MF01/2022 k postupu podle vyhlášky ministerstva financí č. 412/2021 Sb., o rozpočtové skladbě (verze od 31. 3. 2022)

Do této kapitoly patří jen příjmy a výdaje, které s umořováním a obsluhou státního dluhu [§ 10 odst. 4 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění zákona č. 257/2004 Sb.] souvisejí bezprostředně, jako jsou v příjmech zejména úroky z peněžních prostředků, které Ministerstvo financí jinému subjektu půjčilo, a výnosy z dluhopisů, které nakoupilo, úroky a ostatní přijaté platby z uzavřených derivátových operací, úroky ze státních dluhopisů, které si jejich držitelé v zákonné lhůtě pro jejich výplatu nevyzvedli a které se po jejím uplynutí převádějí do příjmů státního rozpočtu, a kursové rozdíly v příjmech z operací souvisejících s řízením státního dluhu, a ve výdajích zejména úroky z peněžních prostředků, které si Ministerstvo financí půjčilo, výdaje na výnosy placené držitelům státních dluhopisů, úroky a ostatní výdajové platby vyplývající z uzavřených derivátových operací, poplatky za vedení peněžních a majetkových účtů u finančních institucí, platby za služby administrátorům emisí státních dluhopisů, poplatky spojené se zápisem a vedením emisí státních dluhopisů, platby za služby zpravodajským a informačním agenturám v oblasti finančních informací, daň z přidané hodnoty placená finančnímu úřadu, poplatky ratingovým agenturám, platby manažerům zahraničních emisí státních dluhopisů, výdaje spojené se zprostředkováním prodeje státních dluhopisů investorům a související finanční služby, poplatky u státních dluhopisů, u kterých je emisními podmínkami omezena nebo vyloučena převoditelnost, poplatky za vypracovávání, tisk a rozesílání výpisů z majetkových účtů vlastníkům těchto dluhopisů, výdaje za právní a konzultační služby související s přípravou smluvní a právní dokumentace výhradně pro potřeby financování schodku státního rozpočtu a řízení státního dluhu, kursové rozdíly ve výdajích související s řízením státního dluhu a další výdaje za služby bezprostředně spojené se získáváním peněžních prostředků k úhradě schodku státního rozpočtu, s umořováním státního dluhu a s využíváním dočasně volných peněžních prostředků státní pokladny k jejich zhodnocení, včetně výdajů na propagaci a marketingovou podporu prodeje státních dluhopisů a prezentaci České republiky mezi investory. Mezi výdaje kapitoly státní dluh zejména nepatří, a to ani když slouží výhradně k obsluze státního dluhu, výdaje na pořízení, technické zhodnocení, údržbu ani opravy dlouhodobého majetku (počítače a související zařízení, počítačové programy, soubory údajů), výdaje podle pracovněprávních smluv, výdaje podle licenčních smluv, výdaje na služby výrobní povahy a další výdaje, které s umořováním a obsluhou státního dluhu nejsou spojené bezprostředně. Tyto výdaje patří do kapitoly 312.

Daňové příjmy se netřídí z hlediska odvětvového (§ 11 odst. 3 vyhlášky).

Příjem daně z příjmů fyzických osob (§ 2 až 16b zákona o daních z příjmů) placené plátci (§ 38c téhož zákona). Je to daň z příjmů ze závislé činnosti (§ 6 zákona).

Příjem daně z příjmů fyzických osob (§ 2 až 16b zákona o daních z příjmů) placené jejími poplatníky (§ 2 téhož zákona). Je to daň placená podle daňových přiznání k dani z příjmu fyzických osob (§ 38g až 38gb zákona) a paušální daň (§ 7a a 38lh zákona).

Příjem daně z příjmů fyzických osob (§ 2 až 16b zákona o daních z příjmů) vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně (§ 38d téhož zákona).

Položky 1121 až 1123 zahrnují daň z příjmů právnických osob podle zákona o daních z příjmů.

Příjem z daně z příjmů právnických osob s výjimkou příjmů na položkách 1122 a 1123.

Zahrnuje daň v případech, kdy je poplatníkem obec, s výjimkou daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby. Obec na tuto položku zařazuje daň ze svých příjmů [§ 4 odst. 1 písm. g) zákona o rozpočtovém určení daní (zákon č. 243/2000 Sb. ve znění pozdějších předpisů)] i v případě, že výdaj k zaplacení této daně neprovádí a neinkasuje tak její příjem a jen si částku odpovídající této dani ponechává na svém bankovním účtu. Neprovedený výdaj této částky patří na položku 5365.

Zahrnuje daň v případech, kdy je poplatníkem kraj, s výjimkou daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby. Kraj na tuto položku zařazuje daň ze svých příjmů [§ 3 odst. 1 písm. a) zákona o rozpočtovém určení daní (zákon č. 243/2000 Sb. ve znění pozdějších předpisů)] i v případě, že výdaj k zaplacení této daně neprovádí a neinkasuje tak její příjem a jen si částku odpovídající této dani ponechává na svém bankovním účtu. Neprovedený výdaj této částky patří na položku 5365.

Tuto položku používají jen finanční úřady a celní úřady, které přijímají daň z přidané hodnoty, kterou jim odvádějí její plátci podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a kraje a obce, které dostávají podíl z ní podle zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní), ve znění pozdějších předpisů. Organizace, která prodává odběrateli věc, službu, práci, výkon nebo právo a z tržeb nebo příjmů za ně je povinna platit daň z přidané hodnoty, a proto ve faktuře nebo jiném podobném dokladu pro odběratele uvádí zvlášť cenu bez daně z přidané hodnoty a zvlášť cenu s daní, zařazuje celou cenu, včetně daně, na položku ze seskupení 21, 23 nebo 31, která prodávané věci, službě, práci, výkonu nebo právu odpovídá.

Příjmy z daně z minerálních olejů podle § 44 až 64 zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů.

Příjmy z daně z lihu podle § 66 až 79a zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů.

Příjmy z daně z piva podle § 80 až 91 zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů.

Příjmy z daně z vína a meziproduktů podle § 92 až 100b zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů.

Příjmy z daně z tabákových výrobků podle § 100c až 129 zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů.

Zahrnuje poplatek podle zákona o ochraně ozónové vrstvy Země. Je to poplatek za regulované látky (látky, které poškozují ozonovou vrstvu) podle § 6 zákona č. 73/2012 Sb., o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, a o fluorovaných skleníkových plynech.

Příjmy Státního fondu kinematografie z poplatků podle § 25 až 29 zákona č. 496/2012 Sb., o audiovizuálních dílech a podpoře kinematografie a o změně některých zákonů (zákon o audiovizi)ve znění zákona č. 139/2016 Sb. Je to poplatek z kinematografického představení a poplatek z převzatého televizního vysílání a od roku 2016 též poplatek z poskytování audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání, poplatek z převzatého televizního vysílání a poplatek z vysílání reklamy.

Příjmy z daně ze surového tabáku podle § 131a až 131g a § 134zh až 134zzc zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění zákona č. 157/2015 Sb.

Příjmy z daně ze zahřívaných tabákových výrobků podle § 130 až 130g zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění zákona č. 80/2019 Sb.

Příjmy z daně ze zemního plynu a některých dalších plynů podle čl. LXXII zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů.

Příjmy z daně z pevných paliv podle čl. LXXIII zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů.

Příjmy z daně z elektřiny podle čl. LXXIV zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů.

Odvod podle § 7a až 7i zákona č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů (zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů), ve znění zákona č. 402/2010 Sb.

Příjmy z daně podle zákona č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění pozdějších předpisů.

Příjmy Státního fondu dopravní infrastruktury z časového poplatku za užívání zpoplatněné pozemní komunikace stanovenými motorovými vozidly podle § 20 odst. 2 písm. b) a § 21 až 21c zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění zákonů č. 80/2006 Sb. a č. 227/2019 Sb., a podle vyhlášky č. 306/2015 Sb., o užívání pozemních komunikací zpoplatněných časovým poplatkem, ve znění pozdějších předpisů. Příjmy Státního fondu dopravní infrastruktury z mýtného patří na položku 2114.

Jednotlivé položky zahrnují i příslušenství ukládané v řízení o poplatku, pokud není evidováno samostatně. Nepatří sem však pokuty za porušení předpisů a opatření k ochraně životního prostředí.

Poplatek za vypouštění odpadních vod do vod povrchových podle § 89 až 89q zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č. 113/2018 Sb.

Příjmy z poplatku podle § 15 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění zákona č. 87/2014 Sb.

Zahrnuje poplatky za ukládání odpadů na skládky podle zákona o odpadech a poplatky za ukládání radioaktivních odpadů podle § 118 až 135 zákona č. 263/2016 Sb., atomový zákon. Nepatří sem poplatek za likvidaci komunálního odpadu (je na položce 1337).

Příjmy z odvodu podle § 11 až 12 zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění zákonů č. 98/1999 Sb., č. 444/2005 Sb., č. 281/2009 Sb., č. 41/2015 Sb. a č. 184/2016 Sb.

Příjmy z poplatku podle § 17 a 18 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění zákonů č. 444/2005 Sb. a č. 314/2019 Sb.

Poplatek za vypouštění odpadních vod do vod podzemních podle § 90 až 90i zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č. 113/2018 Sb.

Na tuto položku zařazuje obec poplatek za komunální odpad vznikající na jejím území, který vybírá podle obecně závazné vyhlášky, kterou vydala podle § 17a zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákonů č. 275/2002 Sb. a č. 188/2004 Sb. (dříve podle § 9 zákona č. 125/1997 Sb., o odpadech, ve znění zákona č. 37/2000 Sb.).

Příjmy z registračního poplatku za zápis do seznamu osob, které jsou nositeli povinnosti zpětného odběru nebo využití odpadu z obalů, a z evidenčního poplatku za evidenci v tomto seznamu podle § 30 zákona č. 477/2001 Sb., o obalech a o změně některých zákonů (zákon o obalech), ve znění zákonů č. 94/2004 Sb., č. 66/2006 Sb. a č. 149/2017 Sb.

(podle zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů)

Příjmy z místního poplatku podle § 2 zákona č. 565/1990 Sb., ve znění zákonů č. 229/2003 Sb., č. 329/2011 Sb. a č. 278/2019 Sb.

Příjmy z místního poplatku z pobytu podle § 3 až 3h zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění zákona č. 278/2019 Sb.

Příjmy z místního poplatku podle § 4 zákona č. 565/1990 Sb. ve znění zákonů č. 184/1991 Sb., č. 48/1994 Sb., č. 229/2003 Sb. a č. 278/2019 Sb.

Příjmy z místního poplatku podle § 6 zákona č. 565/1990 Sb. ve znění zákonů č. 48/1994 Sb., č. 229/2003 Sb. a č. 278/2019 Sb.

Příjmy z místního poplatku za povolení k vjezdu s motorovým vozidlem do vybraných míst a částí měst podle § 10 zákona č. 565/1990 Sb. ve znění zákonů č. 48/1994 Sb., č. 170/2017 Sb. a č. 278/2019 Sb.

Příjmy z místního poplatku za zhodnocení stavebního pozemku možností jeho připojení na stavbu vodovodu a kanalizace podle § 10c zákona č. 565/1990 Sb. ve znění zákonů č. 274/2001 Sb., č. 170/2017 Sb. a č. 278/2019 Sb.

Na tuto položku patří zejména dobíhající příjmy z poplatku za lázeňský nebo rekreační pobyt a z poplatku z ubytovací kapacity, které byly zrušeny s účinností od 1. ledna 2020 zákonem č. 278/2019 Sb., kterým se mění zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, dobíhající příjmy z poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů, který byl zrušen s účinností od 1. ledna 2021 zákonem č. 543/2020 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o odpadech a zákona o výrobcích s ukončenou životností, a dobíhající příjmy z případných dalších zrušených místních poplatků.

Příjmy obcí s rozšířenou působností od žadatelů o řidičské oprávnění za zkoušky z odborné způsobilosti podle § 39a zákona č. 247/2000 Sb. o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů, ve znění zákona č. 411/2005 Sb.

Příjmy krajů jakožto dopravních úřadů [§ 2 odst. 20 zákona před novelizací zákonem č. 119/2012 Sb. a poté § 34 odst. 1 písm. b)] z úhrady nákladů na vydání licence Evropské unie k provozování dopravy velkými vozidly na území unie podle § 33a odst. 1 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění zákona č. 103/2004 Sb. (eurolicence), kterou platí dopravci (§ 33b odst. 4 zákona č. 111/1994 Sb. ve znění zákona č. 103/2004 Sb.). Po zrušení této úhrady a jejím nahrazení správním poplatkem s účinností ode dne 1. června 2012 zákonem č. 119/2012 Sb. (čl. I bod 49 a čl. VIII) na tuto položku patří doplatky této úhrady (správní poplatek patří na položku 1361).

(1) Příjmy Českého báňského úřadu, Ministerstva průmyslu a obchodu, Ministerstva životního prostředí a obcí z úhrady z dobývacího prostoru a úhrady z vydobytých nerostů podle § 33a až 33w zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění zákona č. 89/2016 Sb., a podle nařízení vlády č. 98/2016 Sb., o sazbách úhrady.

(2) Příjmy obcí z poplatků za oprávnění provádět ložiskový průzkum podle § 4b zákona č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, ve znění zákona č. 366/2000 Sb.

Příjmy z poplatku za odebrané množství podzemní vody podle § 88 až 88l zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č. 113/2018 Sb.

Příjem z poplatku za využívání zdroje přírodní minerální vody placeného podle § 20 zákona č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon), ve znění zákonů č. 444/2005 Sb. a č. 281/2009 Sb., a podle nařízení vlády č. 19/2020 Sb., o stanovení jednotkové výše poplatku za přírodní minerální vodu odebíranou ze zdroje přírodní minerální vody.

Příjmy z poplatků podle zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.

Příjmy z poplatků podle zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a dobíhající příjmy z poplatků podle zákona č. 257/1992 Sb., o soudních poplatcích za řízení u Nejvyššího soudu České a Slovenské Federativní Republiky a u vojenských soudů, ve znění zákona č. 375/2011 Sb.

Na položky tohoto podseskupení patří příjmy správních úřadů z plateb od fyzických a právnických osob, které zákony, jež povinnost tyto platby provádět stanovily, nazývají "poplatek", které zatěžují právní jednání těchto osob vůči správním úřadům nebo práva, která jim správní úřady na základě zákona udělily, a které nejsou správními poplatky (podseskupení položek 136).

Poplatek podle § 17d zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění zákonů č. 211/2011 Sb., č. 131/2015 Sb. a č. 277/2019 Sb.

Poplatek podle § 34 písm. a) zákona č. 263/2016 Sb., atomový zákon, a § 2 nařízení vlády č. 347/2016 Sb., o sazbách poplatků na odbornou činnost Státního úřadu pro jadernou bezpečnost.

Poplatek podle § 34 písm. b) zákona č. 263/2016 Sb., atomový zákon, a § 3 nařízení vlády č. 347/2016 Sb., o sazbách poplatků na odbornou činnost Státního úřadu pro jadernou bezpečnost.

Poplatky na činnost správních úřadů jiné než ty, které patří na předcházející položky tohoto podseskupení položek, například poplatek, který vybírá Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle § 259 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, za podání podnětu k zahájení správního řízení z moci úřední k přezkoumání úkonů zadavatele veřejné zakázky.

Na tuto položku se zařazuje daň podle zákona č. 187/2016 Sb., o dani z hazardních her, ve znění zákona č. 298/2016 Sb. a zákona č. 80/2019 Sb., s výjimkou dílčí daně z technických her [§ 3 odst. 1 písm. e), § 4 písm. e) a § 5 zákona]. Na tuto položku patří dílčí daň z loterií, dílčí daň z kursových sázek, dílčí daň z totalizátorových her, dílčí daň z bing, dílčí daň z živých her, dílčí daň z tombol a dílčí daň z turnajů malého rozsahu. Dílčí daň z technických her se zařazuje na položku 1385.

Dobíhající odvod z loterií a jiných podobných her podle části šesté zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění zákonů č. 458/2011 Sb., č. 215/2013 Sb. a č. 380/2015 Sb., zrušeného s účinností od 1. ledna 2017 zákonem č. 186/2016 Sb., o hazardních hrách, s výjimkou části odvodu ve výši dílčího odvodu z výherních hracích přístrojů a jiných technických herních zařízení (část odvodu podle § 41i odst. 3 tohoto zákona). Část odvodu z výherních hracích přístrojů a jiných technických herních zařízení patří na položku 1383. Na položku 1382 patří i dobíhající odvod části výtěžku z provozování loterií a jiných podobných her na veřejně prospěšné účely, který byl zákonem č. 458/2011 Sb. zrušen. Položka 1382 je od 1. ledna 2017 zřízena pro příjmy, které do 31. prosince 2016 patřily na položku 1351, která je s účinností od 1. ledna 2017 zrušena.

Dobíhající část odvodu z loterií a jiných podobných her podle části šesté zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění zákonů č. 458/2011 Sb., č. 215/2013 Sb. a č. 380/2015 Sb., zrušeného s účinností od 1. ledna 2017 zákonem č. 186/2016 Sb., o hazardních hrách, ve výši dílčího odvodu z výherních hracích přístrojů a jiných technických herních zařízení (§ 41i odst. 1 tohoto zákona). Zbytek odvodu patří na položku 1382. Položka 1383 je od 1. ledna 2017 zřízena pro příjmy, které do 31. prosince 2016 patřily na položku 1355, která je s účinností od 1. ledna 2017 zrušena.

Dobíhající odvod za státní dozor nad loteriemi a jinými podobnými hrami, který do 31. prosince 2016 patřil na položku 1352.

Na tuto položku se zařazuje dílčí daň z technických her podle zákona č. 187/2016 Sb., o dani z hazardních her, ve znění pozdějších předpisů zákona č. 298/2016 Sb. a zákona č. 80/2019 Sb. [§ 3 odst. 1 písm. e), § 4 písm. e) a § 5 zákona]. Ostatní dílčí daně, které jsou součástí daně z hazardních her, se zařazují na položku 1381.

Zahrnuje pouze příjmy z plateb, jejichž smyslem je zatížení zboží a služeb z důvodů jejich dovozu do České republiky (teoreticky i exportu). Nepatří sem daně uvalené shodně jak na dovážené tak na domácí zboží, např. daň z přidané hodnoty či spotřební daně u dovozu.

Příjmy státního rozpočtu ze cla vyměřeného do 30. 4. 2004, tj. do dne předcházejícího dni, jímž se Česká republika stala členským státem Evropské unie. Clo vyměřené od tohoto dne se inkasuje na účet, který je peněžním fondem nepodléhajícím rozpočtové skladbě a z nějž se převádí Evropské unii a do příjmů státního rozpočtu jen podíl určený k pokrytí nákladů na jeho výběr. Tento podíl patří na položku 2511.

Zahrnuje doplatky dovozní přirážky a dovozní daně a jiných zrušených daní z mezinárodního obchodu a transakcí.

Daň z nemovitých věcí podle zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí (do dne 31. 12. 2013 o dani z nemovitostí), ve znění pozdějších předpisů. Na tuto položku patří daň podle tohoto zákona bez ohledu na to, zda se nazývá daň z nemovitostí (do 31. 12. 2013) nebo daň z nemovitých věcí (od 1. 1. 2014).

Daň dědická podle § 2 až 4 a 11 a násl. zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, který byl s účinností ode dne 1. 1. 2014 zrušen zákonnými opatřeními Senátu č. 340/2013 Sb. a č. 344/2013 Sb.

Daň darovací podle § 5 až 7a a 11 a násl. zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, který byl s účinností ode dne 1. 1. 2014 zrušen zákonnými opatřeními Senátu č. 340/2013 Sb. a č. 344/2013 Sb.

Dobíhající příjmy z daně z nabytí nemovitých věcí podle zákonného opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí, ve znění zákonů č. 254/2016 Sb. a č. 264/2019 Sb., které bylo ke dni 26. září 2020 zrušeno zákonem č. 386/2020 Sb. Na tuto položku patří i případné dobíhající příjmy z daně z převodu nemovitostí podle § 8 a násl. zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, který byl s účinností ode dne 1. 1. 2014 zrušen zákonnými opatřeními Senátu č. 340/2013 Sb. a č. 344/2013 Sb.

Příjmy z pojistného, které se platí povinně podle zákonů upravujících veřejné pojištění. Pojistné, které se podle nich platí dobrovolně, patří na podseskupení položek 236.

Na položky tohoto podseskupení pro pojistné a příspěvky patří pojistné na sociální zabezpečení, které sestává z pojistného na důchodové pojištění a pojistného na nemocenské pojištění, a příspěvky na státní politiku zaměstnanosti podle § 3 odst. 2, 3 a 4 a § 7 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, na položku pro přirážky patří přirážky k pojistnému podle § 21 tohoto zákona a na položku pro příslušenství penále a pokuty podle § 20 a 22 tohoto zákona. Na položky pojistného na důchodové pojištění patří i částky, které jsou příjmem státního rozpočtu v souvislosti s neplatnými smlouvami o důchodovém spoření a které se poplatníkům započítávají na jejich úhradu pojistného na důchodové pojištění. Jsou to částky ve výši 60% částek odváděných penzijními společnostmi orgánům finanční správy v případech, kdy bylo rozhodnuto o neplatnosti registrace smlouvy o důchodovém spoření a penzijní společnosti vznikla povinnost odvést výnos pojistného připadající na poplatníka důchodového spoření, jímž uzavřená smlouva o důchodovém spoření byla shledána neplatnou (§ 9a zákona č. 426/2011 Sb., o důchodovém spoření, ve znění zákona č. 399/2012 Sb., zrušeného ke dni 1. ledna 2018 zákonem č. 376/2015 Sb., o ukončení důchodového spoření).

Příjmy České správy sociálního zabezpečení, ministerstva obrany, ministerstva vnitra, ministerstva spravedlnosti, Generální inspekce bezpečnostních sborů a Generálního ředitelství cel (dále jen "orgány sociálního zabezpečení") z pojistného na důchodové pojištění, které platí zaměstnavatelé podle § 3 odst. 2 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona č. 470/2011 Sb., a podle § 7 odst. 1 písm. a) téhož zákona ve znění zákonů č. 458/2011 Sb., č. 267/2014 Sb. a č. 32/2019 Sb.

Příjmy orgánů sociálního zabezpečení z pojistného na důchodové pojištění, které platí zaměstnavatelé za zaměstnance (§ 8 odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., ve znění zákonů č. 160/1995 Sb. a č. 189/2006 Sb.) podle § 3 odst. 3 zákona č. 589/1992 Sb. ve znění zákona č. 470/2011 Sb., a podle § 7 odst. 1 písm. b) tohoto zákona, ve znění zákona č. 377/2015 Sb.

Příjmy orgánů sociálního zabezpečení z pojistného na důchodové pojištění, které platí osoby samostatně výdělečně činné podle § 3 odst. 4 zákona č. 589/1992 Sb., ve znění zákonů č. 160/1995 Sb., č. 425/2003 Sb. a č. 189/2006 Sb., a podle § 7 odst. 1 písm. c) tohoto zákona, ve znění zákonů č. 377/2015 Sb., č. 259/2017 Sb. a č. 32/2019 Sb.

Příjmy orgánů sociálního zabezpečení z pojistného na nemocenské pojištění, které platí zaměstnavatelé podle zákonných ustanovení uvedených v náplni položky 1611.

Příjmy orgánů sociálního zabezpečení z příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, které platí zaměstnavatelé podle zákonných ustanovení uvedených v náplni položky 1611.

Příjmy orgánů sociálního zabezpečení z příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, které platí osoby samostatně výdělečně činné podle zákonných ustanovení uvedených v náplni položky 1613.

Příjmy orgánů sociálního zabezpečení z přirážek k pojistnému podle § 21 zákona č. 589/1992 Sb., ve znění zákonů č. 253/2005 Sb., č. 189/2006 Sb. a č. 153/2007 Sb.

Příjmy orgánů sociálního zabezpečení ze sankčních plateb spojených s výběrem pojistného, a to z penále (§ 20 zákona č. 589/1992 Sb., ve znění zákonů č. 160/1993 Sb., č. 307/1993 Sb., č. 241/1994 Sb., č. 118/1995 Sb., č. 160/1995 Sb., č. 113/1997 Sb., č. 306/1997 Sb., č. 492/2000 Sb., č. 189/2006 Sb., č. 296/2007 Sb., č. 305/2008 Sb., č. 585/2006 Sb., č. 221/2009 Sb., č. 259/2017 Sb. a č. 92/2018 Sb.) a z pokut (§ 25c odst. 2 a § 25d odst. 2 zákona č. 589/1992 Sb., ve znění zákona č. 183/2017 Sb.).

Patří sem i případné příjmy z pojistného na sociální zabezpečení nehodící se na žádnou z předcházejících položek podseskupení 161 a 162, které byly zavedeny právním předpisem, než se pro ně zřídí odpovídající položka.

Veškeré daňové příjmy nerozúčtované, neidentifikované nebo nezařaditelné do jiných položek.

(v současné době jen správní a soudní poplatky), ty patří na položku 2329. Patří sem příjmy státního rozpočtu z vydávání kolkových známek (vyhláška č. 383/2010 Sb., o kolkových známkách). Příjmy položky 1702 představují příjmy ze správních poplatků (§ 6 odst. 8 věta první zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 57/2006 Sb.) a ze soudních poplatků (§ 8 odst. 1 věta třetí zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění zákona č. 36/1995 Sb.), které jsou placeny kolky. Nezahrnují příjmy ze správních a soudních poplatků placených penězi. Zahrnují však příjmy z vydaných kolků, které dosud nebyly na úhradu poplatků použity a jsou v držení osob. Jestli v budoucnosti nějaký právní předpis stanoví, že je možné kolky platit i jiné poplatky nebo daně [§ 163 odst. 3 písm. c) a odstavec 4 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád], budou součástí příjmů položky 1702 i tyto poplatky a daně, a to v částkách placených kolky

Příjem z odvodu podle § 81 odst. 2 písm. c) a § 82 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákonů č. 444/2005 Sb., č. 281/2009 Sb., č. 73/2011 Sb. a č. 367/2011 Sb.

sou

Patří sem i příslušenství pojistného na důchodové spoření podle § 9 odst. 3 zákona č. 397/2012 Sb., o pojistném na důchodové spoření (přirážka k pojistnému podle § 31 téhož zákona).

podle § 1 odst. 2 písm. j) a § 11h zákona č.256/2000 Sb. ve znění zákonů č. 128/2003 Sb., č. 85/2004 Sb. a č. 441/2005 Sb. Inkasované dávky z cukru rozděluje SZIF způsobem, který je uveden v náplni položky 2512

(1) Nekapitálové příjmy jiné než z daní a podobných plateb a z transferů (nekapitálové příjmy s přímou protihodnotou). Jsou to zejména příjmy z občanskoprávních vztahů, kterými jsou příjmy organizace za to, že splnila nebo splní povinnost něco dát, něco konat, něčeho se zdržet nebo něco strpět (§ 1789 občanského zákoníku) ve prospěch toho, kdo platí, nebo jím jednotlivě určených osob. Na položky třídy 2 patří i příjmy splátek půjčených peněžních prostředků, příjmy trvale nebo dočasně nezařaditelné, příjmy zařazené druhotně (příjmy z aktivace investic ve vlastní režii a kursové rozdíly v příjmech), příjmy nespotřebovaných částí transferů, které organizace poskytla příjemci na nějaký účel s tím, že po dosažení účelu má zbylou část transferu vrátit (vratky transferů), příjmy z veřejnoprávních vztahů kromě příjmů z daní a podobných plateb a z transferů (například příjmy z odvodů příspěvkových organizací), příjmy inkasované neoprávněně, příjmy za udělení práva čerpat přírodní zdroje, příjmy sdílené s Evropskou unií a ostatní nekapitálové příjmy s přímou protihodnotou.

(2) Z odvětvového hlediska se z nedaňových příjmů třídí jen příjmy krajů, obcí a dobrovolných svazků obcí, a to s výjimkou příjmů zařazovaných na položky ze seskupení položek 24 (§ 11 odst. 3 vyhlášky).

Zahrnují se příjmy z vlastní činnosti. Peněžními fondy podléhajícími rozpočtové skladbě se pro účely rozpočtové skladby rozumějí státní rozpočet, státní finanční aktiva, rezervní fondy organizačních složek státu a správců kapitol a rozpočty a ostatní peněžní fondy státních fondů, obcí, krajů a dobrovolných svazků obcí kromě fondu kulturních a sociálních potřeb, fondu cizích prostředků, fondu hospodářské (podnikatelské) činnosti a fondu sdružených prostředků.

Příjmy za věci, služby, práce, výkony nebo práva, které organizace úplatně poskytuje jiné právnické nebo fyzické osobě, nepatří-li na jinou položku z podseskupení položek 211

Na tuto položku patří i stejné příjmy, které organizační složka státu dostává od jiné organizační složky státu, není-li poskytnutí věcí, služeb, prací, výkonů nebo práv bezúplatné [§ 66 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění zákona č. 202/2002 Sb., zákona č. 465/2011 Sb. a zákona č. 25/2015 Sb.].

Zahrnuje příjmy za prodej zboží, které organizace nakoupila za účelem dalšího prodeje, nikoliv k vlastní potřebě. Použije se i pro jednorázový nákup zboží, které např. obe

hromadně a prodává je posléze občanům (např. popelnice, prodej formulářů apod.).

Úhrady za vzdělávání a školské služby podle školského zákona (zákona č. 561/2004 Sb. ve znění pozdějších předpisů) a jeho prováděcích předpisů, jestliže jejich příjemci jsou organizace.

Příjmy Českého telekomunikačního úřadu za udělení práv k využívání rádiových kmitočtů v případě, že jediným kritériem hodnocení žádostí o jejich udělení jsou výsledky aukce [§ 21 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění zákona č. 468/2011 Sb.].

(1) Zahrnuje i částky ve výši výdajů na pořízení dlouhodobého majetku ve vlastní režii převáděné ve státním rozpočtu z výdajového účtu na účet příjmový (záznamová jednotka 023).

(2) Na tuto položku se též zařazují příjmy peněžních prostředků, kterými organizaci někdo platí za to, že v jeho prospěch zřídila na svém pozemku právo stavby (§ 1240 až 1256 občanského zákoníku) nebo na své věci věcné břemeno (§ 1257 až 1308 občanského zákoníku).

(3) Patří sem i příspěvky účastníků konference organizaci, která je jejím pořadatelem.

Příjmy odvodů z provozu a z odpisů příspěvkových organizací Nepatří sem vratky dříve poskytnutých příspěvků, ty patří v běžném rozpočtovém roce jako minusový záznam na položky 5331 a 6351 a v dalších rozpočtových letech na položku 2229

(1) Jiné příjmy z odvodů příspěvkových organizací, např. odvody příjmů z prodeje nemovitého majetku ve správě a v prozatímní správě zřizovatelům apod., nikoliv např. vratky dříve poskytnutých příspěvků, ty se zařadí v běžném rozpočtovém roce jako minusový záznam na položky 5331 a 6351 a v dalších rozpočtových letech na položku 2229.

(2) Příjmy sankčních odvodů příspěvkových organizací zřizovateli.

(3) Příjmy zřizovatelů příspěvkových organizací inkasované v důsledku toho, že příspěvková organizace je rušena a její majetek přechází na zřizovatele

[§ 15 písm. i) a k) a § 19 odst. 1 písm. c) a odst. 4 zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění zákona č. 213/2013 Sb. a čl. II zákona č. 213/2013 Sb.]

[§ 15 písm. j) zákona o státním podniku]

Oproti vymezení v účtové osnově pro organizační složky státu a příspěvkové organizace a obce se v tomto podseskupení nerozumí realizací finančního majetku prodej vlastních dluhopisů. Na položky tohoto podseskupení se zařazují příjmy, které mají povahu výnosů z finančního majetku (nikoliv příjmy z jeho prodeje, ty patří na položky z podseskupení 320), kterými jsou příjmy z držby finančního majetku (§ 17 a 25 vyhlášky č. 410/2009 Sb., ve znění vyhlášky č. 403/2011 Sb.) a z investičních nástrojů. Jsou to příjmy z úroků kromě těch, které patří do třídy 1, příjmy z majetkových účastí, příjmy z investičních nástrojů (§ 3 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákonů č. 56/2006 Sb., č. 230/2008 Sb. a č. 204/2017 Sb.) a části příjmů označované jako kursové zisky, jestliže je organizace takto označuje.

Příjmy podle dohod o opcích, futures, swapech, forwardech a jiných finančních derivátech, jestliže se nevztahují k vlastním dluhopisům, s výjimkou příjmů, které mají povahu úroků (ty patří na položku 2148) a jistin (ty patří na položky třídy 8). Finančními deriváty (§ 627 odst. 2 zákona č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech) se rozumějí investiční nástroje podle § 3 odst. 1 písm. d) až f) zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákonů č. 230/2008 Sb. a č. 204/2017 Sb.

(1) Zahrnuje přijaté úroky z bankovních účtů (vkladů) a z poskytnutých půjčených peněžních prostředků.

(2) Zahrnuje také úroky z nakoupených cizích dluhopisů a úroky ve formě diskontu inkasované při nákupu cizího dluhopisu jiné než na položkách 2144 a 2145.

(3) Patří sem i přijaté úroky ze směnek.

(4) Na položku 2141 patří i prémie z prodeje vlastních dluhopisů, kterou je rozdíl mezi částkou, za niž se dluhopisy, které organizace vydala, prodaly, a jejich nominální hodnotou, která se zařazuje na položku 8111, 8121, 8211 nebo 8221, je-li tento rozdíl kladný (je-li záporný, představuje diskont z prodeje dluhopisů a zařazuje se na položku 5141). Prodává-li dluhopisy Ministerstvo financí (tj. státní dluhopisy), převede částku prémie z účtu pro tržby z prodeje státních dluhopisů na příjmový účet státního rozpočtu, při připsání na příjmový účet ji zařadí na položku 2141 a při odepsání z účtu tržeb z prodeje státních dluhopisů na stejnou položku (8111, 8121, 8211 nebo 8221) jako částku, za niž se dluhopisy prodaly. Do příjmů státního rozpočtu se též převede alikvotní úrokový výnos, tj. část kupónu státních dluhopisů naběhlého za období od poslední výplaty kupónu do data vydání příslušné části (tranše) emise dluhopisu. V případě, že k výplatě kupónu ještě nedošlo, jedná se o část naběhlého kupónu od data vydání první části emise dluhopisu do okamžiku vydání dané části. Tento naběhlý úrok hradí investor emitentovi za období, kdy dluhopis nedržel, ale za které mu bude vyplacen při následující výplatě kupón. V případě, že vydání dluhopisu se uskutečňuje v době tzv. ex-kupónu, tj. v období bezprostředně předcházejícím výplatě kupónu, kdy investorovi naběhne od data vydání do data výplaty tohoto kupónu úrok, který mu již není možné vyplatit ve formě kupónu, je alikvotní úrokový výnos záporný a je výdajovou položkou zaznamenanou na 5141.

(5) Na položku 2141 dále patří diskont ze zpětných odkupů vlastních dluhopisů, kterým je rozdíl mezi odkupní cenou těchto dluhopisů a jejich nominální hodnotou, která se zařazuje na položku 8112, 8122, 8212 nebo 8222, je-li tento rozdíl záporný (je-li kladný, představuje prémii ze zpětného odkupu dluhopisů a zařazuje se na položku 5141).

(6) Na položku 2141 patří i alikvotní úrokový výnos v případě zpětných odkupů dluhopisů v období tzv. ex-kupónu, kdy investorovi již není možné pozastavit výplatu kupónu.

(7) Úroky z bankovních účtů patří na tuto položku bez ohledu na to, zda jsou na bankovním účtu připisovány nebo převáděny z jiného bankovního účtu.

(8) Na položku 2141 patří i platba za zápůjčku cenných papírů (§ 2392 odst. 1 věta druhá občanského zákoníku).

(9) Na položku 2141 patří nejen příjmy z úroků z bankovních účtů (vkladů) a příjmy z úroků z poskytnutých půjčených peněžních prostředků (příjmy kladných kreditních úroků), ale i příjmy z úroků z debetních zůstatků běžných účtů a příjmy z úroků z půjčených peněžních prostředků, které jsou důsledkem záporných úrokových sazeb (příjmy záporných debetních úroků).

Tato položka se používá při korunovém účtování o devizových účtech a u korunových účtů jen v případě, že se organizace rozhodla dělit příjmy, které banka, která vede organizaci účet, inkasuje v cizí měně a organizaci ji na něj připisuje v korunách (skutečný příjem), na očištěný příjem a kursový rozdíl v příjmech. Pro účely náplně této položky se očištěným příjmem rozumí částka, kterou banka připsala na účet, snížená o částku (kladnou nebo zápornou) kursového rozdílu v příjmech, kterou se rozumí rozdíl mezi částkou došlou bance v cizí měně vynásobenou kursem této měny k české koruně ze dne, kdy došla, a toutéž částkou vynásobenou pevným kursem. Pevným kursem se rozumí kurs téže měny k české koruně z určitého dne roku, do kterého patří den, v němž byla částka na účet organizace připsána (z prvního dne roku nebo prvního dne měsíce, do kterého patří den připsání, popř. z jiného dne roku), nebo dne počátku obchodu nebo jiné hospodářské operace, jíž je příjem součástí a kterou je například služební cesta zaměstnance a její příprava (pak je pevným kursem kurs, v němž organizace zakoupila valuty pro tohoto zaměstnance, a kursem rozhodným pro výpočet kursového zisku kurs, v němž organizace zbytek valut, který zaměstnanec vrátil, odprodala). Při korunovém účtování o pohybech devizových účtů je pevný kurs celý rok neměnný. Rozhodne-li se organizace položku 2143 nepoužívat, zařadí celý skutečný příjem na příslušnou položku, například, jestliže přijala transfer od mezinárodní instituce, na položku 4152. Rozhodne-li se ji používat, zařadí na tuto položku jen očištěný příjem a částku rozdílu mezi součinem částky tohoto transferu a kursem například eura, jestliže transfer došel její bance v eurech, ze dne, kdy částka byla připsána na účet, a součinem částky transferu a kursu eura ze dne například 1. ledna zařadí na položku 2143, a to bez ohledu na to, zda tento rozdíl vyšel jako kladný nebo záporný. Při korunovém účtování o devizových účtech, které podléhají rozpočtové skladbě, se na položky kursových rozdílů zaznamenávají kursové rozdíly v případech, kdy organizace používá pro přepočet deviz na koruny pevný kurs, a při převodech peněžních prostředků z devizového účtu organizace na její účet korunový a převodech opačných, kdy organizace je povinna podle § 24 odst. 6 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů použít pro přepočet cizí měny na českou měnu kurs devizového trhu vyhlášený Českou národní bankou, a v důsledku toho musí při převodech ze svého korunového účtu na svůj účet devizový uvádět jako příjem devizového účtu a výdaj účtu korunového částky, které se zpravidla od částek skutečně z korunového účtu odepsaných liší. Organizace při zaznamenávání částky připsané na devizový účet použije položku 2143 pro zařazení rozdílu mezi částkou skutečně z korunového účtu odepsanou a částkou, kterou podle uvedeného ustanovení vypočetla jako korunové ocenění devizové částky připsané na devizový účet, a to bez ohledu na to, je-li tento rozdíl kladný nebo záporný. Obdobně postupuje organizace, která převádí peněžní prostředky mezi svými devizovými účty znějícími na různou měnu.

Ministerstvo financí při evidování rozpočtovaných a skutečných příjmů (přijetí) a výdajů (vydání) na účtech pro řízení likvidity státní pokladny a pro řízení státního dluhu [§ 33 odst. 1 písm. c) rozpočtových pravidel] v kapitole 396 - Státní dluh a příjmových a výdajových účtech téže kapitoly používá v souvislosti s kursovými rozdíly položku 2143 pro vyjádření kladného rozdílu skutečně přijaté částky a záporného rozdílu skutečně vydané částky vůči částce odvozené od pevného kursu, kterým je kurs ze dne počátku obchodu nebo jiné hospodářské operace. Kursové rozdíly se vyjadřují v případech, kdy současné přijetí korunové částky od plátce (vydání korunové částky příjemci) a dřívější vydání příjemci (přijetí od plátce) na korunovém účtu vede ke vzniku kursového zisku ve prospěch Ministerstva financí. To postupuje tak, že když mu Česká národní banka na některý z těchto účtů připíše korunovou částku, která jí došla od plátce v cizí měně nebo kterou plátce hradí částku v cizí měně, a toto přijetí této částky souvisí s nějakým dřívějším (v tomtéž nebo některém dřívějším roce) vydáním korunové částky z téhož účtu nebo jiného účtu kapitoly 396 určené k zaplacení v téže cizí měně nebo představující úhradu za částku v téže cizí měně, pak v případě, že korunové přijetí (například přijetí korun za prodej devizových prostředků, například eur, koupených nebo vyměněných předtím za účelem zhodnocení peněžních prostředků kapitoly Státní dluh a zrovnoměrnění peněžního trhu) je vyšší než předcházející korunové vydání (v daném příkladě vydání korun za nákup této částky eur v minulosti, kdy kurs eura vůči koruně byl nižší než v době prodeje), převede Ministerstvo financí částku rozdílu z tohoto účtu (zde ji zařadí na tutéž položku třídy 8, na kterou zařadilo přijetí korunové částky za prodej eur, a to s opačným znaménkem, tj. minusem) na příjmový účet kapitoly Státní dluh a tento příjem tohoto účtu zařadí na položku 2143. Je přípustná i možnost, že plátce podle dohody s ministerstvem poukáže na příslušný účet pro řízení likvidity státní pokladny nebo pro řízení státního dluhu částku sníženou o uvedený rozdíl a tento rozdíl poukáže přímo na příjmový účet kapitoly 396.

Stejně tak Ministerstvo financí postupuje, když mu Česká národní banka z některého z účtů pro řízení likvidity státní pokladny nebo pro řízení státního dluhu odepíše korunovou částku, kterou má jejímu příjemci zaplatit v cizí měně nebo kterou příjemci hradí částku v cizí měně, a toto vydání této částky souvisí s nějakým dřívějším (v tomtéž nebo nějakém dřívějším roce) přijetím korunové částky, kterou banka obdržela v téže cizí měně nebo kterou plátce uhrazuje částku v téže cizí měně, na tentýž účet nebo jiný účet kapitoly 396. I tehdy v případě, že korunové vydání je nižší než předcházející korunové přijetí, převede Ministerstvo financí částku rozdílu z tohoto účtu (zde ji zařadí na tutéž položku třídy 8, na kterou zařadilo vydání korunové částky, a to se stejným znaménkem, tj. minusem) na příjmový účet kapitoly Státní dluh a tento příjem tohoto účtu zařadí na položku 2143. Uvedené postupy platí i pro případy, kdy se některé korunové částky nebo jejich části namísto přijetí a vydání započítávají.

Příjmy Ministerstva financí, obcí a krajů, které jsou emitenty státních a komunálních dluhopisů, podle dohod o swapech, které se vztahují k držitelům státních a komunálních dluhopisů vydávaných podle práva cizího státu (k tomu položka 5146). Jsou to korunové příjmy od institucí, s nimiž byly uzavřeny dohody o swapech za účelem získání deviz k pokrytí plateb úroků držitelům dluhopisů vydaných podle práva cizího státu a korunové příjmy realizované na základě jiných swapových dohod s tím souvisejících. Jestliže pohledávky z těchto dohod jsou vyšší než závazky z nich a provede se započtení, patří na tuto položku částka inkasovaná po tomto započtení; o částku započtení nelze příjmy a výdaje zvyšovat (k tomu odstavec 7 obecných zásad). U Ministerstva financí na tuto položku patří též příjmy příjmového účtu státního rozpočtu kapitoly Státní dluh vzniklé převodem peněžních prostředků, které byly přijaty na základě těchto dohod na účty státních finančních aktiv a na účty pro řízení likvidity státní pokladny a pro řízení státního dluhu[§ 3 písm. h) body 2 a 3 rozpočtových pravidel]

Příjmy podle dohod o opcích, futures, swapech, forwardech a jiných finančních derivátech, jestliže se vztahují k vlastním dluhopisům, s výjimkou příjmů, které mají povahu úroků (ty patří na položku 2146) a jistin (ty patří na položky třídy 8). Finančními deriváty (§ 627 odst. 2 zákona č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech) se rozumějí investiční nástroje podle § 3 odst. 1 písm. d) až f) zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákonů č. 230/2008 Sb. a č. 204/2017 Sb.

Příjmy z úroků podle dohod o swapech, termínových úrokových dohod a jiných dohod o forwardech a případně dohod o jiných finančních derivátech [§ 627 odst. 2 zákona č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, a § 3 odst. 1 písm. d) až f) zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákonů č. 230/2008 Sb. a č. 204/2017 Sb.] s výjimkou podle dohod o devizových swapech vztahujících se k držitelům státních a komunálních dluhopisů vydávaných podle práva cizího státu (příjmy z úroků podle takových dohod patří na položku 2146).

Příjmy z výnosů finančního majetku, které nepatří na položky 2141 až 2145. Jsou to zejména neúrokové příjmy z investičních nástrojů s výjimkou příjmů z držby akcií. Příjmy z finančních derivátů [§ 3 odst. 1 písm. d), g), j) a k) zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákonů č. 230/2008 Sb. a č. 204/2017 Sb.] se sem zařazují jen v případě, že organizace tak rozhodne. V tom případě postupuje podobně jako při sledování kursových zisků (položka 2143) a na položku 2149 zařazuje rozdíl (kladný nebo záporný) mezi příjmem, jak byl inkasován, a příjmem, jaký by byl, kdyby finančního derivátu nebylo.

, s výjimkou sankcí přijatých v souvislosti s výběrem daní a ostatních příjmů patřících do třídy 1 (tyto sankce patří, jsou-li odděleny, na položku 1704, a nejsou-li od příslušné daně nebo jiného daňového příjmu odděleny, na položku této daně nebo tohoto daňového příjmu)

Patří sem sankční platby přijaté od organizací, které se řídí rozpočtovou skladbou (§ 1 odst. 2 vyhlášky), tj. od organizačních složek státu, obcí, krajů, státních fondů a dobrovolných svazků obcí. Jsou to veškeré sankční platby přijaté od nich s výjimkou těch, které patří na položky 1627, 1628 a 1704 (organizace veškeré sankční platby poukazované jiným organizacím zařazují na položku 5363).

Patří sem sankční platby přijaté od jiných subjektů než státu, obcí, krajů, státních fondů a dobrovolných svazků obcí. Jsou to veškeré sankční platby přijaté od nich s výjimkou těch, které patří na položky 1627, 1628 a 1704. Za sankční platbu se nepovažuje pokuta z nedodaného objemu biopaliv podle § 19 odst. 10 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší (patří na položku 1339).

Na položky tohoto podseskupení zařazují organizace vratky, nepostupují-li cestou výdajové kompenzace. Výdajovou kompenzací se rozumí zaúčtování přijaté částky (vratky) poukázané fyzickou nebo právnickou osobou jako část částky, kterou od organizace dříve dostala zejména jako dotaci nebo jiný transfer, minusem do výdajů na položku, pod kterou organizace této osobě tuto částku (transfer) poukázala, jestliže organizace postupuje podle § 49 odst. 7 písm. a) rozpočtových pravidel (organizační složka státu) nebo podle § 21 zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů (obce, kraje a dobrovolné svazky obcí). Při výdajové kompenzaci organizační složka státu tuto částku (vratku) přijme na výdajový účet státního rozpočtu. Výdajová kompenzace je možná jen, přijímá-li organizace částku (vratku), která je jí vracena jakožto část částky (transferu) poukázané organizací v tomtéž roce. Poukázala-li ji v předcházejícím nebo dřívějším roce, zejména jde-li o finanční vypořádání za minulá léta, nebo poukázala-li ji v tomtéž roce, ale rozhodla se právo podle § 49 odst. 7 písm. a) rozpočtových pravidel nebo podle § 21 zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů nevyužít (při finančním vypořádání prováděném ještě v běžném roce nebo jiném podobném případě), zařadí přijatou částku (vratku) do příjmů (organizační složka státu ji předtím přijme na příjmový účet státního rozpočtu) a zaúčtuje na odpovídající položku podseskupení položek 222.

(1) Příjmy poskytovatelů transferů z jejich vratek, jimiž jsou části transferů, které jejich příjemci na stanovený účel nespotřebovali nebo jim nebylo umožněno je spotřebovat a poskytovatelům je vracejí. Patří sem i příjmy státního rozpočtu z vratek v rámci finančního vypořádání.

(2) Zahrnuje i přijaté vratky správci kapitol státního rozpočtu a organizačními složkami státu, kteří poskytovali dotace přímo ze svých kapitol územním rozpočtům. Nerozlišuje se, zda šlo o vratky běžných či kapitálových transferů. Nepoužije se pro vratky transferů mezi rozpočty územní úrovně, ty se zařadí na položku 2223.

(3) Na položku 2221 se zařazují i příjmy peněžních částek, které odvádějí osoby, jimž byl jejich odvod uložen v řízení o odnětí dotace nebo návratné finanční výpomoci vedeném z důvodu vázání prostředků státního rozpočtu, jejich poskytnutí v rozporu se zákonem nebo právem Evropské unie, neschopnosti splnit řádně nebo včas jejich účel nebo vydání rozhodnutí Evropské komise o navrácení nebo o prozatímním navrácení veřejné podpory [§ 15 odst. 1 písm. a), c), d) a e) rozpočtových pravidel]. To neplatí pro peněžní prostředky odňaté podle § 15 odst. 1 písm. b) a f) rozpočtových pravidel, které patří na položku 2229.

(4) Na položku 2221 patří také příjmy státního rozpočtu z převodů od krajů, které dostaly dotaci ze státního rozpočtu s tím, že ji mají poskytnout právnické nebo fyzické osobě a že nepoužije- li ta ji a kraji ji vrátí, mají povinnost takto inkasované částky převést do státního rozpočtu (§ 14 odst. 7 rozpočtových pravidel). To neplatí pro peněžní prostředky odvedené podle § 14 odst. 7 rozpočtových pravidel jako sankce za porušení rozpočtové kázně, které patří na položku 2324.

Zahrnuje příjmy inkasované peněžními fondy podléhajícími rozpočtové skladbě od jiných veřejných rozpočtů, pokud nejsou zařazeny na položku 2221. Použije se zejména pro příjmy státního rozpočtu v rámci finančního vypořádání minulých let, pokud nejsou zařazeny na položku 2221. Nepoužije se pro příjmy odvodů z finančního vypořádání mezi veřejnými rozpočty územní úrovně, ty se zařadí na položku 2223. Zahrnuje i příjmy z finančního vypořádání inkasované obcemi a kraji od veřejných rozpočtů ústřední úrovně. Patří sem i příjmy od jiných veřejných rozpočtů, které jsou kompenzacemi výdajů uskutečněných v minulých letech, a proto nejsou zařazovány jako záporné výdaje (§ 49 odst. 7 rozpočtových pravidel), ale jako kladné příjmy (u organizačních složek státu nejsou přijímány na výdajové účty státního rozpočtu, ale na účty příjmové).

Na tuto položku patří příjmy územních samosprávných celků z finančního vypořádání [§ 10a odst. 1 písm. d) a e) a odst. 5 písm. j) zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění zákona č. 24/2015 Sb.], a to mezi kraji a obcemi (dobrovolnými svazky obcí) i mezi kraji navzájem.

Peněžní prostředky, které byly Národnímu fondu (§ 37 a 38 zákona č. 218/2000 Sb.) převedeny na realizaci programů za účelem plnění závazků z mezinárodních smluv v minulých letech a z důvodu nevyužití se vracejí zpět do státního rozpočtu nebo jiného fondu podléhajícího rozpočtové skladbě.

Příjmy úřadů práce podle § 12 až 14 zákona č.118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů. Jsou to prostředky, které úřady práce zaplatily za platebně neschopné zaměstnavatele jakožto mzdy zaměstnanců a jejich daň z příjmů, pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění a které jim tito zaměstnavatelé vracejí.

