66/1988 Sb.
VYHLÁŠKA
ministerstva kultury České socialistické republiky
ze dne 26.dubna 1988,
kterou se provádí zákon České národní rady č. 20/1987 Sb., o státní památkové
péči
Změna: 139/1999 Sb.
Změna: 538/2002 Sb.
Ministerstvo kultury České socialistické republiky v dohodě s ministerstvem financí,
cen a mezd České socialistické republiky, s ministerstvem výstavby a stavebnictví
České socialistické republiky a Českou komisí pro plánování a vědeckotechnický rozvoj
stanoví podle § 45 zákona České národní rady č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči
(dále jen "zákon"):
Prohlašování věcí za kulturní památky
(k § 3 zákona)
§ 1
(1) Ministerstvo kultury prohlašuje nemovité a movité věci, popřípadě jejich
soubory za kulturní památky z vlastního nebo jiného podnětu.
(2) Před prohlášením věci za kulturní památku si ministerstvo kultury může
kromě vyjádření podle § 3 odst. 1 zákona vyžádat i posudek odborných, vědeckých a
uměleckých organizací.
(3) Předmětem oznámení podle § 3 odst. 5 zákona jsou název, druh a popis
věci, fotodokumentace, rozměry, současný stav věci (např. údaje o technickém stavu,
provedené obnově), umístění věci a způsob jejího užívání a vztahy opravňující k nakládání
s věcí.
(4) Pokud vlastník věci navržené k prohlášení za kulturní památku požádá
ministerstvo kultury, od něhož obdržel písemné vyzvání podle § 3 odst. 5 zákona,
aby údaje uvedené v odstavci 3 byly doplněny za pomoci odborné organizace státní
památkové péče (dále jen "odborná organizace"), ministerstvo kultury, nejde-li o
údaje o umístění věci, způsobu jejího užívání a vztazích opravňujících vlastníka
k nakládání s věcí, této žádosti vlastníka vyhoví.
Památkové zóny
(k § 6 zákona)
§ 2
(1) Pro prohlášení památkové zóny podle § 6 odst. 1 zákona je určující charakteristika
významných kulturních hodnot území, vymezení hranice památkové zóny, popis předmětu
ochrany a péče, stanovení podmínek pro stavební a další činnosti směřující k ochraně
území a zvýšení kvality životního prostředí.
(2) Území památkové zóny, popřípadě jejího ochranného pásma, je-li zřízeno,
vyznačí příslušný orgán územního plánování při pořizování územně plánovacích podkladů
a územně plánovací dokumentace v souladu se zvláštními předpisy. 2) Nebyla-li pro
území památkové zóny zpracována potřebná územně plánovací dokumentace, nebo je-li
současná územně plánovací dokumentace v rozporu se zájmy státní památkové péče na
území památkové zóny, dá ministerstvo kultury podnět příslušnému orgánu územního
plánování k pořízení potřebné územně plánovací dokumentace, jejímu doplnění či změně.
(3) Ministerstvo kultury oznámí prohlášení území za památkovou zónu odborné
organizaci k vyznačení do
Ústředního seznamu kulturních památek České republiky
(dále
jen "Ústřední seznam").Evidence kulturních památek
(k § 7 zákona)
§ 3
(1)
Ústřední seznam
je souborem základních údajů, které určují kulturní památku,
památkovou rezervaci a památkovou zónu. Tvoří jej stejnopis o prohlášení věci za
kulturní památku, památkovou rezervaci a památkovou zónu, rejstřík, evidenční listy
a dokumentace včetně fotografií. Do Ústředního seznamu se rovněž zapíší dotčené parcely
a vykreslí se hranice v kopiích pozemkových map.(2) V Ústředním seznamu se vyznačí prohlášení kulturní památky za národní
kulturní památku a vymezení jejího ochranného pásma. Dále se vyznačí, že kulturní
památka se nachází na území prohlášeném za památkovou rezervaci, památkovou zónu
nebo v ochranném pásmu. Průběžně se vyznačují změny vlastnictví kulturních památek
a jejich přemístění; u nemovitých kulturních památek se vyznačí také změny jejich
využití. V Ústředním seznamu se vyznačí i zrušení prohlášení věci za kulturní památku.
