13/1993 Sb.
Zákon
České národní rady
ze dne 15. prosince 1992
Celní zákon
Změna: 35/1993 Sb.
Změna: 113/1997 Sb.
Změna: 63/2000 Sb.
Změna: 256/2000 Sb.
Změna: 265/2001 Sb.
Změna: 1/2002 Sb.(část)
Změna: 1/2002 Sb.
Změna: 322/2003 Sb.
Změna: 354/2003 Sb. (část)
Změna: 354/2003 Sb.
Změna: 187/2004 Sb.
Změna: 413/2005 Sb.
Změna: 79/2006 Sb.
Změna: 342/2006 Sb.
Změna: 187/2004 Sb. (část)
Změna: 170/2007 Sb.
Změna: 296/2007 Sb.
Změna: 136/2008 Sb.
Změna: 218/2009 Sb.
Změna: 41/2009 Sb.
Změna: 227/2009 Sb.
Změna: 281/2009 Sb.
Změna: 104/2011 Sb.
Změna: 457/2011 Sb., 18/2012 Sb.
Změna: 308/2013 Sb., 344/2013 Sb.
Změna: 360/2014 Sb.
Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
HLAVA PRVNÍ
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
HLAVA PÁTÁ
CELNÍ DOHLED
Díl druhý
VÝKON CELNÍHO DOHLEDU A CELNÍ KONTROLY
§ 48
Vykonávání celního dohledu
(1) Kdo má, nebo je pravděpodobné, že má zboží, které podléhá celnímu dohledu,
může být podroben celní kontrole.
(2) Při celním dohledu se zjišťuje druh, množství a jiné skutečnosti o
zboží potřebné k posouzení, zda se dovoz, vývoz nebo tranzit zboží uskutečňuje nebo
uskutečnil v souladu s celními předpisy. Výsledky získané touto činností musí být
zabezpečeny před vyzrazením a zneužitím.
(3) Při celním dohledu musí být šetřeny ústavní a jiné zákonné předpisy
o ochraně osobní svobody a listovního tajemství.
(4) V rámci celního dohledu může být prováděna osobní prohlídka v případech
důvodného podezření, že osoba ukrývá u sebe zboží, které podléhá clu ,daním a poplatkům
vybíraným při dovozu nebo jehož vývoz nebo dovoz je zakázán nebo omezen. Osobní prohlídka
může být provedena teprve tehdy, jestliže výzva celníků, aby podezřelá osoba vydala
ukrývané zboží, je bezvýsledná. Osobní prohlídka může být na žádost kontrolované
osoby provedena pouze za přítomnosti nezúčastněné osoby. Způsob provádění osobní
prohlídky a přítomnost nezúčastněné osoby upraví ministerstvo vyhláškou.
(5) Vnitřní kontrolu poštovních zásilek, na jejichž obsah se vztahuje listovní
tajemství, lze provést pouze tehdy, je-li důvodné podezření, že tyto zásilky obsahují
nejen písemná sdělení, ale i zboží podléhající clu, daním a poplatkům vybíraným při
dovozu nebo jehož vývoz nebo dovoz je zakázán nebo omezen. Skutečnost, že byla provedena
vnitřní kontrola, je povinen celní úřad na obalu zásilky potvrdit úředně stanoveným
způsobem.
(6) O provedení osobní prohlídky a vnitřní kontroly poštovních zásilek,
na jejichž obsah se vztahuje listovní tajemství, musí být sepsán úřední záznam.
(7) Celní úřad může při výkonu celního dohledu rovněž pořizovat kopie příslušných
dokladů, požadovat potřebná vysvětlení, jakož i pořizovat dokumentaci. V případě
porušení celních předpisů nebo důvodného podezření, že byly celní předpisy porušeny,
může tyto doklady na dobu nezbytně nutnou zadržet. Celní úřad vystaví na zadržené
doklady písemné potvrzení. Pominou-li důvody zadržení dokladů, je celní úřad povinen
neprodleně tyto doklady vrátit osobě, které byly zadrženy. Celní úřad je povinen
zajistit ochranu zadržených dokladů proti jejich odcizení, ztrátě, zničení, poškození
nebo zneužití.
(8) Celní úřad může při celním dohledu zajistit totožnost zboží nebo zajistit
zboží podléhající celnímu dohledu celní závěrou. Celní závěrou se rozumí zajištění
totožnosti zboží nebo zajištění zboží v dopravních prostředcích, kontejnerech, obalech
nebo v místnostech plombou, pečetí, známkou nebo jiným zajišťovacím prostředkem tak,
aby z nich nebylo možno zboží vyjmout nebo do nich zboží vložit, aniž dojde k narušení
zajišťovacího prostředku. Porušit celní závěru lze jen se souhlasem celního úřadu18).
§ 49
Osvobození od celní kontroly
(1) Celní kontrole nepodléhá
a) zboží dovážené, vyvážené a přepravované v tranzitu, jako zavazadla
představitelů jiných států a ostatních osob, které požívají výsady a imunity podle
mezinárodního práva,
b) diplomatická pošta a konzulární zavazadlo a jiná pošta požívající
ochrany podle mezinárodního práva,
c) diplomatická pošta ministerstva zahraničních věcí a zastupitelských
úřadů České republiky.
(2) Celní kontrole nepodléhají rovněž úřední dokumenty určené pro potřebu
ozbrojených sil nebo civilní složky smluvních stran Severoatlantické smlouvy, jsou-li
opatřeny úředním razítkem a je-li předloženo potvrzení osvědčující, že zásilka obsahuje
pouze úřední dokumenty.
(3) Celní kontrole dále nepodléhají zásilky s úředními a jinými dokumenty
obsahující utajované informace podle zvláštního zákona19), pokud splňují všechny
podmínky a náležitosti pro manipulaci a přepravu.
§ 50
Součinnost osob, u nichž celní úřad vykonává celní dohled
(1) Osoba, u které je důvodné podezření, že má u sebe zboží podléhající
celnímu dohledu, je povinna umožnit celnímu úřadu provádění celního dohledu v dopravních
prostředcích, zavazadlech, provozních skladech a na jiných místech, v nichž se toto
zboží nachází a předložit mu veškeré doklady vztahující se k tomuto zboží.
(2) Osoby, u nichž se provádí celní dohled, jsou povinny strpět úkony nezbytné
k provedení tohoto dohledu a jsou povinny poskytovat celnímu úřadu při jeho provádění
nezbytnou součinnost; na žádost celního úřadu a ve lhůtě jím stanovené jsou povinny
poskytnout celnímu úřadu jím stanovené veškeré doklady a údaje, bez ohledu na prostředek,
na kterém jsou vedeny, informace a jakoukoliv pomoc, které jsou potřebné k provádění
dohledu. Celní úřad bez souhlasu této osoby nesmí doklady předávat a údaje a informace
sdělovat jiným osobám, s výjimkou případů, kdy tak může učinit podle zvláštních předpisů
nebo podle mezinárodní smlouvy.
(3) Osoba, u níž se provádí celní dohled, je rovněž povinna na výzvu celního
úřadu předložit buď doklad osvědčující, že zboží bylo řádně dovezeno, nebo doklad
o koupi, dodací list od výrobce nebo jakýkoliv důkazní prostředek, z něhož je zřejmé,
že zboží pochází od osob oprávněných podnikat. Nepředloží-li tato osoba příslušné
doklady, celní úřad na její náklady a nebezpečí kontrolované zboží přemístí na místo,
které je pod jeho přímým dohledem, a stanoví lhůtu k dodatečnému předložení těchto
dokladů.
(4) Poskytnutí dokladů, údajů a informací může odepřít ten, kdo by tím
porušil zákonem uloženou nebo uznanou povinnost mlčenlivosti, ledaže by byl této
povinnosti zproštěn příslušným orgánem nebo tím, v jehož zájmu tuto povinnost má.
(5) Vyžadují-li to provozní podmínky nebo potřeba účelného provedení celního
dohledu a celní kontroly, jsou osoby, u nichž se provádí celní dohled nebo celní
kontrola, povinny se na vlastní náklady a nebezpečí dostavit se silničním dopravním
prostředkem přepravujícím zboží na nejbližší vhodné místo stanovené celním úřadem,
kde lze celní dohled nebo celní kontrolu účelně provést.
§ 51
Součinnost třetích osob
(1) Ten, kdo se přímo nebo nepřímo účastní dovozu, vývozu nebo tranzitu
zboží, je povinen poskytnout celnímu úřadu na jeho žádost a ve lhůtě jím stanovené
veškeré doklady a údaje, bez ohledu naprostředek, na kterém jsou vedeny, informace
a pomoc, které jsou potřebné k provádění celního dohledu. Poskytnutí dokladů, údajů
a informací může odepřít ten, kdo by tím porušil zákonem uloženou nebo uznanou povinnost
mlčenlivosti, ledaže by byl této povinnosti zproštěn příslušným orgánem nebo tím,
v jehož zájmu tuto povinnost má.
(2) Celní úřad musí zajistit ochranu dokladů proti jejich ztrátě, zničení,
poškození nebo zneužití a nesmějí předávat tyto doklady a sdělovat údaje a informace
jiným osobám bez souhlasu osoby, která je poskytla, s výjimkou případů, kdy tak může
učinit podle zvláštních právních předpisů nebo podle mezinárodní smlouvy.
§ 52
Nestanoví-li zvláštní předpis nebo mezinárodní smlouva jinak, je ten, kdo
má doklady a údaje týkající se dovozu, vývozu nebo tranzitu zboží, povinen uschovat
tyto doklady a údaje nejméně po dobu 10 let, a to bez ohledu na použitý nosič údajů,
na němž jsou vedeny. Počátek běhu lhůty stanoví přímo použitelný předpis Evropské
unie20).
HLAVA OSMÁ
DOVOZ A VÝVOZ ZBOŽÍ
Díl šestý
Skladné
§ 95
(1) Za dočasné uskladnění zboží ve skladech celního úřadu platí osoba,
která zboží celnímu úřadu předložila, skladné ve výši
a) 5 % z hodnoty uskladněného
zboží, nejméně však 100 Kč, nepřesahuje-li doba uskladnění 5 dnů včetně dne uskladnění,
b) 10 % z hodnoty uskladněného zboží, nejméně však 200 Kč, nepřesahuje-li doba uskladnění
30 dnů včetně dne uskladnění; přesáhne-li doba uskladnění 30 dnů, činí skladné 20
% z hodnoty uskladněného zboží,
c) 100 Kč za každou skladovou položku, jde-li o listiny,
doklady, dokumentaci a jiné písemnosti, nepřesahuje-li doba uskladnění 30 dnů včetně
dne uskladnění; přesahuje-li doba uskladnění 30 dnů, činí skladné 200 Kč za každou
skladovou položku.
(2) Skladné vyměřuje a vybírá celní úřad.
(3) Skladné je splatné do 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí,
jímž bylo vyměřeno.