Zahrnuje vzájemné vypořádací vztahy mezi obcemi navzájem, mezi obcemi a dobrovolnými svazky obcí a mezi dobrovolnými svazky obcí navzájem. Při vypořádání přes hranice okresu se zároveň použije záznamová jednotka 024 a přes hranice kraje 028.

Příjmy ministerstva pro místní rozvoj od krajů, obcí a dobrovolných svazků obcí ze splnění nároků, které ke dni 31. prosince 2021 vznikly z titulu finančního vypořádání dotací a návratných finančních výpomocí [§ 10a odst. 1 písm. d) a e) zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění zákona č. 24/2015 Sb.] regionálním radám regionů soudržnosti, které s účinností ode dne 1. ledna 2022 zanikly a jejich práva a povinnosti převzalo ministerstvo pro místní rozvoj (čl. II body 1 a 2 zákona č. 251/2021 Sb.). Výdaje krajů, obcí a dobrovolných svazků obcí ve prospěch ministerstva pro místní rozvoj z téhož důvodu.

(1) Jiné vratky transferů než ty, které patří na ostatní položky tohoto podseskupení položek, včetně vratek mimo finanční vypořádání. Nerozlišuje se, zda šlo o vratky běžných či kapitálových transferů ani kdo tyto transfery vrací (podnikatel, obyvatelstvo, příspěvková organizace atd.).

(2) Organizační složky státu, které jsou poskytovateli dotací a návratných finančních výpomocí (§ 14 odst. 2 zákona č. 218/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů), na tuto položku zařazují částky vrácených dotací převedené z účtu cizích prostředků na příjmový účet podle § 14f odst. 6 zákona č. 218/2000 Sb., ve znění zákona č. 25/2015 Sb. Územní samosprávné celky, městské části hlavního města Prahy a dobrovolné svazky obcí, které poskytly dotaci podle § 10a zákona č. 250/2000 Sb., ve znění zákona č. 24/2015 Sb., na tuto položku zařazují dotace nebo jejich části vrácené podle § 22 odst. 6 tohoto zákona.

(3) Na tuto položku patří i příjmy z vratek daní a poplatků, které organizace zaplatila v minulých letech.

(4) Na položku 2229 se zařazují i příjmy peněžních částek, které odvádějí osoby, jimž byl jejich odvod uložen v řízení o odnětí dotace nebo návratné finanční výpomoci vedeném z důvodu, že byly poskytnuty na základě neúplných nebo nepravdivých údajů nebo že jejich příjemce umožnil výkon nelegální práce [§ 15 odst. 1 písm. b) a f) rozpočtových pravidel]. To neplatí pro peněžní prostředky odňaté podle § 15 odst. 1 písm. a), c), d) a e) rozpočtových pravidel, které patří na položku 2221.

(5) Na položku 2229 také zařazují obce peněžní částky, které poukazují jimi zřízené příspěvkové organizace jakožto vratky z finančního vypořádání vztahů se státním rozpočtem, státními finančními aktivy nebo Národním fondem jejich prostřednictvím a prostřednictvím krajů organizačním složkám státu, které jim poskytly dotaci (§ 12 až 15 a 17 vyhlášky č. 367/2015 Sb. ve znění vyhlášky č. 435/2017 Sb.). Obce tyto částky při jejich přijetí zařazují na položku 2229 plusem a při jejich poukázání krajům minusem. Stejně se postupuje, je-li poskytovatelem dotace nebo jiného transferu kraj.

Zahrnuje veškeré příjmy z prodeje majetku pořízeného z neinvestičních prostředků, nezahrnuje příjmy z prodeje majetku pořízeného z investičních prostředků a akcií. Patří sem však příjmy z prodeje majetku pořízeného původně z investičních prostředků, který byl prodán jako druhotná surovina, materiál ke šrotování, demoliční materiál apod.

(1) Na tuto položku se zařazují peněžní prostředky přijaté v soukromoprávních vztazích jako dary (§ 2055 až 2078 občanského zákoníku) od tuzemských i cizích fyzických a právnických osob s výjimkou peněžitých darů od cizích nepodnikatelských právnických osob, ty patří na položku 4152. Peněžní prostředky přijaté ve veřejnoprávních vztazích patří na položky třídy 4.

(2) Na tuto položku patří jen přijaté peněžité dary, u kterých si dárce nevymínil jejich použití na investiční účely. Peněžité dary, jejichž použití na investiční účely si dárce vymínil, se zařazují na položku 3121.

(3) Na položku 2321 patří i příspěvky přijaté podle § 23a zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákonů č. 160/2013 Sb. a č. 293/2017 Sb. z fondu zábrany škod České kanceláře pojistitelů, které organizační složky státu přijímají do rezervního fondu podle § 48 odst. 2 písm. d) rozpočtových pravidel, jsou-li určeny na neinvestiční účely (příspěvky na investiční účely patří na položku 3121).

(1) Zahrnuje i příspěvky inkasované od pojišťovny, ne však od České kanceláře pojistitelů podle § 23a zákona č. 168/1999 Sb. ve znění zákona č. 160/2013 Sb. (odstavec 3 náplně položky 2321 a odstavec 2 náplně položky 3121).

(2) Zahrnuje i např. náhrady od fyzických osob za jimi způsobené škody.

(3) Na položku 2324 patří i příjmy z dobropisů, nejsou-li evidovány jako snížení výdajů (§ 49 odst. 7 až 9 zákona č. 218/2000 Sb. ve znění zákona č. 25/2015 Sb., a § 21 zákona č. 250/2000 Sb.). Dobropisem se rozumí právní jednání, kterým dodavatel věcí, služeb, prací nebo výkonů snižuje odběrateli peněžitý dluh za dodávku, který odběratel už zaplatil. Na položku 2324 patří takové příjmy i v případě, že obsahem dodávky byly věci povahy dlouhodobého majetku. Na položku 2324 nepatří přijaté vratky. Přijaté vratky transferů patří na položky ze seskupení položek 22 a na položku 2325 a přijaté netransferové vratky na položku 2329.

(4) Zahrnuje i např. příjem náhrady za náklady soudního řízení, vymožené náhrady výdajů uskutečněných v předchozích letech apod.

(5) Patří sem i příjmy náhrad nákladů správního řízení podle § 79 správního řádu (zákon č.500/2004 Sb. ve znění pozdějších předpisů) a vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení.

(6) Na položku 2324 patří i částka, kterou do státního rozpočtu převádí penzijní společnost za účastníka důchodového spoření, který požádal o starobní důchod ze základního důchodového pojištění ve výši invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně podle zákona o důchodovém pojištění a udělil souhlas s převodem 60% svých prostředků do státního rozpočtu (§ 15 zákona č. 426/2011 Sb., o důchodovém spoření).

(7) Na tuto položku zařazují organizace jakožto veřejní zadavatelé podle § 4 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, přijaté náhrady nákladů spojených s uplatněním pohledávek podle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích.

(8) Patří na ni i příjmy obcí, krajů a dobrovolných svazků obcí z úhrad, které jim vyplácí Ministerstvo financí podle § 33 odst. 9 rozpočtových pravidel namísto úroků z jejich účtů určených k příjmu dotací a návratných finančních výpomocí ze státního rozpočtu, státních fondů a Národního fondu.

(9) Zahrnuje i přijaté přeplatky záloh (zejména za odběr elektřiny, vody, páry, plynu apod.), které se plně vztahují k minulým rozpočtovým rokům. Zatřídění přeplatku zálohy je možné na tuto položku i tehdy, pokud se vztahuje zčásti k zálohám placeným v minulých rozpočtových letech a zčásti k zálohám hrazeným v běžném rozpočtovém roce. Pokud se organizace rozhodne postupovat tímto způsobem, je povinna tak postupovat i v následujících letech.

(10) Zahrnuje i dosud splácené příjmy z regresních náhrad.

(11) Na tuto položku patří i příjem náhrad nákladů služebního úřadu (organizační složky státu) na vykonání úřednické zkoušky podle § 35 odst. 3 zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, podle služebního předpisu náměstka ministra vnitra pro státní službu č. 4/2015, kterým se stanoví výše paušální částky nákladů spojených s vykonáním úřednické zkoušky. Zpětné proplacení této částky státním zaměstnancům podle § 35 odst. 4 zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění zákona č. 144/2017 Sb., zařadí zaměstnavatel na položku 5192 (odstavec 17 její náplně).

(12) Na položku 2324 se zařazuje též příjem úhrad za službu péče o dítě v dětské skupině (§ 6 a 8 zákona č. 247/2014 Sb., o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině a o změně souvisejících zákonů).

(13) Na položku 2324 patří též přijetí částky určené k veřejně prospěšným účelům od obviněného z přestupku, kterou složil, aby mohla být schválena dohoda o narovnání mezi ním a osobou přestupkem poškozenou [§ 87 odst. 1 písm. d) a odstavce 2 a 4 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich].

(14) Na položku 2324 patří i příjmy z náhrad za poskytnutí informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (§ 17 zákona č. 106/1999 Sb., ve znění zákonů č. 61/2006 Sb. a č. 222/2015 Sb.). Jsou-li informace poskytnuty na základě licenční nebo podlicenční smlouvy, kterou organizace s žadatelem o informaci uzavřela (§ 14a zákona č. 106/1999 Sb., ve znění zákonů č. 61/2006 Sb. a č. 222/2015 Sb.), příjem odměny podle této smlouvy organizace zařadí na položku 2111.

(15) Na položku 2324 patří také příjmy státního rozpočtu z převodů od krajů, které dostaly dotaci ze státního rozpočtu s tím, že ji mají poskytnout právnické nebo fyzické osobě a že použije-li ta ji nebo její část neoprávněně a inkasuje-li kraj od ní odvod a penále za porušení rozpočtové kázně, má povinnost takto inkasované částky převést do státního rozpočtu (§ 14 odst. 7 rozpočtových pravidel). To neplatí pro peněžní prostředky vrácené jako nepoužité, ty patří na položku 2221.

Peněžní prostředky přijaté do Národního fondu ze státního rozpočtu za účelem vyrovnání kursových rozdílů, které se z Národního fondu převádějí zpět do státního rozpočtu, protože na vyrovnání kursových rozdílů nebyly použity. Tato položka souvisí s výdajovou položkou 5770 - Převody ze státního rozpočtu do Národního fondu na vyrovnání kursových rozdílů.

Peněžní prostředky přijaté do Národního fondu a převedené z něj zpět do státního rozpočtu nebo jiného peněžního fondu podléhajícího rozpočtové skladbě, který je poskytl, z důvodů neplnění mezinárodních smluv. Jde o vrácení příslušné části prostředků, které byly poskytnuty na položkách seskupení 57 a 67.

Peněžní prostředky převedené z Národního fondu do státního rozpočtu podle § 38 odst. 3 věty za středníkem zákona č. 218/2000 Sb.

Veškeré došlé platby blíže neidentifikované.

(1) Jiné nedaňové příjmy než příjmy ostatních položek třídy 2.

(2) Zahrnuje identifikované nedaňové příjmy, které nelze zařadit na jinou druhovou položku.

(3) Použije se například pro propadlé jistiny vložených vkladů při výběrových řízeních a příjmy za promlčené celní jistoty.

(4) Použije se i pro inkaso příjmu za převod hlasovacích práv k akciím obcemi, jestliže součástí dohody o převodu na nabyvatele není závazek převést na tohoto nabyvatele v budoucnu akcie.

(5) Na tuto položku patří i peněžní prostředky organizačních složek státu utržené za prodej kolků, jestliže utržené peněžní prostředky nepoužívají na jejich nákup. Jestliže je na jejich nákup používají, patří sem příjmy z prodeje části kolků při snížení jejich zásoby a z prodeje zbytku kolků při zrušení této služby. Nepatří sem příjmy účtu státního rozpočtu z prodeje kolků prodejním místům, ty patří na položku 1702.

(6) Na tuto položku patří i příjmy z případných výher kontrolních pracovníků při provádění dozoru nad dodržováním zákona upravujícího hazardní hry.

(7) Patří sem i příjmy inkasované neoprávněně, zejména příjmy inkasované v důsledku plátcova omylu. Minusem se na tuto položku zařazují částky těchto příjmů vracených v tomtéž roce, v němž byly inkasovány (v následujícím roce nebo dalších letech se vracejí z výdajů a zařazují na položku 5909).

(8) Na položku 2329 patří i příjmy organizace od subjektu, od nějž přebírá povinnosti a ten jí za to platí, zejména přebírá-li od něj dluh (§ 1888 až 1894 občanského zákoníku), nejsou-li to povinnosti, příjem za jejichž splnění patří na jiné položky třídy 2, a příjmy organizace od subjektu, který od ní přebírá práva a za ta platí, zejména postupuje-li mu organizace pohledávku (§ 1879 až 1887 občanského zákoníku), nejsou-li to práva, příjem za jejichž uplatnění patří na jiné položky třídy 2.

(9) Na položku 2329 se zařazují i příjmy vratek kromě vratek transferů.

(10) Na položku 2329 patří i přijaté částky, které má organizace po splnění plátcových dluhů vůči ní nebo jiné osobě nebo po skončení smluvního vztahu mezi ní a plátcem nebo jinou osobou plátci vrátit, zejména jistoty (kauce) podle § 2010 a následujících občanského zákoníku, § 41 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 368/2016 Sb., aj., poskytují-li se v penězích.

Na tuto položku se zařazují příjmy z platby k úhradě správy vodních toků a správy povodí podle § 101 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č. 113/2018 Sb. Příjmy podle části první hlavy X vodního zákona patří na položky seskupení položek 13, a to poplatek za vypouštění odpadních vod do vod povrchových na položku 1331, poplatek za povolené vypouštění odpadních vod do vod podzemních na položku 1336 a poplatek za odebrané množství podzemní vody na položku 1357. Příjem úhrady výdajů na opatření ve veřejném zájmu podle § 102 vodního zákona patří, je-li poskytován na neinvestiční výdaje nebo bez rozlišení, zda je určen na neinvestiční nebo investiční výdaje, na položku 4116, a je-li poskytován na investiční výdaje, na položku 4216.

Příjem úhrad dobíhajících podle zrušeného § 32a zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění zákonů č. 541/1991 Sb., č. 366/2000 Sb., č. 315/2001 Sb., č. 3/2005 Sb., č. 386/2005 Sb. a č. 281/2009 Sb. Příjmy z úhrad odváděných za rok 2017 a další léta podle § 33a až 33w zákona č. 44/1988 Sb., ve znění zákona č. 89/2016 Sb., který je účinný od 1. ledna 2017 a kterým byl § 32a zrušen, patří na položku 1356. Na tu patří i poplatek podle § 4b zákona č. 62/1988 Sb., ve znění zákona č. 366/2000 Sb., inkasovaný od 1. ledna 2017.

Na tuto položku patří příjmy z poplatků za udržování patentu v platnosti a z poplatků za udržování dodatkového ochranného osvědčení pro léčiva a pro přípravky na ochranu rostlin v platnosti podle zákona č. 173/2002 Sb., o poplatcích za udržování patentů a dodatkových ochranných osvědčení pro léčiva a pro přípravky na ochranu rostlin a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 377/2005 Sb.

Na tuto položku patří příjmy z poplatků za udržování evropského patentu s účinky pro Českou republiku v platnosti podle zákona č. 173/2002 Sb., o poplatcích za udržování patentů a dodatkových ochranných osvědčení pro léčiva a pro přípravky na ochranu rostlin a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 377/2005 Sb.

Poplatky za udržování dodatkového ochranného osvědčení pro léčiva a pro přípravky na ochranu rostlin v platnosti.

Patří sem dobrovolné pojistné podle zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.

Patří sem dobrovolné pojistné na důchodové pojištění podle zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.

Na tuto položku jakožto součást tzv. přednastavené identifikace koruny zařazuje rozpočtový systém [§ 3 písm. o) zákona č. 218/2000 Sb., ve znění zákona č. 501/2012 Sb.], který je součástí Integrovaného informačního systému státní pokladny a který automaticky zařazuje částky z bankovních výpisů na jednotky rozpočtové skladby, částky příjmů příjmových účtů státního rozpočtu. Rozpočtový systém na ni zařazuje i výdaje (minusové příjmy) příjmových účtů státního rozpočtu s výjimkou výdajů, které z nich byly odepsány na základě platebního příkazu vystaveného organizační složkou státu. Příjmy a výdaje zařazené na této položce organizační složka státu z této položky vyřadí a zařadí na položku a ostatní jednotky rozpočtové skladby odpovídající jejich povaze ihned poté, kdy získá k tomu potřebné informace. Tato položka se nerozpočtuje. Na konci roku ani na konci jednotlivých měsíců nesmí vykazovat žádný zůstatek.

(1) Jen jde-li o splátky půjčených peněžních prostředků původně poskytnutých za účelem rozpočtové politiky, nikoliv jako nástroj řízení likvidity, ty patří na položky třídy 8. Půjčené peněžní prostředky poskytované za účelem rozpočtové politiky však mohou mít i charakter nákupu cenných papírů (dluhopisů), je-li jejich prvotním smyslem podpora druhého subjektu. Jejich přijaté splátky proto patří na toto seskupení položek. Zapisují se jen skutečné splátky, nikoliv např. úroky, ty patří na položku 2141, 2144 nebo 2145. Půjčenými peněžními prostředky se pro účely rozpočtové skladby rozumějí finanční prostředky přijaté nebo vydané jakožto návratné finanční výpomoci, půjčky, úvěry a cena vlastních dluhopisů.

(2) Příjmy zařazované na položky ze seskupení položek 24 se netřídí z hlediska odvětvového (§ 11 odst. 3 vyhlášky).

Splátky prostředků, které byly půjčeny na položkách 5614 a 6414

Použije se pro splátky půjčených peněžních prostředků od soukromých právnických osob, nepatří sem tedy splátky od zdravotních pojišťoven, státních fondů atd. Nepoužije se ani pro splátky od příspěvkových organizací. Patří sem splátky od spolků, nadací, politických stran a hnutí, odborů, společenství vlastníků jednotek apod.

Splátky přijaté z účtu, který je nástupnickým peněžním fondem Fondu národního majetku podle § 4 zákona o zrušení Fondu národního majetku (zákona č.178/2005 Sb.).

Zahrnuje splátky půjčených peněžních prostředků např. od dobrovolných svazků obcí.

Zahrnuje příjmy z titulu splácení pohledávky, která vznikla organizaci převzetím závazků při realizaci poskytnuté záruky za nesolventního dlužníka.

Patří sem příjmy od subjektů, za které organizace zaplatila dodavatelům, kteří těmto subjektům dodali zboží nebo služby, cenu tohoto zboží nebo služeb. Patří sem hlavně splátky částek poskytnutých jako vládní úvěry [§ 3 písm. m) zákona č. 218/2000 Sb., rozpočtová pravidla], tj. splátky poukazované organizační složce státu cizím státem k úhradě ceny zboží a služeb, které tento stát odebral od českého podniku a jehož cenu tomuto podniku organizační složka státu uhradila.

Příjmy státního rozpočtu ve výši 20 procent cla, které vybírá celní správa podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, kterým se stanoví celní kodex Unie, a zákona č. 242/2016 Sb., celní zákon, na zvláštní bankovní účet nepodléhající rozpočtové skladbě. Z vyměřeného cla, které se vede na zvláštním účtu, se 80 procent převádí do rozpočtu Evropské unie a 20 procent do státního rozpočtu [čl. 2 odst. 1 písm. a) a odst. 3 rozhodnutí Rady 2014/335/EU, Euratom o systému vlastních zdrojů Evropské unie].

Příjmy Státního zemědělského intervenčního fondu ve výši pětiny dávek z cukru, které se vybírají podle § 1 odst. 2 písm. j) a § 11h zákona č. 256/2000 Sb., ve znění zákonů č. 128/2003 Sb., č. 85/2004 Sb., č. 441/2005 Sb. a č. 291/2009 Sb., a podle čl. 51 nařízení Rady (ES) č. 1234/2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty ("jednotné nařízení o společné organizaci trhů"). Státní zemědělský intervenční fond vybírá dávky z cukru na svůj bankovní účet společné zemědělské politiky (tento příjem tohoto svého účtu zařazuje na položku 1706) a z něj čtyři pětiny vybraných dávek poukazuje na bankovní účet Evropské komise (tento výdaj svého účtu společné zemědělské politiky zařazuje na položku 5512) a pětinu na svůj bankovní režijní účet (tento výdaj svého účtu společné zemědělské politiky zařazuje na položku 5349 a jako příjem svého režijního účtu jej zařazuje na položku 2512) [čl. 2 odst. 1 písm. a) a odst. 3 rozhodnutí Rady č. 2014/335/EU, Euratom o systému vlastních zdrojů Evropské unie].

Na tuto položku zařazuje Ministerstvo financí částky, které si podle článku 46 odst. 3 nařízení Rady (EU) č. 904/2010, o správní spolupráci a boji proti podvodům v oblasti daně z přidané hodnoty, Česká republika ponechává z daně z přidané hodnoty, kterou platí poskytovatelé telekomunikačních služeb, služeb rozhlasového a televizního vysílání a elektronických služeb v České republice jakožto ve státě identifikace (státě, v němž mají sídlo nebo v němž, nemají-li v Evropské unii sídlo, mají provozovnu a který si pro placení daně z přidané hodnoty vybrali) a kterou Česká republika v případě, že tyto služby jsou poskytovány do členského státu, v němž tito plátci nemají sídlo ani provozovnu, převádí tomuto státu (článek 369a až 369k směrnice Rady 2006/112/ES, o společném systému daně z přidané hodnoty, ve znění směrnice Rady 2008/8/ES a § 110a, 110b a 110h zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění zákona č. 196/2014 Sb.). Tyto částky bude státní rozpočet inkasovat v letech 2015 až 2018 a na základě dodatečných daňových přiznání případně i později.

Z odvětvového hlediska se z kapitálových příjmů třídí jen příjmy krajů, obcí a dobrovolných svazků obcí (§ 11 odst. 3 vyhlášky).

Použije se též při prodeji pozemku patřícího k prodávané budově, jestliže cenu nelze rozdělit

podle § 7 odst. 5 věty první a § 17 zákona č. 383/2012 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů, a případné příjmy organizací, které provozují zařízení podle § 2 písm. a) tohoto zákona, z převodu povolenek podle § 8 odst. 2 zákona

(1) Jen jde-li o dobrovolný a neopětovaný peněžní dar nikoli z veřejného rozpočtu nebo od cizího státu či mezinárodní organizace a zároveň je-li tento dar účelově určen na kapitálové výdaje.

(2) Na položku 3121 patří i příspěvky přijaté podle § 23a zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (zákona č. 168/1999 Sb., ve znění zákonů č. 160/2013 Sb. a č. 293/2017 Sb.) z fondu zábrany škod České kanceláře pojistitelů, které organizační složky státu přijímají do rezervního fondu podle § 48 odst. 2 písm. d) rozpočtových pravidel, jsou-li určeny na investiční účely (příspěvky na neinvestiční účely patří na položku 2321).

Opětované příspěvky od fyzických a právnických osob na investiční účely.

Patří sem akty rozpočtové politiky (nástroje řízení likvidity patří na položky třídy 8).

Na položky tohoto podseskupení patří příjmy z prodeje dlouhodobého finančního majetku (§ 17 vyhlášky č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro některé vybrané účetní jednotky, ve znění vyhlášky č. 403/2011 Sb.).

Patří sem příjmy organizačních složek státu z prodeje dluhopisů jiných než státních (§ 25 odst. 1 zákona č. 190/2004 Sb., o dluhopisech) a příjmy státních fondů, obcí, krajů a dobrovolných svazků obcí z prodeje cizích dluhopisů (jiných než těch, kterých jsou emitenty). Příjmy Ministerstva financí z prodeje státních dluhopisů a příjmy státních fondů, obcí, krajů a dobrovolných svazků obcí z prodeje vlastních dluhopisů patří na položky třídy 8.

Patří sem příjmy z prodeje dlouhodobého finančního majetku, které nejsou uvedeny na položkách 3201, 3202 ani 3203. Jsou to zejména příjmy z prodeje cenných papírů (§ 514 až 544 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník) mimo akcie [§ 256 až 285 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích)] a dluhopisy (zákon č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů).

Přijaté transfery se netřídí z hlediska odvětvového s výjimkou příjmů obcí, krajů a dobrovolných svazků obcí zařazených na položky z podseskupení položek 413 a 425 (§ 11 odst. 3 vyhlášky).

Zahrnuje dotace přijaté z kapitoly Všeobecná pokladní správa státního rozpočtu, která je ve správě Ministerstva financí, vyjma dotací přijatých územními orgány v rámci tzv. souhrnného finančního vztahu, tj. vymezené exaktně zákonem o státním rozpočtu. Nepatří sem dotace přijaté od orgánů státní správy, např. ministerstev zemědělství, životního prostředí, kultury, pro místní rozvoj, ani např. dotace přijímané od úřadů práce v rámci tzv. aktivní politiky zaměstnanosti (všechny tyto přijaté dotace patří na položku 4116).

Příjmy krajů, obcí a hlavního města Prahy z dotací stanovených v přílohách č. 5 až 8 zákona o státním rozpočtu

Neinvestiční transfery přijaté z bankovního účtu, který je nástupnickým peněžním fondem Fondu národního majetku podle § 4 zákona o zrušení Fondu národního majetku (zákona č.178/2005 Sb.)

Příjem dotací ze státního rozpočtu jiných než uvedených v položkách 4111 a 4112

Například příjmy Probační a mediační služby (§ 1 zákona č. 257/2000 Sb.) z převodů ze zvláštního účtu ministerstva spravedlnosti (§ 3 odst. 1 zákona č. 59/2017 Sb., o použití peněžních prostředků z majetkových trestních sankcí uložených v trestním řízení a o změně některých zákonů) podle § 7 odst. 1 písm. b) a § 12 odst. 1 zákona č. 59/2017 Sb.

Zahrnuje i příspěvky přijímané od jiných obcí na úhradu provozních výdajů v případě přijetí dětí z těchto obcí do školy. Zahrnuje i neinvestiční peněžní dary přijímané od jiných obcí (např. v souvislosti s živelní pohromou).

Například dotace od dobrovolných svazků obcí

Patří sem převody z peněžních fondů, které nepodléhají rozpočtové skladbě, nepatřící na položku 4131, například příjmy z převodů z fondu cizích prostředků nebo příjmy ministerstva spravedlnosti z převodů ze zvláštního účtu určeného k zasílání peněžních prostředků z majetkových trestních sankcí (§ 3 odst. 1 zákona č. 59/2017 Sb., o použití peněžních prostředků z majetkových trestních sankcí uložených v trestním řízení a o změně některých zákonů) podle § 7 odst. 2 a § 12 odst. 2 zákona č. 59/2017 Sb.

Přijaté převody z vlastních fondů zřizovaných podle § 5 zákona č. 250/2000 Sb. (rezerv a rozvoje apod.).

(1) Na tuto položku se zařazují příjmy mimorozpočtových peněžních fondů a bankovních účtů podléhajících rozpočtové skladbě z rozpočtu téže organizace (z účtu státního rozpočtu organizační složky státu, z rozpočtu státního fondu nebo z rozpočtu obce, kraje nebo dobrovolného svazku obcí), patří na ni i převody mezi základními běžnými účty obce.

(2) Použije se i pro přijetí prostředků z výdajových účtů organizačních složek státu na zvláštní příjmové účty (§ 50 odst. 2 zákona č.218/2000 Sb.) na financování reprodukce majetku.

(3) Patří sem též převody prostředků do rezervního fondu organizačních složek státu např. podle § 44a odst. 1 písm. e) zákona č. 218/2000 Sb.

(4) Na položku 4134 nepatří příjem bankovního účtu rozpočtu z peněžních prostředků oddělené pokladny tvořících součást rozpočtu obce, kraje nebo dobrovolného svazku obcí, takový příjem patří na položku 4138.

Na tuto položku patří příjmy organizační složky státu plynoucí na její příjmový účet státního rozpočtu z jejího rezervního fondu včetně příjmů správce kapitoly na zvláštním příjmovém účtu státního rozpočtu (§ 50 odst. 2 rozpočtových pravidel) z rezervních fondů organizačních složek státu patřících do této kapitoly.

Na tuto položku patří příjmy organizační složky státu plynoucí na její příjmový rozpočtový účet z jiných fondů, než které jsou zařazeny do předcházejících položek, například podle § 50 odst. 2 rozpočtových pravidel. V současné době jsou to převody z fondu odměn zřízeného podle dřívějších předpisů, pokud v organizační složce státu dosud existuje.

Na tuto položku zařazují městské obvody a městské části statutárních měst [§ 4 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů], které nemají právní subjektivitu (§ 20 odst. 2 téhož zákona), peněžní prostředky převedené na jejich bankovní účty z bankovních účtů statutárních měst, kterých jsou součástí, jakožto neinvestiční dotace na jejich činnost. Patří na ni i peněžní prostředky, které statutární města dostávají na své bankovní účty z bankovních účtů svých městských obvodů nebo městských částí, jestliže se takové převody povahy neinvestičních transferů vyskytnou. Na tuto položku patří i neinvestiční převody mezi hlavním městem Prahou a jejími městskými částmi (§ 3 odst. 1 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů).

(1) Tuto položku používají obce, kraje a dobrovolné svazky obcí, které se rozhodly pokladnu používat v režimu oddělených pokladen, v němž se proti rozpočtu nevyúčtovává, a to ani k výkazovým dnům ani na konci roku, může fungovat jako samostatný peněžní fond napojený na rozpočet jen finančními vztahy, kterými jsou převody do něj (položka 4138) a z něj (položka 5348), její příjmy a výdaje se prvotně nezahrnují mezi příjmy a výdaje rozpočtu, ale jsou od nich odděleny, označují se jednotkami třídění rozpočtové skladby při svém zaúčtovávání na účet pokladny a s příjmy a výdaji bankovního účtu rozpočtu se ve výkaze pro hodnocení plnění rozpočtu územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí sčítají (dále jen "režim oddělených pokladen"). Organizace může pokladnu v režimu oddělených pokladen začít používat vždy jen od začátku roku a skončit s jeho používáním vždy jen s koncem roku. Převody z této pokladny na bankovní účet organizace se zařazují vždy jen na položku 4138 a převody z bankovního účtu do ní na položku 5348. Při účtování těchto příjmů a výdajů bankovního účtu se nepoužívají položky vyjadřující příjmy, které byly do pokladny inkasovány, ani položky vyjadřující výdaje, které z ní byly hrazeny (používají se při účtování o účtu 261 - Pokladna), ani položka 5182.

(2) Položka 4138 vyjadřuje, že převod se uskutečnil z oddělené pokladny a je to převod uvnitř rozpočtu obce, kraje nebo dobrovolného svazku obcí. Zařazují se na ni částky přijaté na bankovní účet rozpočtu z peněžních prostředků z oddělené pokladny tvořících v ní součást peněžních prostředků rozpočtu (výdaj z ní na tento převod se zařazuje na položku 5345) a částky přijaté mezi peněžní prostředky rozpočtu v oddělené pokladně z peněžních prostředků rozpočtu v jiné oddělené pokladně (výdaj z ní na tento převod se zařazuje na položku 5348).

Zahrnuje např. i převody z účtů sociálních fondů, účelových fondů nemajících charakter všeobecných rezerv apod

(1) Příjem peněžních prostředků, které byly převedeny z jiného vlastního peněžního fondu, na začátku roku v případě, že jejich výdaj z tohoto peněžního fondu byl uskutečněn v předcházejícím roce.

(2) Příjem peněžních prostředků koncem roku z bankovního účtu, z kterého budou odepsány až začátkem následujícího roku, zejména byla-li koncem roku vybrána hotovost prostřednictvím platební karty a složena do pokladny, avšak odepsána z bankovního účtu, ke kterému je platební karta vydána, bude až v roce následujícím

Neinvestiční transfery od cizích států kromě neinvestičních transferů přijímaných v rámci finančních mechanismů od Švýcarska, Norska, Islandu a Lichtenštejnska (patří na položku 4155). Za transfery od cizích států se považují pouze transfery od cizích státních orgánů a je-li cizí stát federací (spolkem), jen od federálních (spolkových) orgánů. Transfery od cizích územních samosprávných celků (zemí, krajů, obcí) a jiných cizích veřejných rozpočtů a od cizích nepodnikatelských právnických osob patří na položku 4152. Transfery od cizích fyzických a podnikatelských právnických osob se považují za finanční dary a patří na položku 2321.

(1) Neinvestiční transfery přijaté od mezinárodních organizací kromě Evropské unie a Organizace Severoatlantické smlouvy.

(2) Neinvestiční transfery přijaté od cizích územních samosprávných celků, které jsou součástí federace (od zemí, republik a jiných autonomních součástí federací), neinvestiční transfery od ostatních cizích územních samosprávných celků (krajů, provincií, okresů, obcí) a neinvestiční transfery od ostatních cizích veřejných rozpočtů (veřejných vysokých škol, veřejnoprávních sdělovacích prostředků, veřejných zdravotních pojišťoven a podobných právnických osob).

(3) Neinvestiční transfery od zahraničních nepodnikatelských právnických osob (spolků, politických stran, nadací, nadačních fondů a podobných subjektů).

(4) Neinvestiční transfery od jiných zahraničních právnických osob než podle odstavců 1 až 3 (od zahraničních podnikatelských právnických osob) a od cizinců patří na položku 2321

Příjem neinvestičních prostředků od Evropské unie, a to přímý příjem, nikoliv příjem neinvestičních prostředků od Evropské unie prostřednictvím Národního fondu, který patří na položku 4118.

Neinvestiční transfery přijaté od Švýcarska, Norska, Islandu a Lichtenštejnska jakožto dotace na úhradu provozních výdajů podle mezinárodních smluv, na základě kterých jsou České republice svěřeny peněžní prostředky z finančního mechanismu Evropského hospodářského prostoru, finančního mechanismu Norska a z programu švýcarsko-české spolupráce. Jsou to neinvestiční transfery přijaté podle tří mezinárodních smluv o implementaci finančních mechanismů a programu spolupráce, kterými jsou memorandum o porozumění pro implementaci finančního mechanismu Evropského hospodářského prostoru pro léta 2004 - 2009 mezi Islandskou republikou,Lichtenštejnským knížectvím, Norským královstvím a Českou republikou (č. 36/2005 Sb. m. s.), memorandum o porozumění pro implementaci norského finančního mechanismu na léta 2004 - 2009 ustaveného v souladu s dohodou z 14. 10. 2003 mezi Norským královstvím a Evropským společenstvím o norském finančním mechanismu pro období 2004 - 2009 mezi Norským královstvím a Českou republikou (č. 35/2005 Sb. m. s.)a rámcová dohoda mezi vládou České republiky a švýcarskou federální radou týkající se implementace programu švýcarsko-české spolupráce na snížení hospodářských a sociálních rozdílů v rámci rozšířené Evropské unie (č. 65/2008 Sb. m. s.), memorandum o porozumění o implementaci finančního mechanismu Evropského hospodářského prostoru na období 2014-2021 mezi Islandem, Lichtenštejnským knížectvím, Norským královstvím a Českou republikou (č. 59/2017 Sb. m. s.) a memorandum o porozumění o implementaci finančního mechanismu Norska na období 2014-2021 mezi Norským královstvím a Českou republikou (č. 60/2017 Sb. m. s.), a podle obdobných mezinárodních smluv, které budou uzavřeny v budoucnu. Na tuto položku nepatří neinvestiční transfery původem z finančních mechanismů, přijaté však z Národního fondu (patří na položku 4118), přes nějž v současné době vede jediná cesta, kterou veřejné rozpočty peněžní prostředky z finančních mechanismů přijímají [§ 37 odst. 1 písm. c) rozpočtových pravidel].

Neinvestiční transfery přijaté od NATO. V současné době směřují jen do státního rozpočtu.

Příjem investičních dotací z kapitoly Všeobecná pokladní správa, která je ve správě Ministerstva financí, vyjma investičních dotací přijatých územními orgány v rámci tzv. souhrnného finančního vztahu (dotací stanovených v přílohách č. 5 až 8 zákona o státním rozpočtu). Nepatří sem dotace přijaté od orgánů státní správy, např. ministerstev zemědělství, životního prostředí, kultury, pro místní rozvoj (všechny tyto přijaté dotace patří na položku 4216).

Příjmy krajů, obcí a hlavního města Prahy z investičních dotací stanovených v přílohách č. 5 až 8 zákona o státním rozpočtu.

Investiční transfery přijaté z bankovního účtu, který je nástupnickým peněžním fondem Fondu národního majetku podle § 4 zákona o zrušení Fondu národního majetku (zákona č. 178/2005 Sb.)

Investiční dotace z jiných kapitol státního rozpočtu než z kapitoly Všeobecná pokladní správa. Jsou to jiné investiční dotace ze státního rozpočtu než na položkách 4211 a 4212.

Například investiční dotace přijaté od dobrovolných svazků obcí

Investiční transfery od cizích států kromě investičních transferů přijímaných v rámci finančních mechanismů od Švýcarska, Norska, Islandu a Lichtenštejnska (patří na položku 4234).

(1) Investiční transfery přijaté od mezinárodních organizací kromě Evropské unie a Organizace Severoatlantické smlouvy.

(2) Investiční transfery přijaté od cizích územních samosprávných celků, které jsou součástí federace (od zemí, republik a jiných autonomních součástí federací), investiční transfery od ostatních cizích územních samosprávných celků (krajů, provincií, okresů, obcí) a investiční transfery od ostatních cizích veřejných rozpočtů (veřejných vysokých škol, veřejnoprávních sdělovacích prostředků, veřejných zdravotních pojišťoven a podobných právnických osob).

(3) Investiční transfery od zahraničních nepodnikatelských právnických osob (spolků, politických stran, nadací, nadačních fondů a podobných subjektů).

(4) Investiční transfery od jiných zahraničních právnických osob než podle odstavců 1 až 3 (od zahraničních podnikatelských právnických osob) a od cizinců patří na položku 2321

Tato položka zahrnuje investiční prostředky Evropské unie, které jsou určeny organizačním složkám státu. Pokud nelze v rámci dotace odlišit investiční a neinvestiční část dotace, zatřídí se příjem na položku 4153.

Investiční transfery přijaté od Švýcarska, Norska, Islandu a Lichtenštejnska v rámci finančních mechanismů (přijaté podle mezinárodních smluv uveřejněných ve Sbírce mezinárodních smluv pod č. 36/2005 Sb. m. s., č. 35/2005 Sb. m. s., č. 65/2008 Sb. m. s., č. 59/2017 Sb. m. s. a č. 60/2017 Sb. m. s. a podle obdobných mezinárodních smluv, které budou uzavřeny v budoucnu). Nepatří sem investiční transfery původem z finančních mechanismů, přijaté však z Národního fondu (patří na položku 4218), přes nějž v současné době vede jediná cesta, kterou veřejné rozpočty peněžní prostředky z finančních mechanismů přijímají [§ 37 odst. 1 písm. c) rozpočtových pravidel].

Investiční transfery přijaté od NATO. V současné době směřují jen do státního rozpočtu.

Na tuto položku zařazují městské obvody a městské části statutárních měst [§ 4 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů], které nemají právní subjektivitu (§ 20 odst. 2 téhož zákona), peněžní prostředky převedené na jejich bankovní účty z bankovních účtů statutárních měst, kterých jsou součástí, jakožto investiční dotace na jejich činnost. Patří na ni i peněžní prostředky, které statutární města dostávají na své bankovní účty z bankovních účtů svých městských obvodů nebo městských částí, jestliže se takové převody povahy investičních transferů vyskytnou. Na tuto položku patří i investiční převody mezi hlavním městem Prahou a jejími městskými částmi (§ 3 odst. 1 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů).

(1) Seskupení položek zahrnuje odměny za práci konanou jako závislá činnost v pracovněprávním, služebním nebo obdobném vztahu a platby kompenzující újmu vzniklou ukončením tohoto vztahu (podseskupení položek 501 a 502), povinné pojistné placené zaměstnavatelem (podseskupení položek 503), odměny za užití duševního vlastnictví (podseskupení položek 504), platby kompenzující újmu vzniklou pracovníkům vinou organizace v důsledku toho, že jim práci znemožnila (podseskupení položek 505), a mzdy podle cizího práva (podseskupení položek 506). Odměny za užití duševního vlastnictví sem patří i v případě, že se vyplácejí právnickým osobám.

(2) Výdaje patřící na položky podseskupení položek 501 a 502 představují platby fyzickým osobám (zaměstnancům), právnickým osobám jen v případě platby dědici zaměstnance, je-li jím právnická osoba.

(3) Odměny za práci konanou jako závislá činnost se na příslušné položky zahrnují v hrubé výši, a to bez ohledu na to, že se jednotlivé části této hrubé výše vyplácejí nebo poukazují různým příjemcům. Hrubou výší odměny za práci se rozumí odměna za práci včetně částek, které zaměstnavatel platí z odměn osob, které u něj vykonávají závislou činnost, jakožto plátce daní a pojistného veřejným rozpočtům (daň z příjmů fyzických osob a pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti), zdravotním pojišťovnám (pojistné na všeobecné zdravotní pojištění) a penzijním společnostem prostřednictvím orgánů finanční správy (pojistné na důchodové spoření).

(4) Platem a mzdou se pro účely tohoto pokynu rozumějí i platby za pracovní čas strávený jinak než prací pro organizaci (například strávený dovolenou, studiem nebo výkonem veřejných funkcí či jiných úkonů v obecném zájmu), je-li organizace povinna zaměstnancům za něj platit.

Na položky tohoto podseskupení patří výdaje na platy, a to bez ohledu na to, zda je organizace vyplatila dobrovolně nebo až na základě soudního rozhodnutí. Nepatří sem peněžní prostředky vydané za práci neprovedenou v důsledku protiprávního jednání organizace, které musela pracovníkům vyplatit jako náhradu za újmu vzniklou jim v důsledku toho, že jim práci znemožnila, například tím, že je neoprávněně propustila (patří na podseskupení položek 505).

Platy (§ 122 až 136 zákoníku práce) a mzdy (§ 113 až 121 zákoníku práce) zaměstnanců v pracovním poměru (§ 33 až 73a zákoníku práce) s výjimkou platů zaměstnanců, kteří vykonávají státní službu (§ 5 zákona o státní službě) v pracovním poměru (na dobu určitou podle § 178 zákona o státní službě nebo dočasně podle § 190 odst. 2 a 4, § 191 odst. 2, § 192 odst. 2 a 4 a § 193 odst. 3 téhož zákona).

Platy (§ 122 až 136 zákoníku práce a § 144 až 152 zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě) státních zaměstnanců (§ 6 zákona o státní službě) ve služebním poměru (§ 20 až 23 zákona o státní službě a na dobu určitou podle § 191 odst. 1 a § 192 odst. 1 téhož zákona) a platy zaměstnanců v pracovním poměru na služebních místech (na dobu určitou podle § 178 zákona o státní službě nebo dočasně podle § 190 odst. 2 a 4, § 191 odst. 2, § 192 odst. 2 a 4 a § 193 odst. 3 téhož zákona). Na tuto položku patří plat státních zaměstnanců včetně příplatků a doplatků (§ 148 až 152) a též platby označené v zákoně o státní službě jako plat, i když to není plat za provedenou práci (§ 47 odst. 5, § 48 odst. 3, § 61 odst. 5, § 62 odst. 2, § 104 odst. 2 a 3, § 106, § 107 odst. 2, § 108, § 141 odst. 3 a § 169); výjimkou je plat ve snížené výši poskytnutý za dobu uznané dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény podle § 128, který patří na položku 5424, a plat poskytnutý za dobu, po kterou státní zaměstnanec nemohl podle nezákonného rozhodnutí o skončení služebního poměru pracovat (§ 75 odst. 1), ten patří na položku 5051. Na položku 5013 patří i náhrady platu za dobu strávenou jinak než prací pro služební úřad, například za dobu dovolené (§ 103 odst. 3), při zvyšování vzdělání (§ 109 odst. 2) nebo za přestávky ke kojení (§ 121 odst. 3).

Platy státních zaměstnanců v pracovním poměru, jejichž způsob odměňování je odvozen od odměňování ústavních činitelů podle zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, a to včetně platů státních zástupců

Zejména refundace platů hrazené jiným organizacím

Na položky tohoto podseskupení patří platby fyzickým osobám související s jejich závislou prací nebo prací podobné povahy pro organizaci s výjimkou mezd a platů, a to bez ohledu na to, zda je organizace vyplatila dobrovolně nebo až na základě soudního rozhodnutí. Nepatří sem peněžní prostředky vydané za práci neprovedenou v důsledku protiprávního jednání organizace, které musela pracovníkům vyplatit jako náhradu za újmu vzniklou jim v důsledku toho, že jim práci znemožnila, například tím, že je neoprávněně propustila (patří na podseskupení položek 505). Patří sem i platby za pracovní čas strávený jinak než prací pro organizaci (například náhrady za prostoje a jiná přerušení práce v důsledku překážek na straně zaměstnavatele), je-li organizace povinna pracovníkům za něj platit.

Zahrnuje především odměny za práci podle dohod o pracích uzavíraných podle zákoníku práce mimo pracovní poměr, odměny členům výborů zastupitelstev a komisí obcí a krajů (s výjimkou samotných zastupitelů, jejichž odměny se zařazují na položku 5023), odměny (peněžité ceny) z veřejných a užších soutěží a veřejných příslibů (podle § 847 až 852 občanského zákoníku) a odměny za práci (činnost) podle zvláštních předpisů mimo zákoník práce, služební zákon a další předpisy zakládající obdobné vztahy, například odměny dobrovolným pracovníkům pečovatelské služby (§ 60 vyhlášky č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon České národní rady o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, ve znění účinném do 31. 12. 2006 v návaznosti na § 120 odst. 10 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách) či odměny přísedícím senátů kárných soudů (§ 5 odst. 4 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců a státních zástupců, ve znění zákona č. 314/2008 Sb.). Patří sem i odměny předsedy a členů předsednictva, vědecké rady a kontrolní rady Grantové agentury (§ 36 odst. 3 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů) a odměny předsedy a členů předsednictva, výzkumné rady a kontrolní rady Technologické agentury (§ 36a odst. 4 téhož zákona). Nepatří sem platy předsedů a členů předsednictva těchto agentur, ty patří na položku 5011. Na položku 5021 patří i odměny členů pracovních a poradních orgánů vlády (např. § 28a zákona č. 2/1969 Sb., ve znění zákona č. 272/1996 Sb., čl. 9 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, § 21 odst. 2 zákona č. 379/2005 Sb., § 35 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb.).

Na tuto položku patří plat [§ 2 odst. 1 a odst. 2 a § 3 zákona č. 236/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů] představitelů, soudců a poslanců Evropského parlamentu (§ 1 téhož zákona). Náhrady výdajů osob podle § 1 zákona [§ 2 odst. 1 písm. b) a § 5] patří na položku 5196 a jejich odchodné [§ 2 odst. 1 písm. d) a § 7] na položku 5026, na položku 5022 patří jen jejich plat.

Odměny členů zastupitelstev obcí a krajů (včetně uvolněných zastupitelů).

Tato položka zahrnuje odstupné podle zákoníku práce (§ 67 a 68 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce) a další odstupné podle § 13 zákona o úřednících územních samosprávných celků (zákon č. 312/2002 Sb. ve znění pozdějších předpisů). Na tuto položku patří i odchodné občanských zaměstnanců Armády České republiky z pracovního poměru, kteří byli členy leteckých výjezdových skupin přidělenými ke zdravotnické záchranné službě podle § 15 zákona č. 374/2011 Sb., o zdravotnické záchranné službě, a mají nárok na odchodné podle § 28a tohoto zákona ve znění zákona č. 385/2012 Sb. Zahrnuje i případné jiné platby po skončení pracovního poměru povahy odstupného nebo odchodného.

Zahrnuje odbytné vyplácené státním zaměstnancům ve správních úřadech podle § 72 zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě.

(1) Zahrnuje odchodné vyplácené představitelům státní moci a některých orgánů podle zákona č. 236/1995 Sb. Na tuto položku patří i odchodné vyplácené státním zaměstnancům podle § 115 zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě. Odchodné a odbytné ozbrojených složek Ministerstva vnitra, Ministerstva obrany, Vězeňské služby a celní správy se uvádí na položce 5410.

(2) Na položku 5026 zařazují obce odchodné neuvolněnému členu zastupitelstva obce, který vykonává funkci starosty nebo místostarosty, a uvolněnému členu zastupitelstva obce, jimž zanikl mandát člena zastupitelstva obce [§ 77 a 78 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění zákona č. 99/2017 Sb.], kraje odchodné neuvolněnému členu zastupitelstva, který vykonává funkci hejtmana nebo náměstka hejtmana, a uvolněnému členu zastupitelstva, jimž zanikl mandát člena zastupitelstva [§ 52 a 53 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění zákona č. 99/2017 Sb.], a hlavní město Praha odchodné neuvolněnému členu zastupitelstva hlavního města Prahy, který vykonává funkci primátora hlavního města Prahy nebo náměstka primátora hlavního města Prahy, a uvolněnému členu zastupitelstva hlavního města Prahy, jimž zanikl mandát člena zastupitelstva hlavního města Prahy (§ 58 a 58a zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění zákona č. 99/2017 Sb.).

Služné, zvláštní příplatek a náhrada za neposkytnuté náhradní volno vojáků, kteří nastoupili výkon vojenské činné služby (vojáků v záloze ve službě), podle § 8 odst. 2 a § 23 a 24 zákona č. 45/2016 Sb., o službě vojáků v záloze.

Kázeňské odměny poskytnuté formou peněžitých darů příslušníkům bezpečnostních sborů podle § 49 odst. 2 písm. b) zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, a vojákům z povolání podle § 52 odst. 2 písm. c) zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání.

(1) Zahrnuje platby nezahrnuté v předchozích položkách, např. odměny za produktivní činnost žáků a studentů, odměny vlastním zaměstnancům za vyhrané soutěže organizované jinými organizacemi, odměny vyplácené vězňům, částky refundované jiným organizacím k úhradě ostatních plateb za provedenou práci a náhrad platu podle § 3 odst. 2 vyhlášky č. 58/1991 Sb. aj.

(2) Na tuto položku se zařazuje i příplatek za službu v zahraničí poskytovaný vojákům z povolání a rizikový příspěvek poskytovaný občanskému zaměstnanci podle § 44b zákona č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, ve znění zákona č. 46/2016 Sb.

(3) Na položku 5029 patří i příplatky za službu v zahraničí a odměny vojáků, kteří nastoupili výkon vojenské činné služby (vojáků v záloze ve službě), podle § 23, 25 a 26 zákona č. 45/2016 Sb., o službě vojáků v záloze.

Povinné pojistné, které platí zaměstnavatel jakožto poplatník. Nepatří sem pojistné a daň z příjmů, jejichž poplatníky jsou zaměstnanci a zaměstnavatel jim je strhává a platí za ně jakožto plátce, ty patří na příslušnou položku z podseskupení 501 nebo 502. Povinné pojistné se zařazuje na příslušnou položku bez ohledu na to, zda jde o běžnou platbu nebo doplatek včetně doplatku za minulá léta

Na tuto položku patří pojistné, které platí organizace jakožto zaměstnavatelé podle § 365 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 205/2015 Sb., podle § 205d zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění zákonů č. 37/1993 Sb. a č. 220/2000 Sb., a podle vyhlášky č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, ve znění pozdějších předpisů, České pojišťovně, a. s., nebo Kooperativě, pojišťovně, a. s.

Zejména refundace pojistného na sociální a zdravotní pojištění jiným organizacím.