(3) Do Ústředního seznamu zapíše odborná organizace i kulturní památky vedené
v dosavadních státních seznamech podle dřívějších právních předpisů. 3)
§ 5
Ústřední seznam a seznamy kulturních památek správních obvodů krajských
úřadů a obecních úřadů obcí s rozšířenou působností jsou veřejně přístupné, jde-li
o údaje o nemovitých kulturních památkách. V případě údajů o movitých kulturních
památkách mohou do Ústředního seznamu a seznamů kulturních památek správních obvodů
krajských úřadů a obecních úřadů obcí s rozšířenou působností nahlížet vlastník movité
kulturní památky, osoby při výkonu státní správy, pokud tyto údaje potřebují pro
plnění svých úkolů, osoby pro studijní účely na základě písemného potvrzení příslušného
školského zařízení nebo příslušné kulturní instituce a osoby pro vědeckovýzkumné
účely na základě písemného potvrzení zadavatele výzkumného úkolu; ostatní osoby tak
mohou učinit pouze s písemným souhlasem vlastníka.
§ 6
(1) Odborná organizace oznámí příslušnému katastrálnímu úřadu k vyznačení
v katastru nemovitostí veškeré zápisy do Ústředního seznamu, které se týkají evidence
nemovitostí. K oznámení se připojí kopie pozemkových map se zákresem průběhu hranic
památkově chráněných nemovitostí a jejich ochranných pásem a listina s uvedením všech
dotčených parcel podle obcí, katastrálních území a parcelních čísel podle evidence
v katastru nemovitostí, včetně způsobu ochrany těchto nemovitostí.5)
(2) Odborná organizace zašle příslušným orgánům územního plánování5a) kopie
pozemkových map se zákresem průběhu hranic památkově chráněných nemovitostí.
Zrušení prohlášení věci za kulturní památku
(k § 8 zákona)
§ 7
(1) Žádost o zrušení prohlášení věci za kulturní památku (dále jen "zrušení
prohlášení") obsahuje tyto údaje: název kulturní památky a rejstříkové číslo Ústředního
seznamu, umístění a bližší určení kulturní památky, vlastnické vztahy, zdůvodnění
žádosti a informativní fotografie.
(2) Ustanovení § 1 odst. 2 této vyhlášky platí obdobně i pro zrušení prohlášení.
(3) Podmínkami, na jejichž předchozí splnění může ministerstvo kultury vázat
zrušení prohlášení, jsou zpracování měřické a fotografické dokumentace, stavebně
historické, popřípadě archeologické průzkumy, přemístění vybraných prvků kulturní
památky a úprava vzniklého prostoru.
Ochrana a užívání kulturních památek
(k § 9 a 10 zákona)
§ 8
(1) Vlastník kulturní památky je povinen se postarat o včasnou přípravu
a řádné provedení všech prací a jiných opatření potřebných k zabezpečení péče o kulturní
památku, zejména o zajištění:
a) dobrého technického stavu a estetického vzhledu
kulturní památky,
b) vhodného a přiměřeného užívání kulturní památky,
c) příznivého
prostředí kulturní památky, popřípadě jejího přemístění na jiné vhodné místo,
d) proti
svévolnému poškozování, zničení nebo odcizení, nebo odcizení jejich odstranitelných
součástí či příslušenství.
(2) Organizace, která kulturní památku spravuje, nebo ji užívá nebo ji
má ve vlastnictví, je dále povinna zajistit:
a) neporušené uchování a účinné uplatnění
uměleckých a kulturně historických hodnot kulturní památky,
b) potřebné technické
a jiné vybavení kulturní památky v souladu s její památkovou hodnotou,
c) ochranu movitých
kulturních památek po dobu trvání stavu nebezpečí, nouzového stavu, stavu ohrožení
státu a válečného stavu.6)
Obnova kulturních památek
(k § 14 zákona)
§ 9
(1) Jinou úpravou kulturní památky podle § 14 odst. 1 zákona se rozumí modernizace
budovy při nezměněné funkci nebo využití kulturní památky, dále nástavba či přístavba.
