189/2004 Sb.
ZÁKON
ze dne 1. dubna 2004
o kolektivním investování
Změna: 377/2005 Sb.
Změna: 57/2006 Sb., 70/2006 Sb.
Změna: 224/2006 Sb.
Změna: 296/2007 Sb.
Změna: 126/2008 Sb., 230/2008 Sb.
Změna: 230/2009 Sb.
Změna: 227/2009 Sb.
Změna: 281/2009 Sb., 409/2010 Sb.
Změna: 188/2011 Sb.
Změna: 420/2011 Sb.
Změna: 37/2012 Sb.
Změna: 428/2011 Sb.
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět úpravy
Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1), zároveň navazuje
na přímo použitelné předpisy Evropské unie2) a upravuje kolektivní investování.
§ 2
Vymezení pojmů
(1) V tomto zákoně se rozumí
a) kolektivním investováním podnikání, jehož předmětem je shromažďování
peněžních prostředků upisováním akcií investičního fondu nebo vydáváním podílových
listů podílového fondu, investování na principu rozložení rizika a další obhospodařování
tohoto majetku,
b) zahraniční investiční společností právnická osoba se sídlem v jiném
členském státě Evropské unie, která je oprávněna vykonávat činnost investiční společnosti
v členských státech Evropské unie na základě povolení vydaného v souladu s právem
Evropské unie,
c) fondem kolektivního investování investiční fond nebo podílový fond,
d) standardním fondem fond kolektivního investování, který splňuje požadavky
práva Evropské unie,
e) speciálním fondem fond kolektivního investování, který nesplňuje požadavky
práva Evropské unie,
f) zahraničním fondem kolektivního investování zahraniční právnická osoba
srovnatelná s investičním fondem (§ 4) nebo soubor majetku bez právní subjektivity
srovnatelný s podílovým fondem (§ 6),
g) zahraničním standardním fondem zahraniční fond kolektivního investování,
který splňuje požadavky práva Evropské unie,
h) zahraničním speciálním fondem zahraniční fond kolektivního investování,
který nesplňuje požadavky práva Evropské unie,
i) majetkem fondu kolektivního investování majetek investičního fondu
a v případě podílového fondu majetek v podílovém fondu,
j) podfondem účetně oddělená část majetku fondu kolektivního investování
vymezená v jeho statutu,
k) aktuální hodnotou akcie investičního fondu nebo podílového listu podílového
fondu podíl vlastního kapitálu připadající na 1 akcii nebo 1 podílový list,
l) vlastním kapitálem podílového fondu vlastní zdroje financování majetku
v podílovém fondu,
m) údaji o osobě
1. u právnické osoby obchodní firma nebo název, sídlo
a identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno,
2. u fyzické osoby jméno a příjmení,
datum narození, rodné číslo, bylo-li přiděleno, adresa bydliště; u podnikatele zapsaného
do obchodního rejstříku obchodní firma, popřípadě místo podnikání, a identifikační
číslo osoby, bylo-li přiděleno,
n) majetkem pro účely výpočtu limitu stanoveného pro investice fondu
kolektivního investování aktiva snížená o oprávky a opravné položky,
o) orgánem dohledu instituce pověřená státem vykonávat dohled nad kolektivním
investováním,
p) výnosovou metodou metoda stanovení reálné hodnoty nemovitosti na základě
udržitelného výnosu z nájemného po odečtení nákladů na správu nemovitosti a uvažovaného
rizika ztráty z nájemného,
q) otevřenými pozicemi souhrn závazků účtovaných na podrozvahových účtech,
vyplývajících z derivátových obchodů, které nejsou sjednávány, pořizovány a drženy
za účelem snížení rizika,
r) vedoucí osobou statutární orgán, člen statutárního orgánu, ředitel
právnické osoby nebo osoba, která jiným způsobem skutečně řídí činnost právnické
osoby,
s) kvalifikovanou účastí přímý nebo nepřímý podíl na základním kapitálu
nebo hlasovacích právech osoby nebo jejich součet, který představuje alespoň 10 %
nebo umožňuje uplatňovat významný vliv na její řízení,
t) nepřímým podílem podíl držený prostřednictvím jiné osoby nebo skupiny
osob jednajících ve shodě,
u) úzkým propojením
1. vztah mezi dvěma nebo více osobami, při kterém
má jedna z osob na druhé osobě přímý nebo nepřímý podíl na základním kapitálu, jejichž
součet představuje alespoň 20 %,
2. vztah mezi dvěma nebo více osobami, při kterém
má jedna z osob na druhé osobě přímý nebo nepřímý podíl na hlasovacích právech, jejichž
součet představuje alespoň 20 %,
3. vztah mezi dvěma nebo více osobami, při kterém
jedna z osob druhou osobu nebo ostatní osoby ovládá, nebo
4. vztah dvou nebo více
osob, které ovládá tatáž osoba,
v) domovským státem v případě zahraniční investiční společnosti nebo
zahraničního standardního fondu stát, jehož orgán dohledu mu udělil povolení,
w) hostitelským státem v případě investiční společnosti členský stát
Evropské unie, kterým není Česká republika a ve kterém tato investiční společnost
hodlá poskytovat nebo poskytuje své služby,
x) řídícím standardním fondem standardní fond, do jehož cenných papírů
investuje jiný standardní fond nebo jiný zahraniční standardní fond alespoň 85 %
svého majetku,
y) podřízeným standardním fondem standardní fond, který investuje alespoň
85 % majetku do cenných papírů vydávaných řídícím standardním fondem nebo řídícím
zahraničním standardním fondem.
(2) Investičním cenným papírem se v tomto zákoně rozumí investiční cenný
papír uvedený v § 3 odst. 2 písm. a), b) a d) zákona upravujícího podnikání na kapitálovém
trhu.
(3) Derivátem se v tomto zákoně rozumí investiční nástroj uvedený v § 3 odst.
1 písm. d) až k) zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu a finančním derivátem
investiční nástroj uvedený v § 3 odst. 1 písm. d) až f) zákona upravujícího podnikání
na kapitálovém trhu.
§ 2a
(1) Shromažďování peněžních prostředků od veřejnosti za účelem jejich
společného investování nebo investování takto nabytých peněžních prostředků je zakázáno,
pokud
a) má být návratnost investice nebo zisk investora i jen částečně závislý
na hodnotě nebo výnosu aktiv, do kterých byly peněžní prostředky investovány, a
b) není vykonáváno podle tohoto zákona.
(2) Napomáhání jiné osobě v činnosti uvedené v odstavci 1 propagací účasti
na společném investování je zakázáno.
(3) Porušením zákazů uvedených v odstavcích 1 a 2 není zejména shromažďování
peněžních prostředků od veřejnosti
a) bankami, pobočkami zahraničních bank a spořitelními a úvěrními družstvy2a),
b) penzijními fondy v rámci penzijního připojištění se státním příspěvkem2b),
c) pojišťovnami2c),
d) nadacemi a nadačními fondy2d),
e) v rámci pořádání veřejných sbírek2e),
f) v rámci pořádání loterií a jiných podobných her2f),
g) v rámci nabízení cenných papírů veřejnosti podle zákona upravujícího
podnikání na kapitálovém trhu,
h) penzijními společnostmi v rámci doplňkového penzijního spoření10),
je-li prováděno v souladu se zákony.
(4) Porušením zákazů uvedených v odstavcích 1 a 2 rovněž není shromažďování
peněžních prostředků od veřejnosti, jehož hlavním účelem je financování činnosti,
která má povahu výroby, obchodu, výzkumu nebo poskytování jiných než finančních služeb
a je financována převážně z vlastních prostředků osoby, která peněžní prostředky
shromažďuje.
§ 3
(1) Každý fond kolektivního investování musí mít svého depozitáře (§ 20 a
násl.).
(2) Povinnosti uložené tímto zákonem nebo jiným právním předpisem podílovému
fondu nebo práva přiznaná tímto zákonem nebo jiným právním předpisem podílovému fondu
jsou povinnostmi a právy investiční společnosti nebo zahraniční investiční společnosti
obhospodařujících tento fond.
(3) Název nebo obchodní firma fondu kolektivního investování nesmí snižovat
důvěryhodnost sektoru kolektivního investování a dohledu nad ním a nesmí být klamavá
nebo zavádějící, a to zejména s ohledem na investiční politiku tohoto fondu nebo
rizika spojená s investováním do tohoto fondu.
(4) Podmínky pro užívání označení „fond peněžního trhu“ a „krátkodobý fond
peněžního trhu“ v názvu nebo obchodní firmě fondu kolektivního investování, v jeho
propagačních a jiných sděleních a při veřejném nabízení cenných papírů vydávaných
fondem kolektivního investování stanoví prováděcí právní předpis. Osoba, která nesplňuje
podmínky stanovené tímto prováděcím právním předpisem, nesmí tato označení používat.
ČÁST DRUHÁ
FONDY KOLEKTIVNÍHO INVESTOVÁNÍ
HLAVA I
INVESTIČNÍ FOND
Základní ustanovení
§ 4
(1) Investiční fond je právnická osoba, jejímž předmětem podnikání je
kolektivní investování a která má povolení České národní banky k činnosti investičního
fondu.
(2) O povolení k činnosti investičního fondu mohou požádat pouze zakladatelé
akciové společnosti, která dosud nevznikla. Tato společnost nesmí být založena na
základě veřejné nabídky akcií.
(3) Obchodní firma investičního fondu obsahuje označení "uzavřený investiční
fond".
(4) Osoba, která nemá povolení k činnosti investičního fondu, nesmí používat
označení "investiční fond".
(5) Investiční fond, nejde-li o speciální fond kvalifikovaných investorů,
lze založit pouze na dobu určitou, která musí být uvedena ve statutu, nejdéle na
10 let.
(6) Investiční fond může svěřit obhospodařování svého majetku investiční
společnosti na základě smlouvy o obhospodařování majetku investičního fondu podle
§ 17 (dále jen "smlouva o obhospodařování").
(7) Pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 97a), změna předmětu podnikání
investičního fondu není přípustná.
§ 5
(1) Převoditelnost akcií investičního fondu nesmí být omezena, pokud
tento zákon nestanoví jinak (§ 56 odst. 2).
(2) Investiční fond může vydávat pouze akcie stejné jmenovité hodnoty.
(3) Investiční fond nesmí
a) vydávat zatímní listy,
b) vydávat prioritní akcie,
c) vydávat akcie svým zaměstnancům a zaměstnancům, kteří odešli do
důchodu, za zvýhodněných podmínek,
d) uzavřít smlouvu o převodu zisku,
e) uzavřít ovládací smlouvu,
f) vydávat dluhopisy nebo jiné investiční cenné papíry představující
právo na splacení dlužné částky.
(4) Na investiční fond se nepoužijí ustanovení obchodního zákoníku o
volbě členů dozorčí rady zaměstnanci a o právu výkupu účastnických cenných papírů
a ustanovení zákona upravujícího nabídky převzetí.
(5) Investiční fond je povinen informovat Českou národní banku o zřízení
organizační složky svého podniku (dále jen "organizační složka").
(6) Investiční fond, který má umístěnou organizační složku na území státu,
který není členským státem Evropské unie, informuje Českou národní banku o opatření
k nápravě nebo pokutě, která mu byla uložena orgánem dohledu tohoto státu, s uvedením
důvodu uložení tohoto opatření k nápravě nebo pokuty.
HLAVA II
PODÍLOVÝ FOND
§ 6
Základní ustanovení
(1) Peněžní prostředky shromažďuje do podílového fondu investiční společnost
nebo zahraniční investiční společnost vydáváním podílových listů podílového fondu.
(2) Podílový fond je souborem majetku, který náleží všem vlastníkům podílových
listů podílového fondu (dále jen "podílníci"), a to v poměru podle hodnoty vlastněných
podílových listů. Podílový fond není právnickou osobou.
(3) Podílový fond může být otevřený nebo uzavřený.
(4) K vytvoření podílového fondu je třeba povolení České národní banky.
O povolení k vytvoření podílového fondu žádá investiční společnost nebo zahraniční
investiční společnost.
(5) Osoba, která nemá povolení k vytvoření podílového fondu, nesmí při
svém podnikání použít označení "podílový fond".
§ 7
Majetek v podílovém fondu
(1) Majetek v podílovém fondu obhospodařuje investiční společnost svým
jménem na účet podílníků.
(2) Jestliže jiný právní předpis nebo právní úkon vyžadují údaj o osobě
vlastníka, nahradí se údaje o všech podílnících názvem podílového fondu a údaji o
investiční společnosti, která jej obhospodařuje.
(3) Z právních úkonů učiněných v souvislosti s obhospodařováním majetku
v podílovém fondu je oprávněna a zavázána investiční společnost. Závazek vzniklý
z obhospodařování majetku v podílovém fondu hradí investiční společnost z majetku
v podílovém fondu.
(4) Podílník ani jiná osoba nejsou oprávněni požadovat rozdělení majetku
v podílovém fondu ani zrušení podílového fondu.
(5) Na podílový fond, majetek v podílovém fondu, hospodaření s majetkem
v podílovém fondu ani na další záležitosti týkající se podílového fondu se nepoužijí
ustanovení občanského zákoníku o spoluvlastnictví.
§ 8
Podílový list
(1) Podílový list je cenný papír, který představuje podíl podílníka na
majetku v podílovém fondu a se kterým jsou spojena další práva plynoucí z tohoto
zákona nebo statutu.
(2) Podílový list obsahuje
a) název podílového fondu,
b) jmenovitou hodnotu podílového listu, jestliže je stanovena,
c) údaj o formě podílového listu,
d) datum vydání nebo emise podílového listu,
e) u listinné podoby též číselné označení podílového listu, podpisy
nebo otisky podpisů osob oprávněných k datu emise jednat jménem investiční společnosti
a u podílového listu na jméno též jméno prvního podílníka,
f) údaj, zda se s podílníkem zachází podle odstavce 3 písm. a) nebo
b), vyplývá-li takové rozdílné zacházení s podílníkem ze statutu.
(3) Podílové listy stejného podílového fondu a stejné jmenovité hodnoty
zakládají stejná práva podílníků; porušením této zásady není, jestliže ze statutu
vyplývá, že
a) podílníkům téhož podílového fondu se stanoví rozdílné přirážky,
srážky nebo poplatky v souvislosti s obhospodařováním majetku v podílovém fondu v
závislosti na objemu počáteční investice, délce doby držení podílového listu, nebo
jiných statutem určených objektivních kritériích, nebo
b) podíl na výnosu z hospodaření s majetkem v podílovém fondu se
vyplatí pouze některým podílníkům, pokud
1. se zároveň ostatním podílníkům promítne
částka, která by jinak odpovídala jim vyplacenému podílu na výnosu z hospodaření
s majetkem v podílovém fondu, v aktuální hodnotě jejich podílových listů a
2. statut
obsahuje transparentní a spravedlivá pravidla pro takové zacházení s podílníky.
(4) Převod podílového listu na řad je účinný ve vztahu k investiční společnosti
zápisem do seznamu podílníků vedeného investiční společností.
§ 9
Evidence
(1) Investiční společnost zajistí vedení
a) evidence zaknihovaných podílových listů otevřeného podílového fondu
v centrální evidenci cenných papírů nebo v samostatné evidenci investičních nástrojů
podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu,
b) samostatné evidence listinných cenných papírů vydávaných fondem
kolektivního investování, které jí zákazníci svěřili do úschovy nebo správy.
(2) Investiční společnost zajistí vedení
a) evidence o vydávání a odkupování podílových listů vydávaných podílovým
fondem, jehož majetek obhospodařuje, a podle okolností také evidence o upisování,
vydávání a odkupování cenných papírů vydávaných zahraničním standardním fondem, jehož
majetek obhospodařuje nebo ve kterém majetek obhospodařuje, a
b) evidence obchodů týkajících se obhospodařovaného majetku fondu kolektivního
investování a zahraničního standardního fondu, a to včetně pokynů k neprovedeným
obchodům.
(3) Investiční fond, který nemá uzavřenou smlouvu o obhospodařování, zajistí
vedení evidence obchodů týkajících se jeho majetku, a to včetně pokynů k neprovedeným
obchodům.
(4) Evidence podle odstavců 1 až 3 se vedou v elektronické podobě. Investiční
společnost a investiční fond jsou pro účely jejich vedení oprávněny vést rodná čísla
účastníků transakcí.
(5) Povinnost podle odstavce 2 nemusí investiční společnost plnit pro speciální
fond kvalifikovaných investorů, který obhospodařuje. Povinnost podle odstavce 3 nemusí
plnit speciální fond kvalifikovaných investorů.
(6) Způsob vedení a náležitosti evidencí podle odstavců 1 až 3 stanoví
prováděcí právní předpis.
HLAVA III
OTEVŘENÝ PODÍLOVÝ FOND
§ 10
Základní ustanovení
(1) Otevřený podílový fond nemá omezen počet vydávaných podílových listů.
(2) S podílovým listem otevřeného podílového fondu je spojeno též právo
na odkoupení podílového listu investiční společností na žádost jeho vlastníka.
(3) Podílový list otevřeného podílového fondu nemusí mít jmenovitou hodnotu.
(4) Součástí názvu otevřeného podílového fondu je obchodní firma investiční
společnosti, která jej obhospodařuje, a označení "otevřený podílový fond".
§ 11
Vydávání podílových listů otevřeného podílového fondu
(1) Investiční společnost vydá podílový list otevřeného podílového fondu
za částku, která se rovná jeho aktuální hodnotě vyhlášené k rozhodnému dni. Tato
částka může být zvýšena o přirážku uvedenou ve statutu. Statut též stanoví, který
den se považuje za rozhodný den při vydání podílového listu.
(2) Investiční společnost může nejdéle 3 měsíce ode dne, kdy zahájila vydávání
podílových listů, vydávat podílové listy otevřeného podílového fondu za částku, která
se rovná jejich jmenovité hodnotě, nebo podílové listy bez jmenovité hodnoty za částku
uvedenou ve statutu otevřeného podílového fondu. Tato částka může být zvýšena o přirážku
uvedenou ve statutu.
(3) Investiční společnost nevydá podílový list otevřeného podílového fondu,
dokud není zaplacena částka podle odstavce 1 nebo 2 na účet fondu u depozitáře.
§ 12
Odkupování podílových listů otevřeného podílového fondu
(1) Investiční společnost odkoupí podílový list otevřeného podílového
fondu za částku, která se rovná jeho aktuální hodnotě vyhlášené ke dni, ke kterému
obdržela žádost podílníka o odkoupení podílového listu. Tato částka může být snížena
o srážku uvedenou ve statutu.
(2) Investiční společnost odkoupí podílový list otevřeného podílového fondu
s použitím majetku v podílovém fondu, a to bez zbytečného odkladu po obdržení žádosti
o jeho odkoupení, nejdéle však do 15 pracovních dnů, pokud nedojde k pozastavení
odkupování podílových listů. Speciální fond nemovitostí nebo speciální fond kvalifikovaných
investorů mohou lhůtu pro odkoupení svých podílových listů upravit odchylně ve svém
statutu s tím, že tato lhůta nesmí být delší než 6 měsíců. Statut speciálního fondu
nemovitostí nebo speciálního fondu kvalifikovaných investorů v tomto případě stanoví
též termíny pro podání žádosti o odkoupení podílových listů s tím, že časový odstup
jednotlivých termínů pro podání žádosti nesmí být delší než 6 měsíců.
(3) Po dobu, po kterou investiční společnost podle § 11 odst. 2 vydává
podílové listy otevřeného podílového fondu za částku, která se rovná jejich jmenovité
hodnotě, nebo za částku uvedenou ve statutu otevřeného podílového fondu, odkupuje
podílové listy za stejnou částku, za jakou je vydává.
(4) Investiční společnost může pozastavit vydávání nebo odkupování podílových
listů otevřeného podílového fondu nejdéle na 3 měsíce, pokud je to nezbytné z důvodu
ochrany práv nebo právem chráněných zájmů podílníků. O pozastavení vydávání nebo
odkupování podílových listů rozhoduje představenstvo investiční společnosti, které
je povinno o svém rozhodnutí vypracovat zápis. V zápisu se uvede datum a přesný čas
rozhodnutí o pozastavení, důvody pozastavení a doba, na kterou se vydávání nebo odkupování
podílových listů pozastavuje. Speciální fond nemovitostí nebo speciální fond kvalifikovaných
investorů mohou lhůtu pro pozastavení vydávání nebo odkupování podílových listů upravit
odchylně ve svém statutu s tím, že tato lhůta nesmí být delší než 2 roky.