HLAVA DEVÁTÁ
CELNĚ SCHVÁLENÉ URČENÍ
Díl druhý
Řízení o přidělení celně schváleného určení
§ 102
(1) Řízení o přidělení celně schváleného určení se provádí na celním úřadu
anebo v celním prostoru. Přímým zástupcem v řízení o přidělení celně schváleného
určení může být pouze osoba, která vykonává tuto činnost jako předmět svého podnikání
na území České republiky.
(2) Z podnětu celního úřadu nebo na žádost osoby může být řízení o přidělení
celně schváleného určení prováděno i mimo celní prostor. Náklady spojené s tímto
řízením nese osoba, která o provedení řízení mimo celní prostor požádala.
(3) Ministerstvo stanoví vyhláškou podmínky, za kterých se řízení o přidělení
celně schváleného určení provádí mimo celní prostor a výši nákladů za provedení tohoto
řízení.
(4) V úsecích stanovených ministerstvem po dohodě s příslušnými ústředními
orgány státní správy může být řízení o přidělení celně schváleného určení prováděno
též za jízdy vlaku nebo plavby lodi.
(5) Celní úřad provede řízení o přidělení celně schváleného určení přednostně,
a to i mimo pracovní dobu, u snadno zkazitelného zboží, živých zvířat, zboží určeného
k odstranění následků havárií, přírodních katastrof a podobných událostí, nebo je-li
nebezpečí z prodlení. Celní úřad provede řízení o přidělení celně schváleného určení
přednostně též u zboží dováženého, vyváženého a zboží v režimu tranzitu, které je
dováženo, vyváženo nebo prováženo pravidelnými jednotkami nebo formacemi ozbrojených
sil smluvních stran Severoatlantické smlouvy.
(6) Protokol o ústním jednání vyhotovuje celní úřad v průběhu řízení o
přidělení celně schváleného určení pouze v těch případech, jestliže ústní jednání
nařídil.
§ 104
Rozhodnutí o propuštění zboží do celního režimu nebo o ukončení režimu
(1) Základními náležitostmi písemného rozhodnutí o propuštění zboží
do celního režimu nebo o ukončení režimu (dále jen „rozhodnutí o propuštění“) jsou
a) označení celního úřadu, který rozhodnutí vydal,
b) evidenční číslo rozhodnutí,
c) datum přijetí celního prohlášení,
d) datum, kdy bylo rozhodnutí podepsáno,
e) označení deklaranta,
f) popis a název zboží,
g) podpoložka celního sazebníku, pokud zvláštní právní předpis nestanoví
jinak,
h) vlastnoruční podpis úřední osoby s uvedením jména a funkce a otisk služebního
razítka; tyto náležitosti lze nahradit uznávaným elektronickým podpisem, je-li rozhodnutí
vydáno úřední osobou elektronicky, nebo uznávanou elektronickou značkou, je-li rozhodnutí
vydáno elektronicky pomocí systému automatizovaného zpracování dat.
(2) Písemné rozhodnutí o propuštění, kterým je vyměřováno clo nebo
daň, kromě náležitostí uvedených v odstavci 1 obsahuje
a) celní hodnotu zboží,
b) celní sazbu zboží podle celního sazebníku,
c) částku vyměřeného cla nebo daně,
d) číslo účtu banky, včetně zahraniční banky, na nějž mají být vyměřené částky
zaplaceny, a její označení,
e) variabilní symbol, pod nímž bude platba připsána na účet celního
úřadu.
(3) Služebním razítkem se rozumí razítko přidělené úřední osobě k plnění
jejích úkolů, které není opatřeno státním znakem. Služební razítko obsahuje zejména
datum, označení celního úřadu, pořadové číslo a další rozlišovací znaky potřebné
k identifikaci osoby, která v řízení rozhodla.
(4) Rozhodnutí, kterým se zboží propouští do navrženého celního režimu,
neobsahuje odůvodnění a poučení o opravném prostředku.
(5) Bylo-li celní prohlášení podáno ústně nebo jiným úkonem, jímž držitel
zboží vyjadřuje svou vůli, aby bylo zboží propuštěno do příslušného celního režimu,
nemusí být rozhodnutí o propuštění vyhotoveno písemně. Toto rozhodnutí o propuštění
se deklarantovi pouze sdělí ústně nebo jiným úkonem.
(6) Je-li výrokem rozhodnutí o propuštění potvrzeno celní prohlášení podané
písemně, stávají se obsah tohoto prohlášení a skutečnosti, podle nichž se zboží propustí,
součástí rozhodnutí o propuštění.
(7) Proti rozhodnutí o propuštění sdělenému ústně nebo jiným úkonem nelze
uplatnit opravné prostředky.
(8) Proti rozhodnutí může deklarant podat odvolání ve lhůtě 30 dnů ode
dne, který následuje po jeho doručení; ustanovení odstavce 7 tím nejsou dotčena.
(9) Nevylučuje-li to povaha věci, použijí se pro rozhodnutí vydávaná v
rámci elektronické výměny strukturovaných datových zpráv ustanovení odstavců 1 a
2 obdobně.
Díl třetí
Celní prohlášení
Oddíl první
Doplňující náležitosti celního prohlášení
§ 105
(1) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem doplňující náležitosti
celního prohlášení23) pro celní a daňové účely a pro uplatňování obchodně-politických
opatření České republiky.
(2) Ministerstvo stanoví vyhláškou seznam identifikačních kódů pro potřebu
dalšího třídění zboží v České republice; tyto identifikační kódy se v celním prohlášení
uvádějí za kódy integrovaného sazebníku Evropské unie.
Díl čtvrtý
zrušen
Díl sedmý
KONTROLA CELNÍHO PROHLÁŠENÍ PO PROPUŠTĚNÍ ZBOŽÍ
§ 127
nadpis vypuštěn
(1) Nestanoví-li tento zákon jinak, platí pro provádění kontroly správnosti
celního prohlášení po propuštění zboží24) (dále jen „kontrola po propuštění zboží“),
která se provádí u osob vymezených v čl. 78 celního kodexu Společenství24), jakož
i pro práva a povinnosti těchto osob a pro pravomoci celního orgánu provádějícího
kontrolu, obdobně ustanovení daňového řádu o daňové kontrole.
(2) Neumožní-li kontrolovaná osoba celnímu úřadu zahájit a provést kontrolu
po propuštění zboží, může jí být uložena pořádková pokuta. Ustanovení daňového řádu
o výzvě správce daně k zahájení daňové kontroly se při provádění kontroly po propuštění
nepoužijí.
(3) Zjistí-li celní úřad při kontrole po propuštění zboží dovoz nebo vývoz
zboží, o kterém má důvodně za to, že uniklo celnímu dohledu, je kontrolovaná osoba,
u které je kontrola po propuštění prováděna, povinna na výzvu celního úřadu předložit
doklad, z něhož je zřejmé, že zboží má celní status zboží Společenství. Nepředloží-li
kontrolovaná osoba příslušný doklad, celní úřad může na její náklady a nebezpečí
přemístit kontrolované zboží na místo, které je pod jeho přímým dohledem, a kontrolované
osobě stanovit lhůtu k dodatečnému předložení tohoto dokladu.
HLAVA DESÁTÁ
CELNÍ REŽIMY
Díl první
PŘEPRAVA ZBOŽÍ PROPUŠTĚNÉHO DO VOLNÉHO OBĚHU Z DŮVODU JEHO ZVLÁŠTNÍHO POUŽITÍ
§ 128
(1) Bylo-li zboží propuštěno do volného oběhu na základě povolení se zvýhodněným
sazebním zacházením z důvodu jeho povahy nebo zvláštního použití, lze přepravu tohoto
zboží mezi dvěma držiteli povolení usazenými v České republice uskutečnit jen na
základě splnění oznamovací povinnosti vůči celnímu úřadu, a to ze strany držitele
povolení - převodce nebo postupitele. Pro plnění této oznamovací povinnosti se použije
vzor kontrolního výtisku T5 a ustanovení přímo použitelného předpisu Evropské unie25)
o jeho náležitostech a způsobu použití obdobně.
(2) Pro řízení o prodloužení platnosti nebo provedení změn povolení k propouštění
zboží do volného oběhu se zvýhodněným sazebním zacházením z důvodu jeho povahy nebo
zvláštního použití se použije § 135 odst. 1 a 2 obdobně.
Díl druhý
REŽIMY S PODMÍNĚNÝM OSVOBOZENÍM OD CLA A REŽIMY S HOSPODÁŘSKÝM ÚČINKEM
Oddíl první
Společná ustanovení pro více režimů
§ 135
(1) Osoba, které bylo uděleno povolení k propuštění zboží do režimu
s hospodářským účinkem8e), k provozování celního skladu8f) nebo povolení zvláštního
použití26), může požádat celní úřad, který povolení vydal, o prodloužení platnosti
povolení nebo o provedení změn ve vydaném povolení. Žádost se podává písemně a musí
obsahovat
a) přesné označení povolení, kterého se žádost týká,
b) návrh požadované změny povolení nebo nové lhůty platnosti povolení,
c) skutečnosti odůvodňující navrhované změny.
(2) Celní úřad žádosti podle odstavce 1 vyhoví pouze tehdy, je-li to
odůvodněno řádným prováděním povoleného režimu. Vyhoví-li celní úřad žádosti, vydá
rozhodnutí,
a) jímž se prodlužuje lhůta platnosti povolení, byla-li tato lhůta časově
omezena, nebo
b) ve kterém uvede, jakým způsobem se původní povolení mění. Právní
moc rozhodnutí, kterým bylo původní povolení uděleno, není jeho změně na překážku.
Oddíl druhý
zrušen
nadpis vypuštěn
nadpis vypuštěn
nadpis vypuštěn
Oddíl třetí
zrušen
Oddíl čtvrtý
zrušen
Oddíl pátý
zrušen
Oddíl šestý
zrušen
Oddíl sedmý
zrušen
HLAVA DVANÁCTÁ
ZVLÁŠTNÍ ŘÍZENÍ
Díl první
Přenechání zboží ve prospěch státu
§ 233
(1) Celní úřad na písemnou žádost vlastníka zboží může povolit přenechání
zboží ve prospěch státu. Celní úřad povolí přenechání zboží ve prospěch státu pouze
tehdy, jestliže
a) jsou zachovány zvláštní právní předpisy o ochraně životního prostředí,
b) státu nevzniknou přenecháním zboží žádné náklady, kromě nákladů
souvisejících s prodejem zboží, a
c) se jedná o zboží, se kterým lze z hlediska zvláštních právních předpisů
volně obchodovat a manipulovat.
(2) Zboží se stává majetkem státu nabytím právní moci rozhodnutí, kterým
bylo přenechání zboží ve prospěch státu povoleno.