(2) V souvislosti s obnovou může dojít i ke změně funkce využití kulturní
památky, pokud se touto změnou docílí vhodnějšího uplatnění jejích kulturně společenských
hodnot.
(3) Vlastník kulturní památky uvede v žádosti o vydání závazného stanoviska
k její obnově, s výjimkou žádosti o restaurování, tyto údaje:
a) název a umístění
památky včetně rejstříkového čísla Ústředního seznamu,
b) popis současného stavu památky
s uvedením závad,
c) předpokládaný rozsah obnovy,
d) investora obnovy (organizace nebo
občan),
e) předpokládané celkové náklady a termín provedení obnovy,
f) předpokládaný
přínos obnovy pro další využití kulturní památky.
(4) V závazném stanovisku pro přípravu a realizaci obnovy podle § 14 odst.
1 a 2 zákona, s výjimkou restaurování, stanoví příslušný orgán státní památkové péče
podle povahy předmětu ochrany tyto základní podmínky:
a) zabezpečení dalšího zachování
kulturní památky a její ochrany,
b) zajištění vhodného využití kulturní památky z
hlediska jejího celospolečenského přínosu,
c) zajištění kvality a hospodárnosti všech
přípravných a prováděcích prací obnovy,
d) provedení nezbytných výzkumných a průzkumných
prací,
e) zpracování dokumentace obnovy,
f) předání materiálů a podkladů zpracovaných
při přípravě a provádění obnovy (průzkumné a výzkumné práce, přípravná a projektová
dokumentace, její změny a dodatky, dokumentace skutečného provedení, podklad pro
závěrečné vyhodnocení atd.).
(5) V případě, že nejde o obnovu podléhající kolaudačnímu řízení, 10) zjišťuje
příslušný orgán státní památkové péče, zda z hlediska státní památkové péče byly
splněny požadavky jím vydaných závazných stanovisek. Při zjištění nedostatků a závad
projedná příslušný orgán státní památkové péče se stavebníkem (investorem) jejich
odstranění.
§ 10
(1) Obnova kulturní památky nebo její části, která je dílem výtvarného umění
nebo prací uměleckých řemesel (dále jen "restaurování"), je souhrnem specifických
výtvarných, umělecko-řemeslných a technických prací respektujících technickou a výtvarnou
strukturu originálu.
(2) Žádost o restaurování musí obsahovat:
a) název, umístění a popis kulturní
památky včetně rejstříkového čísla Ústředního seznamu,
b) popis současného stavu památky
s uvedením závad a příčin porušení,
c) navrhovaný způsob restaurátorského zásahu,
d)
investora (organizace nebo občan),
e) předpokládané celkové náklady a termín provedení,
f)
předpokládaný výsledek zásahu včetně požadavků na prezentaci.
Žadatel o restaurování si může zpracování žádosti o restaurování
zajistit u odborné organizace.
(3) V závazném stanovisku pro přípravu a realizaci restaurování podle §
14 odst. 1 zákona stanoví příslušný orgán státní památkové péče podle povahy kulturní
památky tyto základní podmínky:
a) zpracování záměru restaurování, technického a
technologického postupu, návrhu konečného výtvarného řešení a grafické podklady,
b) provedení průzkumných a výzkumných prací a jejich dokumentaci,
c) vyhotovení závěrečné
restaurátorské zprávy, která bude předána odborné organizaci.
(4) Pro restaurování se zpracovává závěrečná restaurátorská zpráva, která
obsahuje:
a) komplexní vyhodnocení průzkumných a výzkumných prací,
b) dokumentaci
provedeného restaurování,
c) popis použitých technických a technologických postupů,
d)
popis použitých materiálů,
e) nová zjištění o kulturní památce a pokyny pro další
ochranný režim,
f) fotodokumentaci jednotlivých fází restaurování a výsledného stavu,
g)
další dokumentaci podle povahy věci,
h) předávací protokol a vyčíslení nákladů restaurování.
