133/1985 Sb.
ZÁKON
České národní rady
ze dne 17. prosince 1985
o požární ochraně
Změna: 425/1990 Sb.
Změna: 40/1994 Sb.
Změna: 203/1994 Sb.
Změna: 163/1998 Sb.
Změna: 71/2000 Sb.
Změna: 237/2000 Sb.
Změna: 320/2002 Sb.
Změna: 413/2005 Sb.
Změna: 186/2006 Sb.
Změna: 281/2009 Sb.
Změna: 341/2011 Sb., 350/2011 Sb.
Změna: 350/2012 Sb.
Změna: 303/2013 Sb., 344/2013 Sb.
Změna: 64/2014 Sb.
Změna: 320/2015 Sb.
Změna: 229/2016 Sb.
Změna: 225/2017 Sb.
Změna: 415/2021 Sb.
Změna: 374/2021 Sb.
Změna: 152/2023 Sb.
Změna: 284/2021 Sb.
Změna: 54/2024 Sb.
Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
§ 1
Úvodní ustanovení
(1) Účelem zákona je vytvořit podmínky pro účinnou ochranu života a zdraví
občanů a majetku před požáry a pro poskytování pomoci při živelních pohromách a jiných
mimořádných událostech stanovením povinností ministerstev a jiných správních úřadů,
právnických a fyzických osob, postavení a působnosti orgánů státní správy a samosprávy
na úseku požární ochrany, jakož i postavení a povinností jednotek požární ochrany.
(2) Každý je povinen počínat si tak, aby nezavdal příčinu ke vzniku požáru,
neohrozil život a zdraví osob, zvířata a majetek; při zdolávání požárů, živelních
pohrom a jiných mimořádných událostí je povinen poskytovat přiměřenou osobní pomoc,
nevystaví-li tím vážnému nebezpečí nebo ohrožení sebe nebo osoby blízké anebo nebrání-li
mu v tom důležitá okolnost, a potřebnou věcnou pomoc. Ustanovení § 20 tím není dotčeno.
ČÁST PRVNÍ
POVINNOSTI MINISTERSTEV A JINÝCH STÁTNÍCH ORGÁNŮ, PRÁVNICKÝCH A FYZICKÝCH OSOB
NA ÚSEKU POŽÁRNÍ OCHRANY
ODDÍL PRVNÍ
Povinnosti ministerstev a jiných státních orgánů, právnických osob a fyzických
osob vykonávajících podnikatelskou činnost podle zvláštních předpisů a fyzických
osob
§ 2
Obecná ustanovení
(1) Ministerstva a jiné státní orgány a právnické osoby, jakož i fyzické
osoby vykonávající podnikatelskou činnost podle zvláštních předpisů (dále jen "podnikající
fyzické osoby") zabezpečují plnění povinností vyplývajících pro ně z tohoto zákona,
předpisů vydaných na jeho základě nebo z jiných předpisů upravujících povinnosti
na úseku požární ochrany (dále jen "předpisy o požární ochraně") jako nedílnou součást
své řídicí, hospodářské nebo jiné základní činnosti a neodkladně odstraňují zjištěné
nedostatky.
(2) Právnické osoby a podnikající fyzické osoby plní povinnosti na úseku
požární ochrany ve všech prostorách, které užívají k provozování činnosti. Za plnění
povinností na úseku požární ochrany u právnických osob odpovídá statutární orgán
a u podnikajících fyzických osob tyto osoby nebo jejich odpovědný zástupce. Provozuje-li
činnost v prostorách více právnických osob nebo podnikajících fyzických osob, plní
povinnosti na úseku požární ochrany na místech, která užívají společně, vlastník
těchto prostor, není-li smlouvou mezi nimi sjednáno jinak. Součástí smlouvy musí
být i určení osoby odpovědné za plnění povinností na úseku požární ochrany.
nadpis vypuštěn
§ 3
Povinnosti ministerstev a jiných státních orgánů
(1) Ministerstva a jiné státní orgány v rozsahu své působnosti spolupracují
s Ministerstvem vnitra (dále jen "ministerstvo") při zpracovávání koncepce rozvoje
požární ochrany a ve vztahu k právnickým osobám, které řídí, plní další úkoly na
úseku požární ochrany stanovené na základě tohoto zákona.
(2) Ministerstva a jiné státní orgány plní obdobně povinnosti uložené
jinak tímto zákonem právnickým osobám a podnikajícím fyzickým osobám.
§ 4
Členění provozovaných činností podle požárního nebezpečí
(1) Podle míry požárního nebezpečí se provozované činnosti člení
do kategorií
a) bez zvýšeného požárního nebezpečí,
b) se zvýšeným požárním nebezpečím,
c) s vysokým požárním nebezpečím.
(2) Za provozované činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím se považují
činnosti
a) při nichž se vyskytují v jednom prostoru nebo požárním úseku1a)
látky a směsi klasifikované podle zvláštního právního předpisu upravujícího oblast
chemických látek1b) jako oxidující, extrémně hořlavé, vysoce hořlavé a hořlavé, nebo
látky a směsi, které splňují kritéria tříd a kategorií nebezpečnosti 2.3; 2.6 a 2.7;
2.8 typy A až F; 2.9 až 2.14 a 2.15 typy A až F stanovených v přímo použitelném předpisu
Evropské unie13), pokud celkové množství těchto látek a směsí přesahuje 1 000 kg
v pevném stavu nebo 250 litrů v kapalném stavu,
b) při nichž se vyskytují hořlavé nebo hoření podporující plyny v
zásobnících, případně v nádobách (sudech, lahvích nebo kartuších), se součtem vnitřních
objemů těchto nádob převyšujícím 100 litrů umístěných v jednom prostoru nebo požárním
úseku a v případě nádob na zkapalněné uhlovodíkové plyny s celkovým množstvím možných
náplní převyšujícím 60 kg umístěných v jednom prostoru nebo požárním úseku,
c) u kterých se při výrobě nebo manipulaci vyskytuje hořlavý prach
nebo páry hořlavých kapalin v ovzduší nebo v zařízení v takové míře, že nelze vyloučit
vznik výbušné koncentrace nebo se hořlavý prach usazuje v souvislé vrstvě nejméně
1 mm,
d) ve výrobních provozech, ve kterých se na pracovištích s nejméně
třemi zaměstnanci vyskytuje nahodilé požární zatížení 15 kg/m
2
a vyšší,e) v prostorách, ve kterých se vyskytuje nahodilé požární zatížení
120 kg/m
2
a vyšší,f) při nichž se používá otevřený oheň nebo jiné zdroje zapálení v
bezprostřední přítomnosti hořlavých látek v pevném, kapalném nebo plynném stavu,
kromě lokálních spotřebičů a zdrojů tepla určených k vytápění, vaření a ohřevu vody,
g) v budovách1c) o sedmi a více nadzemních podlažích nebo o výšce
větší než 22,5 m, kromě bytových domů,1d)
h) ve stavbách pro shromažďování většího počtu osob,1e) ve stavbách
pro obchod,1f) ve stavbách ubytovacích zařízení1g) a ve stavbách, které jsou na základě
kolaudačního rozhodnutí určeny pro osoby se sníženou schopností pohybu a orientace,1h)
i) v podzemních prostorách určených pro poskytování služeb nebo obchod
s nahodilým požárním zatížením 15 kg/m
2
a vyšším, ve kterých se může současně vyskytovat
sedm a více osob,j) u kterých nejsou běžné podmínky pro zásah.
(3) Za provozované činnosti s vysokým požárním nebezpečím se považují
činnosti
a) při nichž se vyskytují látky a směsi klasifikované podle zvláštního
právního předpisu upravujícího oblast chemických látek1b) jako oxidující, extrémně
hořlavé, vysoce hořlavé a hořlavé, nebo látky a směsi, které splňují kritéria tříd
a kategorií nebezpečnosti 2.3; 2.6 a 2.7; 2.8 typy A až F; 2.9 až 2.14 a 2.15 typy
A až F stanovených v přímo použitelném předpisu Evropské unie13), pokud celkové množství
těchto látek a směsí přesahuje 5 000 tun,
b) při nichž se vyrábějí nebo plní do zásobníků, cisteren nebo nádob
hořlavé kapaliny nebo hořlavé plyny anebo hoření podporující plyny s roční produkcí
5 000 tun a vyšší,
c) v provozech, ve kterých se přečerpáváním a zvyšováním tlaku v
potrubí o vnitřním průměru 0,8 m a větším zabezpečuje přeprava kapalných nebo plynných
látek a směsí klasifikovaných podle zvláštního právního předpisu upravujícího oblast
chemických látek1b) jako extrémně hořlavé, vysoce hořlavé a hořlavé, anebo kapalných
nebo plynných látek a směsí, které splňují kritéria tříd a kategorií nebezpečnosti
2.2 až 2.4; 2.6; 2.8 typu A až F; 2.9; 2.11 až 2.13 a 2.15 typu A až F stanovených
v přímo použitelném předpisu Evropské unie13),
d) v budovách o 15 a více nadzemních podlažích nebo o výšce větší
než 45 m,
e) v podzemních prostorách s nahodilým požárním zatížením 15 kg/m
2
a vyšším, ve kterých se může současně vyskytovat více než 200 osob.(4) Za provozované činnosti bez zvýšeného požárního nebezpečí se považují
činnosti, které nejsou uvedené v odstavcích 2 a 3.
(5) Vyjde-li najevo, že právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba
se nesprávně začlenila do kategorie podle odstavce 1, rozhodne o jejím správném začlenění
příslušný orgán státního požárního dozoru.
§ 5
Povinnosti právnických osob a podnikajících fyzických osob
(1) Právnické osoby a podnikající fyzické osoby jsou povinny
a) obstarávat a zabezpečovat v potřebném množství a druzích požární
techniku, věcné prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostní zařízení se zřetelem
na požární nebezpečí provozované činnosti a udržovat je v provozuschopném stavu.
U vyhrazené požární techniky, věcných prostředků požární ochrany a požárně bezpečnostních
zařízení, kromě výrobků stanovených podle zvláštních právních předpisů,1i) lze instalovat
a používat pouze schválené druhy,
b) vytvářet podmínky pro hašení požárů a pro záchranné práce, zejména
udržovat volné příjezdové komunikace a nástupní plochy pro požární techniku, únikové
cesty a volný přístup k nouzovým východům, k rozvodným zařízením elektrické energie,
k uzávěrům vody, plynu, topení a produktovodům, k věcným prostředkům požární ochrany
a k ručnímu ovládání požárně bezpečnostních zařízení,
c) dodržovat technické podmínky a návody vztahující se k požární
bezpečnosti výrobků nebo činností,
d) označovat pracoviště a ostatní místa příslušnými bezpečnostními
značkami, příkazy, zákazy a pokyny ve vztahu k požární ochraně, a to včetně míst,
na kterých se nachází věcné prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostní zařízení,
e) pravidelně kontrolovat prostřednictvím odborně způsobilé osoby
(§ 11 odst. 1), technika požární ochrany (§ 11 odst. 2) nebo preventisty požární
ochrany (§ 11 odst. 6) dodržování předpisů o požární ochraně a neprodleně odstraňovat
zjištěné závady,
f) umožnit orgánu státního požárního dozoru provedení kontroly plnění
povinností na úseku požární ochrany, poskytovat mu požadované doklady, dokumentaci
a informace vztahující se k zabezpečování požární ochrany v souladu s tímto zákonem
a ve stanovených lhůtách splnit jím uložená opatření,
g) poskytovat bezúplatně orgánu státního požárního dozoru výrobky
nebo vzorky nezbytné k provedení požárně technické expertizy ke zjištění příčiny
vzniku požáru,
h) bezodkladně oznamovat územně příslušnému operačnímu středisku
hasičského záchranného sboru kraje1j) každý požár vzniklý při činnostech, které provozují,
nebo v prostorách, které vlastní nebo užívají.
(2) Právnické osoby a podnikající fyzické osoby nesmí vypalovat porosty.
Při spalování hořlavých látek na volném prostranství jsou povinny, se zřetelem na
rozsah této činnosti, stanovit opatření proti vzniku a šíření požáru. Spalování hořlavých
látek na volném prostranství včetně navrhovaných opatření jsou povinny předem oznámit
územně příslušnému hasičskému záchrannému sboru kraje,1j) který může stanovit další
podmínky pro tuto činnost, popřípadě může takovou činnost zakázat. Ustanovení zvláštních
právních předpisů nejsou tímto dotčena.1k)
§ 6
nadpis vypuštěn
(1) Právnické osoby a podnikající fyzické osoby provozující činnosti
se zvýšeným požárním nebezpečím a s vysokým požárním nebezpečím jsou dále povinny
a) stanovit organizaci zabezpečení požární ochrany s ohledem na požární
nebezpečí provozované činnosti,
b) prokazatelným způsobem stanovit a dodržovat podmínky požární bezpečnosti
provozovaných činností, případně technologických postupů a zařízení, nejsou-li podmínky
provozování činností a zabezpečování údržby a oprav zařízení stanoveny zvláštním
právním předpisem,
c) zajišťovat údržbu, kontroly a opravy technických a technologických
zařízení způsobem a ve lhůtách stanovených podmínkami požární bezpečnosti nebo výrobcem
zařízení,
d) stanovit z hlediska požární bezpečnosti požadavky na odbornou
kvalifikaci osob pověřených obsluhou, kontrolou, údržbou a opravami technických a
technologických zařízení, pokud to není stanoveno zvláštními právními předpisy,1l)
a zabezpečit provádění prací, které by mohly vést ke vzniku požáru, pouze osobami
s příslušnou kvalifikací,
e) mít k dispozici požárně technické charakteristiky vyráběných,
používaných, zpracovávaných nebo skladovaných látek a materiálů potřebné ke stanovení
preventivních opatření k ochraně života a zdraví osob a majetku.
(2) Podmínky požární bezpečnosti provozovaných činností podle odstavce
1 písm. b) musí odpovídat stavu vědeckých a technických poznatků známých v době jejich
stanovení.
§ 6a
Posouzení požárního nebezpečí
(1) Právnické osoby a podnikající fyzické osoby mohou provozovat činnost
s vysokým požárním nebezpečím za podmínky, že orgán státního požárního dozoru schválí
posouzení požárního nebezpečí.
(2) Posouzení požárního nebezpečí obsahuje
a) popis a posouzení rizik z hlediska možnosti vzniku a šíření požáru
a ohrožení osob, zvířat a majetku,
b) zhodnocení možnosti provedení záchranných prací a účinné likvidace
požáru, včetně popisu jeho možných následků,
c) systém řízení požární ochrany a
d) návrhy na opatření ke snížení rizika možnosti vzniku a šíření
požáru a ohrožení osob, zvířat a majetku, návrhy na provedení záchranných prací a
návrhy opatření k účinné likvidaci požáru, včetně stanovení lhůt k jejich plnění.
(3) Právnická osoba a podnikající fyzická osoba předloží posouzení požárního
nebezpečí zpracované osobou uvedenou v § 11 odst. 1 ve 2 vyhotoveních ke schválení
orgánu státního požárního dozoru.
(4) Neshledá-li orgán státního požárního dozoru v posouzení požárního
nebezpečí nedostatky, posouzení požárního nebezpečí schválí.
(5) Zjistí-li orgán státního požárního dozoru, že předložené posouzení
požárního nebezpečí vykazuje obsahové nedostatky, pro které je nelze schválit, vrátí
je zpět předkladateli s uvedením zjištěných nedostatků a současně stanoví přiměřenou
lhůtu pro opětovné předložení vráceného posouzení po odstranění zjištěných nedostatků.
Řízení lze přerušit na dobu stanovenou pro odstranění nedostatků a opětovné předložení.
(6) Neodstraní-li předkladatel nedostatky ve lhůtě stanovené podle odstavce
5, orgán státního požárního dozoru vydá rozhodnutí o neschválení posouzení požárního
nebezpečí.