Díl třetí
ZBOŽÍ POŽÍVAJÍCÍ OCHRANY PODLE MEZINÁRODNÍHO PRÁVA A ZBOŽÍ DOVÁŽENÉ OSOBAMI
SE SÍDLEM NEBO TRVALÝM POBYTEM MIMO ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY, KTERÉ POŽÍVAJÍ VÝSAD A
IMUNIT PODLE MEZINÁRODNÍHO PRÁVA
Zboží požívající ochrany podle mezinárodního práva a zboží dovážené osobami
se sídlem nebo trvalým pobytem mimo území České republiky, které požívají výsad a
imunit podle mezinárodních smluv
§ 237a
(1) Od dovozního cla je osvobozena diplomatická pošta, konzulární zavazadlo
a jiná pošta požívající ochrany podle mezinárodního práva.
(2) Od dovozního cla je osvobozena diplomatická pošta a konzulární zavazadlo
Ministerstva zahraničních věcí a zastupitelských úřadů České republiky.
§ 237b
(1) Zboží dovážené pro osoby požívající výsad a imunit8h) podle mezinárodní
smlouvy je osvobozeno od dovozního cla za podmínek uvedených v § 237c až 237f.
(2) Osobou požívající výsad a imunit se rozumí
a) diplomatická mise
a konzulární úřad akreditované pro Českou republiku jako orgány cizích států,
b)
zvláštní mise,
c) mezinárodní organizace, která požívá výsad a imunit podle mezinárodní
smlouvy,
d) státní příslušník cizího státu, který je členem diplomatické mise, zvláštní
mise nebo konzulárního úřadu akreditovaných pro Českou republiku, který nemá v tuzemsku
trvalý pobyt a je registrován Ministerstvem zahraničních věcí jako šéf diplomatické
mise, člen diplomatického personálu nebo administrativně technického personálu diplomatické
mise nebo jako vedoucí konzulárního úřadu, konzulární úředník nebo konzulární zaměstnanec,
e) úředník mezinárodní organizace, který nemá v tuzemsku trvalý pobyt, není občanem
České republiky, pokud je trvale přidělen k výkonu svých úředních funkcí v České
republice,
f) rodinný příslušník osoby uvedené v písmenu d) nebo e), pokud není občanem
České republiky, nemá v České republice povolení k trvalému pobytu a je registrován
Ministerstvem zahraničních věcí.
§ 237c
(1) Od dovozního cla je osvobozeno zboží osobám uvedeným v § 237b odst.
2 písm. a) až c) za podmínky, že bude použito výlučně pro úřední potřebu těchto osob.
Zbožím pro úřední potřebu se rozumí rovněž zboží určené k výstavbě, přestavbě, údržbě
a zařízení nemovitých věcí, ve kterých tyto osoby sídlí.
(2) Od dovozního cla je osvobozeno zboží osobám uvedeným v § 237b odst.
2 písm. d) až f) za podmínky, že bude použito výlučně pro vlastní potřebu a spotřebu
těchto osob. Od dovozního cla je osvobozeno zboží jak dovezené přímo ze zahraničí,
tak zboží propuštěné do režimu volného oběhu ze svobodného pásma nebo svobodného
skladu nebo z režimu uskladnění v celním skladu, anebo z režimu aktivního zušlechťovacího
styku v podmíněném systému.
§ 237d
Zboží dovážené pro osoby požívající výsad a imunit je osvobozeno od dovozního
cla pouze při zachování principu vzájemnosti. Celní úřad přizná osvobození od dovozního
cla pouze v rozsahu, ve kterém je osvobození od dovozního cla ze stejných důvodů
přiznáno osobám, které mají sídlo nebo trvalý pobyt v České republice v souvislosti
s jejich působením v příslušném cizím státě.
§ 237e
(1) Od dovozního cla je osvobozeno zboží za podmínky, že bude určeno
pro osoby požívající výsad a imunit a bude jimi navrženo do volného oběhu na tiskopise
celního prohlášení, jehož vzor stanoví ministerstvo vyhláškou. Celní prohlášení ověří
diplomatická mise, konzulární úřad, zvláštní mise nebo mezinárodní organizace uvedené
v § 237b odst. 2 písm. a) až c) otiskem svého razítka a podpisem vedoucího nebo jeho
zástupce.
(2) Od dovozního cla je osvobozeno zboží za podmínky, že ve lhůtě 12
měsíců, a jde-li o motorová vozidla, plavidla a letadla, ve lhůtě 24 měsíců ode dne
přijetí celního prohlášení na jeho propuštění do volného oběhu nebude půjčeno nebo
vypůjčeno, zastaveno, pronajato nebo postoupeno za úplatu nebo bezúplatně.
§ 237f
(1) Od dovozního cla je rovněž osvobozeno zboží, které dovážejí
a)
členové cizích delegací a členové jejich rodin, přijíždějící na diplomatické konference
konané v České republice,
b) členové zvláštních diplomatických misí a členové jejich
rodin, přijíždějící do České republiky s diplomatickým posláním, za podmínky, že
zboží bude použito pro vlastní potřebu a spotřebu těchto osob.
(2) Od dovozního cla je osvobozeno zboží za podmínky, že ústní celní
prohlášení bude doloženo dokladem prokazujícím, že se jedná o osobu požívající výsady
a imunity podle odstavce 1.
Zboží dovážené ozbrojenými silami, civilními složkami doprovázejícími ozbrojené
síly a osobami závislými na příslušnících ozbrojených sil nebo civilní složky
§ 237g
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) ozbrojenou silou příslušníci pozemních,
námořních nebo vzdušných ozbrojených sil cizích států vyslaných na území České republiky
jako přijímacího státu na základě mezinárodní smlouvy,9)
b) civilní složkou civilní
osoby doprovázející ozbrojené síly, které jsou zaměstnány u ozbrojených sil a které
nejsou občany bez státní příslušnosti nebo občany státu, který není smluvní stranou
mezinárodní smlouvy,9) ani nejsou občany České republiky,
c) závislou osobou manžel
nebo manželka příslušníka ozbrojených sil nebo civilní složky nebo dítě tohoto příslušníka
závislé na jeho podpoře.
§ 237h
(1) Od dovozního cla je osvobozeno
a) technika a přiměřené množství
potravin, zásob a jiného zboží dováženého ozbrojenými silami pro výhradní potřebu
1. ozbrojených sil,
2. civilní složky,
3. závislých osob,
b) palivo, olej a maziva
pro služební vozidla, letadla a lodě ozbrojených sil nebo civilní složky.
(2) Od dovozního cla je osvobozeno jak zboží dovezené přímo ze zahraničí
a propuštěné do volného oběhu, tak zboží propuštěné do volného oběhu po předchozím
umístění ve svobodném pásmu nebo svobodném skladu nebo z režimu uskladňování v celním
skladu anebo z režimu aktivního zušlechťovacího styku v podmíněném systému.
HLAVA TŘINÁCTÁ
CELNÍ DLUH
Díl první
zrušen
Díl druhý
Zajištění celního dluhu s výjimkou tranzitních operací
§ 254
Úhrada cla, daně a poplatků vybíraných při dovozu a spravovaných celními
orgány se za podmínek stanovených zvláštními právními předpisy zajišťuje poskytnutím
jistoty.
§ 256
(1) Jistotu lze poskytnout
a) převedením nebo vložením příslušné částky na účet celního úřadu
k zajištění celního nebo daňového dluhu, který vznikl nebo by mohl vzniknout z jedné
operace prováděné jedním dlužníkem (dále jen „celní jistota“),
b) ručením k zajištění celního nebo daňového dluhu, který vznikl nebo
by mohl vzniknout z jedné nebo několika operací prováděných jedním dlužníkem (dále
jen „souborná jistota“),
c) ručením k zajištění celního nebo daňového dluhu, který vznikl nebo
by mohl vzniknout z jedné operace prováděné jedním dlužníkem (dále jen „jednotlivá
jistota“), a to s použitím záruční listiny nebo záručního dokladu,
d) zřízením zástavního práva podle daňového řádu.
(2) Je-li poskytnuta celní jistota, převede osoba, která je povinna poskytnout
jistotu, příslušnou částku na účet celního úřadu, a to podle platebních podmínek
sdělených celním úřadem na základě žádosti osoby, která je povinna jistotu poskytnout.
Obdobně se postupuje při skládání celní jistoty, kterou na základě povolení celního
úřadu poskytuje jiná osoba než ta, která je povinna ji poskytnout27).
(3) Uvolněnou celní jistotu celní úřad neprodleně vrátí složiteli nebo
ji podle dispozic složitele použije k zajištění jiného celního nebo daňového dluhu.
(4) Není-li celní nebo daňový dluh splněn, použije se celní jistota na
úhradu cla a jeho příslušenství, daní a poplatků vybíraných při dovozu a jejich příslušenství,
dopravného, skladného, pokuty uložené podle tohoto zákona a nákladů řízení. Případný
přeplatek celní jistoty se vrátí osobě, která celní jistotu poskytla, do 30 dnů ode
dne zjištění jeho výše. Dnem úhrady cla, daní a poplatků podle věty první je den
splatnosti.
§ 258
(1) Zajištění celního a daňového dluhu soubornou jistotou může celní úřad
povolit na žádost dlužníka nebo osoby, která by se mohla stát dlužníkem (dále jen
„uživatel“).
(2) Žádost o povolení se podává písemně a musí obsahovat veškeré údaje,
které umožní celním orgánům posoudit, zda podmínky, za kterých může být povolení
uděleno, jsou splněny.
(3) Žadatel je odpovědný za správnost poskytnutých údajů a pravost dokladů,
kterými je podání doloženo.
(4) Uživatel povolení je povinen informovat celní úřad, který povolení
udělil, o všech okolnostech, které vyšly najevo po udělení povolení a mohou mít vliv
na platnost nebo obsah uděleného povolení.
(5) Celní úřad, který povolení udělil, zruší jeho platnost nebo je změní,
jestliže osoba, jíž bylo povolení vydáno, neplní podmínky stanovené v povolení nebo
stanovené celními předpisy.
§ 259
Soubornou jistotu lze použít k zajištění celního a daňového dluhu nebo
celních a daňových dluhů, které vznikly nebo by mohly vzniknout ze zajištěných operací,
až do výše zaručené částky. Uživatel souborné jistoty odpovídá za to, že celní a
daňový dluh nebo součet celních a daňových dluhů, které vznikly nebo by mohly vzniknout
ze zajištěných operací, nepřekročí zaručenou částku. Dojde-li k překročení zaručené
částky, je uživatel souborné jistoty povinen o této skutečnosti neprodleně informovat
celní úřad, který soubornou jistotu povolil.
§ 260
(1) Ručitelem může být pouze jiná osoba než dlužník, které to povolil
příslušný celní úřad na žádost
a) uživatele souborné jistoty podle § 258, má-li být poskytnuta souborná
jistota,
b) budoucího ručitele, má-li být poskytnuta jednotlivá jistota s použitím
záručního dokladu, nebo
c) dlužníka nebo osoby, která by se dlužníkem mohla stát, má-li být
poskytnuta jednotlivá jistota s použitím záruční listiny.
(2) Povolení podle odstavce 1 může být uděleno pouze osobě,
a) která řádně a včas plní povinnosti vyplývající z celních předpisů,
b) jejíž finanční situace je taková, že může splnit každý celní a daňový
dluh, který zaručila,
c) která se nedopustila závažného nebo opakovaného porušení celních
předpisů.