(1) Na tuto položku zařazují organizace své platby fyzickým nebo právnickým osobám, které jsou držitelkami nehmotného majetku, za udělení oprávnění k jeho užití nebo užívání jiné než oprávnění, které samo má povahu vlastnictví (jestliže tuto povahu má, patří výdaje za jeho udělení, je-li za ně pořizován dlouhodobý nehmotný majetek, na položky z podseskupení položek 611 a je-li za ně pořizován nehmotný majetek jiný než dlouhodobý, na položky 5172 a 5179), a jiné než oprávnění k dočasnému užívání věci, na které je nehmotný majetek zaznamenán, mající povahu nájmu (patří však na ni odměny za udělení oprávnění pronajímat nebo půjčovat originály nebo rozmnoženiny autorských děl, zaznamenaných uměleckých výkonů nebo zvukových či zvukově obrazových záznamů, jestliže toto oprávnění nemá samo povahu nehmotného majetku; má-li ji, patří odměny za jeho udělení na položku 5179 nebo 6119), a to s výjimkou plateb za udělení oprávnění k užití nebo užívání počítačových programů (ty patří na položku 5042).

(2) Na položku 5041 patří zejména platby držitelům nehmotného majetku, jejichž práva jsou chráněna zákony o ochraně duševního vlastnictví umožňujícími vlastníkům nehmotného majetku poskytovat jiným osobám oprávnění k jeho užívání, za poskytnutí takového oprávnění, které nemá povahu práva vlastnického ani práva nájmu. Těmito zákony jsou autorský zákon (zákon č. 121/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů), zákon o vynálezech a zlepšovacích návrzích (zákon č. 527/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů), zákon o ochraně práv k odrůdám (zákon č. 408/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů), zákon o ochranných známkách (zákon č. 441/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů), zákon o ochraně průmyslových vzorů (zákon č. 207/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů), zákon o užitných vzorech (zákon č. 478/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů), zákon o ochraně biotechnologických vynálezů (zákon č. 206/2000 Sb.) a zákon o ochraně topografií polovodičových výrobků (zákon č. 529/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Mezi tyto výdaje patří zvláště výdaje na získání oprávnění k užití autorských děl, která nemají povahu vlastnického práva ani práva nájmu (výdaje na získání oprávnění, která tuto povahu mají, patří na položku 5164, 5179 nebo 6119), a to jak podle licenčních smluv uzavíraných s jejich autory, případně smluv podlicenčních (§ 2358 až 2389 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník), tak podle smluv s právnickými nebo fyzickými osobami, které vykonávají majetková práva autorů (§ 12 až 27 autorského zákona) jako jejich dědici, právní nástupci dědiců nebo stát po jejich zániku (§ 26), zaměstnavatelé autorů (§ 58), objednatelé kolektivních děl (§ 59) a kolektivní správci majetkových autorských práv (§ 95 až 104); nepatří mezi ně platby za udělení oprávnění k užití nebo užívání počítačových programů, ty patří na položku 5042.

(3) Mezi výdaje podle odstavce 2 patří i výdaje na získání oprávnění podle odstavce 3, jestliže je organizace výjimečně pořizuje, podle dalších uvedených zákonů, a to na získání licence podle § 11 odst. 1 a § 14 odst. 1 zákona o vynálezech a zlepšovacích návrzích, podle § 19 odst. 2 zákona o ochraně práv k odrůdám, podle § 18 odst. 1 zákona o ochranných známkách, podle § 19 odst. 1 a § 32 zákona o ochraně průmyslových vzorů, podle § 12 odst. 2 a § 21 odst. 2 zákona o užitných vzorech a podle § 10 odst. 1 a § 18 odst. 2 zákona o ochraně topografií polovodičových výrobků. Na tuto položku nepatří odměny držitelům nehmotného majetku podle uvedených zákonů (majitelům patentů a podobných oprávnění) za převod těchto patentů a podobných oprávnění, ty patří na položky pro výdaje na pořízení nehmotného majetku (položky 5179 a 6119).

(4) Na tuto položku patří platby výkonným umělcům, jejich společným zástupcům, kolektivním správcům majetkových práv autorských a práv souvisejících s právem autorským (§ 95 a násl. autorského zákona) a v případě, že majetková práva výkonných umělců (§ 71 autorského zákona) vykonávají jiné osoby (§ 26, 58 a 74 autorského zákona), těmto osobám za oprávnění k užití jejich uměleckých výkonů, zaznamenaných na audiálních nebo audiovizuálních médiích nebo vysílaných či jinak sdělovaných veřejnosti (§ 71 odst. 2 autorského zákona).

(5) Na položku 5041 se zařazují i platby výrobcům zvukových záznamů (§ 75 autorského zákona), osobám, na které byla jejich práva k jejich zvukovým záznamům (§ 76) převedena (§ 76 odst. 5), a kolektivním správcům majetkových práv autorských a práv souvisejících s právem autorským (§ 95 a násl.) za udělení oprávnění tyto záznamy užít (§ 76 odst. 2).

(6) Na položku 5041 se zařazují i platby výrobcům zvukově obrazových záznamů (§ 79 autorského zákona), osobám, na které byla jejich práva k jejich zvukově obrazovým záznamům (§ 80) převedena (§ 80 odst. 4), a kolektivním správcům majetkových práv autorských a práv souvisejících s právem autorským (§ 95 a násl.) za udělení oprávnění tyto záznamy užít (§ 80 odst. 2).

(7) Na položku 5041 patří veškeré platby organizací, které jsou uživatelkami autorských děl nebo jiných předmětů autorskoprávní ochrany nebo které jsou povinny platit odměnu podle autorského zákona (§ 95 odst. 4 autorského zákona), kolektivním správcům majetkových práv autorských a práv s právem autorským souvisejících [§ 95 až 104b zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění zákonů č. 102/2017 Sb. a č. 183/2017 Sb.], například zapsaným spolkům OSA - Ochranný svaz autorský pro práva k dílům hudebním, Dilia, divadelní, literární, audiovizuální agentura, Intergram, nezávislá společnost výkonných umělců a výrobců zvukových a zvukově obrazových záznamů, Ochranná organizace autorská - Sdružení autorů děl výtvarného umění, architektury a obrazové složky audiovizuálních děl, a Gestor - ochranný svaz autorský, s výjimkou plateb majících povahu vydání bezdůvodného obohacení (ty patří na položku 5909).

(8) Na položku 5041 se zařazují výdaje na získání oprávnění k užití autorských děl s výjimkou počítačových programů a databází, uměleckých výkonů, vynálezů, odrůd rostlin a jiného cizího nehmotného majetku; nezařazují se na ni výdaje na jejich konzumaci (bod 22 ustanovení "Vymezení některých pojmů"). Výdaje na konzumaci cizího nehmotného majetku se zařazují na položky podle toho, jakým způsobem se získává k němu přístup, například výdaje na pořízení tištěných knih obsahujících autorská díla patří na položku 5136, výdaje na možnost seznámit se s informacemi majícími povahu autorského díla jiným způsobem než pořízením hmotných věcí, v nichž převažuje hmotná podstata, na položku 5169, a to včetně vstupenek na umělecká a podobná vystoupení, na filmová či divadelní představení nebo na výstavy a včetně plateb za umělecká a podobná vystoupení uskutečněná podle smluv o dílo s nehmotným výsledkem (§ 2631 až 2635 občanského zákoníku), výdaje na platby umělcům nebo jejich společným zástupcům za jejich vystoupení uskutečněná podle dohod o provedení práce (§ 75 zákoníku práce) na položku 5021 a výdaje na pořízení obrazů, soch a jiných předmětů, které mají povahu autorského díla, na položku 6127.

(9) Při zařazení výdajů na položku 5041 nerozhoduje cena, za niž se oprávnění užít nehmotný majetek pořizuje, doba použitelnosti tohoto majetku ani doba trvání oprávnění, je-li kratší než doba použitelnosti majetku

(1) Na tuto položku se zařazují výdaje na získání oprávnění k užití počítačových programů (softwaru) a databází jakožto děl podle autorského zákona (zákon č. 121/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů), která nemají povahu vlastnického práva ani práva nájmu (výdaje na získání oprávnění, která tuto povahu mají, patří na položku 5164, 5172 nebo 6111), a to jak podle licenčních smluv uzavíraných s jejich autory, případně smluv podlicenčních (§ 46 až 57 autorského zákona, od 1. ledna 2014 § 2358 až 2389 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník), tak podle smluv s právnickými nebo fyzickými osobami, které vykonávají majetková práva autorů (§ 12 až 27 autorského zákona) jako jejich dědici, právní nástupci dědiců nebo stát po jejich zániku (§ 26), zaměstnavatelé autorů (§ 58) a objednatelé kolektivních děl (§ 59).

(2) Na položku 5042 se zařazují také platby pořizovatelům databází za udělení oprávnění k výkonu práva na vytěžování nebo zužitkování obsahu databáze nebo její kvalitativně nebo kvantitativně podstatné části (§ 90 autorského zákona).

(3) Výdaje podle smluv o dočasném užívání počítačových programů (softwaru) a databází označených jako smlouvy o jejich nájmu, které nesplňují podmínky uvedené v první větě odstavce 3 náplně položky 5164.

(4) Při zařazení výdajů na položku 5042 nerozhoduje cena, za niž se oprávnění pořizuje, doba použitelnosti počítačového programu nebo databáze, jejichž užití toto oprávnění um51ožňuje, ani doba jeho trvání, je-li kratší než doba použitelnosti.

(5) Na položku 5042 patří také výdaje podle dodatků k licenčním smlouvám o počítačových programech a databázích nemajícím povahu smluv o prodeji majetku, jimiž se organizaci, která je z licence oprávněná (je majitelkou oprávnění k užití autorského díla, kterým je počítačový program nebo databáze, ale majitelkou tohoto programu ani této databáze není), její práva z licence nezvyšují nebo se zvyšují tak, že její právo k počítačovému programu nebo databázi se na právo vlastníka k majetku nemění. Zvyšuje-li dodatek k licenční smlouvě právo organizace k počítačovému programu nebo databázi tak, že z ní majitelku počítačového programu nebo databáze činí (udělené oprávnění se prodlouží, zvýší se možnost s programem nebo databází nakládat nebo se jejich použitelnost zvýší nad rok), pak je-li výdaj podle dodatku licenční smlouvy vyšší než 60 000 Kč, patří na položku 6111, a je-li ve výši tuto částku nepřesahující, na položku 5172. Stejně se postupuje, jestliže původní licenční smlouva z organizace, která je z ní oprávněná, majitelku počítačového programu nebo databáze učinila; výdaje podle dodatku zvyšujícího její práva, které přesahují 60 000 Kč, se zařadí na položku 6111 a výdaje, které tuto částku nepřesahují, na položku 5172, a to bez ohledu na to, zda počítačový program nebo databáze byly podle původní licenční smlouvy pořízeny jako nehmotný majetek oceněný nad 60 000 Kč nebo nehmotný majetek oceněný do 60 000 Kč

Náhrady pracovníkům za újmu, která jim vznikla v důsledku toho, že jim organizace neoprávněně znemožnila práci, zejména tím, že je neoprávněně propustila, a peněžní prostředky vyplácené za práci nikoliv jako odměna, ale náhrada, například náhrada za pracovní výpomoc podle zákona o zajišťování obrany České republiky. Nepatří sem náhrady za jiné újmy, které pracovníci doznali v souvislosti s prací, například náhrady za pracovní úrazy (patří na položku 5192).

Na položku 5061 se zařazují výdaje na mzdy a jiné odměny za závislou práci vyplácené podle pracovních a podobných smluv uzavřených podle cizího práva. Jsou to zejména mzdy a jiné odměny za závislou práci, které vyplácejí české zastupitelské úřady [§ 4 zákona č. 150/2017 Sb., o zahraniční službě a o změně některých zákonů (zákon o zahraniční službě)] podle pracovních a podobných smluv uzavřených podle práva zemí, v nichž působí (§ 45 odst. 2 zákona č. 150/2017 Sb.). Na tuto položku se zařazují také platby orgánům státu, podle jehož práva byla pracovní nebo podobná smlouva uzavřena a které odpovídají platbám českým orgánům ke splnění povinnosti zaměstnavatele uhradit za zaměstnance daň z příjmů fyzických osob, pojistné na veřejné zdravotní pojištění a pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti.

Na položky seskupení 51 patří výdaje na pořízení věcí (§ 496 občanského zákoníku) a práv s výjimkou věcí a práv, které mají povahu dlouhodobého majetku (ty patří na položky ze seskupení 61 a 62), s výjimkou práv užít nebo užívat nehmotný majetek jiných než nájem (práv z duševního vlastnictví; výdaje na pořízení takových práv patří na položky podseskupení 504) a s výjimkou práv získávaných z rozhodnutí a smluv o transferech, jestliže se jimi vedle práv pro příjemce stanoví i práva pro poskytovatele (výdaje na transfery patří na položky z podseskupení 52 až 57, 63, 64, 67 a 69, na položku 5902 a na položku 5909, pokud jde o odcizené částky), na pořízení prací s výjimkou prací závislých (výdaje na jejich pořízení patří na položky podseskupení 501 a 502 kromě položek 5019 a 5024 až 5027), na náhrady s výjimkou náhrad souvisejících se závislou prací (ty patří na položky 5019 a 5024 až 5027 a na položky podseskupení 505) a s výjimkou vratek (ty patří na položku 5909), na pořízení služeb s výjimkou služeb placených prostřednictvím plateb povahy daní (ty patří na položky podseskupení 503) a na pořízení výkonů. Do seskupení 51 patří i položka pro označení části výdaje, která se považuje za částku vynaloženou nebo získanou v důsledku změny kursu cizí měny.

Na položku 5122 zařazuje organizace platby subjektu, který v její prospěch zřídil na své věci věcné břemeno (§ 1257 až 1308 občanského zákoníku), není-li výdaj za toto právo součástí výdajů na pořízení stavby a nepřesahuje-li celková cena, kterou za ně organizace platí, 40 tisíc Kč. Výdaje na nadlimitní věcná břemena patří na položku 6142.

Výdaje na technické zhodnocení dlouhodobého hmotného majetku (a to i drobného), které nepřesahují v každém jednotlivém případě 40 000 Kč (podlimitní technické zhodnocení, k tomu bod 48 vymezení některých pojmů). Uskuteční-li se během roku více podlimitních technických zhodnocení téhož dlouhodobého hmotného majetku a v úhrnu přesáhnou 40 000 Kč, nemá to na zařazení výdajů na jeho dosavadní ani budoucí podlimitní technická zhodnocení žádný vliv, zařazení na položku 5123 se nemění.

Výdaje na dodavatelské pořízení hmotných věcí (§ 496 odst. 1 občanského zákoníku) s výjimkou věcí, které mají povahu dlouhodobého hmotného majetku kromě drobného (výdaje na jejich dodavatelské pořízení patří na položky z podseskupení 612 a 613.

(1) Zahrnuje např. nákup potravin v ústavních vývařovnách, školních jídelnách nebo zdravotnických zařízeních lůžkové péče, nákup ochranných nápojů (podle zákoníku práce a § 8 nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění nařízení vlády č. 68/2010 Sb. a č. 93/2012 Sb.) a nákup jiných potravin kromě závodního stravování, pro které je zřízen zvláštní (běžný) účet závodního stravování.

(2) Patří sem jen nákup potravin, které se nepoužijí na pohoštění (ty patří na položku 5175).

(3) Na tuto položku patří i výdaje na nákup potravin k zajištění bezplatného stravování vojáků, kteří nastoupili výkon vojenské činné služby (vojáků v záloze ve službě), podle § 18 zákona č. 45/2016 Sb., o službě vojáků v záloze.

(4) Na položku 5131 se zařazují i výdaje na nákup potravin k zajištění bezplatného stravování příslušníků bezpečnostních sborů podle § 77 odst. 11 písm. i) zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů.

Zahrnuje nákup ochranných pomůcek podle pracovněprávních předpisů [§ 101 až 108 zákoníku práce, § 113 písm. a) zákona o státní službě a nařízení vlády č. 495/2001 Sb., kterým se stanoví rozsah a bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků].

Na položku 5133 se zařazují výdaje na nákup léčiv (léčivých přípravků a léčivých látek) podle § 2 odst. 1 až 4 zákona č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění zákonů č. 296/2008 Sb., č. 75/2011 Sb. a č. 70/2013 Sb., a výdaje na nákup zdravotnických prostředků podle § 2 odst. 1 až 3 zákona č. 268/2014 Sb., o zdravotnických prostředcích a o změně zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a čl. 2 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/745 o zdravotnických prostředcích, mají-li tyto zdravotnické prostředky povahu materiálu. Patří sem i nákup příručních lékárniček na pracovištích a jejich vybavení, jakož i lékárniček do aut.

Výdaje škol a školských zařízení na učebnice a školní potřeby, na něž se jim podle školského zákona poskytují finanční prostředky ze státního rozpočtu

(1) Výdaje na pořízení informací zaznamenaných na papír nebo jiná média, z nichž je lze vnímat bez dalších zařízení, s výjimkou posudků, studií a podobných písemností (patří na položku 5166, 5168 nebo 5169). Jsou jimi zejména výdaje na nákup knih, učebních pomůcek, novin a časopisů včetně předplatného (k tomu odstavec 22 obecných zásad), plakátů, reprodukcí obrazů a podobných tiskovin, informačních tabulí apod. Dalšími zařízeními se pro tyto účely rozumějí například čtečka elektronických knih, promítačka filmů, rozhlasový nebo televizní přijímač, počítač s monitorem, čtečka mikrofiší, audiopřehrávač nebo videopřehrávač. Nejsou jimi věci, které jen ulehčují přímé vnímání informací, například osvětlení, brýle, zvětšovací sklo nebo naslouchadlo.

(2) V případě, že dodavatel dodává knihy nebo podobné věci prostřednictvím pošty či jiné podobné služby a své výdaje nebo náklady na poštovné a případně i balné uvádí ve faktuře nebo jiném podobném dokladu, podle kterého mu má odběratel platit, postupuje odběratel podle obecné zásady uvedené v odstavci 3 obecných zásad a zatřídí na položku 5136 celou částku placenou dodavateli, tj. včetně poštovného a balného.

(3) Výdaje na pořízení informací na hmotných nosičích vnímatelných jen prostřednictvím zvláštních zařízení patří na položku 5169. Výdaje na pořízení informací zřízením přístupu do elektronické databáze patří na položky 5042, 5172 nebo 6111 podle toho, dostala-li organizace oprávnění k užití databáze nebo k vytěžování nebo k zužitkování celého obsahu databáze nebo její kvalitativně nebo kvantitativně podstatné části (§ 30 odst. 3 a § 90 autorského zákona), které má povahu nehmotného majetku (položky 5172 a 6111) nebo ji nemá (položka 5042) a pokud ji má, zda výdaj na jeho získání je vyšší než 60 000 Kč a údaje z databáze jsou využitelné déle než rok (položka 6111), nebo zda jedna z těchto podmínek nebo obě neplatí (položka 5172).

Výdaje na dodavatelské pořízení drobného dlouhodobého hmotného majetku (bod 11 ustanovení "Vymezení některých pojmů").

Nákup zboží určeného k dalšímu prodeji, nikoliv ke spotřebě. Obdobně jako v položce 2112 jde o nákup zboží určeného k dalšímu prodeji (jednorázové akce), nikoliv ke spotřebě v organizaci.

(1) Výdaje na pořízení věcí povahy materiálu nezařaditelného do předchozích položek podseskupení 513, například na pořízení zvířat, osiva, dezinfekčních prostředků, průkazů, registračních značek, validačních známek, kontrolních nálepek, propagačních materiálů atd. včetně věcí, na jejichž vzniku se organizace podílela, zejména tím, že byly vyhotoveny podle jejího návrhu, například formuláře (tiskopisy), na které dodavatel provedl tisk podle zadání organizace.

(2) Na položku 5139 patří i výdaje na nákup květin a smutečních a dekorativních věnců, jestliže je územní samosprávný celek nebo výjimečně organizační složka státu pořizuje

Na položky tohoto podseskupení patří výdaje za služby spočívající v poskytnutí peněžních prostředků k dočasnému užívání nebo v poskytnutí práv závisejících na splnění určité podmínky a části výdaje, které se považují za částky vynaložené nebo získané v důsledku změny kursu cizí měny. Pokud jsou výdaje hrazené peněžním fondům podléhajícím rozpočtové skladbě a nemají charakter refundací, pak se zároveň zapisují na příslušnou záznamovou jednotku

(1) Výdaje na úroky z půjčených peněžních prostředků, vlastních cenných papírů, debetních zůstatků běžných účtů apod.

(2) Na tuto položku patří i diskont z prodeje vlastních dluhopisů, kterým je rozdíl mezi částkou, za niž se dluhopisy, které organizace vydala, prodaly, a jejich nominální hodnotou, která se zařazuje na položku 8111, 8121, 8211 nebo 8221, je-li tento rozdíl záporný (je-li kladný, představuje prémii z prodeje dluhopisů a patří na položku 2141). Na položky 8111, 8121, 8211 a 8221 se zařazuje částka nominální hodnoty prodaných dluhopisů a rozdíl mezi ní a částkou, za kterou se dluhopisy skutečně prodaly, je prémie nebo diskont. Prodává-li dluhopisy Ministerstvo financí (tj. státní dluhopisy), převede částku diskontu z výdajového účtu státního rozpočtu na účet pro tržby z prodeje státních dluhopisů, při odepsání z výdajového účtu ji zařadí na položku 5141 a při připsání na účet tržeb z prodeje státních dluhopisů na stejnou položku (8111, 8121, 8211 nebo 8221) jako částku, za niž se dluhopisy prodaly.

(3) Na položku 5141 patří i záporný alikvotní úrokový výnos, který nastává v případě, že vydání dluhopisu se uskutečňuje v době tzv. ex-kupónu, tj. v období bezprostředně předcházejícím výplatě kupónu, kdy investorovi naběhne od data vydání do data výplaty tohoto kupónu úrok, který mu již není možné vyplatit ve formě kupónu.

(4) Na tuto položku dále patří i prémie ze zpětných odkupů vlastních dluhopisů, kterou je rozdíl mezi částkou, za niž byly dluhopisy organizací odkoupeny, a jejich nominální hodnotou, která se zařazuje na položky 8112, 8122, 8212 a 8222, je-li tento rozdíl kladný (je-li záporný, představuje diskont ze zpětného odkupu dluhopisu a patří na položku 2141). Na položky 8112, 8122, 8212 a 8222 se zařazuje částka nominální hodnoty odkoupených dluhopisů a rozdíl mezi ní a částkou, za kterou byly dluhopisy skutečně odkoupeny, je diskont nebo prémie. Odkupuje-li dluhopisy Ministerstvo financí (tj. státní dluhopisy), převede částku prémie z výdajového účtu státního rozpočtu na účet, z něhož vydává prostředky na úhradu zpětných odkupů státních dluhopisů, při odepsání z výdajového účtu ji zařadí na položku 5141 a při připsání na účet, z něhož vydává prostředky na úhradu zpětných odkupů státních dluhopisů, pak na stejnou položku (8112, 8122, 8212 a 8222) jako částku, za niž byly dluhopisy odkoupeny.

(5) Nezahrnují se úroky, které v souladu s účtovou osnovou vstupují do pořizovací ceny dlouhodobého majetku (tyto úroky se zařadí na položku ze seskupení položek 61, na kterou patří výdaje na pořízení dlouhodobého majetku, na které si organizace vzala úvěr nebo půjčku, z nichž tyto úroky platí).

(6) Na položku 5141 patří nejen výdaje na úroky z debetních zůstatků běžných účtů a výdaje na úroky z půjčených peněžních prostředků (výdaje na kladné debetní úroky), ale i výdaje na úroky

z bankovních účtů (vkladů) a výdaje na úroky z poskytnutých půjčených peněžních prostředků, které jsou důsledkem záporných úrokových sazeb (výdaje na záporné kreditní úroky).

Tato položka se používá při korunovém účtování o devizových účtech a u korunových účtů jen v případě, že se organizace rozhodla dělit výdaje, které banka, která vede organizaci účet, poukazuje v cizí měně a organizaci ji na něj odepisuje v korunách (skutečný výdaj), na očištěný výdaj a kursový rozdíl ve výdajích. Pro účely náplně této položky se očištěným výdajem rozumí částka, kterou banka připsala na účet, snížená o částku (kladnou nebo zápornou) kursového rozdílu ve výdajích, kterou se rozumí rozdíl mezi částkou poukázanou bankou v cizí měně vynásobenou kursem této měny k české koruně ze dne, kdy byla poukázána, a toutéž částkou vynásobenou pevným kursem. Pevným kursem se rozumí kurs téže měny k české koruně z určitého dne roku, do kterého patří den, v němž byla částka na účet organizace připsána (z prvního dne roku nebo prvního dne měsíce, do kterého patří den připsání, popř. z jiného dne roku), nebo dne počátku obchodu nebo jiné hospodářské operace, jíž je výdaj součástí. Při korunovém účtování o pohybech devizových účtů je pevný kurs celý rok neměnný. Rozhodne-li se organizace položku 5142 nepoužívat, zařadí celý skutečný výdaj na příslušnou položku, například položku 5136, jestliže kupuje například knihy ze zahraničí. Rozhodne-li se ji používat, zařadí na tuto položku jen očištěný výdaj a částku rozdílu mezi součinem částky tohoto nákupu a kursem například eura, jestliže knihy kupuje za eura, ze dne, kdy částka byla odepsána z účtu, a součinem částky nákupu a kursu eura ze dne například 1. ledna zařadí na položku 5142, a to bez ohledu na to, zda tento rozdíl vyšel jako kladný nebo záporný. Při korunovém účtování o devizových účtech, které podléhají rozpočtové skladbě, se na položky kursových rozdílů zaznamenávají kursové rozdíly v případech, kdy organizace používá pro přepočet deviz na koruny pevný kurs, a při převodech peněžních prostředků z devizového účtu organizace na její účet korunový a převodech opačných, kdy organizace je povinna podle § 24 odst. 6 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů použít pro přepočet cizí měny na českou měnu kurs devizového trhu vyhlášený Českou národní bankou, a v důsledku toho musí při převodech ze svého devizového účtu na svůj účet korunový uvádět jako výdaj devizového účtu a příjem účtu korunového částky, které se zpravidla od částek skutečně na korunovém účtu připsaných liší. Organizace při zaznamenávání částky odepsané z devizového účtu použije položku 5142 pro zařazení rozdílu mezi částkou skutečně na korunový účet připsanou a částkou, kterou podle uvedeného ustanovení vypočetla jako korunové ocenění devizové částky odepsané z devizového účtu, a to bez ohledu na to, je-li tento rozdíl kladný nebo záporný. Obdobně postupuje organizace, která převádí peněžní prostředky mezi svými devizovými účty znějícími na různou měnu.

Ministerstvo financí při evidování rozpočtovaných a skutečných příjmů (přijetí) a výdajů (vydání) na účtech pro řízení likvidity státní pokladny a pro řízení státního dluhu [§ 33 odst. 1 písm. c) rozpočtových pravidel] v kapitole 396 - Státní dluh a příjmových a výdajových účtech téže kapitoly používá v souvislosti s kursovými rozdíly položku 5142 pro vyjádření záporného rozdílu skutečně přijaté částky a kladného rozdílu skutečně vydané částky vůči částce odvozené od pevného kursu, kterým je kurs ze dne počátku obchodu nebo jiné hospodářské operace. Kursové rozdíly se vyjadřují v případech, kdy současné přijetí korunové částky od plátce (vydání korunové částky příjemci) a dřívější vydání příjemci (přijetí od plátce) na korunovém účtu vede ke vzniku kursové ztráty v neprospěch Ministerstva financí. To postupuje tak, že když mu Česká národní banka na některý z těchto účtů připíše korunovou částku, která jí došla od plátce v cizí měně nebo kterou plátce hradí částku v cizí měně, a toto přijetí této částky souvisí s nějakým dřívějším (v tomtéž roce nebo dříve) vydáním korunové částky z téhož účtu nebo jiného účtu kapitoly 396 určené k zaplacení v téže cizí měně nebo představující úhradu za částku v téže cizí měně, pak v případě, že korunové přijetí (například přijetí korun za prodej devizových prostředků, například eur, koupených nebo vyměněných předtím za účelem zhodnocení peněžních prostředků kapitoly Státní dluh a zrovnoměrnění peněžního trhu) je nižší než předcházející korunové vydání (v daném příkladě vydání korun za nákup této částky eur v minulosti, kdy kurs eura vůči koruně byl vyšší než v době prodeje), převede Ministerstvo financí částku rozdílu na tento účet (zde ji zařadí na tutéž položku třídy 8, na kterou zařadilo přijetí korunové částky za prodej eur, a to se stejným znaménkem, tj. plusem) z výdajového účtu kapitoly Státní dluh a tento výdaj tohoto účtu zařadí na položku 5142.

Stejně tak Ministerstvo financí postupuje, když mu Česká národní banka z některého z účtů pro řízení likvidity státní pokladny nebo pro řízení státního dluhu odepíše korunovou částku, kterou má jejímu příjemci zaplatit v cizí měně nebo kterou příjemci hradí částku v cizí měně, a toto vydání této částky souvisí s nějakým dřívějším (v tomtéž roce nebo dříve) přijetím korunové částky, kterou banka obdržela v téže cizí měně nebo kterou plátce uhrazuje částku v téže cizí měně, na tentýž účet nebo jiný účet kapitoly 396. I tehdy v případě, že korunové vydání je vyšší než předcházející korunové přijetí, převede Ministerstvo financí částku rozdílu na tento účet (zde ji zařadí na tutéž položku třídy 8, na kterou zařadilo vydání korunové částky za prodej eur, a to s opačným znaménkem, tj. plusem) z výdajového účtu kapitoly Státní dluh a tento výdaj tohoto účtu zařadí na položku 5142. Uvedené postupy platí i pro případy, kdy se některé korunové částky nebo jejich části namísto přijetí a vydání započítávají

Výdaje Ministerstva financí, obcí a krajů, které jsou emitenty státních a komunálních dluhopisů, podle dohod o opcích, futures, swapech, forwardech a jiných finančních derivátech, jestliže se vztahují k pokrytí plateb držitelům státních a komunálních dluhopisů, s výjimkou výdajů, které mají povahu úroků (ty patří na položku 5146) a jistin (ty patří na položky třídy 8). Finančními deriváty (§ 627 odst. 2 zákona č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech) se rozumějí investiční nástroje podle § 3 odst. 1 písm. d) až f) zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákonů č. 230/2008 Sb. a č. 204/2017 Sb. Výdaji emitenta dluhopisů na finanční deriváty vztahujícími se k pokrytí plateb držitelům těchto dluhopisů se rozumějí emitentovy korunové platby instituci, s níž dohodu o finančních derivátech uzavřel, které by, kdyby derivátů nebylo, prováděl emitent ve prospěch těchto držitelů. U Ministerstva financí na tuto položku patří též peněžní prostředky vydané z výdajového účtu státního rozpočtu kapitoly Státní dluh jako úhrada částek vydaných podle těchto dohod z účtu státních finančních aktiv a z účtů pro řízení likvidity státní pokladny a pro řízení státního dluhu [§ 3 písm. h) body 2 a 3 rozpočtových pravidel].

Výdaje Ministerstva financí, obcí a krajů, které jsou emitenty státních a komunálních dluhopisů, podle dohod o swapech, které se vztahují k držitelům státních a komunálních dluhopisů vydávaných podle práva cizího státu. Jsou to korunové platby institucím, s nimiž tito emitenti uzavřeli dohody o swapech za účelem získání deviz k pokrytí plateb úroků držitelům dluhopisů vydaných podle práva cizího státu, a korunové výdaje realizované na základě jiných swapových dohod s tím souvisejících. Jestliže závazky z těchto dohod jsou vyšší než pohledávky z nich a provede se započtení, patří na tuto položku částka vydaná po tomto započtení; o částku započtení nelze příjmy a výdaje zvyšovat (k tomu odstavec 7 obecných zásad). U Ministerstva financí na tuto položku patří též peněžní prostředky vydané z výdajového účtu státního rozpočtu kapitoly Státní dluh jako úhrada částek vydaných podle těchto dohod z účtů státních finančních aktiv a z účtů pro řízení likvidity státní pokladny a pro řízení státního dluhu [§ 3 písm. h) body 2 a 3 rozpočtových pravidel].

Výdaje na úroky podle dohod o swapech, termínových úrokových dohod a jiných dohod o forwardech a případně dohod o jiných finančních derivátech [§ 627 odst. 2 zákona č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, a § 3 odst. 1 písm. d) až f) zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákonů č. 230/2008 Sb. a č. 204/2017 Sb.] s výjimkou výdajů patřících na položku 5146

Výdaje podle dohod o opcích, futures, swapech, forwardech a jiných finančních derivátech, jestliže se nevztahují k držitelům dluhopisů, které organizace vydala, s výjimkou výdajů, které mají povahu úroků (ty patří na položku 5147) a jistin (ty patří na položky třídy 8). Finančními deriváty (§ 627 odst. 2 zákona č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech) se rozumějí investiční nástroje podle § 3 odst. 1 písm. d) až f) zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákonů č. 230/2008 Sb. a č. 204/2017 Sb. Výdaji na finanční deriváty nevztahujícími se k držitelům dluhopisů, které organizace vydala, se rozumějí korunové platby instituci, s níž organizace dohodu o finančních derivátech uzavřela, kromě plateb podle předposlední věty náplně položky 5145. U Ministerstva financí na tuto položku patří též peněžní prostředky vydané z výdajového účtu státního rozpočtu kapitoly Státní dluh jako úhrada částek vydaných podle těchto dohod z účtu státních finančních aktiv a z účtů pro řízení likvidity státní pokladny a pro řízení státního dluhu [§ 3 písm. h) body 2 a 3 rozpočtových pravidel].

Přijaté přeplatky výdajů za dodávky věcí, služeb a výkonů, které patří na položky tohoto podseskupení a které se pravidelně (zpravidla měsíčně) hradí zálohovými platbami, se v případě, že jsou přijaty v témže (běžném) rozpočtovém roce, zatřídí kompenzačně na příslušné položky, na které byly uhrazené zálohy zatříděny

Úhrady dálkově dodávané tepelné energie.

Na tuto položku patří výdaje na plyn určený k použití jako palivo nebo energetická surovina s výjimkou plynu určeného k pohonu motorových dopravních prostředků (patří na položku 5156). Výdaje na plyn jiného druhu (kyslík nebo jiné technické plyny) patří na položku 5139 s výjimkou plynů pro lékařské a laboratorní účely ve zdravotnických a veterinárních zařízeních (patří na položku 5133).

Na tuto položku patří výdaje na elektrickou energii s výjimkou elektrické energie určené k pohonu motorových dopravních prostředků. Zařazují se však na ni výdaje na elektrickou energii odebranou za účelem pohonu motorových dopravních prostředků i za účely jinými, nelze-li je oddělit.

Na tuto položku patří výdaje na pohonné hmoty pro motorové dopravní prostředky, zejména pohonné hmoty pro motorová vozidla [§ 2 písm. a) zákona č. 311/2006 Sb., o pohonných hmotách a čerpacích stanicích pohonných hmot a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pohonných hmotách), ve znění zákonů č. 91/2011 Sb., č. 152/2017 Sb. a č. 48/2020 Sb.], například na benzin, naftu, stlačený či zkapalněný plyn, vodík nebo letecký benzin, a maziva určená pro dopravní prostředky. Výdaje na maziva určená k jiným účelům než pro dopravní prostředky patří na položku 5139. Na položku 5156 se zařazují i výdaje na elektrickou energii určenou k pohonu motorových vozidel, lze-li je oddělit.

Včetně výdajů na kapalná paliva určená k jinému použití než jako pohonných hmot.

Na položky podseskupení 516 patří výdaje na služby s výjimkou oprav a údržby hmotných věcí (ty patří na položku 5171).

(1) Výdaje na posílání zásilek a další poštovní služby, jak jsou definovány v § 1 odst. 2 zákona č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách), ve znění zákona č. 221/2012 Sb., a to bez ohledu na to, jestli tyto služby poskytují pošty, zásilkové nebo kurýrní firmy nebo kdokoli jiný. Patří sem i výdaje na tzv. hybridní poštu.

(2) Výdaje na služby jiného druhu, které poskytují pošty, na tuto položku nepatří. Jsou to zejména výdaje na vystavení kvalifikovaných certifikátů potřebných pro elektronické podepisování dokumentů nebo jiných digitálních certifikátů. Tyto výdaje patří na položku 5168 bez ohledu na to, který kvalifikovaný poskytovatel služeb vytvářejících důvěru pro elektronické transakce akreditovaný Ministerstvem vnitra tyto digitální certifikáty vystavuje.

(3) Na položku 5161 nepatří rovněž výdaje na pořízení hodnot, které sice slouží k zajištění posílání zásilek nebo jiných činností poštovního styku, ale nejsou svou povahou poštovními službami nebo ani službami vůbec, jako jsou výdaje na nákup pásek do výplatních strojů, které nepředstavují potvrzení o předplacení poštovného (patří na položku 5139), na pořízení barviva do jejich tiskáren (patří také na položku 5139) a podobné výdaje.

(4) Poštovné patří na tuto položku i v případě, že je placeno jinak než při podání poštovní zásilky poště, a to jako cena za poštovní známky nebo případně jiná potvrzení o předplacení poštovného nebo jako výdaje na kreditování výplatních (frankovacích) strojů

Na tuto položku se zařazují platby účastníků trhu v oblasti elektronických komunikací [§ 2 písm. a) zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích)] podle smluv uzavřených s podnikateli poskytujícími veřejně dostupné služby elektronických komunikací o poskytování těchto služeb (§ 63 zákona č. 127/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Patří na ni úhrady služeb včetně nákupu telefonních karet. Zahrnuje i úhrady za služby využívání sítě Internet. Patří sem i výdaje na zřízení čísla pevného telefonu a za karty ke zprovoznění mobilních telefonů (tzv. karty SIM), pokud nejsou součástí pořizovací ceny mobilního telefonu. Nepatří sem poplatky za rozhlas a televizi, ty patří na položku 5169.

Na tuto položku se zařazují výdaje podle smluv týkajících se bankovních, úvěrových, platebních nebo pojistných služeb, penzijního připojištění, doplňkového penzijního spoření, směny měn, vydávání elektronických peněz a poskytování investičních služeb nebo obchodu na trhu s investičními nástroji (§ 1841 občanského zákoníku)

(1) Nájemné podle nájemních smluv s výjimkou smlouvy o ubytování (o přechodném nájmu) a pachtovné podle pachtovních smluv s výjimkou smlouvy o zemědělském pachtu. Nezahrnují se výdaje za služby, které pronajímatel poskytuje nájemci, aby mohl najatou věc užívat, lze-li je oddělit.

(2) Patří sem i platby za pronájem originálu nebo rozmnoženiny autorského díla, zaznamenaného uměleckého výkonu nebo zvukového či zvukově obrazového záznamu [§ 15 zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění zákona č. 216/2006 Sb.] a za jejich půjčení (§ 16 zákona č. 121/2000 Sb., ve znění zákona č. 216/2006 Sb.) nositelům těchto práv [§ 12 odst. 4 písm. c) a d), § 71 odst. 2 písm. e) a f), § 76 odst. 2 písm. c) a d) a § 80 odst. 2 písm. c) a d) zákona č. 121/2000 Sb., ve znění zákona č. 216/2006 Sb.], jestliže organizace výjimečně užívá dílo tímto způsobem. Nepatří sem odměny autorům za poskytnutí oprávnění (udělení licence) k výkonu práva pronajímat nebo půjčovat takové originály nebo rozmnoženiny ani odměny jiným nositelům majetkových autorských práv za poskytnutí takového oprávnění; tyto odměny patří na položky 5041, 5179 nebo 6119.

(3) Výdaje podle smluv o nájmu počítačových programů patří na položku 5164 jen v případě, že jsou to skutečně smlouvy, podle nichž si organizace najímá nebo vypůjčuje technické prostředky, na nichž jsou tyto programy zaznamenány a z nichž je počítač může přímo převzít, a organizace je může používat nejvýše rok, poté je musí pronajímateli nebo půjčiteli vrátit a nesmí si pořídit rozmnoženinu. Výdaje podle smluv o dočasném užívání počítačových programů označených jako smlouvy o jejich nájmu, které tyto podmínky nesplňují, patří na položku 5042

Pachtovné podle smluv o zemědělském pachtu (§ 2345 až 2348 občanského zákoníku)

(1) Výdaje na dodavatelské pořízení informací, které představují konzultace, poradenství, analýzy, studie nebo právní služby, a informací, které slouží organizaci k rozhodování nebo informování o sobě a své činnosti a organizace nemá podle zvláštních předpisů povinnost si je dávat zpracovat, s výjimkou informací týkajících se počítačových programů, počítačového zpracování dat a informačních a komunikačních technologií (ty patří na položku 5168), a to v případě, že organizace není podle zvláštních předpisů povinna si je opatřovat.

(2) Platby za právní služby advokátům a advokátním kancelářím (§ 22 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění zákona č. 79/2006 Sb., a vyhláška č. 177/1996 Sb. ve znění pozdějších předpisů) nebo jiným dodavatelům sem patří i v případě služeb, kterými není dodání informací.

(3) Na tuto položku nepatří výdaje na pořízení informací jakožto nehmotného majetku (ty patří na položky 5179 a 6119), výdaje na získání oprávnění k užití nebo užívání nehmotného majetku, který má povahu informací, podle autorského zákona a jiných zákonů o ochraně duševního vlastnictví (ty patří, nemá-li toto oprávnění samo povahu nehmotného majetku, na položku 5041) ani výdaje na získání oprávnění k užití nebo užívání hmotných nosičů, na kterých jsou informace zaznamenány (ty patří na položku 5164).

(4) Na položku 5166 patří zejména výdaje na znalecké posudky, průzkumy trhu, plány rozvoje, návrhy propagačních a reklamních akcí, certifikáty a audity (§ 11 odst. 8 vyhlášky č. 410/2009 Sb., ve znění vyhlášky č. 460/2012 Sb.), které organizace nemá podle zvláštních předpisů povinnost si opatřovat a které se netýkají počítačových programů, počítačového zpracování dat ani informačních a komunikačních technologií.

(5) Na položku 5166 nepatří výdaje organizace ve prospěch poskytovatelů služeb, které vcházejí do ceny, kterou poskytovatel organizaci fakturuje; organizace zařadí výdaje vždy na položky podle druhu pořízených hodnot (odstavec 14 ustanovení "Obecné zásady vztahující se k třídění příjmů, výdajů a financujících položek").

Výdaje na vzdělávání a zvyšování kvalifikace, zejména školné, hrazené osobám poskytujícím vzdělávací a školicí služby, zejména školám a vzdělávacím agenturám. Na položku 5167 nepatří výdaje na školení, které je součástí dodávky výpočetní techniky, počítačových programů nebo databází. Lze-li tyto výdaje oddělit, patří na položku 5168, a jestliže je oddělit nelze, patří na položku, na niž patří výdaje na dodávku. Z výdajů na prohlubování a zvýšení kvalifikace (§ 107 až 111 zákona o státní službě a § 230 až 235 zákoníku práce) patří na položku 5167 jen platby vzdělávacím institucím a osobám. Související náhrady placené zaměstnancům patří na položky náhrad (položky 5173 a 5192)-

(1) Platby výpočetním střediskům nebo jiným dodavatelům za vyhotovení počítačových sestav z dat dodaných organizací nebo jiných údajů a za jiné počítačové operace s dodanými údaji.

(2) Výdaje na dodavatelské pořízení informací (definice informace je uvedena v bodu 15 vymezení některých pojmů), které se týkají počítačových programů, počítačového zpracování dat a informačních a komunikačních technologií a systémů, bez ohledu na to, zda organizace má povinnost podle zvláštních předpisů si je dát zpracovat, kromě výdajů na pořízení informací jakožto nehmotného majetku (ty patří na položky 5179 a 6119 a výdaje na pořízení počítačových programů a databází jakožto nehmotného majetku na položky 5172 a 6111), výdajů na získání oprávnění k užití nebo užívání nehmotného majetku, který má povahu informací, podle autorského zákona a jiných zákonů o ochraně duševního vlastnictví (ty patří, nemá-li toto oprávnění samo povahu nehmotného majetku, na položku 5042) a výdajů na získání oprávnění k užití nebo užívání hmotných nosičů, na kterých jsou informace zaznamenány (ty patří na položku 5164).

(3) Výdaje na služby týkající se hmotného a nehmotného majetku tvořícího součást informačních a komunikačních technologií a systémů, které by v případě, že by se týkaly něčeho jiného, patřily na položky 5166 a 5169.

(4) Na položku 5168 se zařazují i výdaje na opravy a údržbu počítačových programů a databází. Nepatří na ni výdaje na jejich technické zhodnocení.

(5) Na položku 5168 patří také platby kvalifikovaným poskytovatelům služeb vytvářejících důvěru pro elektronické transakce [čl. 13 až 45 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES] podle smluv podle § 2 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce.

(6) Na položku 5168 se zařazuji též výdaje na školení, které je součástí dodávky výpočetní techniky, počítačových programů nebo databází, lze-li je oddělit

(1) Výdaje na nákup služeb nezařazených v položkách 5161 až 5168, zejména výdaje uvedené v následujících odstavcích.

(2) Výdaje organizačních složek státu, které zabezpečují závodní stravování prostřednictvím jiné organizační složky státu nebo jiné právnické nebo fyzické osoby, na úhradu ceny jídel této organizační složce státu nebo osobě podle smlouvy uzavřené s ní na základě § 4 vyhlášky č. 430/2001 Sb., o nákladech na závodní stravování a jejich úhradě v organizačních složkách státu a státních příspěvkových organizacích.

(3) Výdaje na služby stravovacích zařízení, nepatří-li mezi výdaje na služební nebo pracovní cesty.

(4) Platby zdravotnickým zařízením za lékařské prohlídky osob nastupujících do ústavů sociální péče a za služby poskytované zdravotnickým nebo jiným specializovaným zařízením za zdravotní prohlídky dané zvláštním právním předpisem.

(5) Výdaje na revize komínů a elektrických a jiných zařízení, platby za státní technickou kontrolu aut a rovněž výdaje na dopravu nepatřící do cestovného.

(6) Výdaje na úpravu věcí nespojenou s významnější spotřebou materiálních prostředků, jejímž výsledkem je uvedení věci do původní nebo obvyklé podoby, například mytí oken.

(7) Výdaje na dodavatelské pořízení informací, které je organizace povinna podle zvláštních předpisů si dávat zpracovat, a informací jiných než těch, které představují konzultace, poradenství, analýzy, studie nebo právní služby nebo slouží organizaci k rozhodování nebo informování o sobě a své činnosti (výdaje na ně patří na položku 5166), s výjimkou informací týkajících se počítačových programů, počítačového zpracování dat a informačních a komunikačních technologií (výdaje na ně patří na položku 5168); nepatří sem výdaje na pořízení informací jakožto nehmotného majetku (ty patří na položky 5179 a 6119), výdaje na získání oprávnění k užití nebo užívání nehmotného majetku, který má povahu informací, podle autorského zákona a jiných zákonů o ochraně duševního vlastnictví (ty patří, nemá-li toto oprávnění samo povahu nehmotného majetku, na položku 5041) ani výdaje na získání oprávnění k užití nebo užívání hmotných nosičů, na kterých jsou informace zaznamenány (ty patří na položku 5164). Na položku 5169 patří zejména výdaje na znalecké posudky, certifikáty, audity, lesní hospodářské plány, plány povodí a povodňové plány (§ 11 odst. 8 vyhlášky č. 410/2009 Sb., ve znění vyhlášky č. 460/2012 Sb.), které je organizace podle zvláštních předpisů povinna si nechávat zpracovat a které se netýkají počítačových programů, počítačového zpracování dat ani informačních a komunikačních technologií.

(8) Výdaje na přezkušování, revize, cejchování, kontrolu, kalibraci a posuzování technického stavu přístrojů a zařízení.

(9) Výdaje na úpravy nehmotného majetku kromě počítačových programů (ty patří na položku 5168), nepředstavují-li technické zhodnocení ani opravy nebo údržbu (výdaje na ně patří, jde-li o opravy nebo údržbu počítačových programů nebo databází, na položku 5168, a jde-li o opravy nebo údržbu jiného nehmotného majetku, na položku 5171).

(10) Výdaje podle smluv mezi organizací a dodavateli, podle kterých organizace platí pravidelné paušální částky za dodávky prováděné jen v případě potřeby, a to kromě výdajů podle smluv o dodávkách pro informační a komunikační technologie a systémy (ty patří na položku 5168).

(11) Rovněž se na tuto položku zatřiďují rozhlasové a televizní poplatky (placené provozovatelům rozhlasového a televizního vysílání podle zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů).

(12) Na položku 5169 patří také výdaje na očkování a lékařská vyšetření z důvodů ochrany veřejného zdraví a ochrany zdraví při práci [§ 49 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 298/2011 Sb., § 103 odst. 1 písm. c), d) a e) zákoníku práce, § 113 písm. a) zákona o státní službě a § 38 odst. 1 písm. e) nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci]. Platba zaměstnanci k náhradě výdajů, které vynaložil na očkování, patří na položku 5192. Patří sem i výdaje na očkování a lékařská vyšetření pro účely zahraniční pracovní nebo služební cesty, hradí-li je organizace přímo. Hradí-li je zaměstnanec a zahrne je do vyúčtování svých výdajů na pracovní nebo služební cestu určených k náhradě organizací, organizace je spolu s ostatními těmito náhradami zařadí na položku 5173. Nezahrne-li je do něj, organizace zařadí náhradu, kterou mu za ně poskytne, na položku 5192.

(13) Platby správních poplatků kontaktním místům veřejné správy, kterými jsou notáři, banky, držitelé poštovní licence a Hospodářská komora České republiky (k tomu odstavec 1 náplně položky 5362).

(1) Výdaje na dodavatelsky zajišťované opravy a údržbu s výjimkou oprav a údržby počítačových programů a databází (ty patří na položku 5168).

(7) Na tuto položku patří i daň z přidané hodnoty placená organizací z přenesené daňové povinnosti (§ 92a zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění zákonů č. 47/2011 Sb., č. 502/2012 Sb., č. 360/2014 Sb., č. 243/2016 Sb. a č. 80/2019 Sb.) za stavební práce (§ 92e zákona č. 235/2004 Sb. ve znění zákonů č. 47/2011 Sb., č. 502/2012 Sb. a č. 80/2019 Sb.) provedené za účelem oprav nebo udržování, a to v případě, že organizace tak rozhodla.

(8) Nepatří sem nákup projektové dokumentace k opravám (patří na položku 5169). Rovněž tak sem nepatří úpravy nehmotného majetku, například počítačových programů nebo souborů informací (představují-li technické zhodnocení v pořizovací ceně nad 60 tisíc Kč, patří na příslušné položky z podseskupení 611, představují-li technické zhodnocení v pořizovací ceně do 60 tisíc Kč, patří na položku 5179 a v případě programů 5172 a jinak patří na položku 5169).

Výdaje na nákup počítačových programů (softwaru) a databází, jsou-li pořizovány jako nehmotný majetek v pořizovací ceně do 60 tisíc Kč v jednotlivém případě nebo nepřesahuje-li jejich použitelnost rok, a technické zhodnocení počítačových programů (softwaru) a databází v jakékoli pořizovací ceně, které nepřesahuje 60 tisíc Kč. Definice nehmotného majetku je uvedena v bodu 34 vymezení některých pojmů. Na položku 5172 patří výdaje na získání oprávnění k užití počítačových programů jakožto autorských děl podle licenčních smluv uzavíraných s jejich autory, případně smluv podlicenčních (§ 46 až 57 autorského zákona, od 1. 1. 2014 § 2358 až 2389 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník), a podle smluv s právnickými nebo fyzickými osobami, které vykonávají majetková práva autorů (§ 12 až 27 autorského zákona) jako jejich dědici, právní nástupci dědiců nebo stát po jejich zániku (§ 26), zaměstnavatelé autorů (§ 58), a objednatelé kolektivních děl, jestliže toto oprávnění má povahu práva vlastnického, zejména jestliže není časově omezeno (nemá-li tuto povahu, výdaje na jeho získání patří na položku 5042 nebo popřípadě 5164), a částka, která za jeho udělení byla zaplacena, nepřevyšuje 60 tisíc Kč nebo je tento počítačový program použitelný jen rok nebo méně (je-li použitelný více než rok a zaplacená částka 60 tisíc Kč převyšuje, výdaje na získání oprávnění se zařazují na položku 6111). Na položku 5172 se zařazují i výdaje na technické zhodnocení počítačových prpoddogramů, jestliže zaplacená cena za technické zhodnocení každého jednotlivého programu nepřevyšuje 60 tisíc Kč (jestliže převyšuje, výdaje patří na položku 6111); zaplacená cena ani doba použitelnosti zhodnocovaného programu nerozhoduje.