(7) Před změnou v provozované činnosti, která má vliv na obsah schváleného
posouzení požárního nebezpečí, právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba předloží
orgánu státního požárního dozoru ke schválení doplněné nebo je-li to vzhledem k rozsahu
změny potřebné nové posouzení požárního nebezpečí. Do doby schválení předloženého
materiálu nelze změny v provozované činnosti provést.
(8) Změny v objemu roční produkce nejsou důvodem pro předložení nového
posouzení požárního nebezpečí, je-li toto schváleno výhradně pro činnost uvedenou
v § 4 odst. 3 písm. b).
§ 6b
Dokumentace zdolávání požárů
(1) Právnické osoby a podnikající fyzické osoby mohou provozovat činnost
s vysokým požárním nebezpečím nebo činnost se zvýšeným požárním nebezpečím, u které
nejsou běžné podmínky pro zásah, za podmínky, že orgán státního požárního dozoru
schválí dokumentaci zdolávání požárů.
(2) Dokumentace zdolávání požárů obsahuje operativní plán zdolávání požárů
a operativní kartu zdolávání požárů upravující zásady rychlého a účinného zdolávání
požáru a záchrany osob, zvířat a majetku.
(3) Právnická osoba a podnikající fyzická osoba předloží dokumentaci
zdolávání požárů zpracovanou osobou uvedenou v § 11 odst. 1 nebo 2 ve 2 vyhotoveních
ke schválení orgánu státního požárního dozoru.
(4) Neshledá-li orgán státního požárního dozoru v dokumentaci zdolávání
požárů nedostatky, dokumentaci zdolávání požárů schválí.
(5) Zjistí-li orgán státního požárního dozoru, že předložená dokumentace
zdolávání požárů vykazuje obsahové nedostatky, pro které ji nelze schválit, vrátí
ji zpět předkladateli s uvedením zjištěných nedostatků a současně stanoví přiměřenou
lhůtu pro opětovné předložení po odstranění zjištěných nedostatků. Řízení lze přerušit
na dobu stanovenou pro odstranění nedostatků a opětovné předložení.
(6) Neodstraní-li předkladatel nedostatky ve lhůtě stanovené podle odstavce
5, orgán státního požárního dozoru vydá rozhodnutí o neschválení dokumentace zdolávání
požárů.
(7) Před změnou v provozované činnosti, která má vliv na obsah schválené
dokumentace zdolávání požárů, právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba předloží
orgánu státního požárního dozoru ke schválení novou dokumentaci zdolávání požárů.
Do doby schválení předložené dokumentace nelze změny v provozované činnosti provést.
(8) Podle odstavců 1 až 7 se postupuje i v případě, kdy zpracování dokumentace
zdolávání požárů stanoví dokumentace požární ochrany.
§ 6c
Prováděcí právní předpis stanoví
a) hodnoty nahodilého požárního zatížení pro účely členění činností
podle požárního nebezpečí,
b) vymezení složitých podmínek pro zásah,
c) množství, druhy a způsob vybavení prostor právnických osob a podnikajících
fyzických osob věcnými prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostními zařízeními,
jakož i požadavky na jejich projektování, montáž, provoz, kontrolu, údržbu a opravy,
d) druhy vyhrazené požární techniky, věcných prostředků požární ochrany
a požárně bezpečnostních zařízení,
e) způsob vytváření podmínek pro hašení požáru a pro záchranné práce,
f) lhůty a způsob provádění kontrol dodržování předpisů o požární
ochraně,
g) postup při poskytování výrobků a vzorků orgánu státního požárního
dozoru k provedení požárně technické expertizy za účelem zjišťování příčin vzniku
požáru,
h) způsob určení podmínek požární bezpečnosti při činnostech se zvýšeným
požárním nebezpečím a vysokým požárním nebezpečím a
i) způsob posuzování požárního nebezpečí.
nadpis vypuštěn
§ 7
(1) Vlastník nebo uživatel zdrojů vody pro hašení požárů je povinen tyto
udržovat v takovém stavu, aby bylo umožněno použití požární techniky a čerpání vody
pro hašení požárů.
(2) Vlastník nebo uživatel lesů v souvislých lesních porostech o celkové
výměře vyšší než 50 hektarů je povinen zabezpečit v době zvýšeného nebezpečí vzniku
požáru, nad rámec povinností stanovených v § 5, opatření pro včasné zjištění požáru
v lesích a proti jeho rozšíření pomocí hlídkové činnosti s potřebným množstvím sil
a prostředků požární ochrany, pokud tak neučiní Ministerstvo zemědělství podle zvláštního
zákona.1m)
(3) Vlastník nebo uživatel nástupní plochy pro požární techniku je povinen
ji označovat a udržovat v takovém stavu, aby bylo umožněno použití požární techniky.
§ 8
(1) Zařízení sociálních služeb, které poskytuje služby sociální péče
formou pobytových služeb podle zákona o sociálních službách, musí být v části stavby,
v níž je služba poskytována, vybaveno
a) elektrickou požární signalizací, je-li ubytovací kapacita tohoto
zařízení nad 50 osob,
b) zařízením autonomní detekce a signalizace, je-li ubytovací kapacita
tohoto zařízení 50 osob nebo nižší, pokud není vybaveno podle písmene a).
(2) Pokud je ve stavbě provozováno více zařízení sociálních služeb, která
poskytují služby sociální péče formou pobytových služeb podle zákona o sociálních
službách, a součet ubytovací kapacity těchto zařízení je nad 50 osob, postupuje se
podle odstavce 1 písm. a).
(3) Na žádost provozovatele elektrické požární signalizace v části stavby,
kde je poskytována sociální služba podle odstavce 1, hasičský záchranný sbor kraje
připojí elektrickou požární signalizaci prostřednictvím zařízení dálkového přenosu
na pult centralizované ochrany umístěný na krajském operačním a informačním středisku
hasičského záchranného sboru kraje, po splnění podmínek pro toto připojení.
(4) Hasičský záchranný sbor kraje žádost podle odstavce 3 posoudí a písemně
žadateli sdělí, za jakých podmínek lze připojení realizovat. Smlouva o připojení
elektrické požární signalizace na pult centralizované ochrany obsahuje zejména označení
smluvních stran a podmínky připojení elektrické požární signalizace na pult centralizované
ochrany. Jednorázová úhrada za připojení a měsíční cena za připojení elektrické požární
signalizace na pult centralizované ochrany se nevyžaduje.
§ 9
(1) Nemovitou národní kulturní památku, která je vybavena elektrickou
požární signalizací, lze na žádost provozovatele elektrické požární signalizace připojit
prostřednictvím zařízení dálkového přenosu na pult centralizované ochrany umístěný
na krajském operačním a informačním středisku hasičského záchranného sboru kraje.
(2) Hasičský záchranný sbor kraje žádost posoudí a písemně žadateli sdělí,
za jakých podmínek lze připojení realizovat. Smlouva o připojení elektrické požární
signalizace na pult centralizované ochrany obsahuje zejména označení smluvních stran
a podmínky připojení elektrické požární signalizace na pult centralizované ochrany.
Jednorázová úhrada za připojení a měsíční cena za připojení elektrické požární signalizace
na pult centralizované ochrany se nevyžaduje.
(3) Nemovitou kulturní památku uvedenou v dohodě uzavřené mezi Generálním
ředitelstvím Hasičského záchranného sboru České republiky (dále jen "generální ředitelství")
a Ministerstvem kultury, lze připojit na pult centralizované ochrany umístěný na
krajském operačním a informačním středisku hasičského záchranného sboru kraje za
obdobných podmínek, jako nemovitou národní kulturní památku.
§ 11
Odborná způsobilost
(1) Plnění povinností podle § 16 odst. 1 a § 16a mohou zabezpečovat pouze
odborně způsobilé osoby, není-li dále stanoveno jinak. Odborně způsobilými osobami
se rozumí znalci a znalecké ústavy v základním oboru požární ochrany zapsaní v seznamu
znalců a znaleckých ústavů vedených krajskými soudy, fyzické osoby, které jsou absolventy
škol požární ochrany nebo absolventy vysokoškolského studia, jehož součástí je ověřovací
program pro odbornou způsobilost na úseku požární ochrany schválený ministerstvem,
který odpovídá požadavkům uvedeným v odstavci 4, nebo fyzické osoby, které složily
zkoušku odborné způsobilosti před komisí ustavenou ministerstvem. Za odborně způsobilé
osoby se považují též příslušníci Hasičského záchranného sboru České republiky (dále
jen "hasičský záchranný sbor")1j) vykonávající funkce stanovené prováděcím předpisem
k zákonu o hasičském záchranném sboru.
(2) Plnění povinností vyplývajících z § 5, 6, § 16 odst. 1 a § 16a mohou
zabezpečovat technici požární ochrany. Odborná způsobilost k výkonu funkce technika
požární ochrany se získává složením zkoušky odborné způsobilosti před komisí ustavenou
ministerstvem.
(3) Fyzickým osobám uvedeným v odstavcích 1 a 2 vydá ministerstvo osvědčení
o odborné způsobilosti (dále jen "osvědčení"). Ministerstvo může na návrh orgánu
státního požárního dozoru rozhodnout o odejmutí osvědčení tomu, kdo při výkonu činnosti
odborně způsobilé osoby nebo technika požární ochrany vykazuje závažné nedostatky.
(4) Při zkoušce odborné způsobilosti se ověřuje znalost zejména
a) právních předpisů a technických předpisů na úseku požární ochrany,
b) požární bezpečnosti staveb a technologií,
c) posuzování činností s vysokým požárním nebezpečím,
d) funkcí a technických vlastností požární techniky, věcných prostředků
požární ochrany a požárně bezpečnostních zařízení,
e) fyzikálních a chemických procesů hoření, výbuchů, hašení a toxických
účinků zplodin hoření.
(5) Činnost odborně způsobilé osoby a technika požární ochrany může být
vykonávána v pracovněprávním vztahu1n) anebo na základě zvláštního zákona.1o)
(6) Plnění úkolů podle § 5 odst. 1 písm. d) a e) a § 16a odst. 1 písm.
c) může vykonávat preventista požární ochrany. Preventista požární ochrany vykonává
činnost na základě absolvování odborné přípravy (§ 16 odst. 1).
(7) Osoba odborně způsobilá podle odstavce 1 má odbornou způsobilost
i k výkonu činnosti technika požární ochrany. Osoba odborně způsobilá podle odstavce
2 má odbornou způsobilost i k plnění úkolů podle odstavce 6.
(8) Prováděcí právní předpis stanoví způsob ověřování odborné způsobilosti,
vydávání a odnímání osvědčení, obsah a rozsah odborné přípravy.
§ 13
Preventivní požární hlídka
(1) Právnické osoby a podnikající fyzické osoby zřizují preventivní
požární hlídky
a) v prostorách s nejméně třemi zaměstnanci, ve kterých provozují
činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím nebo s vysokým požárním nebezpečím,
b) v případech, kdy tak stanoví nařízení kraje [§ 27 odst. 1 písm.
f)] nebo obecně závazná vyhláška obce [§ 29 odst. 1 písm. o)].
(2) Úkolem preventivní požární hlídky je dohlížet na dodržování předpisů
o požární ochraně a v případě vzniku požáru provést nutná opatření k záchraně ohrožených
osob, přivolat jednotku požární ochrany a zúčastnit se likvidace požáru.
§ 15
Dokumentace požární ochrany
(1) Právnické osoby a podnikající fyzické osoby provozující činnosti
uvedené v § 4 odst. 2 a 3 jsou povinny zpracovávat předepsanou dokumentaci požární
ochrany, plnit podmínky požární bezpečnosti v ní stanovené a udržovat ji v souladu
se skutečným stavem.
(2) Prováděcí právní předpis stanoví druhy, obsah a vedení dokumentace
požární ochrany.
§ 16
Školení a odborná příprava zaměstnanců o požární ochraně
(1) Právnické osoby a podnikající fyzické osoby provozující činnosti
uvedené v § 4 odst. 2 nebo 3 jsou povinny zabezpečit pravidelné školení zaměstnanců
o požární ochraně a odbornou přípravu zaměstnanců zařazených do preventivních požárních
hlídek, jakož i preventistů požární ochrany.
(2) Povinnost školení zaměstnanců o požární ochraně se vztahuje na všechny
fyzické osoby, které jsou v pracovním nebo jiném obdobném poměru k právnické osobě
nebo podnikající fyzické osobě.1n) Školení se provádí zvlášť pro vedoucí zaměstnance
a zvlášť pro ostatní zaměstnance.
(3) Pro fyzické osoby, které se příležitostně zdržují na pracovištích
právnických osob nebo podnikajících fyzických osob, se školení o požární ochraně
zabezpečuje, jestliže tyto osoby vykonávají činnosti uvedené v § 4 odst. 2 a 3 nebo
přicházejí do styku s těmito činnostmi.
(4) Prováděcí právní předpis stanoví druhy, obsah, rozsah a lhůty školení
zaměstnanců o požární ochraně, jakož i odborné přípravy preventistů požární ochrany
a zaměstnanců zařazených do preventivních požárních hlídek.
§ 16a
(1) U právnických osob a podnikajících fyzických osob provozujících
činnosti uvedené v § 4 odst. 2 provádí
a) odborně způsobilá osoba nebo technik požární ochrany školení vedoucích
zaměstnanců o požární ochraně,
b) odborně způsobilá osoba nebo technik požární ochrany odbornou
přípravu preventistů požární ochrany a zaměstnanců zařazených do preventivních požárních
hlídek,
c) proškolený vedoucí zaměstnanec nebo preventista požární ochrany
školení ostatních zaměstnanců o požární ochraně.
(2) U právnických osob a podnikajících fyzických osob provozujících
činnosti uvedené v § 4 odst. 3 provádí
a) odborně způsobilá osoba nebo technik požární ochrany školení vedoucích
zaměstnanců o požární ochraně,
b) odborně způsobilá osoba odbornou přípravu preventistů požární
ochrany a zaměstnanců zařazených do preventivních požárních hlídek,
c) technik požární ochrany nebo proškolený vedoucí zaměstnanec školení
ostatních zaměstnanců o požární ochraně.
nadpis zrušen
§ 17
Základní povinnosti fyzických osob
(1) Fyzická osoba je povinna
a) počínat si tak, aby nedocházelo ke vzniku požáru, zejména při používání
tepelných, elektrických, plynových a jiných spotřebičů a komínů, při skladování a
používání hořlavých nebo požárně nebezpečných látek, manipulaci s nimi nebo s otevřeným
ohněm či jiným zdrojem zapálení,
b) zajistit přístup k rozvodným zařízením elektrické energie a k uzávěrům
plynu, vody a topení,
c) plnit příkazy a dodržovat zákazy týkající se požární ochrany na
označených místech,
d) obstarat požárně bezpečnostní zařízení a věcné prostředky požární
ochrany v rozsahu stanoveném zákonem,
e) zajistit přístup k požárně bezpečnostním zařízením a věcným prostředkům
požární ochrany za účelem jejich včasného použití a dále udržovat tato zařízení a
věcné prostředky v provozuschopném stavu; uvedené povinnosti se vztahují na osoby,
které mají uvedená zařízení a věcné prostředky ve vlastnictví či užívání,
f) vytvářet v prostorách ve svém vlastnictví nebo užívání podmínky
pro rychlé zdolání požáru a pro záchranné práce,
g) umožnit orgánu státního požárního dozoru provedení potřebných úkonů
při zjišťování příčiny vzniku požáru a v odůvodněných případech mu bezúplatně poskytnout
výrobky nebo vzorky k provedení požárně technické expertizy ke zjištění příčiny vzniku
požáru,
h) oznamovat bez odkladu územně příslušnému hasičskému záchrannému
sboru každý požár vzniklý při činnostech, které vykonává, nebo v prostorách, které
vlastní nebo užívá,
i) dodržovat podmínky nebo návody vztahující se k požární bezpečnosti
výrobků nebo činností.
(2) Ten, kdo je povinen vykonávat dohled nad osobami, které nemohou posoudit
následky svého jednání, je povinen podle zvláštních zákonů dbát, aby tyto osoby svým
jednáním nezpůsobily požár.
