434/1992 Sb.
Vyhláška
ministerstva zdravotnictví České republiky
ze dne 28. července 1992
o zdravotnické záchranné službě
Změna: 51/1995 Sb.
Změna: 175/1995 Sb.
Změna: 14/2001 Sb.
Změna: 386/2006 Sb.
Ministerstvo zdravotnictví České republiky stanoví podle
§ 18b zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění zákona
České národní rady č. 548/1991 Sb. (úplné znění s působností pro
Českou republiku č. 86/1992 Sb.):
§ 1
(1) Zdravotnická záchranná služba poskytuje odbornou
přednemocniční neodkladnou péči.
(2) Přednemocniční neodkladná péče je péče o postižené na
místě vzniku jejich úrazu nebo náhlého onemocnění a během jejich
dopravy k dalšímu odbornému ošetření a při jejich předání do
zdravotnického zařízení poskytovaná při stavech, které
a) bezprostředně ohrožují život postiženého,
b) mohou vést prohlubováním chorobných změn k náhlé smrti,
c) způsobí bez rychlého poskytnutí odborné první pomoci trvalé
chorobné změny,
d) působí náhlé utrpení a náhlou bolest,
e) působí změny chování a jednání postiženého, ohrožují jeho
samotného nebo jeho okolí.
(3) Náplní přednemocniční neodkladné péče je odborná
zdravotnická první pomoc u stavů uvedených v odstavci 2.
§ 2
Základní úkoly
Zdravotnická záchranná služba nepřetržitě zabezpečuje,
organizuje a řídí prostřednictvím jednotného spojového systému:
a) kvalifikovaný příjem, zpracování a vyhodnocení tísňových výzev
a určení nejvhodnějšího způsobu poskytování přednemocniční
neodkladné péče,
b) poskytování nebo zajištění přednemocniční neodkladné péče na
místě vzniku úrazu nebo náhlého onemocnění, při dopravě
postiženého a při jeho předávání ve zdravotnickém zařízení
odborně způsobilém k poskytování zdravotní péče při stavech
uvedených v § 1 odst. 2,
c) dopravu raněných, nemocných a rodiček v podmínkách
přednemocniční neodkladné péče mezi zdravotnickými zařízeními,
d) dopravu související s plněním úkolů transplantačního programu,
e) dopravu raněných a nemocných v podmínkách přednemocniční
neodkladné péče ze zahraničí do České republiky,
f) přednemocniční neodkladnou péči při likvidaci zdravotních
následků hromadných neštěstí a katastrof,
g) koordinaci součinnosti s praktickými a žurnálními lékaři
a s lékařskou službou první pomoci,
h) rychlou přepravou odborníků k zabezpečení neodkladné péče do
zdravotnických zařízení, která jimi nedisponují, popřípadě
léků, krve a jejích derivátů a biologických materiálů nezbytně
potřebných k dalšímu poskytování již zahájené neodkladné
péče,
i) součinnost s hasičskými záchrannými sbory krajů a operačními
a informačními středisky integrovaného záchranného systému.1)
§ 3
Síť zařízení a pracovišť
(1) Síť zdravotnické záchranné služby tvoří
a) územní střediska záchranné služby se sídlem v Hradci Králové,
Ústí nad Labem, Liberci, Plzni, Českých Budějovicích, Jihlavě,
Brně, Olomouci a Ostravě a územní střediska pro Středočeský
kraj, Karlovarský kraj, Pardubický kraj a Zlínský kraj1a)
v místech sídla hasičského záchranného sboru kraje,1b)
zřizovaná Ministerstvem zdravotnictví, a územní středisko
záchranné služby se sídlem v Praze, zřizované hlavním městem
Prahou, (dále jen "územní střediska"),
b) okresní střediska záchranné služby (dále jen "okresní
střediska") zřizovaná okresními úřady v okresech, s výjimkou
hlavního města Prahy a okresů, ve kterých jsou zřízena územní
střediska,
c) výjezdové skupiny při územních střediscích zřizované
Ministerstvem zdravotnictví, výjezdové skupiny při okresních
střediscích zřizované okresními úřady a dále výjezdové skupiny
zřizované fyzickými osobami, obcemi nebo jinými právnickými
osobami1c) začleněné do sítě zdravotnické záchranné služby na
základě smlouvy s územním nebo okresním střediskem (dále jen
"výjezdové skupiny").
(2) Síť zdravotnické záchranné služby musí být organizována
tak, aby byla zabezpečena dostupnost přednemocniční neodkladné
péče a její poskytnutí do 15 minut od přijetí tísňové výzvy
s výjimkou případů hodných zvláštního zřetele.