(5) Vydávání nebo odkupování podílových listů otevřeného podílového
fondu se pozastavuje okamžikem uvedeným v rozhodnutí o pozastavení jejich vydávání
nebo odkupování. Od tohoto okamžiku investiční společnost nesmí podílové listy otevřeného
podílového fondu vydávat nebo odkupovat. Zákaz vydávání nebo odkupování podílových
listů se vztahuje i na podílové listy, o jejichž vydání nebo odkoupení podílník požádal
a) před pozastavením vydávání nebo odkupování podílových listů a u
nichž nedošlo k vypořádání obchodu, nebo
b) během doby pozastavení vydávání nebo odkupování podílových listů.
(6) Investiční společnost doručí neprodleně zápis o pozastavení vydávání
nebo odkupování podílových listů otevřeného podílového fondu České národní bance
a současně uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup datum a přesný čas rozhodnutí
o pozastavení vydávání nebo odkupování podílových listů, důvody pozastavení a dobu,
na kterou se vydávání nebo odkupování podílových listů pozastavuje. Pokud investiční
společnost veřejně nabízí podílové listy vydávané standardním fondem v hostitelském
státě, doručí neprodleně zápis o pozastavení vydávání nebo odkupování podílových
listů i orgánu dohledu tohoto státu.
(7) Investiční společnost informuje Českou národní banku o přijatých opatřeních
a dalších skutečnostech směřujících k odstranění příčin pozastavení vydávání nebo
odkupování podílových listů otevřeného podílového fondu do 3 pracovních dnů ode dne
pozastavení. Jestliže se jedná o speciální fond nemovitostí nebo speciální fond kvalifikovaných
investorů, investiční společnost též informuje Českou národní banku o průběhu odstraňování
příčin pozastavení, a to každých 6 měsíců až do dne obnovení vydávání nebo odkupování
podílových listů. Tímto dnem je den následující po dni, kterým uplynula doba, na
kterou bylo pozastaveno vydávání nebo odkupování podílových listů, nebo den nabytí
právní moci rozhodnutí České národní banky, kterým se zrušuje rozhodnutí investiční
společnosti o pozastavení vydávání nebo odkupování podílových listů.
(8) Jestliže pozastavení vydávání nebo odkupování podílových listů otevřeného
podílového fondu ohrožuje zájmy podílníků, Česká národní banka toto rozhodnutí zruší.
(9) Správní řízení podle odstavce 8 Česká národní banka zahájí vydáním
rozhodnutí, které zašle investiční společnosti a oznámí veřejnou vyhláškou. Opravný
prostředek proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek.
(10) Investiční společnost neprodleně uveřejní způsobem umožňujícím dálkový
přístup informaci o tom, že Česká národní banka zrušila pozastavení vydávání nebo
odkupování podílových listů otevřeného podílového fondu.
(11) Ode dne obnovení vydávání nebo odkupování podílových listů investiční
společnost vydá nebo odkoupí podílové listy, jejichž vydávání nebo odkupování bylo
pozastaveno, za částku, která se rovná aktuální hodnotě stanovené ke dni obnovení
vydávání nebo odkupování podílových listů. Tato částka může být zvýšena o přirážku
podle § 11 odst. 1 nebo snížena o srážku podle odstavce 1.
(12) Podílník nemá právo na úrok z prodlení za dobu pozastavení vydávání
nebo odkupování podílových listů otevřeného podílového fondu, ledaže investiční společnost
je ke dni pozastavení již v prodlení s vyplacením částky za odkoupení nebo jestliže
Česká národní banka zrušila rozhodnutí o pozastavení vydávání nebo odkupování podílových
listů. Investiční společnost uhradí úrok z prodlení ze svého majetku.
(13) Došlo-li v souvislosti s odkoupením podílových listů od jednoho podílníka
k chybě ve výpočtu, v jejímž důsledku byly podílové listy odkoupeny za jinou částku,
než měly být, částku odpovídající kladnému rozdílu přijatou v dobré víře není příjemce
povinen vracet. V pochybnostech se dobrá víra předpokládá.
HLAVA IV
UZAVŘENÝ PODÍLOVÝ FOND
§ 13
(1) Investiční společnost neodkupuje podílové listy uzavřeného podílového
fondu zpět od podílníků z majetku uzavřeného podílového fondu, pokud tento zákon
nestanoví jinak (§ 13a odst. 3, § 100d odst. 4, § 100f, § 100o odst. 4 a § 100q).
(2) Součástí názvu uzavřeného podílového fondu je obchodní firma investiční
společnosti, která jej obhospodařuje, a označení "uzavřený podílový fond".
(3) Investiční společnost vydá podílový list uzavřeného podílového fondu
za částku, která se rovná jeho aktuální hodnotě vyhlášené k rozhodnému dni. Tato
částka může být zvýšena o přirážku uvedenou ve statutu. Statut stanoví, který den
se považuje za rozhodný den při nákupu podílového listu.
(4) Investiční společnost může podílový list uzavřeného podílového fondu
nejdéle 3 měsíce ode dne zahájení vydávání podílových listů vydávat za částku rovnající
se jmenovité hodnotě podílového listu. Tato částka může být zvýšena o přirážku uvedenou
ve statutu.
(5) Investiční společnost nevydá podílový list uzavřeného podílového fondu,
dokud není zaplacena částka odpovídající jeho aktuální hodnotě nebo jmenovité hodnotě,
včetně možné přirážky.
(6) Uzavřený podílový fond se vytváří na dobu určitou nebo neurčitou. Po
uplynutí této doby fond vstoupí do likvidace nebo se přemění (§ 101a) na otevřený
podílový fond. Doba, na kterou je uzavřený podílový fond založen, musí být uvedena
ve statutu včetně informace, zda uplynutím této doby vstoupí fond do likvidace nebo
se přemění na otevřený podílový fond.
§ 13a
Fakultativní právo na odkoupení podílového listu
(1) Statut uzavřeného podílového fondu může určit, že podílník má v době
trvání uzavřeného podílového fondu právo na odkoupení podílového listu ve stanovených
termínech. V takovém případě vymezí také časový úsek mezi jednotlivými termíny, ve
kterých bude uzavřený podílový fond podílové listy odkupovat. Tento časový úsek nesmí
být kratší než 24 měsíců.
(2) Uzavřený podílový fond, který byl vytvořen na dobu neurčitou nebo na
dobu určitou delší než 10 let, umožní podílníkům odkoupení podílového listu po 10
letech od vytvoření fondu a dále přinejmenším každých 24 měsíců.
(3) Žádost o odkoupení podílového listu lze podat kdykoliv. Nejbližší termín
pro odkoupení podílových listů uveřejní uzavřený podílový fond způsobem umožňujícím
dálkový přístup. V tomto termínu uzavřený podílový fond odkoupí všechny podílové
listy, o jejichž odkoupení podali podílníci žádost v období od posledního termínu
pro odkoupení. Při odkoupení se postupuje podle § 12.
ČÁST TŘETÍ
INVESTIČNÍ SPOLEČNOST
Základní ustanovení
§ 14
(1) Investiční společnost je právnická osoba, jejímž předmětem podnikání
je kolektivní investování spočívající
a) ve vytváření a obhospodařování podílových fondů, nebo
b) v obhospodařování investičních fondů na základě smlouvy o obhospodařování
(§ 17).
(2) K činnosti investiční společnosti je třeba povolení České národní banky
.
(3) Obchodní firma investiční společnosti obsahuje označení "investiční
společnost".
(4) Osoba, která nemá povolení k činnosti investiční společnosti, nesmí
používat označení "investiční společnost".
(5) Investiční společnost nesmí vydávat dluhopisy nebo jiné investiční
cenné papíry představující právo na splacení dlužné částky.
§ 15
(1) Investiční společnost může též obhospodařovat majetek v podílovém fondu
jiné investiční společnosti nebo majetek investičního fondu, který nemá uzavřenou
smlouvu o obhospodařování (§ 78).
(2) Investiční společnost může poskytovat jako službu pro jinou investiční
společnost nebo pro investiční fond, který nemá uzavřenou smlouvu o obhospodařování,
některou z činností, které jsou obvykle součástí obhospodařování majetku fondu kolektivního
investování; těmito činnostmi jsou zejména
a) vedení účetnictví fondu kolektivního investování,
b) zajišťování právních služeb pro fond kolektivního investování,
c) vyřizování dotazů a stížností podílníků nebo akcionářů fondu kolektivního
investování,
d) oceňování majetku a závazků fondu kolektivního investování a stanovování
aktuální hodnoty podílového listu nebo akcie fondu kolektivního investování,
e) zajišťování plnění daňových povinností fondu kolektivního investování,
f) vedení evidence podílových listů nebo akcií fondu kolektivního investování
a vedení seznamu podílníků nebo akcionářů fondu kolektivního investování,
g) rozdělování a vyplácení výnosů z majetku fondu kolektivního investování,
jestliže jsou vypláceny,
h) vydávání a odkupování podílových listů nebo akcií fondu kolektivního
investování,
i) uzavírání a vypořádání smluv o vydání nebo odkoupení podílových
listů nebo akcií fondu kolektivního investování,
j) vytváření a zabezpečení obchodní strategie fondu kolektivního investování,
k) nabízení podílových listů nebo akcií fondu kolektivního investování,
l) propagace služeb investiční společnosti a nabízených produktů.
(3) Investiční společnost může kromě kolektivního investování obhospodařovat
majetek zákazníka, je-li jeho součástí investiční nástroj, na základě volné úvahy
v rámci smluvního ujednání (portfolio management) a má-li tuto činnost uvedenou v
povolení ke své činnosti.
(4) Investiční společnost, která obhospodařuje majetek zákazníka, může,
má-li to uvedeno v povolení ke své činnosti,
a) uschovávat a spravovat včetně souvisejících služeb cenné papíry
vydávané fondem kolektivního investování, nebo
b) poskytovat investiční poradenství týkající se investičního nástroje.
(5) Investiční společnost nesmí uplatňovat žádné přirážky nebo srážky
uvedené ve statutu fondu kolektivního investování, který obhospodařuje, jestliže
cenné papíry vydávané tímto fondem kolektivního investování nakupuje do majetku nebo
prodává z majetku jiného fondu kolektivního investování, jehož
a) majetek nebo část majetku sama obhospodařuje, nebo
b) majetek nebo část majetku obhospodařuje jiná investiční společnost,
která je součástí konsolidačního celku, za který se vypracovává konsolidovaná účetní
závěrka.
(6) Investiční společnost obhospodařující majetek řídícího standardního
fondu nesmí vůči podřízenému standardnímu fondu nebo podřízenému zahraničnímu standardnímu
fondu uplatňovat žádné přirážky nebo srážky za nákup nebo prodej cenných papírů vydávaných
tímto řídícím standardním fondem.
(7) Činnost uvedenou v odstavci 1 může investiční společnost vykonávat
též ve vztahu k majetku zahraničního fondu kolektivního investování nebo majetku
v zahraničním fondu kolektivního investování. Činnosti uvedené v odstavci 2 může
investiční společnost vykonávat též pro zahraniční investiční společnost nebo zahraniční
fond kolektivního investování.
§ 16
Účtování o majetku v podílovém fondu
(1) Investiční společnost účtuje o stavu a pohybu majetku a jiných aktiv,
závazků a jiných pasiv, dále o nákladech a výnosech a o výsledku hospodaření s majetkem
v podílovém fondu odděleně od předmětu účetnictví svého a ostatních podílových fondů.
(2) Investiční společnost zajišťuje v souladu s účetními metodami podle zákona
upravujícího účetnictví účtování o předmětu účetnictví v účetních knihách vedených
odděleně pro jednotlivé podílové fondy, jejichž majetek obhospodařuje, tak, aby jí
to umožnilo sestavení účetní závěrky za každý podílový fond.
(3) Účetní závěrka podílového fondu musí být ověřena auditorem.
§ 16a
Schválení účetní závěrky fondu kolektivního investování, jehož majetek investiční
společnost obhospodařuje, jakož i rozhodnutí o rozdělení zisku nebo jiných výnosů
z majetku fondu kolektivního investování, náleží do působnosti statutárního orgánu
této investiční společnosti, stanoví-li tak statut takového fondu kolektivního investování.
Valná hromada investičního fondu, jehož majetek investiční společnost obhospodařuje,
o schválení účetní závěrky ani o rozdělení zisku nebo jiných výnosů z majetku investičního
fondu v takovém případě nerozhoduje.
§ 17
Smlouva o obhospodařování majetku investičního fondu
(1) Smlouvou o obhospodařování se investiční společnost zavazuje, že
bude obhospodařovat majetek investičního fondu, a to bez jeho pokynu, a investiční
fond se zavazuje zaplatit investiční společnosti za tuto činnost úplatu. Podstatnými
náležitostmi smlouvy o obhospodařování jsou
a) způsob stanovení a placení úplaty za poskytované služby,
b) ujednání, zda a za jakých podmínek může investiční společnost svěřit
obhospodařování majetku investičního fondu nebo výkon činností souvisejících s obhospodařováním
jeho majetku jiné osobě (§ 78),
c) souhlas investičního fondu s pravidly investiční společnosti pro provádění
obchodů za nejlepších podmínek [§ 75 odst. 1 písm. h)].
(2) Smlouva o obhospodařování se uzavírá na dobu neurčitou a výpovědní lhůta
je nejméně 6 měsíců. V případě, že investiční fond požádá o změnu statutu podle §
101b, výpovědní doba neskončí přede dnem nabytí právní moci rozhodnutí České národní
banky o této žádosti.
§ 18
Úplata za obhospodařování majetku fondu kolektivního investování
(1) Úplata za obhospodařování majetku fondu kolektivního investování
se stanoví
a) podílem z průměrné hodnoty vlastního kapitálu fondu kolektivního investování
nebo jeho části za účetní období,
b) podílem z hospodářského výsledku fondu kolektivního investování nebo
jeho části před zdaněním,
c) v závislosti na výkonnosti fondu kolektivního investování nad stanovený
ukazatel (benchmark), s nímž je výkonnost srovnávána,
d) v závislosti na meziročním růstu hodnoty vlastního kapitálu připadajícího
na 1 podílový list nebo 1 akcii fondu kolektivního investování,
e) kombinací způsobů podle písmen a), c) a d), nebo
f) jiným způsobem uvedeným ve statutu, pokud jde o speciální fond kvalifikovaných
investorů.
(2) Do nákladů fondu kolektivního investování se nezahrnují pokuty nebo jiné
majetkové sankce uložené investiční společnosti, náklady na propagaci a distribuci
cenných papírů vydávaných fondem kolektivního investování, administrativní náklady
a náklady na právní a poradenské služby spojené se splynutím nebo sloučením (§ 100
až 100u).
§ 19
Informační povinnosti investiční společnosti
(1) Investiční společnost informuje Českou národní banku o tom, že
a) založila právnickou osobu jako jediný zakladatel,
b) zřídila organizační složku, nebo
c) nabyla kvalifikovanou účast na právnické osobě.
(2) Investiční společnost, která má umístěnou organizační složku na území
státu, který není členským státem Evropské unie, informuje Českou národní banku o
opatření k nápravě nebo pokutě, která jí byla uložena orgánem dohledu tohoto státu,
s uvedením důvodu uložení tohoto opatření k nápravě nebo pokuty.
(3) Investiční společnost informuje Českou národní banku o
a) zrušení organizační složky, nebo
b) pozbytí kvalifikované účasti na právnické osobě.
ČÁST ČTVRTÁ
DEPOZITÁŘ FONDU KOLEKTIVNÍHO INVESTOVÁNÍ
§ 20
Základní ustanovení
(1) Depozitář fondu kolektivního investování (dále jen "depozitář") eviduje
majetek fondu kolektivního investování a kontroluje, zda fond kolektivního investování
nakládá s majetkem v souladu s tímto zákonem a statutem.
(2) Depozitářem může být pouze banka se sídlem na území České republiky (dále
jen "banka") nebo zahraniční banka, která má pobočku umístěnou na území České republiky
(dále jen "pobočka zahraniční banky"), které mají v bankovní licenci povolenou činnost
depozitáře.
(3) Depozitář vykonává svou činnost na základě písemné smlouvy o výkonu činnosti
depozitáře, kterou uzavírá s investiční společností nebo investičním fondem (dále
jen "depozitářská smlouva"). V případě standardního fondu se depozitářská smlouva
řídí právním řádem České republiky.
(4) V depozitářské smlouvě si depozitář a investiční společnost nebo investiční
fond sjednají podmínky pro plnění povinností depozitáře.
(5) Depozitářská smlouva se uzavírá na dobu neurčitou. Výpovědní lhůta je
6 měsíců.
(6) Závazek z depozitářské smlouvy zaniká též nabytím právní moci rozhodnutí,
jímž se
a) odnímá depozitáři bankovní licence, nebo
b) mění depozitáři bankovní licence tak, že je vyloučena nebo omezena
činnost depozitáře nebo činnost nezbytná pro výkon činnosti depozitáře.
(7) Depozitář neprodleně informuje Českou národní banku a fond kolektivního
investování o právní skutečnosti, jejímž důsledkem je zánik závazku z depozitářské
smlouvy.
(8) Jakmile závazek z depozitářské smlouvy zanikne, fond kolektivního
investování neprodleně
a) pozastaví nakládání se svým majetkem a vydávání svých akcií nebo vydávání
a odkupování podílových listů, s výjimkou úhrady závazků vzniklých před zánikem závazku
z depozitářské smlouvy a úhrady nezbytných provozních a mzdových výdajů, a to až
do doby nabytí účinnosti nové depozitářské smlouvy,
b) informaci o pozastavení nakládání s majetkem a vydávání akcií nebo
vydávání a odkupování podílových listů zašle České národní bance a uveřejní způsobem
umožňujícím dálkový přístup.
(9) Banka nebo pobočka zahraniční banky, které přestaly pro fond kolektivního
investování vykonávat činnost depozitáře, nesmí umožnit nakládání s peněžními prostředky
na účtu tohoto fondu; to neplatí pro úhradu závazků vzniklých před zánikem depozitářské
smlouvy a úhradu nezbytných provozních a mzdových výdajů, pro výplatu částek vlastníkům
cenných papírů vydávaných tímto fondem za odkoupené cenné papíry a pro výplatu podílu
vlastníkům cenných papírů vydávaných tímto fondem při zrušení fondu s likvidací.
(10) Banka nebo pobočka zahraniční banky, které přestaly pro fond kolektivního
investování vykonávat činnost depozitáře, vydá peněžní prostředky a majetek tohoto
fondu kolektivního investování, které má v úschově nebo v evidenci, pouze novému
depozitáři, likvidátorovi nebo insolvenčnímu správci investiční společnosti nebo
investičního fondu.
(11) Ujednání depozitářské smlouvy, která se vztahují na standardní fond
obhospodařovaný investiční společností, obsahují alespoň
a) vymezení jednotlivých činností depozitáře a investiční společnosti
a způsob zajištění jejich řádného provádění oběma stranami depozitářské smlouvy,
b) způsob komunikace mezi stranami depozitářské smlouvy, včetně zajištění
opatření na vedení záznamů o komunikaci a na ochranu citlivých a důvěrných informací,
c) podmínky svěření obhospodařování majetku (§ 78) nebo některé činnosti
depozitáře (§ 21) jiné osobě,
d) určení právního řádu, kterým se podle tohoto zákona řídí depozitářská
smlouva, a
e) způsoby změny nebo zániku závazku z depozitářské smlouvy.
(12) Obsahové požadavky na ujednání depozitářské smlouvy podle odstavce 11
stanoví prováděcí právní předpis.
§ 21
Činnost depozitáře
(1) Depozitář zejména
a) zajišťuje úschovu majetku fondu kolektivního investování nebo, pokud
to povaha věci vylučuje, kontroluje stav tohoto majetku,
b) eviduje pohyb veškerých peněžních prostředků fondu kolektivního investování,
c) kontroluje, zda akcie nebo podílové listy fondu kolektivního investování
jsou vydávány, rušeny a odkupovány v souladu s tímto zákonem a statutem fondu kolektivního
investování,
d) kontroluje, zda aktuální hodnota akcie nebo podílového listu fondu
kolektivního investování je vypočítána v souladu s tímto zákonem a statutem fondu
kolektivního investování,
e) provádí pokyny investičního fondu, investiční společnosti nebo jiné
osoby, která obhospodařuje majetek fondu kolektivního investování, které nejsou v
rozporu s tímto zákonem nebo statutem fondu kolektivního investování,
f) zajišťuje vypořádání obchodů s majetkem fondu kolektivního investování
v obvyklé lhůtě,
g) kontroluje, zda výnos z majetku fondu kolektivního investování je
používán v souladu s tímto zákonem a statutem fondu kolektivního investování,
h) kontroluje, zda majetek fondu kolektivního investování je nabýván
a zcizován v souladu s tímto zákonem a statutem fondu kolektivního investování,
i) kontroluje postup při oceňování majetku fondu kolektivního investování
v souladu s tímto zákonem a statutem fondu kolektivního investování,
j) kontroluje plnění podmínek účasti speciálního fondu nemovitostí v
nemovitostní společnosti (§ 53d).