Příspěvek na zachování a obnovu kulturní památky
(k § 16 zákona)
§ 11
(1) K žádosti o příspěvek na zachování a obnovu kulturní památky (dále
jen "příspěvek") podle § 16 odst. 1 zákona se přikládá
a) doklad osvědčující vlastnické právo ke kulturní památce; jde-li o nemovitost,
rovněž výpis z katastru nemovitostí nebo jeho ověřená kopie, kopie snímku katastrální
mapy, popřípadě geometrického plánu, které nejsou starší než šest měsíců,
b) závazné stanovisko vydané podle § 14 odst. 1 zákona,
c) specifikace druhu, rozsahu, způsobu, termínu provedení a sjednané nebo
odborně odhadnuté ceny obnovy kulturní památky, včetně specifikace prací, ke kterým
se váže žádost o příspěvek,
d) záměr prezentace kulturní památky zpřístupněné veřejnosti pro kulturně
vzdělávací účely, pokud se jedná o kulturní památku využívanou tímto způsobem anebo
k tomuto využití uvažovanou,
e) jde-li o movitou kulturní památku, specifikace způsobu její ochrany
před poškozením, zničením nebo odcizením,
f) fotodokumentace současného technického stavu kulturní památky nebo jejích
částí podle druhu a rozsahu prací, ke kterým se váže žádost o příspěvek.
(2) Jde-li o případ poskytnutí příspěvku vlastníku kulturní památky, který
nemůže uhradit z vlastních prostředků náklady spojené se zachováním nebo obnovou
kulturní památky, přikládají se k žádosti o příspěvek podle § 16 odst. 1 zákona rovněž
a) jde-li o nemovitou kulturní památku, doklady o příjmech plynoucích z této nemovitosti
za poslední tři roky, popřípadě o závazcích na ní váznoucích,
b) notářsky ověřené
čestné prohlášení vlastníka nebo vlastníků kulturní památky o jejich příjmech a případných
hospodářských výsledcích za poslední tři roky a o jejich majetkových poměrech ke
dni podání žádosti o příspěvek.
§ 12
(1) Za zvlášť odůvodněný případ, ve kterém může vlastníku kulturní památky
na jeho žádost obec nebo kraj poskytnout příspěvek na zvýšené náklady spojené se
zachováním nebo obnovou kulturní památky, se považuje zejména takový případ, kdy
kulturní památka, popřípadě její část
a) je ve špatném technickém stavu, pokud tento
stav nebyl zaviněn vlastníkem kulturní památky,
b) je využívána a zpřístupněna nebo
vystavena veřejnosti pro kulturně vzdělávací nebo náboženské účely,
c) nalézá se
v pohledově významné poloze, nebo
d) je ojedinělou kulturní památkou svého druhu
nacházející se v územním obvodu krajského úřadu nebo obecního úřadu obce s rozšířenou
působností.
(2) Za případ, ve kterém vlastník kulturní památky nemůže uhradit z vlastních
prostředků náklady spojené se zachováním nebo obnovou kulturní památky, se považuje
takový případ, kdy příjmy a případné hospodářské výsledky vlastníka kulturní památky
za poslední tři roky byly menší než polovina nákladů potřebných na zachování nebo
obnovu kulturní památky v příslušném kalendářním roce.
§ 13
(1) K žádosti o příspěvek na obnovu kulturní památky podle § 16 odst. 2 zákona
se přikládají doklady stanovené v § 11 odst. 1 a písemné vyjádření o významu a naléhavosti
obnovy kulturní památky, které zpracuje odborná organizace.
(2) Za případ mimořádného společenského zájmu na zachování kulturní památky,
ve kterém může na obnovu kulturní památky poskytnout příspěvek ministerstvo kultury,
se považuje takový případ, kdy kulturní památka
a) je prohlášena za národní kulturní
památku,
b) je zapsána na Seznamu světového dědictví anebo tvoří součást souboru kulturních
památek a jejich dochovaného historického prostředí, který je zapsán na Seznamu světového
dědictví,13)
c) je v havarijním technickém stavu, pokud tento stav nebyl zaviněn vlastníkem
kulturní památky,
d) je zpřístupněna nebo vystavena veřejnosti pro kulturně vzdělávací
nebo náboženské účely,
e) tvoří významnou dominantu obce nebo města, popřípadě části
krajinného celku,
f) je ojedinělou kulturní památkou svého druhu na území České republiky,
nebo
g) je zařazena do specializovaných programů ministerstva kultury na úseku státní
památkové péče.14)
(3) Při obnově národních kulturních památek, kulturních památek zapsaných
na Seznamu světového dědictví anebo tvořících součást souboru kulturních památek
a jejich dochovaného historického prostředí, který je zapsán na Seznamu světového
dědictví, a při obnově (restaurování) kulturních památek, které jsou díly výtvarných
umění nebo uměleckořemeslnými pracemi, lze poskytnout příspěvek až do výše celkových
nákladů spojených s obnovou v běžném kalendářním roce, přičemž do výše těchto celkových
nákladů nelze zahrnout částku ve výši odpočtu, který může příjemce příspěvku uplatnit
podle zvláštního právního předpisu.15)
§ 14
(1) Příspěvek se poskytuje vlastníku kulturní památky.