§ 4
Vnitřní členění územních a okresních středisek
(1) Součástí územního střediska je vždy
a) řídící úsek,
b) zdravotnické operační středisko,
c) středisko letecké záchranné služby, s výjimkou územního
střediska zřízeného v kraji Středočeském, Pardubickém,
Karlovarském a Zlínském.
(2) Součástí okresního střediska je vždy
a) řídící úsek,
b) zdravotnické operační středisko.
(3) Součástí územního a okresního střediska jsou výjezdové
skupiny, technický úsek a krizový útvar zajišťující koordinaci
postupu s ostatními složkami integrovaného záchranného systému.1d)
(4) Vedoucími územních i okresních operačních středisek jsou
lékaři, kteří odpovídají za zabezpečení úkolů přednemocniční
neodkladné péče ve spádové oblasti.
(5) Územní a okresní střediska jsou vybavena zdravotnickými,
dopravními, spojovými a dalšími prostředky a pracovníky odborně
způsobilými pro tuto činnost. Minimální vybavení územních
a okresních středisek je upraveno zvláštním předpisem.2)
§ 5
Zdravotnické operační středisko
(1) Zdravotnické operační středisko nepřetržitě
a bezprostředně řídí činnost výjezdových skupin zdravotnické
záchranné služby a integruje činnost všech článků přednemocniční
neodkladné péče v určené spádové oblasti v nepřetržitém provozu.
Činnost zdravotnického operačního střediska zajišťují zdravotničtí
pracovníci.
(2) Zdravotnické operační středisko
a) přijímá nepřetržitě tísňové výzvy k poskytnutí přednemocniční
neodkladné péče, které vyhodnocuje a podle stupně naléhavosti a
závažnosti stavu rozhoduje o nejvhodnějším způsobu poskytnutí
přednemocniční neodkladné péče; při přijímání tísňových výzev
se řídí Základním spojovacím řádem uvedeným v příloze č. 1,
která je součástí této vyhlášky,
b) ukládá po vyhodnocení tísňové výzvy podle stupně naléhavosti a
konkrétní provozní situace úkoly jednotlivým výjezdovým
skupinám zdravotnické záchranné služby, popřípadě žurnálním
nebo praktickým lékařům, lékařské službě první pomoci nebo
dopravní zdravotnické službě, které jsou trvale zálohou
zdravotnické záchranné služby,
c) soustřeďuje informace o volných lůžkách na odděleních
neodkladné péče, která podle potřeby vyzývá k přijetí
postiženého,
d) shromažďuje a vyhodnocuje údaje o výkonu přednemocniční
neodkladné péče ve spádové oblasti a vede o své činnosti
předepsanou dokumentaci podle přílohy č. 2,
e) organizuje a řídí k zajištění potřeb přednemocniční neodkladné
péče v příslušné spádové oblasti dopravní zdravotnickou službu,
f) koordinuje a zabezpečuje realizaci přepravních činností v rámci
transplantačního programu, přepravu léků, krve a jejích
derivátů nebo odborníků potřebných k poskytování neodkladné
péče,
g) zabezpečuje při likvidaci zdravotních následků hromadného
neštěstí nebo katastrofy svolání určených pracovníků, udržuje
spojení se všemi zúčastněnými, organizuje rychlý výjezd
potřebných sil a prostředků, vyzývá oddělení nemocnic k
připravenosti na příjem většího počtu postižených, aktivuje v
případě potřeby havarijní plán příslušného území, vyžaduje
součinnost zdravotnických zařízení, zdravotnické služby civilní
obrany, policie a hasičských sborů, vyhodnocuje všechny
související informace, zabezpečuje jejich předání a realizaci
potřebných opatření.
(3) Zdravotnické operační středisko územního střediska plní
kromě úkolů uvedených odstavci 1 a odstavci 2 písm. a) až g) tyto
úkoly:
a) řídí v součinnosti se zdravotnickým operačním střediskem
okresního střediska nasazení letecké záchranné služby,
b) organizuje ve spádovém území některé specializované činnosti,
zejména sekundární výkony, dopravu nemocných a raněných
v podmínkách přednemocniční neodkladné péče ze zahraničí do
České republiky a vyžaduje součinnost při hromadných neštěstích
a katastrofách podle § 5 odst. 2 písm. g).
(4) Zdravotnické operační středisko okresního střediska kromě
úkolů uvedených v odstavcích 1 a 2 informuje bezodkladně příslušné
zdravotnické operační středisko územního střediska o situaci
s hromadným výskytem stavů podle § 1 odst. 2 ve svém spádovém
území.