(2) Za peněžní prostředky a investiční nástroje fondu kolektivního investování
svěřené depozitáři do úschovy nebo jiného opatrování podle odstavce 1 písm. a) se
neplatí příspěvek do Garančního fondu obchodníků s cennými papíry.
(3) Podrobnosti plnění povinností depozitáře uvedených v odstavci 1, případy,
kdy může depozitář vykonávat činnost podle odstavce 1 prostřednictvím jiné osoby
a způsob provádění oceňování majetku fondu kolektivního investování nebo výpočtu
aktuální hodnoty akcie nebo podílového listu fondu kolektivního investování (§ 78
odst. 2) stanoví prováděcí právní předpis.
(4) Speciální fond kvalifikovaných investorů může sjednat v depozitářské
smlouvě omezení nebo vyloučení kontroly podle odstavce 1 písm. d), e), g), h) a i),
pokud jsou podrobnosti těchto odchylek uvedeny ve statutu fondu.
§ 22
Povinnosti fondu kolektivního investování k depozitáři
(1) Fond kolektivního investování
a) požádá depozitáře o zřízení účtů, které potřebuje k evidenci veškerých
svých peněžních prostředků,
b) předá depozitáři svůj statut a další dokumenty, které depozitář potřebuje
k výkonu své činnosti,
c) ukládá získané peněžní prostředky neprodleně na účet u depozitáře
nebo na účet zřízený podle písmene e),
d) provádí veškeré platby a výběry nebo převody peněžních prostředků
prostřednictvím depozitáře nebo prostřednictvím účtu zřízeného podle písmene e),
e) může se souhlasem depozitáře zřídit účet u banky, pobočky zahraniční
banky nebo zahraniční banky, které mají sídlo ve státě vyžadujícím dodržování pravidel
obezřetnosti podle práva Evropské unie nebo pravidel, která Česká národní banka považuje
za rovnocenná, pokud je zajištěn souhlas depozitáře s nakládáním s peněžními prostředky
vedenými na tomto účtu a přehled depozitáře o pohybech těchto peněžních prostředků,
f) svěřuje veškerý svůj majetek depozitáři do úschovy a v případě, kdy
to povaha věci vylučuje, umožňuje depozitáři kontrolovat stav majetku podle § 21
odst. 1 písm. a),
g) předkládá depozitáři podklady potřebné k evidenci svého majetku způsobem
stanoveným v depozitářské smlouvě nebo na žádost depozitáře,
h) informuje depozitáře o zamýšleném nabytí nebo zcizení movité věci
s výjimkou cenných papírů, účasti v nemovitostní společnosti nebo nemovité věci pro
účely kolektivního investování ve lhůtě stanovené depozitářskou smlouvou a předkládá
depozitáři návrh příslušné smlouvy před jejím uzavřením,
i) předkládá depozitáři ocenění movité věci s výjimkou cenných papírů,
účasti v nemovitostní společnosti nebo nemovité věci, které hodlá nabýt do svého
majetku za účelem kolektivního investování, a to před uzavřením příslušné smlouvy,
j) předkládá depozitáři smlouvu o nabytí movité věci s výjimkou cenných
papírů, účasti v nemovitostní společnosti nebo nemovité věci do svého majetku za
účelem kolektivního investování, a to bez zbytečného odkladu po uzavření příslušné
smlouvy,
k) předkládá depozitáři ocenění movité věci s výjimkou cenných papírů,
účasti v nemovitostní společnosti nebo nemovité věci ve svém majetku, které nabyl
do svého majetku za účelem kolektivního investování,
l) umožňuje depozitáři řádné plnění jeho kontrolních povinností,
m) prokáže depozitáři na jeho žádost splnění zákonem a statutem stanovených
podmínek pro kolektivní investování.
(2) Všechny fondy kolektivního investování obhospodařované stejnou investiční
společností musejí mít stejného depozitáře; to neplatí pro speciální fond kvalifikovaných
investorů, speciální fond nemovitostí, podílový fond jiné investiční společnosti
a investiční fond.
§ 23
Pravidla jednání depozitáře
(1) Jestliže depozitář při své činnosti zjistí skutečnost nasvědčující tomu,
že investiční společnost nebo investiční fond porušily tento zákon, statut, depozitářskou
smlouvu nebo smlouvu o obhospodařování, neprodleně projedná toto zjištění s investiční
společností nebo investičním fondem, pokud tím nehrozí nebezpečí z prodlení.
(2) Pokud depozitář na základě projednání podle odstavce 1 nebo bez tohoto
projednání v případě nebezpečí z prodlení dospěje k názoru, že investiční společnost
nebo investiční fond porušily tento zákon, statut, depozitářskou smlouvu nebo smlouvu
o obhospodařování, oznámí tuto skutečnost neprodleně České národní bance.
(3) Pokud depozitář při své činnosti zjistí skutečnost, která může významně
ovlivnit hodnotu akcií nebo podílových listů fondu kolektivního investování nebo
která může vést k podstatnému zhoršení hospodářské situace fondu kolektivního investování,
oznámí tuto skutečnost neprodleně České národní bance.
(4) Pokud investiční společnost nebo investiční fond na žádost depozitáře
neprokáží splnění zákonem a statutem stanovených podmínek pro provedení investice,
depozitář pokyn neprovede.
(5) Pokud depozitář při své činnosti zjistí skutečnost nasvědčující tomu,
že pokyn investiční společnosti nebo investičního fondu odporuje tomuto zákonu, statutu,
depozitářské smlouvě nebo smlouvě o obhospodařování, depozitář jeho provedení pozastaví
na dobu nejdéle 3 pracovních dnů a důvody pozastavení projedná neprodleně s investiční
společností nebo investičním fondem.
(6) Pokud na základě projednání podle odstavce 5 depozitář dospěje k názoru,
že investiční společnost nebo investiční fond svým pokynem porušily významně tento
zákon, statut, depozitářskou smlouvu nebo smlouvu o obhospodařování, pokyn neprovede
a tuto skutečnost oznámí neprodleně České národní bance. Jednání, která jsou důvodem
neprovedení pokynu, stanoví prováděcí právní předpis.
(7) Pokud má depozitář důvodné podezření na možné poškození zájmů akcionářů
nebo podílníků fondu kolektivního investování, požádá nejdéle na dobu 3 pracovních
dnů
a) centrálního depozitáře nebo osobu oprávněnou vést evidenci navazující
na centrální evidenci cenných papírů vedenou centrálním depozitářem, osobu oprávněnou
vést samostatnou evidenci investičních nástrojů nebo osobu oprávněnou vést evidenci
navazující na samostatnou evidenci investičních nástrojů, o pozastavení výkonu práva
účastníka operace, která může poškodit zájmy akcionářů nebo podílníků fondu kolektivního
investování, nakládat s cennými papíry vedenými na účtu tohoto účastníka,
b) osobu provádějící vypořádání obchodů s cennými papíry o pozastavení
vypořádání obchodu, který může poškodit zájmy akcionářů nebo podílníků fondu kolektivního
investování.
(8) Kopii žádosti podle odstavce 7 depozitář zašle České národní bance.
(9) Žádosti podle odstavce 7 musejí uvedené osoby vyhovět.
(10) Česká národní banka do 3 pracovních dnů ode dne, kdy obdržela kopii
žádosti podle odstavce 8, pozastavení zruší nebo rozhodne o předběžném opatření.
(11) Depozitář při své činnosti jedná s odbornou péčí a výhradně v zájmu
akcionářů nebo podílníků fondu kolektivního investování.
(12) Depozitář odpovídá investiční společnosti a akcionářům nebo podílníkům
fondu kolektivního investování za škodu způsobenou porušením povinnosti depozitáře,
a to podle obchodního zákoníku. Tato odpovědnost depozitáře není dotčena ani tehdy,
provádí-li činnost prostřednictvím jiné osoby. Odpovědnost investiční společnosti
za škodu vzniklou při obhospodařování majetku v podílovém fondu nebo odpovědnost
investičního fondu za škodu vzniklou při obhospodařování jeho majetku tím není dotčena.
§ 23a
(1) Depozitář řídícího standardního fondu bez zbytečného odkladu informuje
o každém pochybení řídícího standardního fondu, které zjistí, a o každé situaci týkající
se řídícího standardního fondu, která by mohla mít negativní vliv na obhospodařování
majetku v podřízeném standardním fondu nebo zahraničním podřízeném standardním fondu,
a) tento podřízený standardní fond nebo zahraniční podřízený standardní
fond, popřípadě také investiční společnost obhospodařující tento podřízený standardní
fond nebo zahraniční podřízený standardní fond,
b) depozitáře tohoto podřízeného standardního fondu nebo zahraničního
podřízeného standardního fondu a
c) Českou národní banku a popřípadě orgán dohledu tohoto zahraničního
podřízeného standardního fondu.
(2) Druhy pochybení podle odstavce 1 stanoví prováděcí právní předpis.
ČÁST PÁTÁ
KOLEKTIVNÍ INVESTOVÁNÍ STANDARDNÍHO FONDU
HLAVA I
ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
§ 24
(1) Standardní fond shromažďuje peněžní prostředky od veřejnosti a může
mít formu pouze otevřeného podílového fondu.
(2) Standardní fond nemusí shromažďovat peněžní prostředky od veřejnosti,
pokud do jím vydávaných podílových listů investují alespoň 2 standardní fondy nebo
zahraniční standardní fondy více než 85 % svého majetku.
(3) Standardní fond
a) investuje shromážděné peněžní prostředky do majetku uvedeného v
§ 26 při dodržení zásad rozložení rizika spojeného s investováním podle tohoto zákona,
b) odkupuje podílové listy na žádost podílníka s použitím svého majetku;
jednání standardního fondu, kterým se zajišťuje, aby se kurz nebo cena podílového
listu tohoto fondu na regulovaném trhu významně nelišila od aktuální hodnoty, se
považuje za rovnocenné odkupování podílových listů.
HLAVA II
ZPŮSOB INVESTOVÁNÍ STANDARDNÍHO FONDU
§ 26
Skladba majetku
(1) Standardní fond investuje pouze do likvidních
a) investičních cenných papírů a nástrojů peněžního trhu, které jsou
přijaty k obchodování
1. na evropském regulovaném trhu nebo v mnohostranném obchodním
systému provozovatele se sídlem v členském státě Evropské unie, nebo
2. na trhu obdobném regulovanému trhu se sídlem ve státě, který
není členským státem Evropské unie, nebo se s nimi obchoduje na trhu obdobném regulovanému
trhu se sídlem ve státě, který není členským státem Evropské unie, jestliže tyto
trhy jsou uvedeny v seznamu zahraničních trhů obdobných regulovanému trhu se sídlem
ve státě, který není členským státem Evropské unie, vedeném Českou národní bankou,
b) investičních cenných papírů z nové emise, jestliže
1. podmínky emise obsahují závazek, že bude podána žádost
o přijetí k obchodování na trzích uvedených v písmeni a) a jestliže tyto trhy jsou
uvedeny v seznamu zahraničních trhů obdobných regulovanému trhu se sídlem ve státě,
který není členským státem Evropské unie, vedeném Českou národní bankou a
2. žádost
o jejich přijetí k obchodování na trzích uvedených v písmeni a) bude podána tak,
aby tento cenný papír byl přijat k obchodování do 1 roku ode dne, ke kterému bylo
ukončeno jeho vydávání,
c) cenných papírů vydávaných standardním fondem, pokud podle statutu
tohoto standardního fondu může být investováno nejvýše 10 % hodnoty jeho majetku
do cenných papírů vydávaných standardním fondem nebo cenných papírů vydávaných speciálním
fondem, který splňuje podmínky uvedené v písmeni d) bodech 1 až 3 a investuje do
stejných druhů majetku jako standardní fond, rozkládá riziko spojené s investováním,
odkupuje cenné papíry, které vydal, nebo zajišťuje, že se kurz nebo cena těchto cenných
papírů na regulovaném trhu významně neliší od jejich aktuální hodnoty,
d) cenných papírů vydávaných speciálním fondem, který investuje do
stejných druhů majetku jako standardní fond, rozkládá riziko spojené s investováním
a odkupuje cenné papíry, které vydal, nebo zajišťuje, že se kurz nebo cena těchto
cenných papírů na regulovaném trhu významně neliší od jejich aktuální hodnoty, za
předpokladu, že
1. má povolení orgánu dohledu státu, ve kterém má sídlo, a podléhá
dohledu, který Česká národní banka považuje za rovnocenný dohledu členského státu
Evropské unie, a je zajištěna spolupráce mezi Českou národní bankou a tímto orgánem
dohledu,
2. ochrana vlastníků cenných papírů vydávaných tímto speciálním
fondem je rovnocenná ochraně poskytované vlastníkům cenných papírů vydávaných standardním
fondem; tento speciální fond musí zejména dodržovat ustanovení o zákazu vypůjčování,
půjčování a prodeji majetku (§ 33 až 35) a jeho majetek je účetně oddělen ve smyslu
§ 16 odst. 1,
3. vypracovává a uveřejňuje pololetní zprávu a výroční zprávu obdobně
jako standardní fond,
4. jeho statut umožňuje investovat nejvýše 10 % hodnoty jeho majetku
do cenných papírů vydávaných standardním fondem a cenných papírů vydávaných speciálním
fondem, který splňuje podmínky uvedené v bodech 1 až 3 a investuje do stejných druhů
majetku jako standardní fond, rozkládá riziko spojené s investováním, odkupuje cenné
papíry, které vydal, nebo zajišťuje, že se kurz nebo cena těchto cenných papírů na
regulovaném trhu významně neliší od jejich aktuální hodnoty,
e) vkladů, se kterými je možno volně nakládat, nebo termínovaných vkladů
se lhůtou splatnosti nejdéle 1 rok u banky nebo zahraniční banky, která má sídlo
ve státě, který vyžaduje dodržování pravidel obezřetnosti podle práva Evropské unie
nebo pravidel, která Česká národní banka považuje za rovnocenná,
f) finančních derivátů včetně rovnocenných nástrojů, s nimiž je spojeno
právo na vypořádání v penězích, přijatých k obchodování na trzích uvedených v písmeni
a),
g) finančních derivátů nepřijatých k obchodování na trzích uvedených
v písmeni a), za předpokladu, že
1. podkladovým aktivem těchto derivátů jsou nástroje
uvedené v písmenech a) až i), finanční indexy, úrokové sazby, měnové kurzy nebo měny,
které může standardní fond podle statutu nabývat do svého majetku,
2. druhou smluvní stranou obchodu je instituce, která
podléhá dohledu a náleží k některé z kategorií institucí schválených Českou národní
bankou a uvedených v seznamu České národní banky,
3. tyto deriváty jsou denně oceňovány spolehlivým
a ověřitelným způsobem a standardní fond má možnost je kdykoliv zpeněžit nebo uzavřít
za částku, které lze dosáhnout mezi informovanými stranami za obvyklých tržních podmínek,
h) nástrojů peněžního trhu jiných než uvedených v písmeni a), za
předpokladu, že regulace jejich emise nebo emitenta zabezpečuje ochranu investorů
nebo úspor a že
1. byly vydány nebo zaručeny centrální, regionální nebo místní správní
jednotkou členského státu Evropské unie, centrální bankou některého členského státu
Evropské unie, Evropskou centrální bankou, Evropskou unií, Evropskou investiční bankou,
státem nebo členem federálního státu, které nejsou členskými státy Evropské unie,
nebo mezinárodní organizací, jejímž členem je jeden nebo více členských států Evropské
unie,
2. byly vydány emitentem, jehož cenné papíry jsou přijaté k obchodování na
trzích uvedených v písmeni a),
3. byly vydány nebo zaručeny osobou, která podléhá dohledu orgánu dohledu
členského státu Evropské unie, nebo osobou, která podle posouzení České národní banky
podléhá obdobnému dohledu, nebo
4. byly vydány emitentem, který patří
k některé z kategorií emitentů schválených Českou národní bankou a uvedených v seznamu
České národní banky, za předpokladu, že osoba, která do nich investuje, požívá obdobnou
ochranu jako osoba investující do nástroje peněžního trhu uvedeného v bodě 1, 2 nebo
3, jestliže emitentem je společnost, jejíž vlastní kapitál odpovídá hodnotě alespoň
10 000 000 EUR, která uveřejňuje účetní závěrku, která je sestavena podle zákona
upravujícího účetnictví, a která je součástí skupiny společností, z nichž alespoň
jedna je emitentem akcií přijatých k obchodování na evropském regulovaném trhu, a
která zajišťuje financování této skupiny nebo prostřednictvím emise cenných papírů
zajišťuje financování společností, smluvních vztahů nebo obdobných struktur zřízených
za účelem sekuritizace, které využívají bankovní službu či produkt zajištěné finanční
institucí, která je osobou uvedenou v bodě 3,
i) investičních cenných papírů, které nesplňují podmínky podle písmen
a) nebo b), a nástrojů peněžního trhu, které nesplňují podmínky podle písmen a) a
h), a to až do výše 10 % hodnoty majetku standardního fondu.
(2) Standardní fond nesmí mít v majetku drahé kovy, certifikáty, které
je zastupují, ani jiné deriváty než finanční deriváty.
(3) Prováděcí právní předpis stanoví požadavky na kvalitativní kritéria
investičních cenných papírů a nástrojů peněžního trhu, do kterých může investovat
standardní fond podle odstavce 1 a podřízený standardní fond.
Rozložení a omezení rizika spojeného s investováním
§ 27
(1) Standardní fond musí
a) používat postupy, které mu umožňují kdykoliv sledovat míru rizika
pozic a jejich vliv na celkové riziko spojené s investováním,
b) používat postupy pro přesné a objektivní hodnocení rizika spojeného
s investováním do finančních derivátů podle § 26 odst. 1 písm. g),
c) informovat Českou národní banku o druzích finančních derivátů,
do nichž investoval, a o rizikách spojených s těmito investicemi, kvantitativních
omezeních a metodách, které byly zvoleny pro hodnocení rizik spojených s operacemi
využívajícími tyto finanční deriváty.
(2) Standardní fond může používat techniky a nástroje vztahující se k
investičním cenným papírům a nástrojům peněžního trhu za předpokladu, že slouží k
efektivnímu obhospodařování jeho majetku.
(3) Používáním technik a nástrojů podle odstavce 2 se standardní fond
nesmí odchýlit od způsobu investování uvedeného ve statutu.
(4) Standardní fond musí zajistit, aby otevřené pozice vztahující se
k finančním derivátům nepřesáhly jeho vlastní kapitál.
(5) Pro účely výpočtu limitů podle § 28 se vezmou v úvahu podkladová
aktiva finančních derivátů; to neplatí pro podkladová aktiva, jako jsou finanční
indexy nebo finanční kvantitativně vyjádřené ukazatele, za předpokladu dodržení pravidel
stanovených prováděcím právním předpisem podle odstavce 8.
(6) Rizika spojená s investováním podle odstavců 4 a 5 se vypočtou s
ohledem na současnou hodnotu podkladových aktiv, na riziko spojené s druhou smluvní
stranou, na předpokládané budoucí pohyby trhu a na dobu, ve které musejí být pozice
uzavřeny.
(7) Pokud investiční cenný papír nebo nástroj peněžního trhu obsahuje
derivát, standardní fond tento derivát zohlední při sledování míry rizika spojeného
s investováním. Při nabývání takových investičních cenných papírů a nástrojů peněžního
trhu standardní fond dodržuje pravidla pro nabývání derivátů stanovená prováděcím
právním předpisem podle odstavce 8.
(8) Prováděcí právní předpis stanoví
a) druhy, limity, způsob používání a požadavky na kvalitativní kritéria
technik a nástrojů, které může standardní fond používat k efektivnímu obhospodařování
majetku,
b) postup pro vyhodnocování míry rizika spojeného s investováním
a způsob, periodicitu a lhůty plnění informační povinnosti o
1. druzích finančních derivátů nepřijatých k obchodování na trzích
uvedených v § 26 odst. 1 písm. a), které má standardní fond v majetku, a rizicích
s nimi spojenými,
2. kvantitativních omezeních a metodách, které byly zvoleny pro
hodnocení rizik spojených s operacemi využívajícími tyto finanční deriváty,
c) požadavky na kvalitativní kritéria investičního cenného papíru
nebo nástroje peněžního trhu obsahujícího derivát, do kterého může standardní fond
investovat.
§ 28
(1) Investiční cenné papíry a nástroje peněžního trhu vydané jedním emitentem
mohou tvořit nejvýše 5 % hodnoty majetku standardního fondu, nestanoví-li tento zákon
jinak.