(3) Fyzická osoba nesmí
a) vědomě bezdůvodně přivolat jednotku požární ochrany nebo zneužít
tísňovou komunikaci,
b) provádět práce, které mohou vést ke vzniku požáru, pokud nemá odbornou
způsobilost požadovanou pro výkon takových prací zvláštními právními předpisy,1l)
c) poškozovat, zneužívat nebo jiným způsobem znemožňovat použití hasicích
přístrojů nebo jiných věcných prostředků požární ochrany a požárně bezpečnostních
zařízení,
d) omezit nebo znemožnit použití označených nástupních ploch pro požární
techniku,
e) používat barevné označení vozidel, lodí a letadel jednotek požární
ochrany,
f) provádět vypalování porostů.
(4) Fyzická osoba je povinna umožnit výkon státního požárního dozoru a
ve stanovené lhůtě splnit opatření uložená orgánem státního požárního dozoru.
(5) Prováděcí právní předpis stanoví některé podmínky požární bezpečnosti
podle odstavce 1 písm. a).
ODDÍL DRUHÝ
Pomoc při zdolávání požárů
§ 18
Osobní pomoc
Každý je povinen v souvislosti se zdoláváním požáru
a) provést nutná opatření pro záchranu ohrožených osob,
b) uhasit požár, jestliže je to možné, nebo provést nutná opatření
k zamezení jeho šíření,
c) ohlásit neodkladně na určeném místě zjištěný požár nebo zabezpečit
jeho ohlášení,
d) poskytnout osobní pomoc jednotce požární ochrany na výzvu velitele
zásahu, velitele jednotky požární ochrany nebo obce.
§ 19
Věcná pomoc
Každý je povinen na výzvu velitele zásahu, velitele jednotky požární ochrany
nebo obce poskytnout dopravní prostředky, zdroje vody, spojová zařízení a jiné věci
potřebné ke zdolání požáru.
§ 20
Vynětí z povinnosti poskytnout osobní a věcnou pomoc
(1) Povinnost poskytovat pomoc uvedenou v § 18 a 19 se nevztahuje na
a) útvary a vojáky ozbrojených sil České republiky, útvary a příslušníky
Policie České republiky, Generální inspekce bezpečnostních sborů, Bezpečnostní informační
služby a Vězeňské služby, jestliže by poskytnutím pomoci byl vážně ohrožen důležitý
zájem služby,
b) právnické osoby a podnikající fyzické osoby v oblasti veřejné hromadné
dopravy, energetiky a spojů a jejich zaměstnance, jestliže by poskytnutí pomoci mohlo
mít za následek závažnou poruchu provozu u těchto právnických osob a podnikajících
fyzických osob, nebo jiný závažný následek,
c) právnické osoby a podnikající fyzické osoby v oblasti zdravotnictví
a jejich zaměstnance, jestliže by poskytnutím pomoci bylo vážně ohroženo plnění úkolů
podle zvláštních předpisů.1p)
(2) Fyzická osoba není povinna poskytnout pomoc uvedenou v § 18 a 19, jestliže
jí v tom brání důležitá okolnost nebo jestliže by tím vystavila vážnému ohrožení
sebe nebo osoby blízké.
§ 20a
Náhrada ušlého výdělku
(1) Poskytne-li fyzická osoba, která podniká nebo je samostatně výdělečně
činná, osobní pomoc jednotce požární ochrany na výzvu velitele zásahu, velitele jednotky
požární ochrany nebo obce, náleží jí náhrada ušlého výdělku v prokázané výši.
(2) O náhradě rozhoduje a tuto poskytuje hasičský záchranný sbor kraje,
v jehož územním obvodu požár vznikl. Náhradu je nutno uplatnit do tří měsíců, nejpozději
však do dvou let ode dne vzniku nároku, jinak tento nárok zanikne.
§ 21
Náhrada výdajů
(1) Jestliže jsou s poskytnutím věcné pomoci spojeny výdaje, patří tomu,
kdo je poskytl, náhrada výdajů. Právo na náhradu výdajů může oprávněný uplatnit do
tří měsíců ode dne, kdy je zjistil, nejpozději do dvou let od jejich vzniku; jinak
toto právo zanikne. Právo na náhradu výdajů se uplatňuje u hasičského záchranného
sboru kraje, v jehož územním obvodu požár vznikl. Hasičský záchranný sbor kraje o
náhradě výdajů rozhoduje a tuto náhradu poskytuje.
(2) Jestliže právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba poskytly věcnou
pomoc při zdolávání požárů jiné právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě, mají
právo na náhradu výdajů s touto pomocí spojených. Náhradu výdajů poskytuje ten, komu
byla věcná pomoc poskytnuta.
(3) Ustanoveními odstavců 1 a 2 není dotčeno právo na náhradu škody.
§ 22
Vstup na nemovitosti
(1) Vlastník (správce, uživatel) nemovitosti je povinen umožnit vstup na
nemovitost k provedení opatření nutných ke zdolání požáru nebo k zamezení jeho šíření,
popřípadě k provedení jiných záchranných prací, zejména vyklidit nebo strpět vyklizení
pozemku, odstranit nebo strpět odstranění staveb, jejich částí nebo porostů. O potřebě
a rozsahu těchto opatření rozhoduje velitel zásahu.
(2) Je-li to nezbytně nutné pro účely cvičení jednotky požární ochrany,
vlastník (správce, uživatel) nemovitosti je povinen umožnit vstup na nemovitost;
o tomto vstupu musí být hasičským záchranným sborem kraje nebo obcí, které cvičení
jednotky požární ochrany organizují, předem uvědoměn, a to nejméně 24 hodiny před
zahájením cvičení. Přitom se musí dbát, aby cvičením jednotky požární ochrany bylo
co nejméně rušeno užívání nemovitosti a aby nevznikly škody, kterým lze zabránit.
(3) Nesouhlasí-li vlastník (správce, uživatel) nemovitosti se vstupem na
nemovitost podle odstavce 2, rozhodne hasičský záchranný sbor kraje nebo obec, které
cvičení jednotky požární ochrany organizují, o tom, zda vstup na nemovitost je pro
cvičení této jednotky nutný. To neplatí, jde-li o obydlí, kam lze vstupovat jen s
předchozím souhlasem vlastníka nebo uživatele.
ČÁST DRUHÁ
Státní správa a samospráva na úseku požární ochrany
ODDÍL PRVNÍ
Orgány státní správy a samosprávy a jejich působnost
Správními úřady na úseku požární ochrany jsou ministerstvo a hasičský záchranný
sbor kraje. Úkoly státní správy na úseku požární ochrany stanovené na základě tohoto
zákona plní v přenesené působnosti také orgány krajů2a) a orgány obcí.
Ministerstvo
§ 24
(1) Ministerstvo na úseku požární ochrany
a) schvaluje koncepci organizace a rozvoje požární ochrany,
b) zpracovává návrh rozpočtu hasičského záchranného sboru a návrh na
poskytnutí dotací občanským sdružením,
c) poskytuje účelové dotace pro jednotky sborů dobrovolných hasičů
obcí,
d) zabezpečuje uvolňování finančních prostředků ze státního rozpočtu
na investiční dotace na pořízení a obnovu požární techniky a staveb sloužících pro
výkon služby jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí pro obce, jejichž jednotky požární
ochrany jsou určeny požárním poplachovým plánem kraje k zásahům mimo svůj územní
obvod (dále jen "vybrané obecní úřady"), nebo se podílí na úkolech obce, které plní
v přenesené působnosti státní správy podle tohoto zákona nebo zvláštních právních
předpisů,
e) po projednání s Ministerstvem obrany organizuje požární ochranu
pro období stavu ohrožení státu a válečného stavu a zabezpečuje přípravu na činnost
v tomto období,2b)
f) řídí výkon státní správy,
g) vykonává státní požární dozor a je dotčeným orgánem státní správy
na úseku požární ochrany,
h) kontroluje plnění úkolů, které tento zákon ukládá hasičským záchranným
sborům krajů,
i) řídí odbornou přípravu a usměrňuje po odborné stránce výkon služby
v jednotkách požární ochrany,
j) zabezpečuje výzkum a vývoj,
k) stanoví postup zjišťování příčin vzniku požárů a v závažných případech
se zjišťování těchto příčin zúčastňuje; zpracovává rozbory příčin vzniku požárů,
l) stanoví zaměření preventivně výchovné, propagační a ediční činnosti
na úseku požární ochrany a podílí se na jejím zabezpečování,
m) vytváří a provozuje informační systém požární ochrany,
n) na vyžádání hasičského záchranného sboru kraje poskytuje odbornou
a metodickou pomoc při posuzování dokumentace staveb a technologií zvláštního významu,
o) soustřeďuje a vyhodnocuje informace potřebné pro zásahy jednotek
požární ochrany a ústřední řízení záchranných prací,
p) zabezpečuje statistické sledování požárů a mimořádných událostí
se zásahy jednotek požární ochrany,
r) zabezpečuje provádění požárně technických expertíz,*)
s) zajišťuje mezinárodní spolupráci hasičského záchranného sboru,*)
t) je dotčeným orgánem při posuzování zralosti projektů společného
zájmu energetické infrastruktury a uplatňuje závazné stanovisko pro stavby projektů
společného zájmu energetické infrastruktury14) z hlediska požární ochrany.
(2) Ministerstvo je oprávněno stanovit prováděcím právním předpisem technické
podmínky požární ochrany technologií, podmínky požární bezpečnosti výrobků a činností,
u nichž hrozí nebezpečí vzniku požárů a technické podmínky požární techniky, věcných
prostředků požární ochrany a požárně bezpečnostních zařízení.
(3) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem technické podmínky
požární ochrany pro navrhování, výstavbu nebo užívání staveb, a to za účelem omezení
rozvoje a šíření ohně a kouře ve stavbě, omezení šíření požáru na sousední stavby,
evakuace osob a zvířat v případě ohrožení stavby požárem nebo při požáru a umožnění
účinného a bezpečného zásahu jednotek požární ochrany. Pro podrobnější vymezení těchto
podmínek lze využít hodnot a postupů stanovených českou technickou normou nebo jiným
technickým dokumentem upravujícím podmínky požární ochrany staveb.
§ 25
(1) Ministerstvo je orgánem státní správy ve věcech škol požární ochrany.3)
V rámci této působnosti zřizuje, zrušuje a řídí střední školy požární ochrany a vyšší
odborné školy požární ochrany, provádí v nich inspekci výchovy a vzdělávání a hospodářsky
je zabezpečuje.
(2) Výkon státní správy ve škole požární ochrany provádí ředitel,
který
a) řídí školu, plní povinnosti vedoucího organizace, jmenuje a odvolává
své zástupce, odpovídá za plnění učebních plánů a učebních osnov, za odbornou a pedagogickou
úroveň výchovně vzdělávací práce školy, za vytvoření podmínek pro výkon školní inspekce
a přijetí následných opatření, kontroluje práci pedagogických pracovníků a ostatních
pracovníků a studijní výsledky žáků,
b) rozhoduje o přijetí ke studiu, o přerušení studia, o přiznání
a odnětí stipendia a hmotného zabezpečení žákům škol, o podmíněném vyloučení ze studia
a o vyloučení ze studia, o žádosti žáka ke změně studijního oboru a opakování ročníku,
c) zajišťuje, aby zákonní zástupci nezletilého žáka a zletilí žáci
byli informováni o průběhu vzdělávání a výchovy žáka.
(3) Prováděcí právní předpis stanoví finanční a hmotné zabezpečení žáků,
organizaci přijímacího řízení, průběh studia a jeho ukončování.
nadpis vypuštěn
§ 26
Hasičský záchranný sbor
(1) Generální ředitelství plní úkoly ministerstva na úseku požární ochrany
uvedené v § 24 odst. 1 a § 25 odst. 1.
(2) Hasičský záchranný sbor kraje
a) zpracovává koncepci požární ochrany kraje,
b) vykonává státní požární dozor a je dotčeným orgánem státní správy
na úseku požární ochrany,
c) kontroluje plnění nařízení orgánů kraje vydaných na úseku požární
ochrany,
d) odpovídá za připravenost a akceschopnost jednotek hasičského záchranného
sboru kraje,
e) zabezpečuje výstavbu a údržbu objektů pro potřeby hasičského záchranného
sboru,
f) řídí po odborné stránce výkon služby v jednotkách požární ochrany,
g) koordinuje zabezpečování požární ochrany v kraji s ostatními orgány,
h) soustřeďuje podklady pro zabezpečení materiálních a finančních prostředků
jednotek sborů dobrovolných hasičů vybraných obcí,
i) zpracovává podklady k vydání právních předpisů pro příslušné správní
orgány kraje v oblastech, které vymezuje zákon,
j) soustřeďuje a vyhodnocuje informace potřebné pro zásahy jednotek
požární ochrany a řízení záchranných prací,
k) zabezpečuje statistické sledování požárů a mimořádných událostí
se zásahy jednotek požární ochrany na území kraje,
l) v rozsahu stanoveném ministerstvem řídí a organizuje odbornou přípravu
příslušníků, velitelů jednotek hasičských záchranných sborů podniků, velitelů a strojníků
jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí, velitelů a strojníků jednotek sborů dobrovolných
hasičů podniků,
m) projednává přestupky a správní delikty na úseku požární ochrany,
n) zpracovává jedenkrát ročně zprávu o stavu požární ochrany v kraji
a předkládá ji krajskému úřadu,
o) zabezpečuje preventivně výchovnou, propagační a ediční činnost na
úseku požární ochrany podle zaměření stanoveného ministerstvem.
§ 27
Kraj
(1) Krajské úřady
a) projednávají koncepci požární ochrany v kraji,
b) vytvářejí podmínky pro dislokaci a vybavení jednotek hasičského
záchranného sboru,
c) organizují s hasičským záchranným sborem kraje požární ochranu
v období stavu ohrožení státu a válečného stavu,
d) hradí k zabezpečení plošného pokrytí území kraje jednotkami požární
ochrany náklady jednotkám sborů dobrovolných hasičů vybraných obcí spojené se zásahy
mimo jejich územní obvod a podílí se na financování jejich akceschopnosti, pořízení
a obnově požární techniky,
(2) Rada kraje
a) vydává nařízením kraje požární poplachový plán kraje,
b) stanoví nařízením kraje podmínky k zabezpečení
1. plošného pokrytí
území kraje jednotkami požární ochrany,
2. zdrojů vody k hašení požárů a tyto zdroje
určí,
3. požární ochrany v době zvýšeného nebezpečí vzniku požáru,
4. požární ochrany
v budovách zvláštního významu,
5. požární ochrany při akcích, kterých se zúčastňuje
větší počet osob.
(3) Kraj
a) projednává roční zprávu o stavu požární ochrany v kraji,
b) k zabezpečení plošného pokrytí území kraje jednotkami požární
ochrany přispívá
1. hasičskému záchrannému sboru kraje na financování jeho potřeb,
2.
obcím na financování potřeb jejich jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí.