(3) Příslušný celní úřad odejme udělené povolení, jestliže zjistí, že ručitel
přestal splňovat podmínky uvedené v odstavci 2.
(4) Ručitel může kdykoliv a bez udání důvodů zrušit ručitelský vztah. Zrušení
nabude účinnosti šestnáctého dne ode dne písemného oznámení této skutečnosti ručitelem
celnímu úřadu, který povolení udělil, a současně tímto dnem udělené povolení pozbývá
platnosti.
(5) Příslušný celní úřad odejme povolení, jestliže uživatel souborné jistoty
o odnětí povolení požádá. Příslušný celní úřad odejme povolení rovněž tehdy, jestliže
uživatel souborné jistoty neplní řádně a včas povinnosti vyplývající z právních předpisů,
jejichž prováděním jsou celní orgány pověřeny.
(6) Udělené povolení pozbývá platnosti
a) uplynutím doby, na kterou bylo vydáno,
b) rozhodnutím příslušného celního úřadu o odnětí povolení.
(7) Ode dne pozbytí platnosti povolení nelze pro účely zajištění celního
a daňového dluhu přijmout záruční listinu, záruční doklad ani osvědčení o poskytnutí
souborné jistoty, které byly vydány v době platnosti povolení.
(8) Za osobu rozdílnou od dlužníka se pro účely odstavce 1 nepovažuje
osoba, která je
a) statutárním orgánem nebo jeho členem nebo členem dozorčího orgánu
dlužníka,
b) zaměstnavatelem nebo zaměstnancem dlužníka,
c) členem rodiny dlužníka.
d) členem skupiny spojených osob, zaregistrované jako plátce daně z
přidané hodnoty,
e) ekonomicky propojenou osobou, pokud takové propojení může mít vliv
na splnění celního a daňového dluhu.
§ 260a
(1) O povolení ručitele a užívání souborné jistoty rozhoduje Celní úřad
pro Jihočeský kraj. Rozhodnutí o povolení ručitele a užívání souborné jistoty může
být Celním úřadem pro Jihočeský kraj na základě odůvodněné žádosti změněno bez ohledu
na právní moc rozhodnutí nebo prodloužena jeho platnost, byla-li platnost rozhodnutí
časově omezena.
(2) O povolení ručitele pro poskytnutí jednotlivé jistoty s použitím záručního
dokladu rozhoduje Celní úřad pro hlavní město Prahu. Rozhodnutí o povolení ručitele
může být Celním úřadem pro hlavní město Prahu na základě odůvodněné žádosti změněno
bez ohledu na právní moc rozhodnutí nebo prodloužena jeho platnost, byla-li platnost
rozhodnutí časově omezena.
(3) Žádost o povolení ručitele pro poskytnutí jednotlivé jistoty s použitím
záruční listiny se podává celnímu úřadu, u něhož bude jistota použita.
(4) Příslušný celní úřad je oprávněn požadovat, aby k žádostem podle
odstavců 1 až 3 byly předloženy doklady prokazující schopnost ručitele splnit celní
a daňový dluh do výše navrhované zaručené částky. Příslušný celní úřad může tyto
doklady na ručiteli požadovat i v době trvání ručitelského vztahu. K žádostem podle
odstavců 1 až 3 je nutno předložit
a) potvrzení ne starší 60 dnů o tom, že ručitel a v případě souborné
jistoty i uživatel nemá v České republice daňové nedoplatky a splatné nedoplatky
na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
včetně penále; splatným nedoplatkem se pro účely tohoto zákona rozumí též nedoplatek
na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
včetně penále, k jehož úhradě bylo povoleno podle zvláštního právního předpisu jeho
splácení ve splátkách,
b) doklady svědčící o schopnosti ručitele splnit celní a daňový dluh
do výše navrhované zaručené částky, a to účetní záznamy, kterými se rozumí zejména
účetní závěrka nebo přiznání k dani příjmů za poslední 2 účetní období.
(5) Vyzve-li příslušný celní úřad žadatele k předložení dokladů podle odstavce
4, stanoví k předložení těchto dokladů lhůtu, která nesmí být kratší než 30 dnů ode
dne doručení výzvy žadateli. Nebudou-li požadované doklady předloženy ve stanovené
lhůtě, je žádost neplatná a pohlíží se na ni, jako kdyby nebyla podána.
§ 260b
Příslušný celní úřad je povinen o žádosti podle § 260a odst. 1 nebo 2
rozhodnout do 60 dnů od zahájení řízení; ve zvlášť složitých případech rozhodne nejdéle
do 90 dnů; nelze-li vzhledem k povaze věci rozhodnout ani v této lhůtě, může ji přiměřeně
prodloužit Generální ředitelství cel. Nemůže-li příslušný celní úřad rozhodnout do
60 dnů, popřípadě do 90 dnů, je povinen o tom žadatele s uvedením důvodů prodlení
s vyřízením žádosti a konečné lhůty pro vydání rozhodnutí uvědomit.
§ 260c
Rozhodnutí, kterým se žádosti podle § 260a odst. 1 až 3 vyhovuje, nemusí
být odůvodněno a nemusí obsahovat poučení o opravném prostředku.
§ 260d
Byla-li žádost podle § 260a odst. 1 nebo 2 zamítnuta, lze novou žádost
podat nejdříve po 12 měsících ode dne oznámení zamítavého rozhodnutí.
§ 260e
(1) Příslušný celní úřad, který povolení podle § 260a odst. 1 udělil, vydá
uživateli osvědčení o zajištění celního a daňového dluhu soubornou jistotou, kterým
uživatel prokazuje celnímu úřadu udělení povolení.
(2) Osvědčení se předkládá celnímu úřadu při podání celního prohlášení
na propuštění zboží nebo v souvislosti se započetím jiné operace, na základě které
má být celní a daňový dluh zajištěn. Celní úřad, kterému bylo osvědčení předloženo,
je po ověření platnosti a správnosti vrátí uživateli.
(3) Ustanovení odstavce 1 se nepoužije, lze-li údaje uvedené v rozhodnutí
o povolení zajišťovat celní dluh soubornou jistotou zjistit z informačního systému
celní správy.
§ 260f
(1) Při vystavení osvědčení nebo kdykoliv později během jeho platnosti
určí uživatel osobu, která je oprávněna jednat jeho jménem. Předložením osvědčení
prokazují oprávněné osoby, že jsou oprávněny za uživatele jednat v rozsahu uvedených
úkonů a zajišťovat celní a daňový dluh soubornou jistotou. Ministerstvo vyhláškou
stanoví, při kterých operacích může být celní a daňový dluh zajištěn soubornou jistotou.
(2) Doba platnosti osvědčení nesmí být delší než 2 roky. Platnost osvědčení
lze jednou prodloužit, a to nejvýše o další 2 roky.
(3) Jestliže udělené povolení zajišťovat celní a daňový dluh soubornou
jistotou pozbylo platnosti, je uživatel povinen neprodleně vrátit celnímu orgánu,
který povolení vydal, všechna osvědčení, jejichž doba platnosti dosud neuplynula.
Jednotlivá jistota s použitím záručního dokladu
§ 260h
(1) Záruční doklad nebo několik záručních dokladů, v nichž je uvedena
částka v českých korunách stanovená ručitelem, je dlužník povinen předložit celnímu
úřadu tak, aby součet uvedených částek nebyl nižší než požadovaná výše zajištění
celního a daňového dluhu. Celní úřad si předložený záruční doklad po ověření jeho
platnosti a správnosti ponechá.
(2) Na záručním dokladu uvádí ručitel lhůtu jeho platnosti, a to vyznačením
posledního dne této lhůty. Lhůta nesmí být delší než jeden rok od data vydání.
(3) Pro přepočet zahraniční měny na české koruny se použije kurz vyhlášený
Českou národní bankou a platný první pracovní den měsíce října roku, který předchází
roku, v němž bylo přijato celní prohlášení, se kterým je předkládán záruční doklad.
§ 260j
(1) Povolení podle § 260 odst. 1 písm. b) opravňuje ručitele vydat podle
vlastního výběru záruční doklady osobám, od nichž se zajištění celního a daňového
dluhu požaduje.
(2) Ručitel za každý vydaný záruční doklad odpovídá až do částky v něm
uvedené.
(3) Ručitel je povinen poskytnout celnímu úřadu za podmínek stanovených
v povolení veškeré informace o záručních dokladech jednotlivé jistoty, které vystavil.
(4) Ručitel odpovídá za to, že souhrn částek uvedených v jednotlivých
záručních dokladech, které vystavil, nepřekročí nejvyšší částku zajištění uvedenou
v povolení vydaném podle § 260a odst. 2.
§ 260k
Jednotlivá jistota s použitím záruční listiny
(1) Záruční listina pro poskytnutí jednotlivé jistoty se předkládá celnímu
úřadu, který zajištění celního a daňového dluhu požaduje.
(2) Celní úřad si předloženou záruční listinu po ověření její platnosti
a správnosti ponechává.
§ 260l
Plnění celního dluhu ručitelem
(1) Celní úřad rozhodnutím uloží ručiteli povinnost uhradit clo a daň,
za které se zaručil a které nebyly společnými a nerozdílnými dlužníky uhrazeny ani
poté, co byli o jejich úhradu bezvýsledně upomenuti.
(2) Povinnost uhradit clo a daň uloží celní úřad ihned ručiteli,
a) stanoví-li tak mezinárodní smlouva,
b) bylo-li by zaslání upomínky k úhradě dlužného cla a daní společným
a nerozdílným dlužníkům vzhledem k jejich finanční a majetkové situaci bezvýsledné,
nebo
c) jakmile zjistí, že probíhá insolvenční řízení, v němž se řeší
úpadek nebo hrozící úpadek některého ze společných a nerozdílných dlužníků a v němž
nemá právo na uspokojení ze zajištění.
§ 260m
Záruční listiny, záruční doklady a osvědčení
Ministerstvo stanoví vyhláškou vzor záruční listiny pro poskytnutí souborné
jistoty, vzor osvědčení, jeho náležitosti a pokyny k jeho vyplnění, vzor záruční
listiny pro poskytnutí jednotlivé jistoty s použitím záručního dokladu, vzor záručního
dokladu a jeho náležitosti a vzor záruční listiny pro poskytnutí jednotlivé jistoty
s použitím záruční listiny.
Díl třetí
Zaplacení cla a daní a ulehčení platby
nadpis vypuštěn
nadpis vypuštěn
§ 264
Doměření cla a daně
(1) Clo nebo daň lze doměřit na základě žádosti daňového subjektu o
dodatečné doměření cla nebo daně nebo z moci úřední.
(2) Doměřovací řízení provádí celní úřad,
a) který rozhodl o propuštění zboží do celního režimu nebo o jeho
ukončení,
b) který provádí kontrolu po propuštění zboží, jsou-li clo nebo
daň doměřovány na základě výsledku této kontroly, nebo
c) v jehož územním obvodu má místo pobytu nebo sídlo daňový subjekt,
kterému byly clo nebo daň původně vyměřeny, je-li doměřovací řízení zahájeno na základě
zprávy Evropského úřadu pro boj proti podvodům28).
