
(3) Je občanskou povinností každého, aby ochraně památek byl
nápomocen.
ČÁST DRUHÁ
Ochrana památek a péče o ně
ODDÍL 1
Předmět ochrany památek
§ 2
Pojem památky
(1) Památkou je kulturní statek, který je dokladem
historického vývoje společnosti, jejího umění, techniky, vědy a
jiných oborů lidské práce a života, nebo jest jí dochované
historické prostředí sídlištních celků a architektonických
souborů, anebo věc, která má vztah k význačným osobám a událostem
dějin a kultury.
(2) Za památku se považuje také soubor kulturních statků a
věcí, i když některé z nich nejsou památkami.
(3) V pochybnostech se považuje věc za památku až do
rozhodnutí výkonného orgánu krajského národního výboru, který si
před rozhodnutím vyžádá posudek Státního ústavu památkové péče a
ochrany přírody (§ 19).
§ 3
Národní kulturní památky
Památky, které tvoří nejvýznamnější součást kulturního
bohatství národa, prohlašuje vláda na návrh ministra školství a
kultury za národní kulturní památky. Národní kulturní památky
požívají zvýšené ochrany podle dalších ustanovení tohoto zákona.
§ 4
Památkové reservace
(1) Tvoří-li skupina nemovitých památek se svým prostředím
celek, může ministr školství a kultury v dohodě s
ministrem-předsedou Státního výboru pro výstavbu, s
ministrem-předsedou Státního úřadu plánovacího, s ministrem
financí a s ostatními vedoucími zúčastněných ústředních úřadů
prohlásit tento celek za památkovou reservaci a stanovit
podmínky, jimiž se má v ní řídit stavební činnost.
(2) Rozsah památkové reservace v hlavním městě Praze a
podmínky, jimiž se má v ní řídit stavební činnost, stanoví na
společný návrh ministra školství a kultury a ministra-předsedy
Státního výboru pro výstavbu vláda.
§ 5
Ochranná pásma
(1) Vyžaduje-li to ochrana nemovité památky, určí pro ni
výkonný orgán krajského národního výboru, případně Národního
výboru města Brna, Národního výboru města Ostravy nebo Národního
výboru města Plzně, v dohodě s dotčenými úřady a orgány ochranné
pásmo a stanoví podmínky, jichž nutno dbát při pořizování územních
plánů a ostatních projektů; může při tom v ochranném pásmu omezit
nebo zakázat určitou činnost nebo nařídit odstranění nebo úpravu
stavby nebo jiného zařízení, úpravu prostoru, popřípadě i úpravu
pozemků, nebo učinit jiná vhodná opatření.
(2) Vlastník (uživatel) pozemku, na němž bylo zřízeno
ochranné pásmo, je povinen se podrobit omezením stanoveným
podmínkami ochrany. Vznikne-li tím vlastníku (uživateli) pozemku,
který není ve státním socialistickém vlastnictví, majetková újma
nikoli nepatrná, přísluší mu náhrada. Nedojde-li k dohodě,
rozhodne o náhradě a její výši výkonný orgán okresního národního
výboru.
§ 6
Ochrana památek při řízení výstavby
(1) Při územním plánování je třeba dbát toho, aby památky i
jejich prostředí byly zachovány. V podrobnostech platí předpisy o
územním plánování.
(2) Schvalování projektů, jimiž je dotčena památka nebo její
prostředí, upravují předpisy o dokumentaci staveb a stavebních
úprav.
§ 7
Evidence památek
(1) Památky se zapisují z evidenčních důvodů do státních
seznamů památek. Chráněny jsou i památky do těchto seznamů
nezapsané.
(2) Výkonný orgán krajského národního výboru, případně
Národního výboru města Brna, Národního výboru města Ostravy nebo
Národního výboru města Plzně, vede státní seznam nemovitých
památek a státní seznam movitých památek. Do státního seznamu
nemovitých památek se zapisují veškeré nemovité památky na území
kraje. Do státního seznamu movitých památek se zapisují významné
movité památky na území kraje, pokud nejsou osobním majetkem nebo
nejsou uloženy v museích, galeriích nebo jiných podobných
ústavech.