(5) Při likvidaci zdravotních následků hromadného neštěstí
nebo katastrofy podle odstavce 2 písm. g) se stává lékař rychlé
lékařské pomoci, který se jako první dostaví na místo hromadného
neštěstí nebo katastrofy, vedoucím lékařem záchranné akce.
Dostaví-li se na místo hromadného neštěstí nebo katastrofy lékař
nadřízený vedoucímu lékaři záchranné akce, převezme vedení
záchranné akce.
§ 6
Výjezdové skupiny
(1) Přednemocniční neodkladnou péči poskytují výjezdové
skupiny, které mají povahu
a) skupiny rychlé zdravotnické pomoci, v níž je nejméně dvoučlenná
posádka složená z řidičů - záchranářů nebo středních
zdravotnických pracovníků - záchranářů, z nichž jeden je
vedoucím skupiny,
b) skupiny rychlé lékařské pomoci s nejméně tříčlennou posádkou,
jejímiž členy jsou pracovníci uvedení pod písmenem a) a dále
lékař, který je současně vedoucím skupiny,
c) skupiny letecké záchranné služby, v níž zdravotnická část
posádky je nejméně dvoučlenná ve složení lékař a záchranář.
(2) Výjezdové skupiny používají ke své činnosti speciálně
upravené a vybavené pozemní nebo vzdušné dopravní prostředky,
pracovní oděv a další potřeby pro výkon odborné činnosti.
Minimální úprava a vybavení dopravních prostředků jsou uvedeny ve
zvláštním právním předpisu.2)
(3) Činnost výjezdových skupin probíhá v nepřetržitém
provozu; tato činnost má charakter činnosti u lůžka neodkladné
péče a rizikové práce.
(4) Výjezdové skupiny zabezpečují
a) primární výkony, jimiž se rozumí realizace požadavků
zdravotnického operačního střediska k poskytnutí přednemocniční
neodkladné péče včetně jízdy, popřípadě letu k postiženému,
jeho vyšetření a ošetření, doprava do nejbližšího vhodného nebo
smluvně zajištěného zdravotnického zařízení podle stupně
postižení zdravotního stavu a spolupráce při akutním příjmu
postiženého,
b) sekundární výkony, jimiž se rozumí doprava raněných, nemocných
a rodiček v podmínkách přednemocniční neodkladné péče, mezi
zdravotnickými zařízeními po předchozí dohodě příslušných
zařízení,
c) likvidaci zdravotních následků hromadných neštěstí, katastrof
nebo jiných mimořádných situací v přednemocniční fázi.
(5) Při souběhu požadavků a omezeném počtu sil a prostředků
má zabezpečení primárních výkonů přednost před zabezpečením výkonů
sekundárních.
(6) Vyšetření a ošetření výjezdová skupina neposkytne v těch
případech, kdy by jejich provedení vážně ohrozilo zdraví nebo
život členů skupiny.
(7) O své činnosti vede výjezdová skupina zvláštní
dokumentaci uvedenou v příloze č. 2, která je součástí této
vyhlášky.
§ 7
Letecká záchranná služba
Letecká záchranná služba je součástí příslušného územního
střediska. Její činnost při poskytování přednemocniční neodkladné
péče je vždy řízena operačním zdravotnickým střediskem příslušného
územního střediska. Okresní středisko žádá v indikovaných
případech příslušné územní středisko o zajištění přednemocniční
neodkladné péče leteckou záchrannou službou.
§ 8
(1) Činnost zdravotnické záchranné služby při akutním příjmu
postiženého ve zdravotnickém zařízení je realizována spoluprací
výjezdové skupiny s příslušným pracovištěm cílového
zdravotnického zařízení. Toto zdravotnické zařízení je povinno
na výzvu výjezdové skupiny převzít postiženého do péče.
(2) Na návrh nebo se souhlasem ministerstva zdravotnictví
České republiky může být ve velkých městských aglomeracích zřízeno
vlastní lůžkové oddělení územního střediska. V takovém případě
může být akutní příjem realizován na tomto pracovišti.
Ministr:
MUDr. Lom CSc. v.r.
Příl.1
Základní spojovací řád
Zdravotnická operační střediska jsou vybavena spojovací
technologií pro telefonní a rádiové spojení, která zabezpečuje
operativní spojení mezi nimi a výjezdovými skupinami, součinnostní
spojení se zdravotnickými zařízeními a spojení s ostatními
subjekty záchranného systému.