(2) Standardní fond může, pokud to má uvedeno ve statutu, limit podle
odstavce 1 zvýšit a investovat
a) do investičních cenných papírů a nástrojů peněžního trhu vydaných
jedním emitentem až 10 % hodnoty svého majetku, jestliže součet investic, u nichž
standardní fond využil tuto výjimku, nepřekročí 40 % hodnoty jeho majetku,
b) do investičních cenných papírů a nástrojů peněžního trhu vydaných
jedním emitentem až 35 % hodnoty svého majetku, jestliže tyto cenné papíry vydal
nebo za ně převzal záruku členský stát Evropské unie, regionální nebo místní správní
jednotka členského státu Evropské unie, stát, který není členským státem Evropské
unie, nebo mezinárodní organizace, jejímž členem je jeden nebo více členských států
Evropské unie,
c) do dluhopisů nebo obdobných cenných papírů představujících právo
na splacení dlužné částky vydaných jednou bankou nebo zahraniční bankou, které mají
sídlo v členském státě Evropské unie a podléhá dohledu tohoto státu chránícímu zájmy
vlastníků dluhopisů, až 25 % hodnoty svého majetku; tuto výjimku může standardní
fond využít, jestliže peněžní prostředky získané emisí těchto dluhopisů jsou investovány
do takových druhů majetku, které do doby splatnosti dluhopisů kryjí závazky emitenta
spojené s jejich emisí, a které mohou být v případě platební neschopnosti emitenta
přednostně použity k vyplacení jistiny dluhopisu a úroku; součet investic, u nichž
standardní fond tuto výjimku využil, nesmí překročit 80 % hodnoty jeho majetku.
(3) Investice podle odstavce 2 písm. b) a c) se nezahrnují do limitu
40 % podle odstavce 2 písm. a).
(4) Vklady u jedné banky nebo zahraniční banky, která splňuje podmínky
uvedené v § 26 odst. 1 písm. e) nesmějí tvořit více než 20 % hodnoty majetku standardního
fondu.
(5) Riziko spojené s druhou smluvní stranou při operacích s finančními
deriváty podle § 26 odst. 1 písm. g) nesmí překročit
a) 10 % hodnoty majetku standardního fondu, jestliže druhou smluvní
stranou je banka nebo zahraniční banka, která má sídlo ve státě, který vyžaduje dodržování
pravidel obezřetnosti podle práva Evropské unie nebo pravidel, která Česká národní
banka považuje za rovnocenná, nebo
b) 5 % hodnoty majetku standardního fondu, jestliže druhou smluvní
stranou je jiná osoba než banka nebo zahraniční banka podle písmena a).
(6) Součet investic do investičních cenných papírů nebo nástrojů peněžního
trhu vydaných jedním emitentem, vkladu u tohoto emitenta a rizika spojeného s tímto
emitentem jako druhou smluvní stranou při operacích s finančními deriváty podle §
26 odst. 1 písm. g) nesmí překročit 20 % hodnoty majetku standardního fondu. Tím
nejsou dotčena ustanovení odstavce 2 písm. b) a c).
(7) Limity stanovené v odstavcích 1 až 6 nelze sčítat a investice týkající
se jednoho emitenta nesmějí překročit 35 % hodnoty majetku standardního fondu.
(8) Pro účely výpočtu limitů podle odstavců 1 až 7 se emitenti patřící
do skupiny, za kterou se vypracovává konsolidovaná účetní závěrka, považují za jednoho
emitenta. V případě investic do investičních cenných papírů a nástrojů peněžního
trhu vydaných skupinou emitentů, za kterou se vypracovává konsolidovaná účetní závěrka,
může být limit podle odstavce 2 písm. a) zvýšen až na 20 %.
(9) Akcie nebo obdobné cenné papíry představující podíl na společnosti
a dluhopisy nebo obdobné cenné papíry představující právo na splacení dlužné částky
vydané jedním emitentem mohou tvořit až 20 % hodnoty majetku standardního fondu,
který podle statutu kopíruje složení indexu akcií nebo dluhopisů uznaného Českou
národní bankou na základě toho, že tento index je
a) tvořen dostatečným počtem emitentů akcií a nebo dluhopisů,
b) dostatečně reprezentativní pro trh, který jej používá,
c) uveřejňován způsobem, jakým jsou uveřejňovány kurzy akcií nebo
dluhopisů, které index tvoří.
(10) Standardní fond může zvýšit limit uvedený v odstavci 9 až na 35
%, pokud mu to umožňuje statut a jestliže je to odůvodněno výjimečnými podmínkami
trhu, na kterém obchodování s cennými papíry uvedenými v odstavci 9 převažuje. Zvýšení
limitu je možné pouze pro cenné papíry vydané jedním emitentem.
(11) Požadavky na kvalitativní kritéria podmínek, za kterých standardní
fond kopíruje složení indexu akcií anebo dluhopisů uznaného Českou národní bankou
podle odstavce 9, stanoví prováděcí právní předpis.
§ 29
(1) Standardní fond může, pokud to má uvedeno ve statutu, investovat
až 100 % hodnoty svého majetku do investičních cenných papírů a nástrojů peněžního
trhu, které vydal nebo za které převzal záruku členský stát Evropské unie, regionální
nebo místní správní jednotka členského státu Evropské unie, stát, který není členským
státem Evropské unie nebo mezinárodní organizace, jejímž členem je jeden nebo více
členských států Evropské unie. Česká národní banka povolí tuto výjimku, jestliže
pokládá ochranu akcionářů nebo podílníků tohoto standardního fondu za rovnocennou
ochraně akcionářů nebo podílníků standardního fondu dodržujícího limity podle § 28.
Standardní fond, kterému Česká národní banka povolila tuto výjimku, musí mít v majetku
cenné papíry nejméně 6 různých emisí, přičemž cenné papíry z jedné emise nesmí tvořit
více než 30 % hodnoty majetku tohoto standardního fondu.
(2) Standardní fond, kterému byla povolena výjimka podle odstavce 1,
ve statutu a v propagačních sděleních výrazně a srozumitelně uvede, jakou výjimku
mu Česká národní banka udělila, včetně uvedení státu, regionální nebo místní správní
jednotky nebo mezinárodní organizace, které vydaly cenné papíry nebo převzaly záruku
za cenné papíry, které mohou tvořit více než 35 % hodnoty majetku tohoto standardního
fondu.
§ 30
(1) Standardní fond může investovat až 20 % hodnoty svého majetku do
cenných papírů vydávaných jedním standardním fondem nebo jedním speciálním fondem.
(2) Investice do cenných papírů vydávaných speciálními fondy nesmějí
přesáhnout celkem 30 % hodnoty majetku investujícího standardního fondu.
§ 30a
(1) Standardní fond může jako podřízený standardní fond investovat
až 100 % svého majetku do cenných papírů vydávaných jedním řídícím standardním fondem,
pokud
a) to má uvedeno ve statutu,
b) tato investice dosahuje alespoň 85 % hodnoty jeho majetku,
c) se dohodl s řídícím standardním fondem na skutečnostech podle
§ 35b,
d) je zajištěna spolupráce mezi jeho depozitářem a depozitářem řídícího
standardního fondu za účelem řádného plnění povinností obou depozitářů; to se nevyžaduje,
mají-li oba fondy stejného depozitáře,
e) je zajištěna spolupráce mezi jeho auditorem a auditorem řídícího
standardního fondu za účelem řádného plnění povinností obou auditorů; to se nevyžaduje,
mají-li oba fondy stejného auditora, a
f) řídící standardní fond není podřízeným standardním fondem a ani
neinvestuje do cenných papírů vydávaných podřízenými standardními fondy.
(2) Dohoda o spolupráci podle odstavce 1 písm. d) a e) se řídí právním
řádem státu, jehož právním řádem se řídí dohoda mezi podřízeným standardním fondem
a řídícím standardním fondem (§ 35b odst. 1). Pokud pravidla jednání mezi podřízeným
standardním fondem a řídícím standardním fondem upravuje vnitřní předpis investiční
společnosti (§ 35b odst. 2), depozitáři a auditoři podřízeného standardního fondu
a řídícího standardního fondu v dohodě o spolupráci podle odstavce 1 písm. d) a e)
určí, zda se tato dohoda řídí právním řádem domovského státu podřízeného standardního
fondu nebo řídícího standardního fondu.
(3) Majetek, který podřízený standardní fond neinvestuje do cenných papírů
vydávaných řídícím standardním fondem, může investovat pouze do majetkových hodnot
uvedených v § 26 odst. 1 písm. e) a za účelem efektivního obhospodařování majetku
také do majetkových hodnot uvedených v § 26 odst. 1 písm. f) a g).
(4) Prováděcí právní předpis stanoví kvalitativní požadavky na spolupráci
depozitářů podle odstavce 1 písm. d) a auditorů podle odstavce 1 písm. e).
§ 31
(1) Investiční společnost může do svého majetku a majetku obhospodařovaných
standardních fondů nabýt celkem akcie nebo obdobné cenné papíry představující podíl
na společnosti, s nimiž je spojen nejvýše 5% podíl na základním kapitálu nebo hlasovacích
právech jejich emitenta.
(2) Standardní fond, který má ve svém majetku akcie nebo obdobné cenné
papíry představující podíl na společnosti, jejichž emitent má sídlo v jiném členském
státě Evropské unie, dodržuje omezení pro nabývání významného vlivu na řízení emitenta
stanovená právními předpisy tohoto členského státu.
(3) Standardní fond nesmí do svého majetku nabýt
a) více než 10 % z celkové jmenovité hodnoty nebo z celkového počtu
akcií nebo obdobných cenných papírů představujících podíl na společnosti, které vydal
jeden emitent a s nimiž nejsou spojena hlasovací práva,
b) více než 10 % z celkové jmenovité hodnoty dluhopisů nebo obdobných
cenných papírů představujících právo na splacení dlužné částky, které vydal jeden
emitent,
c) více než 25 % z celkové jmenovité hodnoty nebo celkového počtu
cenných papírů vydaných jedním standardním fondem nebo vydaných jedním speciálním
fondem,
d) více než 10 % z celkové jmenovité hodnoty nebo celkového počtu
nástrojů peněžního trhu vydaných jedním emitentem.
(4) Limity podle odstavce 3 písm. b) až d) nemusejí být dodrženy při
nabytí cenných papírů do majetku standardního fondu, jestliže v této době nelze zjistit
jejich celkovou jmenovitou hodnotu nebo celkový počet, a to po dobu nezbytně nutnou.
(5) Ustanovení odstavců 1 až 3 nemusejí být dodržena, jde-li o
a) investiční cenné papíry nebo nástroje peněžního trhu, které vydal
nebo za které převzal záruku členský stát Evropské unie nebo jeho regionální nebo
místní správní jednotka,
b) investiční cenné papíry nebo nástroje peněžního trhu, které vydal
nebo za které převzal záruku stát, který není členským státem Evropské unie, nebo
c) investiční cenné papíry nebo nástroje peněžního trhu vydané mezinárodními
organizacemi, jejichž členem je alespoň jeden členský stát Evropské unie.
§ 32
(1) Standardní fond nemusí dodržet skladbu svého majetku podle § 26 až
31 při uplatňování přednostního práva na upisování investičních cenných papírů a
nástrojů peněžního trhu, které má ve svém majetku.
(2) Česká národní banka může schválit statut, který umožňuje, aby se
standardní fond při dodržení principu rozložení rizika spojeného s investováním odchýlil
od omezení stanovených v § 28 až 30a na dobu nejdéle 6 měsíců ode dne nabytí právní
moci rozhodnutí o udělení povolení k vytvoření podílového fondu nebo schválení změny
statutu (§ 84a odst. 7).
(3) Pokud standardní fond nedodrží skladbu svého majetku podle § 26 až
31 z důvodů, které nemůže ovlivnit, nebo v důsledku uplatnění přednostního práva
na upisování investičních cenných papírů nebo nástrojů peněžního trhu, které má ve
svém majetku, musí s přihlédnutím k zájmům svých podílníků zajistit bez zbytečného
odkladu soulad skladby svého majetku s § 26 až 31.
§ 33
Standardní fond může přijmout úvěr nebo půjčku se splatností nejdéle
6 měsíců. Souhrn všech přijatých úvěrů a půjček nesmí překročit 10 % hodnoty majetku
fondu. Tím není dotčen limit podle § 27 odst. 4.
§ 34
(1) Majetek standardního fondu nesmí být použit k poskytnutí půjčky,
úvěru, daru, zajištění závazku třetí osoby nebo k úhradě závazku, který nesouvisí
s jeho obhospodařováním. Tímto ustanovením nejsou dotčena ustanovení § 26 a 27.
(2) Standardní fond může nabývat investiční cenné papíry, cenné papíry
vydávané jiným fondem kolektivního investování, finanční deriváty a nástroje peněžního
trhu podle § 26 odst. 1 písm. b) a h), i když nebyly plně splaceny.
HLAVA III
ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ TÝKAJÍCÍ SE ŘÍDÍCÍHO STANDARDNÍHO FONDU A PODŘÍZENÉHO
STANDARDNÍHO FONDU
§ 35a
(1) Podřízený standardní fond, kterému Česká národní banka schválila
změnu statutu (§ 84a odst. 7), uveřejní oznámení, které obsahuje
a) prohlášení o tom, že standardnímu fondu byla schválena změna statutu
(§ 84a odst. 7),
b) informaci, kde lze nalézt aktualizované sdělení klíčových informací
tohoto fondu a aktualizované sdělení klíčových informací řídícího standardního fondu,
c) den, ke kterému předpokládá překročení limitu podle § 30 odst. 1,
a
d) informaci o právu na odkoupení podílového listu za částku podle
odstavce 2 a lhůtu, po kterou jej lze uplatnit.
(2) Informace uvedené v oznámení podle odstavce 1 současně s jejich uveřejněním
poskytne podřízený standardní fond rovněž podílníkům.
(3) Uveřejněním oznámení podle odstavce 1 vzniká podílníkům tohoto standardního
fondu právo na odkoupení podílového listu bez srážky; srazit však lze částku odpovídající
účelně vynaloženým nákladům spojeným s odkoupením podílového listu.
(4) Uplynutím 30 dnů od uveřejnění oznámení podle odstavce 1
a) zaniká právo na odkoupení podle odstavce 3; podřízený standardní
fond může stanovit lhůtu delší, v takovém případě zaniká právo na odkoupení uplynutím
této lhůty, a
b) podřízený standardní fond může začít investovat více než 20 % hodnoty
svého majetku do cenných papírů vydávaných řídícím standardním fondem.
(5) Řídící standardní fond může podřízenému standardnímu fondu, pokud se
na tom dohodnou, vydávat podílové listy směnou za investiční nástroje, které má podřízený
standardní fond ve svém majetku, a odkupovat tyto jím vydávané podílové listy od
podřízeného standardního fondu směnou za investiční nástroje, které má ve svém majetku.
(6) Způsob, jakým mají být podílníkům poskytnuty informace podle odstavce
1, stanoví prováděcí právní předpis.
§ 35b
(1) Podřízený standardní fond a řídící standardní fond se dohodnou na pravidlech
jednání mezi nimi.
(2) Dohoda podle odstavce 1 se nevyžaduje, jsou-li oba standardní fondy
obhospodařovány stejnou investiční společností. V takovém případě postačí, pokud
pravidla jednání mezi nimi upraví vnitřní předpis této investiční společnosti.
(3) Je-li domovským státem podřízeného standardního fondu i řídícího standardního
fondu Česká republika, řídí se dohoda podle odstavce 1 právním řádem České republiky.V
jiných případech podřízený standardní fond a řídící standardní fond v dohodě podle
odstavce 1 určí, zda se tato dohoda řídí právním řádem domovského státu podřízeného
standardního fondu nebo řídícího standardního fondu.
(4) Investiční společnosti obhospodařující podřízený standardní fond na
vlastní náklady poskytne podílníkovi podřízeného standardního fondu kopii dohody
nebo vnitřního předpisu podle odstavců 1 a 2.
(5) Prováděcí právní předpis stanoví kvalitativní požadavky na dohodu podle
odstavce 1 a vnitřní předpis podle odstavce 2.
§ 35c
(1) Česká národní banka informuje podřízený standardní fond o
a) každém zjištěném porušení povinností řídícího standardního fondu,
b) každé pokutě, opatření k nápravě nebo jiném opatření podle tohoto
nebo jiného právního předpisu, které uložila řídícímu standardnímu fondu, investiční
společnosti, která obhospodařuje řídící standardní fond, depozitáři řídícího standardního
fondu, a to s uvedením důvodu uložení tohoto opatření nebo pokuty, a
c) každém kárném opatření, které auditorovi řídícího standardního fondu
udělila Komora auditorů České republiky.
(2) Česká národní banka informuje podřízený standardní fond také o tom,
že orgán dohledu jiného státu uložil osobě uvedené v odstavci 1 pokutu, opatření
k nápravě nebo jiné opatření, pokud se v souvislosti s výkonem dohledu nad finančním
trhem tuto informaci dozví, a to s uvedením důvodu uložení tohoto opatření nebo pokuty.
HLAVA IV
POSKYTOVÁNÍ SLUŽEB INVESTIČNÍ SPOLEČNOSTI V JINÉM ČLENSKÉM STÁTĚ EVROPSKÉ
UNIE
§ 36
(1) Investiční společnost, která hodlá poskytovat službu v hostitelském
státě prostřednictvím organizační složky, je povinna tuto skutečnost předem oznámit
České národní bance.
(2) Oznámení podle odstavce 1 obsahuje
a) hostitelský stát, ve kterém má být organizační složka umístěna,
b) plán obchodní činnosti obsahující zejména druhy a rozsah služeb,
které mají být v hostitelském státě poskytovány,
c) popis řídicího a kontrolního systému včetně organizačního uspořádání
organizační složky a, pokud investiční společnost hodlá v hostitelském státě obhospodařovat
zahraniční standardní fond, pravidla pro vyřizování stížností a reklamací investorů,
plnění informačních povinností a popis opatření přijatých pro zajištění výkonu práv
investorů v hostitelském státě,
d) adresu organizační složky, na které mohou být požadovány informace
a dokumenty,
e) údaje o vedoucím organizační složky.
(3) Jestliže Česká národní banka nemá námitky proti umístění organizační
složky investiční společnosti v hostitelském státě, je povinna sdělit do 2 měsíců
ode dne doručení oznámení podle odstavce 1 příslušnému orgánu dohledu hostitelského
státu údaje podle odstavce 2, v případě, že investiční společnost hodlá poskytovat
službu podle § 15 odst. 3 a 4 písm. a), informovat orgán dohledu hostitelského státu
též o podmínkách poskytování náhrad z Garančního fondu obchodníků s cennými papíry
a v případě, že investiční společnost hodlá vykonávat některou z činností, které
jsou obvykle součástí obhospodařování majetku fondu kolektivního investování, Česká
národní banka příslušný orgán hostitelského státu dále informuje o rozsahu povolení
investiční společnosti a o případných omezeních, která je investiční společnost povinna
při obhospodařování zahraničního standardního fondu dodržovat. O sdělení údajů podle
odstavce 2 orgánu dohledu hostitelského státu Česká národní banka bez zbytečného
odkladu informuje investiční společnost.
(4) Investiční společnost může začít poskytovat své služby v hostitelském
státě ode dne, kdy jí orgán dohledu hostitelského státu sdělí informační povinnosti,
nebo po uplynutí 2 měsíců ode dne, kdy orgán dohledu hostitelského státu obdrží od
České národní banky údaje podle odstavce 2.
(5) Jestliže Česká národní banka nepovažuje umístění organizační složky
investiční společnosti v hostitelském státě za vhodné z důvodu její organizační struktury
nebo finanční situace investiční společnosti ve vztahu k obchodnímu plánu organizační
složky, zašle do 2 měsíců ode dne doručení oznámení podle odstavce 1 investiční společnosti
rozhodnutí o tom, že odmítá sdělit orgánu dohledu hostitelského státu údaje podle
odstavce 2. Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
(6) Investiční společnost, která má organizační složku umístěnou na území
hostitelského státu, oznámí České národní bance a příslušnému orgánu dohledu hostitelského
státu každou změnu ve skutečnostech uvedených v odstavci 2 písm. b) až e) nejpozději
1 měsíc přede dnem jejího provedení; pokud investiční společnost nemůže tuto lhůtu
z objektivních důvodů dodržet, oznámí změnu bez zbytečného odkladu. Při posuzování
změn se použije odstavec 3 obdobně.
(7) Česká národní banka bez zbytečného odkladu informuje příslušný orgán
dohledu hostitelského státu, ve kterém investiční společnost obhospodařuje zahraniční
standardní fond, o tom, že investiční společnost hodlá svěřit obhospodařování majetku
zahraničního fondu kolektivního investování nebo některou činnost související s kolektivním
investováním jiné osobě (§ 78).
(8) Česká národní banka bez zbytečného odkladu informuje příslušný orgán
dohledu hostitelského státu také o každé změně údajů poskytnutých v souladu s odstavcem
3.