(3) Národní kulturní památky se zapisují do příslušného
seznamu na základě rozhodnutí vlády, že památka je národní
kulturní památkou (§ 3). V ostatních případech rozhoduje o zápisu
výkonný orgán krajského národního výboru, případně Národního
výboru města Brna, Národního výboru města Ostravy nebo Národního
výboru města Plzně.
(4) Ministerstvo školství a kultury může v dohodě se
zúčastněnými ústředními úřady a orgány stanovit vyhláškou v
Úředním listě, jaké movité památky je vlastník (správce) památky
povinen hlásit a jakým způsobem.
(5) Předpisy o evidenci národního majetku zůstávají
nedotčeny.
ODDÍL 2
Rozsah a způsob péče o památky
§ 8
Udržování památek
(1) Vlastník památky je povinen vlastním nákladem pečovat o
její zachování a udržovat ji v dobrém stavu podle zásad památkové
péče a podle pokynů výkonného orgánu krajského národního výboru; u
národních kulturních památek si vyžádá výkonný orgán krajského
národního výboru předem posudek od Státního ústavu památkové péče
a ochrany přírody. Závažné ohrožení a poškození památky je
vlastník památky povinen neprodleně ohlásit výkonnému orgánu
krajského národního výboru.
(2) Zamýšlí-li vlastník památky provést úpravu nebo obnovu
památky, je povinen vyžádat si potřebné pokyny od výkonného orgánu
krajského národního výboru; u národních kulturních památek je
třeba postupovat obdobně podle ustanovení odstavce 1 věty prvé.
Toto ustanovení se netýká movitých památek, které jsou uloženy u
organisací nebo zařízení, jejichž úkolem je o takové památky
pečovat.
(3) Stejné povinnosti jako vlastník památky má každý, kdo má
památku u sebe; povinnost hradit náklady spojené s udržováním
památky má však jen tehdy, vyplývá-li to z právního poměru mezi
ním a vlastníkem, u národního majetku má povinnosti uložené
vlastníku rozpočtová, hospodářská nebo jiná organisace, která
památku spravuje nebo které byla památka odevzdána do trvalého
užívání (§ 103 odst. 2 obč. zák.).
(4) Neplní-li vlastník nebo správce památky povinnosti
uvedené v odstavcích 1 až 3, může výkonný orgán krajského
národního výboru rozhodnout, že se na náklad vlastníka památky
provedou opatření nezbytná k zachování památky.
(5) Výjimky z ustanovení odstavce 4, zvláště pro případy, kdy
vlastník památky nemůže z hospodářských důvodů plnit uložené
povinnosti, stanoví směrnice, jež vydá ministerstvo školství a
kultury v dohodě s ministerstvem financí a ostatními zúčastněnými
ústředními úřady.
§ 9
Zajištění péče o památky
(1) Zanedbává-li rozpočtová, hospodářská nebo jiná organisace
povinnou péči o památku, která je národním majetkem, je nadřízený
orgán povinen na návrh ministerstva školství a kultury učinit
opatření potřebná k nápravě.
(2) Je-li zachování nebo zhodnocení památky, která není
národním majetkem, ohroženo, může výkonný orgán krajského národního
výboru, nedojde-li k dohodě s vlastníkem památky, učinit opatření,
kterých je třeba k ochraně památky, popřípadě odejmout právo
nakládat s památkou, anebo ji převést, pokud nejde o osobní
majetek, za náhradu do státního vlastnictví; může též rozhodnout,
že se náhrada neposkytne. Jinak platí pro vyvlastnění přiměřeně
předpisy o výstavbě obcí.