§ 29
Obec a obecní úřad
(1) Obec v samostatné působnosti na úseku požární ochrany
a) zřizuje jednotku sboru dobrovolných hasičů obce, která provádí
hašení požárů a záchranné práce při živelních pohromách a jiných mimořádných událostech
a plní další úkoly podle zvláštního právního předpisu3a) ve svém územním obvodu;
členům jednotky sboru dobrovolných hasičů obce za hašení požárů a záchranné práce
při živelních pohromách a jiných mimořádných událostech v mimopracovní době poskytuje
odměnu,
b) udržuje akceschopnost jednotky sboru dobrovolných hasičů obce,
c) zabezpečuje odbornou přípravu členů jednotky sboru dobrovolných
hasičů obce,
d) zabezpečuje materiální a finanční potřeby jednotky sboru dobrovolných
hasičů obce a požární ochrany,
e) zajišťuje péči o členy jednotky sboru dobrovolných hasičů obce,
jakož i péči o zaměstnance zařazené v jednotkách hasičských záchranných sborů podniků,
členy jiných jednotek sborů dobrovolných hasičů obce nebo podniků, popřípadě i o
osoby vyzvané k poskytnutí osobní pomoci podle § 18, jestliže zasahují za ztížených
podmínek nebo u déle trvajícího zásahu na území obce,
f) poskytuje náhradu ušlého výdělku členu jednotky sboru dobrovolných
hasičů obce, který se ve své pracovní době3b) nebo v době, ze které mu plyne příjem
ze samostatné činnosti, zúčastní zásahu při požáru nebo jiných záchranných prací
při živelních pohromách nebo jiných mimořádných událostech nebo nařízeného cvičení
anebo nařízené odborné přípravy,
g) zabezpečuje a hradí pro členy jednotky sboru dobrovolných hasičů
obce preventivní zdravotní prohlídky,
h) zabezpečuje výstavbu a údržbu objektů požární ochrany a požárně
bezpečnostních zařízení, zejména pro potřeby svého územního obvodu,
i) zpracovává stanovenou dokumentaci požární ochrany,
j) zřizuje ohlašovnu požárů a další místa, odkud lze hlásit požár,
k) zabezpečuje zdroje vody pro hašení požárů a jejich trvalou použitelnost
a stanoví další zdroje vody pro hašení požárů a podmínky pro zajištění jejich trvalé
použitelnosti,
l) umožňuje dislokaci jednotek hasičského záchranného sboru v katastrálním
území obce podle nařízení kraje a přispívá na provoz a vybavení těchto jednotek,
m) spolupracuje se sousedními obcemi při plnění úkolů k zabezpečení
požární ochrany; za tím účelem mohou obce soustřeďovat finanční prostředky,
n) organizuje preventivně výchovnou činnost,
o) obecně závaznou vyhláškou
1. vydává požární řád obce,
2. stanoví
podmínky k zabezpečení požární ochrany při akcích, kterých se zúčastní větší počet
osob.
(2) Obec plní obdobně povinnosti uložené tímto zákonem právnickým osobám
a podnikajícím fyzickým osobám.
(3) Obecní úřad na úseku požární ochrany
a) zajišťuje účast velitelů a strojníků jednotky sboru dobrovolných
hasičů obce na jejich odborné přípravě,
b) zajišťuje úkoly požární ochrany pro období stavu ohrožení státu
a válečného stavu.
(4) Vybrané obecní úřady
a) zabezpečují podle požárního poplachového plánu kraje hašení požárů
a záchranné práce při živelních pohromách a jiných mimořádných událostech mimo svůj
územní obvod,
b) zabezpečují akceschopnost jednotky sboru dobrovolných hasičů obce
k zásahům mimo svůj územní obvod,
c) na základě nařízení kraje, kterým se stanoví podmínky plošného
pokrytí území kraje jednotkami požární ochrany, zabezpečují nepřetržitou pracovní
pohotovost mimo pracoviště v počtu nejméně jednoho požárního družstva o sníženém
početním stavu.3c)
§ 30
Vláda stanoví nařízením
a) druhy dokumentace požární ochrany krajů a obcí, jejich obsah a vedení,
b) minimální podmínky a rozsah poskytování péče zasahujícím příslušníkům
jednotky hasičského záchranného sboru, zaměstnancům zařazeným v jednotce hasičského
záchranného sboru podniku, členům jednotky sboru dobrovolných hasičů obce, členům
jednotky sboru dobrovolných hasičů podniku (§ 65) a příslušníkům vojenské hasičské
jednotky (§ 65a), jakož i osobám vyzvaným k poskytnutí osobní pomoci podle § 18,
c) systém pracovní pohotovosti mimo pracoviště členů jednotek sboru
dobrovolných hasičů vybraných obcí a odměnu za ni,
d) způsob poskytování náhrady ušlého výdělku členům jednotek sboru
dobrovolných hasičů obce, kteří se zúčastní zásahu, nařízeného cvičení anebo nařízené
odborné přípravy v době, ze které jim plynou příjmy ze samostatné činnosti,
e) podmínky akceschopnosti jednotek sborů dobrovolných hasičů vybraných
obcí.
ODDÍL DRUHÝ
Státní požární dozor
§ 31
Výkon státního požárního dozoru
(1) Státní požární dozor se vykonává
a) kontrolou dodržování povinností stanovených předpisy o požární ochraně,
b) posuzováním
1. dokumentace pro povolení stavby, zařízení nebo
udržovacích prací podle stavebního zákona, včetně změn této dokumentace,
2. dokumentace
pro provádění stavby,
3. dokumentace pro rámcové povolení,
4. dokumentace nebo jiného
podkladu ke změně v účelu užívání stavby,
5. dokumentace ke změně dokončené stavby,
c) ověřováním, zda byly dodrženy podmínky požární bezpečnosti staveb
vyplývající z posouzených podkladů a dokumentace podle písmene b), včetně podmínek
vyplývajících z vydaných stanovisek,
d) posuzováním a typovým schvalováním zařízení dálkového přenosu určeného
pro účely Hasičského záchranného sboru České republiky,
e) schválením posouzení požárního nebezpečí činností a schválením dokumentace
zdolávání požárů,
f) zjišťováním příčin vzniku požárů,
g) kontrolou připravenosti a akceschopnosti jednotek požární ochrany
[§ 65 odst. 1 písm. b) až d)],
h) ukládáním opatření k odstranění zjištěných nedostatků a kontrolou
plnění těchto opatření.
(2) V protokolu o kontrole provedené podle odstavce 1 písm. a) nebo g)
orgán vykonávající státní požární dozor stanoví kontrolované osobě lhůtu pro podání
písemné zprávy o odstranění nedostatků uloženém podle odstavce 1 písm. h) orgánu
vykonávajícímu státní požární dozor.
(3) Výsledkem posuzování podkladů, dokumentace a ověřování splnění stanovených
požadavků podle odstavce 1 písm. b) a c) je závazné stanovisko dotčeného orgánu na
úseku požární ochrany, které slouží jako podklad pro řízení nebo jiný postup vedený
podle stavebního zákona.
(4) Podklady, dokumentaci a projektovou dokumentaci podle odstavce 1 písm.
b) předkládá orgánu vykonávajícímu státní požární dozor stavebník nebo stavební úřad
elektronicky.
(5) Posuzování podle odstavce 1 písm. b) se provádí v rozsahu požárně bezpečnostního
řešení podle zvláštního právního předpisu13), a to pouze u staveb, u kterých je vykonáván
státní požární dozor.
(6) Nadřízeným správním orgánem příslušným ke zrušení, potvrzení nebo
změně závazného stanoviska vydaného podle odstavce 3 hasičským záchranným sborem
kraje je u stavby
a) v rozsahu § 39 odst. 1 písm. c) ředitel hasičského záchranného sboru
kraje,
b) v rozsahu § 39 odst. 1 písm. d) generální ředitelství.
§ 31a
Prováděcí právní předpis stanoví
a) způsob výkonu státního požárního dozoru,
b) obsah a rozsah požárně technických expertiz,
c) obsah a rozsah požárně bezpečnostních řešení.
Orgány vykonávající státní požární dozor
§ 32
Ministerstvo vykonává státní požární dozor podle § 31 odst. 1 písm.
b) a c)
a) u staveb, které se mají uskutečnit na území dvou nebo více krajů,
b) u staveb, které si vyhradí,
c) u zařízení podle § 31 odst. 1 písm. d).
§ 35
Hasičský záchranný sbor kraje vykonává státní požární dozor
a) podle § 31 odst. 1 písm. a) u právnických osob, podnikajících
fyzických osob a u ministerstev a jiných státních orgánů (§ 3 odst. 2), u obcí (§
29) a u fyzických osob; u fyzických osob v rozsahu plnění povinností podle § 2 odst.
2 a § 7,
b) podle § 31 odst. 1 písm. b) a c) s výjimkou případů, u kterých
vykonává státní požární dozor ministerstvo v rozsahu § 32,
c) podle § 31 odst. 1 písm. e) až h).
Vyloučení věci z užívání, zákaz činnosti a zastavení provozu
§ 36
(1) Jestliže věc nebo činnost při provozu anebo provoz vyvolávají
bezprostřední nebezpečí vzniku požáru a k odstranění tohoto nebezpečí nestačí jiná
opatření, orgán vykonávající státní požární dozor rozhodne o
a) vyloučení věci z užívání,
b) zákazu činnosti,
c) zastavení provozu.
(2) O zastavení provozu lze rozhodnout i tehdy, jestliže by byla znemožněna
záchrana osob nebo majetku v případě vzniku požáru.
(3) Vyžaduje-li to naléhavost situace, lze rozhodnutí uvedené v odstavcích
1 a 2 oznámit ústně a poznamenat je do protokolu o kontrole; písemné vyhotovení tohoto
rozhodnutí je nutno doručit neprodleně.
(4) Proti rozhodnutí o opatřeních uvedených v odstavcích 1 a 2 je možno
podat odvolání do tří dnů ode dne doručení písemného vyhotovení tohoto rozhodnutí.
Odvolání nemá odkladný účinek. Odvolací orgán o něm rozhodne neodkladně.
§ 37
Vydání rozhodnutí o zastavení provozu podle § 36 odst. 1 písm. c) musí
být předem projednáno se statutárním orgánem právnické osoby, s podnikající fyzickou
osobou anebo jejím odpovědným zástupcem.
§ 38
Užívat věc, která byla vyloučena z užívání [§ 36 odst. 1 písm. a)], obnovit
zakázanou činnost [§ 36 odst. 1 písm. b)] nebo obnovit zastavený provoz [§ 36 odst.
1 písm. c)] lze až po odstranění nedostatků vyvolávajících bezprostřední nebezpečí
vzniku požáru a jen s písemným souhlasem orgánu, který vyloučil věc z užívání nebo
rozhodl o zákazu činnosti anebo o zastavení provozu.
ODDÍL TŘETÍ
Kategorizace staveb z hlediska požární bezpečnosti
§ 39
(1) Z hlediska požární bezpečnosti a ochrany obyvatelstva se stavba
člení na
a) stavbu kategorie 0, nepředstavující zvláštní nebezpečí,
b) stavbu kategorie I, představující mírné nebezpečí,
c) stavbu kategorie II, představující vyšší nebezpečí,
d) stavbu kategorie III, představující vysoké nebezpečí.
(2) Prováděcí právní předpis stanoví kritéria a charakteristiku stavby
pro její zařazení do kategorie podle odstavce 1. Charakteristikou stavby je stavebně
technický parametr stavby a její umístění. Kritériem se rozumí
a) požadavek na stavbu z hlediska podmínek evakuace,
b) rizikovost stavby, v níž je hořlavá nebo požárně nebezpečná látka
nebo jiná obdobně nebezpečná látka vyráběna, zpracovávána, používána, přepravována
nebo skladována, a
c) ochrana jiného veřejného zájmu významného z hlediska zařazení stavby
do příslušné kategorie.
§ 40
(1) Státní požární dozor se v rozsahu podle § 31 odst. 1 písm. b) a c)
nevykonává u stavby kategorie 0 a I.
(2) Pro stavbu uvedenou v § 39 odst. 1 písm. b), c) nebo d) se zpracovává
požárně bezpečnostní řešení podle zvláštního právního předpisu13). V požárně bezpečnostním
řešení jeho zpracovatel prokazuje shodu navrhovaného záměru stavby s technickými
podmínkami požární ochrany pro navrhování staveb stanovenými prováděcím právním předpisem15).
(3) K zpracování požárně bezpečnostního řešení pro stavbu kategorie I a
II je oprávněna osoba, která je autorizovaná pro obor požární bezpečnost staveb podle
zvláštního právního předpisu12).
(4) K zpracování požárně bezpečnostního řešení pro stavbu kategorie III
je oprávněna osoba, která je autorizovaná pro obor požární bezpečnost staveb podle
zvláštního právního předpisu12) a které k tomuto současně byla udělena specializace
v rámci tohoto oboru podle zvláštního právního předpisu12).
ČÁST TŘETÍ
ČIŠTĚNÍ, KONTROLA A REVIZE SPALINOVÉ CESTY
nadpis vypuštěn
§ 43
Spalinová cesta
(1) Provoz spalinové cesty se považuje za vyhovující z hlediska ochrany
zdraví, života nebo majetku osob, jestliže se čištění, kontrola a revize spalinové
cesty provádí způsobem podle tohoto zákona.
(2) Spalinovou cestou se pro účely tohoto zákona rozumí dutina určená k
odvodu spalin do volného ovzduší. Za spalinovou cestu se nepovažuje odvod spalin
z lokálních podokenních topidel o jmenovitém výkonu do 7 kW s vývodem přes fasádu.
(3) Ustanovení § 44 až 47 se nepoužijí na spalinovou cestu, která není
součástí stavby, nebo na spalinovou cestu, která je součástí volně stojícího komínu
o vnitřním průměru komínového průduchu 800 mm a větším nebo komínu o stavební výšce
60 metrů a větší, anebo na spotřebič paliv o jmenovitém výkonu nad 1 MW.
§ 44
Čištění a kontrola spalinové cesty
(1) Čištění nebo kontrolu spalinové cesty provádí osoba, která je držitelem
živnostenského oprávnění v oboru kominictví (dále jen „oprávněná osoba“).
(2) Čištění používané spalinové cesty sloužící pro odvod spalin od spotřebiče
na pevná paliva o jmenovitém výkonu do 50 kW včetně nebo spalinové cesty sloužící
pro odvod spalin od náhradních zdrojů elektrické energie (dieselagregáty) je možné
provádět svépomocí. Čištění nebo kontrola spalinové cesty podle tohoto zákona u spalinové
cesty pro spotřebiče na plynná paliva, kde odvod spalin je podle návodu nebo technických
podmínek výrobce nedílnou součástí spotřebiče, se provádí podle návodu výrobce.
(3) Lhůty čištění a kontrol, způsob čištění spalinové cesty a způsob kontroly
spalinové cesty stanoví prováděcí právní předpis.
§ 45
Revize spalinové cesty
(1) Revizi spalinové cesty provádí oprávněná osoba, která je současně revizním
technikem spalinových cest ve smyslu zákona o uznávání výsledků dalšího vzdělávání
(dále jen „revizní technik spalinových cest“).
(2) Důvody pro provádění revize spalinové cesty a způsob tohoto provádění
stanoví prováděcí právní předpis.
§ 46
Postup při zjištění nedostatků
Pokud oprávněná osoba při čištění nebo kontrole spalinové cesty nebo revizní
technik spalinových cest při revizi spalinové cesty zjistí nedostatek, který bezprostředně
ohrožuje zdraví, život nebo majetek osob a který nelze odstranit na místě, neprodleně,
nejpozději do 10 pracovních dnů ode dne zjištění nedostatku, oznámí tuto skutečnost
písemně v případě nedostatku způsobeného nedodržením technických požadavků na stavbu
příslušnému stavebnímu úřadu a v případě nedostatku týkajícího se nedodržení požadavků
na požární bezpečnost příslušnému orgánu státního požárního dozoru.
nadpis vypuštěn
§ 47
Zpráva o provedeném čištění nebo kontrole spalinové cesty a zpráva o revizi
spalinové cesty
(1) Oprávněná osoba předá objednateli služby neprodleně, nejpozději do
10 pracovních dnů ode dne provedení čištění nebo kontroly spalinové cesty, písemnou
zprávu o provedeném čištění nebo kontrole spalinové cesty. Pokud právnická nebo podnikající
fyzická osoba provede čištění spalinové cesty podle § 44 odst. 2 svépomocí, učiní
o tom písemný záznam.
(2) Revizní technik spalinových cest předá objednateli neprodleně, nejpozději
do 10 pracovních dnů ode dne provedení revize, písemnou zprávu o revizi spalinové
cesty.
(3) Vzor písemné zprávy o provedeném čištění nebo kontrole spalinové cesty
a písemné zprávy o revizi spalinové cesty stanoví prováděcí právní předpis.