§ 37
(1) Investiční společnost, která hodlá poskytovat služby v hostitelském
státě bez umístění organizační složky, je povinna tuto skutečnost předem oznámit
České národní bance.
(2) Oznámení podle odstavce 1 obsahuje
a) hostitelský stát, ve kterém investiční společnost hodlá poskytovat
služby,
b) plán obchodní činnosti obsahující zejména druhy a rozsah služeb,
které hodlá oznamovatel poskytovat, včetně popisu řídicího a kontrolního systému,
a pokud investiční společnost hodlá v hostitelském státě obhospodařovat zahraniční
standardní fond, pravidla pro vyřizování stížností a reklamací investorů, plnění
informačních povinností a popis opatření přijatých pro zajištění výkonu práv investorů
v hostitelském státě.
(3) Česká národní banka do 1 měsíce ode dne doručení oznámení podle odstavce
1 předá údaje uvedené v tomto oznámení příslušnému orgánu dohledu hostitelského státu
a v případě, že investiční společnost vykonává činnost podle § 15 odst. 3 a 4 písm.
a), předá též informaci o podmínkách poskytování náhrad z Garančního fondu obchodníků
s cennými papíry a v případě, že investiční společnost hodlá vykonávat některou z
činností, které jsou obvykle součástí obhospodařování majetku fondu kolektivního
investování, Česká národní banka příslušný orgán hostitelského státu dále informuje
o rozsahu povolení této investiční společnosti a o případných omezeních, která je
investiční společnost povinna při obhospodařování zahraničního standardního fondu
dodržovat; § 36 odst. 3 věta druhá se použije obdobně.
(4) Investiční společnost může začít poskytovat své služby v hostitelském
státě, jakmile orgán dohledu tohoto státu obdrží od České národní banky oznámení
podle odstavce 1, nebo po uplynutí lhůty podle odstavce 3.
(5) Investiční společnost, která poskytuje služby na území hostitelského
státu, oznámí České národní bance a příslušnému orgánu dohledu hostitelského státu
každou změnu ve skutečnostech uvedených v odstavci 2 písm. b) před jejím provedením.
(6) Investiční společnost, která hodlá veřejně nabízet podílové listy standardního
fondu v hostitelském státě prostřednictvím jiné k tomu oprávněné osoby, oznámí tuto
skutečnost předem České národní bance.
(7) Česká národní banka bez zbytečného odkladu informuje příslušný orgán
dohledu hostitelského státu, ve kterém investiční společnost obhospodařuje zahraniční
standardní fond, o tom, že investiční společnost hodlá svěřit obhospodařování majetku
tohoto zahraničního standardního fondu nebo některou činnost související s takovým
obhospodařováním jiné osobě (§ 78).
(8) Česká národní banka bez zbytečného odkladu informuje příslušný orgán
dohledu hostitelského státu o každé změně skutečností podle odstavce 3.
§ 38
Česká národní banka poskytne orgánu dohledu hostitelského státu, pokud
o to požádá, údaje potřebné pro výkon dohledu nad investiční společností, zejména
a) údaje o každé vedoucí osobě investiční společnosti nebo údaje o
vedoucím organizační složky investiční společnosti umístěné na území hostitelského
státu,
b) údaje o každé osobě, která má podíl na základním kapitálu nebo hlasovacích
právech investiční společnosti,
c) údaje o vázaných zástupcích, pomocí nichž investiční společnost
hodlá v tomto hostitelském státě provádět své činnosti.
HLAVA V
POSKYTOVÁNÍ SLUŽEB ZAHRANIČNÍ INVESTIČNÍ SPOLEČNOSTÍ V ČESKÉ REPUBLICE
§ 39
(1) Zahraniční investiční společnosti, která hodlá poskytovat své služby
v České republice prostřednictvím organizační složky, Česká národní banka
a) zašle neprodleně informaci o tom, že obdržela od orgánu dohledu
, který udělil této zahraniční investiční společnosti povolení k činnosti, údaje
týkající se zamýšleného poskytování služeb touto osobou v České republice,
b) sdělí do 2 měsíců ode dne, kdy obdržela údaje podle písmene a),
které povinnosti, stanovené tímto zákonem (§ 41) a zákonem upravujícím podnikání
na kapitálovém trhu, je při poskytování těchto služeb povinna dodržovat.
(2) Zahraniční investiční společnost může začít poskytovat služby v České
republice prostřednictvím organizační složky ode dne, kdy jí Česká národní banka
sdělila které povinnosti, stanovené tímto zákonem (§ 41) a zákonem upravujícím podnikání
na kapitálovém trhu, je při poskytování těchto služeb povinna dodržovat, nebo po
uplynutí lhůty podle odstavce 1 písm. b).
§ 40
(1) Zahraniční investiční společnost, která hodlá poskytovat služby v České
republice bez umístění organizační složky, Česká národní banka informuje neprodleně
o tom, že obdržela od orgánu dohledu, který této zahraniční investiční společnosti
udělil povolení k činnosti, údaje týkající se zamýšleného poskytování služeb touto
osobou v České republice.
(2) Zahraniční investiční společnost může začít poskytovat služby v
České republice bez umístění organizační složky
a) ode dne, kdy Česká národní banka obdrží od orgánu dohledu, který
této zahraniční investiční společnosti udělil povolení k činnosti, údaje týkající
se poskytování služeb touto zahraniční investiční společností v České republice,
nebo
b) po uplynutí 1 měsíce ode dne, kdy údaje týkající se poskytování
služeb touto zahraniční investiční společností v České republice obdržel orgán dohledu,
který této zahraniční investiční společnosti udělil povolení k činnosti.
§ 41
(1) Zahraniční investiční společnost může v České republice vytvářet a
obhospodařovat standardní fondy. Speciální fondy může vytvářet nebo obhospodařovat
pouze osoba založená podle českého práva.
(2) Zahraniční investiční společnost, která poskytuje služby v České
republice, je povinna
a) uveřejňovat v České republice dokumenty a informace, které uveřejňuje
podle práva Evropské unie ve státě, ve kterém má sídlo,
b) plnit povinnosti zahraniční osoby poskytující investiční služby
v České republice stanovené zákonem upravujícím podnikání na kapitálovém trhu, pokud
poskytuje investiční službu podle § 15 odst. 3 nebo 4,
c) oznamovat České národní bance nejméně 1 měsíc předem každou změnu
v údajích o organizační složce uvedených v § 36 odst. 2 písm. c) až e), pokud je
organizační složka v České republice umístěna, a dále rovněž předem každou změnu
v plánu obchodní činnosti,
d) dodržovat pravidla jednání při obhospodařování majetku fondu kolektivního
investování a pravidla pro sdružování obchodů stanovená tímto zákonem [§ 75 a § 74a
odst. 4 písm. d)], pokud poskytuje služby v České republice prostřednictvím organizační
složky.
(3) Informace podle odstavce 1 písm. b) se uveřejňují za každou investiční
službu a připojuje se k nim údaj za Českou republiku.
(4) Pokud zahraniční investiční společnost, která poskytuje služby v České
republice, nemůže lhůtu podle odstavce 1 písm. c) z objektivních důvodů dodržet,
oznámí změnu bez zbytečného odkladu.
(5) Česká národní banka informuje zahraniční investiční společnost, která
poskytuje služby v České republice, o každé změně informačních povinností.
HLAVA VI
VEŘEJNÉ NABÍZENÍ CENNÝCH PAPÍRŮ VYDÁVANÝCH ZAHRANIČNÍM STANDARDNÍM FONDEM
V ČESKÉ REPUBLICE
§ 43
Zahraniční standardní fond smí v České republice nabízet jím vydávané cenné
papíry ode dne, kdy obdrží sdělení orgánu dohledu svého domovského státu, že České
národní bance odeslal oznámení podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího
spolupráci při dohledu v oblasti kolektivního investování, kterým se provádí směrnice
Evropského parlamentu a Rady upravující koordinaci předpisů v oblasti kolektivního
investování (dále jen „nařízení o dohledu v oblasti kolektivního investování“)10).
§ 44
(1) Zahraniční standardní fond, který hodlá veřejně nabízet jím vydávané
cenné papíry v České republice, musí mít uzavřenou smlouvu s bankou, pobočkou zahraniční
banky, obchodníkem s cennými papíry nebo osobou uvedenou v § 24 odst. 5 nebo v §
28 odst. 6 zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu; smlouva musí upravovat
způsob
a) vyplácení výnosů z cenných papírů vydávaných tímto fondem,
b) odkupování cenných papírů vydávaných tímto fondem,
c) vyplácení podílů vlastníkům cenných papírů, které tento fond vydal,
pro případ, že se fond zrušuje,
d) uveřejňování informací, které je tento fond povinen uveřejňovat.
(2) Zahraniční standardní fond informuje bez zbytečného odkladu Českou
národní banku o změně smlouvy podle odstavce 1.
§ 45
(1) Zahraniční standardní fond, který veřejně nabízí jím vydávané cenné
papíry v České republice, uveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup
a) statut a sdělení klíčových informací,
b) výroční zprávu a pololetní zprávu,
c) údaj o částkách, za které vydává a odkupuje cenné papíry vydané
zahraničním standardním fondem.
(2) Povinnost stanovenou v odstavci 1 plní i zahraniční standardní fond,
který v minulosti veřejně nabízel jím vydávané cenné papíry v České republice a svou
činnost v České republice ukončil, mají-li investoři v České republice tyto cenné
papíry ve svém vlastnictví.
(3) Dokumenty podle odstavce 1 písm. a) a b) a údaj podle odstavce 1 písm.
c), jakož i veškeré jejich změny, jsou uveřejňovány stejným způsobem, jakým jsou
uveřejňovány srovnatelné dokumenty a údaje standardním fondem podle tohoto zákona,
pokud není dále stanoveno jinak.
(4) Sdělení klíčových informací je uveřejňováno v českém jazyce, nebo v
jiném jazyce, jehož použití pro tyto účely Česká národní banka povolí. Ostatní dokumenty
a údaje uvedené v odstavci 1 mohou být uveřejňovány podle rozhodnutí zahraničního
standardního fondu v českém jazyce, v jazyce, jehož použití pro tyto účely Česká
národní banka povolí, nebo v anglickém jazyce.
(5) Četnost uveřejňování údaje o částce podle odstavce 1 písm. c) se řídí
právem domovského státu tohoto fondu.
(6) Zahraniční standardní fond, uvedený v odstavci 1, České národní bance
neprodleně oznámí jakoukoli změnu stanov, statutu či sdělení klíčových informací
a sdělí jí, kde lze tyto dokumenty nalézt v elektronické podobě. Oznámení poskytne
zahraniční standardní fond písemně České národní bance dříve, než bude příslušná
změna provedena.
HLAVA VII
VEŘEJNÉ NABÍZENÍ CENNÝCH PAPÍRŮ VYDÁVANÝCH STANDARDNÍM FONDEM V JINÉM ČLENSKÉM
STÁTĚ EVROPSKÉ UNIE
§ 46
(1) Investiční společnost, která hodlá veřejně nabízet podílové listy vydávané
standardním fondem, který obhospodařuje, v hostitelském státě, je povinna předem
oznámit tuto skutečnost České národní bance.
(2) Oznámení podle odstavce 1 se vyhotovuje v anglickém jazyce, pokud se
Česká národní banka s orgánem dohledu hostitelského státu nedohodne jinak. Náležitosti
oznámení a způsob oznamování skutečnosti podle odstavce 1 vymezuje nařízení o dohledu
v oblasti kolektivního investování10).
(3) K oznámení podle odstavce 1 se přiloží tyto doklady:
a) sdělení klíčových informací podílového fondu v jazyce, ve kterém
lze předkládat dokumenty příslušnému orgánu dohledu hostitelského státu, a
b) statut, poslední výroční zpráva a následující pololetní zpráva podílového
fondu, jestliže vznikla povinnost ji vyhotovit, a to, podle uvážení investiční společnosti,
v jazyce, v němž lze předkládat dokumenty příslušnému orgánu dohledu hostitelského
státu, nebo v anglickém jazyce.
(4) Česká národní banka ověří, že oznámení podle odstavce 1 splňuje požadavky,
které vymezuje nařízení o dohledu v oblasti kolektivního investování10), a že jsou
k němu přiloženy doklady podle odstavce 3. V opačném případě vyzve investiční společnost
k doplnění oznámení.
(5) Česká národní banka odešle oznámení podle odstavce 1 a doklady podle
odstavce 3 orgánu dohledu hostitelského státu do 10 pracovních dnů ode dne, kdy obdržela
oznámení podle odstavce 1, popřípadě jeho doplnění podle odstavce 4. O odeslání oznámení
bez zbytečného odkladu informuje investiční společnost. K oznámení přiloží Česká
národní banka potvrzení o tom, že standardní fond splňuje předpoklady, na jejichž
základě udělila povolení k jeho vytvoření; potvrzení se vyhotovuje v anglickém jazyce,
pokud se s orgánem dohledu hostitelského státu nedohodne Česká národní banka jinak.
Postup České národní banky pro odeslání oznámení a dokladů, jakož i náležitosti potvrzení
vymezuje nařízení o dohledu v oblasti kolektivního investování11).
(6) Investiční společnost může začít veřejně nabízet podílové listy vydávané
standardním fondem v hostitelském státě ode dne, kdy obdrží sdělení České národní
banky, že příslušnému orgánu dohledu hostitelského státu odeslala oznámení podle
odstavce 1 a doklady podle odstavce 3.
(7) Veřejné nabízení podílových listů bez umístění organizační složky v
hostitelském státě se nepovažuje za poskytování služeb v tomto státě.
HLAVA VIII
INFORMOVÁNÍ EVROPSKÉ KOMISE
§ 47
(1) Česká národní banka informuje Evropský orgán dohledu (Evropský
orgán pro cenné papíry a trhy)17) (dále jen „Evropský orgán pro cenné papíry a trhy“)
a prostřednictvím Ministerstva financí Evropskou komisi
a) o počtu a druzích případů, ve kterých podle § 36 odst. 5 odmítla
sdělit orgánu dohledu členského státu Evropské unie údaje o investiční společnosti,
která měla zájem poskytovat na jeho území služby prostřednictvím organizační složky,
b) o počtu a druzích případů, ve kterých neudělila zahraniční investiční
společnosti povolení k vytvoření podílového fondu nebo nepovolila, aby investiční
společnost nebo zahraniční investiční společnost převedla podílový fond, který obhospodařuje,
do obhospodařování zahraniční investiční společnosti, a
c) o opatřeních k nápravě a sankcích, které uložila zahraniční investiční
společnosti podle tohoto zákona (§ 116 odst. 3).
(2) Česká národní banka informuje Evropský orgán pro cenné papíry a
trhy a prostřednictvím Ministerstva financí Evropskou komisi o faktických i právních
obtížích, s nimiž se obvykle setkávají
a) standardní fondy při veřejném nabízení jimi vydávaných cenných papírů
ve státech, které nejsou členskými státy Evropské unie, nebo
b) investiční společnosti při poskytování svých služeb ve státech,
které nejsou členskými státy Evropské unie.
§ 48
Česká národní banka zašle Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy a prostřednictvím
Ministerstva financí Evropské komisi seznam druhů dluhopisů a cenných papírů představujících
právo na splacení dlužné částky, do kterých standardní fond může investovat podle
§ 28 odst. 2 písm. c), a základní charakteristiky případných záruk za tyto cenné
papíry.
ČÁST ŠESTÁ
KOLEKTIVNÍ INVESTOVÁNÍ SPECIÁLNÍHO FONDU
HLAVA I
ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
§ 49
(1) Speciální fondy se dělí na fondy, které shromažďují peněžní prostředky
od veřejnosti, a fondy, které shromažďují peněžní prostředky od kvalifikovaných investorů
(§ 56 odst. 1).
(2) Fondy, které shromažďují peněžní prostředky od veřejnosti, jsou
a) speciální fond cenných papírů,
b) speciální fond nemovitostí,
c) speciální fond fondů.
(3) Speciální fond má formu investičního fondu, otevřeného podílového fondu
nebo uzavřeného podílového fondu, pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 53 odst. 1).
Obecná ustanovení k investování speciálních fondů, které shromažďují peněžní
prostředky od veřejnosti
§ 49a
(1) Speciální fond může investovat do doplňkového likvidního majetku,
kterým jsou vklady, se kterými je možno volně nakládat, nebo termínované vklady se
lhůtou splatnosti nejdéle 1 rok, pokud se jedná o vklady u banky, pobočky zahraniční
banky nebo zahraniční banky, které dodržují pravidla obezřetnosti podle práva Evropské
unie nebo pravidla, která Česká národní banka považuje za rovnocenná.
(2) Speciální fond nesmí ze svého majetku, pokud tento zákon nestanoví
jinak (§ 53i a § 49b odst. 3), poskytnout půjčku, úvěr nebo dar, ani tento majetek
nesmí použít k zajištění nebo k úhradě závazku třetí osoby nebo závazku, který nesouvisí
s obhospodařováním majetku tohoto fondu.
(3) Speciální fond může přijmout úvěr nebo půjčku se splatností nejdéle
6 měsíců, přičemž souhrn všech přijatých úvěrů a půjček nesmí překročit 30 % hodnoty
majetku fondu, pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 53i odst. 4 a 5). Tím není dotčen
limit podle § 49b odst. 6.
(4) Speciální fond může uzavírat smlouvy o prodeji investičních nástrojů,
do kterých může investovat podle tohoto zákona, ale které nemá ve svém majetku, pouze
za předpokladu, že jejich sjednání slouží k efektivnímu obhospodařování jeho majetku.
Speciální fond nesmí uzavírat smlouvy o prodeji investičních nástrojů nebo cenných
papírů, do kterých nesmí investovat podle tohoto zákona a které nemá ve svém majetku.
(5) Přeměna speciálního fondu, který shromažďuje peněžní prostředky od
veřejnosti, na speciální fond kvalifikovaných investorů je nepřípustná.
§ 49b
(1) Součet hodnot investic do investičních cenných papírů nebo nástrojů
peněžního trhu vydaných jedním emitentem, vkladu u tohoto emitenta a rizika spojeného
s tímto emitentem jako druhou smluvní stranou při operacích s finančními deriváty
nesmí překročit 35 % hodnoty majetku speciálního fondu.
(2) Pro účely výpočtu investičních limitů se vezmou v úvahu podkladová
aktiva finančních derivátů; to neplatí pro podkladová aktiva, jako jsou finanční
indexy nebo finanční kvantitativně vyjádřené ukazatele,za předpokladu splnění podmínek
stanovených prováděcím právním předpisem podle odstavce 7.
(3) Speciální fond může používat techniky a nástroje vztahující se k
investičním cenným papírům a nástrojům peněžního trhu pouze za účelem efektivního
obhospodařování majetku.
(4) Speciální fond může uzavírat obchody, jejichž předmětem je derivát,
pouze za účelem efektivního obhospodařování majetku.
(5) Speciální fond musí
a) používat postupy, které mu umožňují kdykoliv sledovat míru rizika
pozic a jejich vliv na celkové riziko spojené s investováním,
b) používat postupy pro přesné a objektivní hodnocení rizika spojeného
s investováním do derivátů uvedených v § 26 odst. 1 písm. g),
c) informovat Českou národní banku o druzích derivátů, do nichž investoval,
rizicích spojených s těmito investicemi, kvantitativních omezeních a o metodách,
které byly zvoleny pro hodnocení rizik spojených s operacemi využívajícími tyto deriváty.
(6) Speciální fond musí zajistit, aby otevřené pozice vztahující se k
finančním derivátům nepřesáhly jeho vlastní kapitál.
(7) Druhy, limity a způsob používání technik a nástrojů, které může speciální
fond používat k efektivnímu obhospodařování majetku, postup pro vyhodnocování míry
rizika spojeného s investováním a způsob, periodicitu a lhůty plnění informační povinnosti
o druzích finančních derivátů uvedených v § 26 odst. 1 písm. g), které má speciální
fond v majetku, rizicích s nimi spojených, kvantitativních omezeních a o metodách,
které byly zvoleny pro hodnocení rizik spojených s operacemi využívajícími tyto finanční
deriváty, stanoví prováděcí právní předpis.