(1) Na tuto položku se zařazují cestovní náhrady hrazené osobám vykonávajícím pro organizaci závislou činnost (podle § 152 až 189 zákoníku práce, § 136 až 154 zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, § 71 až 89 o vojácích z povolání, § 112 zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, § 35 odst. 6 a 8, § 36 odst. 3 a § 36a odst. 4 zákona o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, § 53 zákona o krajích, § 56 odst. 4 zákona o hlavním městě Praze, § 78 zákona o obcích, § 16 zákona č. 201/1997 Sb., o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců, § 20 a 21 zákona č. 45/2016 Sb., o službě vojáků v záloze, a dalších).

(2) Na položku 5173 se zařazují i výdaje na jízdenky, letenky i jiné druhy plateb za dopravu, za ubytování v hotelích a jiných ubytovacích zařízeních (§ 2326 až 2331 občanského zákoníku) a za stravování (ne však za potraviny, ty patří na položku 5131), jsou-li určeny pro zaměstnance na pracovní nebo služební cestě.

(3) Na položku 5173 nepatří náhrady cestovních výdajů poskytovaných v rámci náhrad podle § 5 zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění zákona č. 138/1996 Sb.; tyto náhrady patří na položku 5196.

(4) Na položku 5173 nepatří cestovní náhrady, které organizace poskytuje podle právních předpisů osobám, které pro ni plní občanskou povinnost (§ 202 zákoníku práce) nebo pro ni vykonávají jiné úkony v obecném zájmu (§ 203 zákoníku práce) nebo jinou externí nezávislou činnost, například cestovní náhrady podle § 158 odst. 10 trestního řádu, § 130 odst. 4 zákona o soudech a soudcích, § 15 odst. 9 zákona o vysokých školách, § 184 odst. 1 školského zákona, § 22 odst. 3 zákona o advokacii a § 13 odst. 1 a 4 prováděcí vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, § 87 odst. 1 věty třetí exekučního řádu, § 107 daňového řádu, § 79 správního řádu a § 2 až 5 prováděcí vyhlášky č. 520/2005 Sb., § 106 až 107 notářského řádu a § 16, § 17 odst. 2 a § 19 prováděcí vyhlášky č. 196/2001 Sb. (notářský tarif), ve znění pozdějších předpisů, § 139 občanského soudního řádu či § 58 soudního řádu správního; tyto náhrady patří na položku 5192.

(5) Na položku 5173 patří i jiné výdaje povahy cestovních náhrad (odstavec 1) a přímé výdaje na zajištění cest (odstavec 2) osob, které pro organizaci vykonávají nějakou činnost nebo které se činnosti organizace účastní nebo ji v souvislosti s její činností navštívily, a to včetně výdajů na poddodávky dodavatelům (odstavec 14 obecných zásad). Je-li však ve faktuře za dodávku zboží nebo služeb představujících jednu ekonomickou hodnotu mezi dodavatelovými náklady nebo výdaji, z kterých odvozuje cenu dodávky, uvedeno cestovné, platí obecná zásada, že žádné dodavatelovy náklady ani výdaje, které ke splnění dodávky vynaložil, zařazení odběratelovy platby za dodávku neovlivňuje a celá platba za dodávku představující jednu ekonomickou hodnotu se zařadí na jedinou položku vyjadřující druh této hodnoty (odstavce 3 a 6 obecných zásad). Výdaje za věci, služby, práce, výkony nebo práva (za dodávku) se zařazují na položky podle jejich povahy bez ohledu na to, jaké své výdaje nebo náklady dodavatel do ceny dodávky započítává.

(6) Na položku 5173 nepatří výdaje na jízdenky, stravování a ubytování nesouvisející s činností organizace a vynakládané ze společenských důvodů, například výdaje na jízdenky při cestách se zahraničními hosty k návštěvě pamětihodností, kulturních představení nebo sportovních akcí. Tyto výdaje patří na položku 5169 a výdaje na vstupenky do pamětihodných objektů, na kulturní představení a sportovní akce na položku 5194.

(7) Na tuto položku se zařazují i náhrady jízdních výdajů a výdajů za ubytování a náhrady výdajů spojených s přepravou osobních věcí podle § 5 a 6 nařízení vlády č. 62/1994 Sb., o poskytování náhrad některých výdajů zaměstnancům rozpočtových a příspěvkových organizací s pravidelným pracovištěm v zahraničí, ve znění nařízení vlády č. 183/1999 Sb. a č. 536/2005 Sb., poskytované zaměstnancům, kteří mají místo výkonu práce v zahraničí určeno jako pravidelné pracoviště [§ 189 odst. 6 písm. c) a d) zákoníku práce], a odpovídající náhrady poskytované národním expertům (§ 67a odst. 4 zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění zákona č. 144/2017 Sb.).

(8) Na položku 5173 zařazují organizace i náhrady výdajů na očkování nebo lékařské vyšetření, která zaměstnanci podstoupili a zaplatili před pracovní nebo služební cestou, zejména zahraniční, a která byla nutná z důvodů ochrany veřejného zdraví nebo ochrany zdraví při práci [§ 49 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 298/2011 Sb., § 103 odst. 1 písm. c), d) a e) zákoníku práce, § 113 písm. a) zákona o státní službě a § 38 odst. 1 písm. e) nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci], jestliže je zaměstnanci zahrnuli do vyúčtování svých výdajů na pracovní nebo služební cestu určených k náhradě organizací.

Věcmi, které se použijí k pohoštění, se rozumějí zejména potraviny, suroviny, z nichž se připraví potraviny, jednorázově použitelné jídelní náčiní a podobně. Pohoštěním se rozumí poskytnutí potravin nebo nápojů, případně s odpovídajícími službami, za účelem vytvoření dobrého ovzduší nebo reprezentace při pracovním nebo jiném setkání. Pohoštěním není podávání hlavních jídel (snídaně, oběda nebo večeře) za účelem stravování, je jím však jejich podávání za účelem podle předchozí věty, zejména při setkání se zahraničními delegacemi. Pohoštěním též není nákup potravin nebo restauračních nebo podobných služeb poskytovaných z právní povinnosti, například nákup ochranných nápojů (patří na položku 5131).

Účastnické poplatky spojené s účastí zaměstnanců na konferencích a podobných akcích. Jsou to výdaje zaměstnavatelů, kteří platí za své zaměstnance organizaci, která konferenci nebo podobnou akci pořádá

Výdaje na nákup archiválií [§ 2 písm. f) a § 77 odst. 2 zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 190/2009 Sb. a zákona č. 167/2012 Sb.] v ocenění do 40 000 Kč.

Nájemné podle smluv o nájmu obsahujících ustanovení, že nájemce má právo na koupi najaté věci (smluv o finančním leasingu). Položku nepoužijí organizační složky státu (§ 12 odst. 8 zákona č. 219/2000 Sb., ve znění zákonů č. 140/2006 Sb. a č. 51/2016 Sb.).

(1) Platby daní a poplatků cizím státům včetně dálničních známek a poplatků.

(2) Příspěvek na zkvalitnění stravy vlastním zaměstnancům a paušální náhradu stravy (sportovcům, jiným osobám s vyšší fyzickou zátěží).

(3) Na tuto položku se zařadí i výdaj patřící na seskupení položek 51, jímž se pořizují věci, služby, práce, výkony nebo práva představující více druhů ekonomických hodnot, ale u kterého nelze postupovat podle zásady převažující hodnoty pro nedostatek informací umožňujících stanovit odpovídající položku.

(4) Patří sem i odměny za archeologické nálezy podle § 23 odst. 4 zákona o státní památkové péči (zákon č. 20/1987 Sb. ve znění pozdějších předpisů) a náhrady nákladů vzniklých odborovým organizacím výkonem kontroly nad bezpečností a ochranou zdraví při práci (§ 322 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 365/2011 Sb.) a nákladů vzniklých jim a organizacím zaměstnavatelů činností k podpoře vzájemných jednání na celostátní nebo krajské úrovni, která se týkají důležitých zájmů pracujících (§ 320a zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 205/2015 Sb.).

(5) Výdaje na nákup pohledávek.

(6) Náhrady z neplatných kupních smluv, je-li prohlášena za neplatnou smlouva, v níž organizace vystupuje jako prodávající, prodanou věc jí kupující vrátí a organizace mu vrací částku, kterou jí na základě neplatné smlouvy zaplatil, případně zvýšenou o částku výdajů, které vynaložil na zhodnocení tohoto majetku.

(7) Výdaje na pořízení nehmotného majetku jiného než dlouhodobého a jiného než počítačové programy (výdaje na pořízení počítačových programů, které jsou nehmotným majetkem jiným než dlouhodobým, patří na položku 5172 a výdaje na získání oprávnění k užití nehmotného majetku od jeho držitelů, které samo povahu nehmotného majetku nemá, patří na položku 5041). Z výdajů na pořízení nehmotného majetku patří na položku 5179 zejména výdaje na získání oprávnění k užití autorských děl kromě počítačových programů podle licenčních smluv uzavíraných s jejich autory, případně smluv podlicenčních (§ 46 až 57 autorského zákona, od 1. 1. 2014 § 2358 až 2389 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník), a podle smluv s právnickými nebo fyzickými osobami, které vykonávají majetková práva autorů (§ 12 až 27 autorského zákona) jako jejich dědici, právní nástupci dědiců nebo stát po jejich zániku (§ 26), zaměstnavatelé autorů (§ 58), objednatelé kolektivních děl (§ 59) a kolektivní správci majetkových autorských práv (§ 95 až 104), jestliže toto oprávnění má povahu práva vlastnického, zejména jestliže není časově omezeno (nemá-li tuto povahu, výdaje na jeho získání patří na položku 5041 nebo popřípadě 5164), a částka, která za jeho udělení byla zaplacena, nepřevyšuje 60 tisíc Kč nebo je toto oprávnění jen na rok nebo dobu kratší (je-li na dobu delší než rok a platba za ně 60 tisíc Kč převyšuje, výdaje na jeho získání se zařazují na položku 6119).

(8) Na položku 5179 patří též odměny držitelům nehmotného majetku chráněného zákony o ochraně duševního vlastnictví (majitelům patentů a podobných oprávnění) za převod těchto patentů a podobných oprávnění, jestliže je organizace výjimečně pořizuje, a to v případě, je-li doba jejich použitelnosti rok nebo kratší nebo odměna nepřesahuje 60 tisíc Kč.

(9) Na položku 5179 patří i výdaje na technické zhodnocení nehmotného majetku kromě počítačových programů, jestliže zaplacená cena za technické zhodnocení v každém jednotlivém případě nepřevyšuje 60 tisíc Kč (jestliže převyšuje, výdaje patří na položku 6119); zaplacená cena ani doba použitelnosti zhodnocovaného nehmotného majetku nerozhoduje.

(10) Na položku 5179 se zařazují také úplaty podle schovacích smluv a smluv příkazního typu (§ 2402 až 2520 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník), jsou-li jejich předmětem cenné papíry.

(11) Patří na ni i úplaty obchodníkům s cennými papíry (§ 5 až 20 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů) nebo jiným osobám podle smluv o úschově cenných papírů (§ 2409 až 2414 občanského zákoníku) a obstaravatelských a zprostředkovatelských smluv (§ 2430 až 2470 a 2483 až 2520 občanského zákoníku) o cenných papírech, například smluv o obstarání nebo obstarávání koupě nebo prodeje cenných papírů a o jejich správě nebo obhospodařování.

(12) Na položku 5179 se zařazují též odměny burzovním dohodcům podle § 31 zákona č. 229/1992 Sb., o komoditních burzách, ve znění zákona č. 247/2011 Sb.

(13) Na tuto položku patří i platba kupujícího prodávajícímu a objednatele zhotoviteli za prodloužení doby, po niž má prodávající vůči kupujícímu odpovědnost za vady prodané věci (§ 619 až 627 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů) nebo ze záruky za jakost či z vady spotřebního zboží (§ 2113 až 2117 a 2165 až 2174 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník) a zhotovitel vůči objednateli odpovědnost za vady věci zhotovené na zakázku (§ 645 až 649 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů) nebo ze záruky za jakost díla (§ 2619 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník).

(14) Na položku 5179 patří i příspěvky spolkům a pobočným spolkům (§ 214 až 302 občanského zákoníku) a ostatním právnickým osobám, které se zapisují do spolkového rejstříku (§ 26 odst. 1 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob) (dále jen "spolek"), se sídlem v České republice, které organizace spoluzaložily nebo se staly jejich členkami (organizační složky státu po splnění podmínek podle § 29 a § 30 odst. 2 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění zákona č. 51/2016 Sb.), a to příspěvky, které nemají povahu transferů, ale jsou jim poskytovány jako protihodnota za členská práva. Členské příspěvky spolkům a podobným právnickým osobám, které jsou zahraničními právnickými osobami (§ 3024 odst. 1 občanského zákoníku, § 26 odst. 1 věta druhá zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém) a sdružují právní subjekty různých států (mezinárodní nevládní organizace), patří na položku 5542. Transfery spolkům se sídlem v České republice patří na položky 5222, 5622, 6322 a 6422 a transfery spolkům a podobným právnickým osobám se sídlem mimo území České republiky na položky 5531, 5532, 5670, 6380 a 6470. Totéž platí pro tzv. euroregiony, jsou-li spolky.

(15) Na tuto položku patří i členské finanční příspěvky evropským seskupením pro územní spolupráci [nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1082/2006 o evropském seskupení pro územní spolupráci (ESÚS), ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1302/2013] se sídlem na území České republiky (§ 18a až 18h zákona č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění pozdějších předpisů). Členské finanční příspěvky evropským seskupením pro územní spolupráci se sídlem na území jiného členského státu Evropské unie patří na položku 5541. Transfery evropským seskupením pro územní spolupráci se sídlem na území České republiky patří na položky 5329, 5649, 6349 a 6449 a se sídlem mimo ně na položky 5511, 5670, 6380 a 6470.

(16) Na položku 5179 se zařazují též poplatky komoditním burzám [§ 12 odst. 2 písm. q) zákona č. 229/1992 Sb., o komoditních burzách, ve znění zákona č. 285/2005 Sb.], které burzy uvalily na osoby, které jejich prostřednictvím nakupují zboží, služby nebo výkony, platí-li je tyto osoby přímo burze. Platí-li je prostřednictvím burzovních nebo soukromých dohodců (§ 23 a § 29 až 32 zákona o komoditních burzách), zařazují se na položku 5192.

(17) Totéž, co pro příspěvky spolkům (odstavec 14), platí pro příspěvky zájmovým sdružením právnických osob, i když se nepřeměnily na spolek a řídí se právními předpisy, podle nichž vznikly (§ 3051 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a § 20f až 20k zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů). Platby povahy členských příspěvků odváděné těmto sdružením se sídlem v České republice se zařazují na položku 5179 a se sídlem mimo Českou republiku na položku 5542. Transfery zájmovým sdružením právnických osob a podobným právnickým osobám se sídlem v České republice patří na položky 5222, 5622, 6322 a 6422 a transfery zájmovým sdružením právnických osob a podobným právnickým osobám se sídlem mimo území České republiky na položky 5531, 5532, 5670, 6380 a 6470. Stejně se zařazují platby tzv. euroregionům, jsou-li zájmovými sdruženími právnických osob.

(18) Na položku 5179 patří i platby spolkům a profesním komorám k úhradě členských příspěvků jejich zaměstnanců, jestliže je územní samosprávné celky nebo výjimečně organizační složky státu za své zaměstnance platí. Jestli členské příspěvky zaplatili zaměstnanci sami a organizace jim za ně poskytuje náhradu, patří výdaje na takové náhrady na položku 5192.

(19) Na položku 5179 zařazují zřizovatelé veřejných výzkumných institucí (§ 2 odst. 2 zákona č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích) peněžitý vklad do těchto institucí (§ 28 odst. 1 téhož zákona).

(20) Na položku 5179 patří i poplatek za sponzorovaný přístup k českým technickým normám podle zákona o technických požadavcích na výrobky.

Na položky tohoto podseskupení patří výdaje na netransferové převody uvnitř organizace (položky 5181, 5182 a 5185), na některé převzaté povinnosti (položky 5183 a 5184) a na jistoty (položka 5189).

Převody na bankovní účty vnitřních organizačních jednotek organizačních složek státu s výjimkou Ministerstva zahraničních věcí (§ 52 odst. 6 zákona č. 218/2000 Sb., ve znění zákona č. 174/2007 Sb. a zákona č. 501/2012 Sb.). Převody na bankovní účty organizačních složek obcí, krajů a dobrovolných svazků obcí (§ 25 odst. 3 věta druhá zákona č. 250/2000 Sb.).

V organizacích, které na konci roku žádnou hotovost v pokladně nemají, se výdaje na této položce nerozpočtují. Tyto organizace vždy po obdržení dokladu potvrzujícího hotovostní výdaj a dokládajícího druh tohoto výdaje zaúčtují částku v jeho výši na položku 5182 minusem a plusem na položku odpovídající druhu tohoto výdaje. Položku nepoužívají organizace, které se rozhodly pro režim oddělených pokladen. Místo na ni zařazují převody z rozpočtu do pokladny na položku 5348 a převody z pokladny do rozpočtu na položku 4138

Výdaje na zaplacení zaručené částky organizací za dlužníka, jehož ručitelem organizace byla, jeho věřiteli na základě ručitelské smlouvy, kterou organizace s věřitelem ve prospěch dlužníka uzavřela, ručitelského prohlášení nebo záruční listiny, které organizace věřiteli ve prospěch dlužníka vystavila, nebo zákona, který organizaci ručitelskou povinnost ukládá

Na tuto položku se zatřiďují výdaje na vládní úvěry [§ 3 písm. m) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění zákona č. 482/2004 Sb.].

Na tuto položku se zařazují převody z bankovních účtů podléhajících rozpočtové skladbě do elektronických peněženek a jiných prostředků pro uchovávání elektronických peněz [§ 2 odst. 1 písm. c) a § 4 zákona č. 370/2017 Sb., o platebním styku]. Poplatek vydavateli elektronických peněz (§ 66 až 106 zákona č. 370/2017 Sb.) za převod patří na položku 5163.

Převody peněžních prostředků, které má jejich příjemce po splnění plátcových závazků vůči příjemci nebo jiné osobě nebo po skončení smluvního vztahu mezi plátcem a příjemcem nebo jinou osobou plátci vrátit, zejména jistoty (kauce) podle § 2010 a násl. občanského zákoníku a jiných zákonů, poskytují-li se v penězích

(1) Nerozhoduje, zda se sankce platí na základě soukromoprávních předpisů (jako např. úroky z prodlení podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a § 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. či smluvní pokuta podle § 2048 až 2052 občanského zákoníku) či předpisů veřejnoprávních (jako např. penále podle § 18 a 19 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění zákonů č. 161/1993 Sb., č. 59/1995 Sb., č. 48/1997 Sb., č. 127/1998 Sb., č. 176/2002 Sb. a č. 189/2006 Sb.), ale jen na tom, komu se platí.

(2"Na položku 5191 patří i sankce placené zahraničním osobám, ne však sankce placené Evropské unii, ty patří na položku 5512.

(3) Na položku 5191 se zařazuje také odstupné (§ 1992 občanského zákoníku) kromě odstupného v pracovněprávních a služebněprávních vztazích. Patří sem zejména tzv. stornopoplatky. Započte-li dodavatel odstupné proti ceně dodávky, kterou organizaci vrací, platí zákaz zvýšení příjmů a výdajů o jeho výši (bod 7 obecných zásad) a zákaz účtování o neexistujících příjmech a výdajích.

(1) Na tuto položku patří zejména platby za služby, které nepředstavují zaplacení ceny (§ 1 odst. 2 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění zákonů č. 151/1997 Sb. a č. 303/2013 Sb.), ale zaplacení částky určené právním předpisem nebo stanovené podle něj. Zařazují se na ni i cestovní a podobné náhrady osobám, které pro organizaci nevykonávají závislou činnost (cestovní náhrady osobám, které pro ni závislou činnost vykonávají, patří na položku 5173), zejména svědkům, znalcům, advokátům, exekutorům či notářům, stanovené příslušnými zákony (správním řádem, občanským soudním řádem, daňovým řádem, trestním řádem, exekučním řádem, notářským řádem). Patří sem i náhrady advokátům, které soud ustanovil obhájci (obhájci ex offo), a osobám, které soud ustanovil opatrovníky. Na tuto položku nepatří výdaje deklarované jako náhrady, které ve skutečnosti mají povahu transferů (odstavec 5 této náplně). Patří na ni jen náhrady za způsobenou újmu. Jsou-li v právním aktu, kterým se stanoví povinnost náhrady škody, zvlášť vyčísleny úroky, zařadí se na položku 5192 spolu s celou náhradou. Při zařazování náhrad na položku nerozhoduje, jakým právním aktem byla povinnost náhrady stanovena (rozsudkem, smlouvou apod.). Náhrady za nezpůsobenou újmu patří na položku 5811.

(2) Na tuto položku patří veškeré náhrady za újmy, které organizace způsobila nebo vznikly v souvislosti s výkonem práce pro ni, zejména náhrady za pracovní úrazy a bolestné. Patří sem i náhrady za újmy a poskytnuté prostředky podle zákona č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, ve znění pozdějších předpisů, tj. náhrada škod způsobených vojenským cvičením (§ 42 odst. 1), za vyvlastnění (§ 45 až 51), za poskytnutí věcných prostředků (§ 58) a majetkové újmy na věcných prostředcích (§ 59), náhrady za práci patří na položku 5051.

(3) Na tuto položku rovněž patří úhrady účastníkům správního řízení a jiným osobám podle § 79 správního řádu (zákon č. 500/2004 Sb. ve znění pozdějších předpisů) a vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí. Zařazují se na ni i náhrady zvýšených vybavovacích výdajů podle § 4 nařízení vlády č. 62/1994 Sb., o poskytování náhrad některých výdajů zaměstnancům rozpočtových a příspěvkových organizací s pravidelným pracovištěm v zahraničí, ve znění pozdějších předpisů, poskytované zaměstnancům, kteří mají místo výkonu práce v zahraničí určeno jako pravidelné pracoviště [§ 189 odst. 6 písm. b) zákoníku práce], a odpovídající náhrady poskytované národním expertům (§ 67a odst. 4 zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění zákona č. 144/2017 Sb.). Na položku 5192 se zařazují též náhrady svědkům, osobám přezvědným a dalším osobám předvolaným příslušným orgánem k výslechu (svědečné) podle ustanovení o těchto náhradách v zákonech upravujících řízení, v kterých tyto osoby vystupují, například podle § 104 trestního řádu (zákon č. 141/1961 Sb. ve znění pozdějších předpisů), § 139 občanského soudního řádu (zákon č. 99/1963 Sb. ve znění pozdějších předpisů), § 107 odst. 2 daňového řádu (zákon č. 280/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů), § 10 odst. 4 zákona o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky (zákon č. 555/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů), § 30 odst. 6 zákona o Generální inspekci bezpečnostních sborů (zákon č. 341/2011 Sb.), § 28 odst. 5 zákona o Celní správě České republiky (zákon č. 17/2012 Sb., ve znění pozdějších předpisů), § 177 odst. 3 zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů (zákon č. 361/2003 Sb. ve znění pozdějších předpisů), § 58 odst. 1 soudního řádu správního (zákon č. 150/2002 Sb. ve znění pozdějších předpisů) nebo čl. 19 přílohy č. 1 k zákonu o jednacím řádu Poslanecké sněmovny (zákon č. 90/1995 Sb. ve znění pozdějších předpisů).

(4) Na položku 5192 se zařazují též odměny a náhrady nákladů placené znalcům, znaleckým kancelářím a znaleckým ústavům podle § 30 až 33 zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech, s výjimkou odměn určených smlouvou (§ 31 odst. 2 před středníkem zákona č. 254/2019 Sb.), které se zařazují na položku 5166, 5168 nebo 5169. Na položku 5192 se zařazují též odměny a náhrady soudním tlumočníkům a soudním překladatelům podle § 29 až 31 zákona č. 354/2019 Sb., o soudních tlumočnících a soudních překladatelích, s výjimkou odměn určených smlouvou (§ 29 odst. 2 před středníkem zákona č. 354/2019 Sb.), které se zařazují na položku 5166, 5168 nebo 5169.

(5) Na tuto položku nepatří platby označované jako náhrady nebo příspěvky na úhradu určitých hodnot, nejsou-li vypočítány z hodnot (výdajů, nákladů, ceny majetku), které mají nahrazovat, ani přímo odvozeny z újmy, kterou mají odškodňovat. Patří mezi transfery, a to i v případě, že je jako náhrady nebo příspěvky na úhradu hodnot nazývá právní předpis, který je zavádí. Je to například příspěvek poskytovaný obcím Ministerstvem vnitra na úhradu nákladů vynaložených v souvislosti se zařízením pro zajištění cizinců na jejich území podle § 151 odst. 1 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 314/2015 Sb. (patří stejně jako dotace na rozvoj obce podle odstavce 2 téhož paragrafu na položku 5321 a v příjmech na položku 4116).

(6) Na tuto položku patří i náhrady, které organizace poskytují osobám, které pro ně vykonávají závislou činnost a které utrpěly pracovní úraz nebo nemoc z povolání (podle § 271a až 271j zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 205/2015 Sb., § 102 až 110 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákonů č. 530/2005 Sb. a č. 306/2008 Sb., § 116 až 125 zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění zákonů č. 254/2002 Sb., č. 272/2009 Sb., č. 306/2008 Sb. a č. 332/2014 Sb., § 124 zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, a dalších).

(7) Na položku 5192 se zařazují i výdaje Ministerstva obrany na finanční podporu zaměstnavatelů, jejichž zaměstnanci nekonali práci z důvodu povolání k výkonu plánovaného pravidelného vojenského cvičení (§ 12 branného zákona) nebo plánované služby v operačním nasazení (§ 12a branného zákona), a osob samostatně výdělečně činných povolaných k výkonu takového cvičení nebo takové služby podle § 36 až 38 zákona č. 45/2016 Sb., o službě vojáků v záloze.

(8) Na položku 5192 se rovněž zařazují výdaje Ministerstva obrany, kterými se vojákům z povolání nahrazují jejich přepravní výdaje na cestu na preventivní nebo mimořádnou rehabilitaci nebo léčebnou péči, přepravní a stěhovací výdaje jejich a příslušníků jejich domácností při přestěhování v důležitém zájmu služby, výdaje na cestu jejich a jejich manželek a nezaopatřených dětí na řádnou dovolenou nebo rekreační pobyt a cestovní výdaje při zániku služebního poměru do místa trvalého pobytu nebo hraničního přechodu podle § 92 odst. 2 zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění zákona č. 254/2002 Sb.

(9) Na tuto položku se zařazují též náhrady vyplácené oprávněně nebo neoprávněně zaměstnancům za členské příspěvky spolkům a profesním komorám zaplacené zaměstnanci, kteří jsou jejich členy, a jiné oprávněně nebo neoprávněně vyplácené náhrady zaměstnancům za jejich výdaje související s jejich prací, například za výdaje na správní poplatky za přijetí žádosti o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů.

(10) Na tuto položku se zatřiďují platby státním zaměstnancům podle § 35 odst. 4 zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění zákona č. 144/2017 Sb., kterými se jim hradí výdaje, které měli podle odstavce 3 téhož paragrafu věty za středníkem k úhradě nákladů na vykonání úřednické zkoušky (kterými se jim hradí výdaje ve výši podle služebního předpisu náměstka ministra vnitra pro státní službu č. 4/2015, kterým se stanoví výše paušální částky nákladů spojených s vykonáním úřednické zkoušky).

(11) Na položku 5192 se zatřiďují také výdaje na peněžité vyrovnání vyplácené bývalému zaměstnanci podle § 310 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 365/2011 Sb., v době, kdy má povinnost zdržet se výdělečné činnosti, která by mohla mít nepříznivý vliv na činnost organizace nebo její výsledky (kdy má zákaz konkurence), a výdaje na peněžité vyrovnání téhož druhu vyplácené bývalému státnímu zaměstnanci podle § 83 odst. 5 zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě.

(12) Na položku 5192 patří také náhrady výdajů zaměstnancům, které vynaložili na očkování, které byl povinen zajistit zaměstnavatel. Hradil-li zaměstnavatel tyto výdaje přímo poskytovateli zdravotních služeb, zařadí je na položku 5169 (k tomu odstavec 12 náplně položky 5169).

(13) Na položku 5192 zařazují organizace, kterým bylo uloženo nahradit náklady řízení, výdaje na tyto náhrady (§ 142 až 151 občanského soudního řádu, § 79 správního řádu, § 60 a 61 soudního řádu správního, § 107 daňového řádu, § 266 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek).

(14) Na položku 5192 patří také platby Ministerstva dopravy nizozemskému Státnímu úřadu pro silniční dopravu, které jsou úhradami nákladů podle čl. 16 rozhodnutí Rady 2008/616/SVV vyplývajících ze správy, používání a údržby Evropského informačního systému vozidel a řidičských oprávnění (Eucaris), jehož využívání je pro členské státy Evropské unie povinné při vyhledávání údajů o vozidlech registrovaných v členských státech Evropské unie a o jejich vlastnících a provozovatelích [čl. 12 rozhodnutí Rady 2008/615/SVV o posílení přeshraniční spolupráce, zejména v boji proti terorismu a přeshraniční trestné činnosti, čl. 15 rozhodnutí Rady 2008/616/SVV o provádění rozhodnutí 2008/615/SVV o posílení přeshraniční spolupráce, zejména v boji proti terorismu a přeshraniční trestné činnosti, čl. 5b prováděcího nařízení Komise (EU) č. 79/2012, kterým se stanoví prováděcí pravidla k některým ustanovením nařízení (EU) č. 904/2010 o správní spolupráci a boji proti podvodům v oblasti daně z přidané hodnoty, ve znění prováděcího nařízení Komise (EU) 2019/1129 a čl. 23 odst. 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/520 o interoperabilitě elektronických systémů pro výběr mýtného a usnadnění přeshraniční výměny informací týkajících se nezaplacení silničních poplatků v Unii].

(1) Výdaje na pořízení předmětů, které mají být poskytnuty jako dary (§ 2055 a násl. občanského zákoníku), včetně věcných darů poskytovaných v rámci humanitární pomoci do zahraničí [zákon č. 151/2010 Sb., § 5 a 6 nařízení vlády č. 463/2000 Sb., ve znění nařízení vlády č. 527/2002 Sb., a § 7 odst. 1 písm. b) a § 8 odst. 3 zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění zákonů č. 320/2002 Sb. a č. 375/2011 Sb.]. Za věcné dary se považují i vstupenky na kulturní představení a sportovní utkání. Spropitné doložené účtenkou se za věcný ani peněžitý dar nepovažuje a zahrnuje se do výdaje, k němuž bylo poskytnuto.

(2) Na tuto položku patří i výdaje na nákup věcí, které se pak předají příslušníkům bezpečnostních sborů jakožto kázeňská odměna podle § 49 odst. 2 písm. b) zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, vojákům jakožto kázeňská odměna podle § 52 odst. 2 písm. c) zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, nebo státním zaměstnancům jakožto ocenění za příkladný výkon služby (§ 86 zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě).

(3) Výdaje na nákup věcných darů patří na tuto položku i v případě, že věcný dar má výjimečně povahu dlouhodobého majetku.

(4) Na položku 5194 nepatří peněžité dary. Peněžité dary vlastním zaměstnancům poskytované podle pracovněprávních předpisů patří na položku 5029, odměny a finanční dary vyplácené zaměstnancům na základě smluv z kolektivního vyjednávání se považují za transfery obyvatelstvu a patří na položku 5499. Kázeňské odměny poskytnuté formou peněžitých darů příslušníkům bezpečnostních sborů a vojákům z povolání patří na položku 5028.

(5) Na položku 5194 se nezařazují výdaje na věci, které se mají darovat ze společenské úsluhy (§ 2055 odst. 2 občanského zákoníku), například květiny, které se dávají návštěvám. Takové výdaje patří na položku 5139.

Odvody podle § 81 odst. 2 písm. c) a § 82 a 83 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákonů č. 281/2009 Sb., č. 73/2011 Sb., č. 367/2011 Sb., č. 136/2014 Sb. a č. 206/2017 Sb.

Patří sem náhrady výdajů spojených s výkonem funkce poskytované podle § 5 zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců, ve znění zákona č. 138/1996 Sb. Nepatří sem výdaje organizace, kterými se zajišťují činnosti představitelů, které by si jinak hradili sami a vznikal jim nárok na náhrady podle uvedeného § 5, například výdaje na jízdenky představitelů a jejich ubytování a stravování při cestách konaných z podnětu příslušné organizační složky státu hrazené touto organizační složkou státu. Tyto výdaje patří na položky odpovídající pořizovaným hodnotám, například výdaje na jízdenky, ubytování a stravování na položku 5169.

(1) Patří sem náhrady zvýšených životních nákladů poskytované zaměstnancům, kteří mají místo výkonu práce v zahraničí určeno jako pravidelné pracoviště [§ 189 odst. 6 písm. a) zákoníku práce], podle § 3 nařízení vlády č. 62/1994 Sb., o poskytování náhrad některých výdajů zaměstnancům rozpočtových a příspěvkových organizací s pravidelným pracovištěm v zahraničí, ve znění nařízení vlády č. 183/1999 Sb., č. 214/2003 Sb. a č. 536/2005 Sb., zejména zaměstnancům ve službě v zahraničí [§ 67 zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění zákonů č. 26/2016 Sb. a č. 150/2017 Sb., § 2 písm. b) zákona č. 150/2017 Sb., o zahraniční službě a o změně některých zákonů (zákon o zahraniční službě)] působícím v zastupitelských úřadech (§ 4 odst. 2 zákona č. 150/2017 Sb.) (náhrady podle § 4 nařízení vlády č. 62/1994 Sb. patří na položku 5192 a podle § 5 a 6 na položku 5173).

(2) Na položku 5197 se zařazují i náhrady odpovídající náhradám podle odstavce 1 poskytované národním expertům (§ 67a odst. 4 zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění zákona č. 144/2017 Sb.).

Finanční náhrady církvím a náboženským společnostem podle § 15 zákona č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi a o změně některých zákonů (zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi).

(1) Výdaje na nákupy, které nelze zařadit na jiné položky těchto výdajů, zejména výdaje uvedené v následujících odstavcích.

(2) Na tuto položku zařazují organizace, které jsou vlastníky bytů nebo nebytových prostorů a spoluvlastníky společných částí budovy, v níž se tyto byty nebo nebytové prostory nacházejí (§ 1158 až 1160 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník), platby společenství vlastníků těchto bytů a nebytových prostorů (§ 1194 až 1216 občanského zákoníku) nebo jiné pověřené osobě, které jsou určeny na výdaje spojené se správou, provozem a opravami společných částí budovy (§ 1180 a 1181 občanského zákoníku).

(3) Na položku 5199 patří i peněžní prostředky vydané v hotovosti kontrolním pracovníkům na kontrolní nákupy [§ 8 písm. b) zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád)] a na výdaje za účelem neprozrazení skutečného důvodu pobývání kontrolních pracovníků v kontrolovaných prostorech, například výdaje na konzumaci v kontrolovaných restauracích.

(4) Na položku 5199 patří i výdaje organizace ve prospěch subjektu, který od ní přebírá povinnosti a organizace mu za to platí, zejména přebírá-li od ní dluh (§ 1888 až 1894 občanského zákoníku), nejsou-li to povinnosti, výdaje na jejichž splnění patří na jiné položky třídy 5, a výdaje organizace ve prospěch subjektu, který jí postupuje práva a organizace mu za to platí, zejména postupuje-li jí pohledávku (§ 1879 až 1887 občanského zákoníku), nejsou-li to práva, výdaje na jejichž pořízení patří na jiné položky třídy 5.

(5) Na položku 5199 patří i nezařazené zálohy (k tomu odstavec 20 obecných zásad) a platby, s nimiž je spojeno právo na dodávku zboží nebo služeb a toto právo je stvrzené dokladem nebo elektronickým záznamem, patří-li výdaje na pořízení tohoto zboží nebo služeb na více položek a v okamžiku platby není rozhodnuto, na odběr jakého zboží nebo služeb se toto právo použije [k tomu písmeno p) úvodního ustanovení části B této přílohy k vyhlášce]. Takovými platbami jsou zejména převody na předplacené karty, například převody podle smluv o předplacených kartách na pohonné hmoty nebo jiné zboží a služby, které vydává CCS, Česká společnost pro platební karty, s. r. o., nebo platby k nabití mobilních telefonů s předplacenými kartami, mají-li se používat i na jiné výdaje než výdaje za služby mobilním operátorům (ty patří na položku 5162).

(6) Na položku 5199 patří také převody, které představují změnu vlastnictví na spoluvlastnictví, zejména jestliže organizace kromě těch, kterým je to zakázáno [§ 30 odst. 1 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění zákona č. 51/2016 Sb., § 47 a 54 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění zákona č. 303/2013 Sb., § 24 odst. 2 a § 27 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění zákonů č. 231/2002 Sb. a č. 303/2013 Sb. a § 20 odst. 3 a § 28 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění zákonů č. 145/2001 Sb. a č. 303/2013 Sb.], převádějí podle smlouvy o společnosti (§ 2716 až 2746 občanského zákoníku) nebo obdobných smluv podle cizího práva (konsorciálních nebo jinak nazvaných smluv) peněžní prostředky na účet pro spoluvlastněné peněžní prostředky společníků (§ 2719 občanského zákoníku).

Neinvestiční transfery bankám (zákon č.21/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů), pojišťovnám (zákon č. 363/1999 Sb. ve znění pozdějších předpisů) a spořitelním a úvěrním družstvům (zákon č. 87/1995 Sb. ve znění pozdějších předpisů) kromě těch, které patří na položku 5214. Patří sem i neinvestiční transfery těmito subjekty zřízeným školským právnickým osobám, tj. osobám podle § 124 až 140 školského zákona (zákona č. 561/2004 Sb. ve znění pozdějších předpisů).

Patří sem transfery fyzickým osobám provozujícím podnikatelskou nebo jinou samostatnou výdělečnou činnost, kromě činnosti finanční. Patří sem i neinvestiční transfery těmito fyzickými osobami zřízeným školským právnickým osobám, tj. osobám podle § 124 až 140 školského zákona (zákona č. 561/2004 Sb. ve znění pozdějších předpisů).

Patří sem neinvestiční transfery subjektům zřízeným podle zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění zákona č. 458/2016 Sb. (veřejným obchodním společnostem, komanditním společnostem, společnostem s ručením omezeným, akciovým společnostem a družstvům), a dalších předpisů jako právnické osoby vyvíjející podnikatelskou nebo jinou samostatnou výdělečnou činnost kromě činnosti finanční s výjimkou transferů patřících na položky 5215 a 5216. Patří sem i neinvestiční transfery těmito právnickými osobami zřízeným školským právnickým osobám, tj. osobám podle § 124 až 140 školského zákona (zákona č. 561/2004 Sb. ve znění pozdějších předpisů).

Neinvestiční transfery akciovým společnostem, které jsou bankami nebo vykonávají obdobnou činnost jako banky a které jsou převážně vlastněny státem, a institucím zřízeným zákonem, které vykonávají obdobnou činnost jako banky a hospodaří s majetkem státu. Patří sem zejména neinvestiční transfery Českomoravské záruční a rozvojové bance, Exportní garanční a pojišťovací společnosti a České exportní bance (zákon č.58/1995 Sb. ve znění pozdějších předpisů). Patří sem i neinvestiční transfery školským právnickým osobám, tj. osobám podle § 124 až 140 školského zákona (zákona č.561/2004 Sb.), pokud by byly těmito subjekty zřízeny.

Neinvestiční transfery Podpůrnému a garančnímu rolnickému a lesnickému fondu, Správě železnic a Vinařskému fondu. Patří sem i neinvestiční transfery školským právnickým osobám, tj. osobám podle § 124 až 140 školského zákona (zákona č. 561/2004 Sb. ve znění pozdějších předpisů), pokud by byly těmito subjekty zřízeny.

Neinvestiční transfery akciovým společnostem a společnostem s ručením omezeným, v nichž mají alespoň poloviční podíl [§ 31 až 33 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích)] obce nebo kraje a které mají oprávnění k poskytování zdravotnických služeb [§ 15 odst. 1 písm. a) a § 19 odst. 2 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách)], je-li v tomto oprávnění mezi formami zdravotní péče [§ 19 odst. 2 písm. b) a § 6] uvedena lůžková péče (§ 9).

(1) Neinvestiční transfery fundacím (nadacím a nadačním fondům, § 303 až 401 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník) a ústavům (§ 402 až 418 občanského zákoníku).

(2) Neinvestiční dotace společnostem založeným podle zákona č. 248/1995 Sb., jestliže se tímto zákonem, zrušeným novým občanským zákoníkem, i nadále řídí (§ 3050 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník). Patří sem i neinvestiční transfery školským právnickým osobám, tj. osobám podle § 124 až 140 školského zákona (zákona č. 561/2004 Sb. ve znění pozdějších předpisů), zřízeným obecně prospěšnými společnostmi.

(1) Neinvestiční transfery spolkům (§ 214 až 302 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník).

(2) Patří sem i neinvestiční transfery školským právnickým osobám, tj. osobám podle § 124 až 140 školského zákona (zákona č. 561/2004 Sb. ve znění pozdějších předpisů), zřízeným spolky.

(3) Na položku 5222 patří i neinvestiční transfery zájmovým sdružením právnických osob založeným podle § 20f a násl. zrušeného zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (§ 3051 věta první zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník) včetně neinvestičních transferů tzv. euroregionům, jsou-li spolky nebo zájmovými sdruženími právnických osob se sídlem v České republice. Neinvestiční transfery tzv. euroregionům se sídlem mimo území České republiky patří na položku 5532.

Neinvestiční transfery církvím a náboženským společnostem registrovaným podle zákona o církvích a náboženských společnostech (zákon č. 3/2002 Sb. ve znění pozdějších předpisů). Nepatří sem finanční náhrady církvím a náboženským společnostem podle § 15 zákona č. 428/2012 Sb. (zařazují se na položku 5198), patří sem však příspěvek podle § 17 tohoto zákona. Patří sem i neinvestiční transfery školským právnickým osobám, tj. osobám podle § 124 až 140 školského zákona (zákona č. 561/2004 Sb. ve znění pozdějších předpisů), zřízeným církvemi a náboženskými společnostmi.

(1) Patří sem neinvestiční transfery, nejsou-li zařaditelné na některou jinou položku z podseskupení položek 522.

(2) Na položku 5229 patří i neinvestiční transfery Hospodářské komoře České republiky (§ 2 odst. 1 zákona č. 301/1992 Sb., o Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky) a Agrární komoře České republiky (§ 2 odst. 2 zákona č. 301/1992 Sb.) a jejich členským okresním (obvodním) a regionálním komorám (§ 3 zákona č. 301/1992 Sb., ve znění zákona č. 121/1993 Sb.).

(3) Nepatří sem transfery dobrovolným svazkům obcí, ty patří na položku 5329.

Na položku 5311 patří i převody z fondů organizačních složek státu do jejich rozpočtových příjmů

Neinvestiční transfery účtu, který je nástupnickým peněžním fondem Fondu národního majetku podle § 4 zákona o zrušení Fondu národního majetku (zákona č. 178/2005 Sb.).

Odvod daně ze závislé činnosti úřadem práce za zaměstnance-příjemce mzdového nároku podle zákona č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele.

Odvod pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti úřadem práce za zaměstnance-příjemce mzdového nároku podle zákona č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele.

Odvod pojistného na veřejné zdravotní pojištění úřadem práce za zaměstnance - příjemce mzdového nároku podle zákona č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele.

Na položky tohoto podseskupení položek patří neinvestiční transfery obcím, krajům a dobrovolným svazkům obcí. Za obec se považuje též hlavní město Praha

Neinvestiční dotace obcím jiné než v položce 5322. Patří sem i transfery poskytované příspěvkovým organizacím zřízeným obcemi prostřednictvím jejich zřizovatelů (převod těchto transferů obcím) a transfery poskytované příspěvkovým organizacím zřízeným obcemi prostřednictvím těchto obcí a krajů (převod těchto transferů krajům); k tomu v odstavcích 37 - 41 obecných zásad

Neinvestiční transfery obcím stanovené v přílohách č. 5 až 8 zákona o státním rozpočtu

(1) Dotace poskytované krajům jiné než v položce 5324. Na položku 5323 patří i transfery poskytované příspěvkovým organizacím zřízeným kraji prostřednictvím jejich zřizovatelů (převod těchto transferů krajům); k tomu v odstavcích 37 - 41 obecných zásad.

(2) Na položku 5323 patří také částky poukazované ze státního rozpočtu krajům na to, aby mohly přiznávat a vyplácet zřizovatelům zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc státní příspěvek za pobyt a péči poskytované na základě rozhodnutí soudu nebo žádosti obce s rozšířenou působností nezletilým dětem v tomto zařízení (§ 42g odst. 1, § 42h a § 42l odst. 1 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění zákonů č. 134/2006 Sb. a č. 401/2012 Sb.).

(3) Na položku 5323 patří také částky poukazované ze státního rozpočtu [§ 160 odst. 1 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění zákonů č. 472/2011 Sb., č. 82/2015 Sb. a č. 101/2017 Sb.] krajům (§ 161 odst. 5 zákona č. 561/2004 Sb., ve znění zákona č. 178/2016 Sb.) na to, aby mohly poskytovat dotace na činnost škol a školských zařízení zřizovaných kraji, obcemi a dobrovolnými svazky obcí.

Neinvestiční dotace poskytované krajům stanovené v přílohách č. 5 až 8 zákona o státním rozpočtu.

Například neinvestiční transfery dobrovolným svazkům obcí.

Na tuto položku zařazují ústřední orgány státní správy příspěvky, které poskytují příspěvkovým organizacím, kterých jsou zřizovateli, podle § 54 odst. 1 písm. a) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), a obce, dobrovolné svazky obcí a kraje příspěvky, které poskytují příspěvkovým organizacím, kterých jsou zřizovateli, podle § 28 odst. 7 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění zákona č. 27/2008 Sb. a zákona č. 24/2017 Sb.

Neinvestiční transfery školským právnickým osobám, tj. osobám podle § 124 až 140 školského zákona (zákona č. 561/2004 Sb. ve znění pozdějších předpisů), zřízeným Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, kraji, obcemi nebo dobrovolnými svazky obcí. Neinvestiční transfery školským právnickým osobám zřízeným jinými právnickými osobami nebo fyzickými osobami patří na položky, na které patří neinvestiční transfery jejich zřizovatelům (položky podseskupení 521 a 522 a položku 5332).

Neinvestiční transfery veřejným výzkumným institucím, tj. osobám zřízeným státem, kraji a obcemi podle zákona č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích.

Na tuto položku zařazují ústřední orgány státní správy, obce, dobrovolné svazky obcí a kraje neinvestiční transfery, které poskytují příspěvkovým organizacím, kterých jsou zřizovateli, jiné než ty, které patří na položku 5331. Jsou to zejména dotace podle § 54 odst. 1 písm. b), e) a f) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění zákona č. 26/2008 Sb., dotace podle § 28 odst. 5 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění zákonů č. 27/2008 Sb. a č. 24/2017 Sb. a dotace podle zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu a vývoje), ve znění pozdějších předpisů. Na tuto položku zařazují obce, dobrovolné svazky obcí a kraje transfery svým příspěvkovým organizacím, u kterých plní úlohu prostředníků (k tomu v odstavcích 37 - 41 obecných zásad).

Na tuto položku zařazují organizace neinvestiční transfery příspěvkovým organizacím, zřizovateli kterých nejsou. V případě, že budou zákonem zřízeny další právnické osoby podobné příspěvkovým organizacím (jiné než právnické osoby, transfery jimž se zařazují na položky 5332, 5333 a 5334), budou sem patřit i neinvestiční transfery těmto právnickým osobám

(1) Na položky tohoto podseskupení patří peněžní prostředky převáděné z peněžního fondu (bankovního účtu) organizační složky státu nebo právnické osoby používající rozpočtovou skladbu do jiného peněžního fondu (na jiný bankovní účet) téže organizační složky státu nebo téže právnické osoby, jakož i peněžní prostředky převáděné hlavním městem Prahou jejím městským částem a peněžní prostředky převáděné těmito městskými částmi hlavnímu městu Praze. Výjimkou jsou převody v případě, že převáděná částka je z bankovního účtu peněžního fondu, z kterého se převod uskutečňuje, odepsána v jednom roce a na bankovní účet peněžního fondu, do kterého se převod uskutečňuje, připsána až v roce následujícím. V tom případě se odepsání zařadí na položku 5350 a připsání na položku 4140. Výdaje patřící na položky tohoto podseskupení se v odvětvovém třídění zařazují na paragraf 6330.

(2) Na položky podseskupení 534 patří výdaje na převody mezi peněžními fondy téže organizace bez ohledu na to, zda se převod uskutečňuje mezi bankovními účty, bankovním účtem a oddělenou pokladnou nebo mezi oddělenými pokladnami. Patří na ně i výdaje na převody uvnitř peněžních fondů s výjimkou převodů mezi účty státního rozpočtu a převodů mezi bankovním účtem a vyúčtovávanou pokladnou.

Na tuto položku zařazují organizace převody ze svých peněžních fondů podléhajících rozpočtové skladbě na své účty podnikatelské (hospodářské) činnosti.

V organizačních složkách státu na tuto položku patří převody vlastnímu zařízení závodního stravování organizačních složek státu na jeho účet závodního stravování (§ 3 odst. 3 vyhlášky č. 430/2001 Sb., o nákladech na závodní stravování a jejich úhradě v organizačních složkách státu a státních příspěvkových organizacích), a to převody podle § 3 odst. 2 a 10 vyhlášky č. 430/2001 Sb. [převody k úhradě ostatních provozních nákladů na závodní stravování včetně ztrát vzniklých přirozeným úbytkem surovin podle § 2 písm. c) vyhlášky č. 430/2001 Sb. a vratné zálohy na pořízení nebo zvýšení zásob]. V územních samosprávných celcích na tuto položku patří převody na vlastní účty cizích prostředků.

(1) Na tuto položku se zařazují výdaje mimorozpočtových peněžních fondů a bankovních účtů podléhajících rozpočtové skladbě představující převody do rozpočtu téže organizace (na účet státního rozpočtu organizační složky státu, do rozpočtu státního fondu nebo do rozpočtu obce, kraje nebo dobrovolného svazku obcí), patří na ni i převody mezi základními běžnými účty obce.

(2) Na položku 5345 nepatří výdaj z peněžních prostředků tvořících součást rozpočtu obce, kraje nebo dobrovolného svazku obcí na bankovním účtu na převod do oddělené pokladny, takový výdaj patří na položku 5348

Na položku 5346 patří i převody, které provádějí finanční úřady, když vracejí odvod za porušení rozpočtové kázně, který provedly organizační složky státu podle § 44a odst. 1 písm. e) rozpočtových pravidel do rezervního fondu organizačních složek státu

Na tuto položku zařazují statutární města [§ 4 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů] peněžní prostředky, které převádějí ze svých bankovních účtů na bankovní účty svých městských obvodů nebo městských částí, které nemají právní subjektivitu (§ 20 odst. 2 téhož zákona), jakožto neinvestiční dotace na jejich činnost. Patří na ni i peněžní prostředky, které tyto městské obvody a městské části převádějí ze svých bankovních účtů na bankovní účty statutárních měst, kterých jsou součástí, jestliže se takové převody povahy neinvestičních transferů vyskytnou. Na tuto položku patří i neinvestiční převody mezi hlavním městem Prahou a jejími městskými částmi (§ 3 odst. 1 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů).