(3) V doměřovacím řízení podle odstavce 2 písm. b) celní úřad ve lhůtě
stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie29) zaúčtuje částku cla a vydá
dodatečný platební výměr. Počátkem běhu této lhůty je den následující po ukončení
kontroly po propuštění zboží.
§ 265
Vznikl-li celní dluh, jehož výše může být sdělena dlužníkovi i po uplynutí
lhůty stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie30), v důsledku činu, který
v době, kdy byl spáchán, mohl být důvodem pro zahájení trestního řízení, lze tento
celní dluh vyměřit dlužníkovi do 10 let ode dne vzniku celního dluhu.
nadpis vypuštěn
§ 270
Způsob úhrady
(1) Na žádost osoby, která má povinnost uhradit clo nebo daň a která
složila celní jistotu, lze clo nebo daň uhradit převodem ze složené celní jistoty;
za den platby se v tomto případě považuje den, v němž celní úřad obdržel žádost s
označením cla nebo daně, které mají být převodem ze složené celní jistoty uhrazeny.
(2) Dlužník, který uhrazuje clo nebo daň, je povinen uvést, na kterou
daň nebo clo je platba určena, a to uvedením variabilního symbolu z rozhodnutí o
propuštění zboží; celní úřad platbu na takto určenou daň nebo clo přijme.
(3) Pořadí úhrady cla a daně je následující, pokud není dále stanoveno
jinak:
a) clo,
b) spotřební daň,
c) daň z přidané hodnoty,
d) příslušenství, pokud
není vyměřeno samostatným výměrem.
(4) Jestliže je povolen odklad platby cla a daně, je pořadí úhrady
následující:
a) nedoplatky na clu podle data splatnosti,
b) nedoplatky na dani podle
data splatnosti,
c) příslušenství podle data splatnosti.
(5) Pořadí úhrady cla a daně v případě exekuce je následující:
a) clo,
b) exekuční náklady,
c) spotřební daň,
d) daň z přidané hodnoty,
e) příslušenství, pokud není vyměřeno samostatným výměrem.
(6) Clo určené k vrácení na základě rozhodnutí celního úřadu lze jako
přeplatek použít pouze k úhradě jiného cla.
(7) Nemůže-li být clo a jeho příslušenství, daň a poplatky vybírané při
dovozu a jejich příslušenství, náklady řízení, skladné, dopravné nebo pokuta uložená
celním úřadem uhrazeny v české měně, může celní úřad přijmout na jejich úhradu i
zahraniční měnu. Poplatky za směnu se započítávají do celkové výše platby. K přepočtu
zahraniční měny na české koruny se použije kursu devizového trhu České národní banky
platného v okamžiku, kdy je úhrada prováděna.
HLAVA ČTRNÁCTÁ
SPRÁVNÍ DELIKTY
Díl první
PŘESTUPKY
§ 293
(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a) doveze, vyveze nebo přepraví zboží v rozporu s přímo použitelným
předpisem Evropské unie v oblasti celnictví,
b) předloží celnímu orgánu nepravý, pozměněný nebo padělaný doklad,
c) poruší některou z povinností stanovených přímo použitelným předpisem
Evropské unie v oblasti celnictví pro propuštění zboží do režimu nebo pro nakládání
se zbožím,
1. propuštěným do režimu s podmíněným osvobozením od cla,
2. propuštěným
do režimu vývozu,
3. propuštěným do režimu volného oběhu se zvýhodněným sazebním zacházením
z důvodu jeho zvláštního použití,
4. zajištěným k projednání správního deliktu,
5.
dočasně uskladněným,
6. umístěným ve svobodném pásmu nebo ve svobodném skladu,
7. pro
které bylo zřízeno zástavní právo,
8. propuštěným do režimu tranzitu, nebo
9. vstupujícím
na celní území Společenství, vystupujícím z celního území Společenství nebo předkládaným
k celnímu řízení,
d) poruší některou z povinností stanovených přímo použitelným předpisem
Evropské unie v oblasti celnictví pro propuštění zboží do navrhovaného režimu za
použití zjednodušených postupů,
e) poskytne celnímu orgánu nesprávný údaj nebo doklad důležitý pro
jeho rozhodnutí nebo pro jiné použití celních předpisů v rozporu s přímo použitelným
předpisem Evropské unie v oblasti celnictví,
f) uvede nesprávné údaje v žádosti o vydání osvědčení o původu zboží
nebo sám osvědčí původ zboží v rozporu s mezinárodní smlouvou v oblasti sazebních
opatření,
g) odejme zboží celnímu dohledu v rozporu s přímo použitelným předpisem
Evropské unie v oblasti celnictví,
h) jako osoba, která je podle přímo použitelného předpisu Evropské unie odpovědná
za poskytování informací o obchodu se zbožím mezi členskými státy Evropské unie a
Českou republikou, poruší některou z povinností stanovených v § 319 odst. 4 a 5,
i) přechovává zboží, jehož dovozem nebo tranzitem byl spáchán správní
delikt, nebo
j) v rozporu s § 48 odst. 8 poruší celní závěru.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) až h) lze uložit pokutu do 100
000 Kč, za přestupek podle odstavce 1 písm. i) a j) pokutu do 50 000 Kč.
(3) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit propadnutí zboží, a to samostatně
nebo společně s pokutou. (4) V blokovém řízení lze za přestupek podle odstavce 1
uložit pokutu do 5 000 Kč.
Díl druhý
SPRÁVNÍ DELIKTY PRÁVNICKÝCH A PODNIKAJÍCÍCH FYZICKÝCH OSOB
§ 294
nadpis vypuštěn
(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu
tím, že
a) doveze, vyveze nebo přepraví zboží v rozporu s přímo použitelným
předpisem Evropské unie v oblasti celnictví,
b) předloží celnímu orgánu nepravý, pozměněný nebo padělaný doklad,
c) poruší některou z povinností stanovených přímo použitelným předpisem
Evropské unie v oblasti celnictví pro propuštění zboží do režimu nebo pro nakládání
se zbožím,
1. propuštěným do režimu s podmíněným osvobozením od cla,
2. propuštěným
do režimu vývozu,
3. propuštěným do režimu volného oběhu se zvýhodněným sazebním zacházením
z důvodu jeho zvláštního použití,
4. zajištěným k projednání správního deliktu,
5.
dočasně uskladněným,
6. umístěným ve svobodném pásmu nebo ve svobodném skladu,
7. pro
které bylo zřízeno zástavní právo,
8. propuštěným do režimu tranzitu,
9. vstupujícím
na celní území Společenství, vystupujícím z celního území Společenství nebo předkládaným
k celnímu řízení,
d) poruší některou z povinností stanovených přímo použitelným předpisem
Evropské unie v oblasti celnictví pro propuštění zboží do navrhovaného režimu za
použití zjednodušených postupů,
e) poskytne celnímu orgánu nesprávný údaj nebo doklad důležitý pro
jeho rozhodnutí nebo pro jiné použití celních předpisů v rozporu s přímo použitelným
předpisem Evropské unie v oblasti celnictví,
f) uvede nesprávné údaje v žádosti o vydání osvědčení o původu zboží
nebo sám osvědčí původ zboží v rozporu s mezinárodní smlouvou v oblasti sazebních
opatření,
g) odejme zboží celnímu dohledu v rozporu s přímo použitelným předpisem
Evropské unie v oblasti celnictví,
h) jako osoba, která je podle přímo použitelného předpisu Evropské unie odpovědná
za poskytování informací o obchodu se zbožím mezi členskými státy Evropské unie a
Českou republikou, poruší některou z povinností stanovených v § 319 odst. 4 a 5,
i) přechovává zboží, jehož dovozem nebo tranzitem byl spáchán správní
delikt, nebo
j) v rozporu s § 48 odst. 8 poruší celní závěru.
(2) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do
a) 4 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a)
až g),
b) 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. h),
c) 250 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. i) a
j).
(3) Za správní delikt podle odstavce 1 lze uložit propadnutí zboží, a to
samostatně nebo společně s pokutou.
DÍL TŘETÍ
PROPADNUTÍ A ZABRÁNÍ ZBOŽÍ
§ 295
Propadnutí zboží
(1) Propadnutí zboží lze uložit, jestliže zboží náleží osobě, která
se dopustila správního deliktu, a zboží
a) bylo ke spáchání správního deliktu užito nebo určeno, anebo
b) bylo správním deliktem získáno nebo bylo nabyto za zboží správním
deliktem získané.
(2) Propadnutí zboží nelze uložit, je-li hodnota zboží v nápadném nepoměru
k povaze správního deliktu.
§ 296
Zabrání zboží
Nebylo-li za správní delikt uloženo propadnutí zboží podle § 295 odst.
1, lze rozhodnout, že se takové zboží zabírá, jestliže to vyžaduje bezpečnost osoby
nebo majetku anebo jiný obecný zájem a jestliže
a) celní orgán do 60 dnů ode dne, kdy správní delikt vyšel najevo,
nezjistí skutečnosti odůvodňující zahájení řízení o správním deliktu proti určité
osobě,
b) zboží náleží pachateli, kterého nelze za správní delikt stíhat,
nebo
c) zboží nenáleží pachateli správního deliktu nebo mu nenáleží zcela.
DÍL ČTVRTÝ
SPOLEČNÁ USTANOVENÍ KE SPRÁVNÍM DELIKTŮM
§ 298
nadpis vypuštěn
(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že
vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti
zabránila.
(2) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti
správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem,
za nichž byl spáchán.
(3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže celní
úřad o něm nezahájil řízení do jednoho roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději
však do šesti let ode dne, kdy byl spáchán.
(4) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby
anebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení tohoto zákona o odpovědnosti
a postihu právnické osoby.
(5) Správní delikty podle tohoto zákona v prvním stupni projednává celní
úřad, v jehož územním obvodu má osoba podezřelá ze spáchání správního deliktu sídlo.
Nenachází-li se sídlo osoby na území České republiky, projedná správní delikt celní
úřad, v jehož územním obvodu byl správní delikt spáchán; nelze-li místo spáchání
správního deliktu spolehlivě zjistit, projedná jej celní úřad, v jehož územním obvodu
bylo spáchání správního deliktu zjištěno.
(6) Pokuta uložená za správní delikt je splatná do 30 dnů ode dne, kdy
nabylo právní moci rozhodnutí, jímž byla uložena.
HLAVA PATNÁCTÁ
CELNÍ ZÁSTAVNÍ PRÁVO
nadpis vypuštěn
§ 305
(1) Celní zástavní právo slouží k zajištění pohledávky pro případ, že celní
dluh, který jí odpovídá, nebude řádně a včas splněn s tím, že v tomto případě lze
dosáhnout uspokojení ze zástavy.