HLAVA II
DRUHY SPECIÁLNÍCH FONDŮ A JEJICH INVESTOVÁNÍ
§ 51
nadpis vypuštěn
(1) Speciální fond cenných papírů investuje do
a) investičních cenných papírů a nástrojů peněžního trhu uvedených
v § 26 odst. 1 písm. a), investičních cenných papírů uvedených v § 26 odst. 1 písm.
b), investičních cenných papírů a nástrojů peněžního trhu splňujících podmínky uvedené
v § 26 odst. 1 písm. a), investičních cenných papírů, splňujících podmínky uvedené
v § 26 odst. 1 písm. b), přijatých k obchodování v mnohostranném obchodním systému,
ve vztahu k mnohostrannému obchodnímu systému nebo nástrojů peněžního trhu uvedených
v § 26 odst. 1 písm. h),
b) státních dluhopisů nebo dluhopisů zaručených státem, včetně rovnocenných
zahraničních cenných papírů,
c) dluhopisů nebo obdobných cenných papírů představujících právo na
splacení dlužné částky vydaných jednou bankou nebo zahraniční bankou, která má sídlo
v členském státě Evropské unie a podléhá dohledu tohoto státu chránícímu zájmy vlastníků
dluhopisů, jestliže peněžní prostředky získané emisí těchto dluhopisů jsou investovány
do takových druhů majetku, které do doby splatnosti dluhopisů kryjí závazky emitenta
spojené s jejich emisí a které mohou být v případě platební neschopnosti emitenta
přednostně použity k vyplacení jistiny dluhopisu a úroku,
d) dluhopisů vydaných centrální bankou nebo jiných dluhopisů anebo
obdobných zahraničních cenných papírů vydaných bankou nebo zahraniční bankou než
dluhopisů uvedených v písmenu c),
e) cenných papírů vydávaných fondem kolektivního investování, který
má povolení orgánu dohledu státu, ve kterém má sídlo a skutečné sídlo, podléhá dohledu
a na žádost odkupuje od investorů jejich podíly zpět,
f) finančních derivátů podle § 26 odst. 1 písm. f) a g),
g) investičních cenných papírů, které nesplňují podmínky podle písmen
a) až d) a nástrojů peněžního trhu, které nesplňují podmínky podle § 26 odst. 1 písm.
a) nebo h), a to až do výše 10 % hodnoty majetku speciálního fondu.
(2) Speciální fond cenných papírů může do svého majetku nabýt nejvýše 10
% celkové jmenovité hodnoty nebo celkového počtu investičních cenných papírů vydaných
jedním emitentem a 10 % celkové jmenovité hodnoty nástrojů peněžního trhu vydaných
jedním emitentem.
(3) Součet hodnot investičních cenných papírů a nástrojů peněžního trhu
vydaných jedním emitentem může tvořit nejvýše 20 % hodnoty majetku speciálního fondu
cenných papírů.
(4) Speciální fond cenných papírů může, pokud to má uvedeno ve statutu,
investovat
a) až 25 % hodnoty svého majetku do dluhopisů nebo obdobných cenných
papírů uvedených v odstavci 1 písm. c),
b) až 35 % hodnoty svého majetku do cenných papírů a nástrojů peněžního
trhu vydaných jedním emitentem, jestliže je vydal nebo za ně převzal záruku členský
stát Evropské unie, regionální nebo místní správní jednotka členského státu Evropské
unie, stát, který není členským státem Evropské unie, nebo mezinárodní organizace,
jejímž členem je jeden nebo více členských států Evropské unie.
(5) Speciální fond cenných papírů může, pokud to má uvedeno ve statutu,
investovat až 100 % hodnoty svého majetku do cenných papírů nebo nástrojů peněžního
trhu vydaných nebo zaručených členským státem Evropské unie, regionální nebo místní
správní jednotkou členského státu Evropské unie, státem, který není členským státem
Evropské unie, nebo mezinárodní organizací, jejímž členem je jeden nebo více členských
států Evropské unie, pokud je investice rozdělena nejméně do 6 různých emisí, přičemž
cenné papíry z jedné emise nesmějí tvořit více než 30 % hodnoty majetku tohoto speciálního
fondu.
(6) Speciální fond cenných papírů nesmí investovat do cenných papírů vydávaných
fondem kolektivního investování, který není určen pro veřejnost, nebo do cenných
papírů vydávaných fondem kolektivního investování, který podle svého právního řádu
nebo statutu může investovat více než 10 % hodnoty svého majetku do cenných papírů
vydávaných jiným fondem kolektivního investování.
(7) Cenné papíry vydávané jedním fondem kolektivního investování mohou
tvořit nejvýše 20 % hodnoty majetku speciálního fondu cenných papírů.
(8) Součet investic do cenných papírů vydávaných fondy kolektivního investování
nesmí přesáhnout 49 % hodnoty majetku speciálního fondu cenných papírů.
§ 52
nadpis vypuštěn
(1) Speciální fond cenných papírů nemusí dodržet pravidla pro rozložení
a omezení rizika spojeného s investováním do majetku podle § 51 odst. 2 až 5 a 7
a 8 při uplatňování přednostního práva na upisování takových investičních cenných
papírů a nástrojů peněžního trhu, které má ve svém majetku.
(2) Pokud speciální fond cenných papírů nedodrží pravidla pro rozložení
a omezení rizika spojeného s investováním do majetku podle § 51 odst. 2 až 5 a 7
a 8 z důvodů, které nemůže ovlivnit, nebo v důsledku uplatnění přednostního práva
na upisování investičních cenných papírů nebo nástrojů peněžního trhu, které má ve
svém majetku, musí s přihlédnutím k zájmům svých podílníků zajistit bez zbytečného
odkladu soulad skladby tohoto majetku s tímto zákonem.
(3) Česká národní banka může schválit statut, který umožňuje, aby se speciální
fond cenných papírů při dodržení principu rozložení rizika spojeného s investováním
odchýlil od omezení stanovených v § 51 odst. 2 až 5 a 7 a 8 na dobu nejdéle 6 měsíců
ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o udělení povolení k vytvoření podílového fondu.
§ 53
Speciální fond nemovitostí
(1) Speciální fond nemovitostí může mít pouze formu otevřeného podílového
fondu.
(2) Speciální fond nemovitostí investuje do
a) nemovitostí včetně jejich příslušenství, které nabývá, provozuje
nebo prodává za účelem dosažení zisku,
b) účastí v nemovitostních společnostech (§ 53c) za podmínek stanovených
tímto zákonem (§ 53d).
(3) Speciální fond nemovitostí může nabývat do svého majetku pouze
nemovitost
a) za účelem jejího provozování, a to za podmínky, že tato nemovitost
je způsobilá při řádném hospodaření přinášet pravidelný a dlouhodobý výnos a jejíž
cenu je možno stanovit výnosovou metodou,
b) za účelem jejího dalšího prodeje, a to za podmínky, že tato nemovitost
je způsobilá přinést z jejího prodeje zisk a jejíž cenu je možno stanovit porovnávací
metodou.
(4) Speciální fond nemovitostí může s předchozím souhlasem depozitáře
a) nabývat do svého majetku nemovitost zatíženou zástavním právem,
b) nemovitost ve svém majetku zatížit zástavním právem,
a to pouze za účelem přijetí úvěru.
(5) Speciální fond nemovitostí může nemovitost ve svém majetku zatížit
věcným břemenem, předkupním právem jako právem věcným, užívacím právem třetí osoby
nebo takto zatíženou nemovitost do svého majetku nabýt, pouze pokud to podstatně
nesnižuje její využitelnost a pouze s předchozím souhlasem depozitáře.
(6) Speciální fond nemovitostí může nabýt do svého majetku nemovitost
nacházející se na území jiného státu, pouze pokud
a) statut fondu umožňuje investice do nemovitostí na území tohoto státu
a je v něm uveden celkový maximální limit pro tyto investice,
b) v tomto státu existuje registr nemovitostí, do kterého se zapisují
vlastnická a jiná věcná práva k nemovitostem,
c) v tomto státu neexistují zákonná omezení pro převod nemovitostí,
d) v tomto státu je depozitář schopen zajistit plnění práv a povinností
depozitáře v rozsahu stanoveném tímto zákonem.
(7) Statut speciálního fondu nemovitostí stanoví pravidla postupu při oceňování
v souvislosti se změnou účelu, za kterým je nemovitost vlastněna.
§ 53a
(1) Hodnota nemovitosti nabývané do majetku speciálního fondu nemovitostí
nesmí v době nabytí překročit 20 % hodnoty majetku fondu.
(2) Celková hodnota nemovitostí, které se podle tohoto zákona oceňují porovnávací
metodou, nesmí překročit 25 % hodnoty majetku speciálního fondu nemovitostí. Pokud
má fond účast v nemovitostní společnosti, započítává se do uvedeného limitu též hodnota
takových nemovitostí v majetku nemovitostní společnosti, a to poměrem vyplývajícím
z této účasti.
(3) Jestliže po nabytí nemovitosti do majetku speciálního fondu nemovitostí
překročí hodnota této nemovitosti limity stanovené v odstavcích 1 a 2 o více než
10 %, je fond povinen uvést rozložení svého majetku do souladu s tímto zákonem nejpozději
do 3 let od tohoto překročení.
(4) Speciální fond nemovitostí nemusí po dobu nejdéle 3 let ode dne
udělení povolení k vytvoření podílového fondu dodržovat investiční limity s výjimkou
a) limitu stanoveného v odstavci 1, který po tuto dobu může být zvýšen
až na 60 %,
b) limitu stanoveného v odstavci 2.
(5) Doba, po kterou nebude fond investiční limity dodržovat, musí být uvedena
ve statutu. Po tuto dobu není fond povinen odkupovat podílové listy.
(6) Pro účely tohoto zákona se nemovitosti, jejichž ekonomické využití
je vzájemně propojeno, považují za jednu nemovitost.
§ 53b
(1) Speciální fond nemovitostí nesmí nabýt do svého majetku nemovitost
za cenu, která je vyšší o více než 10 %, než je nižší z cen podle posudku znalce
(§ 53e), nebo prodat nemovitost za cenu, která je nižší o více než 10 % než vyšší
cena podle posudku znalce, ledaže doloží depozitáři ekonomické zdůvodnění takového
nabytí nebo takového prodeje a depozitář s tím vysloví předchozí souhlas.
(2) Speciální fond nemovitostí nesmí nabýt do svého majetku nemovitost
z majetku
a) investiční společnosti, která tento fond obhospodařuje,
b) svého depozitáře.
(3) Nabýt nemovitost do majetku speciálního fondu nemovitostí nebo prodat
nemovitost z majetku takového fondu lze jen s předchozím souhlasem depozitáře. Předchozího
souhlasu depozitáře je třeba rovněž ke všem právním úkonům speciálního fondu nemovitostí,
na jejichž základě se zapisují práva k nemovitostem podle zákona upravujícího zápisy
vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem do katastru nemovitostí. Nabytí
zahraniční nemovitosti je možné pouze tehdy, pokud je zajištěna srovnatelná ochrana
této investice.
(4) Pokud se speciální fond nemovitostí pokusí nabýt nebo zcizit nemovitost
v rozporu s odstavcem 3, nesmí investiční společnost závazky v souvislosti s tím
vzniklé hradit z majetku tohoto fondu.
§ 53c
Nemovitostní společnost
Nemovitostní společností se pro účely tohoto zákona rozumí akciová společnost,
společnost s ručením omezeným nebo obdobná právnická osoba podle zahraničního práva,
jejímž předmětem podnikání nebo činností je převážně nabývání nemovitostí včetně
jejich příslušenství, provozování nemovitostí, úplatný převod vlastnického práva
k nemovitostem, a to za účelem dosažení zisku.
§ 53d
Nabývání účasti v nemovitostní společnosti
(1) Speciální fond nemovitostí může nabývat a držet účast pouze v nemovitostní
společnosti,
a) která umožňuje pouze peněžité vklady akcionářů nebo společníků,
b) jejíž akcionáři nebo společníci plně splatili své vklady,
c) která investuje pouze do nemovitostí na území státu, ve kterém má
sídlo,
d) která dodržuje podmínky stanovené v § 49a odst. 2 a v § 53 odst.
3 až 5,
e) která investuje výhradně do nemovitostí,
f) která nemá účast v jiné společnosti,
g) která peněžní prostředky ukládá pouze do majetku uvedeného v § 53j
odst. 1 písm. a), c) a d) s tím, že nemovitostní společnost může za účelem snížení
rizika používat techniky a nástroje efektivního obhospodařování majetku; pravidla
pro použití těchto nástrojů speciálním fondem nemovitostí se použijí obdobně.
(2) Podmínka uvedená v odstavci 1 písm. f) nemusí být splněna, pokud
jde o účast na jiné nemovitostní společnosti, jestliže
a) splňuje požadavky podle odstavce 1 písm. a) až e) a
g),
b) nemá účast v jiné společnosti,
c) splňuje obdobně požadavky podle odstavce 3,
d)
nabytím účasti na této nemovitostní společnosti nedojde k překročení limitu podle
odstavce 5,
e) statutární orgány zúčastněných společností rozhodnou nejpozději do
3 měsíců od nabytí účasti na této nemovitostní společnosti o přípravě fúze těchto
společností s rozhodným dnem stanoveným nejpozději k prvnímu dni následujícího účetního
období těchto společností a
f) taková fúze se uskuteční do 18 měsíců ode dne nabytí
účasti;
pro nabytí a účast nemovitostní společnosti na této jiné nemovitostní společnosti
platí obdobně ustanovení odstavců 7 až 9.(3) Speciální fond nemovitostí může nabýt a držet účast v nemovitostní
společnosti, pokud
a) tato účast představuje většinu hlasů nebo kapitálu potřebných ke
změně stanov,
b) nemovitosti, které nemovitostní společnost nabývá do svého majetku
nebo prodává ze svého majetku, jsou oceňovány způsobem stanoveným tímto zákonem pro
stanovení hodnoty majetku speciálního fondu nemovitostí (§ 53e) a nabývány a prodávány
za cenu stanovenou podle § 53b odst. 1,
c) jemu i depozitáři nemovitostní společnost předkládá jednou měsíčně
soupis nemovitostí ve svém majetku a jednou ročně účetní závěrku ověřenou auditorem,
d) jsou vytvořeny podmínky pro řádné plnění povinností depozitáře ve
vztahu k nemovitostní společnosti,
e) má pro případ snížení nebo pozbytí účasti kteréhokoliv akcionáře
nebo společníka v této nemovitostní společnosti smluveno předkupní právo na odkoupení
jeho podílu.
(4) Podmínky uvedené v odstavcích 1 až 3 musí být splněny po celou dobu
trvání účasti speciálního fondu nemovitostí v nemovitostní společnosti. Podmínky
uvedené v odstavci 1 písm. c), e) a g) a v odstavci 3 písm. e) nemusejí být splněny
ke dni nabytí účasti speciálního fondu nemovitostí v nemovitostní společnosti, pokud
speciální fond nemovitostí zajistí jejich splnění do 6 měsíců ode dne nabytí účasti.
Jestliže v této lhůtě nejsou podmínky splněny, speciální fond nemovitostí bez zbytečného
odkladu prodá svou účast v nemovitostní společnosti. Dojde-li k porušení některé
z podmínek podle věty první, speciální fond nemovitostí zajistí neprodleně odstranění
nežádoucího stavu; jinak prodá do 6 měsíců ode dne, kdy došlo k tomuto porušení,
svou účast v nemovitostní společnosti.
(5) Hodnota účasti speciálního fondu nemovitostí v jedné nemovitostní společnosti
může tvořit v době nabytí nejvýše 30 % hodnoty majetku tohoto fondu.
(6) Jestliže po nabytí účasti v nemovitostní společnosti překročí hodnota
této účasti 40 % hodnoty majetku fondu, je speciální fond nemovitostí povinen uvést
rozložení svého majetku do souladu s tímto zákonem nejpozději do 3 let ode dne, kdy
k tomuto překročení došlo.
(7) Před nabytím účasti speciálního fondu nemovitostí v nemovitostní
společnosti musí být tato účast oceněna a fondu musejí být předloženy
a) účetní závěrka nemovitostní společnosti ověřená auditorem, která
ke dni ocenění účasti není starší více než 3 měsíce,
b) aktuální přehled majetku a závazků nemovitostní společnosti ověřený
auditorem,
c) ocenění nemovitostí, které má nemovitostní společnost ve svém majetku,
přičemž ocenění se provede způsobem stanoveným tímto zákonem pro stanovení hodnoty
majetku speciálního fondu nemovitostí (§ 53e).
(8) Speciální fond nemovitostí může nabýt, zvýšit, snížit nebo pozbýt
účast v nemovitostní společnosti pouze s předchozím souhlasem depozitáře. Předchozího
souhlasu depozitáře je dále třeba
a) ke změnám zakladatelské nebo společenské smlouvy a stanov nemovitostní
společnosti, přičemž bez tohoto souhlasu není změna zakladatelské nebo společenské
smlouvy a stanov účinná,
b) k nabytí nemovitosti do majetku nebo prodeji nemovitosti z majetku
nemovitostní společnosti; předchozího souhlasu depozitáře je třeba rovněž ke všem
dalším právním úkonům nemovitostní společnosti, na jejichž základě se zapisují práva
k nemovitostem podle zákona upravujícího zápisy vlastnických a jiných věcných práv
k nemovitostem do katastru nemovitostí.
(9) Účast na podnikání nemovitostní společnosti na základě smlouvy o tichém
společenství není dovolena.
§ 53e
Stanovení hodnoty majetku
(1) Nemovitost, kterou hodlá speciální fond nemovitostí nabýt do svého
majetku nebo prodat, musí být oceněna dvěma nezávislými znalci. Znalec musí pro ocenění
použít metodu v souladu s účelem nabytí nemovitosti podle § 53 odst. 3. Jednoho znalce
určí investiční společnost, která obhospodařuje speciální fond nemovitostí, a jednoho
depozitář. Posudek znalce nesmí být ke dni nabytí nebo pozbytí vlastnictví starší
více než 3 měsíce.
(2) Posudek znalce obsahuje
a) identifikaci nemovitosti,
b) cenu nemovitosti,
c) způsob současného využití nemovitosti a stupeň obsazení objektu,
d) stručný popis nemovitosti,
e) práva a povinnosti spojené s nemovitostí a její závady,
f) základní informace o nájemních smlouvách vztahujících se k nemovitosti,
g) majetkoprávní, technický a finanční stav nemovitosti,
h) současný i očekávaný čistý zisk z nemovitosti,
i) další podstatné informace ovlivňující cenu nemovitosti.
(3) Pro účely ocenění podle odstavce 1 se nemovitost oceňuje metodou
porovnávací nebo výnosovou při zohlednění
a) trvalých a dlouhodobě udržitelných vlastností nemovitosti,
b) výnosu dosažitelného třetí osobou při řádném hospodaření s nemovitostí,
c) závad nemovitosti a práv a povinností spojených s nemovitostí,
d) místních podmínek trhu s nemovitostmi a jeho předpokládaného vývoje.
§ 53f
(1) Speciální fond nemovitostí ustanoví výbor odborníků. Výbor odborníků
je orgánem investiční společnosti.
(2) Výbor odborníků
a) sleduje stav, využití a další skutečnosti, které mohou mít vliv
na hodnotu nemovitosti v majetku fondu a nemovitosti v majetku nemovitostní společnosti,
na které má fond účast,
b) posuzuje ocenění nemovitosti v majetku speciálního fondu nemovitostí
nebo nemovitostní společnosti před učiněním právního úkonu, pro který se ocenění
provádí,
c) alespoň dvakrát ročně pro účely stanovení aktuální hodnoty podílového
listu stanovuje hodnotu nemovitosti v majetku fondu a nemovitosti v majetku nemovitostní
společnosti, na které má fond účast,
d) alespoň dvakrát ročně pro účely stanovení aktuální hodnoty podílového
listu zabezpečuje stanovení hodnoty účasti fondu v nemovitostní společnosti.
(3) Členové výboru odborníků jednají s odbornou péčí.
(4) Výbor odborníků musí být nejméně tříčlenný a počet jeho členů musí
být vždy lichý. Jednoho člena výboru odborníků určuje depozitář a ostatní členy určuje
představenstvo investiční společnosti.
(5) Funkční období členů výboru odborníků nesmí být delší než 3 roky s
tím, že do výboru téhož fondu může být člen znovu určen po uplynutí 3 let ode dne
skončení předchozího členství.
(6) Členem výboru odborníků může být pouze fyzická osoba, která je nezávislá
(§ 53h), důvěryhodná a odborně způsobilá a má zkušenosti se stanovováním hodnoty
nemovitostí. Osoba, která uvedené podmínky nesplňuje nebo na jejíž straně je dána
překážka výkonu funkce, se členem výboru odborníků nestane, i když o tom rozhodl
příslušný orgán investiční společnosti nebo depozitáře. Přestane-li člen výboru odborníků
splňovat podmínky stanovené pro výkon funkce tímto zákonem, jeho funkce zaniká.
(7) Speciální fond nemovitostí oznámí České národní bance ustanovení výboru
odborníků a zároveň doloží splnění předpokladů podle odstavce 6.
(8) Způsob jednání a rozhodování výboru odborníků, pravidla pro sledování
a stanovování hodnot nemovitostí v majetku speciálního fondu nemovitostí nebo v majetku
nemovitostní společnosti a skutečnosti, které výbor odborníků hlásí dozorčí radě
investiční společnosti a depozitáři, stanoví statut fondu.
