Sdělení č. 11/2023 Sb.m.s., o sjednání Správního ujednání k provádění Smlouvy o sociálním zabezpečení mezi Českou republikou a Mongolskem

Termíny použité v tomto správním ujednání mají význam, který jim stanoví článek 1 Smlouvy.

Za provádění Smlouvy jsou zodpovědné následující instituce:

I. V Mongolsku:

2. Při provádění Smlouvy si určená styčná místa vzájemně pomáhají a mohou spolu komunikovat přímo, stejně jako s institucemi a s osobami uvedenými v článku 3 Smlouvy nebo jejich zástupci.

3. Styčná místa se vzájemně dohodnou na formulářích a na detailních postupech nezbytných pro provádění Smlouvy a Správního ujednání.

Instituce nebo styčná místa mohou odmítnout přijetí žádosti o dávku nebo jakoukoli jinou žádost nebo doklad, nebudou-li předloženy v dohodnuté formě.

1. Instituce smluvního státu, jehož právní předpisy jsou v případech uvedených v článcích 8 až 10 Smlouvy příslušné, vystaví na žádost zaměstnance a zaměstnavatele nebo osoby samostatně výdělečně činné potvrzení o příslušnosti k právním předpisům dosvědčující, že dotyčná osoba nadále podléhá právním předpisům tohoto smluvního státu.

2. Instituce vystavující potvrzení o příslušnosti k právním předpisům zašle jeho kopii instituci druhého smluvního státu.

3. Potvrzení o příslušnosti k právním předpisům si dotyčná osoba při pobytu na území druhého smluvního státu uschová a v případě potřeby jej předloží příslušnému orgánu tohoto smluvního státu.

Instituce smluvních států si pro účely sčítání dob pojištění potvrdí na dohodnutém formuláři doby pojištění získané podle jejich právních předpisů.

Doby získané v České republice do 31. 12. 1995 a hodnocené podle právních předpisů Mongolska ve smyslu článku 27 odstavec 2 Smlouvy se považují za získané podle právních předpisů Mongolska.

1. Žádost o dávky poskytované podle Smlouvy se přednostně podává u instituce smluvního státu bydliště.

2. Instituce, u níž byla podána žádost o dávku, zašle tuto žádost bez prodlení přímo, nebo prostřednictvím styčných míst, instituci druhého smluvního státu spolu s formulářem potvrzujícím doby pojištění, pokud takové byly získány, a veškeré další dokumenty potřebné pro posouzení nároku na dávky.

3. Před odesláním dokumentů uvedených v odstavci 2 tohoto článku instituce vyznačí datum podání žádosti a potvrdí správnost osobních identifikačních údajů žadatele. Toto ověření nahradí zasílání originálních dokumentů prokazujících takové údaje. Tyto dokumenty budou určeny v příslušných formulářích. V případě pochybností je možné tyto dokumenty vyžádat.

4. Instituce se vzájemně informují o všech skutečnostech podstatných pro posouzení nároku na dávky.

Každá instituce posoudí nárok žadatele podle ustanovení Smlouvy, oznámí mu rozhodnutí s uvedením způsobů a lhůt pro odvolání a kopii rozhodnutí zároveň zašle instituci druhého smluvního státu.

2. Styčná místa se vzájemně informují o změnách v právních předpisech obou smluvních států, které mohou mít vliv na posuzování nároků na dávky podle Smlouvy.

3. Styčná místa se mohou dohodnout na používání elektronické výměny údajů mezi institucemi. V takovém případě budou údaje a dokumenty vyměňované elektronicky pro oba smluvní státy právně platné.

1. Pokud žádost o dávku nebo výplata dávky vyžaduje lékařské vyšetření, instituce smluvního státu, na jehož území žadatel nebo příjemce dávky žije, provede toto vyšetření v souladu s právní úpravou tohoto smluvního státu a zašle veškeré lékařské informace na dohodnutém formuláři a dostupnou dokumentaci týkající se zdravotní neschopnosti dotčené osoby instituci druhého smluvního státu.

2. Pokud to instituce považuje za nezbytné, může si vyžádat další vyšetření.

3. Instituce mají však právo provést lékařské vyšetření dotčené osoby lékařem, kterého si zvolí.

1. Instituce vyplácejí dávky příjemci s bydlištěm na území druhého smluvního státu nebo třetího státu ve lhůtách a způsobem stanoveným platnými právními předpisy.

2. Příjemci jsou povinni předložit buď přímo, nebo prostřednictvím styčných míst instituci smluvního státu, která vyplácí dávku, potvrzení o žití vydané v souladu s právními předpisy tohoto smluvního státu.

1. Instituce obou smluvních států si ve vzájemné dohodě provedou zúčtování případných přeplatků vzniklých při provádění Smlouvy.

2. Jestliže instituce jednoho smluvního státu vyplatila příjemci dávky v nesprávné výši, může tato instituce za podmínek a v rozsahu právních předpisů, které provádí, požádat instituci druhého smluvního státu příslušné k výplatě dávek dotčené osobě, aby přeplatek odečetla z průběžných plateb náležejících tomuto příjemci. Instituce druhého smluvního státu provede příslušnou srážku za podmínek a v rozsahu, jež pro podobné zápočty stanoví právní předpisy, které provádí, jako by se jednalo o její vlastní přeplatek, a získanou částku zašle instituci prvního smluvního státu, které přeplatek vznikl.

Přeplatky, které nelze získat zpět podle článku 12 tohoto správního ujednání, mohou být vymáhány v druhém smluvním státě podle postupů a se zárukami a výsadami platnými pro vymáhání přeplatků příslušnou institucí druhého smluvního státu.

Instituce si ve formě, která bude stanovena mezi styčnými místy, vyměňují roční statistické údaje o vystavených potvrzeních o příslušnosti k právním předpisům a o platbách příjemcům provedených podle Smlouvy.

Toto správní ujednání vstoupí v platnost ve stejný den jako Smlouva a bude platit po stejnou dobu. Může být změněno na základě vzájemné dohody příslušných úřadů.