(2) Zástavou je dovážené zboží, které není zbožím pocházejícím z Evropských
společenství. Celní zástavní právo vzniká v okamžiku vstupu zástavy na území Evropských
společenství.
(3) Celní orgány mohou zástavu do doby, než bude celní dluh splněn nebo
zajištěn v plné výši, zajistit, a to bez ohledu na práva třetích osob. Za zajištění
zástavy se považuje rovněž rozhodnutí celních orgánů, kterým uloží osobě, která zástavu
drží, že ji nesmí používat, prodávat nebo s ní jiným způsobem nakládat.
(4) Celní zástavní právo zaniká zánikem zajištěné pohledávky; promlčením
zajištěné pohledávky však celní zástavní právo nezaniká. Celní zástavní právo zaniká
i zánikem zástavy nebo zajištěním celního dluhu v plné výši.
(5) Pro realizaci celní zástavy se použije ustanovení § 313 odst. 1 obdobně.
HLAVA ŠESTNÁCTÁ
ZAJIŠTĚNÍ A PRODEJ ZBOŽÍ
Díl první
Zajištění zboží
§ 309
„(1) Celní úřad může k projednání správního deliktu podle tohoto zákona
zajistit zboží a dopravní prostředek, o kterých lze důvodně předpokládat, že byly
ke spáchání správního deliktu užity nebo určeny, anebo byly správním deliktem získány
nebo byly nabyty za zboží správním deliktem získané.
(2) Celní úřad může zajistit zboží podle odstavce 1 bez ohledu na práva
třetích osob.
§ 310
(1) Celní úřad vydá o zajištění zboží rozhodnutí a doručí je osobě, které
bylo zboží zajištěno.
(2) V rozhodnutí o zajištění zboží se uvedou důvody, pro které se zboží
zajišťuje, a poučení o právech a povinnostech osoby, jíž se rozhodnutí týká. V rozhodnutí
se uvede též upozornění, že zboží bude prodáno, nebude-li pokuta zaplacena.
(3) Zboží, které lze podle § 309 zajistit, může celní úřad ponechat osobě
a uložit jí, že zboží nesmí používat, prodávat nebo s ním jiným způsobem nakládat.
§ 311
(1) Osoba, které bylo doručeno rozhodnutí o zajištění zboží, je povinna
toto zboží celnímu úřadu vydat.
(2) Není-li zajištěné zboží na výzvu celnímu úřadu vydáno, může být tomu,
kdo je má u sebe, odňato.
(3) O vydání nebo o odnětí zajištěného zboží se vyhotoví úřední záznam,
v němž se uvede též popis zboží. Osobě, která zboží vydala, nebo které bylo zboží
odňato, vystaví celní úřad potvrzení o vydání nebo odnětí zboží.
§ 312
(1) Není-li zajištěné zboží k dalšímu řízení již třeba a nepřichází-li
v úvahu jeho propadnutí nebo zabrání v řízení o správním deliktu anebo prodej podle
§ 313, vrátí se osobě, které bylo zajištěno.
(2) Uplatní-li právo na zajištěné zboží, které není k dalšímu řízení již
třeba, a nepřichází-li v úvahu jeho propadnutí nebo zabrání v řízení o správním deliktu
anebo prodej podle § 313, jiná osoba než ta, které bylo zboží zajištěno, a celní
orgán má pochybnosti o tom, zda tato osoba je vlastníkem zboží, nebo má-li celní
orgán pochybnosti o tom, zda osoba, které bylo zboží zajištěno, je jeho vlastníkem,
nevydá celní orgán zboží a odkáže tyto osoby, aby svůj nárok uplatnily v řízení soudním.
Díl druhý
Prodej zboží
§ 313
(1) Celní úřad může prodat zboží zajištěné podle § 309 odst. 1, u něhož
nebylo vysloveno propadnutí zboží, nebo které nebylo zabráno, na úhradu pokuty, uložené
za správní delikt, jestliže pokuta není uhrazena do 30 dnů po nabytí právní moci
rozhodnutí, jímž byla uložena.
(2) Celní úřad může zboží podléhající rychlé zkáze nebo živá zvířata zajištěná
podle § 309 odst. 1 ihned prodat.
§ 314
(1) Celní úřad prodá zboží zpravidla v dražbě. Přitom postupuje podle zvláštních
předpisů.10)
(2) Umožňují-li přímo použitelné předpisy Evropské unie10a) celnímu úřadu
prodat zboží, postupuje celní úřad při jeho prodeji podle odstavce 1.
(3) Zboží, které nemohlo být prodáno v dražbě, prodá celní úřad osobám,
způsobilým podle právních předpisů k nakládání s prodávaným druhem zboží.
(4) Se zbožím, které nelze prodávat nebo používat ze zdravotních, zvěrolékařských,
rostlinolékařských, bezpečnostních nebo jiných důvodů, naloží celní úřad způsobem
stanoveným zvláštními předpisy.
§ 315
(1) Z výtěžku prodeje zboží se přednostně uhradí clo a jeho příslušenství,
daně a poplatky vybírané při dovozu a jejich příslušenství, náklady řízení, skladné,
dopravné a pokuty uložené podle celních předpisů. Zbytek výtěžku vyplatí celní úřad
na žádost oprávněnému. Nepřihlásí-li se oprávněný do tří let po prodeji zboží, připadne
zbytek výtěžku prodeje státu.
(2) Uplatní-li třetí osoba do tří let po prodeji zboží u celního úřadu
nárok na zbytek výtěžku prodeje zboží, odkáže celní úřad tuto osobu, aby svůj nárok
uplatnila v řízení ve věcech občanskoprávních.
(3) O prodeji zboží se uvědomí osoba, které bylo zboží zajištěno.
§ 316
(1) Celní úřad je oprávněn prodat, popřípadě jinak nakládat se zbožím,
a) u něhož bylo vysloveno
propadnutí, nebo které bylo zabráno,
b) u něhož bylo vysloveno propadnutí věci, nebo
které bylo zabráno v trestním řízení konaném o trestných činech spáchaných při dovozu,
vývozu a tranzitu zboží,
c) které
jeho vlastník přenechal ve prospěch státu.
(2) Při prodeji zboží uvedeného v odstavci 1 se použijí ustanovení § 313
až 315 obdobně.
HLAVA SEDMNÁCTÁ
STATISTICKÉ ÚDAJE
§ 319
Sběr, zpracování a kontrola statistických údajů
(1) Celní orgány zabezpečují sběr a zpracování údajů o zboží, kterému bylo
přiděleno celně schválené určení, anebo o vybraných výrobcích, u kterých vznikla
daňová povinnost ke spotřební dani.
(2) Formu, obsah a náležitosti dokladu pro statistické účely, jakož i rozsah
údajů pro vedení statistiky, stanoví na základě přímo použitelného předpisu Evropské
unie32) Český statistický úřad v dohodě s ministerstvem vyhláškou.
(3) Celní orgány zabezpečují sběr, zpracování, prvotní a následnou kontrolu
údajů o obchodu se zbožím mezi Českou republikou a ostatními členskými státy Evropské
unie, jejichž rozsah a způsob vykazování stanoví přímo použitelný předpis Evropské
unie33) a poskytují je pro statistické účely.
(4) Osoba, která je podle přímo použitelného předpisu Evropské unie34) povinna
poskytnout informace o obchodu se zbožím mezi Českou republikou a jinými členskými
státy Evropské unie (dále jen „zpravodajská jednotka“), je povinna sdělit celnímu
úřadu pravdivé a úplné údaje o tomto obchodu písemně nebo elektronicky, pokud dosáhne
prahu pro vykazování stanoveného zvlášť pro odeslání a zvlášť pro přijetí zboží.
(5) Zpravodajská jednotka je povinna
a) sdělit celnímu úřadu údaje podle odstavce 4 nejpozději desátý pracovní den měsíce
následujícího po skončení referenčního období, pokud jsou tyto údaje sdělovány písemně,
b) sdělit celnímu úřadu údaje podle odstavce 4 nejpozději dvanáctý pracovní den měsíce
následujícího po skončení referenčního období, pokud jsou tyto údaje sdělovány elektronicky,
c) sdělit celnímu úřadu opravené údaje nebo doplnit chybějící údaje podle odstavce
4 nejpozději třicátý den následující po dni, kdy se o nepřesnosti údajů nebo o tom,
že údaje chybějí, dozvěděla,
d) po dobu 2 let ode dne skončení lhůty podle písmen a) až c) uchovávat datové soubory
a kopie písemností, které byly poskytnuty celnímu úřadu podle písmen a) až c).
(6) Český statistický úřad a ministerstvo stanoví vyhláškou
a) rozsah údajů podle odstavce 4,
b) úpravu referenčního období pro účely vykazování údajů podle odstavce 4,
c) způsob dosažení prahů pro vykazování údajů podle odstavce 4 a jejich výši a
d) způsob a postup pro sdělování údajů podle odstavce 4.
§ 319a
Následná kontrola údajů o obchodu se zbožím mezi členskými státy Evropské
unie a Českou republikou
(1) Celní úřad provádí následnou kontrolu údajů o obchodu se zbožím mezi
členskými státy Evropské unie a Českou republikou, jejímž účelem je přesvědčit se
o správnosti a úplnosti sdělených údajů o tomto obchodu. Následnou kontrolou údajů
se rovněž ověřuje, zda nebyla porušena povinnost stanovená v § 319 odst. 4 sdělit
celnímu úřadu údaje o obchodu se zbožím mezi členskými státy Evropské unie a Českou
republikou.
(2) Nestanoví-li tento zákon jinak, platí při následné kontrole údajů pro
pravomoci celního úřadu a pro práva a povinnosti kontrolované osoby ustanovení daňového
řádu o daňové kontrole obdobně.
(3) Následná kontrola údajů může být provedena u osoby stanovené přímo použitelným
předpisem Evropské unie34).
(4) Následnou kontrolu údajů lze provést ve lhůtě dvou let od konce lhůty
k předání výkazu pro Intrastat35).
HLAVA OSMNÁCTÁ
USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ
§ 319b
Pořádková pokuta
(1) Celní úřad může rozhodnutím uložit pořádkovou pokutu až do výše 50
000 Kč osobě, která závažně ztěžuje nebo brání v provádění celního dohledu, celní
kontroly, kontroly po propuštění zboží nebo následné kontroly údajů tím, že
a) neumožní celnímu orgánu zahájit činnost nebo provést úkon,
b) neposkytne celníkům potřebnou součinnost,
c) navzdory předchozímu napomenutí se chová k celníkovi urážlivě,
d) navzdory předchozímu napomenutí ruší pořádek, nebo
e) neuposlechne pokynu celníka.
(2) Pořádkovou pokutu lze ukládat opakovaně, nevedlo-li dosavadní uložení
pokuty k nápravě.
(3) Rozhodnutí o pořádkové pokutě nelze vydat, jestliže ode dne nesplnění
povinnosti podle odstavce 1 uplynula doba delší než 3 měsíce.