(1) Tuto položku používají obce, kraje a dobrovolné svazky obcí, které se rozhodly pokladnu používat v režimu oddělených pokladen.

(2) Položka 5348 vyjadřuje, že převod se uskutečnil do oddělené pokladny a je to převod uvnitř rozpočtu obce, kraje nebo dobrovolného svazku obcí. Zařazují se na ni částky vydané z bankovního účtu rozpočtu do oddělené pokladny mezi peněžní prostředky tvořící součást rozpočtu obce, kraje nebo dobrovolného svazku obcí (příjem oddělené pokladny z tohoto převodu se zařazuje na položku 4134) a částky vydané z peněžních prostředků z oddělené pokladny tvořících v ní součást peněžních prostředků rozpočtu mezi peněžní prostředky tvořící součást rozpočtu jiné oddělené pokladny (její příjem z tohoto převodu se zařazuje na položku 4138).

Na tuto položku se zařazují převody vlastním fondům jiné než ty, které patří na předcházející položky tohoto podseskupení položek, například převody fondu kulturních a sociálních potřeb jiné než převody základního přídělu

(1) Výdaj peněžních prostředků z vlastního peněžního fondu na převod do jiného vlastního peněžního fondu ke konci roku, očekává-li se, že příjem do tohoto peněžního fondu se uskuteční až v roce následujícím. Uskuteční-li se pak příjem přece jen ve starém roce, převedená částka se z položky 5350 vyřadí a zařadí se na položku odpovídající peněžnímu fondu, do nějž se převedla.

(2) Výdaj, kterým je odepsání částky z bankovního účtu začátkem roku, jestliže tato částka byla z něj vybrána koncem předcházejícího roku, zejména byla koncem předcházejícího roku vybrána v hotovosti prostřednictvím platební karty a složena do pokladny, avšak odepsána z bankovního účtu, ke kterému je platební karta vydána, byla až v roce následujícím

Na tuto položku patří výdaje na pořízení kolků určených k tomu, aby organizace jimi hradila daně a poplatky, ke kterým je povinna. Patří sem i výdaje organizačních složek státu na nákupy kolků, jestliže na tyto nákupy nepoužívají peněžní prostředky utržené jejich prodejem. Jestliže je na jejich nákupy používají, patří sem výdaje na prvotní nákup kolků při zavedení jejich prodeje a výdaje na nákup kolků při zvýšení jejich zásoby

(1) Platby všech daní a poplatků, jak jsou uvedeny ve třídě 1, s výjimkou odvodů za odnětí zemědělské půdy, poplatků za odnětí lesní půdy hrazených v souvislosti s pořizováním dlouhodobého hmotného majetku (patří na položku 6121) a ostatních daní, které v souladu s účetními předpisy vstupují do pořizovací ceny dlouhodobého hmotného majetku (patří na příslušné položky podseskupení 612). Na položku 5362 nepatří ani správní poplatky placené v souladu se zákonem č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (položky 10 a 24 přílohy k tomuto zákonu) kontaktnímu místu veřejné správy (§ 8a odst. 2 zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 263/2011 Sb.). Výjimkou jsou a na položku 5362 patří správní poplatky placené kontaktním místům veřejné správy, kterými jsou matriční úřady, jsou-li součástí újezdních úřadů [§ 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů], a správní poplatky placené kontaktním místům veřejné správy, kterými jsou zastupitelské úřady. Platby správních poplatků kontaktním místům veřejné správy, kterými jsou obce nebo kraje, patří na položku 5365 a platby správních poplatků kontaktním místům veřejné správy, kterými jsou notáři, banky, držitelé poštovní licence a Hospodářská komora České republiky, patří na položku 5169.

(2) Patří sem i nákup dálničních známek v tuzemsku.

(3) Daň z přidané hodnoty sem patří vždy v případě, že ji organizace platí správci daně [§ 4 odst. 1 písm. e) zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění zákona č. 47/2011 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 360/2014 Sb. a zákona č. 243/2016 Sb.] jakožto osoba povinná k dani, která dodala zboží nebo poskytla služby za úplatu v rámci uskutečňování ekonomické činnosti s místem plnění v tuzemsku (jakožto dodavatel) [§ 2 odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 235/2004 Sb., ve znění zákonů č. 502/2012 Sb., č. 344/2013 Sb. a č. 80/2019 Sb.]. Platí-li ji finančnímu úřadu z jiného důvodu [z důvodu podle § 2 odst. 1 písm. c) nebo d) zákona č. 235/2004 Sb., ve znění zákona č. 502/2012 Sb., nebo podle § 92a až 92i zákona č. 235/2004 Sb., ve znění zákonů č. 47/2011 Sb., č. 370/2011 Sb., č. 502/2012 Sb., č. 360/2014 Sb., č. 243/2016 Sb. a č. 80/2019 Sb.] (jakožto odběratel), může se rozhodnout, že platby této daně místo na položku 5362 se budou zařazovat na položku, na niž patří výdaj za hodnotu, jejíž dodání, poskytnutí, pořízení nebo dovoz (§ 2 odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb. ve znění zákonů č. 502/2012 Sb., č. 344/2013 Sb. a č. 80/2019 Sb.) je předmětem této daně.

(4) Na tuto položku patří i daň z přidané hodnoty, kterou organizace zaplatila finančnímu úřadu a ten ji nebo její část organizaci vrací, ať už jako přeplatek nebo nadměrný odpočet. V tom případě organizace přijme částku, kterou jí finanční úřad takto vrací, jako kompenzaci výdajů a zařadí ji na položku 5362 v záporné hodnotě.

(5) Na tuto položku patří jen platby státnímu rozpočtu, platby krajům, obcím a státním fondům jsou na položce 5365.

(1) Pokuty, penále, úroky z prodlení, poplatky z prodlení a jiné sankční platby placené státu, státním fondům, obcím, krajům a dobrovolným svazkům obcí (sankce placené jiným subjektům patří na položku 5191), jsou-li odděleny od plateb, za jejichž zpoždění jsou placeny (sankce, které nelze od plateb, za jejichž zpoždění jsou uloženy, oddělit, se zatřiďují na stejné položky jako tyto platby).

(2) Patří sem zvláště odvody a penále za porušení rozpočtové kázně podle § 44a zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění zákonů č. 482/2004 Sb., č. 270/2007 Sb. a č. 26/2008 Sb. a podle § 22 odst. 4 až 5 a 7 až 16 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění zákonů č. 477/2008 Sb., č. 281/2009 Sb., č. 465/2011 Sb. a č. 24/2015 Sb. (převody podle § 22 odst. 6 patří na položku 5909), pokuty podle § 22a a 22b tohoto zákona, pokuty podle § 37 a 37a zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákonů č. 437/2003 Sb. a č. 230/2006 Sb., pokuty, penále a úroky z prodlení podle § 250 až 253 daňového řádu (zákon č. 280/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů), pokuty a přirážky k pojistnému podle § 20 až 22 zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (zákon č. 589/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů) apod.

(3) Sankce podle soukromoprávních předpisů a podle smluv uzavřených podle nich, jako úroky z prodlení podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a § 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. či smluvní pokuty podle § 2048 až 2052 občanského zákoníku, patří na položku 5363 jen v případě, že jsou placeny státu, státním fondům, obcím, krajům nebo dobrovolným svazkům obcí, jinak patří na položku 5191.

Vratky transferů poskytnutých z veřejných rozpočtů s výjimkou vratek transferů prováděných při finančním vypořádání mezi krajem a obcemi, ty patří na položku 5366. Na tuto položku patří vratky transferů poskytnutých v běžném roce (nevrací-li se nespotřebovaná část transferu jako minusový příjem) i v letech dřívějších. Patří sem vratky transferů všeho druhu

(1) Platby daní a poplatků, jestliže jejich příjemcem jsou kraje, obce nebo státní fondy. Kraje a obce na tuto položku zařazují výdaje na placení daní ze svých příjmů [§ 3 odst. 1 písm. a) a § 4 odst. 1 písm. g) zákona o rozpočtovém určení daní (zákon č. 243/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů)] i v případě, že výdaj k zaplacení této daně neprovádějí a neinkasují tak její příjem a jen si částku odpovídající této dani ponechávají na svém bankovním účtu. Neexistující příjem této částky zařazují kraje na položku 1123 a obce na položku 1122.

(2) Platby správních poplatků kontaktním místům veřejné správy, kterými jsou obce nebo kraje.

Zahrnuje výdaje z finančního vypořádání hrazené obcemi a dobrovolnými svazky obcí krajům nebo naopak výdaje krajů hrazené obcím a dobrovolným svazkům obcí z titulu finančního vypořádání (např. doplatky dotací na sociální dávky). {{odstavec}}Položka zahrnuje i vypořádací vztahy mezi kraji navzájem

Zahrnuje vzájemné vypořádací vztahy mezi obcemi navzájem, mezi obcemi a dobrovolnými svazky obcí a mezi dobrovolnými svazky obcí navzájem. Při vypořádání přes hranice okresu se zároveň použije záznamová jednotka 026 a přes hranice kraje 035.

Výdaje krajů, obcí a dobrovolných svazků obcí ve prospěch ministerstva pro místní rozvoj ke splnění povinností, které jim ke dni 31. prosince 2021 vznikly z titulu finančního vypořádání dotací a návratných finančních výpomocí [§ 10a odst. 1 písm. d) a e) zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění zákona č. 24/2015 Sb.] vůči regionálním radám regionů soudržnosti, které s účinností ode dne 1. ledna 2022 zanikly a jejich práva a povinnosti převzalo ministerstvo pro místní rozvoj (čl. II body 1 a 2 zákona č. 251/2021 Sb.). Výdaje ministerstva pro místní rozvoj ve prospěch krajů, obcí a dobrovolných svazků obcí z téhož důvodu.

Transfery jiné, než které patří na ostatní položky podseskupení položek 536

Mzdy vyplacené úřadem práce zaměstnancům za zaměstnavatele při jeho platební neschopnosti podle zákona č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele. Na položku 5423 patří mzdy po odpočtu srážek, které se zařazují na položky 5315, 5316 a 5317

(1) Na položku 5424 zařazují organizace peněžní prostředky, které vydávají svým zaměstnancům jako náhrady platů a mezd v prvních dvou týdnech nemoci nebo karantény podle § 192 až 194 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, nebo jako stejná plnění podle jiných zákonů, například jako plat ve snížené výši při dočasné neschopnosti k výkonu služby podle § 128 zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, jako měsíční odměna ve snížené výši podle § 73 odst. 4 zákona o obcích (zákona č. 128/2000 Sb. ve znění pozdějších předpisů) a podle § 48 odst. 3 zákona o krajích (zákona č.129/2000 Sb. ve znění pozdějších předpisů) nebo jako náhrada mzdy nebo platu podle § 45 zákona č. 45/2016 Sb., o službě vojáků v záloze. Peněžitá plnění poskytovaná v době prvních dvou týdnů dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény sem patří i v případě, že jsou označená jinak než jako náhrada mzdy nebo platu (například jsou označená jako plat ve snížené výši), jako je peněžité plnění podle § 34 odst. 4 zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění zákonů č. 261/2007 Sb. a č. 305/2008 Sb. Na položku 5424 patří veškeré částky vyplacené za první dva týdny nemoci bez ohledu na to, že část z nich se organizaci vrací podle § 9 odst. 2 a 3 zákona o pojistném na sociální zabezpečení (vrácené částky zařazuje Česká správa sociálního zabezpečení na položku 5250 a organizace je jakožto příjem neuvádějí, protože místo toho, aby je přijímaly, je podle uvedeného ustanovení odečítají od pojistného na sociální zabezpečení, které této správě odvádějí z mezd svých zaměstnanců), a bez ohledu na to, že organizační složky státu tyto částky převádějí z výdajového účtu státního rozpočtu pro ně určeného na výdajový účet státního rozpočtu pro mzdy, aby mohly být vyplaceny spolu s nimi.

(2) Na položku 5424 patří i jiné platby k podpoře zaměstnanců v době nemoci nebo karantény stanovené právními předpisy

Na tuto položku se zařazuje příspěvek na náklady související s vypravením pohřbu zemřelému dárci, kterému byl proveden odběr orgánu podle transplantačního zákona, a náhrada účelně a prokazatelně vynaložených výdajů žijícím dárcem orgánu a rozdíl mezi jeho ušlým výdělkem a obdrženou náhradou mzdy, platu nebo odměny a obdrženým nemocenským z nemocenského pojištění, který tomuto dárci vznikl dočasnou pracovní neschopností v souvislosti s odběrem orgánu a poskytováním zdravotních služeb, které si tento odběr vyžádal [§ 28a a 28b zákona č. 285/2002 Sb., o darování, odběrech a transplantacích tkání a orgánů a o změně některých zákonů (transplantační zákon), ve znění zákona č. 44/2013 Sb.].

Peněžité dary poskytované obyvatelstvu. Výdaje na nákup darů poskytovaných v naturální formě se zařazují na položku 5194.

Transfery poskytované v rámci dotačních programů fyzickým osobám, které nejsou podnikatelskými subjekty, zejména neinvestiční dotace poskytované ministerstvy zemědělství, životního prostředí, pro místní rozvoj a kultury fyzickým osobám-vlastníkům zemědělské nebo lesní půdy nebo kulturních památek a osobám, které se podílejí na výzkumu a vývoji. Na položku 5493 patří i neinvestiční transfery podnikatelům na jinou než podnikatelskou činnost

Výdaje na peněžní a věcná ocenění fyzickým osobám podle zvláštního právního předpisu (§ 49 odst. 6 zákona č. 218/2000 Sb.) nebo u územních samosprávných celků odměny v různých soutěžích, kupříkladu o nejlepší dětskou kresbu apod. Na tuto položku patří i výdaje na státní vyznamenání udělovaná podle zákona č. 157/1994 Sb., o státních vyznamenáních České republiky. Na tuto položku patří i výdaje na pořízení věcí, které se mají použít jako věcné ocenění nebo vyznamenání. Odměny (peněžité ceny) z veřejných soutěží a veřejných příslibů (podle § 2884 až 2889 občanského zákoníku) patří na položku 5021.

Stabilizační příspěvek vojákům z povolání podle § 70b zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání.

Služební příspěvek na bydlení vojákům podle § 61a zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání.

Náborový příspěvek podle § 135a zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, a podle § 69 a 70 zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání.

Kvalifikační příspěvek vojákům (§ 70a zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání) a jednorázová peněžní výpomoc vojákům (§ 63 téhož zákona).

(1) Transfery obyvatelstvu jinde nespecifikované, například kapesné chovancům ústavů a dětských domovů nebo uprchlických táborů, státní příspěvky na důchodové připojištění a úrokové příspěvky na individuální bytovou výstavbu, mladým manželstvím a na stavební spoření.

(2) Na položku 5499 se zařazuje i motivační příspěvek žákům vojenských středních škol, kteří nejsou vojáky v činné službě a kteří se soustavně studiem připravují k výkonu služby vojáka z povolání (§ 17 vyhlášky č. 105/2008 Sb., o naturálních a peněžních náležitostech žáků vojenských středních škol, ve znění vyhlášky č. 165/2014 Sb.).

(3) Na položku 5499 patří i přímo vyplácené příspěvky a odměny zaměstnancům na základě smluv z kolektivního vyjednávání ze sociálních fondů obcí a krajů, například přímé příspěvky na nákup rekreačních nebo lázeňských poukazů.

(1) Na položky seskupení položek 55 se zařazují neinvestiční transfery (§ 2 odst. 2 věta druhá vyhlášky) zahraničním osobám (§ 26 odst. 1 a § 28 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém) s výjimkou sociálních dávek, členské příspěvky a podobné platby zahraničním právnickým osobám-mezinárodním organizacím, jejichž protihodnotou jsou členská práva, a sankce placené Evropské unii (odstavec 11 obecných zásad). Na položky z podseskupení 551 a 552 patří transfery veřejným zahraničním právnickým osobám (mezinárodním vládním organizacím a cizím státům) a platby Evropské unii povahy členských příspěvků a sankcí, na položky z podseskupení 553 transfery zahraničním fyzickým osobám (cizincům) a soukromým zahraničním právnickým osobám (zahraničním právnickým osobám zřízeným podle soukromého práva a mezinárodním nevládním organizacím) a na položky z podseskupení 554 členské příspěvky a podobné platby zahraničním právnickým osobám-mezinárodním organizacím, jejichž protihodnotou jsou členská práva.

(2) Při zařazování transferů mezinárodním organizacím na položky nerozhoduje, zda Česká republika nebo české právnické osoby jsou jejich členkami.

(3) Při zařazování výdajů na položky seskupení 55 nerozhoduje, jsou-li prováděny v zahraničí, z českého území do zahraničí, na českém území nebo ze zahraničí do českého území.

(4) Na položky ze seskupení 55 nepatří transfery českým osobám (tuzemcům a tuzemským právnickým osobám), a to ani když jsou mezinárodními organizacemi, ať už vládními nebo nevládními.

Na položky tohoto podseskupení položek patří neinvestiční transfery mezinárodním vládním organizacím a sankce placené Evropské unii. Jsou to neinvestiční transfery mezinárodním vládním organizacím s výjimkou Evropské unie (Položka 5511), neinvestiční transfery poskytované Evropské unii (ostatní položky podseskupení) a sankce jí placené (v rámci položky 5512).

(1) Na tuto položku patří transfery mezinárodním vládním organizacím s výjimkou nadnárodních orgánů (bod 31 ustanovení "Vymezení některých pojmů"), ty patří na ostatní položky tohoto podseskupení.

(2) Na položku 5511 patří například příspěvky Ministerstva dopravy placené Evropské kosmické agentuře na nepovinné činnosti [čl. V odst. 1 písm. b) a čl. XIII odst. 2 Úmluvy o založení Evropské kosmické agentury (č. 92/2009 Sb. m. s.)]. Příspěvky na povinné činnosti patří na položku 5541.

Transfery Evropské unii. Na položku 5512 patří i sankce, které se jí platí.

Peněžní prostředky vracené ze státního rozpočtu do rozpočtu Evropské unie za Národní fond podle § 38 odst. 3 druhé věty části věty před středníkem zákona č. 218/2000 Sb.

Výdaje kapitoly Všeobecná pokladní správa na odvody Evropské unii podle ustanovení o odvodech vlastních zdrojů podle daně z přidané hodnoty v rozhodnutí Rady o systému vlastních zdrojů Evropské unie poukazované měsíčně podle nařízení Rady o metodách a postupu pro poskytování tradičních vlastních zdrojů a vlastních zdrojů z daně z přidané hodnoty a hrubého národního důchodu a o opatřeních ke krytí hotovostních nároků na účet vedený Evropské unii Českou národní bankou podle tohoto nařízení. Na položku 5514 patří i částky poukázané na základě oprav a úprav podle tohoto nařízení

Výdaje kapitoly Všeobecná pokladní správa na odvody Evropské unii podle čl. 2 odst. 1 písm. c) rozhodnutí Rady 2014/335/EU, Euratom (odvody vlastních zdrojů podle hrubého národního důchodu) poukazované měsíčně podle čl. 10a odst. 1 nařízení Rady (EU, Euratom) č. 609/2014, ve znění nařízení Rady (EU, Euratom) 2016/804, na účet vedený Evropské unii Českou národní bankou podle čl. 9 odst. 1 tohoto nařízení. Na tuto položku patří i částky poukázané na základě oprav a úprav podle čl. 10a a 10b tohoto nařízení.

Na tuto položku se zařazují částky, které podle čl. 9 odst. 1 třetího pododstavce nařízení Rady (EU, Euratom) č. 609/2014 o metodách a postupu pro poskytování tradičních vlastních zdrojů a vlastních zdrojů z DPH a HND a o opatřeních ke krytí hotovostních nároků, ve znění nařízení Rady (EU, Euratom) 2016/804, poukazuje Ministerstvo financí v rámci kapitoly Všeobecná pokladní správa na bankovní účet Evropské unie vedený Českou národní bankou podle prvního pododstavce téhož odstavce pro vlastní zdroje EU jakožto úhradu případného záporného úroku, který banka Evropské unii z peněžních prostředků, které má na tomto účtu uloženy, strhla.

Výdaje státního rozpočtu na odvody Evropské unii založené na objemu nerecyklovaných plastových obalů

Neinvestiční transfery cizím státům, a to bez ohledu na to, jsou-li poskytovány v zahraničí, z českého území do zahraničí nebo na českém území či ze zahraničí do českého území (zastupitelským úřadům cizích států).

Neinvestiční transfery zahraničním osobám s výjimkou neinvestičních transferů poskytovaných nadnárodním orgánům a jiným mezinárodním vládním organizacím (patří na položky podseskupení 551) a cizím státům (patří na položky podseskupení 552) a s výjimkou sociálních dávek (patří na položku 5410), avšak včetně neinvestičních transferů poskytovaných mezinárodním nevládním organizacím se sídlem mimo území České republiky

Na tuto položku se zařazují transfery, které mají povahu daru a jsou poskytované zahraničním osobám s výjimkou mezinárodních vládních organizací a cizích států [§ 7 odst. 1 písm. n) zákona č. 218/2000 Sb. ve znění zákonů č. 479/2003 Sb., č. 112/2006 Sb., č. 138/2006 Sb. a č. 366/2011 Sb.].

(1) Neinvestiční transfery zahraničním osobám s výjimkou mezinárodních vládních organizací a cizích států a s výjimkou transferů povahy darů.

(2) Na položku 5532 nepatří dávky sociálního zabezpečení ani v případě, že jsou poskytovány cizincům (§ 26 odst. 1 a § 28 zákona č. 91/2012 Sb.), a to ani tehdy, kdy jsou poskytovány do zahraničí (například § 116 odst. 3 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákonů č. 241/1994 Sb. a č. 424/2003 Sb.); patří na položku 5410.

Členské příspěvky a podobné platby, jejichž protihodnotou jsou členská práva, placené mezinárodním organizacím s výjimkou Evropské unie (platby tohoto druhu Evropské unii patří na položky 5514, 5515 a 5516).

Na tuto položku patří členské příspěvky mezinárodním vládním organizacím (odstavec 3 náplně seskupení položek 55). Jsou to například příspěvky Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy placené Evropské kosmické agentuře na povinné činnosti [čl. V odst. 1 písm. a) a čl. XIII odst. 1 Úmluvy o založení Evropské kosmické agentury (č. 92/2009 Sb. m. s.)]. Příspěvky na nepovinné činnosti patří na položku 5511.

Na tuto položku patří i platby povahy členských příspěvků tzv. euroregionům, jsou-li spolky, zájmovými sdruženími právnických osob nebo podobnými právnickými osobami se sídlem mimo území České republiky

Návratné finanční výpomoci, zápůjčky a jiné převody peněžních prostředků právnickým nebo fyzickým osobám s povinností je vrátit a případně platit úrok s výjimkou převodů za účelem zhodnocení převedených peněžních prostředků, ty patří na položky třídy 8. Na položky seskupení položek 56 patří i výdaje na nákup dluhopisů, není-li jeho účelem zhodnocení peněžních prostředků na takový nákup vydaných

Neinvestiční půjčené peněžní prostředky bankám (zákon č. 21/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů), pojišťovnám (zákon č. 363/1999 Sb. ve znění pozdějších předpisů) a spořitelním a úvěrním družstvům (zákon č.87/1995 Sb. ve znění pozdějších předpisů) kromě těch, které patří na položku 5614. Patří sem i neinvestiční půjčené peněžní prostředky školským právnickým osobám, tj. osobám podle § 124 až 140 školského zákona (zákona č. 561/2004 Sb. ve znění pozdějších předpisů), pokud by byly těmito subjekty zřízeny.

Neinvestiční půjčené peněžní prostředky akciovým společnostem, které jsou bankami nebo vykonávají obdobnou činnost jako banky a které jsou převážně vlastněny státem, a institucím zřízeným zákonem, které vykonávají obdobnou činnost jako banky a hospodaří s majetkem státu. Patří sem zejména neinvestiční půjčené peněžní prostředky Českomoravské záruční a rozvojové bance, Exportní garanční a pojišťovací společnosti a České exportní bance (zákon č. 58/1995 Sb. ve znění pozdějších předpisů). Patří sem i neinvestiční půjčené peněžní prostředky školským právnickým osobám, tj. osobám podle § 124 až 140 školského zákona (zákona č. 561/2004 Sb. ve znění pozdějších předpisů), pokud by byly těmito subjekty zřízeny.

Neinvestiční půjčené peněžní prostředky Podpůrnému a garančnímu rolnickému a lesnickému fondu, Správě železniční dopravní cesty a Vinařskému fondu. Patří sem i neinvestiční půjčené peněžní prostředky školským právnickým osobám, tj. osobám podle § 124 až 140 školského zákona (zákona č. 561/2004 Sb. ve znění pozdějších předpisů), pokud by byly těmito subjekty zřízeny.

Patří sem odvody Národnímu fondu (§ 37 zákona č. 218/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů) nebo jinému certifikačnímu orgánu operačních programů Evropské unie [čl. 123 až 126 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013] prováděné ke kompenzaci nesrovnalostí při hospodaření s peněžními prostředky poskytnutými z evropských strukturálních a investičních fondů a s peněžními prostředky na jejich předfinancování [čl. 2 bod 36 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013], nemůže-li Evropská unie finanční opravy ke kompenzaci těchto nesrovnalostí provést úplným nebo částečným zrušením příspěvku na program nebo jeho části (čl. 85 a 143 až 147 téhož nařízení).

(1) Na položku 5811 patří výdaje na odškodnění újmy, kterou organizace nezpůsobila a která ani s její činností ani jinak přímo nesouvisí, zejména výdaje na odškodnění újmy vzniklé fyzickým nebo právnickým osobám tím, že plnily povinnosti uložené jim právními předpisy, jestliže jejich plnění nenapomáhá činnosti organizace, ale jejich účelem je celospolečenský prospěch. Jsou-li v právním aktu, kterým se stanoví povinnost náhrady škody, zvlášť vyčísleny úroky, zařadí se na položku 5811 spolu s celou náhradou.

(2) Na položku 5811 se zařazují též výdaje na náhrady, které poskytuje Ministerstvo pro místní rozvoj obcím, které zajistily pohřbení zemřelých, o jejichž pohřeb se nikdo jiný nepostaral.

(3) Na položku 5811 se zařazují též finanční náhrady za ztížení zemědělského nebo lesního hospodaření poskytované podle § 58 odst. 2 a 3 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 218/2004 Sb. a zákona č. 349/2009 Sb., a podle vyhlášky č. 432/2005 Sb. a vyhlášky č. 335/2006 Sb.

(4) Na položku 5811 patří také částky poukazované ze státního rozpočtu [§ 37 odst. 7 věta za středníkem zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon)] krajům [§ 47 odst. 4 a § 48 odst. 1 písm. m) zákona č. 289/1995 Sb., ve znění zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 149/2003 Sb., zákona č. 1/2005 Sb. a zákona č. 186/2005 Sb.] na to, aby mohly v případech, kdy vlastníci lesa si sami nevyberou odborné lesní hospodáře a jejich funkci vykonávají právnické nebo fyzické osoby podle § 37 odst. 6 zákona č. 289/1995 Sb., poskytovat obcím s rozšířenou působností, v jejichž obvodu jakožto orgánů státní správy lesů lesy těchto vlastníků leží, peněžní prostředky na to, aby mohly těmto hospodářům za jejich činnost platit náhrady nákladů podle vyhlášky č. 423/2011 Sb., ve znění vyhlášky č. 58/2020 Sb. Kraje je přijmou minusem na položce 5811 a poukážou obcím s rozšířenou působností na této položce plusem. Obce s rozšířenou působností je také přijmou minusem na položce 5811 a plusem na této položce je vyplatí lesním hospodářům.

(5) Na položku 5811 patří také náhrady k odškodnění újmy, které utrpěly fyzické osoby v důsledku válek, pohybu cizích vojsk a nespravedlivého jednání nedemokratických režimů a které jim byly přiznány podle ustanovení zvláštních právních předpisů, například podle § 23 a 27 zákona č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci, ve znění zákonů č. 47/1991 Sb., č. 633/1992 Sb. a č. 198/1993 Sb., podle § 14 odst. 1 zákona č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd, ve znění zákonů č. 137/1991 Sb. a č. 211/2013 Sb., podle § 13 zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, ve znění zákonů č. 115/1994 Sb., č. 116/1994 Sb. a č. 153/1998 Sb., podle § 4 zákona č. 39/2000 Sb., o poskytnutí jednorázové peněžní částky příslušníkům československých zahraničních armád a spojeneckých armád v letech 1939 až 1945, podle § 5 zákona č. 172/2002 Sb., o odškodnění osob odvlečených do SSSR nebo do táborů, které SSSR zřídil v jiných státech, podle § 4 zákona č. 203/2005 Sb., o odškodnění některých obětí okupace Československa vojsky Svazu sovětských socialistických republik, Německé demokratické republiky, Polské lidové republiky, Maďarské lidové republiky a Bulharské lidové republiky, ve znění zákona č. 491/2009 Sb., podle § 2 a 6 zákona č. 357/2005 Sb., o ocenění účastníků národního boje za vznik a osvobození Československa a některých pozůstalých po nich, o zvláštním příspěvku k důchodu některým osobám, o jednorázové peněžní částce některým účastníkům národního boje za osvobození v letech 1939 až 1945 a o změně některých zákonů, ve znění zákonů č. 306/2008 Sb., č. 108/2009 Sb., č. 220/2011 Sb. a č. 212/2016 Sb., podle § 2 nařízení vlády č. 51/1994 Sb., o nárocích osob, kterým byl odňat nebo snížen důchod podle dřívějších předpisů, a některých osob účastných soudní rehabilitace, podle § 1 nařízení vlády č. 165/1997 Sb., o vyplacení jednorázové náhrady ke zmírnění některých křivd způsobených komunistickým režimem, podle § 1 nařízení vlády č. 102/2002 Sb., o vyplacení jednorázové finanční náhrady ke zmírnění některých křivd způsobených komunistickým režimem osobám zařazeným do vojenských táborů nucených prací, podle § 1 nařízení vlády č. 145/2004 Sb., o poskytování příspěvku z rozpočtové kapitoly Ministerstva obrany ke zmírnění některých křivd způsobených komunistickým režimem, podle § 1 nařízení vlády č. 122/2009 Sb., o odškodnění studentů vysokých škol, kterým bylo v období komunistického režimu z politických důvodů znemožněno dokončit studium na vysoké škole, a podle § 1 nařízení vlády č. 135/2009 Sb., o poskytnutí jednorázového příspěvku ke zmírnění některých křivd způsobených komunistickým režimem, ve znění nařízení vlády č. 51/2013 Sb. a č. 205/2014 Sb.

(6) Na položku 5811 patří také částky poukazované ze státního rozpočtu příslušným orgánům (§ 11 odst. 4 zákona č. 115/2000 Sb., o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště

chráněnými živočichy), kterými jsou kraje (§ 8 odst. 2 zákona č. 115/2000 Sb., ve znění zákona č. 320/2002 Sb.), na to, aby mohly vyplácet osobám poškozeným vybranými zvláště chráněnými živočichy náhrady škod, které tito živočichové způsobili (§ 10 odst. 3 zákona č. 115/2000 Sb.). Ministerstvo částky poukazované krajům zařazuje na položku 5811, kraje je na této položce přijímají minusem a vyplácejí plusem.

(7) Na tuto položku patří i příspěvky, které se z rozpočtu Poslanecké sněmovny poskytují poslaneckým klubům podle § 78 odst. 2 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, a příspěvky, které se z rozpočtu Senátu poskytují senátorským klubům podle § 22 odst. 2 zákona č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu.

(8) Ministerstvo financí na tuto položku zařazuje náhrady, které vyplácí podle § 33 odst. 9 a 11 rozpočtových pravidel.

(9) Na položku 5811 patří i peněžní prostředky poskytované ze státního rozpočtu dopravcům jako kompenzace dopadů slev nařízených státem (výměr Ministerstva financí, kterým se vydává seznam zboží s regulovanými cenami, platný pro příslušný rok a uveřejněný v Cenovém věstníku) podle obecných pravidel na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1370/2007 [čl. 2 písm. l), čl. 3 odst. 2 a čl. 4 a 6].

(10) Na položku 5811 patří také částky poukazované ze státního rozpočtu [§ 26 odst. 2 věta za středníkem zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon)] krajům [§ 47 odst. 4 zákona č. 289/1995 Sb., ve znění zákona č. 1/2005 Sb.] na to, aby mohly obcím, které jsou orgány státní správy lesů [§ 47 odst. 1 písm. a) zákona č. 289/1995 Sb., ve znění zákona č. 320/2002 Sb.], hradit náklady, které tyto obce vynaložily na zpracování lesních hospodářských osnov (§ 25 zákona č. 289/1995 Sb.) příslušnými osobami (§ 26 odst. 1 téhož zákona). Kraje je přijmou minusem na položce 5811 a poukážou obcím na této položce plusem. Obce je přijmou na položce 2324 a částky poukazované příslušným osobám za zpracování osnov zařadí na položku 5169.

(11) Na položku 5811 patří také částky poukazované ze státního rozpočtu [§ 24 odst. 2 věta třetí zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon)] krajům (§ 47 odst. 4 zákona č. 289/1995 Sb., ve znění zákona č. 1/2005 Sb.) na to, aby mohly obcím s rozšířenou působností (§ 48 odst. 3 zákona č. 289/1995 Sb., ve znění zákona č. 320/2002 Sb.) poskytovat peněžní prostředky na to, aby mohly poskytovat vlastníkům lesa, kteří byli povinni podle lesních hospodářských plánů nebo lesních hospodářských osnov vysadit meliorační a zpevňující dřeviny (§ 24 odst. 2 věta druhá a § 25 odst. 3 věta první zákona č. 289/1995 Sb.), částečné úhrady zvýšených nákladů na tuto výsadbu podle § 2 vyhlášky č. 80/1996 Sb. Kraje tyto úhrady přijmou minusem na položce 5811 a poukážou obcím s rozšířenou působností na této položce plusem. Stejně tak obce s rozšířenou působností je od krajů přijmou minusem na položce 5811 a poukážou vlastníkům lesa na této položce plusem.

(12) Na položku 5811 patří také částky poukazované ze státního rozpočtu [§ 35 odst. 1 věta třetí a odstavec 3 věta první zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon)] krajům (§ 47 odst. 4 zákona č. 289/1995 Sb., ve znění zákona č. 1/2005 Sb.), které uložily vlastníkům lesa provést opatření k melioraci nebo hrazení bystřin nebo činnost k předcházení nebezpečí lavin, vzniku svahových sesuvů a strží, povodňových vln a odstraňování následků živelních pohrom [§ 48a odst. 1 písm. f) zákona č. 289/1995 Sb., ve znění zákonů č. 132/2000 Sb., č. 320/2002 Sb. a č. 186/2006 Sb.], aby mohly těmto vlastníkům hradit náklady, které na tato opatření nebo činnost vynaložili. Kraje tyto úhrady přijmou minusem na položce 5811 a poukážou vlastníkům lesa na této položce plusem.

(13) Na položku 5811 patří také částky poukazované ze státního rozpočtu [§ 11 odst. 3 a § 35 odst. 4 věta druhá zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon)] krajům na to, aby mohly poskytovat vlastníkům lesa, kteří byli povinni strpět, aby se jejich pozemků užilo k přípravě, budování nebo údržbě zařízení meliorací a hrazení bystřin (§ 35 odst. 4 věta první zákona č. 289/1995 Sb.), náhrady majetkové újmy vzniklé v důsledku omezení výnosu nebo jiného užitku z těchto pozemků. Kraje tyto náhrady přijmou minusem na položce 5811 a poukážou vlastníkům lesa na této položce plusem.

(14) Na položku 5811 patří také částky poukazované ze státního rozpočtu [§ 11 odst. 3 a § 36 odst. 3 věta druhá a odstavec 4 věta druhá zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon)] krajům, které rozhodly [§ 48a odst. 1 písm. h) zákona č. 289/1995 Sb., ve znění zákonů č. 132/2000 Sb., č. 320/2002 Sb. a č. 186/2006 Sb.] o výši náhrady a subjektu povinném k poskytnutí této náhrady vlastníkům lesů z důvodu omezení při hospodaření v lesích ochranných nebo v lesích zvláštního určení (§ 36 odst. 5 zákona č. 289/1995 Sb.), je-li povinným subjektem Česká republika, na to, aby mohly těmto vlastníkům lesa poskytovat náhrady zvýšených nákladů způsobených těmito omezeními podle § 2 a 3 vyhlášky č. 80/1996 Sb. Kraje tyto náhrady přijmou minusem na položce 5811 a poukážou vlastníkům ochranných lesů a lesů zvláštního určení na této položce plusem.

(15) Na položku 5811 patří také částky poukazované ze státního rozpočtu (§ 45 odst. 1 věta druhá zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 267/2015 Sb.) krajům [§ 15 odst. 1 písm. a) zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách)] na to, aby poskytovatelům zdravotních služeb vyplácely náhrady nákladů spojených s činností k ochraně před vznikem a šířením infekčních onemocnění a k omezení jejich výskytu (§ 45 odst. 1 věta první zákona č. 258/2000 Sb., ve znění zákonů č. 320/2002 Sb., č. 392/2005 Sb. a č. 375/2011 Sb., a vyhláška č. 224/2002 Sb., kterou se stanoví rozsah činností zdravotnických zařízení v oblasti zabránění vzniku, rozvoje a šíření onemocnění tuberkulózou, které nejsou hrazeny z prostředků veřejného zdravotního pojištění). Kraje je přijmou minusem na položce 5811 a plusem na této položce je vyplatí poskytovatelům zdravotních služeb.

(16) Na položku 5811 patří také částky poukazované ze státního rozpočtu prostřednictvím krajů na úhradu nákladů vzniklých s odevzdáváním nepoužitelných léčiv osobám podle § 88 odst. 3 zákona č. 378/2007 Sb. a s jejich odstraňováním těmito osobami [§ 89 odst. 2 věta druhá zákona č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění zákona č. 141/2009 Sb.]. Kraje je na položce 5811 přijmou minusem a plusem na této položce je vyplatí osobám uvedeným v § 88 odst. 3 zákona o léčivech.

(17) Na položku 5811 zařazuje Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský náhradu nákladů a ztrát, které vznikly osobám dotčeným mimořádným rostlinolékařským opatřením podle § 76 odst. 8 zákona č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákonů č. 246/2011 Sb. a č. 279/2013 Sb. Na tuto položku také zařazují orgány veterinární správy náhradu nákladů a ztrát, které vznikly chovatelům v důsledku provádění mimořádných veterinárních opatření nařízených ke zdolávání některé z nebezpečných nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka, podle § 67 až 70 veterinárního zákona (zákon č. 166/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Je-li příjemcem náhrady organizace, zařadí její příjem na položku 2324. Je-li jím obec nebo dobrovolný svazek obcí a poskytuje se prostřednictvím kraje, kraj přijme náhradu minusem na položce 5811 a plusem na této položce ji vyplatí obci.

(18) Na položku 5811 zařazuje Ministerstvo životního prostředí náhrady, které poskytuje obcím na území národních parků ke kompenzaci újmy, kterou tyto obce utrpěly tím, že příslušný kraj rozhodl o zařazení lesů na jejich území mezi lesy zvláštního určení [§ 48a odst. 1 písm. a) lesního zákona], a obcím se v důsledku toho snížily příjmy z daně z nemovitých věcí. Obce zařazují příjem náhrad na položku 2324. Při poskytnutí náhrady prostřednictvím kraje ji kraj přijme minusem na položce 5811 a plusem na této položce ji vyplatí obci.

(19) Na položku 5811 zařazuje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy vydané peněžní prostředky, které poskytuje právnickým osobám vykonávajícím činnost škol jakožto náhrady nezbytných prokazatelných nákladů spojených s konáním některých zkoušek podle § 23 písm. e) a f) zákona č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání a o změně některých zákonů (zákon o uznávání výsledků dalšího vzdělávání), ve znění zákona č. 53/2012 Sb. Při poskytnutí náhrady prostřednictvím jen kraje ji kraj přijme minusem na položce 5811 a plusem na této položce ji vyplatí příjemci. Při poskytnutí náhrady prostřednictvím kraje a obce ji kraj přijme minusem na položce 5811, plusem na této položce ji převede obci, obec ji přijme minusem na položce 5811 a plusem na této položce ji vyplatí příjemci.

(20) Na položku 5811 zařazuje Česká správa sociálního zabezpečení platby zaměstnavatelům, kteří podle § 203 odst. 2 písm. h) zákoníku práce poskytli vedoucím táborů pro děti a mládež nebo jiným osobám vykonávajícím činnost ve prospěch dětí a mládeže k této činnosti pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu, jimiž těmto zaměstnavatelům uhrazuje peněžní prostředky na tuto náhradu vynaložené (§ 203a odst. 3 zákoníku práce).

Výdaje na náhrady škod způsobených rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem při výkonu veřejné moci, které vynakládají organizační složky státu a územní samosprávné celky podle zákona č. 82/1998 Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, ve znění pozdějších předpisů

Jsou-li v právním aktu, kterým se stanoví povinnost náhrady škody, zvlášť vyčísleny úroky, zařadí se na položku 5812 spolu s celou náhradou.

Použije se jen pro rozpočtování obecných rezerv, které nelze zařadit na specifičtější položku. Ve skutečnosti se výdaj zatřídí v souladu se svojí druhovou povahou

Zahrnuje výdaje z finančního vypořádání hrazené jiným subjektům, než jsou veřejné rozpočty

Tuto položku používají jen kraje a obce, které na ni zařazují výdaje potřebné k zajištění přípravy na krizové situace a na řešení krizových situací a odstraňování jejich následků podle § 25 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění zákona č. 430/2010 Sb., a to jen v rozpočtu. Skutečné výdaje na zajištění přípravy na krizové situace, jejich řešení a odstraňování jejich následků se zařazují na položky odpovídající jejich povaze. V odvětvovém třídění rezervu na krizová opatření i skutečné výdaje zařazují kraje a obce na paragraf 5213. Ústřední orgány státní správy tyto výdaje i jejich rozpočet zařazují v druhovém třídění na položky odpovídající jejich povaze a jako celek na dílčí průřezový ukazatel 34.

Na tuto položku zařazují organizace, které přijaly dotaci ze státního rozpočtu [§ 14 až 19 rozpočtových pravidel (zákona č. 218/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů)] nebo z rozpočtu územního samosprávného celku, městské části hlavního města Prahy nebo dobrovolného svazku obcí [§ 10a až 10d zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů (zákona č. 250/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů)], částky vracené poskytovateli dotace na základě jeho výzvy podle § 14f odst. 3 zákona č. 218/2000 Sb., ve znění zákona č. 25/2015 Sb., nebo podle § 22 odst. 6 zákona č. 250/2000 Sb., ve znění zákona č. 24/2015 Sb. Na tuto položku zařazují organizace i vratky dotací jiné než z finančního vypořádání (bod 85 ustanovení "Vymezení některých pojmů", věta za prvním středníkem).

(1) Neinvestiční výdaje nezařaditelné do jiných položek třídy 5.

(2) Na položku 5909 patří i výdaje, kterými jsou vrácení peněžních prostředků na základě vystavených dobropisů, zaplacení rozdílu mezi úhrnem přijatých záloh a částkou vyúčtování, která je nižší než tento úhrn záloh, a vrácení peněžních prostředků přijatých do příjmů (v organizačních složkách státu připsaných na příjmový účet) v důsledku omylu, a to v případě, že se vracejí peněžní prostředky přijaté v předchozích letech nebo, nepoužije-li se příjmová kompenzace, i v běžném roce (v organizačních složkách státu odepsání z výdajového účtu). Jestliže se tyto výdaje v roce, v kterém byly přijaty peněžní prostředky, které se jimi vracejí, provádějí jako příjmová kompenzace (jako záporné příjmy, v organizačních složkách státu odepsáním z příjmového účtu), zařazují se minusem na příjmové položky, na které byly vracené peněžní prostředky zařazeny při svém přijetí (v organizačních složkách státu při připsání na příjmový účet). Na položku 5909 se zařazují i mylné platby přijaté do výdajů (v organizačních složkách státu připsané na výdajový účet), a to jako minusový výdaj.

(3) Patří sem i výdaje představující krádež a výdaje k úhradě ukradených peněz nebo přijatých falešných bankovek (například když se z pokladny organizační složky státu ztratí hotovost přijatá jako příjmy nebo když se zjistí, že taková hotovost je falešná, převede se odpovídající částka z výdajového účtu na příjmový, ve výdajích se zařadí na položku 5909 a v příjmech na položky, na něž ukradené nebo falešné peníze patřily; když se z pokladny organizace ztratí hotovost určená na výdaje, zařadí se jako výdaj na položce 5909; stejně se postupuje u částek ukradených z bankovního účtu).

(4) Na tuto položku se zařazují i vratky peněžitých darů fyzickým a právnickým osobám, například když taková osoba daruje organizaci peněžní částku na zakoupení určité věci s tím, ať případný zbytek částky je jí vrácen (je-li příjemcem takového daru rezervní fond organizační složky státu, provádí se vratka přímo z něj).

(5) Na tuto položku patří i výdaje, které jsou vratkami příjmů přijatých na příjmové účty státního rozpočtu v minulých letech, a proto nejsou zařazovány jako záporné příjmy, ale jako kladné výdaje (u organizačních složek státu nejsou vydávány z příjmových účtů státního rozpočtu, ale z účtů výdajových).

(6) Na položku 5909 se zařazuje i vydání bezdůvodného obohacení (§ 451 až 459 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů a § 2991 až 3005 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník). Vrácení peněžních prostředků získaných podle neplatných nebo zrušených smluv však patří na položku 5179.

(7) Na položku 5909 se zařazují i výdaje rezervních fondů organizačních složek státu představující převod peněžních prostředků, které organizační složky státu přijaly přímo do rezervního fondu a mají povinnost po jejich použití na stanovený účel je vyúčtovat a jejich nespotřebovaný zbytek vrátit, zpět poskytovateli (§ 48 odst. 5 rozpočtových pravidel). Patří sem i takovéto peněžní prostředky vracené zpět poskytovatelům z výdajových účtů státního rozpočtu.

(8) Na položku 5909 zařazují podle svých vnitřních pravidel zpravodajské služby [§ 3 zákona č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění zákona č. 290/2005 Sb., zákon č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 289/2005 Sb., o Vojenském zpravodajství, ve znění pozdějších předpisů, a § 16 odst. 2 písm. e) zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění zákona č. 290/2005 Sb.], Policie České republiky, Generální inspekce bezpečnostních sborů a Vojenská policie v evidencích výdajů nepodléhajících utajení všechny své výdaje za účelem utajení jejich podrobného třídění.

(9) Na položku 5909 patří i výdaje představující převody peněžních prostředků obdržených do příjmů v předcházejícím roce, které v tom roce měly být poukázány z příjmů (příjmová kompenzace, v organizačních složkách státu z příjmového účtu), ale nestalo se tak

Na tuto položku jakožto součást tzv. přednastavené identifikace koruny zařazuje rozpočtový systém [§ 3 písm. o) zákona č. 218/2000 Sb., ve znění zákona č. 501/2012 Sb.], který je součástí Integrovaného informačního systému státní pokladny a který automaticky zařazuje částky z bankovních výpisů na jednotky rozpočtové skladby, takové částky výdajů výdajových účtů státního rozpočtu, které z nich nebyly odepsány na základě platebního příkazu vystaveného organizační složkou státu a které proto nemohl zařadit na jednotky rozpočtové skladby uvedené v rezervaci založené podle § 34 odst. 4 zákona č. 218/2000 Sb., ve znění zákona č. 501/2012 Sb. Jsou to zejména výdaje uskutečněné prostřednictvím šeku nebo na základě nařízení výkonu rozhodnutí přikázáním pohledávky z účtu. Na tuto položku též může organizační složka státu zařadit již uskutečněné výdaje, které je třeba zařadit na položku nebo jiné jednotky rozpočtové skladby odlišné od těch, na něž byly zařazeny po uskutečnění výdaje, předtím, než založí rezervaci na tuto položku nebo tyto jiné jednotky rozpočtové skladby a zařadí je na ně. Rozpočtový systém na položku 5991 zařazuje též příjmy (minusové výdaje) výdajových účtů státního rozpočtu. Výdaje a příjmy zařazené na této položce organizační složka státu z této položky vyřadí a zařadí na položku a ostatní jednotky rozpočtové skladby odpovídající jejich povaze ihned poté, kdy získá k tomu potřebné informace. Tato

Položka se nerozpočtuje. Na konci roku ani na konci jednotlivých měsíců nesmí vykazovat žádný zůstatek.

Na položky tohoto podseskupení patří zejména výdaje na získání oprávnění k užití autorských děl podle licenčních smluv uzavíraných s jejich autory, případně smluv podlicenčních (§ 46 až 57 autorského zákona, od 1. 1. 2014 § 2358 až 2389 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník), a podle smluv s právnickými nebo fyzickými osobami, které vykonávají majetková práva autorů (§ 12 až 27 autorského zákona) jako jejich dědici, právní nástupci dědiců nebo stát po jejich zániku (§ 26), zaměstnavatelé autorů (§ 58), objednatelé kolektivních děl (§ 59) a kolektivní správci majetkových autorských práv (§ 95 až 104), jestliže toto oprávnění má povahu práva vlastnického, zejména jestliže není časově omezeno (nemá-li tuto povahu, výdaje na jeho získání patří na položku 5041 nebo popřípadě 5164), částka, která za jeho udělení byla zaplacena, převyšuje 60 tisíc Kč a toto oprávnění je na dobu delší než rok (je-li na rok nebo dobu kratší nebo platba za ně nepřevýšila 60 tisíc Kč, výdaje na jeho získání se zařazují na položku 5179). Patří sem i odměny držitelům nehmotného majetku chráněného zákony o ochraně duševního vlastnictví (majitelům patentů a podobných oprávnění) za převod těchto patentů a podobných oprávnění, jestliže je organizace výjimečně pořizuje, a to v případě, je-li jejich použitelnost delší než rok a odměna vyšší než 60 tisíc Kč (převod patentu podle § 15 zákona o vynálezech a zlepšovacích návrzích, ochranných práv k chráněné odrůdě podle § 24 odst. 1 zákona o ochraně práv k odrůdám, ochranné známky podle § 15 odst. 1 zákona o ochranných známkách, práva na průmyslový vzor podle § 19 odst. 1 a § 30 zákona o ochraně průmyslových vzorů, převod užitného vzoru podle § 12 odst. 2 a § 21 odst. 2 zákona o užitných vzorech a převod topografie polovodičového výrobku podle § 18 odst. 2 zákona o ochraně topografií polovodičových výrobků). Na položky podseskupení 611 patří i výdaje na technické zhodnocení nehmotného majetku, převyšuje-li cena, která byla za technické zhodnocení v každém jednotlivém případě zaplacena, 60 tisíc Kč (jestliže nepřevyšuje, výdaje patří na položku 5179 nebo 5172); zaplacená cena ani doba použitelnosti zhodnocovaného nehmotného majetku nerozhoduje.

Výdaje na pořízení dlouhodobého nehmotného majetku, kterým jsou počítačové programy (software) a databáze. Jsou to výdaje na získání oprávnění k užití počítačových programů jakožto autorských děl podle licenčních smluv uzavíraných s jejich autory, případně smluv podlicenčních (§ 46 až 57 autorského zákona, od 1. 1. 2014 § 2358 až 2389 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník), a podle smluv s právnickými nebo fyzickými osobami, které vykonávají majetková práva autorů (§ 12 až 27 autorského zákona) jako jejich dědici, právní nástupci dědiců nebo stát po jejich zániku (§ 26), zaměstnavatelé autorů (§ 58), objednatelé kolektivních děl (§ 59) a kolektivní správci majetkových autorských práv (§ 95 až 104), jestliže toto oprávnění má povahu práva vlastnického, zejména jestliže není časově omezeno (nemá-li tuto povahu, výdaje na jeho získání patří na položku 5042 nebo popřípadě 5164), částka, která za jeho udělení byla zaplacena, převyšuje 60 tisíc Kč a tento počítačový program je použitelný déle než rok (je-li použitelný méně než rok nebo zaplacená částka 60 tisíc Kč nepřevyšuje, výdaje na získání oprávnění se zařazují na položku 5172). Na položku 6111 se zařazují i výdaje na technické zhodnocení počítačových programů, jestliže zaplacená cena za technické zhodnocení každého jednotlivého programu převyšuje 60 tisíc Kč (jestliže nepřevyšuje, výdaje patří na položku 5172); cena ani ocenění zhodnocovaného programu ani doba jeho použitelnosti nerozhodují.