§ 10
Užívání a správa památek
(1) Památek smí být užíváno jenom způsobem, který je v
souladu se zásadami památkové péče a odpovídá povaze a technickému
stavu památky. Výkonný orgán krajského národního výboru může
stanovit, že památky nesmí být užíváno určitým způsobem; u
národních kulturních památek si vyžádá předem posudek od Státního
ústavu památkové péče a ochrany přírody.
(2) Orgány, které rozhodují o přidělení místností nebo budov,
jež jsou památkami, jsou povinny postupovat v dohodě s výkonným
orgánem krajského národního výboru, a jde-li o národní kulturní
památky, se souhlasem ministerstva školství a kultury.
(3) Vyžaduje-li památka, která je národním majetkem, aby
vzhledem ke svému kulturnímu významu byla spravována výkonným
orgánem krajského národního výboru, případně Národního výboru
města Brna, Národního výboru města Ostravy nebo Národního výboru
města Plzně, nebo odborným zařízením, je organisace, která má
památku ve správě, povinna převésti ji na návrh ministerstva
školství a kultury do správy krajského národního výboru, nebo do
správy jiných organisací nebo zařízení, jejichž úkolem je o takové
památky pečovat (museí, galerií, knihoven, archivů apod.).
(4) Předpisy o správě národního majetku zůstávají nedotčeny.
§ 11
Zpřístupnění památek
Vlastník památky je povinen umožnit osobám pověřeným
památkovými orgány průzkum památky k účelům výkonu její ochrany
nebo k účelům vědeckým, zejména dokumentačním; vlastník movité
památky je vedle toho povinen, jde-li o důležitý obecný zájem,
přenechat ji na přiměřenou dobu k bezplatnému užívání pro účely
vědeckého bádání nebo pro účely výstavní. O povinnosti a době
tohoto přenechání rozhoduje výkonný orgán krajského národního
výboru. Tutéž povinnost jako vlastník má každý, kdo má památku u
sebe.
§ 12
Přemisťování památek
(1) Památky na místech veřejně přístupných není přípustné
přemisťovat bez souhlasu výkonného orgánu krajského národního
výboru.
(2) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na památky uložené v
museích a galeriích.
§ 13
Upuštění od ochrany památek
K tomu, aby od další ochrany památky bylo z mimořádně
závažných důvodů upuštěno, může dát souhlas ministerstvo školství
a kultury po vyjádření Státního ústavu památkové péče a ochrany
přírody, u národních kulturních památek vláda.
§ 14
Vývoz památek
(1) Památky smějí být vyváženy do ciziny jen se svolením
ministerstva školství a kultury po přezkoumání, že jejich
zachování v tuzemsku není podle jejich kulturně politického
významu nutné.
(2) Národní kulturní památky smějí být vyvezeny do ciziny jen
se svolením vlády. Svolení může být vysloveno ve zcela výjimečných
případech, jde-li o důležitý zájem státu.
(3) Ministerstvo školství a kultury stanoví v dohodě s
ministerstvem zahraničního obchodu a s ostatními zúčastněnými
ústředními úřady podrobnosti o vývozu památek do ciziny; může též
přenést působnost podle odstavce 1 na výkonný orgán krajského
národního výboru. Obecné předpisy o povolování vývozu zůstávají
nedotčeny.
ČÁST TŘETÍ
Zvláštní ustanovení o výzkumech a výkopech památek archeologických
§ 15
Provádění výzkumů a výkopů
(1) K provádění archeologických výzkumů jsou oprávněny jenom
Archeologický ústav Československé akademie věd (dále jen
"Archeologický ústav") a v dohodě s ním musea, u nichž jsou trvale
činni vědecky školení odborníci. Výjimky povoluje ministerstvo
školství a kultury v dohodě s Archeologickým ústavem.
(2) Výzkumy a výkopy se provádějí po předchozí dohodě s
vlastníkem (uživatelem) nemovitosti, na níž mají být práce
prováděny. Nedojde-li k dohodě, rozhodne výkonný orgán krajského
národního výboru, zda vlastník (uživatel) nemovitosti je povinen
strpět provedení výzkumu a výkopu, a určí též podmínky, za nichž
se práce provedou.