(4) Při určení výše pořádkové pokuty celní úřad přihlíží zejména k závažnosti,
době trvání a následkům protiprávního jednání ve vztahu k povaze a účelu vykonávané
činnosti.
§ 320
(1) Nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon nebo přímo použitelný předpis
Evropských společenství jinak, platí pro řízení před celními orgány
a) ve věcech přestupků obecné předpisy o přestupcích,36)
b)
správní řád, jde-li o řízení ve věcech:
1.
správních deliktů právnických a podnikajících fyzických osob a pořádkových pokut
podle tohoto zákona,
2. zajištění zboží a věcí pro řízení o správních deliktech,
3.
udělení, změny nebo odnětí povolení být ručitelem a vydávat celní a ručící dokumenty
podle mezinárodní smlouvy nebo tohoto zákona, včetně prodloužení platnosti tohoto
povolení,
4. vyloučení osob z provozování přepravy na podkladě karnetu TIR,
5. udělení, změny nebo odnětí povolení k poskytnutí jistoty
podle mezinárodní smlouvy nebo tohoto zákona, včetně prodloužení platnosti tohoto
povolení,
6. udělení, změny nebo odnětí povolení zproštění povinnosti poskytnout jistotu
podle mezinárodní smlouvy nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie, včetně
prodloužení platnosti tohoto povolení,
7. vydání osvědčení o původu zboží a povolení
schváleného vývozce při osvědčování původu zboží a zrušení těchto povolení a osvědčení,
8. vydání závazných informací a zrušení jejich platnosti,
9. povolení nebo odnětí povolení
režimu s hospodářským účinkem, provozování celního skladu, nebo povolení zvýhodněného
sazebního zacházení z důvodu zvláštního použití, povolení změn v těchto povoleních
a prodloužení jejich platnosti,
10. schválení dočasného skladu a stanovení podmínek
k dočasnému uskladnění zboží, včetně provedení změn v tomto rozhodnutí a zrušení
jeho platnosti,
11. udělení, změny nebo odnětí povolení zjednodušeného postupu včetně
místního řízení a prodloužení jeho platnosti,
12. vydání, pozastavení a zrušení osvědčení
oprávněného hospodářského subjektu10c),
13. prohlášení části území za svobodné pásmo
nebo povolení zřízení svobodného skladu,
14. udělení souhlasu ke stavbě budov ve svobodném
pásmu,
15. určení celního prostoru,
16. udělení, změny nebo odnětí povolení centralizovaného
celního řízení, včetně prodloužení platnosti tohoto povolení,
17. udělení, změny nebo
odnětí povolení elektronicky komunikovat s celními orgány,
18. udělení, změny nebo
odnětí dalších povolení souvisejících s přidělením celně schváleného určení nebo
s provozováním dočasného skladu, celního skladu, svobodného pásma nebo svobodného
skladu, upravených přímo použitelným předpisem Evropské unie nebo mezinárodní smlouvou,
včetně prodloužení platnosti těchto povolení,
19. vydání, pozastavení a zrušení osvědčení
schváleného hospodářského subjektu37),
20. ověření osvědčení o úlovku při dovozu nebo
zpětném vývozu produktů mořského rybolovu38),
c) v ostatních věcech daňový řád.
(2) Vznikla-li povinnost zaplatit clo nebo daň jinak než propuštěním zboží
do příslušného celního režimu, je místně příslušným k vyměření cla a daně celní úřad,
který rozhodné skutečnosti zjistil jako první.
(3) Celní prohlášení na propuštění zboží do režimu volného oběhu nebo režimu
vývozu lze podat u kteréhokoliv celního úřadu, nestanoví-li tento zákon, zvláštní
právní předpis, přímo použitelný předpis Evropské unie nebo mezinárodní smlouva jinak.
(4) Celním úřadem výstupu, je-li zboží dopravováno potrubím nebo vedením,
je celní úřad, v jehož územním obvodu má vývozce místo pobytu nebo sídlo.
(5) K vyřízení žádosti o zničení zboží pod celním dohledem nebo žádosti o
přenechání zboží ve prospěch státu je místně příslušný celní úřad, který provádí
celní dohled nad tímto zbožím. Je-li více celních úřadů dohledu, je k vyřízení žádosti
příslušný celní úřad, u něhož byla žádost podána a zboží předloženo.
(6) K vyřízení žádosti o prominutí nebo vrácení cla je místně příslušný celní
úřad, který clo vyměřil nebo vybral, pokud přímo použitelný předpis Evropské unie
nestanoví jinak.
(7) K vyřízení žádosti o povolení odkladu platby cla, posečkání nebo splátek
cla je místně příslušný celní úřad, který clo vyměřil.
(8) K propuštění zboží do režimu s hospodářským účinkem je místně příslušný
celní úřad, který je uveden v povolení k použití tohoto režimu nebo je v tomto povolení
označen jako propouštějící celní úřad.
(9) K řízení o žádosti o udělení povolení na poskytnutí souborné jistoty
a k řízení o žádosti o udělení povolení o zproštění povinnosti poskytnout jistotu
v režimu tranzitu je příslušný kterýkoliv celní úřad.
(10) Odvolací orgán v rozhodnutí, kterým se zamítá odvolání proti rozhodnutí,
uvede také lhůtu, ve které je možno podat soudu žalobu o přezkoumání tohoto rozhodnutí.
(11) Je-li vydáno elektronicky jiné rozhodnutí, než rozhodnutí o propuštění
zboží, a nevylučuje-li to povaha věci, použije se pro nahrazení vlastnoručního podpisu
úřední osoby a otisku úředního razítka postup podle § 104 odst. 1 písm. h).
§ 320a
Celní orgány doručují písemnosti zahraničním osobám do zahraničí přímo, anebo
prostřednictvím celní správy jiného státu, stanoví-li tak mezinárodní smlouva.
§ 322
Není-li tímto zákonem nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie39) stanoveno
jinak, nemá odvolání proti rozhodnutí celních orgánů odkladný účinek. Odvolání proti
rozhodnutí o správním deliktu má vždy odkladný účinek.
§ 322a
(1) Osoba může požádat celní úřad, který povolení vydal, o prodloužení
platnosti povolení nebo o provedení změn ve vydaném povolení, a to bez ohledu na
právní moc rozhodnutí, kterým bylo povolení uděleno, jde-li o
a) ručitele u jednotlivé jistoty s použitím záručního dokladu nebo jednotlivé
jistoty s použitím záruční listiny,
b) uživatele nebo ručitele u souborné jistoty,
c) schváleného odesilatele, schváleného příjemce nebo jiné formy zjednodušeného
postupu,12)
d) osobu, které bylo uděleno povolení o zproštění povinnosti poskytnout
jistotu.13)
(2) Žádost podle odstavce 1 se podává písemně a obsahuje
a) přesné označení povolení, kterého se žádost podle odstavce 1 týká,
b) návrh požadované změny v povolení nebo nové lhůty platnosti povolení,
c) skutečnosti odůvodňující navrhované změny a označení připojených dokladů,
které tyto skutečnosti osvědčují.
(3) Celní úřad žádosti podle odstavců 1 a 2 vyhoví tehdy, jestliže
a) požadovaná změna není v rozporu s účelem poskytnutí jistoty a nespočívá
ve změně ručitelského vztahu,
b) se tím neztíží řádné provádění příslušných režimů,
c) navrhované změny nejsou v rozporu s právními předpisy.
(4) Vyhoví-li celní úřad žádosti podle odstavců 1 a 2, vydá rozhodnutí,
a) jímž se prodlužuje lhůta platnosti povolení, byla-li tato lhůta časově
omezena, nebo
b) ve kterém uvede, jakým způsobem se původní povolení mění.
§ 323
Při dovozu zboží, které nepodléhá clu, se pro vznik daňové povinnosti má
za to, že celní dluh za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem vzniká.
§ 323a
Nevztahuje-li se oprava rozhodnutí k výši vyměřeného cla nebo vyměřené daně,
lze zřejmou nesprávnost tohoto rozhodnutí opravit ve lhůtě 3 let od konce kalendářního
roku, ve kterém bylo rozhodnutí vydáno.
§ 324
Rozhodování o přidělení celně schváleného určení se řídí právními předpisy
účinnými v době přijetí celního prohlášení nebo žádosti.
§ 325
Pokud celní úřad vykonává oprávnění podle zvláštních předpisů, a pokud tyto
předpisy nestanoví jinak, má stejná práva a povinnosti jako při jím prováděném dohledu.
Totéž platí o právech a povinnostech subjektů, které tomuto dohledu podléhají.
§ 326
(1) Práva a povinnosti Ústřední celní správy a Celního ředitelství pro Českou
republiku přecházejí na Generální ředitelství cel. Práva a povinnosti celnic přecházejí
na oblastní celní úřady, v jejichž územním obvodu měly ke dni účinnosti tohoto zákona
tyto celnice své sídlo.
(2) Práva a povinnosti Ústřední celní správy z pracovněprávních vztahů přecházejí
na Generální ředitelství cel.
(3) Pokud se v právních předpisech užívá pojmu celnice, rozumí se tím celní
úřad. Pokud se v právních předpisech užívá pojmu celní ředitelství, rozumí se tím
oblastní celní úřad. Pokud se v právních předpisech užívá pojmu Ústřední celní správa,
rozumí se tím Generální ředitelství cel.
§ 328
Zrušuje se s platností pro Českou republiku:
1. celní zákon č. 44/1974 Sb., ve znění zákona č. 117/1983 Sb., zákona
č. 5/1991 Sb. a zákona č. 217/1992 Sb.,
2. zákon č. 117/1983 Sb., kterým se mění a doplňuje celní zákon č. 44/1974
Sb.,
3. zákon č. 5/1991 Sb., kterým se mění a doplňuje celní zákon č. 44/1974
Sb., ve znění zákona č. 117/1983 Sb.,
4. zákon č. 217/1992 Sb., kterým se mění a doplňuje celní zákon č. 44/1974
Sb., ve znění zákona č. 117/1983 Sb. a zákona č. 5/1991 Sb.,
5. § 2, 3 a 4 nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky
č. 525/1991 Sb., kterým se vydává celní sazebník,
6. vyhláška federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 38/1991
Sb., kterou se vyhlašuje seznam celnic, celních odboček a územních obvodů celnic
a vymezuje celní pohraniční pásmo,
7. vyhláška federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 43/1991
Sb., kterou se provádí celní zákon, ve znění vyhlášky č. 397/1991 Sb. a vyhlášky
č. 287/1992 Sb.,
8. vyhláška federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 397/1991
Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 43/1991 Sb., kterou se provádí celní zákon,
9. vyhláška federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 505/1991
Sb., o formě, obsahu a náležitostech návrhu na celní řízení a o celní statistice,
ve znění vyhlášky č. 289/1992 Sb.,
10. vyhláška federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 287/1992
Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 43/1991 Sb., kterou se provádí celní zákon,
ve znění vyhlášky č. 397/1991 Sb.,
11. vyhláška federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 288/1992
Sb., o úplném osvobození zboží dováženého do záznamního oběhu v tuzemsku za účelem
dočasného použití od dovozního cla,
12. vyhláška federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 289/1992
Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 505/1991 Sb., o formě, obsahu a náležitostech
návrhu na celní řízení a o celní statistice.