Výdaje na pořízení dlouhodobého nehmotného majetku, kterým nejsou informace, jiné soubory signálů ani oprávnění podle zákonů o ochraně duševního vlastnictví. Na tuto položku patří například případné výdaje organizací, které provozují zařízení podle § 2 písm. a) zákona č. 383/2012 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů, na nákup povolenek k vypouštění emisí podle § 8 odst. 2 tohoto zákona.

Výdaje na převod práv k výsledkům výzkumu nebo vývoje, která nelze chránit podle zákonů o ochraně duševního vlastnictví (autorského zákona, zákona o vynálezech a zlepšovacích návrzích, zákona o ochraně práv k odrůdám, zákona o ochranných známkách, zákona o ochraně průmyslových vzorů, zákona o užitných vzorech, zákona o ochraně biotechnologických vynálezů ani zákona o ochraně topografií polovodičových výrobků), od jejich vlastníka [§ 11, 15 a 16 zákona o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací (zákon č. 130/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů)].

Výdaje uvedené v náplni podseskupení položek 611, které nejsou uvedeny v náplních položek 6111, 6112 a 6113. Jsou to zejména výdaje na získání oprávnění k užití autorských děl kromě počítačových programů podle licenčních smluv uzavíraných s jejich autory, případně smluv podlicenčních (§ 46 až 57 autorského zákona, od 1. 1. 2014 § 2358 až 2389 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník), a podle smluv s právnickými nebo fyzickými osobami, které vykonávají majetková práva autorů (§ 12 až 27 autorského zákona) jako jejich dědici, právní nástupci dědiců nebo stát po jejich zániku (§ 26), zaměstnavatelé autorů (§ 58), objednatelé kolektivních děl (§ 59) a kolektivní správci majetkových autorských práv (§ 95 až 104), jestliže toto oprávnění má povahu práva vlastnického, zejména jestliže není časově omezeno (nemá-li tuto povahu, výdaje na jeho získání patří na položku 5041 nebo popřípadě 5164), částka, která za jeho udělení byla zaplacena, převyšuje 60 tisíc Kč a toto oprávnění je na dobu delší než rok (je-li na rok nebo dobu kratší nebo platba za ně nepřevýšila 60 tisíc Kč, výdaje na jeho získání se zařazují na položku 5179). Na tuto položku patří též odměny držitelům nehmotného majetku chráněného zákony o ochraně duševního vlastnictví (majitelům patentů a podobných oprávnění) za převod těchto patentů a podobných oprávnění, jestliže je organizace výjimečně pořizuje, a to v případě, je-li doba jejich použitelnosti delší než rok a odměna přesahuje 60 tisíc Kč. Na položku 6119 se zařazují i výdaje na technické zhodnocení nehmotného majetku kromě počítačových programů, jestliže zaplacená cena za technické zhodnocení v každém jednotlivém případě převyšuje 60 tisíc Kč (jestliže nepřevyšuje, výdaje patří na položku 5179); cena ani ocenění zhodnocovaného nehmotného majetku ani doba jeho použitelnosti nerozhodují. Na položku 6119 patří i výdaje uvedené ve třetí větě náplně podseskupení položek 611.

Součásti výdajů na pořízení dlouhodobého hmotného majetku, jak je definuje § 55 vyhlášky č. 410/2009 Sb., se zatřiďují podle jejich charakteru pod jednotlivé položky podseskupení 612 (v současné době pořizovací cena 40 tis. Kč a doba použitelnosti jeden rok), včetně projektové dokumentace zpracované pro účely návrhu na vydání územního rozhodnutí, k žádosti o stavební povolení a skutečného povolení stavby.

(1) Na položku 6121 může být zařazována i daň z přidané hodnoty placená organizacemi z přenesené daňové povinnosti (§ 92a zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění zákonů č. 47/2011 Sb., č. 502/2012 Sb., č. 360/2014 Sb., č. 243/2016 Sb. a č. 80/2019 Sb.) za stavební práce (§ 92e téhož zákona) k pořízení budov, jiných staveb a dalších věcí a hodnot podle odstavce 1, a to v případě, že organizace tak rozhodla (odstavec 16 obecných zásad).

(2) Na položku 6121 patří i výdaje vynakládané od 1. 1. 2014 na pořízení staveb s pozemky, na nichž stojí (staveb, které jsou podle § 506 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, součástí pozemku), nelze-li výdaj na pořízení stavby od výdaje na pořízení pozemku oddělit.

Výdaje na pořízení dopravních prostředků včetně transportních zařízení. Na položku 6123 patří celkové výdaje na pořízení vozidla včetně příslušenství, které je součástí jeho dodávky

Výdaje na dodavatelské pořízení a nadlimitní technické zhodnocení pěstitelských celků trvalých porostů (§ 14 odst. 5 vyhlášky č. 410/2009 Sb.).

Výdaje na dodavatelské pořízení dlouhodobého hmotného majetku tvořícího součást informačních a komunikačních technologií

Výdaje na pořízení předmětů, které mají povahu autorského díla [§ 2 zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění zákona č. 216/2006 Sb.], nemají-li být součástí stavby, předmětů kulturní hodnoty (příloha č. 1 k zákonu č. 71/1994 Sb., o prodeji a vývozu předmětů kulturní hodnoty, ve znění zákona č. 80/2004 Sb.), sbírek muzejní povahy (§ 2 odst. 1 zákona č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 303/2013 Sb.), předmětů, které jsou pořizovány pro sbírku muzejní povahy (odstavec 3 téhož paragrafu), movitých kulturních památek (§ 2 odst. 1 a § 7 odst. 1 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění zákonů č. 320/2002 Sb. a č. 142/2012 Sb.) a archiválií [§ 2 písm. a) zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění zákonů č. 190/2009 Sb. a č. 167/2012 Sb.]. Na tuto položku patří i výdaje na pořízení jiných kulturních statků [kulturních statků podle přílohy I nařízení Rady (ES) č. 116/2009 o vývozu kulturních statků (kodifikované znění), které nejsou uvedeny ve větě první].

Například výdaje na pořízení základního stáda a hospodářských zvířat

Výdaje na pořízení pozemků. Výdaje vynakládané od 1. 1. 2014 na pořízení staveb s pozemky, na nichž stojí (staveb, které jsou podle § 506 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, součástí pozemku), nelze-li výdaj na pořízení stavby od výdaje na pořízení pozemku oddělit, patří na položku 6121.

Na položku 6141 zařazuje organizace platby subjektu, který v její prospěch zřídil na svém pozemku právo stavby (§ 1240 až 1256 občanského zákoníku)

Na položku 6142 zařazuje organizace platby subjektu, který v její prospěch zřídil na své věci věcné břemeno (§ 1257 až 1308 občanského zákoníku), není-li výdaj za toto právo součástí výdajů na pořízení stavby a přesahuje-li celková cena, kterou za ně organizace platí, 40 tisíc Kč. Výdaje na podlimitní věcná břemena patří na položku 5122.

Jen jde-li o akt rozpočtové politiky jako takové a nikoliv o nástroj řízení likvidity

Na tuto položku patří částky, za něž organizace nakupuje akcie, i částky, jimiž organizace jakožto upisovatelka akcií splácí akcie, které upsala, a to jak při zakládání akciové společnosti, tak při zvyšování jejího základního kapitálu

Např. majetkový vklad do společnosti s ručením omezeným

Zejména platby osobám oprávněným ze zákonů o zmírnění následků majetkových křivd, od nichž organizace kupuje právo na vydání věci podle těchto zákonů

Výdaje představující vklady do fundací (§ 303 až 401 občanského zákoníku) a ústavů (§ 402 až 418 občanského zákoníku).

Výdaje při zakládání nadací (§ 306 až 393 občanského zákoníku) a v jejich prospěch, představující vklady [§ 310 písm. d) a § 327 až 333] a zvýšení nadační jistiny a nadačního kapitálu (§ 334 odst. 1 a § 342 a 343).

Výdaje při zakládání nadačních fondů (§ 394 až 401 občanského zákoníku) a v jejich prospěch, představující vklady [§ 396 odst. 1 písm. d)] a dary (§ 398 odst. 1).

Výdaje při zakládání ústavů (§ 402 až 418 občanského zákoníku) a v jejich prospěch, představující vklady [§ 405 odst. 1 písm. c)].

Vymezení jednotlivých subjektů je obdobné jako v seskupeních položek 52, 53 a 54

Investiční transfery bankám (zákon č. 21/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů), pojišťovnám (zákon č. 363/1999 Sb. ve znění pozdějších předpisů) a spořitelním a úvěrním družstvům (zákon č. 87/1995 Sb. ve znění pozdějších předpisů) kromě těch, které patří na položku 6314. Patří sem i investiční transfery těmito subjekty zřízeným školským právnickým osobám, tj. osobám podle § 124 až 140 školského zákona (zákona č. 561/2004 Sb. ve znění pozdějších předpisů).

Investiční transfery fyzickým osobám vyvíjejícím podnikatelskou nebo jinou samostatnou výdělečnou činnost kromě činnosti finanční. Patří sem i investiční transfery těmito fyzickými osobami zřízeným školským právnickým osobám, tj. osobám podle § 124 až 140 školského zákona (zákona č. 561/2004 Sb. ve znění pozdějších předpisů).

Investiční transfery subjektům zřízeným podle zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění zákona č. 458/2016 Sb. (veřejným obchodním společnostem, komanditním společnostem, společnostem s ručením omezeným, akciovým společnostem a družstvům) a dalších předpisů jako právnické osoby vyvíjející podnikatelskou nebo jinou samostatnou výdělečnou činnost kromě činnosti finanční s výjimkou transferů, které patří na položky 6315 a 6316. Patří sem i investiční transfery těmito právnickými osobami zřízeným školským právnickým osobám, tj. osobám podle § 124 až 140 školského zákona (zákona č. 561/2004 Sb. ve znění pozdějších předpisů).

Investiční transfery akciovým společnostem, které jsou bankami nebo vykonávají obdobnou činnost jako banky a které jsou převážně vlastněny státem, a institucím zřízeným zákonem, které vykonávají obdobnou činnost jako banky a hospodaří s majetkem státu. Patří sem zejména investiční transfery Českomoravské záruční a rozvojové bance, Exportní garanční a pojišťovací společnosti a České exportní bance (zákon č.58/1995 Sb. ve znění pozdějších předpisů). Patří sem i investiční transfery školským právnickým osobám, tj. osobám podle § 124 až 140 školského zákona (zákona č. 561/2004 Sb. ve znění pozdějších předpisů), pokud by byly těmito subjekty zřízeny.

Investiční transfery Podpůrnému a garančnímu rolnickému a lesnickému fondu, Správě železniční dopravní cesty a Vinařskému fondu. Patří sem i investiční transfery školským právnickým osobám, tj. osobám podle § 124 až 140 školského zákona (zákona č. 561/2004 Sb. ve znění pozdějších předpisů), pokud by byly těmito subjekty zřízeny.

Investiční transfery akciovým společnostem a společnostem s ručením omezeným, v nichž mají alespoň poloviční podíl [§ 31 až 33 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích)] obce nebo kraje a které mají oprávnění k poskytování zdravotnických služeb [§ 15 odst. 1 písm. a) a § 19 odst. 2 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách)], je-li v tomto oprávnění mezi formami zdravotní péče [§ 19 odst. 2 písm. b) a § 6] uvedena lůžková péče (§ 9).

(1) Investiční transfery fundacím (nadacím a nadačním fondům, § 303 až 401 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník) a ústavům (§ 402 až 418 občanského zákoníku).

(2) Investiční transfery společnostem založeným podle zákona o obecně prospěšných společnostech (zákona č. 248/1995 Sb. ve znění pozdějších předpisů), jestliže se tímto zákonem, zrušeným novým občanským zákoníkem, i nadále řídí (§ 3050 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník). Patří sem i investiční transfery školským právnickým osobám, tj. osobám podle § 124 až 140 školského zákona (zákona č. 561/2004 Sb. ve znění pozdějších předpisů), zřízeným obecně prospěšnými společnostmi.

(1) Investiční transfery spolkům (§ 214 až 302 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník).

(2) Patří sem i investiční transfery školským právnickým osobám, tj. osobám podle § 124 až 140 školského zákona (zákona č. 561/2004 Sb. ve znění pozdějších předpisů), zřízeným spolky.

(3) Na položku 6322 patří i investiční transfery zájmovým sdružením právnických osob založeným podle § 20f a násl. zrušeného zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (§ 3050 věta první zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník) včetně investičních transferů tzv. euroregionům, jsou-li spolky nebo zájmovými sdruženími právnických osob se sídlem v České republice.

Investiční transfery církvím a náboženským společnostem registrovaným podle zákona o církvích a náboženských společnostech (zákona č. 3/2002 Sb. ve znění pozdějších předpisů). Patří sem i investiční transfery jimi zřízeným školským právnickým osobám, tj. osobám podle § 124 až 140 školského zákona (zákona č. 561/2004 Sb. ve znění pozdějších předpisů).

(1) Patří sem investiční transfery, nejsou-li zařaditelné na některou jinou položku z podseskupení položek 632.

(2) Na položku 6329 patří i investiční transfery Hospodářské komoře České republiky (§ 2 odst. 1 zákona č. 301/1992 Sb., o Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky) a Agrární komoře České republiky (§ 2 odst. 2 téhož zákona) a jejich členským okresním (obvodním) a regionálním komorám (§ 3 zákona č. 301/1992 Sb., ve znění zákona č. 121/1993 Sb.).

Investiční transfery jiným veřejným rozpočtům územní úrovně než obcím a krajům, v současné době dobrovolným svazkům obcí

Investiční transfery, které správci kapitol státního rozpočtu, kraje, obce a dobrovolné svazky obcí poskytují příspěvkovým organizacím, jichž jsou zřizovateli, s výjimkou investičních transferů, které kraje, obce a dobrovolné svazky obcí poskytují zřízeným příspěvkovým organizacím z peněžních prostředků, které za tím účelem obdržely od jiného veřejného rozpočtu (ty patří na položku 6356). Patří sem zejména individuální a systémové dotace na financování programů a akcí, které svým příspěvkovým organizacím poskytují správci kapitol státního rozpočtu [§ 54 odst. 1 písm. b) zákona č. 218/2000 Sb.], s výjimkou částí dotací určených na výdaje, které se v rámci akcí na pořízení nebo technické zhodnocení hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku (§ 12 odst. 1 zákona č. 218/2000 Sb., ve znění zákona č. 501/2012 Sb.) vynakládají na něco jiného než na pořízení dlouhodobého majetku a nadlimitní technické zhodnocení, a s výjimkou dotací na podlimitní technické zhodnocení; tyto dotace a části dotací patří na položku 5336.

Investiční transfery školským právnickým osobám, tj. osobám podle § 124 až 140 školského zákona (zákona č. 561/2004 Sb. ve znění pozdějších předpisů), zřízeným Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, kraji, obcemi a dobrovolnými svazky obcí. Investiční transfery školským právnickým osobám zřízeným jinými právnickými osobami nebo fyzickými osobami patří na položky, na které patří investiční transfery jejich zřizovatelům (položky z podseskupení 631 a 632 a položku 6352).

Investiční transfery veřejným výzkumným institucím, tj. osobám zřízeným státem, krajem nebo obcí podle zákona č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích.

Investiční transfery, které kraje, obce a dobrovolné svazky obcí poskytují příspěvkovým organizacím, jichž jsou zřizovateli, z peněžních prostředků z transferů, které za tím účelem obdržely z veřejného rozpočtu od jiného subjektu. Na položku 6356 zařazují obce, dobrovolné svazky obcí a kraje transfery svým příspěvkovým organizacím, u kterých plní úlohu prostředníků.

Na tuto položku zařazuje organizační složka státu nespotřebovanou část peněžních prostředků, které převedla na příjmový účet státního rozpočtu z rezervního fondu a o které překročila rozpočet výdajů na financování reprodukce majetku (§ 50 odst. 2 zákona č. 218/2000 Sb., ve znění zákonů č. 28/2008 Sb., č. 501/2012 Sb. a č. 25/2015 Sb.) při jejím vrácení z výdajového účtu státního rozpočtu do tohoto fondu (§ 50 odst. 2 věta třetí zákona č. 218/2000 Sb., ve znění zákona č. 501/2012 Sb.). Položku nepoužijí organizační složky státu, které nespotřebovanou část peněžních prostředků převádějí zpět do rezervního fondu přímo z příjmového účtu.

Na tuto položku zařazuje organizační složka státu nespotřebovanou část peněžních prostředků, které převedla na příjmový účet státního rozpočtu z fondu kulturních a sociálních potřeb a o které překročila rozpočet výdajů na financování reprodukce majetku (§ 50 odst. 2 zákona č. 218/2000 Sb. ve znění zákonů č. 28/2008 Sb., č. 501/2012 Sb. a č. 25/2015 Sb.) při jejím vrácení z výdajového účtu státního rozpočtu do tohoto fondu (§ 50 odst. 2 věta třetí zákona č. 218/2000 Sb., ve znění zákona č. 501/2012 Sb.). Položku nepoužijí organizační složky státu, které nespotřebovanou část peněžních prostředků převádějí zpět do fondu kulturních a sociálních potřeb přímo z příjmového účtu.

Na tuto položku zařazují statutární města [§ 4 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů] peněžní prostředky, které převádějí ze svých bankovních účtů na bankovní účty svých městských obvodů nebo městských částí, které nemají právní osobnost (§ 20 odst. 2 téhož zákona), jakožto investiční dotace na jejich činnost. Patří na ni i peněžní prostředky, které tyto městské obvody a městské části převádějí ze svých bankovních účtů na bankovní účty statutárních měst, kterých jsou součástí, jestliže se takové převody povahy investičních transferů vyskytnou. Na tuto položku patří i investiční převody mezi hlavním městem Prahou a jejími městskými částmi (§ 3 odst. 1 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů).

Zahrnuje transfery poskytované "v obecném zájmu" v rámci dotačních programů fyzickým osobám, které nejsou podnikatelskými subjekty obdobně jako v případě položky 5493, ale na investiční účely

Vymezení jednotlivých subjektů je obdobné jako v seskupeních položek 52, 53 a 54.

Investiční půjčené peněžní prostředky bankám (zákon č. 21/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů), pojišťovnám (zákon č. 363/1999 Sb. ve znění pozdějších předpisů) a spořitelním a úvěrním družstvům (zákon č. 87/1995 Sb. ve znění pozdějších předpisů) kromě těch, které patří na položku 6414.

Investiční půjčené peněžní prostředky akciovým společnostem, které jsou bankami nebo vykonávají obdobnou činnost jako banky a které jsou převážně vlastněny státem, a institucím zřízeným zákonem, které vykonávají obdobnou činnost jako banky a hospodaří s majetkem státu. Patří sem zejména neinvestiční transfery Českomoravské záruční a rozvojové bance, Exportní garanční a pojišťovací společnosti a České exportní bance (zákon č. 58/1995 Sb. ve znění pozdějších předpisů). Patří sem i investiční půjčené peněžní prostředky školským právnickým osobám, tj. osobám podle § 124 až 140 školského zákona (zákona č. 561/2004 Sb. ve znění pozdějších předpisů), pokud by byly těmito subjekty zřízeny.

Investiční půjčené peněžní prostředky Podpůrnému a garančnímu rolnickému a lesnickému fondu, Správě železniční dopravní cesty a Vinařskému fondu. Patří sem i investiční půjčené peněžní prostředky školským právnickým osobám, tj. osobám podle § 124 až 140 školského zákona (zákona č. 561/2004 Sb. ve znění pozdějších předpisů), pokud by byly těmito subjekty zřízeny.

Na tuto položku patří rezervy investičních a ostatních kapitálových výdajů. Je určena jen pro rozpočtování rezerv na investiční výdaje, skutečnost se zatřídí v souladu s druhovou povahou výdaje

Investiční a ostatní kapitálové výdaje nezařaditelné do jiných položek třídy 6.

Na položky třídy 8 patří pohyby bankovních účtů (připsání peněžních prostředků na tyto účty a odepsání peněžních prostředků z nich) peněžních fondů, na které se podle § 1 odst. 1 vyhlášky rozpočtová skladba vztahuje, mající povahu přijetí peněžních prostředků za účelem úhrady schodku obdržených z půjček a jiných zdrojů, do kterých mají být vráceny (včetně obdržených za prodej vlastních dluhopisů), utržených za prodej akcií nebo jiných součástí majetku pořízených z dočasně volných prostředků peněžního fondu s úmyslem později je se ziskem prodat a inkasovaných jakožto splátky peněžních prostředků půjčených jiným subjektům za účelem jejich zhodnocení a povahu vydání peněžních prostředků za účelem jejich zhodnocení převedených jiným subjektům jakožto půjčky nebo jiné peněžní prostředky určené k vrácení (včetně převedených jakožto cena za koupi cizích dluhopisů) nebo jakožto cena za koupi akcií nebo jiných součástí majetku pořizovaných z dočasně volných prostředků peněžního fondu s úmyslem později je se ziskem prodat a vydávaných jakožto splátky vypůjčených peněžních prostředků. Za tato přijetí a vydání se nepovažují pohyby účtů řízení likvidity státní pokladny Ministerstva financí. Tyto účty jsou používány v rámci souhrnných účtů státní pokladny a rozpočtové skladbě nepodléhají. Přijetí peněžních prostředků se na položky třídy 8 zapisuje plusem a vydání minusem s výjimkou zápisu převodů, které mají povahu oprav převodů již provedených, jako jsou například převody mezi vlastními účty, vratky mylných plateb (položka 8300) a převody kursových zisků obsažených v přijatých platbách v kapitole Státní dluh z účtu pro řízení státního dluhu na příjmový účet této kapitoly (položka 2143) a převody z jejího výdajového účtu na účet pro řízení státního dluhu k uhrazení kursové ztráty vzniklé při vydání z tohoto účtu (položka 5142).

(1) Na položky seskupení položek 81 patří přijetí peněžních prostředků, které je třeba vrátit, od tuzemských fyzických a právnických osob. Patří na ně i přijetí peněžních prostředků obdržených prostřednictvím tuzemských vypořádacích systémů cenných papírů (§ 82 a násl. zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů), i když pocházejí od zahraničních osob. Na položky, jejichž čísla končí číslicemi 5 a 6, se zařazují rozdíly stavů bankovních účtů (stav ke dni 1. ledna minus stav k výkazovému dni) kromě těch, na kterých se soustřeďují půjčené peněžní prostředky od zahraničních osob či peněžní prostředky obdržené prostřednictvím zahraničních vypořádacích systémů cenných papírů. Tuzemskou fyzickou osobou se rozumí fyzická osoba, která je státním občanem České republiky, a tuzemskou právnickou osobou právnická osoba, která má sídlo na území České republiky. Peněžními prostředky, které je třeba vrátit, se rozumějí peněžní prostředky obdržené na základě smlouvy nebo jiného právního jednání, z kterých vyplývá, že obdrženou částku má ten, kdo ji obdržel, povinnost v určité lhůtě nebo na požádání vrátit, například zapůjčenou částku (§ 2390 až 2394 občanského zákoníku), nebo má povinnost vrátit její předem stanovenou část nebo částku vyšší, například jmenovitou hodnotu dluhopisu (§ 2 odst. 1 zákona č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění zákona č. 172/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb. a zákona č. 137/2014 Sb.), jeli rozdílná od jeho emisního kursu (§ 520 odst. 2 občanského zákoníku).

(2) Na položky seskupení položek 81 patří též vydání splátek peněžních prostředků obdržených podle odstavce 1.

Na položky podseskupení položek 811 patří přijetí peněžních prostředků, které je třeba vrátit do jednoho roku, vydání peněžních prostředků, které představují toto vracení (splátky), vydání peněžních prostředků za účelem jejich zhodnocení, jestliže se přijetí zhodnocené částky předpokládá do jednoho roku, přijetí takto zhodnocených peněžních prostředků a vzrůst nebo pokles stavů bankovních účtů krátkodobých prostředků. Bankovními účty krátkodobých prostředků se rozumějí platební účty [§ 2 odst. 1 písm. b) zákona č. 370/2017 Sb., o platebním styku] a účty, na které se přijímají peněžní prostředky, které mají být do roka vráceny, z kterých se toto vracení provádí a z kterých se vydávají peněžní prostředky s tím, že budou do roka vráceny

Přijetí výnosů z prodeje krátkodobých dluhopisů. Na tuto položku se zařazuje částka nominální hodnoty prodaných dluhopisů. Je-li částka, za niž se dluhopisy prodaly, očištěná o alikvotní úrokový výnos, vyšší než částka nominální hodnoty, zařadí se rozdíl mezi oběma částkami na položku 2141; jde-li o státní dluhopisy a prodává je tedy Ministerstvo financí, převede ministerstvo částku rozdílu na příslušný příjmový účet státního rozpočtu a při odepsání z účtu tržeb z prodeje státních dluhopisů ji zařadí na stejnou položku jako částku, za niž se dluhopisy prodaly, a tím ji sníží na částku nominální hodnoty prodaných dluhopisů. Obdobně se postupuje i při vypořádání alikvotního úrokového výnosu. Je-li částka, za niž se prodaly dluhopisy, očištěná o alikvotní úrokový výnos, nižší, zařadí se rozdíl na položku 5141; jde-li o státní dluhopisy a prodává je tedy Ministerstvo financí, převede ministerstvo částku rozdílu z příslušného výdajového účtu státního rozpočtu na účet, na nějž tržby z prodeje státních dluhopisů inkasuje, při odepsání z výdajového účtu ji zařadí na položku 5141 a při připsání na účet tržeb z prodeje státních dluhopisů na stejnou položku jako částku, za niž se dluhopisy prodaly, a tím ji zvýší na částku nominální hodnoty prodaných dluhopisů. Zápis na tuto položku představuje zvýšení financování (+), jsou ale možné i opačné zápisy.

Úhrady (úmor) závazku z vlastních krátkodobých dluhopisů. Jde o vydání, které představuje převod na účet subjektu, který dluhopisy vydané organizací (státem, územním samosprávným celkem) koupil a jemuž se splácejí, nebo na účet subjektu, který jeho pohledávky spravuje (nejde o převody mezi vlastními bankovními účty organizace za účelem soustředění částky na tyto splátky, ty patří na položku 8300). Na tuto položku se zařazuje částka nominální hodnoty splatných dluhopisů. Je-li v případě zpětných odkupů částka, za niž byly dluhopisy odkoupeny, očištěná o alikvotní úrokový výnos, nižší než částka nominální hodnoty, zařadí se rozdíl mezi oběma částkami na položku 2141; jde-li o státní dluhopisy a odkupuje je tedy Ministerstvo financí, převede ministerstvo částku rozdílu na příslušný příjmový účet státního rozpočtu a při odepsání z účtu, z něhož jsou vydávány prostředky na úhradu zpětných odkupů státních dluhopisů, ji zařadí na stejnou položku jako částku, za niž byly dluhopisy odkoupeny, a tím ji sníží na částku nominální hodnoty prodaných dluhopisů. Je-li částka, za niž se prodaly dluhopisy, očištěná o alikvotní úrokový výnos, vyšší, zařadí se rozdíl na položku 5141; jde-li o státní dluhopisy a odkupuje je tedy Ministerstvo financí, převede ministerstvo částku rozdílu z příslušného výdajového účtu státního rozpočtu na účet, z něhož vydává prostředky na úhradu zpětných odkupů státních dluhopisů, při odepsání z výdajového účtu ji zařadí na položku 5141 a při připsání na účet úhrad zpětných odkupů státních dluhopisů na stejnou položku jako částku, za niž se dluhopisy prodaly, a tím ji zvýší na částku nominální hodnoty prodaných dluhopisů. Z výdajů státního rozpočtu se též převede alikvotní úrokový výnos ze zpětných odkupů, tj. část kupónu státních dluhopisů naběhlého za období od poslední výplaty kupónu do data odkoupení příslušné části (tranše) emise dluhopisu. V případě, že k výplatě kupónu ještě nedošlo, jedná se o část naběhlého kupónu od data vydání první části emise dluhopisu do okamžiku zpětného odkupu. Tento naběhlý úrok hradí emitent investorovi za období, kdy držel dluhopis, ale nebude mu za něj vyplacen kupón. Zápis na tuto položku představuje snížení financování (-), jsou ale možné i opačné zápisy.

Přijetí peněžních prostředků, které je třeba do jednoho roku vrátit, podle úvěrových smluv a jiných právních aktů, které stanoví, že ten, kdo je přijal, je povinen je do roka vrátit. Na tuto položku nepatří peněžní prostředky utržené za prodej vlastních dluhopisů, ty patří na položku 8111. Přijetí krátkodobých půjčených peněžních prostředků na tuto položku představuje zvýšení financování (+), jsou ale možné i opačné zápisy

Uhrazení dříve přijatých půjčených peněžních prostředků ve smyslu položky 8113. Jde o vydání, které představuje převod na účet subjektu, který organizaci (státu, územnímu samosprávnému celku) peněžní prostředky formou úvěru nebo půjčky půjčil a jemuž se splácejí (nejde o převody mezi vlastními bankovními účty organizace za účelem soustředění částky na tyto splátky, ty patří na položku 8300). Zápis na tuto položku představuje snížení financování (-), jsou ale možné i opačné zápisy.

(1) Na tuto položku patří změny stavu krátkodobých prostředků na bankovních účtech mezi počátkem a koncem výkazního období. Je jí rozdíl mezi stavem krátkodobých prostředků na bankovních účtech na počátku období a jejich stavem na jeho konci. V případě jaderného účtu jsou jí výdaje na činnost Správy úložišť radioaktivních odpadů snížené o částku, kterou tato správa vrátila na jaderný účet jakožto nevyčerpané prostředky předcházejícího roku (§ 113 odst. 2 zákona č. 263/2016 Sb., atomový zákon). Zvýšení stavu prostředků od počátku do konce období představuje snížení financování na této položce (snižuje hodnotu této položky). Snížení stavu prostředků od počátku do konce období představuje zvýšení financování na této položce (zvyšuje hodnotu této položky). Použití této položky nepředstavuje účetní operaci; {{odstavec}}Položka se v účetnictví neobjeví. Změna stavu prostředků na účtech se zjišťuje k výkazovým dnům a uvádí ve finančním výkaze [bod 9.2 písm. e) přílohy č. 3, bod 3.1 písm. d) přílohy č. 5 a bod 7 přílohy č. 6 vyhlášky č. 5/2014 Sb.].

(2) Na položku se zařazují změny stavů bankovních účtů státního rozpočtu a bankovních účtů, které v souvislosti se státním rozpočtem vede Ministerstvo financí, s výjimkou bankovních účtů, jejichž příjmy a výdaje tvoří kapitolu Operace státních finančních aktiv (§ 10 odst. 5 zákona č. 218/2000 Sb., ve znění zákona č. 320/2002 Sb.); ty se zařazují na položku 8116. Jsou to příjmové a výdajové účty státního rozpočtu [§ 3 písm. h) bod 1 rozpočtových pravidel], účty státních finančních aktiv (bod 2 téhož písmene) spojené s obsluhou a umořováním státního dluhu (účty státních finančních aktiv s výjimkou účtů státních finančních aktiv, jejichž příjmy a výdaje tvoří kapitolu OSFA), a účty pro řízení státního dluhu (bod 3 téhož písmene s výjimkou účtů pro řízení likvidity státní pokladny a účtů, jejichž zdrojem jsou dlouhodobé úvěry ze zahraničí), a to včetně účtů, které Ministerstvo financí za tímto účelem zřizuje jinde než v České národní bance. Z jaderného účtu na položku 8115 patří jen výdaje na činnost Správy úložišť radioaktivních odpadů snížené o částku, kterou tato správa vrátila na jaderný účet jakožto nevyčerpané prostředky předcházejícího roku (§ 113 odst. 2 zákona č. 263/2016 Sb., atomový zákon). Územní samosprávné celky a státní fondy na tuto položku zařazují změny stavů veškerých svých bankovních účtů pro krátkodobé tuzemské peněžní prostředky a organizační složky státu změny stavů svých bankovních účtů rezervních fondů.

(3) Je-li na konci výkazního období stav prostředků na bankovních účtech peněžního fondu v úhrnu záporný a na počátku výkazního období byl v úhrnu kladný, částka snížení stavu prostředků se rozdělí na částku snížení vlastních prostředků (částka kreditního zůstatku na počátku výkazního období) a částku vypůjčených prostředků (částka debetního zůstatku na konci výkazního období); jeli na konci výkazního období tento stav záporný a na jeho počátku byl také záporný, ale vyšší než na konci, nebo byl nulový, považuje se celá částka snížení debetního zůstatku za částku vypůjčených prostředků. Na položku 8115 se zařadí (plusem) jen částka snížení vlastních prostředků, zatímco částka vypůjčených prostředků se zařadí (plusem) na položku 8905. Používá-li se položka 8115 pro zatřídění změny stavu prostředků na jednom nebo několika bankovních účtech, které samy netvoří peněžní fond, rozděluje se částka snížení stavu prostředků na částku snížení vlastních prostředků a částku vypůjčených prostředků jen v případě, že debetní zůstatek tohoto účtu nebo těchto účtů nebo snížení debetního zůstatku tohoto účtu nebo těchto účtů jsou způsobeny přijetím peněžních prostředků z jiného peněžního fondu (nejsou kryty zvýšením stavu prostředků na jiných bankovních účtech téhož peněžního fondu), například jsou způsobeny přijetím kontokorentního úvěru. Snížením debetního zůstatku se rozumí změna stavu účtu z nuly na zápornou částku nebo ze záporné částky na částku ještě nižší.

(4) Je-li na konci výkazního období stav prostředků na bankovních účtech peněžního fondu v úhrnu kladný a na počátku výkazního období byl v úhrnu záporný, částka zvýšení stavu prostředků se rozdělí na částku zvýšení vlastních prostředků (částka kreditního zůstatku na konci výkazního období) a částku úhrady vypůjčených prostředků (částka debetního zůstatku na počátku výkazního období); je-li na konci výkazního období tento stav záporný nebo nulový a na jeho počátku byl záporný a nižší než na konci, považuje se celá částka zvýšení debetního zůstatku za částku úhrady vypůjčených prostředků. Na položku 8115 se zařadí (minusem) jen částka zvýšení vlastních prostředků, zatímco částka úhrady vypůjčených prostředků se zařadí (minusem) na položku 8905. Používá-li se položka 8115 pro zatřídění změny stavu prostředků na jednom nebo několika bankovních účtech, které samy netvoří peněžní fond, rozděluje se částka zvýšení stavu prostředků na částku zvýšení vlastních prostředků a částku úhrady vypůjčených prostředků jen v případě, že odstranění nebo zvýšení debetního zůstatku tohoto účtu nebo těchto účtů jsou způsobeny úhradou peněžních prostředků vypůjčených od jiného peněžního fondu (nejsou způsobeny snížením stavu prostředků na jiných bankovních účtech téhož peněžního fondu), například jsou způsobeny splácením kontokorentního úvěru. Zvýšením debetního zůstatku se rozumí změna stavu účtu ze záporné částky na vyšší zápornou částku (v absolutní hodnotě nižší), například z -200 Kč na -100 Kč, nebo až na nulu

(1) Položku používá jen Ministerstvo financí, a to pro změny stavů bankovních účtů, které vede v souvislosti se státním rozpočtem a jejichž změny stavů jsou vyloučeny z položky 8115. Jsou to změny stavů bankovních účtů státních finančních aktiv, jejichž příjmy a výdaje tvoří kapitolu Operace státních finančních aktiv (§ 10 odst. 5 rozpočtových pravidel). Z jaderného účtu na položku 8116 patří změny jeho stavů s odečtením výdajů, které z něj byly vynaloženy na činnost Správy úložišť radioaktivních odpadů, snížené o částku, kterou tato správa vrátila na jaderný účet jakožto nevyčerpané prostředky předcházejícího roku (§ 113 odst. 2 zákona č. 263/2016 Sb., atomový zákon). Změnou stavů účtů se rozumí změna stavu prostředků na bankovních účtech mezi počátkem a koncem výkazního období (rozdíl stavu prostředků na příslušných účtech na počátku a na konci tohoto období). Zvýšení stavu prostředků od počátku do konce období představuje snížení financování na této položce (snižuje hodnotu této položky). Snížení stavu prostředků od počátku do konce období představuje zvýšení financování na této položce (zvyšuje hodnotu této položky). Použití této položky nepředstavuje účetní operaci; položka se v účetnictví neobjeví. Změna stavu prostředků na účtech se zjišťuje k výkazovým dnům a uvádí ve finančním výkaze [bod 9.2 písm. e) přílohy č. 3, bod 3.1 písm. d) přílohy č. 5 a bod 7 přílohy č. 6 vyhlášky č. 5/2014 Sb.].

(2) Pro změny stavů bankovních účtů zařazovaných na tuto položku, které na počátku nebo konci výkazního období vykazovaly debetní zůstatek, platí obdobně odstavce 3 a 4 náplně položky 8115.

Na tuto položku patří příjmy z prodeje cizích nakoupených krátkodobých dluhopisů a akcií na tuzemském finančním trhu pořízených za účelem řízení likvidity a příjmy z dalších operací, jejichž účelem je zhodnocení dočasně volných peněžních prostředků. Nepoužije se pro nákupy cenných papírů, realizované jako akt rozpočtové politiky, kde prvotním smyslem je pomoc danému subjektu nebo aktivní účast na řízení tohoto subjektu (v tom případě se použijí položky seskupení 62 nebo 56, příp. 64). Nepoužije se ani pro poskytnuté půjčené peněžní prostředky a jejich splátky, jejichž smyslem byla cílená podpora daného subjektu (zejména půjčené peněžní prostředky - návratné výpomoci - vlastním zřízeným nebo založeným organizacím, apod. - tyto půjčené peněžní prostředky se zařadí na seskupení 56, příp. 64). Tuto položku a vůbec rozpočtovou skladbu nepoužívají účty řízení likvidity státní pokladny Ministerstva financí, které jsou používány v rámci souhrnných účtů státní pokladny. Na tuto položku patří uvedená přijetí a vydání peněžních prostředků, pokud nepatří na položku 8417.

Jde o opačnou (výdajovou) položku k položce 8117. Patří na ni vydání dočasně volných peněžních prostředků mající povahu jejich investování k dosažení zisku (aktivní řízení likvidity) a jiná vydání související s dalšími operacemi, jejichž účelem je zhodnocení těchto prostředků. Jde o vydání peněžních prostředků za účelem jejich zhodnocení v krátkodobém časovém úseku, zejména půjčení peněžních prostředků za účelem získání úrokových výnosů (úroky se pak zařadí na položku 2141 a přijetí splátek půjčených peněžních prostředků na položku 8117) a nákup cizích krátkodobých dluhopisů či akcií za účelem jejich prodeje za vyšší cenu (částka, za niž se pak tyto dluhopisy nebo akcie prodají, se zařadí na položku 8117, a to celá tato částka a bez ohledu na to, zda skutečně byla vyšší než cena, za niž se tyto dluhopisy nebo akcie koupily; územní samosprávné celky však mohou na položku 8117 zařadit částku, za niž byly dluhopisy či akcie koupeny, a rozdíl mezi částkou, za niž byly prodány, a touto částkou, je-li kladný, na položku 2149, a je-li záporný, na položku 5149). Nerozhoduje, zda organizace peněžní prostředky takto vydává za situace, kdy její hospodaření vykazuje přebytek; na tuto položku patří vydání peněžních prostředků za účelem jejich zhodnocení i v případě, že hospodaření organizace vykazuje schodek nebo je vyrovnané. Tuto položku a vůbec rozpočtovou skladbu nepoužívají účty řízení likvidity státní pokladny Ministerstva financí, které jsou používány v rámci souhrnných účtů státní pokladny. Na tuto položku patří uvedená přijetí a vydání peněžních prostředků, pokud nepatří na položku 8418.

Na položky podseskupení položek 812 patří přijetí peněžních prostředků, které je třeba vrátit za dobu přesahující jeden rok, vydání peněžních prostředků, které představují toto vracení (splátky), vydání peněžních prostředků za účelem jejich zhodnocení, jestliže se přijetí zhodnocené částky předpokládá za dobu přesahující jeden rok, přijetí takto zhodnocených peněžních prostředků a vzrůst nebo pokles stavů bankovních účtů dlouhodobých prostředků. Bankovními účty dlouhodobých prostředků se rozumějí účty, na které se přijímají peněžní prostředky, které mají být vráceny později než za rok, z kterých se toto vracení provádí a z kterých se vydávají peněžní prostředky s tím, že budou vráceny později než za rok

Přijetí výnosů z prodeje dlouhodobých dluhopisů. Na tuto položku se zařazuje částka nominální hodnoty prodaných dluhopisů. Je-li částka, za niž se dluhopisy prodaly, očištěná o alikvotní úrokový výnos, vyšší než částka nominální hodnoty, zařadí se rozdíl mezi oběma částkami na položku 2141; jde-li o státní dluhopisy a prodává je tedy Ministerstvo financí, převede ministerstvo částku rozdílu na příslušný příjmový účet státního rozpočtu a při odepsání z účtu tržeb z prodeje státních dluhopisů ji zařadí na stejnou položku jako částku, za niž se dluhopisy prodaly, a tím ji sníží na částku nominální hodnoty prodaných dluhopisů. Obdobně se postupuje i při vypořádání alikvotního úrokového výnosu. Je-li částka, za niž se prodaly dluhopisy, očištěná o alikvotní úrokový výnos, nižší, zařadí se rozdíl na položku 5141; jde-li o státní dluhopisy a prodává je tedy Ministerstvo financí, převede ministerstvo částku rozdílu z příslušného výdajového účtu státního rozpočtu na účet, na nějž tržby z prodeje státních dluhopisů inkasuje, při odepsání z výdajového účtu ji zařadí na položku 5141 a při připsání na účet tržeb z prodeje státních dluhopisů na stejnou položku jako částku, za niž se dluhopisy prodaly, a tím ji zvýší na částku nominální hodnoty prodaných dluhopisů. Zápis na tuto položku představuje zvýšení financování (+), jsou ale možné i opačné zápisy.

Úhrady (úmor) závazku z vlastních dlouhodobých dluhopisů. Jde o vydání, které představuje převod na účet subjektu, který dluhopisy vydané organizací (státem, územním samosprávným celkem) koupil a jemuž se splácejí, nebo na účet subjektu, který jeho pohledávky spravuje (nejde o převody mezi vlastními bankovními účty organizace za účelem soustředění částky na tyto splátky, ty patří na položku 8300). Na tuto položku se zařazuje částka nominální hodnoty splatných dluhopisů. Je-li v případě zpětných odkupů částka, za niž byly dluhopisy odkoupeny, očištěná o alikvotní úrokový výnos, nižší než částka nominální hodnoty, zařadí se rozdíl mezi oběma částkami na položku 2141; jde-li o státní dluhopisy a odkupuje je tedy Ministerstvo financí, převede ministerstvo částku rozdílu na příslušný příjmový účet státního rozpočtu a při odepsání z účtu, z něhož jsou vydávány prostředky na úhradu zpětných odkupů státních dluhopisů, ji zařadí na stejnou položku jako částku, za niž byly dluhopisy odkoupeny, a tím ji sníží na částku nominální hodnoty prodaných dluhopisů. Je-li částka, za niž se prodaly dluhopisy, očištěná o alikvotní úrokový výnos, vyšší, zařadí se rozdíl na položku 5141; jde-li o státní dluhopisy a odkupuje je tedy Ministerstvo financí, převede ministerstvo částku rozdílu z příslušného výdajového účtu státního rozpočtu na účet, z něhož vydává prostředky na úhradu zpětných odkupů státních dluhopisů, při odepsání z výdajového účtu ji zařadí na položku 5141 a při připsání na účet úhrad zpětných odkupů státních dluhopisů na stejnou položku jako částku, za niž se dluhopisy prodaly, a tím ji zvýší na částku nominální hodnoty prodaných dluhopisů. Z výdajů státního rozpočtu se též převede alikvotní úrokový výnos ze zpětných odkupů, tj. část kupónu státních dluhopisů naběhlého za období od poslední výplaty kupónu do data odkoupení příslušné části (tranše) emise dluhopisu. V případě, že k výplatě kupónu ještě nedošlo, jedná se o část naběhlého kupónu od data vydání první části emise dluhopisu do okamžiku zpětného odkupu. Tento naběhlý úrok hradí emitent investorovi za období, kdy držel dluhopis, ale nebude mu za něj vyplacen kupón. Zápis na tuto položku představuje snížení financování (-), jsou ale možné i opačné zápisy.

Přijetí peněžních prostředků, které je třeba vrátit později než za rok, podle úvěrových smluv a jiných právních aktů, které stanoví, že ten, kdo je přijal, je povinen je vrátit ve lhůtě delší než rok. Na tuto položku nepatří peněžní prostředky utržené za prodej vlastních dluhopisů, ty patří na položku 8121. Zápis na tuto položku představuje zvýšení financování (+), jsou ale možné i opačné zápisy.

Uhrazení dříve přijatých půjčených peněžních prostředků ve smyslu položky 8123. Jde o vydání, které představuje převod na účet subjektu, který organizaci (státu, územnímu samosprávnému celku) peněžní prostředky formou úvěru nebo půjčky půjčil a jemuž se splácejí (nejde o převody mezi vlastními bankovními účty organizace za účelem soustředění částky na tyto splátky, ty patří na položku 8300). Zápis na tuto položku představuje snížení financování (-), jsou ale možné i opačné zápisy.

(1) Na tuto položku patří změna stavu dlouhodobých prostředků na bankovních účtech mezi počátkem a koncem výkazního období. Je jí rozdíl mezi stavem dlouhodobých prostředků na bankovních účtech na počátku období a jejich stavem na jeho konci. Zvýšení stavu prostředků od počátku do konce období představuje snížení financování na této položce (snižuje hodnotu této položky). Snížení stavu prostředků od počátku do konce období představuje zvýšení financování na této položce (zvyšuje hodnotu této položky). Použití této položky nepředstavuje účetní operaci; položka se v účetnictví neobjeví. Změna stavu účtů se zjišťuje k výkazovým dnům a uvádí ve finančním výkaze [bod 9.2 písm. e) přílohy č. 3, bod 3.1 písm. d) přílohy č. 5 a bod 7 přílohy č. 6 vyhlášky č. 5/2014 Sb.].

(2) Pro změny stavů bankovních účtů zařazovaných na tuto položku, které na počátku nebo konci výkazního období vykazovaly debetní zůstatek, platí obdobně odstavce 3 a 4 náplně položky 8115.

Na tuto položku patří příjmy z prodeje cizích nakoupených dlouhodobých dluhopisů a akcií na tuzemském finančním trhu pořízených za účelem řízení likvidity a příjmy z dalších operací, jejichž účelem je zhodnocení dočasně volných peněžních prostředků. Nepoužije se pro nákupy cenných papírů, realizované jako akt rozpočtové politiky, kde prvotním smyslem je pomoc danému subjektu nebo aktivní účast na řízení tohoto subjektu (v tom případě se použijí položky seskupení 62 nebo 56, příp. 64). Nepoužije se ani pro poskytnuté půjčené peněžní prostředky a jejich splátky, jejichž smyslem byla cílená podpora daného subjektu (zejména půjčené peněžní prostředky - návratné výpomoci - vlastním zřízeným nebo založeným organizacím, apod. - tyto půjčené peněžní prostředky se zařadí na seskupení 56, příp. 64). Tuto položku a vůbec rozpočtovou skladbu nepoužívají účty řízení likvidity státní pokladny Ministerstva financí, které jsou používány v rámci souhrnných účtů státní pokladny. Na tuto položku patří uvedená přijetí a vydání peněžních prostředků, pokud nepatří na položku 8427.

Jde o opačnou (výdajovou) položku k položce 8127. Patří na ni vydání dočasně volných peněžních prostředků mající povahu jejich investování k dosažení zisku (aktivní řízení likvidity) a jiná vydání související s dalšími operacemi, jejichž účelem je zhodnocení těchto prostředků. Jde o vydání peněžních prostředků za účelem jejich zhodnocení stejného druhu jako v případě položky 8118, avšak v dlouhodobém časovém úseku. Tuto položku a vůbec rozpočtovou skladbu nepoužívají účty řízení likvidity státní pokladny Ministerstva financí, které jsou používány v rámci souhrnných účtů státní pokladny. Na tuto položku patří uvedená přijetí a vydání peněžních prostředků, pokud nepatří na položku 8428.

(1) Na položky seskupení položek 82 patří přijetí peněžních prostředků, které je třeba vrátit, od cizích fyzických osob (§ 26 odst. 1 věta první a § 28 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém) a cizích právnických osob (§ 26 odst. 1 věta druhá zákona č. 91/2012 Sb. a § 3024 odst. 1 občanského zákoníku). Patří na ně i přijetí peněžních prostředků obdržených prostřednictvím zahraničních vypořádacích systémů cenných papírů, i když pocházejí od tuzemských osob. Na položky, jejichž čísla končí číslicemi 5 a 6, se zařazují rozdíly stavů bankovních účtů (stav ke dni 1. ledna minus stav k výkazovému dni), na kterých se soustřeďují půjčené peněžní prostředky od zahraničních osob či peněžní prostředky obdržené prostřednictvím zahraničních vypořádacích systémů cenných papírů. Peněžními prostředky, které je třeba vrátit, se rozumějí peněžní prostředky obdržené na základě smlouvy nebo jiného právního jednání, z kterých vyplývá, že obdrženou částku má ten, kdo ji obdržel, povinnost v určité lhůtě nebo na požádání vrátit, například zapůjčenou částku (§ 2390 až 2394 občanského zákoníku), nebo má povinnost vrátit její předem stanovenou část nebo částku vyšší, například jmenovitou hodnotu dluhopisu (§ 2 odst. 1 zákona č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění zákona č. 172/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb. a zákona č. 137/2014 Sb.), jeli rozdílná od jeho emisního kursu (§ 520 odst. 2 občanského zákoníku).

(2) Na položky seskupení položek 82 patří též vydání splátek peněžních prostředků obdržených podle odstavce 1.

Na položky podseskupení položek 821 patří přijetí peněžních prostředků, které je třeba vrátit do jednoho roku, vydání peněžních prostředků, které představují toto vracení (splátky), vydání peněžních prostředků za účelem jejich zhodnocení, jestliže se přijetí zhodnocené částky předpokládá do jednoho roku, přijetí takto zhodnocených peněžních prostředků a vzrůst nebo pokles stavů bankovních účtů krátkodobých prostředků. Bankovními účty krátkodobých prostředků se rozumějí platební účty [§ 2 odst. 1 písm. b) zákona č. 370/2017 Sb., o platebním styku] a účty, na které se přijímají peněžní prostředky, které mají být do roka vráceny, z kterých se toto vracení provádí a z kterých se vydávají peněžní prostředky s tím, že budou do roka vráceny

Přijetí výnosů z prodeje krátkodobých dluhopisů. Na tuto položku se zařazuje částka nominální hodnoty prodaných dluhopisů. Je-li částka, za niž se dluhopisy prodaly, očištěná o alikvotní úrokový výnos, vyšší než částka nominální hodnoty, zařadí se rozdíl mezi oběma částkami na položku 2141; jde-li o státní dluhopisy a prodává je tedy Ministerstvo financí, převede ministerstvo částku rozdílu na příslušný příjmový účet státního rozpočtu a při odepsání z účtu tržeb z prodeje státních dluhopisů ji zařadí na stejnou položku jako částku, za niž se dluhopisy prodaly, a tím ji sníží na částku nominální hodnoty prodaných dluhopisů. Obdobně se postupuje i při vypořádání alikvotního úrokového výnosu. Je-li částka, za niž se prodaly dluhopisy, očištěná o alikvotní úrokový výnos, nižší, zařadí se rozdíl na položku 5141; jde-li o státní dluhopisy a prodává je tedy Ministerstvo financí, převede ministerstvo částku rozdílu z příslušného výdajového účtu státního rozpočtu na účet, na nějž tržby z prodeje státních dluhopisů inkasuje, při odepsání z výdajového účtu ji zařadí na položku 5141 a při připsání na účet tržeb z prodeje státních dluhopisů na stejnou položku jako částku, za niž se dluhopisy prodaly, a tím ji zvýší na částku nominální hodnoty prodaných dluhopisů. Zápis na tuto položku představuje zvýšení financování (+), jsou ale možné i opačné zápisy.