(2) V rozhodnutí o poskytnutí příspěvku se stanoví v souladu se zvláštními
právními předpisy16) podmínky, za kterých je příspěvek poskytován.
(3) Obec, jakož i kraj proplatí vlastníku kulturní památky příspěvek nebo
jeho část až po předložení faktury za provedené práce anebo na základě odborného
posudku znalce ceny provedených prací, nestanoví-li se v rozhodnutí o poskytnutí
příspěvku, že se příspěvek vyplatí žadateli se zřetelem na jeho finanční možnosti
předem. Za stejných podmínek proplatí vlastníku kulturní památky příspěvek nebo jeho
část ministerstvo kultury. Znalce určí ten, kdo o poskytnutí příspěvku rozhodl.
(4) Vlastník kulturní památky, nesplní-li stanovené podmínky, je povinen
vrátit předem vyplacený příspěvek zpět tomu, kdo příspěvek poskytl.
(5) Poskytnutí příspěvku v běžném kalendářním roce nezakládá nárok vlastníka
kulturní památky na příspěvek v následujících letech.
§ 15
(1) V případě nečerpání nebo úspory předem vyplaceného příspěvku nebo jeho
části je vlastník kulturní památky povinen vrátit odpovídající finanční částku zpět
tomu, kdo příspěvek poskytl.
(2) Pokud se práce na obnově kulturní památky podporované z více finančních
zdrojů, z nichž jedním je příspěvek, neprovedou ve výši nákladů předpokládaných pro
běžný kalendářní rok anebo ve výši smluvních nákladů sjednaných na tentýž rok se
zhotovitelem díla, má se za to, že úspora vznikla z příspěvku.
Ochranné pásmo
(k § 17 zákona)
§ 17
(1) Vymezení ochranného pásma obsahuje určení předmětu ochrany, důvod vymezení,
popis hranice ochranného pásma, kopii pozemkové mapy se zákresem průběhu hranic ochranného
pásma a stanovení podmínek pro činnosti v ochranném pásmu.
(2) Vymezení ochranného pásma obecní úřad obce s rozšířenou působností oznámí
odborné organizaci, příslušným orgánům územního plánování5a) a příslušnému stavebnímu
úřadu.
Kulturní památky ve vztahu k zahraničí
(k § 20 zákona)
§ 18
(1) Žádost o předchozí souhlas k vývozu kulturní památky se předkládá ministerstvu
kultury a musí obsahovat všechny základní znaky kulturní památky vylučující její
záměnu, zejména popis s fotografií, druh a název, rozměry, současný stav, údaje o
provedených opravách nebo restaurování, účel, pro který se žádá o předchozí souhlas
s vývozem, doba, na kterou se kulturní památka vyváží, a způsob jejího užití v zahraničí.
(2) Součástí žádosti je předepsaný formulář uvedený v příloze č. 1, který
se předkládá ve čtyřech vyhotoveních. K žádosti musí být připojen též písemný souhlas
vlastníka kulturní památky s vývozem a jeho účelem. V případě udělení souhlasu ministerstvo
kultury formuláře potvrdí a tři vyhotovení vrátí žadateli. Žadatel si jeden potvrzený
formulář ponechá, jeden odevzdá celnici, která zboží propouští do volného (vázaného)
oběhu v cizině, a jeden doprovází kulturní památku do ciziny.
(3) Ministerstvo kultury může v rozhodnutí o předchozím souhlasu k vývozu
kulturní památky do zahraničí stanovit požadavky na ochranu kulturní památky.