§ 16
Náhodné nálezy
(1) Náhodné nálezy archeologických památek musí být hlášeny
přímo nebo prostřednictvím výkonného orgánu místního národního
výboru Archeologickému ústavu a krajskému museu. Hlášením jsou
povinni nálezce, vedoucí prací, při nichž byly památky nalezeny, a
vlastník nemovitosti nebo rozpočtová, hospodářská nebo jiná
organisace, která nemovitost spravuje, a to nejpozději druhého dne
potom, kdy se o nálezu dozvěděli. Hlášením jedné osoby jsou
ostatní od povinnosti hlášení osvobozeny.
(2) Nález a naleziště musí být ponecháno beze změny až do
ohledání zástupcem Archeologického ústavu nebo krajského musea, a
to nejdéle do tří dnů ode dne hlášení. Je-li nebezpečí v prodlení,
může tento zástupce zařídit na nalezišti vše, čeho je třeba pro
okamžitou ochranu nálezů.
§ 17
Majetkové poměry
(1) Veškeré movité archeologické památky, jež budou získány
výkopy nebo náhodnými nálezy, jsou národním majetkem a ukládají se
do museí.
(2) Nálezci archeologické památky z drahého kovu nebo jiných
cenných surovin přizná výkonný orgán okresního národního výboru
odměnu až do výše běžné ceny hmoty, z níž byla nalezená památka
zhotovena. V ostatních případech přizná výkonný orgán okresního
národního výboru nálezci nálezné ve výši 10 % musejní ceny nálezu;
nálezné může přiměřeně snížit, kdyby plné nálezné bylo
nepřiměřeným ziskem.
(3) Za škodu způsobenou výzkumy, výkopy nebo opatřením
potřebným pro ochranu nálezu přísluší poškozenému náhrada z
prostředků Archeologického ústavu nebo z prostředků té organisace,
která provádí výzkum. Nedojde-li k dohodě o náhradě, rozhodne o ní
a o její výši výkonný orgán okresního národního výboru.
ČÁST ČTVRTÁ
Památkové orgány
Ústřední památkové orgány
§ 18
Ústřední orgány státní památkové péče
(1) Státní památkovou péči řídí a činnost jejích orgánů
kontroluje ministerstvo školství a kultury.
(2) Poradním orgánem ministra školství a kultury ve věcech
státní památkové péče je Ústřední komise státní památkové péče;
její členy jmenuje ministr školství a kultury po vyjádření
Československé akademie věd. Organisační a jednací řád Ústřední
komise státní památkové péče vydá ministr školství a kultury.
(3) Funkce předsedy a ostatních členů Ústřední komise státní
památkové péče je čestná.
§ 19
Státní ústav památkové péče a ochrany přírody
(1) Při ministerstvu školství a kultury se zřizuje Státní
ústav památkové péče a ochrany přírody (dále jen "ústav").
(2) Na úseku státní památkové péče organisuje a provádí ústav
výzkum, průzkum, dokumentaci, vědecké hodnocení a popularisaci
památek, řeší otázky teorie a praxe ochrany, konservace, obnovy a
kulturního využití památek, poskytuje odbornou a metodickou pomoc
při provádění památkové péče, zejména u národních kulturních
památek, jakož i při plnění mimořádně významných úkolů konservace,
obnovy a kulturního využití památek.
(3) Na úseku státní ochrany přírody ústav hodnotí, popřípadě
vypracovává odborné podklady pro jednání a rozhodování orgánů
státní ochrany přírody, poskytuje jim odbornou a metodickou pomoc,
organisuje a provádí výzkum, průzkum, bádání a dokumentaci,
zejména pokud jde o přírodu jako celek a její části lidskou
činností nedotčené nebo jen málo dotčené, o vliv lidské činnosti
na přírodu a o čelení nepříznivým vlivům lidské činnosti, zvláště
pak výzkum, průzkum a dokumentaci chráněných částí přírody,
biologie chráněných druhů organismů a výzkum a přírodovědeckou
dokumentaci území velkých staveb a průmyslových oblastí.