1. Telefonní spojení uskutečňované prostřednictvím telefonní sítě
zabezpečuje:
a) příjem tísňových výzev z veřejné telefonní sítě, který se na
celém území České republiky uskutečňuje pouze na telefonním
čísle 155; jiná telefonní čísla pro příjem tísňových výzev se
nepoužívají ani nezveřejňují;
b) součinnostní spojení mezi jednotlivými zdravotnickými
zařízeními, a to prostřednictvím hlavní účastnické telefonní
stanice veřejné telefonní sítě nebo stanice účelové telefonní
sítě; při součinnostním spojení nelze používat telefonní
čísla 150, 155 a 158;
c) součinnostní spojení s dalšími subjekty záchranného systému
prostřednictvím hlavní účastnické telefonní stanice veřejné
telefonní sítě nebo stanice účelové telefonní sítě; při
součinnostním spojení nelze používat telefonní čísla 150,
155 a 158;
d) přenos textových a grafických informací prostřednictvím faxu
připojeného na hlavní účastnickou telefonní stanici veřejné
telefonní sítě, která je vyčleněna pouze pro tento účel.
2. Rádiové spojení slouží:
a) k řízení výjezdových skupin a ke koordinaci činnosti dopravy
raněných, nemocných a rodiček zdravotnickým operačním
střediskem; každé zdravotnické operační středisko disponuje
alespoň jedním provozním kanálem z osmi kanálů pásma 74 MHz
podle kmitočtového plánu určeného Českým telekomunikačním
úřadem;
b) k zabezpečení součinnosti mezi jednotlivými mobilními
prostředky výjezdových skupin a dopravy raněných, nemocných
a rodiček na provozním kanálu pásma 74,725 MHz;
c) k řízení výjezdových skupin, k operativnímu spojení mezi
operačními středisky jednotlivých subjektů záchranného
systému a k operativnímu přímému spojení mezi výjezdovými
skupinami jednotlivých subjektů záchranného systému
prostřednictvím hromadné radiokomunikační sítě PEGAS, která
je součástí záchranného systému; k řízení dopravy raněných,
nemocných a rodiček a ke koordinaci její činnosti
s výjezdovými skupinami se přitom využívá provozní kanál
pásma 74 MHz.
Příl.2
Zvláštní dokumentace záchranné služby
1. zrušen
2. zrušen
3. zrušen
4. zrušen
5. zrušen
6. Kniha hlášení o průběhu služby:
obsahuje:
stanovené údaje z průběhu směny a údaje o doplňování sanitního
vozu zdravotnickým materiálem a léčivy;
vede:
střední zdravotnický pracovník, závažné údaje zaznamenává
lékař;
archivuje: záchranná služba.
7. zrušen
Vybraná ustanovení novel
Čl.II vyhlášky č. 14/2001 Sb.
Přechodné ustanovení
(1) Územní střediska v kraji Středočeském, Pardubickém,
Karlovarském a Zlínském budou zřízena nejpozději k 1. lednu 2003.
(2) Působnost územního střediska se sídlem v Praze zřízeného
Ministerstvem zdravotnictví podle dosavadních právních předpisů
vykonávanou pro Středočeský kraj ode dne jeho zániku vykonává
územní středisko se sídlem v Praze zřízené hlavním městem Prahou,
a to do doby zřízení územního střediska pro Středočeský kraj podle
§ 3 odst. 1 písm. a).
(3) Výjezdové skupiny, technický úsek a krizový útvar, které
jsou podle § 4 odst. 3 součástí územního a okresního střediska,
pokud nejsou zřízeny podle dosud platných předpisů, se zřídí
nejpozději k 1. červenci 2001.
1) § 5, 10 a 12 zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném
systému a o změně některých zákonů.
1a) Ústavní zákon č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních
samosprávných celků a o změně ústavního zákona České národní
rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky.
1b) § 2 odst. 2 zákona č. 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném
sboru České republiky.
§ 5 odst. 1 zákona č. 239/2000 Sb.
1c) § 3 odst. 1 zákona ČNR č. 160/1992 Sb., o zdravotní péči
v nestátních zdravotnických zařízeních.
1d) § 2 písm. a) a § 4 odst. 4, 6 a 7 zákona č. 239/2000 Sb.
2) Vyhláška Ministerstva zdravotnictví České republiky
č. 49/1993 Sb., o technických a věcných požadavcích na
vybavení zdravotnických zařízení, ve znění vyhlášky
č. 51/1995 Sb.
2) Vyhláška č. 49/1993 Sb., o technických a věcných požadavcích na
vybavení zdravotnických zařízení, ve znění pozdějších
předpisů.