(4) Po návratu kulturní památky ze zahraničí pověří odborná organizace na
požádání ministerstva kultury identitu a stav kulturní památky a podá o tom ministerstvu
kultury zprávu.
Podmínky pro poskytování odměny a náhrady nálezci archeologického nálezu
(k § 23 odst. 4 zákona)
§ 19
(1) Dojde-li k archeologickému nálezu uvedenému v § 23 odst. 2 zákona, zvláště
při zemních a výkopových pracích, nálezce uplatní písemně nejpozději do jednoho roku
od nálezu u krajského úřadu vyplacení odměny za archeologický nález.
(2) V písemné žádosti o přiznání odměny musí nálezce uvést místo, datum a
nálezové okolnosti.
(3) U nálezu z drahých kovů si krajský úřad vyžádá zkoušku u Puncovního úřadu.
U nálezů z jiných cenných materiálů (např. jantar, drahé kameny) si vyžádá ocenění
u znalce ceny v příslušném oboru. V ostatních případech si krajský úřad vyžádá určení
kulturně historické hodnoty archeologického nálezu (např. nepoškozené nádoby, souboru
nádob, mincí ap.) Archeologickým ústavem Akademie věd České republiky nebo Národním
muzeem.
(4) Nálezce má právo na náhradu nutných nákladů, které mu vzniknou v souvislosti
s nálezem (např. jízdné, telefonické, popřípadě telegrafické oznámení a další). Tyto
náklady musí prokázat.
Úkoly a oprávnění památkové inspekce
(k § 27 zákona)
§ 20
(1) Předmětem ústředního dozoru památkové inspekce (dále jen "inspekce")
jsou činnosti spojené s ochrannou, obnovou a společenským uplatněním kulturních památek.
(2) V rámci ústředního dozoru nad komplexní péčí o kulturní památku se
inspekce zaměřuje zejména:
a) na hodnocení, využívání a zpřístupňování kulturních
památek,
b) na stav evidence, ochrany a správy kulturních památek,
c) na dodržování
podmínek ochrany kulturních památek, kvality a hospodárnosti projektových, stavebních,
stavebně restaurátorských prací při přípravě a realizaci obnovy kulturních památek,
d)
na uplatňování celospolečenských zájmů při obnově a využívání kulturních památek.
(3) Inspekce dozírá, jak vlastník kulturních památek plní uložená rozhodnutí,
popřípadě jiná opatření orgánů státní památkové péče, zda provádí obnovu kulturních
památek v souladu s jejich kulturním významem a památkovou hodnotou a zda dbá společenské
účelnosti a hospodárnosti.
(4) Inspekce zhodnocuje poznatky získané při provádění ústředního dozoru
v oboru státní památkové péče a využívá jich při zpracování odborně metodických a
ekonomických rozborů současného stavu státní památkové péče a k zabezpečení jejího
dalšího perspektivního rozvoje.
(5) Inspekce dozírá, zda odborná organizace poskytuje orgánům státní památkové
péče, krajům a obcím potřebnou odbornou pomoc při rozhodování, popřípadě vydávání
jiných opatření, která se týkají kulturních památek.
Úkoly konzervátora státní památkové péče a zpravodaje státní památkové péče
(k § 31 zákona)
§ 21
Konzervátor státní památkové péče (dále jen "konzervátor") plní tyto úkoly:
a) v rámci stavu kulturních památek zjišťuje, zda a jak je prováděna jejich údržba
a zda jsou vhodně využívány,
b) sleduje, zda je obnova kulturní památky prováděna
v souladu s požadavky státní památkové péče,
c) navrhuje obecnímu úřadu obce s rozšířenou
působností potřebná opatření při zjištění bezprostředního ohrožení kulturní památky
nebo zjištění nedostatků,
d) z vlastního podnětu nebo na vyzvání obecního úřadu obce
s rozšířenou působností podává zprávu o stavu kulturních památek,
e) podílí se na
propagaci kulturních památek mezi občany a mezi mládeží, zejména spoluprací s kulturními
zařízeními, přednáškami, popřípadě publikační činností,
f) z pověření obecního úřadu
obce s rozšířenou působností se účastní jednání k řešení otázek na úseku státní památkové
péče a o výsledku jednání mu podává zprávu,
g) sleduje a usměrňuje činnost zpravodajů
státní památkové péče (dále jen "zpravodaj") a dbá, aby se průběžně seznamovali s
důležitými otázkami památkové péče daného území,
h) plní další úkoly, kterými ho
obecní úřad obce s rozšířenou působností pověřil.