(4) Úkoly ústavu podrobněji určí a jeho organisaci stanoví
ministr školství a kultury, v dohodě s ministrem financí a
ministrem-předsedou Státního úřadu plánovacího, a to pokud jde o
úsek státní ochrany přírody, v rámci zákona č. 40/1956 Sb., o
státní ochraně přírody.
§ 20
Krajské památkové orgány
(1) Státní památkovou péči na území kraje vykonává výkonný
orgán krajského národního výboru.
(2) Při radě krajského národního výboru se zřizuje krajská
komise státní památkové péče. Předsedu komise a ostatní členy
jmenuje rada krajského národního výboru z vědeckých a odborných
pracovníků činných v oborech souvisících s péčí o památky
(historikové umění, architekti apod.), z vlastivědných pracovníků,
jakož i z jiných zájemců o ochranu památek, působících v kraji.
Funkce předsedy a ostatních členů komise je čestná.
(3) Úkolem komise je zejména vyvíjet všestrannou iniciativu
směřující k evidenci památek v kraji, jejich ochraně, řádné
údržbě, konservaci, obnově, trvalému zabezpečení i jejich
kulturnímu využití, k popularisaci a propagaci památek mezi
občanstvem a k výchově občanů, zvláště mládeže, ke správnému
vztahu k památkám. Za tím účelem podává krajská památková komise
výkonnému orgánu krajského národního výboru, popřípadě i jiným
orgánům v kraji, návrhy na konservaci a obnovu památek i na
rozvíjení jejich kulturní funkce, popřípadě i návrhy na jiná
opatření prospěšná památkové péči v kraji.
§ 21
Okresní památkové orgány
(1) O ochranu památek v okresu dbá výkonný orgán okresního
národního výboru podle směrnic nadřízených památkových orgánů.
Jeho odborným orgánem jest okresní konservátor státní památkové
péče, který je dobrovolným pracovníkem; jmenuje ho rada okresního
národního výboru.
(2) Na návrh okresního konservátora státní památkové péče
může rada okresního národního výboru pověřit pro menší obvody
dobrovolné pracovníky funkcí zpravodaje státní památkové péče;
zpravodaj je spolupracovníkem okresního konservátora.
(3) Při radě okresního národního výboru se zřizuje okresní
komise státní památkové péče. Předsedou komise jest okresní
konservátor státní památkové péče. Ostatní členy jmenuje rada
okresního národního výboru. Komise je složena z dobrovolných
pracovníků majících vztah k péči o památky. Komise sleduje stav
památek na území okresu a péči o ně a navrhuje výkonnému orgánu
okresního národního výboru opatření potřebná k zajištění jejich
ochrany.
§ 22
Místní památkové orgány
(1) O ochranu památek na území obce dbá výkonný orgán
místního národního výboru podle směrnic nadřízených památkových
orgánů.
(2) V obcích s větším počtem památek může rada místního
národního výboru zřídit místní komisi státní památkové péče.
Jejího předsedu i ostatní členy jmenuje rada místního národního
výboru. Komise je složena z dobrovolných pracovníků majících vztah
k péči o památky. Komise sleduje stav památek na území obce a péči
o ně a navrhuje výkonnému orgánu místního národního výboru
opatření potřebná k zajištění jejich ochrany.
§ 23
Součinnost ostatních orgánů státní správy
Ostatní orgány státní správy jsou povinny v mezích své
působnosti napomáhat památkovým orgánům při plnění jejich úkolů.
§ 24
Zvláštní práva památkových orgánů
a konservátorů státní památkové péče
(1) Ke každému řízení, ve kterém by mohly být dotčeny zájmy
státní památkové péče, zejména ve věcech územního plánu, výstavby
obcí, stavebních, komunikačních, telekomunikačních,
elektrifikačních, vodohospodářských nebo horních, musí být přizván
výkonný orgán krajského národního výboru.