ČÁST ČTVRTÁ
Jednotky požární ochrany
§ 65
Druhy jednotek požární ochrany
(1) Jednotkami požární ochrany jsou
a) jednotka hasičského záchranného sboru zřízená jako jednotka hasičského
záchranného sboru kraje, jednotka generálního ředitelství nebo jednotka záchranného
útvaru hasičského záchranného sboru, která je složena z příslušníků hasičského záchranného
sboru (dále jen "příslušník") určených k výkonu služby na stanicích hasičského záchranného
sboru,
b) jednotka hasičského záchranného sboru podniku, která je složena ze
zaměstnanců právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby, kteří vykonávají činnost
v této jednotce jako své zaměstnání (dále jen "zaměstnanec podniku"),
c) jednotka sboru dobrovolných hasičů obce, která je složena z fyzických
osob, které nevykonávají činnost v této jednotce požární ochrany jako své zaměstnání,
d) jednotka sboru dobrovolných hasičů podniku, která je složena ze zaměstnanců
právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby, kteří nevykonávají činnost v této
jednotce požární ochrany jako své zaměstnání.
(2) Činnost v jednotce sboru dobrovolných hasičů obce při hašení požáru,
provádění záchranných prací při živelních pohromách a jiných mimořádných událostech
se považuje za výkon občanské povinnosti.3b) Činnost v jednotce sboru dobrovolných
hasičů obce při nařízeném cvičení nebo nařízené odborné přípravě je jiným úkonem
v obecném zájmu.4a)
(3) Činnost v jednotce sboru dobrovolných hasičů vybrané obce je vykonávána
zpravidla v pracovněprávním vztahu k obci nebo v pracovněprávním vztahu k hasičskému
záchrannému sboru kraje.
(4) Zaměstnanci podniků, členové jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí
a členové jednotek sborů dobrovolných hasičů podniků musí být starší 18 let a zdravotně
způsobilí.
(5) Ministerstvo může k plnění mimořádných úkolů na úseku požární ochrany
zřídit jednotku generálního ředitelství.
(6) Vnitřní organizace a vybavení jednotek požární ochrany včetně dislokace
jednotlivých druhů a kategorií jednotek požární ochrany musí být volena tak, aby
území obce bylo podle stupně nebezpečí zabezpečeno požadovaným množstvím sil a prostředků
při splnění požadované doby jejich dojezdu na místo zásahu podle základní tabulky
plošného pokrytí uvedené v příloze zákona.
(7) Jednotky požární ochrany používají jednotné barevné označení vozidel,
lodí a letadel. Stanovené barevné označení vozidel, lodí a letadel jednotek požární
ochrany4b) mohou používat jen jednotky požární ochrany uvedené v odstavci 1.
(8) Prováděcí právní předpis stanoví
a) organizaci plošného pokrytí území jednotkami požární ochrany,
b) organizaci, druhy a termíny preventivních zdravotních prohlídek zaměstnanců
podniků a členů jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí a podniků, obsah lékařského
posudku, seznam nemocí, vad a stavů, pro které nelze vydat kladný posudkový závěr,
c) barevné označení vozidel, lodí a letadel jednotek požární ochrany,
d) způsob zřizování, vnitřní organizaci a vybavení jednotek požární ochrany
požární technikou a věcnými prostředky požární ochrany, jakož i jejich používání.
§ 65a
Vojenská hasičská jednotka
(1) Za jednotky požární ochrany uvedené v § 65 odst. 1 písm. b) a d) se ve
vojenských objektech, vojenských útvarech, vojenských zařízeních, vojenských záchranných
útvarech a u právnických osob založených nebo zřízených Ministerstvem obrany považují
vojenské hasičské jednotky.
(2) Vojenská hasičská jednotka je složena z vojáků a občanských zaměstnanců
(dále jen "členové vojenské hasičské jednotky"). Zřizování, vnitřní organizace a
vybavení vojenských hasičských jednotek požární technikou a věcnými prostředky požární
ochrany je v působnosti Ministerstva obrany. Ministerstvo obrany rovněž stanoví podmínky
výkonu služby, odborné způsobilosti, nástupního odborného výcviku, odborné přípravy,
zdravotní způsobilosti a funkční označení členů vojenských hasičských jednotek, které
nesmí být zaměnitelné s hodnostním označením příslušníků hasičského záchranného sboru.
(3) Pro vojenskou hasičskou jednotku se při společném zásahu jednotek požární
ochrany a vojenských hasičských jednotek uplatňuje právo přednostního velení jako
pro jednotku sboru dobrovolných hasičů podniku a členové vojenské hasičské jednotky
jsou podřízeni veliteli zásahu.
(4) Tam, kde není zřízena vojenská hasičská jednotka, může orgán požární
ochrany Ministerstva obrany nařídit zřízení požární hlídky.
§ 66
Jednotka hasičského záchranného sboru kraje
(1) Jednotka hasičského záchranného sboru kraje je součástí hasičského záchranného
sboru kraje.
(2) V případech určených vládou může být zřízena jednotka hasičského záchranného
sboru kraje i u právnických osob.
§ 67
Jednotka hasičského záchranného sboru podniku
(1) Jednotku hasičského záchranného sboru podniku zřizuje k plnění úkolů
podle § 70 odst. 1 právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba provozující činnosti
uvedené v § 4 odst. 2 a 3, kterou určí hasičský záchranný sbor kraje; u právnické
osoby nebo podnikající fyzické osoby s celostátní působností nebo působností zasahující
do dvou nebo více krajů, po souhlasu generálního ředitelství. Hasičský záchranný
sbor kraje přitom vychází z výsledků posouzení požárního nebezpečí nebo dokumentace
zdolávání požárů.4c) Počet zaměstnanců podniku a vybavení této jednotky stanoví na
základě výsledků posouzení požárního nebezpečí nebo dokumentace zdolávání požárů
hasičský záchranný sbor kraje.
(2) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba jmenuje a odvolává velitele
této jednotky po vyjádření hasičského záchranného sboru kraje k jeho způsobilosti
vykonávat funkci velitele.
(3) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba mohou zrušit jednotku
hasičského záchranného sboru podniku jen se souhlasem hasičského záchranného sboru
kraje; u právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby s celostátní působností nebo
působností zasahující do dvou nebo více krajů si hasičský záchranný sbor kraje vyžádá
souhlas generálního ředitelství.
Jednotky sborů dobrovolných hasičů
§ 68
(1) Obec zřizuje a spravuje jednotku sboru dobrovolných hasičů obce. Velitele
této jednotky, po vyjádření hasičského záchranného sboru kraje k jeho způsobilosti
vykonávat funkci velitele, jmenuje a odvolává starosta obce. Přihlíží přitom k návrhu
občanského sdružení působícího na úseku požární ochrany.
(2) Právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby provozující činnosti
uvedené v § 4 odst. 2 a 3, které určí hasičský záchranný sbor kraje, mohou místo
jednotky hasičského záchranného sboru podniku zřídit jednotku sboru dobrovolných
hasičů podniku. Hasičský záchranný sbor kraje přitom vychází z výsledků posouzení
požárního nebezpečí nebo dokumentace zdolávání požárů. Velitele této jednotky po
vyjádření hasičského záchranného sboru kraje k jeho způsobilosti vykonávat funkci
velitele jmenují a odvolávají právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby. Počet
členů a vybavení jednotky sboru dobrovolných hasičů podniku stanoví na základě výsledků
posouzení požárního nebezpečí nebo dokumentace zdolávání požárů hasičský záchranný
sbor kraje.
(3) Ke zvýšení akceschopnosti a zkvalitnění činnosti jednotky sboru dobrovolných
hasičů obce nebo jednotky sboru dobrovolných hasičů podniku (dále jen "dobrovolná
jednotka požární ochrany") se mohou do těchto jednotek zařadit i osoby vykonávající
tuto službu jako svoje zaměstnání. O tomto opatření rozhodne obec, právnická osoba
nebo podnikající fyzická osoba po projednání s hasičským záchranným sborem kraje.
(4) Obec, právnické osoby a podnikající fyzické osoby mohou zrušit dobrovolnou
jednotku požární ochrany jen se souhlasem hasičského záchranného sboru kraje.
§ 69
(1) Požární hlídku zřizuje
a) právnická osoba a podnikající fyzická osoba provozující činnosti
uvedené v § 4 odst. 2 a 3, kterou určí hasičský záchranný sbor kraje na základě výsledků
posouzení požárního nebezpečí nebo dokumentace zdolávání požárů, pokud nezřizuje
jednotku požární ochrany podle § 67 ani podle § 68,
b) obec, která nezřizuje jednotku požární ochrany podle § 68, kterou
určí hasičský záchranný sbor kraje.
(2) Na požární hlídky zřízené podle odstavce 1 se obdobně vztahují ustanovení
tohoto zákona o jednotkách požární ochrany.
§ 69a
(1) Právnické osoby a podnikající fyzické osoby, které jsou povinny zřídit
jednotku požární ochrany, nebo obce mohou namísto vlastní jednotky požární ochrany
zajistit plnění úkolů této jednotky na základě smlouvy mezi sebou nebo se státem,
který zastupuje hasičský záchranný sbor kraje, nebo zřízením společné jednotky požární
ochrany.
(2) Za společnou jednotku požární ochrany se považuje také jednotka požární
ochrany podle § 65 odst. 1, na jejíž činnost a vybavení na základě smlouvy podle
odstavce 1 finančně přispívá právnická osoba, podnikající fyzická osoba nebo obec,
které jsou jinak povinny jednotku požární ochrany zřídit.
(3) Postup podle odstavce 1 je podmíněn předchozím souhlasem hasičského
záchranného sboru kraje. Hasičský záchranný sbor kraje může udělit souhlas za podmínky,
že budou dodrženy mimo jiné požadavky základní tabulky plošného pokrytí uvedené v
příloze zákona a smlouvou určená jednotka bude akceschopná. Hasičský záchranný sbor
kraje současně stanoví druh společné jednotky v souladu s § 65 odst. 1. V případě,
že smlouvu podle odstavce 1 uzavírá hasičský záchranný sbor kraje, souhlas uděluje
generální ředitelství.
(4) Na základě smlouvy podle odstavce 1 musí být hasičskému záchrannému
sboru kraje nebo obci poskytovány finanční prostředky ve výši potřebné k zajištění
akceschopnosti jednoho požárního družstva o zmenšeném početním stavu. V případě,
kdy je smlouva uzavírána mezi hasičským záchranným sborem kraje a obcí v místě dislokace
stanice hasičského záchranného sboru kraje, musí být tyto prostředky ve výši potřebné
k zajištění akceschopnosti jednoho požárního družstva příslušného typu stanice hasičského
záchranného sboru kraje vynásobené počtem těchto stanic zřizovaných v obci podle
základní tabulky plošného pokrytí uvedené v příloze zákona, pokud není ve smlouvě
podle odstavce 1 stanoveno jinak. V případě, kdy je smlouva uzavřena mezi hasičským
záchranným sborem kraje a zřizovatelem jednotky hasičského záchranného sboru podniku,
bude zaměstnanec podniku zařazený v této jednotce upřednostněn v řízení ve věcech
služebního poměru vedeném v návaznosti na mimořádné zřízení služebního místa.
(5) Obce, které nezřídí jednotku požární ochrany podle § 68 odst. 1 nebo
postupem uvedeným v odstavci 1, jsou povinny přispívat na společnou jednotku podle
odstavce 2 hasičskému záchrannému sboru kraje nebo obci, jejíž jednotka požární ochrany
je předurčena požárním poplachovým plánem kraje pro uvedenou obec jako první za dodržení
podmínek uvedených v § 65 odst. 6.
(6) Obec, na jejímž území je dislokována stanice hasičského záchranného
sboru kraje, může uzavřít s místně příslušným hasičským záchranným sborem kraje smlouvu,
v níž upraví užívání majetku ve vlastnictví této obce, poskytování prostředků, případně
další vztahy ve vazbě na činnosti hasičského záchranného sboru kraje.
§ 69b
Povinnosti zaměstnanců podniků a členů dobrovolných jednotek požární ochrany
Zaměstnanci podniků a členové dobrovolných jednotek požární ochrany
jsou povinni
a) důsledně plnit úkoly vyplývající ze základního poslání jednotek
požární ochrany,
b) při zásahu na místě požáru nebo při záchranných pracích při živelní
pohromě nebo jiné mimořádné události plnit rozkazy velitele zásahu a pokyny svých
nadřízených,
c) dodržovat předpisy o požární ochraně upravující činnost na místě
zásahu,
d) prohlubovat své odborné znalosti v oblasti požární ochrany a udržovat
si potřebnou fyzickou zdatnost,
e) podrobovat se stanoveným preventivním zdravotním prohlídkám.
§ 69c
Výjimka pro členy dobrovolných jednotek požární ochrany
Pokud je činnost členů dobrovolných jednotek požární ochrany v souvislosti
se zásahem vykonávána na základě dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr, zaměstnavatel
není povinen rozvrhnout zaměstnanci pracovní dobu.
§ 70
Základní úkoly jednotek požární ochrany
(1) Jednotka požární ochrany plní tyto základní úkoly
a) provádí požární zásah podle příslušné dokumentace požární ochrany
nebo při soustředění a nasazování sil a prostředků,
b) provádí záchranné práce při živelních pohromách a jiných mimořádných
událostech,
c) podává neprodleně zprávy o svém výjezdu a zásahu územně příslušnému
hasičskému záchrannému sboru kraje.
(2) Výkonem služby příslušníků, zaměstnanců podniků a členů zařazených v
jednotkách požární ochrany se podle tohoto zákona rozumí veškerá činnost směřující
k předcházení požárům a jejich zdolávání, snižování následků živelních pohrom a jiných
mimořádných událostí včetně zvyšování akceschopnosti jednotky požární ochrany. Výkon
služby se člení na organizační a operační řízení.
(3) Organizačním řízením se rozumí činnost k dosažení stálé organizační,
technické a odborné způsobilosti sil a prostředků požární ochrany k plnění úkolů
jednotek požární ochrany. Operačním řízením se rozumí činnost od přijetí zprávy o
skutečnostech vyvolávajících potřebu nasazení sil a prostředků požární ochrany, provedení
požárního zásahu a záchranných prací při živelních pohromách a jiných mimořádných
událostech, do návratu sil a prostředků požární ochrany na základnu.
(4) Při zdolávání požáru spolupracují jednotky požární ochrany s Policií
České republiky a dalšími orgány podle zvláštních předpisů.5)
(5) Jednotky požární ochrany plní úkoly na úseku civilní ochrany a ochrany
obyvatel.5a)
(6) Prováděcí právní předpis stanoví
a) organizaci řízení v jednotkách požární ochrany,
b) podmínky akceschopnosti jednotek požární ochrany,
c) zásady velení a činnosti velitelů, příslušníků, zaměstnanců podniku
a členů dobrovolných jednotek požární ochrany při zásahu,
d) zásady činnosti jednotek požární ochrany na úseku civilní ochrany
a ochrany obyvatel.
§ 71
Řízení činnosti v jednotkách požární ochrany
(1) Příslušníci, zaměstnanci podniku a členové dobrovolných jednotek požární
ochrany jsou při činnosti v jednotce požární ochrany podřízeni svým velitelům a při
zdolávání požáru veliteli zásahu.
(2) Velitel jednotky požární ochrany odpovídá za připravenost a činnost jemu
podřízené jednotky zřizovateli této jednotky.
§ 72
Odborná způsobilost a příprava
(1) Příslušníci, zaměstnanci podniku a velitelé, strojníci a technici speciálních
služeb ostatních jednotek požární ochrany mohou své funkce vykonávat jen s požadovanou
odbornou způsobilostí.
(2) Příslušníci, zaměstnanci podniku a členové dobrovolných jednotek požární
ochrany mohou samostatně vykonávat službu při zdolávání požárů až po absolvování
základní odborné přípravy.