(9) Člen výboru odborníků odpovídá investiční společnosti, depozitáři a
podílníkům speciálního fondu nemovitostí za škodu způsobenou porušením povinnosti
člena výboru odborníků, a to podle obchodního zákoníku. Odpovědnost investiční společnosti
a depozitáře za škodu vzniklou při obhospodařování majetku v podílovém fondu tím
není dotčena.
§ 53g
(1) Pro účely sledování a stanovování hodnoty nemovitosti v majetku speciálního
fondu nemovitostí nebo v majetku nemovitostní společnosti vychází výbor odborníků
z pořizovací ceny nebo posledního posudku znalce.
(2) Výbor odborníků nebo depozitář mohou v odůvodněných případech doporučit
speciálnímu fondu nemovitostí, aby zajistil nové ocenění nemovitosti jedním nezávislým
znalcem.
(3) Česká národní banka může v odůvodněných případech uložit speciálnímu
fondu nemovitostí, aby zajistil nové ocenění nemovitosti jedním nezávislým znalcem.
(4) Pololetní a výroční zpráva speciálního fondu nemovitostí musejí obsahovat
informace o aktuální hodnotě nemovitostí v majetku fondu a nemovitostní společnosti
a o hodnotě účasti v nemovitostní společnosti.
§ 53h
Nezávislost znalce a člena výboru odborníků
Znalec nebo člen výboru odborníků se považují za osobu nezávislou,
jestliže nejsou
a) vedoucí osobou investiční společnosti nebo zaměstnancem v pracovním
poměru k investiční společnosti, pro kterou vykonávají svou činnost,
b) vedoucí osobou nemovitostní společnosti nebo zaměstnancem v pracovním
poměru k nemovitostní společnosti, ve které má účast speciální fond nemovitostí obhospodařovaný
investiční společností, pro kterou vykonávají svou činnost,
c) vedoucí osobou osoby, která je členem skupiny, za kterou se vypracovává
konsolidovaná účetní závěrka a jejíž součástí je investiční společnost, pro kterou
vykonávají svou činnost, nebo zaměstnancem v pracovním poměru k takové osobě,
d) podílníkem speciálního fondu nemovitostí obhospodařovaného investiční
společností, pro kterou vykonávají svou činnost.
§ 53i
Úvěry a půjčky
(1) Speciální fond nemovitostí může ze svého majetku poskytnout úvěr pouze
nemovitostní společnosti, ve které má účast. Úvěr musí být zajištěn a v případě pozbytí
účasti v nemovitostní společnosti musí být úvěr splatný do 6 měsíců ode dne pozbytí
účasti.
(2) Součet všech úvěrů poskytnutých z majetku speciálního fondu nemovitostí
jedné nemovitostní společnosti nesmí překročit 50 % hodnoty všech nemovitostí v majetku
této nemovitostní společnosti včetně hodnoty nabývaných nemovitostí.
(3) Součet všech úvěrů poskytnutých z majetku speciálního fondu nemovitostí
nemovitostním společnostem nesmí překročit 25 % hodnoty majetku speciálního fondu
nemovitostí.
(4) Speciální fond nemovitostí může přijmout úvěr nebo půjčku se splatností
do 1 roku za standardních podmínek, a to do výše 20 % hodnoty majetku fondu.
(5) Úvěr zajišťovaný zástavním právem může speciální fond nemovitostí přijmout
pouze za účelem nabytí nemovitosti do svého majetku nebo udržení či zlepšení jejího
stavu. Celková výše takového úvěru nesmí přesáhnout 70 % hodnoty nabývané nemovitosti
a 20 % hodnoty majetku fondu. Splatnost takového úvěru může být delší než 1 rok.
(6) Součet všech úvěrů a půjček přijatých speciálním fondem nemovitostí
nesmí přesáhnout 50 % hodnoty majetku fondu.
§ 53j
Zajištění likvidity
(1) Speciální fond nemovitostí investuje nejméně 20 % a nejvýše 49
% hodnoty svého majetku do
a) doplňkového likvidního majetku (§ 49a odst. 1),
b) cenných papírů vydávaných standardním fondem nebo otevřeným speciálním
fondem cenných papírů nebo otevřeným speciálním fondem fondů,
c) státních pokladničních poukázek a obdobných zahraničních cenných
papírů,
d) dluhopisů a obdobných zahraničních cenných papírů, které splňují
požadavky uvedené v § 26 odst. 1 písm. a) a mají zbytkovou dobu splatnosti nejdéle
3 roky,
e) poukázek České národní banky a obdobných zahraničních cenných papírů.
(2) Pro investice do majetku podle odstavce 1 dodržuje speciální fond
nemovitostí pravidla pro rozložení a omezení rizika spojeného s investováním obdobně
jako speciální fond cenných papírů. Tato pravidla nemusejí být dodržena při uplatňování
přednostního práva na upisování investičních cenných papírů a nástrojů peněžního
trhu, které má ve svém majetku.
(3) Jestliže při investování do majetku podle odstavce 1 speciální fond
nemovitostí nedodrží pravidla pro rozložení a omezení rizika spojeného s investováním
z důvodů, které nemůže ovlivnit, nebo v důsledku uplatnění přednostního práva na
upisování investičních cenných papírů nebo nástrojů peněžního trhu, které má ve svém
majetku, musí s přihlédnutím k zájmům svých podílníků zajistit bez zbytečného odkladu
soulad skladby tohoto majetku s tímto zákonem.
§ 55
Speciální fond fondů
(1) Speciální fond fondů investuje do cenných papírů vydávaných jiným fondem
kolektivního investování, který má povolení orgánu dohledu státu, ve kterém má sídlo
a skutečné sídlo, a podléhá dohledu.
(2) Speciální fond fondů nesmí investovat do cenných papírů vydávaných
fondem kolektivního investování, který není určený pro veřejnost, nebo do cenných
papírů vydávaných fondem kolektivního investování, který investuje více než 10 %
hodnoty svého majetku do cenných papírů vydávaných jiným fondem kolektivního investování.
(3) Speciální fond fondů může do svého majetku nabýt nejvýše 25 % jmenovité
hodnoty nebo počtu cenných papírů vydávaných jedním fondem kolektivního investování.
(4) Speciální fond fondů může investovat nejvýše
a) 20 % hodnoty svého majetku do cenných papírů vydávaných jedním fondem
kolektivního investování,
b) 35 % hodnoty svého majetku do cenných papírů vydávaných jedním fondem
kolektivního investování za předpokladu, že tento fond kolektivního investování je
jmenovitě uveden nebo dostatečně charakterizován ve statutu; tato výjimka je přípustná
pouze pro jeden fond kolektivního investování.
(5) Způsob aplikace limitů stanovených pro rozložení a omezení rizika spojeného
s investováním speciálního fondu fondů do cenných papírů vydávaných fondem kolektivního
investování na fond kolektivního investování, jehož majetek je rozdělen do více podfondů,
stanoví prováděcí právní předpis.
(6) Majetek, který není investován do cenných papírů vydávaných jiným fondem
kolektivního investování nebo doplňkového likvidního majetku, může speciální fond
fondů investovat pouze do majetku, do kterého může investovat speciální fond cenných
papírů.
(7) Pro investice do majetku podle odstavce 6 dodržuje speciální fond fondů
pravidla pro rozložení a omezení rizika spojeného s investováním obdobně jako speciální
fond cenných papírů. Tato pravidla nemusejí být dodržena při uplatňování přednostního
práva na upisování takových investičních cenných papírů a nástrojů peněžního trhu,
které má ve svém majetku.
(8) Jestliže při investování do majetku podle odstavce 6 speciální fond
fondů nedodrží pravidla pro rozložení a omezení rizika spojeného s investováním z
důvodů, které nemůže ovlivnit, nebo v důsledku uplatnění přednostního práva na upisování
investičních cenných papírů nebo nástrojů peněžního trhu, které má ve svém majetku,
musí s přihlédnutím k zájmům svých podílníků zajistit bez zbytečného odkladu soulad
skladby tohoto majetku s tímto zákonem.
(9) Česká národní banka může schválit statut, který umožňuje, aby se speciální
fond fondů při dodržení pravidel pro rozložení a omezení rizika spojeného s investováním
odchýlil od omezení podle odstavce 6 na dobu nejdéle 6 měsíců ode dne nabytí právní
moci rozhodnutí o udělení povolení k vytvoření podílového fondu.
Speciální fond kvalifikovaných investorů
§ 56
nadpis vypuštěn
(1) Cenné papíry vydávané speciálním fondem kvalifikovaných investorů
může smluvně nabývat
a) banka,
b) spořitelní a úvěrní družstvo,
c) obchodník s cennými papíry,
d) investiční společnost do svého majetku,
e) investiční společnost do majetku v podílovém fondu, který obhospodařuje,
pokud tento zákon nestanoví jinak [§ 51 odst. 6, § 53j odst. 1 písm. b), § 55 odst.
2],
f) investiční fond,
g) penzijní fond,
h) penzijní společnost,
i) pojišťovna,
j) zajišťovna,
k) zahraniční osoba odpovídající některé z osob uvedených v písmenech
a) až j),
l) osoba, která neposkytuje investiční služby ani není bankou a jejíž
rozhodující činností je nabývání účastí na jiných právnických osobách nebo výkon
některé činnosti bank,
m) stát nebo členský stát federace,
n) centrální banka,
o) Evropská centrální banka,
p) mezinárodní finanční instituce,
q) právnická nebo fyzická osoba, která písemně prohlásí, že má zkušenosti
s obchodováním s cennými papíry.
(2) Statut speciálního fondu kvalifikovaných investorů
a) stanoví okruh investorů, pro které je fond určen,
b) podmíní převoditelnost cenných papírů vydávaných fondem souhlasem
fondu,
c) stanoví pro případ přechodu vlastnického práva k cennému papíru
vydanému fondem povinnost nabyvatele bez zbytečného odkladu informovat fond o změně
vlastníka,
d) stanoví druhy majetku, do kterého investuje speciální fond kvalifikovaných
investorů,
e) stanoví limity pro rozložení rizika,
f) stanoví pravidla pro přijímání úvěrů a půjček,
g) stanoví pravidla pro nakládání s majetkem fondu.
(3) Speciální fond kvalifikovaných investorů musí mít vždy alespoň 2,
nejvýše však 100 akcionářů nebo podílníků s tím, že Česká národní banka může povolit
výjimku pro překročení stanovené hranice 100 akcionářů nebo podílníků.
(4) Minimální vstupní investice jednoho investora do akcií nebo podílových
listů speciálního fondu kvalifikovaných investorů je 1 000 000 Kč nebo odpovídající
částka v jiné měně.
(5) Cenné papíry vydávané speciálním fondem kvalifikovaných investorů
nesmějí být veřejně nabízeny ani propagovány. Při zakládání fondu však může být uveřejněna
propagační upoutávka.
(6) Speciální fond kvalifikovaných investorů může přijmout nebo poskytnout
půjčku nebo úvěr, pokud to má uvedeno ve statutu.
§ 57
nadpis vypuštěn
(1) Na speciální fond kvalifikovaných investorů se nevztahuje prováděcí
právní předpis upravující informační povinnost fondu kolektivního investování a investiční
společnosti. Pokud však plní speciální fond kvalifikovaných investorů informační
povinnost vůči České národní bance podle tohoto zákona, zasílá jí informace formou
a způsobem stanoveným pro výroční zprávu fondu kolektivního investování prováděcím
právním předpisem.
(2) Jestliže počet investorů speciálního fondu kvalifikovaných investorů
překročí limit podle § 56 odst. 3, fond neprodleně informuje o této skutečnosti Českou
národní banku a požádá ji o povolení k překročení limitu.
(3) Speciální fond kvalifikovaných investorů zasílá České národní
bance nejpozději do 2 měsíců po uplynutí každých 6 měsíců účetního období údaje
a) o objemu obhospodařovaného majetku,
b) o aktuální hodnotě jím vydaného cenného papíru,
c) o počtu investorů s rozdělením na investory se sídlem nebo bydlištěm
v České republice a investory se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí,
d) o hodnotě majetku připadajícího na investory se sídlem nebo bydlištěm
v České republice a o hodnotě majetku připadajícího na investory se sídlem nebo bydlištěm
v zahraničí,
e) o počtu a objemu vydaných a odkoupených podílových listů.
HLAVA III
VEŘEJNÉ NABÍZENÍ CENNÝCH PAPÍRŮ VYDÁVANÝCH ZAHRANIČNÍM SPECIÁLNÍM FONDEM
V ČESKÉ REPUBLICE
§ 58
Povolení k veřejnému nabízení cenných papírů
(1) Zahraniční speciální fond může veřejně nabízet cenné papíry vydávané
tímto fondem v České republice, jestliže má
a) uzavřenou smlouvu obdobně podle § 44 odst. 1,
b) povolení České národní banky k veřejnému nabízení cenných papírů
v České republice.
(2) Česká národní banka udělí zahraničnímu speciálnímu fondu povolení
k veřejnému nabízení cenných papírů vydávaných tímto fondem v České republice, jestliže
a) tento fond má sídlo a skutečné sídlo ve stejném státě,
b) tento fond předloží potvrzení orgánu dohledu státu, ve kterém má
sídlo a skutečné sídlo, o tom, že mu tento orgán vydal povolení ke kolektivnímu investování
a že nemá námitky proti veřejnému nabízení cenných papírů vydávaných tímto fondem
v České republice,
c) tento fond odkupuje na žádost podílníka cenné papíry, které vydal,
za podmínek, které nejsou horší než podmínky uvedené v § 12, nebo zajišťuje, že se
kurz cenných papírů, které vydal, na regulovaném trhu významně neliší od jejich aktuální
hodnoty,
d) stát, ve kterém má tento fond sídlo a skutečné sídlo, zaručuje srovnatelnou
úroveň ochrany investorů jako tento zákon,
e) vedoucí organizační složky tohoto fondu, pokud má být na území České
republiky umístěna, je důvěryhodný, odborně způsobilý a má dostatečné zkušenosti
s investováním do majetku, na který je zaměřena investiční politika fondu; jestliže
požadavek na dostatečné zkušenosti s investováním již splňují nejméně 2 vedoucí osoby,
může Česká národní banka udělit souhlas též osobě, která má dostatečné zkušenosti
k výkonu příslušné funkce ve vztahu k činnostem uvedeným v § 15.
(3) Žádost o povolení k veřejnému nabízení cenných papírů vydávaných zahraničním
speciálním fondem na území České republiky lze podat pouze na předepsaném tiskopise,
ke kterému žadatel přiloží doklady osvědčující splnění podmínek uvedených v odstavci
2. Vzor tiskopisu a obsah jeho příloh stanoví prováděcí právní předpis.
(4) Na vedoucího organizační složky zahraničního speciálního fondu se vztahují
obdobně ustanovení o schvalování vedoucích osob investiční společnosti nebo investičního
fondu (§ 72).
(5) Česká národní banka může v povolení k veřejnému nabízení cenných papírů
vydávaných zahraničním speciálním fondem na území České republiky stanovit podmínky,
které je fond povinen splnit před zahájením povolené činnosti nebo dodržovat při
výkonu povolené činnosti.
(6) Zahraniční speciální fond, který má povolení k veřejnému nabízení
cenných papírů vydávaných tímto fondem v České republice, informuje bez zbytečného
odkladu Českou národní banku
a) o změnách ve skutečnostech, na jejichž základě bylo povolení vydáno,
b) o změnách smlouvy podle odstavce 1 písm. a)
(7) Zahraniční speciální fond používá při veřejném nabízení cenných papírů
vydávaných tímto fondem v České republice stejné označení, jaké používá ve státě,
ve kterém má sídlo a skutečné sídlo. V případě možnosti záměny může Česká národní
banka uložit tomuto fondu doplnění rozlišujícího označení.
(8) Česká národní banka odejme zahraničnímu speciálnímu fondu povolení
k veřejnému nabízení cenných papírů vydávaných tímto fondem v České republice na
jeho žádost, jestliže fond
a) o této skutečnosti informuje všechny investory, nabídne jim odkoupení
cenných papírů a poskytne dostatečnou lhůtu pro podání žádosti o odkoupení,
b) doloží České národní bance, že splnil povinnosti uvedené v písmenu
a) a vypořádal všechny žádosti o odkoupení.
(9) Ustanovení odstavců 1 až 8 se obdobně vztahují na zahraniční investiční
společnost, která hodlá nabízet cenné papíry vydávané zahraničním speciálním fondem
kolektivního investování v České republice.
(10) Povolení podle odstavce 1 se nevyžaduje, pokud jsou cenné papíry zahraničního
speciálního fondu veřejně nabízeny v souladu s požadavky na veřejné nabízení cenných
papírů emitentů se sídlem v jiném členském státu Evropské unie podle zákona upravujícího
podnikání na kapitálovém trhu.
§ 59
Informační povinnosti
(1) Zahraniční speciální fond, jehož cenné papíry jsou veřejně nabízeny
v České republice, uveřejňuje v České republice
a) informace, které uveřejňuje ve státě svého sídla,
b) informace, které uveřejňuje speciální fond podle tohoto zákona a
které nejsou uveřejňovány podle písmene a).
(2) Povinnost stanovenou v odstavci 1 plní i zahraniční speciální fond,
který v minulosti veřejně nabízel jím vydávané cenné papíry v České republice a svou
činnost v České republice ukončil, mají-li investoři v České republice tyto cenné
papíry ve svém vlastnictví.
ČÁST SEDMÁ
POVOLENÍ K ČINNOSTI INVESTIČNÍ SPOLEČNOSTI, POVOLENÍ K ČINNOSTI INVESTIČNÍHO
FONDU A POVOLENÍ K VYTVOŘENÍ PODÍLOVÉHO FONDU
HLAVA I
POVOLENÍ K ČINNOSTI INVESTIČNÍ SPOLEČNOSTI
§ 60
Udělení povolení
(1) Česká národní banka udělí povolení k činnosti investiční společnosti
pouze akciové společnosti,
a) která vydává pouze akcie na jméno,
b) jejíž sídlo a skutečné sídlo je na území České republiky,
c) jestliže původ jejího základního kapitálu je průhledný a nezávadný,
d) která je důvěryhodná,
e) která předloží plán obchodní činnosti a návrh organizační struktury
investiční společnosti,
f) která má věcné, personální a organizační předpoklady pro kolektivní
investování, zejména
1. splacen základní kapitál,
2. její vedoucí osoby splňují podmínky
schvalování podle § 72,
g) jejíž základní kapitál umožňuje řádný výkon činností uvedených v
žádosti o povolení k činnosti investiční společnosti,
h) na které mají kvalifikovanou účast osoby splňující kritéria stanovená
tímto zákonem pro posuzování kvalifikované účasti (§ 71b odst. 6),
i) jejíž úzké propojení s jinou osobou nebrání výkonu dohledu nad investiční
společností; při úzkém propojení s osobou, která má sídlo nebo skutečné sídlo ve
státě, který není členským státem Evropské unie, nesmí právní řád tohoto státu a
způsob jeho uplatňování, včetně vymahatelnosti práva, bránit výkonu dohledu nad investiční
společností.
(2) Česká národní banka povolí investiční společnosti poskytovat službu
spočívající v úschově a správě cenných papírů vydávaných fondem kolektivního investování
nebo službu spočívající v investičním poradenství týkající se investičního nástroje,
pokud má investiční společnost v povolení k činnosti investiční společnosti uvedenou
službu spočívající v obhospodařování majetku zákazníka.
(3) Součástí výroku rozhodnutí o udělení povolení k činnosti investiční
společnosti je schválení vedoucích osob investiční společnosti a výčet činností,
které může investiční společnost vykonávat. Změna vedoucí osoby investiční společnosti
nebo změna činností, které může investiční společnost vykonávat, podléhá předchozímu
schválení Českou národní bankou.
(4) Česká národní banka udělí investiční společnosti povolení k obhospodařování
majetku zákazníka, pokud investiční společnost prokáže splnění stejných předpokladů
jako obchodník s cennými papíry při poskytování investiční služby obhospodařování
majetku zákazníka, a to přiměřeně k rozsahu poskytované služby.
(5) Povolení k činnosti investiční společnosti se vydává na dobu neurčitou.
(6) Předmětem podnikání investiční společnosti mohou být pouze činnosti
uvedené v povolení k činnosti investiční společnosti nebo registrované Českou národní
bankou podle odstavců 7 až 10.
(7) Další podnikatelskou činnost může investiční společnost vykonávat jen
po jejím zaregistrování Českou národní bankou. Další podnikatelská činnost investiční
společnosti může spočívat pouze v činnosti přímo související se správou vlastního
majetku.