(2) Při bezprostředním ohrožení památky může okresní
konservátor státní památkové péče učinit opatření k zajištění
ochrany. O těchto opatřeních musí do osmi dnů rozhodnout výkonný
orgán krajského národního výboru; jinak pozbývají platnosti.
(3) Osoby, které byly pověřeny výkonem působnosti podle
tohoto zákona, jsou oprávněny, prokáží-li se potvrzením
příslušného památkového orgánu, popřípadě též povolením podle
zvláštních předpisů, vstupovat na cizí nemovitosti a do cizích
objektů a zařízení a provádět v nich na ochranu památek podle
tohoto zákona nebo k účelům vědeckým potřebné odborné práce,
zejména dokumentaci, konservační nebo restaurační práce a dozor.
Tyto orgány jsou také oprávněny provádět odbornou kontrolu v
podnicích, které se zabývají prodejem a koupí památek, při čemž
jim musí být umožněn přístup do všech pracovních místností a
skladů a dány k nahlédnutí podnikové záznamy a doklady.
§ 25
Konservace a restaurování památek
(1) Konservaci a restaurování památek umění malířského a
sochařského a uměleckých řemesel mohou provádět pouze odborně
kvalifikovaní restaurátoři, a pokud jde o památky uměleckých
řemesel, též odborné podniky, družstva apod., zapsaní na základě
vyjádření Svazu československých výtvarných umělců a ústavu do
seznamu, který založí a vede ministerstvo školství a kultury;
zápisy do seznamu se uveřejňují v Úředním listě.
(2) Ministerstvo školství a kultury může v dohodě s
ministerstvem financí zřídit pro konservaci a restaurování památek
ateliéry, dílny nebo podniky, které mohou být právnickými osobami.
Jejich právní povahu, organisaci a způsob hospodaření stanoví
statut, který vydá ministerstvo školství a kultury v dohodě s
ministerstvem financí a se Státním úřadem plánovacím. Takové
ateliéry, dílny nebo podniky mohou zřizovat také výkonné orgány
krajských národních výborů, a to podle směrnic, které vydá
ministerstvo školství a kultury v dohodě s ministerstvem financí a
se Státním úřadem plánovacím.
ČÁST PÁTÁ
Ustanovení závěrečná
§ 26
Ministerstvo školství a kultury vydá v dohodě se zúčastněnými
ústředními úřady bližší předpisy k provedení tohoto zákona,
zejména stanoví podrobnosti o národních kulturních památkách,
památkových reservacích, ochranných pásmech a o způsobu vedení
státních seznamů památek, a blíže určí činnost krajských,
okresních a místních památkových komisí a práva a povinnosti
dobrovolných pracovníků státní památkové péče.
§ 27
(1) Zrušují se všechny předpisy o věcech upravených tímto
zákonem a všechna ustanovení, která odporují ustanovením tohoto
zákona. Zejména se zrušují
1. opatření Stálého výboru č. 255/1938 Sb., o ochraně věcí
umělecky nebo památkově zvláště hodnotných,
2. vládní nařízení č. 274/1941 Sb., o archeologických památkách,
3. zákon č. 137/1946 Sb., o Národních kulturních komisích pro
správu státního kulturního majetku,
4. vládní nařízení č. 112/1951 Sb., o reorganisaci státní
památkové péče,
5. ustanovení § 15 zákona č. 40/1956 Sb., při čemž se v § 19
téhož zákona vypouštějí slova "stanoví úkoly a organisaci
Ústavu státní ochrany přírody".
(2) Nedotčena zůstávají ustanovení
1. vládního nařízení č. 29/1954 Sb., o archivnictví,
2. vládního nařízení č. 55/1954 Sb., o chráněné oblasti Pražského
hradu.
Novotný v.r.
Fierlinger v.r.
Široký v.r.
Dr. Kahuda v.r.
Dr. Šlechta v.r.