(3) Zaměstnanci podniku a členové dobrovolných jednotek požární ochrany jsou
povinni se zúčastňovat v určeném rozsahu odborné přípravy. Zúčastňují-li se odborné
přípravy členové dobrovolných jednotek požární ochrany ve své pracovní době, považuje
se to za překážku na straně zaměstnance z důvodu jiných úkonů v obecném zájmu.4a)
(4) Odborná příprava zahrnuje teoretickou přípravu, praktický výcvik a tělesnou
přípravu. Součástí odborné přípravy je i požární sport.
(5) Odborná způsobilost se ověřuje zkouškou a prokazuje se osvědčením.
Ověřování odborné způsobilosti a vydávání a odnímání osvědčení o odborné způsobilosti
provádí
a) ministerstvo u příslušníků, velitelů, strojníků a techniků speciálních
služeb jednotek hasičských záchranných sborů podniků a u osob vykonávajících službu
v jednotkách sborů dobrovolných hasičů obcí a v jednotkách sborů dobrovolných hasičů
podniků jako svoje zaměstnání,
b) hasičský záchranný sbor kraje u velitelů a strojníků dobrovolných
jednotek požární ochrany,
c) velitelé jednotek hasičských záchranných sborů podniků u zaměstnanců
podniku.
(6) Orgán, který vydal osvědčení o odborné způsobilosti, může osvědčení odejmout,
vykazuje-li osoba uvedená v odstavcích 1 a 5 ve své činnosti závažné nedostatky.
(7) Prováděcí právní předpis stanoví způsob provádění odborné přípravy příslušníků,
zaměstnanců podniků a členů dobrovolných jednotek požární ochrany, její ověřování
a osvědčování, vydávání a odnímání osvědčení, jakož i organizování soutěží v požárním
sportu a tělesné přípravě.
§ 73
Poskytování pomoci při zdolávání požárů
(1) Obec, právnické osoby a podnikající fyzické osoby jsou povinny si poskytovat
při zdolávání požárů vzájemnou pomoc.
(2) Hasičské záchranné sbory krajů jsou oprávněny v případě naléhavé potřeby
při zdolávání požárů soustřeďovat a nasazovat jednotky požární ochrany bez ohledu
na to, komu jsou podřízeny, a věcné prostředky požární ochrany bez ohledu na to,
kdo s nimi disponuje. Obdobné oprávnění má ministerstvo při potřebě nasazení jednotek
požární ochrany a věcných prostředků požární ochrany z více krajů, při poskytování
mezistátní pomoci, nebo hrozí-li nebezpečí z prodlení.
(3) Orgán, který rozhoduje o opatřeních uvedených v odstavci 2, je povinen
přihlédnout k tomu, aby byla v nutném rozsahu zabezpečena požární ochrana v územních
obvodech obcí nebo u právnických osob a podnikajících fyzických osob, které takovou
pomoc poskytnou.
(4) O použití Armády České republiky k záchranným pracím6a) a o poskytování
mezistátní pomoci platí zvláštní právní předpisy.7)
ČÁST PÁTÁ
Spolupráce na úseku požární ochrany
§ 74
Hasičský záchranný sbor, správní úřady a orgány samosprávy, jakož i právnické
osoby a podnikající fyzické osoby při plnění úkolů podle tohoto zákona spolupracují
s občanskými sdruženími, veřejně prospěšnými organizacemi a jinými orgány a organizacemi
působícími na úseku požární ochrany.
§ 75
Občanská sdružení, veřejně prospěšné organizace a jiné orgány a organizace
působící na úseku požární ochrany
(1) Občanská sdružení, veřejně prospěšné organizace a jiné orgány a organizace
působící na úseku požární ochrany pomáhají při plnění úkolů na úseku požární ochrany
zejména tím, že
a) pomáhají vyhledávat členy jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí,
b) podílejí se na odborné přípravě členů jednotek sborů dobrovolných
hasičů obcí,
c) podílejí se se souhlasem vlastníka na provádění údržby, oprav požární
techniky, věcných prostředků požární ochrany a objektů požární ochrany, včetně vodních
zdrojů,
d) podílejí se na činnosti směřující k předcházení požárům, zejména na
preventivně výchovné činnosti mezi občany a mládeží,
e) podílejí se na ediční a publikační činnosti a na dokumentaci historie
požární ochrany a hasičstva.
(2) Občanským sdružením, veřejně prospěšným organizacím a jiným orgánům a
organizacím vykonávajícím činnosti podle odstavce 1 může být poskytována dotace v
souladu se zvláštním právním předpisem.7a)
ČÁST ŠESTÁ
POSTIH PRÁVNICKÝCH OSOB, PODNIKAJÍCÍCH FYZICKÝCH OSOB A FYZICKÝCH OSOB
Pokuty právnickým osobám a podnikajícím fyzickým osobám
§ 76
(1) Hasičský záchranný sbor kraje při výkonu státního požárního dozoru
může uložit pokutu až do 250 000 Kč právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě
provozující činnosti bez zvýšeného požárního nebezpečí nebo až do 500 000 Kč právnické
osobě nebo podnikající fyzické osobě provozující činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím,
jestliže poruší povinnosti vyplývající z předpisů o požární ochraně tím, že
a) neoznačí místa a pracoviště příslušnými bezpečnostními značkami,
příkazy, zákazy a pokyny ve vztahu k požární ochraně, včetně míst, na kterých se
nachází věcné prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostní zařízení,
b) neprovádí pravidelně kontrolu dodržování předpisů o požární ochraně
a plnění příkazů, zákazů a pokynů týkajících se požární ochrany nebo neodstraňuje
zjištěné závady,
c) nezabezpečí pravidelné školení svých zaměstnanců o požární ochraně
a odbornou přípravu preventivních požárních hlídek nebo preventistů požární ochrany,
jakož i odbornou přípravu v jednotkách požární ochrany,
d) neumožní nebo ztěžuje výkon státního požárního dozoru,
e) nevyhotoví předepsanou dokumentaci požární ochrany nebo ji neudržuje
v souladu se skutečným stavem anebo neplní podmínky požární bezpečnosti v ní stanovené,
f) nezabezpečí v potřebném množství a druzích požární techniku, věcné
prostředky požární ochrany nebo požárně bezpečnostní zařízení nebo tyto neudržuje
v provozuschopném stavu anebo u vyhrazené požární techniky, věcných prostředků požární
ochrany nebo požárně bezpečnostních zařízení používá neschválené druhy,
g) neumožní vstup na nemovitost k provedení potřebných opatření v souvislosti
se cvičením jednotek požární ochrany, ačkoli tomu byla povinna podle rozhodnutí obce
nebo hasičského záchranného sboru kraje,
h) neoznámí bez odkladu územně příslušnému hasičskému záchrannému sboru
kraje vznik požáru při činnostech, které provozuje, nebo v prostorách, které vlastní
nebo užívá,
i) nepodá písemnou zprávu o odstranění nedostatků zjištěných při kontrole
ve lhůtě stanovené orgánem vykonávajícím státní požární dozor,
j) nestanoví organizaci zabezpečení požární ochrany s ohledem na požární
nebezpečí nebo prokazatelně nestanoví podmínky požární bezpečnosti podle § 6 odst.
1 písm. b) nebo § 6 odst. 2,
k) nedodržuje stanovené podmínky požární bezpečnosti provozovaných
činností, technologických postupů nebo zařízení anebo nezabezpečuje údržbu a opravy
technických a technologických zařízení způsobem a ve lhůtách stanovených technickými
podmínkami nebo výrobcem zařízení,
l) nestanoví požadavky na odbornou kvalifikaci osob podle § 6 odst.
1 písm. d) nebo nezabezpečí provádění prací, které by mohly vést ke vzniku požáru
osobou s příslušnou kvalifikací,
m) používá neoprávněně barevné označení vozidel, lodí a letadel jednotek
požární ochrany.
(2) Hasičský záchranný sbor kraje při výkonu státního požárního dozoru
může uložit pokutu až do 500 000 Kč právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě,
která porušila povinnost vyplývající z předpisů o požární ochraně tím, že
a) nevytváří podmínky pro hašení požárů a pro záchranné práce, neudržuje
volné příjezdové komunikace a nástupní plochy pro požární techniku, únikové cesty
a volný přístup k nouzovým východům, rozvodným zařízením elektrické energie, uzávěrům
vody, plynu, topení a produktovodům, věcným prostředkům požární ochrany a ručnímu
ovládání požárně bezpečnostních zařízení,
b) poruší rozhodnutí o vyloučení věci z užívání, rozhodnutí o zákazu
činnosti nebo rozhodnutí o zastavení provozu,
c) nezajistí plnění úkolů požární ochrany podle kategorie požárního
nebezpečí osobami s odbornou způsobilostí nebo nezřídí preventivní požární hlídku
podle § 13 odst. 1,
d) nezřídí jednotku požární ochrany nebo ji smluvně nezabezpečí, ačkoli
k tomu byla povinna,
e) nevybaví jednotku požární ochrany potřebnou požární technikou, věcnými
prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostními zařízeními anebo jednotku požární
ochrany využívá k činnostem, které by mohly ohrozit její akceschopnost,
f) neplní opatření nebo lhůty stanovené posouzením požárního nebezpečí,
g) neprovede ve stanovené lhůtě opatření uložená k odstranění zjištěných
nedostatků,
h) neposkytne na výzvu velitele zásahu nebo velitele jednotky požární
ochrany obce potřebnou věcnou pomoc,
i) neumožní vstup na nemovitost k provedení potřebných opatření v souvislosti
se zdoláváním požáru nebo prováděním záchranných prací,
j) nemá k dispozici požárně technické charakteristiky vyráběných, používaných,
zpracovávaných nebo skladovaných látek a materiálů nutných ke stanovení preventivních
opatření k ochraně života, zdraví a majetku,
k) nedodržuje návody a technické podmínky výrobce nebo obchodní organizace
vztahující se k požární bezpečnosti,
l) neposkytne bezúplatně výrobky nebo vzorky k provedení požárně technické
expertizy v rámci zjišťování příčin vzniku požáru,
m) vypaluje porosty nebo neoznámí spalování hořlavých látek na volném
prostranství orgánu státního požárního dozoru, případně nestanoví opatření proti
vzniku a šíření požáru,
n) neuvědomí písemně orgán státního požárního dozoru nebo nepostupuje
podle jeho pokynu v případě změny charakteru nebo podmínek anebo rozsahu provozované
činnosti, která je předmětem posouzení požárního nebezpečí,
o) nesplní lhůtu stanovenou orgánem státního požárního dozoru k odstranění
nedostatků v předloženém posouzení požárního nebezpečí,
p) neudržuje zdroje vody pro hašení požárů v takovém stavu, aby bylo
umožněno použití požární techniky a čerpání vody k hašení požáru, neplní povinnosti
k ochraně lesů v době zvýšeného nebezpečí vzniku požáru podle § 7 odst. 2 nebo povinnosti
vlastníka podle § 2 odst. 2,
q) při přepravě nebezpečných látek nemá k dispozici na místě s nákladem
požárně technické charakteristiky přepravovaných látek nebo tyto neodpovídají vykazovanému
přepravovanému nákladu.
(3) Hasičský záchranný sbor kraje při výkonu státního požárního dozoru
může uložit pokutu až do 1 000 000 Kč právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě
provozující činnosti s vysokým požárním nebezpečím, jestliže poruší povinnosti vyplývající
z předpisů o požární ochraně uvedené v odstavcích 1 a 2.
(4) Právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě, která zruší jednotku
požární ochrany bez souhlasu hasičského záchranného sboru kraje (§ 67 odst. 3 a §
68 odst. 4), může hasičský záchranný sbor kraje uložit pokutu až do 10 000 000 Kč.
(5) Právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě, která opětovně poruší
povinnost, za kterou jí byla v předchozích třech letech uložena pokuta pravomocným
rozhodnutím, může hasičský záchranný sbor kraje při výkonu státního požárního dozoru
uložit další pokutu až do výše dvojnásobku pokuty stanovené v odstavcích 1 až 4.
(6) Při stanovení výše pokuty se přihlíží zejména k závažnosti a době trvání
protiprávního jednání a k rozsahu způsobené škody.
(7) Uložení pokuty nezbavuje právnickou osobu nebo podnikající fyzickou
osobu povinnosti odstranit nedostatky ve stanovené lhůtě. Uložením pokuty podle odstavců
1 až 4 zůstává nedotčena odpovědnost právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby
za způsobenou škodu a postih jejích zaměstnanců podle pracovněprávních předpisů.
§ 76a
(1) Oprávněné osobě, která
a) neprovede čištění nebo kontrolu spalinové cesty stanoveným způsobem,
nebo
b) v rozporu s § 47 odst. 1 nepředá písemnou zprávu o provedeném čištění
nebo kontrole spalinové cesty nebo ji předá po stanovené lhůtě,
se uloží pokuta do 50 000 Kč.
(2) Oprávněné osobě nebo reviznímu technikovi spalinových cest, který v
rozporu s § 46 neoznámí zjištěné nedostatky příslušnému stavebnímu úřadu nebo orgánu
státního požárního dozoru nebo je oznámí opožděně, se uloží pokuta do 50 000 Kč.
(3) Reviznímu technikovi spalinových cest, který
a) neprovede revizi spalinové cesty stanoveným způsobem, nebo
b) v rozporu s § 47 odst. 2 nepředá písemnou zprávu o revizi spalinové
cesty nebo ji předá po stanovené lhůtě,
se uloží pokuta do 50 000 Kč.
§ 76b
Vlastníkovi nebo provozovateli objektu, který je právnickou nebo podnikající
fyzickou osobou a který provozuje spalinovou cestu v rozporu s tímto zákonem, se
uloží pokuta do 100 000 Kč.
§ 76c
(1) Právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě, která provozuje činnost
s vysokým požárním nebezpečím bez odsouhlaseného posouzení požárního nebezpečí nebo
provede v rozporu s § 6a odst. 7 změnu, která má vliv na obsah schváleného posouzení
požárního nebezpečí, se uloží pokuta až do výše 10 000 000 Kč.
(2) Právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě, která provozuje činnost
s vysokým požárním nebezpečím nebo činnost se zvýšeným požárním nebezpečím, u které
nejsou běžné podmínky pro zásah, bez odsouhlasení dokumentace zdolávání požárů nebo
provede v rozporu s § 6b odst. 7 změnu, která má vliv na obsah schválené dokumentace
zdolávání požárů, se uloží pokuta až do výše 10 000 000 Kč.