Uhde v. r.
Klaus v. r.
Vybraná ustanovení novel
Čl.II zákona č. 187/2004 Sb.
1. Bylo-li celní prohlášení přijato nebo byla-li žádost o přidělení celně
schváleného určení přijata přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, řízení se dokončí
podle dosavadních právních předpisů. Bylo-li celní prohlášení přijato nebo byla-li
žádost o přidělení celně schváleného určení přijata dnem nabytí účinnosti tohoto
zákona nebo později, řízení se dokončí podle tohoto zákona a dalších právních předpisů
platných a účinných v den přijetí celního prohlášení nebo žádosti.
2. Jiná řízení než uvedená v bodu 1, která byla zahájena přede dnem nabytí
účinnosti tohoto zákona a nebyla dokončena do dne nabytí jeho účinnosti, se dokončí
podle tohoto zákona a dalších právních předpisů platných a účinných v den nabytí
účinnosti tohoto zákona s výjimkou řízení o celních deliktech, která se dokončí podle
dosavadních právních předpisů.
3. Dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zanikají práva a povinnosti z rozhodnutí
o povolení nezajišťovat celní dluh, které bylo vydáno přede dnem nabytí účinnosti
tohoto zákona pro jiné operace, než je režim tranzitu.
4. Dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zanikají práva a povinnosti ze závazných
informací o sazebním zařazení zboží a o původu zboží, jestliže byly tyto informace
vydány přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
5. Dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se povolení nezajišťovat celní dluh
v národním tranzitu považují za povolení nezajišťovat celní dluh ve vnitřním tranzitu
v rámci Evropských společenství.
Čl. II zákona č. 104/2011 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Kde se v rozhodnutích a dokladech vztahujících se k zajištění celního
dluhu vydaných přede dnem nabytí účinnosti zákona č. 13/1993 Sb., ve znění účinném
ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona používají termíny „globální záruka“ a „individuální
záruka“, rozumí se tím „souborná jistota“ a „jednotlivá jistota“ podle tohoto zákona.
2. Řízení, která nebyla pravomocně skončena přede dnem nabytí účinnosti tohoto
zákona, se dokončí podle dosavadních právních předpisů.
Čl. XIX
zákonnného opatření č.
344/2013 Sb.
Přechodné ustanovení
Není-li stanoveno jinak, vztahují se na skutečnosti, poměry, vztahy, subjekty,
předměty, práva a povinnosti soukromého práva podle právních předpisů účinných přede
dnem nabytí účinnosti tohoto zákonného opatření
Senátu ode dne nabytí účinnosti tohoto zákonného opatření Senátu stejná ustanovení
zákona č. 13/1993 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákonného
opatření Senátu, jako na skutečnosti, poměry, vztahy, subjekty, předměty, práva a
povinnosti soukromého práva podle právních předpisů účinných ode dne nabytí účinnosti
tohoto zákonného opatření Senátu, které jsou jim svou povahou a účelem nejbližší.
1) Nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní
kodex Společenství, v platném znění.
Nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 ze dne 2. července 1993, kterým se provádí
nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství, v platném
znění.
Nařízení Rady (EHS) č. 1186/2009 ze dne 16. listopadu 2009 o systému Společenství
pro osvobození od cla.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 638/2004 ze dne 31. března 2004
o statistice Společenství obchodu se zbožím mezi členskými státy a o zrušení nařízení
Rady (EHS) č. 3330/91, v platném znění.
Nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o sazební a statistické
nomenklatuře a o společném celním sazebníku, v platném znění.
1g) Zákon ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších
předpisů.
Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).
Zákon ČNR č. 200/1990
Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.
2) § 2 písm. a) zákona č. 185/2004 Sb., o Celní správě České republiky, ve
znění pozdějších předpisů.
5d) Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád.
5d) § 24 zákona č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
5e) Např. § 67 zákona ČNR č. 200/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů, § 158 trestního
řádu.
5f) Například § 42 odst. 1 zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve
znění pozdějších předpisů, § 79 trestního řádu, zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech
a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 111/1994
Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů.
5g) § 2 písm. ee) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích
a o změně některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů.
5h) Například: Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Státu Izrael o vzájemné
pomoci v celních otázkách, uveřejněná pod č. 228/1998 Sb., Evropská dohoda zakládající
přidružení mezi Českou republikou na jedné straně a Evropskými společenstvími a jejich
členskými státy na straně druhé, uveřejněná pod č. 7/1995 Sb.
5i) § 158b trestního řádu.
6) § 118 trestního zákoníku.
6a) § 53 vyhlášky č. 99/1989 Sb.
6c) Zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů.
6d) § 158 až 158f zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní
řád), ve znění pozdějších předpisů.
6e) § 88 a § 158d odst. 3 trestního řádu.
7a) § 35 odst. 1 písm. a) zákona č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších
zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
7b) Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých
zákonů (zákon o evidenci obyvatel).
7c) Zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích
a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem
vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti
z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb.
7d) Zákon č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech.
7e) Zákon č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech a o změně zákona č. 283/1991
Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o cestovních
dokladech).
7f) Například zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně
některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném
přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů.
8a) Zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné
moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní
rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád).
8aa) Články 59 až 61 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým
se vydává celní kodex Společenství, v platném znění.
8c) § 200j až 200m občanského soudního řádu.
8d) Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů.
8e) Článek 84 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým
se vydává celní kodex Společenství, v platném znění.
8f) Článek 100 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým
se vydává celní kodex Společenství, v platném znění.
8h) Například Vídeňská úmluva o diplomatických stycích, vyhlášená pod č. 157/1964
Sb., Úmluva o výsadách a imunitách mezinárodních odborných organizací, vyhlášená
pod č. 21/1968 Sb., Vídeňská úmluva o konzulárních stycích, vyhlášená pod č. 32/1969
Sb., Úmluva o zvláštních misích, vyhlášená pod č. 40/1987 Sb., Úmluva o výsadách
a imunitách Organizace spojených národů, vyhlášená pod č. 52/1956 Sb., zákon č. 125/1992
Sb., o zřízení Sekretariátu Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě a o výsadách
a imunitách tohoto sekretariátu a dalších institucích Konference o bezpečnosti a
spolupráci v Evropě, Dohoda o právním postavení Organizace Severoatlantické smlouvy,
zástupců států a mezinárodního personálu, vyhlášená pod č. 36/2001 Sb. m. s.
9) Například Dohoda mezi členskými státy Severoatlantické smlouvy a ostatními státy
zúčastněnými v Partnerství pro mír o statutu jejich ozbrojených sil a Dodatkový protokol
k této dohodě, vyhlášená pod č. 297/1996 Sb., Protokol o Statutu mezinárodních vojenských
velitelství ustavených podle Severoatlantické smlouvy, vyhlášený pod č. 5/2002 Sb.
m. s.
9e) Článek 1 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se
vydává celní kodex Společenství, v platném znění.
9f) Článek 84 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se
vydává celní kodex Společenství, v platném znění.
9g) Články 161 a 162 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým
se vydává celní kodex Společenství, v platném znění.
9h) Článek 79 a násl. nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992,
kterým se vydává celní kodex Společenství, v platném znění.
9i) Články 50 až 53 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým
se vydává celní kodex Společenství, v platném znění.
9j) Článek 169 a násl. nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992,
kterým se vydává celní kodex Společenství, v platném znění.
9k) Články 91 a 163 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým
se vydává celní kodex Společenství, v platném znění.
9l) Články 38 až 41, 59 a 177 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října
1992, kterým se vydává celní kodex Společenství, v platném znění.
10) Zákon č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění zákona č. 120/2001
Sb. a zákona č. 517/2002 Sb.
10a) Například článek 75 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992,
kterým se vydává celní kodex Společenství, v platném znění.
10b) Nařízení Rady (EHS) č. 3330/91 o statistice obchodu se zbožím mezi členskými
státy, v platném znění.
10c) Článek 5a nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým
se vydává celní kodex Společenství, v platném znění.
Hlava IIA nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 ze dne 2. července 1993, kterým
se provádí nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství,
v platném znění.
11) Zákon č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
12) Čl. 253 až 289 a čl. 372 až 450 nařízení Komise (EHS) č. 2454/93, v platném
znění.
13) Čl. 94 odst. 4 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, v platném znění.
14) Čl. 4 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92.
15) Například trestní řád.
16) § 12 odst. 2 trestního řádu.
17) § 79 odst. 1 písm. k) zákona o silničním provozu.
18) Čl. 72 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92.
19) Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a bezpečnostní způsobilosti,
ve znění pozdějších předpisů.
20) Čl. 16 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, v platném znění.
23) Čl. 59 až 61 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex
Společenství, v platném znění.
24) Čl. 78 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, v platném znění.
25) Čl. 296 odst. 2 a příloha č. 63 nařízení Komise (EHS) č. 2454/93, v platném
znění.
26) Čl. 291 až 300 nařízení Komise (EHS) č. 2454/93, v platném znění.
27) Čl. 189 odst. 3 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, v platném znění.
28) Čl. 20 nařízení Rady (ES) č. 515/97 o vzájemné pomoci mezi správními orgány
členských států a jejich spolupráci s Komisí k zajištění řádného používání celních
a zemědělských předpisů, v platném znění.
Čl. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 o vyšetřování
prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF).
29) Čl. 217 až 221 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, v platném znění.
30) Čl. 221 odst. 4 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, v platném znění.
31) Čl. 241 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, v platném znění.
32) Nařízení Rady (ES) č. 1172/95 ze dne 22. května 1995, o statistice obchodu
se zbožím Společenství a členských států s třetími zeměmi, v platném znění.
33) Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 638/2004 ze dne 31. března
2004, o statistice Společenství obchodu se zbožím mezi členskými státy a o zrušení
nařízení Rady (EHS) č. 3330/91, v platném znění.
34) Článek 7 nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 638/2004, v platném
znění.
35) § 5 odst. 3 vyhlášky č. 201/2005 Sb., o statistice vyváženého a dováženého
zboží a způsobu sdělování údajů o obchodu mezi Českou republikou a ostatními členskými
státy Evropské unie, ve znění pozdějších předpisů.
36) Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.
37) Čl. 16 nařízení Rady (ES) č. 1005/2008 ze dne 29. září 2008, kterým se zavádí
systém Společenství pro předcházení, potírání a odstranění nezákonného, nehlášeného
a neregulovaného rybolovu, mění nařízení (EHS) č. 2847/93, (ES) č. 1936/2001 a (ES)
č. 601/2004 a zrušují nařízení (ES) č. 1093/94 a (ES) č. 1447/1999.
38) Čl. 18 a 21 nařízení Rady (ES) č. 1005/2008.
39) Čl. 244 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, v platném znění.