Úhrady (úmor) závazku z vlastních krátkodobých dluhopisů. Jde o vydání, které představuje převod na účet subjektu, který dluhopisy vydané organizací (státem, územním samosprávným celkem) koupil a jemuž se splácejí, nebo na účet subjektu, který jeho pohledávky spravuje (nejde o převody mezi vlastními bankovními účty organizace za účelem soustředění částky na tyto splátky, ty patří na položku 8300). Na tuto položku se zařazuje částka nominální hodnoty splatných dluhopisů. Je-li v případě zpětných odkupů částka, za niž byly dluhopisy odkoupeny, očištěná o alikvotní úrokový výnos, nižší než částka nominální hodnoty, zařadí se rozdíl mezi oběma částkami na položku 2141; jde-li o státní dluhopisy a odkupuje je tedy Ministerstvo financí, převede ministerstvo částku rozdílu na příslušný příjmový účet státního rozpočtu a při odepsání z účtu, z něhož jsou vydávány prostředky na úhradu zpětných odkupů státních dluhopisů, ji zařadí na stejnou položku jako částku, za niž byly dluhopisy odkoupeny, a tím ji sníží na částku nominální hodnoty prodaných dluhopisů. Je-li částka, za niž se prodaly dluhopisy, očištěná o alikvotní úrokový výnos, vyšší, zařadí se rozdíl na položku 5141; jde-li o státní dluhopisy a odkupuje je tedy Ministerstvo financí, převede ministerstvo částku rozdílu z příslušného výdajového účtu státního rozpočtu na účet, z něhož vydává prostředky na úhradu zpětných odkupů státních dluhopisů, při odepsání z výdajového účtu ji zařadí na položku 5141 a při připsání na účet úhrad zpětných odkupů státních dluhopisů na stejnou položku jako částku, za niž se dluhopisy prodaly, a tím ji zvýší na částku nominální hodnoty prodaných dluhopisů. Z výdajů státního rozpočtu se též převede alikvotní úrokový výnos ze zpětných odkupů, tj. část kupónu státních dluhopisů naběhlého za období od poslední výplaty kupónu do data odkoupení příslušné části (tranše) emise dluhopisu. V případě, že k výplatě kupónu ještě nedošlo, jedná se o část naběhlého kupónu od data vydání první části emise dluhopisu do okamžiku zpětného odkupu. Tento naběhlý úrok hradí emitent investorovi za období, kdy držel dluhopis, ale nebude mu za něj vyplacen kupón. Zápis na tuto položku představuje snížení financování (-), jsou ale možné i opačné zápisy

Přijetí peněžních prostředků, které je třeba do jednoho roku vrátit, podle úvěrových smluv a jiných právních aktů, které stanoví, že ten, kdo je přijal, je povinen je do roka vrátit. Na tuto položku nepatří peněžní prostředky utržené za prodej vlastních dluhopisů, ty patří na položku 8211. Zápis na tuto položku představuje zvýšení financování (+), jsou ale možné i opačné zápisy

Uhrazení dříve přijatých půjčených peněžních prostředků ve smyslu položky 8213. Jde o vydání, které představuje převod na účet subjektu, který organizaci (státu, územnímu samosprávnému celku) peněžní prostředky formou úvěru nebo půjčky půjčil a jemuž se splácejí (nejde o převody mezi vlastními bankovními účty organizace za účelem soustředění částky na tyto splátky, ty patří na položku 8300). Zápis na tuto položku představuje snížení financování (-), jsou ale možné i opačné zápisy.

(1) Na tuto položku patří změna stavu krátkodobých prostředků na bankovních účtech mezi počátkem a koncem výkazního období. Je jí rozdíl mezi stavem krátkodobých prostředků na bankovních účtech na počátku období a jejich stavem na jeho konci. Zvýšení stavu prostředků od počátku do konce období představuje snížení financování na této položce (snižuje hodnotu této položky). Snížení stavu prostředků od počátku do konce období představuje zvýšení financování na této položce (zvyšuje hodnotu této položky).

(2) Použití této položky nepředstavuje účetní operaci; položka se v účetnictví neobjeví. Změna stavu účtů se zjišťuje k výkazovým dnům a uvádí ve finančním výkaze [bod 9.2 písm. e) přílohy č. 3, bod 3.1 písm. d) přílohy č. 5 a bod 7 přílohy č. 6 vyhlášky č. 5/2014 Sb.].

(3) Ministerstvo financí na tuto položku zařazuje změny stavů všech bankovních účtů pro krátkodobé peněžní prostředky ze zahraničí kromě těch, jejichž zdrojem jsou dlouhodobé úvěry ze zahraničí [Ministerstvo financí tyto úvěry převádí na svůj běžný účet (platební účet), jehož peněžní prostředky mají krátkodobou povahu]; ty zařazuje na položku 8216.

(4) Pro změny stavů bankovních účtů zařazovaných na tuto položku, které na počátku nebo konci výkazního období vykazovaly debetní zůstatek, platí obdobně odstavce 3 a 4 náplně položky 8115.

(1) Položku používá Ministerstvo financí pro změny stavu běžného účtu (platebního účtu), na který přijímá a z nějž převádí peněžní prostředky od Evropské investiční banky, které představují dlouhodobé úvěry od této banky. Vyskytne-li se podobný bankovní účet i u jiné organizace než u Ministerstva financí, zařadí se změny jeho stavů též na tuto položku. Územní rozpočty tuto položku nepoužijí. Změnou stavů účtů se rozumí změna stavu prostředků na bankovních účtech mezi počátkem a koncem výkazního období (rozdíl stavu prostředků na příslušných účtech na počátku a na konci tohoto období). Zvýšení stavu prostředků od počátku do konce období představuje snížení financování na této položce (snižuje hodnotu této položky). Snížení stavu prostředků od počátku do konce období představuje zvýšení financování na této položce (zvyšuje hodnotu této položky). Použití této položky nepředstavuje účetní operaci; položka se v účetnictví neobjeví. Změna stavů účtů se zjišťuje k výkazovým dnům a uvádí ve finančním výkaze [bod 9.2 písm. e) přílohy č. 3, bod 3.1 písm. d) přílohy č. 5 a bod 7 přílohy č. 6 vyhlášky č. 5/2014 Sb.].

(2) Pro změny stavů bankovních účtů zařazovaných na tuto položku, které na počátku nebo konci výkazního období vykazovaly debetní zůstatek, platí obdobně odstavce 3 a 4 náplně položky 8115.

Na tuto položku patří příjmy z prodeje cizích nakoupených krátkodobých dluhopisů a akcií na zahraničním finančním trhu pořízených za účelem řízení likvidity a příjmy z dalších operací, jejichž účelem je zhodnocení dočasně volných peněžních prostředků. Nepoužije se pro nákupy cenných papírů, realizované jako akt rozpočtové politiky, kde prvotním smyslem je pomoc danému subjektu nebo aktivní účast na řízení tohoto subjektu (v tom případě se použijí položky seskupení položek 62 nebo 56, příp. 64). Nepoužije se ani pro poskytnutí půjčených peněžních prostředků a jejich splátky, jejichž smyslem byla cílená podpora daného subjektu (tyto půjčené peněžní prostředky se zařadí na seskupení položek 56, příp. 64). Tuto položku a vůbec rozpočtovou skladbu nepoužívají účty řízení likvidity státní pokladny Ministerstva financí, které jsou používány v rámci souhrnných účtů státní pokladny.

Jde o opačnou (výdajovou) položku k položce 8217. Patří na ni vydání dočasně volných peněžních prostředků mající povahu jejich investování k dosažení zisku (aktivní řízení likvidity) a jiná vydání související s dalšími operacemi, jejichž účelem je zhodnocení těchto prostředků. Jde o vydání peněžních prostředků za účelem jejich zhodnocení v krátkodobém časovém úseku stejného druhu jako v případě položky 8118, avšak ve vztahu k zahraničí. Tuto položku a vůbec rozpočtovou skladbu nepoužívají účty řízení likvidity státní pokladny Ministerstva financí, které jsou používány v rámci souhrnných účtů státní pokladny.

Na položky podseskupení položek 822 patří přijetí peněžních prostředků, které je třeba vrátit za dobu přesahující jeden rok, s výjimkou jejich přijetí podle úvěrových smluv, vydání peněžních prostředků, které představují toto vracení (splátky), vydání peněžních prostředků za účelem jejich zhodnocení, jestliže se přijetí zhodnocené částky předpokládá za dobu přesahující jeden rok, přijetí takto zhodnocených peněžních prostředků a vzrůst nebo pokles stavů bankovních účtů dlouhodobých prostředků. Bankovními účty dlouhodobých prostředků se rozumějí účty, na které se přijímají peněžní prostředky, které mají být vráceny později než za rok, z kterých se toto vracení provádí a z kterých se vydávají peněžní prostředky s tím, že budou vráceny později než za rok.

Přijetí výnosů z prodeje dlouhodobých dluhopisů. Na tuto položku se zařazuje částka nominální hodnoty prodaných dluhopisů. Je-li částka, za niž se dluhopisy prodaly, očištěná o alikvotní úrokový výnos, vyšší než částka nominální hodnoty, zařadí se rozdíl mezi oběma částkami na položku 2141; jde-li o státní dluhopisy a prodává je tedy Ministerstvo financí, převede ministerstvo částku rozdílu na příslušný příjmový účet státního rozpočtu a při odepsání z účtu tržeb z prodeje státních dluhopisů ji zařadí na stejnou položku jako částku, za niž se dluhopisy prodaly, a tím ji sníží na částku nominální hodnoty prodaných dluhopisů. Obdobně se postupuje i při vypořádání alikvotního úrokového výnosu. Je-li částka, za niž se prodaly dluhopisy, očištěná o alikvotní úrokový výnos, nižší, zařadí se rozdíl na položku 5141; jde-li o státní dluhopisy a prodává je tedy Ministerstvo financí, převede ministerstvo částku rozdílu z příslušného výdajového účtu státního rozpočtu na účet, na nějž tržby z prodeje státních dluhopisů inkasuje, při odepsání z výdajového účtu ji zařadí na položku 5141 a při připsání na účet tržeb z prodeje státních dluhopisů na stejnou položku jako částku, za niž se dluhopisy prodaly, a tím ji zvýší na částku nominální hodnoty prodaných dluhopisů. Zápis na tuto položku představuje zvýšení financování (+), jsou ale možné i opačné zápisy.

Úhrady (úmor) závazku z vlastních dlouhodobých dluhopisů. Jde o vydání, které představuje převod na účet subjektu, který dluhopisy vydané organizací (státem, územním samosprávným celkem) koupil a jemuž se splácejí, nebo na účet subjektu, který jeho pohledávky spravuje (nejde o převody mezi vlastními bankovními účty organizace za účelem soustředění částky na tyto splátky, ty patří na položku 8300). Na tuto položku se zařazuje částka nominální hodnoty splatných dluhopisů. Je-li v případě zpětných odkupů částka, za niž byly dluhopisy odkoupeny, očištěná o alikvotní úrokový výnos, nižší než částka nominální hodnoty, zařadí se rozdíl mezi oběma částkami na položku 2141; jde-li o státní dluhopisy a odkupuje je tedy Ministerstvo financí, převede ministerstvo částku rozdílu na příslušný příjmový účet státního rozpočtu a při odepsání z účtu, z něhož jsou vydávány prostředky na úhradu zpětných odkupů státních dluhopisů, ji zařadí na stejnou položku jako částku, za niž byly dluhopisy odkoupeny, a tím ji sníží na částku nominální hodnoty prodaných dluhopisů. Je-li částka, za niž se prodaly dluhopisy, očištěná o alikvotní úrokový výnos, vyšší, zařadí se rozdíl na položku 5141; jde-li o státní dluhopisy a odkupuje je tedy Ministerstvo financí, převede ministerstvo částku rozdílu z příslušného výdajového účtu státního rozpočtu na účet, z něhož vydává prostředky na úhradu zpětných odkupů státních dluhopisů, při odepsání z výdajového účtu ji zařadí na položku 5141 a při připsání na účet úhrad zpětných odkupů státních dluhopisů na stejnou položku jako částku, za niž se dluhopisy prodaly, a tím ji zvýší na částku nominální hodnoty prodaných dluhopisů. Z výdajů státního rozpočtu se též převede alikvotní úrokový výnos ze zpětných odkupů, tj. část kupónu státních dluhopisů naběhlého za období od poslední výplaty kupónu do data odkoupení příslušné části (tranše) emise dluhopisu. V případě, že k výplatě kupónu ještě nedošlo, jedná se o část naběhlého kupónu od data vydání první části emise dluhopisu do okamžiku zpětného odkupu. Tento naběhlý úrok hradí emitent investorovi za období, kdy držel dluhopis, ale nebude mu za něj vyplacen kupón. Zápis na tuto položku představuje snížení financování (-), jsou ale možné i opačné zápisy.

Přijetí peněžních prostředků, které je třeba vrátit později než za rok, podle právních aktů, které stanoví, že ten, kdo je přijal, je povinen je vrátit ve lhůtě delší než rok. Na tuto položku nepatří peněžní prostředky utržené za prodej vlastních dluhopisů, ty patří na položku 8221. Zápis na tuto položku představuje zvýšení financování (+), jsou ale možné i opačné zápisy

Uhrazení dříve přijatých půjčených peněžních prostředků ve smyslu položky 8223. Jde o vydání, které představuje převod na účet subjektu, který organizaci (státu, územnímu samosprávnému celku) peněžní prostředky formou úvěru nebo půjčky půjčil a jemuž se splácejí (nejde o převody mezi vlastními bankovními účty organizace za účelem soustředění částky na tyto splátky, ty patří na položku 8300). Zápis na tuto položku představuje snížení financování (-), jsou ale možné i opačné zápisy.

(1) Na tuto položku patří změna stavu dlouhodobých prostředků na bankovních účtech mezi počátkem a koncem výkazního období. Je jí rozdíl mezi stavem dlouhodobých prostředků na bankovních účtech na počátku období a jejich stavem na jeho konci. Zvýšení stavu prostředků od počátku do konce období představuje snížení financování na této položce (snižuje hodnotu této položky). Snížení stavu prostředků od počátku do konce období představuje zvýšení financování na této položce (zvyšuje hodnotu této položky). Použití této položky nepředstavuje účetní operaci; položka se v účetnictví neobjeví. Změna stavu účtů se zjišťuje k výkazovým dnům a uvádí ve finančním výkaze [bod 9.2 písm. e) přílohy č. 3, bod 3.1 písm. d) přílohy č. 5 a bod 7 přílohy č. 6 vyhlášky č. 5/2014 Sb.].

(2) Pro změny stavů bankovních účtů zařazovaných na tuto položku, které na počátku nebo konci výkazního období vykazovaly debetní zůstatek, platí obdobně odstavce 3 a 4 náplně položky 8115.

Na tuto položku patří příjmy z prodeje cizích nakoupených dlouhodobých dluhopisů a akcií na zahraničním finančním trhu pořízených za účelem řízení likvidity a příjmy z dalších operací, jejichž účelem je zhodnocení dočasně volných peněžních prostředků. Nepoužije se pro nákupy cenných papírů, realizované jako akt rozpočtové politiky, kde prvotním smyslem je pomoc danému subjektu nebo aktivní účast na řízení tohoto subjektu (v tom případě se použijí položky seskupení položek 62 nebo 56, příp. 64). Nepoužije se ani pro přímé poskytnutí půjčených peněžních prostředků a jejich splátky, jejichž smyslem byla cílená podpora daného subjektu (tyto půjčené peněžní prostředky se zařadí na seskupení položek 56, příp. 64). Tuto položku a vůbec rozpočtovou skladbu nepoužívají účty řízení likvidity státní pokladny Ministerstva financí, které jsou používány v rámci souhrnných účtů státní pokladny.

Jde o opačnou (výdajovou) položku k položce 8227. Patří na ni vydání dočasně volných peněžních prostředků mající povahu jejich investování k dosažení zisku (aktivní řízení likvidity) a jiná vydání související s dalšími operacemi, jejichž účelem je zhodnocení těchto prostředků. Jde o vydání peněžních prostředků za účelem jejich zhodnocení v dlouhodobém časovém úseku stejného druhu jako v případě položky 8128, avšak ve vztahu k zahraničí. Tuto položku a vůbec rozpočtovou skladbu nepoužívají účty řízení likvidity státní pokladny Ministerstva financí, které jsou používány v rámci souhrnných účtů státní pokladny.

Tato položka je určena jen pro zařazování pohybů (příjmů, resp. přijetí a výdajů, resp. vydání) na účtech Ministerstva financí pro řízení státního dluhu. Patří na ni pohyby, které se nedají zařadit na jiné položky třídy 8. Jsou to zejména převody mezi těmito účty navzájem s výjimkou těch, které patří na položky 8301 a 8302. Vydání z jednoho účtu se na tuto položku zařazuje v záporné hodnotě a přijetí na druhý účet v kladné. Vydání a přijetí se vzájemně vynulují. Patří sem i mylné platby (jejich přijetí se zařazuje v kladné hodnotě a poukázání přijaté částky oprávněnému příjemci v záporné), které na tyto účty přicházejí (mylné platby, které přicházejí na jiné účty, jejichž přijetí a vydání se třídí podle rozpočtové skladby, a které nelze blíže identifikovat, patří na položku 2328). Na tuto položku patří i přijetí nakoupených deviz na devizové účty.

Na tuto položku patří převody z běžného účtu (platebního účtu) Ministerstva financí, na který ministerstvo přijímá a z nějž převádí peněžní prostředky od Evropské investiční banky, na účet hospodaření státního rozpočtu, jakož i převody opačné

Tuto položku stejně jako položky 8300 a 8301 používá jen Ministerstvo financí, a to pro operace na bankovních účtech státních finančních aktiv, jejichž příjmy a výdaje tvoří kapitolu Operace státních finančních aktiv (§ 10 odst. 5 rozpočtových pravidel), s výjimkou aktivního financování zařazeného na seskupení položek 84. Používá ji též pro záznam těchto operací na účtu hospodaření státního rozpočtu

Na tuto položku patří přijetí, případně vydání peněžních prostředků popsaná v náplni položky 8113, jestliže bankovními účty, na které jsou připisovány nebo z kterých jsou odepisovány, jsou jaderný účet (§ 115 až 117 zákona č. 263/2016 Sb., atomový zákon, ve znění zákona č. 403/2020 Sb.) nebo zvláštní účet rezervy důchodového pojištění (§ 36 odst. 3 rozpočtových pravidel).

Na tuto položku patří vydání, případně přijetí peněžních prostředků popsaná v náplni položky 8114, jestliže bankovními účty, na které jsou připisovány nebo z kterých jsou odepisovány, jsou jaderný účet (§ 115 až 117 zákona č. 263/2016 Sb., atomový zákon, ve znění zákona č. 403/2020 Sb.) nebo zvláštní účet rezervy důchodového pojištění (§ 36 odst. 3 rozpočtových pravidel).

Na tuto položku patří přijetí a vydání peněžních prostředků popsaná v náplni položky 8117, jestliže bankovními účty, na které jsou připisovány nebo z kterých jsou odepisovány, jsou jaderný účet (§ 115 až 117 zákona č. 263/2016 Sb., atomový zákon, ve znění zákona č. 403/2020 Sb.) nebo zvláštní účet rezervy důchodového pojištění (§ 36 odst. 3 rozpočtových pravidel).

Na tuto položku patří přijetí a vydání peněžních prostředků popsaná v náplni položky 8118, jestliže bankovními účty, na které jsou připisovány nebo z kterých jsou odepisovány, jsou jaderný účet (§ 115 až 117 atomového zákona) nebo zvláštní účet rezervy důchodového pojištění (§ 36 odst. 3 rozpočtových pravidel).

Na tuto položku patří přijetí a vydání peněžních prostředků popsaná v náplni položky 8127, jestliže bankovními účty, na které jsou připisovány nebo z kterých jsou odepisovány, jsou jaderný účet (§ 115 až 117 atomového zákona) nebo zvláštní účet rezervy důchodového pojištění (§ 36 odst. 3 rozpočtových pravidel).

Na tuto položku patří přijetí a vydání peněžních prostředků popsaná v náplni položky 8128, jestliže bankovními účty, na které jsou připisovány nebo z kterých jsou odepisovány, jsou jaderný účet (§ 115 až 117 atomového zákona) nebo zvláštní účet rezervy důchodového pojištění (§ 36 odst. 3 rozpočtových pravidel).

Položka se může využít u územních samosprávných celků. Jsou-li např. u obcí zabezpečovány i příjmy a výdaje podnikatelské činnosti na stejný běžný účet jako hlavní činnost, nepoužije se na ně druhová skladba tříd 1 - 6, ale zaznamenávají se na tuto položku - výdaje se záporným znaménkem, příjmy s kladným. Pro zajištění transparentnosti výdajů na podnikatelskou činnost je však potřebné namísto používání této opravné položky zřídit i u obcí zvláštní bankovní účet pro podnikatelskou činnost a jeho prostřednictvím realizovat příslušné příjmy a výdaje (bez použití rozpočtové skladby). Tato položka je proto určena jen pro obce, které dosud nepřešly na sledování příjmů a výdajů z podnikatelské činnosti na odděleném bankovním účtu.

(1) Položku používá Ministerstvo financí a organizace, které se rozhodly nepoužívat při korunovém účtování o devizových účtech pevný kurs. Používají ji při přepočtu stavů bankovních účtů vedených v cizí měně, jsou-li takové účty součástí příslušného peněžního fondu (bankovního účtu nebo soustavy bankovních účtů), na koruny. Změna stavu bankovního účtu v cizí měně od začátku roku do výkazového dne, která se označuje položkami 8115, 8116, 8125, 8215, 8216 nebo 8225, se vyjadřuje v kursu platném dne 1. ledna (vypočítá se jako rozdíl stavu tohoto účtu k výkazovému dni v kursu platném dne 1. ledna a jeho stavu ke dni 1. ledna v tomtéž kursu). Položkou 8902 se označí rozdíl mezi úhrnem pohybů (součtem částek přijetí peněžních prostředků vyjadřovaných v kladné hodnotě a částek vydání vyjadřovaných v záporné hodnotě) tohoto bankovního účtu a uvedenou změnou jeho stavu.

(2) Stejně jako použití položek 8115, 8116, 8125, 8215, 8216, 8225 a 8905 nepředstavuje ani použití položky 8902 účetní operaci zobrazující pohyb bankovního účtu. Uvádí se jen ve finančním výkaze [bod 9.2 písm. e) přílohy č. 3, bod 3.1 písm. d) přílohy č. 5 a bod 7 přílohy č. 6 vyhlášky č. 5/2014 Sb.].

(1) Použití této položky nepředstavuje stejně jako použití položek 8115, 8116, 8125, 8215, 8216, 8225 a 8902 účetní operaci zobrazující pohyb bankovního účtu, použije se jen pro

zaznamenávání částek podle odstavce 2 a při účtování o částkách kontokorentního úvěru. Výše této položky se zjišťuje k výkazovým dnům a uvádí ve finančním výkaze obdobně jako výše sedmi uvedených položek [bod 9.2 písm. e) přílohy č. 3, bod 3.1 písm. d) přílohy č. 5 a bod 7 přílohy č. 6 vyhlášky č. 5/2014 Sb.].

(2) Na tuto položku patří částky, kterými se kryje schodek státního rozpočtu nebo jiného veřejného rozpočtu či peněžního fondu (bankovního účtu nebo soustavy bankovních účtů) používajícího rozpočtovou skladbu nebo jeho část, avšak které se do tohoto rozpočtu či fondu nepřevádějí. Ve státním rozpočtu to jsou částky z účtů uvedených v § 3 písm. h) bodech 4 až 16 rozpočtových pravidel (peněžní prostředky státní pokladny).

(3) Mimo státní rozpočet, jehož účty spolu s účty, které kryjí jeho schodek, nemohou jako celek mít debetní zůstatek, se na tuto položku zařazují v případě peněžních fondů (bankovního účtu nebo soustavy bankovních účtů), jejichž účty vede banka jiná než Česká národní banka, částky, kterými banka tyto účty úvěruje (kontokorentní úvěr).

(4) V účetnictví se položka použije při účtování o částkách kontokorentního úvěru [při jejich převodu z účtu, který odpovídá bankovnímu základnímu běžnému účtu (základnímu platebnímu účtu) obcí, krajů a dobrovolných svazků obcí, na účet krátkodobých úvěrů nebo při přímém účtování na tomto účtu].

(5) Změna debetního zůstatku bankovního účtu se na položku 8905 zaznamená jen v případě, že představuje částku poskytnutou bankou, která účet vede, nebo částku z jiných zdrojů mimo peněžní fond, jehož je účet součástí. Je-li vyvolána opačnou změnou stavu jiného bankovního účtu téhož peněžního fondu, na položku 8905 se nezaznamená a projeví se na položce 8115, 8116, 8125, 8215, 8216 nebo 8225 (odstavce 3 a 4 náplně položky 8115).

Programy podpory rozvoje a restrukturalizace zemědělské produkce. Patří sem formy podpory privatizovaných hospodářství, jako je rekonstrukce a modernizace hospodářství, zúrodnění a kultivace zemědělské půdy, podpora rozvoje zpracovatelských podniků, podpora udržení genetického potenciálu, rozvoje informatiky apod. Patří sem i správní výdaje institucí, jestliže jsou určeny výlučně k zabezpečování těchto programů. Patří sem náklady státu (obce) na provoz vlastních zařízení. Nepatří sem zejména formy podpory, jejichž prioritou je zachování určitého objemu, ceny a příjmů ze zemědělské produkce, které patří do pododdílu 102.

Podpora méně příznivých oblastí, zvyšování kvality a revitalizace půdy a další činnosti ve vztahu k zemědělskému půdnímu fondu, vč. podpory vodního hospodářství a ostatních složek v zemědělské a lesnické krajině, dále aktivity podílející se na udržování krajiny.

Podpora podnikatelských záměrů, restrukturalizace zemědělského podnikání a finálního užití zemědělské produkce.

Udržování a zlepšování genetického potenciálu hospodářských zvířat, osiv a sádí: nákup genetického potenciálu, šlechtění a plemenitba hospodářských zvířat, udržování genových rezerv, přirozená plemenitba, kontrola užitkovosti, kontrola dědičnosti, testování užitkových vlastností a zdraví, rozvoj šlechtitelské a semenářské činnosti.

Ozdravování hospodářských zvířat s cílem ozdravit chovy od vybraných chorob a nákaz, podpora ozdravování polních a speciálních plodin, realizace opatření stanovených příslušným územním orgánem v karanténě rostlin, likvidace ohnisek výskytu karanténních a zvláště nebezpečných organismů užitkovým rostlinám. Zahrnuje i nezbytná opatření ke zmírnění rizik vzniku ohnisek nebezpečných nákaz u volně žijící zvěře. Pod zvláštní veterinární péčí se rozumí jiná než správní činnost, např. činnost charakteru veřejných útulků pro domácí zvířata. Zahrnuje i činnosti k plošné deratizaci, hubení komárů apod.

Činnosti nespecifikované v předchozích {{odstavec}}Paragrafech. Patří sem mj. informatika a poradenství, programy obnovy vesnice a udržení venkovského osídlení. Nepatří sem aktivity, kde je prvotní funkcí ochrana a tvorba životního prostředí, které se klasifikují do oddílu 37. Patří sem naopak příspěvky občanským sdružením působícím v zemědělství a potravinářství (s výjimkou sdružení, u kterých je financován přenesený výkon státní správy, a které patří do pododdílu 106).

Výdaje související s politikou regulace objemu a ceny zemědělské produkce. Z pozice státního rozpočtu sem patří transfery Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu, z pozice tohoto fondu výdaje spojené s nákupy zemědělských komodit, objem subvencí k podpoře vývozu, veškeré vedlejší náklady spojené s těmito operacemi (skladování, doprava, prodej, pojištění, úroky z úvěru apod.). Patří sem i vlastní výdaje na činnosti Státního zemědělského intervenčního fondu.

Regulace trhu s jinými komoditami než uvedenými v předchozích paragrafech pododdílu, společné činnosti neoddělitelné na předchozí paragrafy (společná režie, správa apod.)

Podpora pěstební činnosti, řešení důsledků vnějších vlivů (imisí a hmyzích škůdců) na hospodaření v lesích bez ohledu na kategorii lesa či imisní pásmo (v imisních oblastech, ostatních oblastech se zvláštním režimem hospodaření, v lesích drobných vlastníků).

Podpora ostatních vybraných činností, nespadá-li do ostatních paragrafů tohoto pododdílu.

Správní činnost v lesním hospodářství, např. Ústav pro hospodářskou úpravu lesů.

Podpora mimoprodukčních funkcí lesa mající celospolečenský význam, jako např. práce lesnicko-technických meliorací a hrazení drobných vodních toků - bystřin, výstavba a údržba lesních cest, svážnic a chodníků v lesích se zvláštním režimem hospodaření, protierozní a protilavinová opatření, ochrana a zvelebování chovů ohrožených druhů zvířat, zvelebování myslivosti v celospolečenském zájmu, ochrana ustupujících a ohrožených druhů lesních dřevin, protipožární ochrana v lesích, mimořádná opatření při přemnožení hmyzích škůdců a chorob, ostatní práce celospolečenského významu, lesní stráž, myslivecká stráž. Nepatří sem činnosti související s lesnickým výzkumem (1082).

Činnosti nezařazené v předchozích paragrafech, např. i výdaje na činnost lesnických organizací nemající charakter státní správy.

Zahrnuje i výdaje na správu v lesním hospodářství, nejde-li je oddělit a zařadit na § 1036.

Vlastní činnost Ministerstva zemědělství (včetně úseku lesního hospodářství a nejde-li oddělit, pak i vodního hospodářství).

Vlastní činnost regionálních orgánů Ministerstva zemědělství a ostatní orgány správy v zemědělství (např. Státní veterinární správa, Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, Státní rostlinolékařská správa, Ústav pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv, Státní zemědělská a potravinářská inspekce, Česká plemenářská inspekce).

Činnost zvláštních orgánů správy zemědělského majetku.

Vlastní činnost ostatních organizací pověřených správou v zemědělství a lesním hospodářství, včetně činnosti Státního pozemkového úřadu (zákona č. 503/2012 Sb., ve znění pozdějších předpisů) a nákladů pozemkových úprav.

Včetně např. podpory obnovy lesů určených pro lesnický výzkum.

Spadají sem příspěvky mezinárodním organizacím (např. FAO), výdaje na mezinárodní semináře a podobné akce mezinárodní spolupráce.

Nespecifikovatelné výdaje podle jiných paragrafů, ale i příspěvky občanským sdružením, pokud by přesahovaly rámec § 1019 nebo 1039.

Činnosti, programy, podpory pro průmyslová odvětví (vč. energetiky), stavebnictví, obchod a služby.

Zahlazování následků hornické činnosti.

Patří sem i výdaje k podpoře používání jiných paliv než uhlí, lignitu, rašeliny, ropy a zemního plynu, zejména alkoholu, biomasy, dříví a dřevního odpadu.

Rozvod elektrické energie.

Pára, horká voda a horký vzduch.

Přímé dotace, úrokové bonifikace, prémie, dotace organizacím poskytujících garance, pojištění a výhodné úvěry pro export.

Veškeré nepřímé formy podpor a činností pro zahraniční obchod, jako jsou výstavy, veletrhy a komerční akce pořádané v zahraničí, poradenství a informace pro zahraniční obchod apod.

Vlastní činnost Ministerstva průmyslu a obchodu, Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, Energetického regulačního úřadu a Českého báňského úřadu.

Činnost ostatních orgánů správy jako např. Puncovního úřadu, České obchodní inspekce a Státní energetické inspekce.

Patří sem i příjmy (např. z pokut) spojené s činností stavebních úřadů.

Spadají sem příspěvky mezinárodním organizacím, výdaje na mezinárodní semináře a podobné akce mezinárodní spolupráce.

Patří sem i příspěvky profesním sdružením a svazům, nelze-li je blíže specifikovat na bližší Paragrafy.

Zahrnuje i dálniční a silniční mosty.

Činnosti spojené se správou, údržbou, opravami, technickou obnovou a výstavbou dálnic a jejich součástí.

Činnosti spojené se správou, údržbou (včetně zimní údržby), opravami, technickou obnovou a výstavbou silniční sítě a jejích součástí, včetně komunálních komunikací.

Zahrnuje i výdaje spojené se správou, údržbou a výstavbou apod. chodníků, odstavných ploch, parkovišť a cyklistických stezek.

Dotace veřejné silniční dopravě (meziměstská i městská) či její přímé provozování. Patří sem zejména činnosti autobusové dopravy. Zahrnuje i cenové dotace (zlevněné žákovské jízdné apod.). Na tento paragraf nepatří výdaje, které se zařazují na paragrafy 2292, 2293 a 2295.

Zahrnuje např. i výdaje spojené s dopravním značením, odtahem vraků a jiných předmětů bránících silniční dopravě.

Použije se jen, jde-li o činnosti výstavby, technické obnovy a správy vodních cest, konané primárně za účelem řešení podmínek vodní dopravy, jinak se činnosti spojené s údržbou říčních toků zahrnují do oddílu 23.

Přímé provozování či dotace k provozování vnitrozemské plavby, tj. poskytováním dopravních služeb.

Patří sem např. platba příspěvku ke studiu námořního povolání v zahraničí.

Vedle celostátních drah zahrnuje regionální dráhy, vlečky a speciální dráhy (např. metro).

Zahrnuje činnosti spojené s výstavbou, technickou obnovou, opravami, řízením a správou železničních drah, včetně drážních staveb - mostů, tunelů apod., zahrnuje provozní a investiční dotace na tyto činnosti.

Činnosti spojené s přímým provozováním veřejné železniční dopravy, tj. poskytováním dopravních služeb. Provozní i investiční dotace drahám (i cenové povahy). Neinvestiční dotace na podporu kombinované dopravy se zatřídí na § 3793. Na tento paragraf nepatří výdaje, které se zařazují na paragrafy 2293, 2294 a 2295.

Nákup a obnova drážních vozidel vyjma vozidel používaných pro kombinovanou dopravu a ostatní dráhy (viz § 3793 pro kombinovanou dopravu a § 2271 pro ostatní dráhy).

Výstavba, technická obnova, správa a provoz letišť.

Činnosti spojené se zabezpečením letového provozu, nákup, technická obnova a údržba techniky s tím spojené.

Činnosti spojené s přímým provozováním civilní letecké dopravy, tj. poskytováním dopravních služeb.

Činnost Ministerstva dopravy (§ 17 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění zákonů č. 272/1996 Sb. a č. 517/2002 Sb.) a Úřadu pro přístup k dopravní infrastruktuře (zákon č. 320/2016 Sb.).

Činnost např. Úřadu pro civilní letectví, Drážního úřadu a Státní plavební správy a Drážní inspekce.

Zahrnuje činnosti spojené s výstavbou, technickou obnovou, opravami, řízením a správou drah, včetně drážních staveb a mostů. Zahrnuje lanové dráhy (visuté i ostatní), tramvaje a trolejbusy.

Činnosti spojené s přímým provozováním dopravy ostatními drahami, tj. poskytováním dopravních služeb. Zahrnuje lanové dráhy (visuté i ostatní), tramvaje a trolejbusy.

Zahrnuje jinde nespecifikované dráhy, např. důlní, průmyslové a přenosné, lyžařské vleky apod.

Spadají sem příspěvky mezinárodním organizacím, výdaje na mezinárodní semináře a podobné akce mezinárodní spolupráce.

(1) Na tento paragraf zařazují Ministerstvo dopravy, kraje a obce výdaje podle smluv o veřejných službách v přepravě cestujících (§ 8, 9 a 23 zákona č. 194/2010 Sb., o veřejných službách v přepravě cestujících a o změně dalších zákonů, ve znění zákona č. 135/2016 Sb.) veřejnou linkovou dopravou [§ 2 odst. 7 písm. a) zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění zákonů č. 150/2000 Sb. a č. 119/2012 Sb.]. Jsou to kompenzace dopravcům podle § 23 zákona č. 194/2010 Sb., které v druhovém třídění patří na příslušné položky transferů (seskupení položek 52 a 53).

(2) Zařazují na něj i své přímé výdaje na zajištění dopravní obslužnosti veřejnou linkovou dopravou, poskytují-li veřejné služby v přepravě cestujících samy (§ 8 odst. 1 zákona č. 194/2010 Sb.).

(3) Kraje a obce na něj zařazují i výdaje na převody peněžních prostředků právnickým osobám pověřeným plněním úkolů při zřizování a organizaci integrovaných veřejných služeb v přepravě cestujících (§ 6 odst. 2 zákona č. 194/2010 Sb.), jsou-li tyto peněžní prostředky určeny na dopravní obslužnost veřejnou linkovou dopravou.

(4) Ministerstvo dopravy, kraje a obce na tento paragraf zařazují i transfery, které jejich příjemci mají povinnost použít na výdaje na dopravní obslužnost veřejnou linkovou dopravou.

(5) Kraje nebo obce na tento paragraf zařazují peněžní převody krajům nebo obcím, které pro ně zajišťují obslužnost linkovou dopravou a požadují po nich úhradu výdajů nebo jejich části, které kraje nebo obce na tento účel vynaložily. Z hlediska druhového jde o transfery.

Na tento paragraf zařazují kraje a obce výdaje na dopravní obslužnost jinou než podle zákona č. 194/2010 Sb., o veřejných službách v přepravě cestujících a o změně dalších zákonů, ve znění zákonů č. 135/2016 Sb. a č. 183/2017 Sb. Jsou to výdaje na dopravní obslužnost leteckou a vodní a jiné výdaje na dopravní obslužnost než výdaje podle paragrafů 2292, 2294 a 2295. Na tento paragraf se zařazují i výdaje na kompenzace provozovatelům vodní dopravy (část VI zákona č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších předpisů) při zajišťování veřejných služeb v přepravě cestujících ve vnitrozemské plavbě [§ 1 odst. 2 zákona č. 194/2010 Sb. a čl. 1 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1370/2007].

(1) Na tento paragraf zařazují Ministerstvo dopravy, kraje a obce výdaje podle smluv o veřejných službách v přepravě cestujících (§ 8, 9 a 23 zákona č. 194/2010 Sb., o veřejných službách v přepravě cestujících a o změně dalších zákonů, ve znění zákona č. 135/2016 Sb.) veřejnou drážní osobní dopravou (§ 24 odst. 2 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění zákona č. 23/2000 Sb.) železniční (včetně metra), tramvajovou, trolejbusovou a lanovou (§ 1 zákona č. 266/1994 Sb., ve znění zákonů č. 191/2006 Sb., č. 181/2006 Sb., č. 377/2009 Sb. a č. 134/2011 Sb. Jsou to kompenzace dopravcům podle § 23 zákona č. 194/2010 Sb., které v druhovém třídění patří na příslušné položky transferů (seskupení položek 52 a 53).

(2) Zařazují na něj i své přímé výdaje na zajištění dopravní obslužnosti drážní osobní dopravou, poskytují-li veřejné služby v přepravě cestujících samy (§ 8 odst. 1 zákona č. 194/2010 Sb.).

(3) Kraje a obce na něj zařazují i výdaje na převody peněžních prostředků právnickým osobám pověřeným plněním úkolů při zřizování a organizaci integrovaných veřejných služeb v přepravě cestujících (§ 6 odst. 2 zákona č. 194/2010 Sb.), jsou-li tyto peněžní prostředky určeny na dopravní obslužnost drážní osobní dopravou.

(4) Ministerstvo dopravy, kraje a obce na tento paragraf zařazují i transfery, které jejich příjemci mají povinnost použít na výdaje na dopravní obslužnost drážní osobní dopravou.

(5) Kraje nebo obce na tento paragraf zařazují peněžní převody krajům nebo obcím, které pro ně zajišťují obslužnost drážní dopravou a požadují po nich úhradu výdajů nebo jejich části, které kraje nebo obce na tento účel vynaložily. Z hlediska druhového jde o transfery.

(1) Na tento paragraf zařazují Ministerstvo dopravy, kraje a obce výdaje podle smluv o veřejných službách v přepravě cestujících (§ 8, 9 a 23 zákona č. 194/2010 Sb., o veřejných službách v přepravě cestujících a o změně dalších zákonů, ve znění zákona č. 135/2016 Sb.) uzavírané s dopravci provozujícími veřejnou drážní osobní dopravu i veřejnou linkovou dopravu, nelze-li odlišit kompenzace (§ 23 zákona č. 194/2010 Sb.) vztahující se k těmto dvěma druhům veřejné dopravy.

(2) Odstavce 2 až 5 náplní paragrafů 2292 a 2294 platí pro smíšenou dopravní obslužnost obdobně.

Na tento paragraf zařazuje ministerstvo dopravy kompenzace dopravcům z dopadů slev cen nařízených státem.

Činnosti související se zásobováním pitnou vodou, tj. zejména vodárenskou infrastrukturou, veřejnými vodovody, zdroji pitné vody. Zahrnuje i zabezpečení dovozu pitné vody.

Včetně kanalizačních sítí a septiků. Tyto výdaje obecně zahrnují sběr a čistění odpadních vod (ve společných, veřejných i individuálních systémech), tj. odvádění odpadních vod, srážkových vod, kanalizační sítě a čistírny odpadních vod, včetně předčisťování a speciálních provozů pro odpadní vody z určitých průmyslových procesů (např. neutralizační stanice, odfenolovací zařízení, retenční a akumulační nádrže pro řízené vypouštění odpadních vod, septiky).

Činnosti na bázi výrobních technologií a opatření vedoucí k výraznému snížení množství vypouštěného znečištění do vodních toků. Zahrnuje celkovou prevenci, řízení a monitoring znečistění povrchových vod.

Zahrnuje i nakládání s kaly z čistíren odpadních vod.

Podélné úpravy těchto vodních toků (rekonstrukce, výstavba, údržba).

Vodní díla - příčné objekty (jezy, stupně, přehrady) na vodohospodářsky významných tocích.

Činnosti úprav drobných vodních toků a průtočných nádrží včetně péče o přirozená koryta, rekonstrukce, výstavba, údržba.

Činnosti spojené s revitalizací vodních toků, pramenišť a vodních ploch.

Činnosti spojené s neprůtočnými nádržemi, rybníky, náhony, odvodňovacími a závlahovými zařízeními. Na tento paragraf patří i budování tůněk a mokřadů a další činnosti k zadržování vody v krajině, nepatří-li na paragraf 1037.

Činnosti spojené s protierozní ochranou ohrožených území.

Vodní a rybářská stráž.

Při současné skladbě ústřední státní správy zůstane nenaplněna.

Spadají sem příspěvky mezinárodním organizacím, výdaje na mezinárodní semináře a podobné akce mezinárodní spolupráce.

Patří sem činnost Českého telekomunikačního úřadu.

Spadají sem příspěvky mezinárodním organizacím, výdaje na mezinárodní semináře a podobné akce mezinárodní spolupráce.

Patří sem obecná podpora malého a středního podnikání (dotace Českomoravské záruční a rozvojové bance).

Podpora bank, spořitelen, pojišťoven, atd. jako takových, tj. ne např. dotace k podpoře speciálních programů (stavební spoření, penzijní připojištění). Náklady spojené s vyrovnáváním závazků zaniklých bank, které převzal stát.

Rozpočtové vztahy k příspěvkové organizaci Česká geologická služba zřízené Ministerstvem životního prostředí.

Včetně hydrometeorologie.

Činnost Českého úřadu zeměměřického a katastrálního, Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, Úřadu průmyslového vlastnictví.

Činnost např. Úřadu pro normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, Českého metrologického institutu.

Činnost např. katastrálních úřadů, zeměměřických a katastrálních inspektorátů, Zeměměřického úřadu.

Činnost jiných než ústředních orgánů státní správy na úseku správy národního majetku (vyjma zemědělského). Týká se činnosti Fondu národního majetku. Zahrnuje i činnost Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových.

Na tento paragraf patří např. výdaje Státního úřadu inspekce práce a rozpočtové vztahy k příspěvkové organizaci Technická inspekce České republiky zřízené Ministerstvem práce a sociálních věcí.

Činnost mateřských škol kromě mateřských škol uvedených v paragrafu 3112.

Činnost mateřských škol samostatně zřízených pro děti se zdravotním postižením, mateřských škol při zdravotnických zařízeních a mateřských škol při školských zařízeních pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy.

Činnost základních škol neuvedených v paragrafu 3114. Zahrnuje i činnost přípravných tříd.

Činnost základních škol speciálních včetně tříd přípravného stupně, základních škol samostatně zřízených pro žáky se zdravotním postižením, základních škol zřízených při zdravotnických zařízeních a základních škol při školských zařízeních pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy.

Výdaje na první stupeň základních škol (první až pátá třída), lze-li je oddělit. Nelze-li je oddělit, patří na paragraf 3113.

Výdaje na druhý stupeň základních škol (šestá až devátá třída), lze-li je oddělit. Nelze-li je oddělit, patří na paragraf 3113.

Činnost středních škol poskytujících odborně zaměřené vzdělání charakteru středních průmyslových škol, zemědělských škol, obchodních akademií, středních zdravotnických škol, středních vojenských a policejních škol apod.

Činnost středních škol a konzervatoří samostatně zřízených pro žáky se zdravotním postižením a středních škol při školských zařízeních pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy.

Příjmy a výdaje středních škol, v kterých se spojuje více druhů středních škol, jak jsou uvedeny v paragrafech tohoto pododdílu, jestliže je nelze podle těchto druhů rozdělit.

Gymnázia poskytující vzdělávání v oboru sportovní přípravy.

Nepatří sem činnost škol zřízených při zařízeních pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy.

Dětské domovy podle § 12 zákona č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů.

Školská poradenská zařízení.

Činnost vysokých škol včetně poskytovaných stipendií, příspěvků a půjček na studium. Školné na vysokých školách.

Činnost výzkumu, vývoje a inovací na vysokých školách, je-li účetně oddělitelná od běžné činnosti. Příspěvky doktorandům na vysokých školách.

Výdaje na bakalářské studium, lze-li je oddělit. Nelze-li je oddělit, patří na paragraf 3211.

Výdaje na magisterské a doktorské studium, lze-li je oddělit. Nelze-li je oddělit, patří na paragraf 3211.

Ostatní zařízení vykonávající činnost pro vysoké školy.

Střediska volného času a další školská zařízení pro zájmové vzdělávání podle § 111 zákona č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), s výjimkou školních družin a školních klubů (ty patří na paragraf 3143).

Záležitosti uměleckého, jazykového a zájmového vzdělávání jinde neuvedené.

Činnost Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.

Činnost České školní inspekce apod.

Jen výzkum týkající se školství, vzdělávání, nikoliv např. výzkum na vysokých školách, který patří podle zaměření na paragrafy v jiných oddílech (např. 1081, 1082, 2180, 2280 atd.), příp. na 3809.

Spadají sem příspěvky mezinárodním organizacím, výdaje na mezinárodní semináře a podobné akce mezinárodní spolupráce.

Nastudování a veřejné scénické předvádění divadelního umění všech žánrů (včetně hudebně dramatického a tanečního). Pořádání festivalů, přehlídek, seminářů a tvůrčích dílen.

Nastudování a interpretace české a světové hudební tvorby doma i v zahraničí. Pořádání veřejných produkcí, festivalů, cyklů, soutěží a tvůrčích dílen.

Shromažďování, ochrana, vědecké zpracování, využívání a zpřístupňování audiovizuálních archiválií a pozůstalostí významných osobností české kinematografie. Činnost kin. Vědeckovýzkumná práce v oblasti filmu a filmové archivistiky, nelze-li ji oddělit a zařadit na 3380. Spolupráce s domácími a zahraničními institucemi při tvorbě a šíření filmové kultury, prodej a půjčování audiovizuálních materiálů, technická obnova filmů. Periodická, vydavatelská, publikační a distribuční činnost v oblasti filmové kultury.

Práce se čtenářem, péče o knihovní fondy, katalogy, kartotéky a databáze. Poradenská, informační, ediční, výstavní a přednášková činnost. Zpracování a doplňování knihovních fondů a retrokonverze katalogů. Meziknihovní a mezinárodní meziknihovní výpůjční služba. Regionální funkce knihoven. Vydávání osvědčení k vývozu předmětů kulturní hodnoty v oboru a podávání návrhů na prohlášení předmětů kulturní hodnoty za kulturní památky. Nezahrnuje odborné knihovny, katalogy, archivy a databáze zaměřené jako služba jiné funkci (ústředí vědeckých informací, odborné knihovny ministerstev).

Systematická koncepční muzejní a galerijní sbírkotvorná činnost, odborná správa, ošetření, ochrana a bezpečná úschova hmotných dokladů k dějinám, přírodě, společnosti a kultuře. Vědecké zpracování výzkumu, odborných posudků, rešerší a expertiz. Vytváření muzejních a galerijních expozic, tematických výstav samostatně nebo ve spolupráci s jinými institucemi v tuzemsku a v zahraničí. Pořádání konferencí, seminářů, přednáškových cyklů. Zápůjčka sbírkových předmětů muzejní a galerijní hodnoty k účelům studijním a výstavním. Vydávání osvědčení k vývozu předmětů kulturní hodnoty a podávání návrhů na prohlášení předmětů kulturní hodnoty za kulturní památky.

Vydávání divadelních, hudebních, literárních, výtvarných a audiovizuálních děl, (periodických a neperiodických publikací) a nahrávání, výroba a rozmnožování zvukových a zvukově- obrazových záznamů (CD, CD ROM).

Příprava a realizace tuzemských kulturních výstav, jakož i výstav vysílaných do zahraničí a přijímaných ze zahraničí, a to jak formou přímé realizace, tak i formou spoluúčasti na realizaci či formou zadání realizace specializovaným zprostředkovatelským organizacím.

Dokumentační, informační, ediční a výstavní činnost a veřejné činnosti (přednášky, semináře, kulturní večery, výstavy, soutěže) v oblasti profesionálního a neprofesionálního umění a zájmových aktivit (není-li specifikovaná v jiných paragrafech). Činnosti spojené s vedením obecní kroniky.

Koordinace odborné činnosti, vytváření jednotné odborné, metodické, dokumentační a informační základny a technická hlediska ochrany, obnovy a prezentace, výzkumu, průzkumu, evidence a dokumentace památkového fondu. Propagační, publikační, ediční, přednášková a výstavní činnost. Odborná pomoc a dohled nad prováděním komplexní péče o památkový fond. Zavádění informačního systému památkové péče a ochrany movitých kulturních památek a uměleckých předmětů. Péče, udržování, obnova, údržba, restaurování a zpřístupnění umělecky, technicky, historicky a archeologicky významných movitých a nemovitých památek. Vydávání osvědčení k vývozu předmětů sakrální a kultovní povahy a podávání návrhů na prohlášení předmětů kulturní hodnoty za kulturní památky.

Podpora zachování a obnovy nemovitých a movitých kulturních památek a historických částí sídel prohlášených za památkovou rezervaci nebo zónu. Zahrnuje financování kulturních památek ve smyslu zákona č. 20/1987 Sb., v platném znění, a to včetně kulturních památek v obecním vlastnictví. Zahrnuje přitom i účelové dotace a příspěvky organizacím uvedeným v § 3321, ale v tomto případě nad rámec jejich běžného provozu.