Přestupky
§ 78
(1) Přestupku na úseku požární ochrany se dopustí ten, kdo
a) poruší příkazy nebo zákazy týkající se požární ochrany na označených
místech,
b) neumožní vstup na nemovitost při cvičení jednotky požární ochrany,
ačkoliv je k tomu povinen podle rozhodnutí hasičského záchranného sboru kraje nebo
obce,
c) neuposlechne nařízení velitele zásahu nebo velitele jednotky požární
ochrany vydané podle § 88 odst. 1 písm. a),
d) poruší zásady bezpečného provozu tepelných, elektrických, plynových
a jiných spotřebičů a komínů,
e) neobstará nebo neudržuje v provozuschopném stavu věcné prostředky
požární ochrany nebo požárně bezpečnostní zařízení, poškodí, zneužije nebo jiným
způsobem znemožní použití věcných prostředků požární ochrany nebo požárně bezpečnostních
zařízení,
f) vědomě bezdůvodně přivolá jednotku požární ochrany nebo zneužije
tísňovou komunikaci,
g) nedodrží podmínky nebo návody vztahující se k požární bezpečnosti
výrobků nebo činností,
h) neumožní výkon státního požárního dozoru nebo ve stanovené lhůtě
nesplní opatření uložená orgánem státního požárního dozoru,
i) neposkytne osobní nebo věcnou pomoc v souvislosti se zdoláváním
požáru, ačkoli je k tomu povinen,
j) neumožní orgánu státního požárního dozoru provedení potřebných úkonů
ke zjišťování příčiny vzniku požáru nebo bezúplatně neposkytne výrobky nebo vzorky
k provedení požárně technické expertizy,
k) nedodrží předpisy o používání, skladování a manipulaci s hořlavými
nebo požárně nebezpečnými látkami nebo nesprávným skladováním materiálu znemožní
přístup k rozvodným zařízením elektrické energie a uzávěrům plynu, vody a topení,
l) nedodrží zásady požární bezpečnosti při používání otevřeného ohně
nebo jiného zdroje zapálení,
m) nevytváří v prostorách ve svém vlastnictví nebo užívání podmínky
pro rychlé zdolávání požáru a pro provádění záchranných prací nebo neumožní jednotce
požární ochrany vstup na nemovitost při zdolávání požáru nebo provádění záchranných
prací anebo jinak ztíží provedení opatření nutných ke zdolávání požáru nebo při provádění
záchranných prací,
n) poruší rozhodnutí o vyloučení věci z užívání nebo rozhodnutí o zákazu
činnosti anebo rozhodnutí o zastavení provozu,
o) provádí práce, které mohou vést ke vzniku požáru, ačkoli nemá odbornou
způsobilost požadovanou pro výkon takových prací zvláštními právními předpisy,
p) zanedbá z hlediska požární ochrany dohled nad osobami, které nemohou
posoudit následky svého jednání,
r) způsobí svým jednáním požár, nejde-li o trestný čin,
s) vypaluje porosty,
t) neoznámí bezodkladně místně příslušnému hasičskému záchrannému sboru
kraje požár v objektech a jiných místech, které vlastní nebo užívá,
u) omezí nebo znemožní použití označených nástupních ploch pro požární
techniku,
v) používá neoprávněně barevné označení vozidel, lodí a letadel jednotek
požární ochrany,
z) neudržuje zdroje vody pro hašení požárů v takovém stavu, aby bylo
umožněno použití požární techniky k hašení požáru, neplní povinnosti k ochraně lesů
před požáry podle § 7 odst. 2 nebo neplní povinnosti vlastníka podle § 2 odst. 2,
nebo
aa) kdo provozuje spalinovou cestu v rozporu s tímto zákonem.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) až d) a aa) lze uložit pokutu
do 10 000 Kč, za přestupek podle odstavce 1 písm. e) až l) pokutu do 20 000 Kč a
za přestupek podle odstavce 1 písm. m) až z) pokutu do 25 000 Kč.
ČÁST SEDMÁ
Náhrada škody
§ 80
Odškodňování úrazů
(1) Došlo-li u občana k poškození na zdraví nebo k jeho smrti
a) při jeho činnosti v jednotce sboru dobrovolných hasičů obce a v požární
hlídce,
b) v souvislosti s pomocí, kterou poskytl při zdolávání požáru nebo při
odstraňování jeho následků anebo při cvičení jednotky požární ochrany,
(dále jen "poškozený"), uhradí škodu tím vzniklou stát, obdobně podle
předpisů o odškodňování pracovních úrazů,9) pokud mu nevznikl nárok na náhradu této
škody již z pracovněprávního vztahu.
(2) Náhradu škody podle odstavce 1 poskytuje v zastoupení státu hasičský
záchranný sbor kraje, v jehož územním obvodu k poškození na zdraví nebo k smrti poškozeného
došlo.
§ 81
Jednorázové mimořádné odškodnění
(1) Vláda stanoví nařízením, v kterých případech a v jakém rozsahu náleží
poškozenému a pozůstalým po poškozeném, kromě nároků podle předpisů o odškodňování
pracovních úrazů, i jednorázové mimořádné odškodnění, a kdy je možné takové odškodnění
přiznat osobám, které byly na poškozeného odkázány výživou.
(2) Toto nařízení upraví také jednorázové mimořádné odškodnění zaměstnanci
podniku a členovi jednotky sboru dobrovolných hasičů podniku a pozůstalým po nich.
(3) Jednorázové mimořádné odškodnění zaměstnancům podniku, členům jednotky
sboru dobrovolných hasičů podniku, jakož i jiným zaměstnancům právnické osoby nebo
podnikající fyzické osoby a pozůstalým po nich poskytuje právnická osoba nebo podnikající
fyzická osoba, pokud ke škodě na zdraví došlo v souvislosti s činností jejich jednotek
požární ochrany na vlastní nemovitosti nebo v jejich vlastních objektech. V ostatních
případech poskytuje jednorázové mimořádné odškodnění ministerstvo.
(4) Nárok na odškodnění podle odstavců 1 až 3 se promlčuje ve lhůtě tří let
ode dne vzniku škody.
Náhrada škody
§ 82
Fyzická osoba má právo na náhradu škody, která jí vznikla při pomoci poskytnuté
při zdolávání požáru.
§ 83
(1) Právnické nebo fyzické osobě se nahrazuje také škoda, která jí vznikla
v důsledku opatření nutných ke zdolání požáru, zamezení jeho šíření nebo záchranných
prací provedených na příkaz velitele zásahu nebo velitele jednotky požární ochrany
nebo při cvičení jednotky požární ochrany; to neplatí, jestliže škoda vznikla použitím
hasicích látek v souvislosti se zdoláváním požáru.
(2) Náhrada škody podle odstavce 1 se neposkytuje právnické nebo fyzické
osobě, jejíž objekty byly zasaženy požárem.
§ 84
(1) Náhradu škody podle § 83 poskytuje a rozhoduje o ní hasičský záchranný
sbor kraje, v jehož územním obvodu požár vznikl nebo se konalo cvičení jednotky požární
ochrany, s výjimkou uvedenou v odstavci 2.
(2) Náhradu škody právnické nebo fyzické osobě, která jí vznikla při pomoci
poskytnuté při zdolávání požáru na výzvu obce podle § 19, poskytuje a rozhoduje o
ní obec.
(3) Jestliže vznikla právnické nebo fyzické osobě škoda v souvislosti s
pomocí poskytnutou v zájmu právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby, má hasičský
záchranný sbor kraje vůči této právnické osobě nebo této podnikající fyzické osobě
právo na náhradu toho, co právnické nebo fyzické osobě poskytl.
(4) Právo na náhradu škody podle § 83 je třeba uplatnit do tří měsíců ode
dne, kdy se poškozený dověděl o škodě, nejpozději do dvou let od vzniku škody; jinak
toto právo zanikne.
(5) Náhrada škody fyzické osobě, která jí vznikla v souvislosti s pomocí
poskytnutou podle § 82, se poskytuje podle občanského zákoníku.
ČÁST OSMÁ
Společná, přechodná a závěrečná ustanovení
§ 85
(1) Zvláštní požární dozor vykonává v případě
a) útvaru nebo zařízení bezpečnostního sboru příslušný bezpečnostní sbor,
b) vojenského objektu, vojenského útvaru, vojenského zařízení, vojenského
záchranného útvaru nebo právnické osoby založené nebo zřízené Ministerstvem obrany
Ministerstvo obrany,
c) objektu, zařízení, pracoviště nebo činnosti v podzemí náležející do
působnosti orgánu státní báňské správy Český báňský úřad,
d) námořní lodě a civilního letadla Ministerstvo dopravy,
e) drážního vozidla nebo říčního plavidla Ministerstvo dopravy, s výjimkou
zjišťování příčin vzniku požárů, nebo
f) objektu Ministerstva zahraničních věcí nacházejícího se mimo území
České republiky Ministerstvo zahraničních věcí.
(2) Zvláštní požární dozor se vykonává v rozsahu stanoveném v § 31, s výjimkou
odstavce 1 písm. d). Při zvláštním požárním dozoru se postupuje obdobně jako u státního
požárního dozoru.
(3) Orgán vykonávající zvláštní požární dozor rozhoduje o správních deliktech
podle § 76 a 76c zjištěných při výkonu tohoto dozoru u právnické nebo podnikající
fyzické osoby, s výjimkou § 76 odst. 4.
(4) Před změnou vlastnictví nebo převodem práva hospodařit, kterými se přenese
odpovědnost za výkon dozoru na státní požární dozor, oznámí orgán vykonávající zvláštní
požární dozor tuto skutečnost příslušnému hasičskému záchrannému sboru kraje a následně
mu bez zbytečného odkladu oznámí datum, kdy tato skutečnost nastala. V případě změny
vlastnictví nebo převodu práva hospodařit, kterými se přenese odpovědnost za výkon
zvláštního požárního dozoru na jiný orgán, oznámí orgán, který zvláštní požární dozor
vykonává, tuto skutečnost hasičskému záchrannému sboru kraje a následně mu bez zbytečného
odkladu oznámí datum, kdy tato skutečnost nastala a kdo zvláštní požární dozor od
tohoto data vykonává.
(5) Vykonávat zvláštní požární dozor mohou osoby s odbornou způsobilostí
podle § 11 odst. 1.
§ 86
Ustanovení tohoto zákona se vztahují na železniční, vodní a leteckou dopravu,
pokud mezinárodní smlouvy, kterými je Česká republika vázána, nestanoví jinak.
§ 87
(1) Ustanovení tohoto zákona se nedotýkají výsad a imunit přiznávaných podle
mezinárodního práva nebo mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána.
(2) Při zdolávání požárů lze vstoupit do objektů, které požívají ochrany
podle odstavce 1, jen na základě příslušného souhlasu.
§ 87a
Hasičský záchranný sbor a jednotky sboru dobrovolných hasičů obcí mohou
při plnění svých úkolů používat zásahovou požární techniku s celkovou hmotností převyšující
3 500 kg, která je schopna dlouhodobého provozu
a) bez pomocných činidel do systému pro kontrolu oxidů dusíku,
b) při použití nestandardního paliva.
§ 88
Oprávnění osob pověřených plněním úkolů na úseku požární ochrany
(1) Velitelé jednotek hasičských záchranných sborů podniků, velitelé
jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí a jednotek sborů dobrovolných hasičů podniků
a velitelé zásahů jsou při plnění svých úkolů na úseku požární ochrany oprávněni
a) nařídit v souvislosti se zdoláváním požáru nebo při cvičení jednotky
požární ochrany, aby se z místa zásahu vzdálily osoby, jejichž přítomnost není potřebná,
nebo aby se podřídily jiným omezením nutným k úspěšnému provedení zásahu,
b) nařídit provedení nutných opatření směřujících k odstranění nebezpečí
opětovného vzniku požáru. O nařízených opatřeních neodkladně informují orgán vykonávající
státní požární dozor.
(2) Prováděcí právní předpis stanoví způsob prokazování oprávnění podle odstavce
1.
§ 89
Povinnost mlčenlivosti
(1) Osoby pověřené plněním úkolů na úseku požární ochrany jsou povinny zachovávat
mlčenlivost o skutečnostech, které v obecném zájmu nebo v zájmu zúčastněných osob
mají zůstat utajeny před nepovolanými osobami. Povinnost mlčenlivosti trvá i po skončení
pracovního poměru nebo po splnění úkolu.
(2) O zproštění mlčenlivosti a jeho rozsahu rozhoduje ředitel hasičského
záchranného sboru kraje.
§ 89a
Působnosti stanovené krajskému úřadu a radě kraje nebo obecnímu úřadu podle
tohoto zákona jsou výkonem přenesené působnosti.
§ 91
Ocenění mimořádné odvahy
(1) K ocenění mimořádné odvahy a obětavosti zaměstnanců podniků, členů dobrovolných
jednotek požární ochrany a občanů při záchraně života a majetku může ministr vnitra
udělit věcný nebo peněžitý dar nebo medaili. Věcný nebo peněžitý dar může udělit
též generální ředitel.
(2) Prováděcí právní předpis stanoví způsob udělování medaile.
§ 92
Živelní pohromy a jiné mimořádné události
Pokud zvláštní předpisy nestanoví jinak, vztahují se ustanovení tohoto zákona
o poskytování osobní a věcné pomoci, o jednotkách požární ochrany, o právech a povinnostech
zaměstnanců podniků a členů dobrovolných jednotek požární ochrany, o náhradě škody
a o ocenění mimořádné odvahy přiměřeně také na záchranné práce při živelních pohromách.
Totéž platí při záchranných pracích při mimořádných událostech, pokud jsou bezprostředně
ohroženy lidské životy nebo hrozí značná škoda.
§ 93
Stejnokroje a funkční označení
(1) Zaměstnancům podniků náleží stejnokroj s funkčním označením a označením
příslušnosti k jednotce hasičského záchranného sboru podniku.
(2) Členům jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí a jednotek sborů dobrovolných
hasičů podniků náleží stejnokroj a funkční označení.
(3) Prováděcí právní předpis stanoví náležitosti funkčních označení a stejnokrojů
zaměstnanců podniků a členů dobrovolných jednotek požární ochrany, případně stanoví
další osoby plnící úkoly na úseku požární ochrany, kterým náleží stejnokroj.
§ 95
nadpis vypuštěn
Správní řád se nepoužije na rozhodování podle § 73 odst. 3. Stanoviska vydávaná
podle tohoto zákona jako podklad pro rozhodnutí nebo jiné úkony podle stavebního
zákona jsou závazným stanoviskem podle správního řádu a nejsou samostatným rozhodnutím
ve správním řízení. Stanoviska uplatněná k návrhu regulačního plánu nejsou správním
rozhodnutím.
§ 97
nadpis vypuštěn
Hasičský záchranný sbor a jednotky požární ochrany mohou poskytovat pohotovostní
a jiné služby nebo práce za úhradu vynaložených nákladů za předpokladu, že se jedná
o práce a služby související se základní náplní jejich činnosti a nedojde k ohrožení
jejich akceschopnosti, nebo o obdobnou činnost podle zákona o Hasičském záchranném
sboru České republiky.
nadpis vypuštěn
§ 98
(1) Za odborně způsobilé osoby se též považují osoby, které jsou ke dni
účinnosti tohoto zákona držiteli platného osvědčení odborné způsobilosti podle dosavadních
předpisů.
(2) Jednotky hasičských záchranných sborů podniků a dobrovolné jednotky
požární ochrany zřízené podle dosavadních předpisů se považují za jednotky požární
ochrany zřízené podle tohoto zákona.
(3) Posouzení požárního nebezpečí činností uvedených v § 4 odst. 3 písm.
a) až e) schválená podle dosavadních předpisů se považují za posouzení požárního
nebezpečí činností s vysokým požárním nebezpečím podle tohoto zákona. Ostatní posouzení
požárního nebezpečí podle dosavadních předpisů se za posouzení požárního nebezpečí
podle § 6a nepovažují.
(4) Právnické osoby a podnikající fyzické osoby, které ke dni účinnosti
tohoto zákona provozují činnosti uvedené v § 4 odst. 3, jsou povinny posouzení požárního
nebezpečí podle § 6a odst. 1 předložit ke schválení orgánu státního požárního dozoru
do jednoho roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
(5) Řízení zahájená před nabytím účinnosti tohoto zákona se dokončí podle
tohoto zákona.
§ 99
Autorizovaný inženýr nebo technik, kterému byla udělena autorizace pro
požární bezpečnost staveb12), který splňuje podmínky podle § 40 odst. 4 (dále jen
"autorizovaná osoba"), je při realizaci technických podmínek požární ochrany staveb
stanovených prováděcím právním předpisem vydaným podle § 24 odst. 3 oprávněn použít
postup odlišný od postupu, který stanoví česká technická norma nebo jiný technický
dokument upravující podmínky požární ochrany. Při použití takového postupu však musí
autorizovaná osoba dosáhnout alespoň stejného výsledku, kterého by dosáhla při postupu
podle prováděcího právního předpisu vydaného podle § 24 odst. 3.
Závěrečná ustanovení
§ 101
Ministerstvo vydá
a) prováděcí právní předpisy k provedení § 6c, § 11 odst. 8, § 15 odst.
2, § 16 odst. 4, § 17 odst. 5, § 24 odst. 2, § 31a, § 39 odst. 2, § 44 odst. 3, §
45 odst. 2, § 47 odst. 3, § 65 odst. 8 písm. a), c) a d), § 70 odst. 6, § 72 odst.
7, § 88 odst. 2, § 91 odst. 2 a § 93 odst. 3,
b) po projednání s Ministerstvem zdravotnictví prováděcí právní předpis
k provedení § 65 odst. 7 písm. b),
c) po projednání s Ministerstvem financí a Ministerstvem školství,
mládeže a tělovýchovy prováděcí právní předpis k provedení § 25 odst. 3.