§ 22
Zpravodaj plní tyto úkoly:
a) sleduje stav kulturních
památek ve vymezeném obvodu, péči o ně a o jejich využití, podává konzervátoru zprávy
o stavu kulturních památek ve vymezeném územním obvodu, v případě bezprostředního
ohrožení kulturní památky informuje přímo obecní úřad obce s rozšířenou působností,
b) napomáhá konzervátoru v propagaci kulturních památek mezi občany a mezi mládeží.
§ 23
(1) Obecní úřad obce s rozšířenou působností vybaví konzervátora a zpravodaje
osvědčením, které je opravňuje vykonávat svěřené úkoly.
(2) Funkce konzervátora a zpravodaje je čestná; obec s rozšířenou působností
jim hradí cestovní výdaje a některé další náhrady, které jim vzniknou při plnění
jejich úkolů.
Závěrečná ustanovení
§ 24
Zrušují se:
1. Vyhláška č. 239/1959 Ú.l., o vývozu kulturních památek a předmětů
muzejní hodnoty, pokud se vztahuje na kulturní památky.
2. Vyhláška č. 117/1959 Ú.l., o národních kulturních památkách.
3. Vyhláška č. 181/1959 Ú.l., o památkových rezervacích.
4. Směrnice ministerstva kultury ČSR čj. 18.374/72-VI/1 ze dne 28.prosince
1972 o zřizování a činnosti stavebně restaurátorských hutí a skupin, reg. částka
1/1973 Sb.
5. Úřední sdělení ministerstva kultury ČSR o prohlášení Jabkenické obory,
okr. Mladá Boleslav, za chráněnou kulturní památku, publ. částka 25/1956 Ú.l.
Ministr:
Doc. Ing. Kymlička CSc. v. r.
Příl.1
+-------------------------------+--------------------------------+ |1. Žadatel (jméno osoby |2. Příjemce (jméno osoby | | nebo název organizace) | nebo název organizace) | | | | | | | | Adresa: | Adresa: | | | | | | | | Číslo OP (jen u osob) | | | | | +-------------------------------+--------------------------------+ |3. Důvod vývozu (u zapůjčení |4. Doprava a způsob zabezpečení | | doba, na kterou se památka | během dopravy | | vyváží) | | | | | | | | | | | | | | | | | +-------------+-----------------+-+------------+-----------------+ | Fotografie| 5. Název a popis |6. Značky, | 7. Současný stav| | | | čísla, | a údaje o | | | | rozměry | provedených | | | | | úpravách a | | | | | restaurování | | | | | | | | | | | | | +------------+ | | | | Množství | | +-------------+ | | | | | | | | | | | | | | | | +------------+ | | | Cena | | | | | | | | | | | | | | | | | | +--------------------------------++------------+-----------------+ | Čestné prohlášení: | 8. Osvědčení o povolení vývozu| | | kulturních památek | | Prohlašuji, že údaje uvedené | | | v rubrikách 1 - 7 jsou správné.| | | Žádám o povolení vývozu | | | uvedených předmětů | | | | | | | | | ................| | | podpis | | +--------------------------------+-------------------------------+ | Potvrzení celních orgánů při: | | | | | | +---------------+----------------+---------------+---------------+ | výstupu | výstupu | výstupu | vstupu do země| | | | | určení | | | | | | | | | | | +---------------+----------------+---------------+---------------+ | vstupu | vstupu | vstupu | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | +---------------+----------------+---------------+---------------+
1) Např. Československá akademie věd, Svaz českých výtvarných umělců, Svaz českých
architektů.
2) § 3, 20 až 22 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu
(stavební zákon), ve znění zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 262/1992 Sb., zákona
č. 83/1998 Sb. a zákona č. 132/2000 Sb.