Výkup předmětů kulturní hodnoty, přírodnin anebo lidských výtvorů anebo jejich souborů, které jsou významné pro historii, literaturu, umění a vědu.

Zahrnuje výdaje spojené se zachováním a obnovou kulturních, historických a podobných hodnot místního významu, které nejsou vyhlášeny za kulturní památky. Může jít o pořízení, péči a obnovu místních památníků, pamětních míst, pamětních desek, čestných hrobů, ale i např. kapliček apod.

Patří sem kultovní činnosti církví a náboženských společností.

Činnosti spojené s rozhlasovým a televizním vysíláním.

Činnost Ministerstva kultury.

Činnost Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, která je ústředním orgánem státní správy (usnesení Ústavního soudu ze dne 30. 11. 2010 zn. Pl. ÚS 52/04).

Organizovaná, problémově, tematicky a kriticky orientovaná soustava poznávacích činností s cílem získání nových znalostí.

Spadají sem příspěvky mezinárodním organizacím, výdaje na mezinárodní semináře a podobné akce mezinárodní spolupráce.

Zahrnuje i činnost např. sborů pro občanské záležitosti.

Pořízení, technické zhodnocení a údržba sportovních zařízení (§ 2 odst. 5 zákona č. 115/2001 Sb., o podpoře sportu, ve znění zákona č. 230/2016 Sb.), která jsou ve vlastnictví obcí.

Podpora sportovních organizací (§ 2 odst. 2 zákona č. 115/2001 Sb., o podpoře sportu, ve znění zákona č. 230/2016 Sb.), výdaje na konání sportovních akcí, zejména závodů, apod.

Činnost domů dětí a mládeže, stanic mladých techniků, podpora činnosti mládežnických organizací apod., dětská hřiště, zábavní parky a další příjmy a výdaje spojené s využitím volného času dětí a mládeže kromě těch, které patří na paragrafy 3143 a 3233.

Zahrnuje jiné činnosti týkající se zájmové činnosti, využití volného času, apod. než v předchozích paragrafech, mj. i klubová zařízení jiná než pro mládež. Nepatří sem případná podpora profesních sdružení typu advokátní komory, lékařské komory, obchodní komory - ty patří do nespecifikovaných výdajů u příslušného oddílu.

Činnost Národní sportovní agentury. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy tento paragraf nepoužije.

Péče podle § 7 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách).

Činnost ordinací praktických lékařů.

Činnost pracovišť lékařské služby první pomoci. Nepatří sem činnosti zdravotnické záchranné služby, ty patří na paragraf 3533.

Činnost ordinací lékařů-specialistů kromě stomatologů.

Výdaje poskytovatelů zdravotních služeb formou ambulantní péče na péči v mateřství, pokud je lze oddělit.

Péče podle § 9 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách).

Činnost poskytovatelů zdravotních služeb formou lůžkové péče (§ 2 odst. 1 a § 6 a 7 zákona o zdravotních službách), kterými jsou fakultní nemocnice zřizované Ministerstvem zdravotnictví.

Činnost poskytovatelů zdravotních služeb formou lůžkové péče (§ 2 odst. 1 a § 6 a 7 zákona o zdravotních službách), kterými jsou nemocnice neuvedené jinde v pododdílu 352.

Činnost lůžkových zařízení hospicového typu, ve kterých je poskytována paliativní a symptomatická péče osobám v terminálním stadiu (§ 22a zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 340/2006 Sb.).

Činnost poskytovatelů zdravotních služeb, kteří poskytují léčebně preventivní služby pomocí přírodních léčivých zdrojů nebo klimatických podmínek, a ozdravoven a sanatorií.

Činnosti vysoce specializovaných pracovišť akutní péče, zejména kardiocentra, traumacentra a onkologické ústavy.

Patří sem například dětské domovy pro děti do tří let věku (§ 43 a 44 zákona o zdravotních službách), které jsou poskytovateli zdravotních služeb.

Činnost záchranné služby (zákon č. 374/2011 Sb., o zdravotnické záchranné službě, ve znění zákona č. 385/2012 Sb.). Nepatří sem vodní záchranná služba a horská služba.

Doprava nemocných s výjimkou přepravy zdravotnickou záchrannou službou.

Patří sem např. zařízení poskytující péči o dítě do 3 let věku v denním režimu.

Zdravotnické programy, jejichž hlavním cílem je prevence před drogami, alkoholem, nikotinem a jinými návykovými látkami.

Zdravotnické programy, jejichž hlavním cílem je prevence syndromu získaného selhání imunity.

Zdravotnické programy, jejichž hlavním cílem je pomoc zdravotně postiženým a chronicky nemocným.

Zdravotnické programy, jejichž hlavním cílem je poskytování paliativní péče, pokud je lze oddělit.

Zejména prevence kriminality a ostatní zdravotnické programy.

Činnost Státního ústavu pro kontrolu léčiv a krajských hygienických stanic.

Spadají sem příspěvky mezinárodním organizacím a výdaje na mezinárodní semináře a podobné akce za účelem mezinárodní spolupráce. Položka obsahuje i činnosti spojené se zdravotní péčí, jež byla poskytnuta českým občanům mimo Českou republiku, a se zdravotní péčí poskytovanou zahraničním státním příslušníkům v České republice, které jsou hrazeny z veřejných rozpočtů kromě veřejného zdravotního pojištění.

Podpora individuální a případně i družstevní bytové výstavby kromě podpory stavebního spoření a hypotečních úvěrů.

Výdaje na poskytování bydlení, podpora ze strany státu obcím na výstavbu bytů, získávání pozemků pro bytovou výstavbu.

Patří sem sledování příjmů a výdajů z nebytových prostor, které mají obce a kraje ve vlastnictví.

Výdaje organizací, kterými jsou zabezpečovány bytové služby pro vlastní zaměstnance i jiné uživatele, s výjimkou služebních bytů (vojáci, policisté nebo techničtí pracovníci bydlící přímo v organizacích).

Zahrnuje např. výdaje spojené s pořízením staršího bytu.

Nespadají sem pozemní komunikace, vodovodní a kanalizační sítě.

Patří sem i výdaje k podpoře jednotlivých regionů ze strany státu (snížení nezaměstnanosti, rozvoj podnikání ve vybraných regionech apod.).

Činnost Ministerstva pro místní rozvoj.

Státní fond rozvoje bydlení.

Spadají sem příspěvky mezinárodním organizacím, výdaje na mezinárodní semináře a podobné akce mezinárodní spolupráce.

Prostředky poskytované prvotně za účelem tvorby a ochrany životního prostředí a nezahrnuté v jiných funkcích (zejména lesní hospodářství, úspory energie, vodní hospodářství).

Vyloučení emisí u zdroje (zařízení na odprašnění, filtry).

Zahrnuje opatření k vyloučení emisí u zdroje - odsiřování, denitrifikace apod.

Změny technologií vytápění na bázi záměny paliva, fluidního spalování nebo náhrad dosavadních zdrojů znečišťování ovzduší zařízeními na využití alternativních zdrojů energie. Patří sem rekonstrukce kotelen včetně související výstavby plynovodů a rekonstrukce komínů. Ve výrobních procesech např. kogenerace elektřiny a tepla v paroplynových zařízeních, rekonstrukce kotlů na fluidní spalování s odsířením, rekonstrukce kotlů a kotelen z tuhých nebo kapalných paliv na plyn.

Ochrana klimatu. Zavádění čistých technologií (čisté technologie a čisté výrobky užité ve výrobním procesu); využití alternativních zdrojů energie.

Zahrnují se jak komunální tak průmyslové odpady, které současně zahrnují nebezpečné odpady, ostatní odpady a inertní nebo hmotně objemné odpady (odpady z těžebních odvětví a elektráren, stavební suť). Váže definičně na zákon o odpadech. Nebezpečným odpadem se rozumí odpad, který má jednu nebo více nebezpečných vlastností, jako jsou např. výbušnost, hořlavost, oxidační schopnost, tepelná nestálost organických peroxidů, schopnost uvolňovat ve styku s vodou jedovaté plyny, ekotoxicita, následná nebezpečnost, akutní toxicita, žíravost, infekčnost, radioaktivita apod. Komunálním odpadem se rozumí veškerý odpad vznikající na území obcí při činnosti fyzických osob (domácností) a také odpad vznikající např. při čištění veřejných komunikací a prostranství a při údržbě veřejné zeleně. Nezahrnuje na druhé straně záležitosti sběru a zpracování druhotných surovin (např. papíru, železa, dalších kovů apod.) realizované prostřednictvím organizací sběrných surovin nebo jako jednorázové akce.

Neziskové nakládání s nebezpečnými odpady se záměrem nahrazení produkce a ukládání odpadů (tj. zátěže životního prostředí) procesem opětného zapojení odpadních látek do ekonomického koloběhu (ve formě suroviny nebo energie) a procesem obnovy (proces integrován s příslušnou činností).

Neziskové nakládání s komunálními odpady se záměrem nahrazení produkce a ukládání odpadů (tj. zátěže životního prostředí) procesem opětného zapojení odpadních látek do ekonomického koloběhu (ve formě suroviny nebo energie) a procesem obnovy (proces integrován s příslušnou činností).

Neziskové nakládání s ostatními odpady se záměrem nahrazení produkce a ukládání odpadů (tj. zátěže životního prostředí) procesem opětného zapojení odpadních látek do ekonomického koloběhu (ve formě suroviny nebo energie) a procesem obnovy (proces integrován s příslušnou činností).

Zahrnuje činnosti recyklace, procesní modifikace, preventivní opatření k redukci množství a škodlivých účinků odpadů tvořených konečnou spotřebou zboží a k redukci produkce průmyslových odpadů nebo snížení jejich škodlivých účinků.

Patří sem zejména asanace starých skládek, též z prostředků přidělených k odstranění ekologických zátěží na privatizovaném majetku.

Zejména u ropovodů, produktovodů, skladů ropných látek apod.

Zahrnuje zejména finanční pomoc státu při odstraňování ekologických zátěží na privatizovaném majetku; dále např. odstraňování škod po bývalé sovětské armádě; sanace těžby uranu.

Zahrnuje zejména opatření proti nekontrolovaným emisím, vytváření černých skládek a proti resorpci polutantů.

Včetně např. podpory zoologických zahrad, ornitologických stanic a botanických zahrad, zahrnuje i ochranu a obnovu ohrožených druhů flóry a fauny.

Národní parky, rezervace, chráněné krajinné oblasti, jeskyně apod. nezahrnuté v jiných funkcích. Zahrnuje ochranu význačných ekosystémů a lokalit a ochranu krajiny pro její estetickou hodnotu.

Např. z úhrad (50%) z vydobytých nerostů odváděných do státního rozpočtu s tím, že mají být použity k nápravě škod na životním prostředí způsobených dobýváním výhradních ložisek; z dotací na útlum hornictví, které mají být mj. použity na sanační práce při zahlazování důsledků těžby na životní prostředí.

Jedná se o ochranu nezahrnutou v jiných funkcích, včetně ochrany proti povodním (viz pododdíly 103, 233, 234).

Zahrnuje výdaje spojené s výstavbou, obnovou, údržbou apod. městských a obecních zelených ploch, především parků, lesoparků, alejí, veřejných zahrad a sadů, záhonů, květinových výzdob apod., pokud nejsou např. součástí kulturních památek (zámecké zahrady), školních pozemků apod.

Stráž ochrany přírody. Výdaje na napravování následků vichřic, smrští a krupobití, které nepředstavuje opravy a neprobíhá v rámci krizového stavu, například výdaje na odstraňování bláta. Na tento paragraf se zařazují i výdaje na výsadbu stromů a keřů v krajině za účelem doplnění jejich potlačených druhů a zvýšení biodiverzity, na výsadbu větrolamů, na rozdělování velkých lánů, na zlepšování prostředí pro rostliny a živočichy, na pořádání naučných vycházek do přírody, na umisťování naučných tabulí o přírodních pamětihodnostech a výdaje na další podobná opatření.

Opatření ke snížení hladiny zvuku, vibrací, u zdroje, mezi zdrojem a příjemcem a u příjemce. Vyloučena jsou patření zaměřená hlavně na snižování hluku na pracovních místech při průmyslové výrobě.

Zahrnují se preventivní akce u zdroje (odhlučnění - zapouzdření strojů, užití odhlučněných strojů) a zařízení antihlukové instalace (konstrukce nárazníkových zón nebo antihlukových bariér) kolem letišť a ostatních zdrojů hluku, odhlučňovací práce.

Ministerstvo životního prostředí.

Např. činnost České inspekce životního prostředí.

Opatření ke snížení radioaktivního záření, intenzity elektromagnetického pole apod. u zdroje, mezi zdrojem a příjemcem, u příjemce, přeprava a nakládání s vysoce radioaktivním odpadem.

Např. opatření podle Radonového programu, jehož realizaci zabezpečují magistrátní úřady.

Ukládání radioaktivního odpadu a ostatní činnosti Správy úložišť radioaktivních odpadů podle § 113 odst. 4 zákona č. 263/2016 Sb., atomový zákon.

Spadají sem příspěvky mezinárodním organizacím, výdaje na mezinárodní semináře a podobné akce mezinárodní spolupráce.

Zahrnuje např. výdaje na tzv. kombinovanou dopravu, překladiště kombinované dopravy, dopravní a manipulační zařízení a prostředky pro kombinovanou dopravu a další programy v dopravě, jejichž prvotním smyslem je ochrana a tvorba životního prostředí.

Jde o výzkum, který není uveden v paragrafech, které mají v čísle § na třetím místě číslici 8.

Činnost Akademie věd.

Činnost Grantové agentury.

Činnost Technologické agentury České republiky podle § 36a zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu a vývoje), ve znění zákona č. 110/2009 Sb.

Činnosti patřící do skupiny 3 - Služby pro obyvatelstvo, které se nehodí do jiných jejích paragrafů. Jsou to nepodnikatelské činnosti zaměřené na vzdělávání v nejširším smyslu, informování o záležitostech veřejného prospěchu, veřejně prospěšnou činnost, sdružování, setkávání a výměnu zkušeností osob zabývajících se zájmovou nebo podobnou činností (vlastní zájmová činnost však patří do pododdílu 342) včetně činností k posilování historického vědomí a seznamování s minulostí a jiné podobné činnosti, které nelze zařadit na jiné paragrafy. Patřily by sem například dotace různým organizacím válečných vysloužilců, odbojářů či osob postižených diktátorskými režimy nebo občanským sdružením zabývajícím se veřejně prospěšnou činností apod., jestliže se taková činnost nedá zařadit na jiné paragrafy.

Tyto dávky zpravidla definičně odpovídají dávkám definovaným předpisy v oblasti sociálního zabezpečení.

Zahrnují se sem i poměrné starobní důchody.

Výdaje na důchody, jejichž výše se stanoví podle § 41 odst. 1 a odst. 2 písm. c) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění zákonů č. 211/2008 Sb. a č. 306/2008 Sb.

Výdaje na důchody, jejichž výše se stanoví podle § 41 odst. 1 a odst. 2 písm. b) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění zákonů č. 211/2008 Sb. a č. 306/2008 Sb.

Výdaje na důchody, jejichž výše se stanoví podle § 41 odst. 1 a odst. 2 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění zákonů č. 211/2008 Sb. a č. 306/2008 Sb.

Ošetřovné podle § 39 až 41 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění zákonů č. 261/2007 Sb., č. 239/2008 Sb., č. 305/2008 Sb., č. 306/2008 Sb. a č. 41/2009 Sb. Patří sem i doplatky podpory při ošetřování člena rodiny podle zrušeného zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů.

Dávky podle § 4 písm. c) a § 38a až 38d zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění zákona č. 148/2017 Sb.

Dávky podle § 4 písm. e) a § 41a až 41f zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění zákona č. 310/2017 Sb.

Dávky podle zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů.

Dávky poskytované ode dne 1. ledna 2013 dětem svěřeným do pěstounské péče a pěstounům podle § 47e až 47za zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění zákona ze dne 5. září 2012, kterým se mění zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Na tento paragraf patří i doplatky dávek pěstounské péče podle zákona o státní sociální podpoře, na které vznikl nárok do dne 31. prosince 2012.

Příspěvek, který dostávají děti přihlášené k zápisu k povinné školní docházce podle § 33 až 35 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 113/2006 Sb.

Odchodné podle § 155 a 156 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 530/2005 Sb., a odchodné podle § 140 zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění zákona č. 254/2002 Sb.

Výsluhový příspěvek podle § 157 až 163 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákonů č. 530/2005 Sb., č. 189/2006 Sb., č. 305/2008 Sb. a č. 306/2008 Sb., a výsluhový příspěvek podle § 132 až 137 zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění zákonů č. 254/2002 Sb. a č. 306/2008 Sb.

Úmrtné a příspěvek na pohřeb příslušníka podle § 164 a 164a zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 189/2006 Sb., a úmrtné podle § 141 zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění zákona č. 254/2002 Sb.

Odbytné podle § 138 a 139 zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění zákona č. 254/2002 Sb.

Ostatní sociální dávky příslušníků ozbrojených sil při skončení služebního poměru, které nepatří na jiné paragrafy pododdílu 415, pokud takové dávky vzniknou.

Příspěvek na živobytí osobám v hmotné nouzi podle § 21 až 32 zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi.

Příspěvek osobám bydlícím ve vlastním nebo nájemním bytě s příjmem nižším než částka na živobytí podle § 33 až 35 zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi.

Příspěvek osobám v hmotné nouzi podle § 36 a 37 zákona č.111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, kromě osobám ohroženým sociálním vyloučením [příspěvek poskytovaný podle §36 odst. 1 písm. a) a b) a § 37 písm. a) až d) tohoto zákona osobám uvedeným v § 2 odst. 3 až 5].

Příspěvek osobám v hmotné nouzi podle § 36 a 37 zákona č.111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, které jsou ohroženy sociálním vyloučením [příspěvek poskytovaný podle § 36 odst. 1 písm. c) a § 37 písm. e) tohoto zákona osobám uvedeným v § 2 odst. 6].

Dávky sociální pomoci, které nepatří na jiné paragrafy pododdílu 417, pokud takové dávky vzniknou. Doplatky zrušených dávek sociální pomoci (péče), zejména ode dne 1. ledna 2007 (dne, kterým nabývá účinnosti zákon č.111/2006 Sb.) dávky sociální péče pro staré občany, dávky sociální péče pro rodinu a děti a dávky sociální péče pro sociálně vyloučené zařazované do dne 31. prosince 2006 (dne, kterým pozbývá účinnosti zákon č. 482/1991 Sb. a vybraná ustanovení vyhlášky č. 182/1991 Sb.) na zrušené paragrafy 4174, 4175 a 4176.

Dávky podle zákona č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, který je účinný ode dne 1. ledna 2012 a podle kterého se poskytují dávky zařazené na paragrafy 4187 a 4188, a dobíhající dávky podle vyhlášky č. 182/1991 Sb. (paragrafy 4182 až 4186), kterou tento zákon zrušil a podle které se tyto dávky přiznávaly do dne 31. prosince 2011.

Jedná se o dávku vyplácenou podle § 33 zrušené vyhlášky č. 182/1991 Sb. ve znění vyhlášek č. 28/1993 Sb., č. 205/1995 Sb., č. 138/1997 Sb., č. 139/1997 Sb. a č. 552/2002 Sb.

Jedná se o dávku vyplacenou podle § 34, § 45 zrušené vyhlášky č. 182/1991 Sb.

Jedná se o dávku vyplácenou podle § 35 zrušené vyhlášky č. 182/1991 Sb.

Jedná se o dávku vyplácenou podle § 36 zrušené vyhlášky č. 182/1991 Sb.

Jedná se o dávku vyplácenou podle § 37 zrušené vyhlášky č. 182/1991 Sb.

Příspěvek podle § 2 písm. a) a § 6 a 7 zákona č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, ve znění zákonů č. 331/2012 Sb., č. 313/2013 Sb. a č. 329/2014 Sb.

Příspěvek podle § 2 písm. b) a § 9 až 12 zákona č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, ve znění zákonů č. 331/2012 Sb. a č. 313/2013 Sb.

Dávky sociální pomoci, které nepatří na jiné paragrafy pododdílu 418, pokud takové dávky vzniknou. Doplatky zrušených dávek zdravotně postiženým občanům, zejména ode dne 1. ledna 2007 (dne, kterým nabývá účinnosti zákon č. 108/2006 Sb.) příspěvek při odchodu z ústavního zařízení zařazovaný do dne 31. prosince 2006 na zrušený paragraf 4187. Patří sem i doplatky příspěvku při péči o osobu blízkou podle § 80 až 85 zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění účinném do dne 31. prosince 2006, která je s účinností ode dne 1. ledna 2007 nahrazena příspěvkem na péči podle § 7 až 31 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách (položka 4195), a která se v některých případech vyplácela do dne 31. prosince 2008 podle čl. II bodu 5 zákona č. 109/2006 Sb.

Dávka podle § 70 zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění účinném do dne 31. prosince 2006, která je s účinností ode dne 1. ledna 2007 nahrazena příspěvkem na péči podle § 7 až 31 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách (položka 4195), a která se v některých případech vyplácí v souladu s čl. II body 1 a 3 zákona č. 109/2006 Sb. i po tomto dni.

Příspěvek na péči osobám závislým na pomoci jiné fyzické osoby za účelem zajištění potřebné pomoci podle § 7 až 31 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách.

Výdaje Úřadu práce na poskytování náhradního výživného pro nezaopatřené dítě podle zákona o náhradním výživném pro nezaopatřené dítě a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o náhradním výživném).

Patří sem veškeré sociální dávky a podpory dosud nespecifikované, zaměřené na určitou skupinu obyvatel, včetně např. dávek občanům postiženým živelnými pohromami.

Výdaje na hmotné zabezpečení (podporu) v nezaměstnanosti, zvýšení ke hmotnému zabezpečení na manželku a děti osobám se změněnou pracovní schopností a poštovné související s výplatou podpory v nezaměstnanosti.

Zákonem č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, se zavádí specifický druh plateb ze státního rozpočtu, resp. z rozpočtu kapitoly Ministerstvo práce a sociálních věcí (od 1. dubna 2011 prostřednictvím Úřadu práce České republiky, do té doby prostřednictvím úřadů práce). Jde o úhradu mezd zaměstnanců ze státního rozpočtu místo zaměstnavatele při jeho platební neschopnosti a o úhradu pojistného na sociální zabezpečení, veřejné zdravotní pojištění a dále úhradu daně z příjmů.

Příspěvek zaměstnavatelům na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce poskytovaný podle § 78a zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 327/2017 Sb. Tento příspěvek od 1. dubna 2011 poskytuje Úřad práce České republiky, do té doby ho poskytovaly úřady práce.

Příspěvky vyplácené zaměstnancům prostřednictvím zaměstnavatelů v souvislosti s restrukturalizací ocelářského a hnědouhelného průmyslu a dopravy.

Činnosti a služby (nikoliv přímé dávky a podpory) zaměřené na určité sociální skupiny obyvatelstva nebo obecné sociální programy. Společné činnosti, tj. ty, které nelze jednoznačně přiřadit jen k oddílu 41 nebo 42.

Základní sociální poradenství podle § 37 odst. 2 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách.

Odborné sociální poradenství podle § 37 odst. 3 a 4 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách.

Výdaje na sociální péči a pomoc dětem a mládeži kromě výdajů na služby sociální péče patřící do pododdílu 435.

Patří sem výdaje na státní příspěvek pro zřizovatele zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc podle § 42g až 42n zákona o sociálně právní ochraně dětí (zákona č.359/1999 Sb. ve znění pozdějších předpisů).

Zahrnuje i vymožené výživné přijaté od osob povinných výživou.

Výdaje na sociální péči a pomoc manželství a rodinám kromě výdajů na služby sociální péče patřící do pododdílu 435.

(1) Na tento paragraf patří též výdaje obcí a krajů, na jejichž pokrytí je určen příspěvek na výkon pěstounské péče poskytovaný jim ze státního rozpočtu podle § 47d zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění zákona č. 401/2012 Sb.

(2) Na tento paragraf patří též příjmy a výdaje související s dětskými skupinami zřízenými podle zákona č. 247/2014 Sb., o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině a o změně souvisejících zákonů, ve znění zákonů č. 127/2015 Sb., č. 65/2017 Sb. a č. 183/2017 Sb.

Pomoc osobám v hmotné nouzi a osobám sociálně nepřizpůsobivým včetně zvláštní pomoci osobám, které se dostaly bez vlastního zavinění do nepříznivých poměrů nebo v nich žijí.

Zahrnuje i např. činnosti spojené s integrací Romů či jiných etnik.

Zahrnuje činnosti v rámci sociální rehabilitace poskytované formou terénních nebo ambulantních služeb mimo pobytových služeb v rámci sociálně rehabilitačních center.

Včetně např. programů pomoci propuštěným vězňům včetně prevence kriminality a neoddělitelných podpor více skupinám obyvatelstva apod.

Příjmy a výdaje domovů pro seniory (§ 49 zákona č. 108/2006 Sb.).

Výdaje na vlastní činnost Ministerstva práce a sociálních věcí (včetně činností, které jsou zahrnuty v jiných oddílech, ale nejdou oddělit - např. bezpečnost práce).

Např. činnost České správy sociálního zabezpečení včetně jejích okresních složek.

Ode dne 1. dubna 2011 činnost Úřadu práce České republiky, který byl k tomuto dni zřízen zákonem č. 73/2011 Sb., o Úřadu práce České republiky a o změně souvisejících zákonů (§ 1 odst. 1), a do té doby úřadů práce [§ 1 odst. 3 písm. a) a § 7 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákonů č. 109/2006 Sb. a č. 479/2008 Sb.].

Zahrnuje zejména sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením, telefonickou krizovou pomoc, tlumočnické služby a další činnosti v oblasti sociální prevence s výjimkou výdajů na služby sociální rehabilitace (ty patří na paragrafy 4344 a 4345).

Nelze-li ho v rámci skupiny 4 specifikovat blíže (paragraf 4280).

Spadají sem příspěvky mezinárodním organizacím, výdaje na mezinárodní semináře a podobné akce mezinárodní spolupráce.

Inspekce poskytování sociálních služeb podle § 97 až 99 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění zákona č. 206/2009 Sb.

Obsahuje výdaje na obranu a bezpečnost státu proti vnějšímu ohrožení, výdaje pro systém hospodářské mobilizace a přímé požadavky ozbrojených sil v systému státních hmotných rezerv a na preventivní a následná nouzová opatření v případě mimořádných situací celostátního významu.

Výdaje související se zabezpečením obrany státu proti vnějšímu ohrožení. Zahrnuje výdaje na činnost vojenských útvarů, vojenských zařízení a vojenských záchranných útvarů zřízených podle zákona o ozbrojených silách České republiky a dále výdaje na jejich zabezpečení, pokud je lze oddělit. Nepatří sem výdaje na vojenské školy, státní sportovní reprezentaci, ochranu životního prostředí, dávky v sociálním zabezpečení, výzkum a vývoj, mezinárodní spolupráci v tuzemsku a zahraničí a zahraniční vojenskou pomoc.

Zahrnuje výdaje na činnost Vojenské kanceláře prezidenta republiky a Hradní stráže podle zákona o ozbrojených silách České republiky (zákona č. 219/1999 Sb. ve znění pozdějších předpisů) a dále výdaje na jejich zabezpečení, pokud je lze oddělit.

Výdaje na činnost Vojenské policie a Vojenského zpravodajství.

Zahrnuje výdaje na činnost zařízení Ministerstva obrany zabezpečující ozbrojené síly, které nevykonávají státní správu podle zvláštních zákonů, např. Vojenský vlečkový úřad.

Činnost Ministerstva obrany.

Činnost vojenských správních úřadů podle branného zákona (zákona č. 585/2004 Sb. ve znění pozdějších předpisů), újezdních úřadů vojenských újezdů podle zákona o zajišťování obrany České republiky (zákona č. 222/1999 Sb. ve znění pozdějších předpisů) a ostatních orgánů resortu Ministerstva obrany, u nichž je výkon státní správy upraven zvláštním zákonem. Patří sem i činnost Úřadu pro obrannou standardizaci, katalogizaci a státní ověřování jakosti (§ 1 odst. 1 zákona č. 309/2000 Sb., o obranné standardizaci, katalogizaci a státním ověřování jakosti výrobků a služeb určených k zajištění obrany státu a o změně živnostenského zákona, ve znění zákona č. 250/2014 Sb.

Zahrnuje výdaje na činnost orgánů zřízených Ministerstvem obrany pro výkon státní správy podle zvláštních zákonů a výdaje na ostatní správu.

Patří sem především výdaje ostatních orgánů státní správy a ostatních veřejných rozpočtů k zabezpečení potřeb ozbrojených sil (s výjimkou útvarů, které se připravují k plnění úkolů civilní ochrany pro dobu válečného stavu) a složek policie, celní služby a dalších sil, pokud jsou vybaveny jako vojenské síly a jsou operačně plánovány pro válečný stav jako jednotky pod vojenským velením, výdaje na opatření hospodářské mobilizace pro potřeby ozbrojených sil a zajištění požadavků ozbrojených sil v systému státních hmotných rezerv, vytváření a zajištění systému hospodářské mobilizace pro potřeby Armády ČR v rámci hospodářských opatření pro krizové stavy.

Zahrnuje výdaje ostatních orgánů státní správy a ostatních veřejných rozpočtů na přípravu mobilizace ozbrojených sil, na ukládání pracovní povinnosti, pracovní výpomoci a poskytnutí věcných prostředků, na opatření hospodářské mobilizace (uchování výrobních schopností a zásob strategických komodit určenými subjekty hospodářské mobilizace), na tvorbu válečných rezerv k zabezpečení potřeb ozbrojených sil (s výjimkou útvarů, které se připravují k plnění úkolů civilní ochrany pro dobu válečného stavu) podle zvláštních předpisů. Patří sem též výdaje související se zajištěním materiálních prostředků a finančních úhrad přípravy mobilizační dodávky, s pořizováním, obměnami, záměnami, půjčkami, prodejem, uvolňováním, pronájmem, skladováním a ochraňováním hmotných a mobilizačních rezerv pro ozbrojené síly, včetně pořizování a udržování skladových kapacit a zařízení pro skladování a jejich manipulaci, pro potřeby ozbrojených sil.

Zahrnuje výdaje na opatření vojenského, ekonomického a obranného charakteru, které se plánují a uskutečňují k zajištění bezpečnosti České republiky s cílem vytvořit na území státu nezbytné podmínky pro plnění úkolů ozbrojených sil a zabezpečení potřeb obyvatelstva ve smyslu zákona o zajišťování obrany České republiky.

Zahrnuje výdaje na činnost složek Policie ČR, celní služby a dalších sil, pokud jsou vybaveny jako vojenské síly a jsou operačně plánovány pro válečný stav jako jednotky pod vojenským velením.

Včetně obranného výzkumu a vývoje, který je zabezpečován ostatními veřejnými rozpočty.

Včetně výdajů na společná cvičení v tuzemsku i zahraničí, pobyt našich vojsk v zahraničí, akce realizované na základě mezinárodních smluv a dohod apod. Příspěvky mezinárodním vojenským institucím, ostatní akce mezinárodní spolupráce.

Výdaje na nasazení jednotek Armády České republiky nebo Vojenské policie v mírových operacích a misích Severoatlantické organizace, Organizace spojených národů a Evropské unie, včetně činnosti vojenských pozorovatelů.

Činnost zařízení civilní ochrany

Činnost orgánů a složek při zabezpečování úkolů civilní ochrany související s výstavbou a přípravou personálu zařízení civilní ochrany bez právní subjektivity, přípravě obyvatelstva, včetně zabezpečení didaktických pomůcek pro základní a střední školy, pořízením, výstavbou, provozem, údržbou a opravami prvků jednotného systému varování a vyrozumění, činnost související s hospodařením se speciálním materiálem civilní ochrany, s úkrytovým fondem a ochrannými systémy dopravních staveb, zjišťováním a označováním nebezpečných oblastí, prováděním dekontaminace a dalšími ochrannými opatřeními, evakuací civilního obyvatelstva, nouzovým ubytováním, zásobováním pitnou vodou, potravinami a dalšími nezbytnými prostředky k přežití civilního obyvatelstva.

Tento paragraf používají jen kraje a obce, které na něj zařazují výdaje potřebné k zajištění přípravy na krizové situace a na řešení krizových situací a odstraňování jejich následků podle § 25 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění zákona č. 430/2010 Sb., a to rozpočet těchto výdajů i skutečné výdaje. Rozpočet těchto výdajů (rezerva na krizová opatření) kraje a obce v druhovém třídění zařazují na položku 5903. Ústřední orgány státní správy tyto výdaje i jejich rozpočet zařazují v odvětvovém třídění na příslušné paragrafy oddílu 52 a jako celek na dílčí průřezový ukazatel 34.

Činnosti související s pořizováním, obměňováním a ochraňováním státních hmotných rezerv určených pro účely civilního nouzového plánování, zaměňování, prodej, pronájem, půjčování a uvolňování státních hmotných rezerv, pořízení a udržování kapacit a zařízení pro skladování a manipulaci se státními hmotnými rezervami, plnění ostatních úkolů v systému nouzového plánování.

Činnost ústředního orgánu státní správy v oblasti civilního nouzového plánování (např. Správa státních hmotných rezerv), včetně opatření k zabezpečení činnosti při vyhlášení krizových stavů.

Činnost ostatních orgánů státní správy v oblasti civilního nouzového plánování, včetně opatření k zajištění jejich činnosti při vyhlášení krizových stavů. Zahrnuje jen speciální výdaje souvisejících s krizovým plánováním jednoznačně oddělitelné od běžných výdajů organizace.

Zahrnuje zabezpečení řídících činností zaměřených na analýzu a vyhodnocení bezpečnostních rizik, plánování, organizování, realizaci a kontrolu činností prováděných v souvislosti s řešením krizových situací včetně zabezpečení připravenosti k obraně státu nebo s ochranou kritické infrastruktury. Nezahrnuje činnost ústředního orgánu státní správy v požární ochraně a integrovaném záchranném systému zařazeného v pododdíle 556.

Zahrnuje zabezpečení řídících činností zaměřených na analýzu a vyhodnocení bezpečnostních rizik, plánování, organizování, realizaci a kontrolu činností prováděných v souvislosti s řešením krizových situací, včetně zabezpečení připravenosti k obraně státu nebo s ochranou kritické infrastruktury.

Činnost související s výdaji na pracoviště krizového řízení, jejich zřizování a technické vybavování, zajištění komunikačních prostředků, výdaje na informační podporu krizového řízení, odbornou podporu pro kraje, příprava orgánů krizového řízení, základní vzdělání, získávání a zvyšování kvalifikace a odborné způsobilosti, ostatní výdaje na zvládnutí krizových situací.

Zahrnuje mimořádné účelové finanční prostředky k řešení krizových situací, jejich předcházení a odstraňování jejich následků včetně výdajů spojených s činností pracovišť a složek integrovaného záchranného systému. Způsob použití upravuje vláda svým usnesením ke státnímu rozpočtu. Je možné využít těchto finančních prostředků i pro záchranné sbory, ozbrojené bezpečností sbory, havarijní služby apod.

Výdaje na mezinárodní spolupráci a obdobné akce za účelem mezinárodní spolupráce spojené s krizovým řízením. Výdaje na společná cvičení v tuzemsku i v zahraničí a na akce realizované na základě mezinárodních smluv a dohod, pokud nejsou zařazeny v § 5292.

Výdaje na bezpečnost a veřejný pořádek kromě těch, které patří na další paragrafy. Jsou to zvláště výdaje na policii, obecní policii a na všechny výdaje Bezpečnostní informační služby (bez výdajů zařazených na § 5380). Nepatří sem výdaje resortního školství, výdaje na sportovní reprezentaci, na dávky sociálního zabezpečení příslušníkům Policie České republiky (bývalým vojákům z povolání) nebo jejich rodinám a další výdaje, které bezprostředně nesouvisejí s výdaji na bezpečnost a pořádek.

Činnost Finančního analytického úřadu (§ 18 odst. 1 a § 29c zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění zákona č. 368/2016 Sb.) podle zákona č. 253/2008 Sb. ve znění pozdějších předpisů.

Činnost Ministerstva vnitra, Národního bezpečnostního úřadu a Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost.

Spadají sem příspěvky mezinárodním organizacím, výdaje na mezinárodní semináře a podobné akce mezinárodní spolupráce. Činnost Interpolu.

Činnost soudů včetně např. soudního lékařství.

Činnost Institutu vězeňské služby.

Činnost zotavoven Vězeňské služby.

Činnost probační a mediační služby podle zákona č. 257/2000 Sb.

Činnost Ministerstva spravedlnosti.

Činnost Rejstříku trestů.

Činnost Veřejného ochránce práv a Kanceláře Veřejného ochránce práv.

Činnost Kanceláře finančního arbitra, která je zřízena podle § 1a odst. 1 zákona č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi, ve znění zákona č. 180/2011 Sb., jako organizační složka státu patřící do rozpočtové kapitoly Ministerstvo financí.

Spadají sem příspěvky mezinárodním organizacím, výdaje na mezinárodní semináře a podobné akce mezinárodní spolupráce. Patří sem i činnost Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí (§ 3 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění zákona č. 250/2014 Sb.).

Např. vzdělávací zařízení justiční části.

Podpora jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí.

Ostatní činnosti v integrovaném systému záchranném systému. Nezahrnuje vlastní činnosti zabezpečované přímo hasičskými záchrannými sbory, vyjma zřizování a technického vybavování operačních a informačních středisek integrovaného záchranného systému, pro které je zřízena položka 5521. Nezahrnuje činnosti zabezpečované orgány státní správy (viz pododdíl 556).

Zřizování a technické vybavení operačních a informačních středisek integrovaného záchranného systému na všech stupních. Zabezpečování komunikace mezi složkami integrovaného záchranného systému technickými prostředky.

Zahrnuje účelové investiční výdaje magistrátních měst související s integrovaným záchranným systémem. Zahrnuje i např. refundace nákladů hrazené ostatním složkám integrovaného záchranného systému v případě jejich pomoci po výzvě.

Patří sem např. výdaje spojené s prověřováním a použitím sil a prostředků Armády České republiky při záchranných a likvidačních pracích ve smyslu zákona o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů.

Činnost Generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru.

Účelové výdaje ústředních orgánů státní správy na činnost v integrovaném záchranném systému oddělitelné od běžných výdajů ústředního orgánu.

Účelové výdaje ostatních orgánů státní správy na činnost v integrovaném záchranném systému oddělitelné od běžných výdajů těchto orgánů.

Výdaje na mezinárodní semináře a obdobné akce mezinárodní spolupráce v požární ochraně a integrovaném záchranném systému. Výdaje na společná cvičení v tuzemsku i v zahraničí a na akce realizované na základě mezinárodních smluv a dohod, pokud nejsou zařazeny v § 5592.

Výdaje v oblasti požární ochrany a integrovaného záchranného systému včetně náhrady škod (odškodnění), realizované v přímé souvislosti s poskytnutím přímé zahraniční pomoci při katastrofách, požárech a velkých haváriích podle mezinárodních smluv.

Činnost zastupitelských orgánů na úrovni měst a obcí, je-li oddělitelná od ostatních výdajů místní správy, včetně odměn zastupitelům.

Výdaje na činnost zastupitelstev krajů, jsou-li oddělitelné od ostatních výdajů krajů.

Zahrnuje výdaje na všechny druhy referend s celostátní působností.

Výdaje na volbu prezidenta republiky (čl. 54 odst. 2 a čl. 56 ústavy) a případné příjmy, které s nimi souvisejí.

Výdaje na činnost jiných zastupitelských orgánů, než jsou Parlament České republiky a zastupitelstva obcí a krajů, pokud by vznikly, a příjmy z této činnosti. Výdaje na volby do jiných zastupitelských orgánů než do Parlamentu České republiky, zastupitelstev územních samosprávných celků a Evropského parlamentu, pokud by se zavedly, a případné příjmy, které s nimi souvisejí.

Výdaje Ministerstva financí.

Činnost orgánů Finanční správy České republiky, kterými jsou Generální finanční ředitelství, Odvolací finanční ředitelství a finanční úřady včetně Specializovaného finančního úřadu.

Činnost Generálního ředitelství cel a celních úřadů.

Úřad zřízený podle § 1 zákona č. 219/2002 Sb. a podle § 2 odst. 1 bodu 10 a § 28 odst. 2 a 3 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České

Výdaje Českého statistického úřadu.

Výdaje na plánování a statistiku, pokud je lze oddělit.

Jiné orgány státní správy nezařazené v tomto pododdíle ani v jiných oddílech. Patří sem např. činnost Úřadu pro ochranu osobních údajů nebo Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí. Patří sem i např. příspěvky komorám auditorů, daňových poradců apod., tj. sdružení, na která je přenesen výkon státní správy a která nelze funkčně blíže specifikovat. Zahrnuje i provádění sčítání lidu.

Činnost Ministerstva zahraničních věcí.

Jen přímé členské příspěvky jinde nezařazené.

Zahrnuje např. výdaje Diplomatického servisu.

Vlastní správní činnost obcí. Zahrnuje i společné činnosti pro místní správu a zastupitelský sbor, nelze-li je oddělit. Výdaje hrazené ze sociálního fondu obcí ve prospěch zaměstnanců obecního úřadu.

Vlastní správní činnost krajů [zákon č.129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů]. Zahrnuje i výdaje zastupitelstev krajů a ostatní výdaje krajů, nelze-li je oddělit.

Příspěvky na činnost politických stran a hnutí.

Činnost Ústředního archivu Ministerstva vnitra, dalších jím řízených archívů a činnost územních archivů. Nespadá sem běžná archivní činnost jednotlivých organizací.

Redakční činnost ve veřejných službách.

Zahraniční pomoc poskytovaná z humanitárních důvodů, k překonání důsledků živelních katastrof, válek, nemocí, hladomoru apod. jednotlivým zemím. Zahrnuje i humanitární pomoc poskytovanou na území České republiky zahraničním uprchlíkům během jejich prvního roku (12 měsíců) pobytu včetně zajištění infrastruktury pro jejich pobyt apod.

Zahraniční pomoc mající za cíl podporu rozvoje dané země, území apod. Je zaměřena především do oblastí sociální a ekonomické infrastruktury, životního prostředí, formování administrativy apod.

Spadají sem příspěvky mezinárodním organizacím, výdaje na mezinárodní semináře a podobné akce a služební cesty nebo reciproční akce pracovníků a delegací do zahraničí za účelem mezinárodní spolupráce, které není možné zařadit do jiných oddílů. Patří sem i výdaje institucí, krajů, obcí a dobrovolných svazků obcí související se spoluprací s rozvojovými zeměmi.

Pomoc, u které nelze jednoznačně použít ani jedno z hledisek v paragrafech 6221, 6222 a 6224.

Rozvojové aktivity schválené vládou v průběhu rozpočtového období v reakci na aktuální mezinárodní vývoj a nepředvídatelné krize nad rámec plánovaných dlouhodobých aktivit.

Nelze-li je přidělit bližší funkci (např. úrokové příjmy z ekologických půjček by spadaly do oddílu 37). Nepoužije se pro výdaje tříděné na položky ze seskupení položek 61.

Na tento paragraf patří výdaje obcí, krajů a dobrovolných svazků obcí zařazené na položkách podseskupení položek 534, 535 a 636 a jejich příjmy zařazené na položkách podseskupení položek 413, 414 a 425.

Zahrnuje např. územní vyrovnávací dotace územním rozpočtům.

Zahrnuje příjmy a výdaje spojené s finančním vypořádáním.

Použije se, jsou-li vyčerpány všechny možnosti zařazení do jiných paragrafů odvětvového členění. Použije se i pro zatřídění vratek přijatých nebo poskytnutých transferů.

Transfery přijaté obcí nebo dobrovolným svazkem obcí od obce nebo dobrovolného svazku obcí v jiném okresu téhož kraje.

Splátky půjčených prostředků přijatých obcí nebo dobrovolným svazkem obcí od obce nebo dobrovolného svazku obcí v jiném okresu téhož kraje.

Transfery poskytnuté obcí nebo dobrovolným svazkem obcí obci nebo dobrovolného svazku obcí v jiném okresu téhož kraje.

Půjčené prostředky poskytnuté obcí nebo dobrovolným svazkem obcí obci nebo dobrovolného svazku obcí v jiném okresu téhož kraje.

Transfery přijaté obcí, dobrovolným svazkem obcí nebo krajem od obce nebo dobrovolného svazku obcí v jiném kraji nebo od jiného kraje.

Splátky návratných finančních výpomocí, půjček a úvěrů přijaté obcí, dobrovolným svazkem obcí nebo krajem od obce nebo dobrovolného svazku obcí v jiném kraji nebo od jiného kraje.

Transfery poskytnuté obcí, dobrovolným svazkem obcí nebo krajem obci nebo dobrovolnému svazku obcí v jiném kraji nebo jinému kraji.

Návratné finanční výpomoci, půjčky nebo úvěry poskytnuté obcí, dobrovolným svazkem obcí nebo krajem obci nebo dobrovolnému svazku obcí v jiném kraji nebo jinému kraji.

Příjmy státního rozpočtu z transferů z rezervního fondu téže organizační složky státu. Příjmy zařazené na tuto podkladovou jednotku jsou totožné s příjmy zařazenými na položku 4135. Výdaje státního rozpočtu, k nimž organizační složky státu získaly oprávnění tím, že příslušné částky převedly z rezervního fondu do rozpočtových příjmů (§ 45 odst. 3 a § 50 odst. 2 rozpočtových pravidel), v nichž se tyto částky zařazují na položku 4135 a duplicitně na tuto podkladovou jednotku.

Na tuto podkladovou jednotku patří výdaje státního rozpočtu, k nimž organizační složky státu získaly oprávnění tím, že příslušné částky převedly do rozpočtových příjmů z jiných mimorozpočtových zdrojů než z rezervního fondu nebo je převedly ze zdrojů, které mají stejné postavení jako mimorozpočtové zdroje (ze zdrojů, převod z kterých opravňuje organizační složku státu k překročení rozpočtu výdajů stejně jako převod z mimorozpočtových zdrojů), nebo tím, že do rozpočtových příjmů přijaly peněžní prostředky, jejichž příjem je rovněž k překročení rozpočtu výdajů opravňuje.

a) převedly do rozpočtových příjmů ze zisku získaného hospodářskou činností vykonávanou na základě zvláštního zákona (§ 45 odst. 3 rozpočtových pravidel),

b) převedly do rozpočtových příjmů z fondu kulturních a sociálních potřeb (§ 50 odst. 2 rozpočtových pravidel),

c) převedly do rozpočtových příjmů ze zvláštních účtů k financování obměn a záměn státních hmotných rezerv podle § 6 odst. 1 zákona č. 97/1993 Sb., o působnosti Správy státních hmotných rezerv, ve znění zákona č. 174/2007 Sb. (§ 45 odst. 3 rozpočtových pravidel),

d) převedly do rozpočtových příjmů ze zvláštních účtů vedených ministerstvem financí, na kterých jsou soustředěny finanční prostředky, které přešly na stát ze zrušeného Fondu národního majetku, a finanční prostředky z výnosu prodeje privatizovaného majetku a ze zisku z účasti státu v obchodních společnostech, podle § 4 zákona č. 178/2005 Sb., o zrušení Fondu národního majetku České republiky a o působnosti Ministerstva financí při privatizaci majetku České republiky (zákon o zrušení Fondu národního majetku) (§ 50 odst. 2 rozpočtových pravidel),

e) přijaly do rozpočtových příjmů jakožto peněžité dary (§ 45 odst. 3 rozpočtových pravidel),

f) přijaly do rozpočtových příjmů jakožto prostředky poskytnuté ze zahraničí (§ 45 odst. 3 rozpočtových pravidel),

g) přijaly do rozpočtových příjmů jakožto plnění za pojistné události [§ 25 odst. 1 písm. b) rozpočtových pravidel],

h) přijaly do rozpočtových příjmů od právnických a fyzických osob na reprodukci majetku (§ 50 odst. 2 rozpočtových pravidel),

i) přijaly, jsou-li hasičskými záchrannými sbory kraje [§ 7 odst. 1 zákona č. 320/2015 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů (zákon o hasičském záchranném sboru)], do rozpočtových příjmů podle § 97 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění zákonů č. 237/2000 Sb., č. 344/2013 Sb. a č. 320/2015 Sb. jakožto příjmy za pohotovostní a jiné služby nebo práce související se základní náplní činnosti jednotek požární ochrany (§ 45 odst. 11 rozpočtových pravidel),

j) přijaly, v případě Probační a mediační služby (§ 1 zákona č. 257/2000 Sb.), do rozpočtových příjmů ze zvláštního účtu Ministerstva spravedlnosti (§ 3 odst. 1 zákona č. 59/2017 Sb., o použití peněžních prostředků z majetkových trestních sankcí uložených v trestním řízení a o změně některých zákonů) podle § 7 odst. 1 písm. b) a § 12 odst. 1 zákona č. 59/2017 Sb. a podle § 45 odst. 11 rozpočtových pravidel.

Výdaje státního rozpočtu, k nimž organizační složky státu získaly oprávnění podle § 25 odst. 1 písm. b) rozpočtových pravidel z nároků podle § 47 rozpočtových pravidel.

Výdaje státního rozpočtu na vrub překročení rozpočtu výdajů, ke kterému organizační složky státu získaly oprávnění podle jiných zákonů než rozpočtových pravidel. V současné době jsou to zejména výdaje podle zákonů o přijetí úvěrů Českou republikou od Evropské investiční banky (posledním z nich je zákon č. 94/2009 Sb., o přijetí úvěru Českou republikou od Evropské investiční banky na financování investičních potřeb souvisejících s prováděním programu Výstavba a obnova infrastruktury vodovodů a kanalizací II.) a podle zákona č. 107/2009 Sb., o státním dluhopisovém programu na poskytnutí finanční pomoci vládě Lotyšské republiky na řešení stabilizace ekonomiky v letech 2009 a 2010, a zákona č. 382/2009 Sb., o státním dluhopisovém programu na částečnou úhradu nákladů spojených s odstraněním následků škod způsobených záplavami a povodněmi v červnu a červenci 2009. Jsou to i výdaje podle ustanovení zákona o státním rozpočtu umožňujícího překročení rozpočtu výdajů, je-li takové ustanovení v něm obsaženo (ustanovení obdobná např. ustanovením § 2 odst. 2 a 3 zákona č. 487/2009 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2010). Na tuto podkladovou jednotku patří i výdaje ministerstev, která jsou zakladateli státních podniků nebo zřizovateli národních podniků, na vrub překročení rozpočtu výdajů o částky inkasované jimi do příjmů jakožto převody peněžních prostředků z fondů zakladatele těchto podniků [19 odst. 4 věta předposlední zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění zákona č. 213/2013 Sb. a čl. II zákona č. 213/2013 Sb.], nejsou-li v rozpočtu na příslušný rok rozpočtovány.

Na prostorovou jednotku 1 se zařazují příjmy peněžních prostředků původem z tuzemska a příjmy peněžních prostředků původem ze zahraničí, jestliže jejich poskytovatel nestanovil příjemci v souvislosti s nimi žádné povinnosti a takové povinnosti nevyplývají ani z žádných právních předpisů, které se na příjemce vztahují.

Na prostorovou jednotku 5 se zařazují příjmy peněžních prostředků bez ohledu na to, odkud a od jaké právního subjektu bezprostředně přicházejí. Jsou to peněžní prostředky původem ze zahraničí, jejich příjemce je dostává jako transfer a je poskytovatelem nebo právním předpisem zavázán k jejich vynaložení na určité výdaje a případně ke splnění dalších podmínek.

Výdaje institucí veřejné správy a jejich organizací realizované v zahraničí i v České republice pro občany rozvojových zemí na jejich podporu nebo s jejich účastí, které jsou financovány z veřejných rozpočtů, např. školení (výdaje na zahraniční rozvojovou spolupráci a humanitární pomoc podle zákona č. 151/2010 Sb., o zahraniční rozvojové spolupráci a humanitární pomoci poskytované do zahraničí a o změně souvisejících zákonů).