§ 103
(1) Zrušují se:
1. zákon č. 18/1958 Sb., o požární ochraně, ve znění zákona České národní
rady č. 146/1971 Sb. (pol. 40 a 41 přílohy C), zákona České národní rady č. 130/1974
Sb., zákona č. 20/1975 Sb. a zákona České národní rady č. 49/1982 Sb. (pol. 23 přílohy),
2. § 18 zákona č. 60/1961 Sb., o úkolech národních výborů při zajišťování
socialistického pořádku, pokud upravuje skutkové podstaty přestupků proti ochraně
před požáry,
3. vládní nařízení č. 12/1951 Sb., o náhradě škody příslušníkům hasičstva
a jiným osobám v oboru ochrany před požáry a jinými živelními pohromami,
4. vyhláška Ministerstva vnitra č. 248/1951 Ú.l., kterou se upravují
podrobnosti o náhradě škody v oboru ochrany před požáry a jinými živelními pohromami,
5. vyhláška Ministerstva vnitra č. 91/1952 Ú.l., kterou se vydává služební
a disciplinární řád pro příslušníky požárních sborů, požárních hlídek a pro příslušníky
velitelství požární ochrany,
6. vyhláška ministra vnitra č. 169/1955 Ú.l., o zajištění a organizaci
požární ochrany v závodech, ve znění vyhlášky ministra vnitra č. 119/1958 Ú.l. a
vyhlášky Ministerstva vnitra České socialistické republiky č. 60/1976 Sb.,
7. vyhláška Ministerstva vnitra č. 198/1958 Ú.l., o opatřování, rozdělování
a zkoušení věcných prostředků požární ochrany,
8. vyhláška Ministerstva vnitra č. 106/1959 Ú.l., o organizaci požární
ochrany, ve znění zákona České národní rady č. 146/1971 Sb., (pol. 42 přílohy C),
9. vyhláška Ministerstva vnitra č. 70/1960 Sb., o zajištění pohotovosti
hasicích zařízení,
10. vyhláška Ministerstva školství a kultury a Ministerstva vnitra
č. 87/1960 Sb., o zavedení bezpečného filmu,
11. vyhláška Ministerstva vnitra České socialistické republiky č. 60/1976
Sb., kterou se vydávají zásady školení pracovníků o požární ochraně,
12. vyhláška Ministerstva vnitra České socialistické republiky č. 35/1977
Sb., o požární bezpečnosti při skladování a používání topné nafty, ve znění vyhlášky
č. 46/1981 Sb.,
13. směrnice Ministerstva vnitra České socialistické republiky čj.
PO-2065 ze dne 3. července 1972 o ochraně úrody před požáry, registrované v částce
14/1972 Sb.
(2) Platnosti pozbývají
1. pro příslušníky směrnice Ministerstva vnitra České socialistické
republiky čj. PO-2403 ze dne 1. října 1976 o jmenování a povyšování pracovníků požární
ochrany do hodností, registrované v částce 25/1976 Sb.,
2. předpisy, které byly ponechány v platnosti podle vyhlášky předsedy
vlády č. 129/1967 Sb. a uvedeny v částce 47/1967 Sb. (část XVIII).
Kempný v. r.
Korčák v. r.
Příl.
KATEGORIE JEDNOTEK POŽÁRNÍ OCHRANY A ZÁKLADNÍ TABULKA PLOŠNÉHO POKRYTÍ
Kategorie jednotek požární ochrany
Pro účely plošného pokrytí se jednotky požární ochrany dělí na jednotky
a) s územní působností zasahující i mimo území svého zřizovatele
1. JPO I - jednotka
hasičského záchranného sboru s územní působností zpravidla do 20 minut jízdy z místa
dislokace,
2. JPO II - jednotka sboru dobrovolných hasičů obce s členy, kteří vykonávají
službu jako svoje hlavní nebo vedlejší povolání, s územní působností zpravidla do
10 minut jízdy z místa dislokace,
3. JPO III - jednotka sboru dobrovolných hasičů
obce s členy, kteří vykonávají službu v jednotce požární ochrany dobrovolně, s územní
působností zpravidla do 10 minut jízdy z místa dislokace,
b) s místní působností
zasahující na území svého zřizovatele
1. JPO IV - jednotka hasičského záchranného
sboru podniku,
2. JPO V - jednotka sboru dobrovolných hasičů obce s členy, kteří vykonávají
službu v jednotce požární ochrany dobrovolně,
3. JPO VI - jednotka sboru dobrovolných
hasičů podniku.
V dohodě se zřizovatelem mohou být tyto jednotky využívány k zásahům i mimo
svůj územní obvod.
+--------------------------------------------------------+
| Základní tabulka plošného pokrytí |
+----------------+---------------------------------------+
|Stupeň nebezpečí|Počet jednotek PO a doba jejich dojezdu|
| území obce | na místo zásahu |
+---------+------+---------------------------------------+
| I | A |2 JPO do 7 min a další 1 JPO do 10 min |
| +------+---------------------------------------+
| | B |1 JPO do 7 min a další 2 JPO do 10 min |
+---------+------+---------------------------------------+
| II | A |2 JPO do 10 min a další 1 JPO do 15 min|
| +------+---------------------------------------+
| | B |1 JPO do 10 min a další 2 JPO do 15 min|
+---------+------+---------------------------------------+
| III | A |2 JPO do 15 min a další 1 JPO do 20 min|
| +------+---------------------------------------+
| | B |1 JPO do 15 min a další 2 JPO do 20 min|
+---------+------+---------------------------------------+
| IV | A |1 JPO do 20 min a další 1 JPO do 25 min|
+---------+------+---------------------------------------+
Poznámka: 1 JPO - jedna jednotka PO; 2 JPO - dvě jednotky PO;
min - minut. Síly a prostředky požadované základní tabulkou plošného pokrytí jsou
a)
pro první jednotku požární ochrany, která se dostaví na místo zásahu, minimálně družstvo
ve zmenšeném početním stavu nebo družstvo s cisternovou automobilovou stříkačkou;
Poznámka:
U obcí nebo objektů zařazených do stupně nebezpečí území obce III A, III
B nebo IV, může být první jednotkou požární ochrany jednotka, která nemá cisternovou
automobilovou stříkačku, ale je vybavena alespoň přívěsnou nebo přenosnou požární
stříkačkou o výkonu 800 l/min a vyšším, tažným nebo dopravním automobilem, pokud
v místě zásahu je možné použít zdroj požární vody, a za podmínky, že druhá a další
jednotka požární ochrany cisternovou automobilovou stříkačku má.
b) pro druhou a další
jednotku požární ochrany, která se dostaví na místo zásahu, minimálně družstvo ve
zmenšeném početním stavu nebo družstvo s cisternovou automobilovou stříkačkou a další
technika podle složitosti zdolávání požáru.
Poznámka:
U všech obcí nebo objektů, s
výjimkou objektů zařazených do stupně nebezpečí území obce I A, I B, může být druhou
nebo další jednotkou požární ochrany také jednotka, která nemá cisternovou automobilovou
stříkačku, ale je vybavena alespoň přívěsnou nebo přenosnou požární stříkačkou o
výkonu 800 l/min a vyšším, tažným nebo dopravním automobilem, pokud v místě zásahu
je možné použít zdroj požární vody.
Vybraná ustanovení novel
Čl.VI zákona č. 186/2006 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Výkon státního požárního dozoru podle § 31 odst. 1 písm. b) a c) zahájený
před účinností tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů.
2. Stanoviska vydaná podle § 31 odst. 4 před účinností tohoto zákona zůstávají
pro účely stavebního řízení podle zvláštního právního předpisu3f) v platnosti do
2 let od nabytí účinnosti tohoto zákona.
3. Po nabytí účinnosti tohoto zákona se při ověřování dodržení podmínek podle
§ 31 odst. 1 písm. c) spojeného zpravidla s místním šetřením zjišťuje, zda stavba
odpovídá požadavkům vyplývajícím z požárně bezpečnostního řešení, podmínkám vyplývajícím
ze stavebního povolení a stanoviskům vydaným k této dokumentaci ještě před účinností
tohoto zákona.
4. Stanovením postupu a lhůt podle bodů 1 až 3 nejsou dotčeny požadavky na
stavební výrobky stanovené zvláštním právním předpisem13).
5. Jedná-li se o stavby, nad kterými není vykonáván státní požární dozor
podle § 31 odst. 3, postupuje stavební úřad při posuzování požární bezpečnosti staveb,
které bylo zahájeno před nabytím účinnosti tohoto zákona, podle bodů 1 a 2; pokud
si stavební úřad před nabytím účinnosti tohoto zákona vyžádal k posouzení požární
bezpečnosti staveb odbornou pomoc orgánu vykonávajícího státní požární dozor, postupuje
se podle bodů 1 a 2.
Čl. IV zákona č. 229/2016 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Posouzení požárního nebezpečí schválené přede dnem nabytí účinnosti tohoto
zákona se považuje za schválené podle § 6a zákona č. 133/1985 Sb., ve znění účinném
ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
2. Dokumentace zdolávání požárů schválená přede dnem nabytí účinnosti tohoto
zákona se považuje za schválenou podle § 6b zákona č. 133/1985 Sb., ve znění účinném
ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
3. Při správě placení pokut uložených přede dnem nabytí účinnosti tohoto
zákona se postupuje podle dosavadních právních předpisů.
Čl. III zákona č. 284/2021 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Řízení a jiné postupy zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona
se dokončí a práva a povinnosti s nimi související se posoudí podle právních předpisů
účinných ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
2.
zrušen
3. Zařízení sociálních služeb poskytující služby sociální péče formou pobytových
služeb přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona musí zajistit splnění povinnosti
podle § 8 odst. 1 a 2 do 3 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Další požadavky
na požární bezpečnost tímto nejsou dotčeny.
4. Zařízení sociálních služeb poskytující služby sociální péče formou pobytových
služeb přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona musí být v části stavby, v níž je
služba poskytována, vybaveno elektrickou požární signalizací, pokud je ve stavbě
poskytována obdobná sociální péče dalším provozovatelem a součet ubytovací kapacity
je nad 50 osob.
5. Osoba, která splňuje podmínky podle § 40 odst. 3 zákona o požární ochraně,
je oprávněna po dobu 5 let od nabytí účinnosti tohoto zákona zpracovávat požárně
bezpečnostní řešení stavby kategorie III a aplikovat odlišný postup podle § 99 zákona
o požární ochraně.
6. Osoba, která je oprávněna ke zpracování požárně bezpečnostního řešení
podle dosavadní právní úpravy, je oprávněna po dobu 2 let od nabytí účinnosti tohoto
zákona zpracovávat požárně bezpečnostních řešení stavby kategorie I a II.
Čl.II zákona č. 415/2021 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Zařízení sociálních služeb poskytující služby sociální péče formou pobytových
služeb přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona musí zajistit splnění povinnosti
podle § 8 odst. 1 a 2 zákona o požární ochraně do 3 let ode dne nabytí účinnosti
tohoto zákona.
2. Zařízení sociálních služeb poskytující služby sociální péče formou pobytových
služeb přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona musí být v části stavby, v níž je
služba poskytována, vybaveno elektrickou požární signalizací, pokud je ve stavbě
poskytována obdobná sociální péče dalším provozovatelem a součet ubytovací kapacity
je nad 50 osob.
3. Osoba, která splňuje podmínky podle § 40 odst. 3 zákona o požární ochraně,
je oprávněna po dobu 5 let od nabytí účinnosti tohoto zákona zpracovávat požárně
bezpečnostní řešení stavby kategorie III a aplikovat odlišný postup podle § 99 zákona
o požární ochraně.
4. Osoba, která je oprávněna ke zpracování požárně bezpečnostního řešení
podle dosavadní právní úpravy, je oprávněna po dobu 2 let od nabytí účinnosti tohoto
zákona zpracovávat požárně bezpečnostní řešení stavby kategorie I a II.
1a) § 17 odst. 2 vyhlášky č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích
na výstavbu.
1b) Zákon č. 350/2011 Sb., o chemických látkách a chemických směsích a o změně
některých zákonů (chemický zákon).
1c) § 3 písm. a) vyhlášky č. 137/1998 Sb.
1d) § 3 písm. b) vyhlášky č. 137/1998 Sb.
1e) § 3 písm. e) vyhlášky č. 137/1998 Sb.
1f) § 3 písm. f) vyhlášky č. 137/1998 Sb.
1g) § 3 písm. g) vyhlášky č. 137/1998 Sb.
1h) § 2 písm. b) vyhlášky č. 174/1994 Sb., kterou se stanoví obecné technické
požadavky zabezpečující užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace.
1i) Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění
některých zákonů, ve znění zákona č. 71/2000 Sb.
1j) Zákon č. 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně
některých zákonů.
1k) Například zákon č. 23/1962 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon),
ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 125/1997 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších
předpisů, zákon č. 309/1991 Sb., o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami (zákon
o ovzduší), ve znění pozdějších předpisů.
1l) Například vyhláška č. 50/1978 Sb., o odborné způsobilosti v elektrotechnice,
ve znění vyhlášky č. 98/1982 Sb.
1m) § 46 písm. g) a i) zákona č. 289/1995 Sb.
1n) Zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.
1o) Například zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský
zákon), ve znění pozdějších předpisů.
1p) Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů.
2a) Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení).
2b) Ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky.
3) § 55 zákona č. 29/1984 Sb., o soustavě základních škol, středních škol a
vyšších odborných škol (školský zákon), ve znění zákona č. 138/1995 Sb.
3a) Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých
zákonů.
3b) § 17 odst. 1 nařízení vlády č. 108/1994 Sb., kterým se provádí zákoník práce
a některé další zákony.
3c) § 32 odst. 1 a 3 vyhlášky č. 21/1996 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení
zákona České národní rady o požární ochraně.
3d) § 4 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební
zákon), ve znění pozdějších předpisů.
3e) § 18 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 132/1998 Sb., kterou se provádějí některá
ustanovení stavebního zákona.
3f) § 3 písm. i) vyhlášky č. 137/1998 Sb.
3f) Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).
3g) § 3 písm. j) vyhlášky č. 137/1998 Sb.
4a) § 124 zákoníku práce.
4b) Vyhláška č. 254/1999 Sb., o technických podmínkách požární techniky.
4c) § 12 vyhlášky č. 21/1996 Sb.
4d) Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník.
4e) § 49 a 50 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení).
4f) § 20 odst. 3 zákona č. 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky
a o změně některých zákonů.
5) Například zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího
záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších
předpisů.
5a) Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový
zákon).
6a) Zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky.
7) Například vyhláška č. 80/1971 Sb., o Smlouvě mezi Československou socialistickou
republikou a Polskou lidovou republikou o právních vztazích na československo-polských
státních hranicích, o spolupráci a vzájemné pomoci v hraničních otázkách.
7a) Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících
zákonů (rozpočtová pravidla). Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních
rozpočtů.
7b) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.
8) Zákon ČNR č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).
9) § 190 až 203, § 260 zákoníku práce. Nařízení vlády č. 108/1994 Sb., kterým
se provádí zákoník práce a některé další zákony.
10) Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní
způsobilosti.
11) § 149 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád.
12) Zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o
výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění
pozdějších předpisů.
13) Příloha I nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 ze dne
16. prosince 2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení
směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č. 1907/2006, v platném znění.
13) Vyhláška č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu
státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci).
14) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013 ze dne 17. dubna
2013, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě a kterým
se zrušuje rozhodnutí č. 1364/2006/ES a mění nařízení (ES) č. 713/2009, (ES) č. 714/2009
a (ES) č. 715/2009.
15) Vyhláška č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb,
ve znění vyhlášky č. 268/2011 Sb.
*) v úplném znění 67/2001 Sb. označeno jako písm. q).
*) v úplném znění 67/2001 Sb. označeno jako písm. r).