Vyhláška č. 135/2001 Sb., o územně plánovacích
podkladech a územně plánovací dokumentaci.
3) Zákon č. 22/1958 Sb., o kulturních památkách.
4) Zákon SNR č. 27/1987 Sb., o státní památkové péči.
5) Zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální
zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 120/2000
Sb. a zákona č. 220/2000 Sb.
Vyhláška č. 190/1996 Sb., kterou se provádí zákon č.
265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění
zákona č. 210/1993 Sb. a zákona č. 90/1996 Sb., a zákon č. 344/1992 Sb., o katastru
nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb.,
ve znění vyhlášky č. 179/1998 Sb., vyhlášky č. 113/2000 Sb. a vyhlášky č. 163/2001
Sb.
5a) § 12 písm. a) a b) zákona č. 50/1976 Sb., ve znění zákona č. 425/1990 Sb.,
zákona č. 83/1998 Sb., zákona č. 132/2000 Sb. a zákona č. 320/2002 Sb.
6) Zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, ve znění zákona
č. 320/2002 Sb.
Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů
(krizový zákon), ve znění zákona č. 320/2002 Sb.
Zákon č. 241/2000 Sb., o hospodářských
opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona
č. 320/2002 Sb.
7) § 6 vyhlášky č. 162/1980 Sb., o financování reprodukce základních prostředků,
ve znění pozdějších předpisů.
8) § 6 a 20 vyhlášky č. 162/1980 Sb., ve zněním pozdějších předpisů.
9) Vyhláška č. 85/1976 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení a stavebním
řádu, ve znění vyhlášky č. 155/1980 Sb.
Vyhláška č. 5/1987 Sb., o dokumentaci staveb.
10) § 76 odst. 1 zákona č. 50/1976 Sb.
11) § 40 zákona č. 39/1980 Sb., o vysokých školách.
Zákon č. 29/1984 Sb., o soustavě
základních a středních škol (školský zákon).
Nařízení vlády ČSSR č. 89/1980 Sb., o
soustavě studijních oborů a délce řádného studia na vysokých školách.
Vyhláška č.
81/1982 Sb., o jednotné klasifikaci oborů vzdělání.
12) Kvalifikační katalog dělnických povolání kultury ze dne 7.1.1975 čj. 2.666/75-Va/4
(čísla povolání Ku 1-01.4, Ku 1-02.4, Ku 1-03.4, Ku 1-04.4, Ku 1-06.4, Ku 1-07.4,
Ku 1-08.4, Ku 1-09.4, Ku 1-10.4, Ku 1-11.4, Ku 1-12.4, Ku 1-14.4, Ku 1-15.4, Ku 1-16.4,
Ku 1-17.4, Ku 1-18.4, Ku 1-20.4, Ku 1-21.4.
13) Úmluva o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví, vyhlášená ve
Sbírce zákonů pod č. 159/1991 Sb.
14) Např. Program regenerace městských památkových rezervací a městských památkových
zón podle usnesení vlády ze dne 25. 3. 1992 č. 209, Program záchrany architektonického
dědictví podle usnesení vlády ze dne 22. 2. 1995 č. 110 nebo Program restaurování
movitých kulturních památek podle usnesení vlády ze dne 16. 7. 1997 č. 426.
15) Zákon č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění zákona č. 196/1993
Sb., zákona č. 321/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 136/1994 Sb., zákona
č. 258/1994 Sb., zákona č. 133/1995 Sb., zákona č. 151/1997 Sb. a zákona č. 208/1997
Sb.
16) Např. zákon č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky
České republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla republiky), ve znění
zákona č. 579/1991 Sb., zákona č. 166/1992 Sb., zákona č. 321/1992 Sb., zákona č.
10/1993 Sb., zákona č. 189/1993 Sb., zákona č. 57/1995 Sb., zákona č. 154/1995 Sb.,
zákona č. 160/1995 Sb. a zákona č. 160/1997 Sb., zákon č. 199/1994 Sb., o zadávání
veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb. a zákona č. 93/1998 Sb.
20) § 18a zákona č. 50/1976 Sb.
Vyhláška č. 84/1976 Sb.
21) Vyhláška č. 33/1984 Sb., o cestovních náhradách.