(8) Česká národní banka další podnikatelskou činnost žadatele zaregistruje
a vydá žadateli osvědčení o registraci. V případě, že pro registraci další podnikatelské
činnosti nejsou dány důvody zvláštního zřetele hodné, které Česká národní banka posoudí
zejména s přihlédnutím k tomu, zda registrace této další činnosti přispěje ke zlepšení
kvality činnosti investiční společnosti, zamítnutí registrace by způsobilo investiční
společnosti značnou újmu, nebo k tomu, jaký je rozsah, složitost a povaha této další
činnosti, Česká národní banka registraci zamítne.
(9) V rozhodnutí o registraci další podnikatelské činnosti může Česká národní
banka omezit rozsah registrované činnosti, popřípadě stanovit podmínky, které musí
investiční společnost splnit před zahájením každé z registrovaných činností, popřípadě,
které musí dodržovat při jejím výkonu.
(10) Česká národní banka zruší registraci, jestliže investiční společnost
písemně o její zrušení Českou národní banku požádá.
§ 61
(1) Žádost o povolení k činnosti investiční společnosti lze podat pouze
na předepsaném tiskopise, ke kterému žadatel přiloží doklady prokazující skutečnosti
uvedené v § 60 odst. 1. Žádost o registraci další podnikatelské činnosti lze podat
pouze na předepsaném tiskopise, ke kterému žadatel přiloží doklady prokazující skutečnosti
uvedené v § 60 odst. 7 a 8. Vzory tiskopisů a obsah jejich příloh stanoví prováděcí
právní předpis.
(2) O žádosti o povolení k činnosti investiční společnosti rozhodne Česká
národní banka do 6 měsíců ode dne jejího podání.
§ 62
(1) Před udělením povolení k činnosti investiční společnosti požádá
Česká národní banka o stanovisko příslušný orgán dohledu jiného členského státu Evropské
unie, je-li investiční společnost
a) ovládaná
1. zahraniční
investiční společností nebo zahraničním fondem kolektivního investování, který je
právnickou osobou, pokud má povolení vydané tímto orgánem dohledu,
2. zahraniční
osobou, která má povolení k poskytování investičních služeb vydané tímto orgánem
dohledu,
3. zahraniční bankou, která má povolení vydané
tímto orgánem dohledu, nebo
4. pojišťovnou nebo zajišťovnou, která
má povolení vydané tímto orgánem dohledu, nebo
b) ovládaná stejnou osobou, která ovládá osobu uvedenou v písmeni a).
(2) O udělení povolení k činnosti investiční společnosti informuje Česká
národní banka Evropský orgán pro cenné papíry a trhy.
§ 63
Odnětí povolení
(1) Česká národní banka odejme investiční společnosti povolení k činnosti
investiční společnosti na její žádost, jestliže investiční společnost neobhospodařuje
žádný fond kolektivního investování a má vypořádané závazky vůči zákazníkům.
(2) Žádost o odnětí povolení k činnosti investiční společnosti lze podat
pouze na předepsaném tiskopise, ke kterému žadatel přiloží doklady osvědčující splnění
podmínek uvedených v odstavci 1. Vzor tiskopisu a obsah jeho příloh stanoví prováděcí
právní předpis.
HLAVA II
POVOLENÍ K ČINNOSTI INVESTIČNÍHO FONDU
Udělení povolení
§ 64
nadpis vypuštěn
(1) Česká národní banka udělí povolení k činnosti investičního fondu,
jehož majetek nebude obhospodařován na základě smlouvy o obhospodařování, na žádost
zakladatele nebo zakladatelů akciové společnosti přede dnem jejího zápisu do obchodního
rejstříku, pokud
a) doloží, že akciová společnost byla založena,
b) sídlo a skutečné sídlo akciové společnosti má být na území České
republiky,
c) je splacen základní kapitál akciové společnosti a původ základního
kapitálu je průhledný a nezávadný,
d) předpokládané vedoucí osoby splňují podmínky stanovené tímto zákonem
pro schvalování vedoucí osoby investičního fondu (§ 72),
e) předloží plán obchodní činnosti akciové společnosti, na jehož
základě lze důvodně předpokládat, že akciová společnost bude mít ve lhůtě uvedené
v odstavci 4 věcné, personální a organizační předpoklady pro kolektivní investování,
f) akciová společnost nebyla založena na základě veřejné nabídky
akcií,
g) základní kapitál umožňuje řádný výkon činnosti investičního fondu
a je splacen pouze peněžitými vklady; zákaz nepeněžitých vkladů neplatí pro speciální
fond kvalifikovaných investorů,
h) kvalifikovanou účast na akciové společnosti budou mít osoby splňující
kritéria stanovená tímto zákonem pro posuzování kvalifikované účasti (§ 71b odst.
6),
i) úzké propojení akciové společnosti s jinou osobou nebude bránit
výkonu dohledu nad investičním fondem; při úzkém propojení s osobou, která má sídlo
a skutečné sídlo ve státě, který není členským státem Evropské unie, nesmí právní
řád tohoto státu a způsob jeho uplatňování včetně vymahatelnosti práva bránit výkonu
dohledu nad investičním fondem,
j) navržený statut investičního fondu má všechny předepsané náležitosti,
k) lze předpokládat, že investiční fond bude vhodný pro investory,
zejména se zřetelem k rizikovosti investiční strategie; vhodnost investičního fondu
pro investory se neposuzuje v případě speciálního fondu kvalifikovaných investorů,
l) osoba, která bude depozitářem, má vytvořeny předpoklady k plnění
povinností stanovených tímto zákonem.
(2) Součástí výroku rozhodnutí o udělení povolení k činnosti investičního
fondu je schválení jeho vedoucích osob, depozitáře, a statutu. Změna depozitáře nebo
vedoucí osoby investičního fondu podléhají předchozímu schválení Českou národní bankou.
Žádost o schválení změny depozitáře lze podat pouze na předepsaném tiskopise, ke
kterému žadatel přiloží doklady prokazující předpoklady k plnění povinností depozitáře
stanovených tímto zákonem. Vzor tiskopisu a obsah jeho příloh stanoví prováděcí právní
předpis.
(3) Oprávnění k činnosti investičního fondu vznikne akciové společnosti
dnem jejího zápisu do obchodního rejstříku.
(4) Do 2 měsíců ode dne zápisu do obchodního rejstříku doloží investiční
fond České národní bance, že jeho poměry jsou v souladu s předpoklady, ze kterých
se vycházelo při udělení povolení, zejména že má věcné, personální a organizační
předpoklady pro výkon kolektivního investování. Jde-li o fond, který může shromažďovat
prostředky od veřejnosti, požádá Českou národní banku též o souhlas se zahájením
shromažďování prostředků od veřejnosti; Česká národní banka souhlas udělí, splňuje-li
fond podmínky podle věty první. Do udělení tohoto souhlasu nesmí fond shromažďovat
prostředky od veřejnosti.
(5) Před udělením povolení k činnosti investičního fondu požádá Česká
národní banka o stanovisko příslušný orgán dohledu jiného členského státu Evropské
unie, má-li být investiční fond
a) ovládán
1. zahraniční investiční společností nebo zahraničním
fondem kolektivního investování, který je právnickou osobou, pokud má povolení vydané
tímto orgánem dohledu,
2. zahraniční osobou, která má povolení k poskytování investičních
služeb vydané tímto orgánem dohledu,
3. zahraniční bankou nebo zahraniční institucí
elektronických peněz, která má povolení vydané tímto orgánem dohledu, nebo
4. pojišťovnou
nebo zajišťovnou, která má povolení vydané tímto orgánem dohledu, nebo
b) ovládán stejnou osobou, která ovládá osobu uvedenou v písmeni
a).
§ 64a
Udělení povolení investičnímu fondu, jehož majetek bude obhospodařován
investiční společností
(1) Česká národní banka udělí povolení k činnosti investičního fondu,
který bude mít uzavřenu smlouvu o obhospodařování, na žádost zakladatele nebo zakladatelů
akciové společnosti přede dnem jejího zápisu do obchodního rejstříku, pokud
a) jsou splněny podmínky podle § 64 odst. 1, kromě podmínek podle
písmen d), e), h) a i),
b) k žádosti je přiložena smlouva o obhospodařování a obchodní plán
investičního fondu popisující záměry zakladatele nebo zakladatelů,
c) investiční společnost, která bude majetek investičního fondu obhospodařovat,
potvrdí, že navržené vedoucí osoby mají znalosti, zkušenosti a důvěryhodnost potřebné
pro vedení takového investičního fondu,
d) investiční společnost, která bude majetek investičního fondu obhospodařovat,
má věcné, personální a organizační předpoklady pro obhospodařování majetku v investičním
fondu.
(2) § 64 odst. 2 a 3se použijí obdobně; součástí výroku rozhodnutí o
udělení povolení k činnosti investičního fondu je i schválení investiční společnosti,
která bude obhospodařovat majetek investičního fondu.
(3) Účastníkem správního řízení o udělení povolení k činnosti investičního
fondu podle tohoto ustanovení je též investiční společnost, která bude majetek investičního
fondu obhospodařovat.
(4) Před udělením povolení k činnosti investičního fondu požádá Česká
národní banka o stanovisko příslušný orgán dohledu jiného členského státu Evropské
unie, je-li investiční společnost, která bude majetek investičního fondu obhospodařovat,
nebo má-li být investiční fond
a) ovládán nebo ovládaná
1. zahraniční investiční společností nebo
zahraničním fondem kolektivního investování, který je právnickou osobou, pokud má
povolení vydané tímto orgánem dohledu,
2. zahraniční osobou, která má povolení k
poskytování investičních služeb vydané tímto orgánem dohledu,
3. zahraniční bankou
nebo zahraniční institucí elektronických peněz, která má povolení vydané tímto orgánem
dohledu, nebo
4. pojišťovnou nebo zajišťovnou, která má povolení vydané tímto orgánem
dohledu, nebo
b) ovládán nebo ovládaná stejnou osobou, která ovládá osobu uvedenou
v písmeni a).
HLAVA III
POVOLENÍ K VYTVOŘENÍ PODÍLOVÉHO FONDU
§ 66
Udělení povolení
(1) Česká národní banka udělí povolení k vytvoření otevřeného podílového
fondu nebo uzavřeného podílového fondu, jestliže
a) vlastní kapitál investiční společnosti umožňuje řádné obhospodařování
podílového fondu a řádný výkon dalších činností investiční společnosti,
b) investiční společnost má věcné, personální a organizační předpoklady
pro obhospodařování podílového fondu,
c) vedoucí osoby investiční společnosti splňují podmínky pro schvalování
osob (§ 72),
d) osoba, která bude depozitářem, má vytvořeny předpoklady k plnění
svých povinností stanovených tímto zákonem,
e) navržený statut podílového fondu má všechny předepsané náležitosti,
f) lze předpokládat, že podílový fond bude vhodný pro investory, zejména
se zřetelem k rizikovosti investiční strategie; vhodnost investičního fondu pro investory
se neposuzuje v případě speciálního fondu kvalifikovaných investorů,
g) jsou splněny předpoklady uvedené v § 30a odst. 1, pokud má být otevřený
podílový fond podřízeným standardním fondem.
(2) Česká národní banka neudělí povolení k vytvoření otevřeného podílového
fondu, který je standardním fondem,
a) jehož podílové listy nemají být veřejně nabízeny v České republice,
b) pokud o povolení žádá zahraniční investiční společnost, která nemá
povolení orgánu dohledu domovského státu k obhospodařování zahraničního fondu kolektivního
investování, který je srovnatelného druhu, jako má být otevřený podílový fond.
(3) Žádost o povolení k vytvoření otevřeného podílového fondu nebo uzavřeného
podílového fondu lze podat pouze na předepsaném tiskopise, ke kterému jsou přiloženy
doklady osvědčující splnění podmínek uvedených v odstavci 1. Vzor tiskopisu a obsah
jeho příloh stanoví prováděcí právní předpis.
(4) O žádosti o povolení k vytvoření standardního fondu rozhodne Česká
národní banka do 2 měsíců ode dne jejího doručení.
(5) Při posuzování žádosti zahraniční investiční společnosti o povolení
k vytvoření standardního fondu může Česká národní banka požádat orgán dohledu domovského
státu zahraniční investiční společnosti o stanovisko. O toto stanovisko požádá Česká
národní banka vždy před vydáním rozhodnutí, kterým se tato žádost zamítá. Při posuzování
žádosti nepřezkoumává Česká národní banka u žádající zahraniční investiční společnosti
splnění předpokladů uvedených v odstavci 1 písm. a) až c).
(6) Česká národní banka odpoví na žádost orgánu dohledu jiného členského
státu věcně srovnatelnou se žádostí o stanovisko podle odstavce 5 do 10 pracovních
dnů ode dne jejího doručení.
(7) Povolení k vytvoření podílového fondu se uděluje pouze na dobu určitou
nebo neurčitou.
(8) Součástí výroku rozhodnutí o udělení povolení k vytvoření otevřeného
podílového fondu nebo uzavřeného podílového fondu je schválení depozitáře a statutu.
Změna depozitáře podílového fondu podléhá předchozímu schválení Českou národní bankou.
Žádost o schválení změny depozitáře lze podat pouze na předepsaném tiskopise, ke
kterému žadatel přiloží doklady prokazující předpoklady k plnění povinností depozitáře
stanovených tímto zákonem. Vzor tiskopisu a obsah jeho příloh stanoví prováděcí právní
předpis.
§ 67
Převod podílového fondu do obhospodařování jiné investiční společnosti
(1) Česká národní banka může povolit, aby investiční společnost převedla
podílový fond, který obhospodařuje, do obhospodařování jiné investiční společnosti
(dále jen "převod obhospodařování podílového fondu"); převedením obhospodařování
podílového fondu není dotčena odpovědnost za porušení zákona při obhospodařování
podílového fondu.
(2) Žádost o povolení převodu obhospodařování podílového fondu podává investiční
společnost, která tento podílový fond obhospodařuje. Žádost o povolení převodu obhospodařování
podílového fondu lze podat pouze na předepsaném tiskopise, ke kterému žadatel přiloží
doklady osvědčující splnění podmínky uvedené v odstavci 4. Vzor tiskopisu a obsah
jeho příloh stanoví prováděcí právní předpis.
(3) O žádosti o povolení převodu obhospodařování podílového fondu rozhodne
Česká národní banka do 2 měsíců ode dne jejího doručení.
(4) Česká národní banka povolí převod obhospodařování podílového fondu,
jestliže tím nejsou ohroženy zájmy podílníků.
(5) Účastníky řízení o povolení převodu obhospodařování podílového fondu
jsou zúčastněné investiční společnosti a jejich depozitáři.
§ 68
Odnětí povolení na žádost
(1) Česká národní banka odejme investiční společnosti povolení k vytvoření
podílového fondu na její žádost, jestliže tím nejsou ohroženy zájmy podílníků.
(2) Žádost o odnětí povolení k vytvoření podílového fondu lze podat pouze
na předepsaném tiskopise, ke kterému žadatel přiloží doklady osvědčující splnění
podmínky uvedené v odstavci 1. Vzor tiskopisu a obsah jeho příloh stanoví prováděcí
právní předpis.
ČÁST OSMÁ
PRAVIDLA ČINNOSTI INVESTIČNÍ SPOLEČNOSTI A INVESTIČNÍHO FONDU
HLAVA I
VLASTNÍ KAPITÁL
§ 69
Vlastní kapitál investiční společnosti
(1) Vlastní kapitál investiční společnosti musí činit v době udělení povolení
k činnosti investiční společnosti v korunách českých alespoň částka odpovídající
125 000 EUR. Po dobu existence investiční společnosti nesmí její vlastní kapitál
klesnout pod tuto částku.
(2) Obhospodařuje-li investiční společnost majetek fondů kolektivního investování,
jejichž hodnota v součtu převyšuje v korunách českých částku odpovídající 250 000
000 EUR, navýší vlastní kapitál podle odstavce 1 alespoň o částku, která se rovná
0,02 % z hodnoty obhospodařovaného majetku fondů kolektivního investování převyšujícího
v korunách českých částku odpovídající 250 000 000 EUR, nejvýše však na částku v
korunách českých odpovídající 10 000 000 EUR. Částka, o kterou je investiční společnost
povinna navýšit vlastní kapitál, může být až do výše 50 % kryta zárukou banky, zahraniční
banky nebo pojišťovny, pokud mají sídlo ve státě, který vyžaduje dodržování pravidel
obezřetnosti podle práva Evropské unie nebo pravidel, která Česká národní banka považuje
za rovnocenná.
(3) Majetkem obhospodařovaným investiční společností podle odstavce 2,
bez ohledu na to, zda obhospodařování tohoto majetku svěřila jiné investiční společnosti,
se rozumí
a) majetek v podílových fondech vytvořených touto investiční společností,
b) majetek investičních fondů, které investiční společnost obhospodařuje na základě
smlouvy o obhospodařování.
(4) Bez ohledu na částky uvedené v odstavcích 1 a 2 musí mít investiční
společnost minimální vlastní kapitál ve výši jedné čtvrtiny jejích správních nákladů
a jedné čtvrtiny jejích odpisů dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku vykázaných
v předchozím roce v účetnictví, s přihlédnutím ke změnám v rozsahu její činnosti.
Pokud investiční společnost nevykonávala svou činnost po celý předchozí rok, použijí
se pro výpočet jejího minimálního vlastního kapitálu plánované náklady podle obchodního
plánu.
(5) Investiční společnost, která poskytuje službu podle § 15 odst. 3 a
4 písm. a), dodržuje pravidla kapitálové přiměřenosti obchodníka s cennými papíry,
který není bankou.
§ 70
Vlastní kapitál fondu kolektivního investování
(1) Vlastní kapitál investičního fondu, který nemá uzavřenou smlouvu o
obhospodařování, musí činit v době udělení povolení k jeho činnosti v korunách českých
částka odpovídající alespoň 300 000 EUR. Při udělování povolení Česká národní banka
posuzuje splnění tohoto předpokladu u nově založené akciové společnosti obdobně jako
u společnosti, která již vznikla.
(2) Vlastní kapitál fondu kolektivního investování musí do jednoho roku
ode dne udělení povolení k činnosti investičního fondu nebo povolení k vytvoření
podílového fondu dosáhnout alespoň 50 000 000 Kč.
(3) Nedosáhne-li vlastní kapitál fondu kolektivního investování do jednoho
roku ode dne udělení povolení k činnosti investičního fondu nebo povolení k vytvoření
podílového fondu alespoň 50 000 000 Kč, oznámí fond kolektivního investování tuto
skutečnost bez zbytečného odkladu České národní bance.
HLAVA II
NABÝVÁNÍ, ZVYŠOVÁNÍ A POZBÝVÁNÍ KVALIFIKOVANÉ ÚČASTI NA INVESTIČNÍ SPOLEČNOSTI
NEBO INVESTIČNÍM FONDU A JEJICH OVLÁDNUTÍ
§ 71
Stanovení a výpočet kvalifikované účasti
(1) Osoba nebo osoby jednající ve shodě musejí mít souhlas České národní
banky
a) k nabytí kvalifikované účasti na investiční společnosti nebo investičním
fondu,
b) ke zvýšení kvalifikované účasti na investiční společnosti nebo investičním
fondu tak, že dosáhne nebo překročí 20 %, 30 % nebo 50 %, nebo
c) k tomu, aby se staly
osobami ovládajícími investiční společnost nebo investiční fond,
a to i v případě,
že tyto osoby hlasovací práva spojená s takto nabytou účastí na investiční společnosti
nebo investičním fondu nevykonávají nebo významný vliv na jejich řízení neuplatňují;
nevykonáváním hlasovacích práv nedochází ke změně podílu na hlasovacích právech těchto
ani jiných osob, neuplatňováním vlivu nedochází ke změně na možnosti těchto ani jiných
osob jej na řízení uplatnit.(2) Pro účely výpočtu účasti podle odstavce 1 se považují za hlasovací
práva plynoucí z účasti na investiční společnosti nebo investičním fondu hlasovací
práva uvedená v § 122 odst. 2 zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu;
§ 122 odst. 7 až 14 zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu platí obdobně.
(3) Česká národní banka po přijetí žádosti o udělení souhlasu podle odstavce
1 postupuje obdobně podle § 62, § 64 odst. 6 nebo § 64a odst. 4, pokud o udělení
souhlasu žádá osoba, která má povolení orgánu dohledu jiného členského státu Evropské
unie působit jako investiční společnost, investiční fond, poskytovatel investičních
služeb, banka, instituce elektronických peněz, pojišťovna nebo zajišťovna, nebo je
ovládající osobou takovéto osoby.
§ 71a
Souhlas s nabytím nebo zvýšením kvalifikované účasti nebo ovládnutím a
jejich oznámení
(1) Souhlas podle § 71 odst. 1 musejí osoba nebo osoby jednající ve shodě
získat před nabytím nebo zvýšením kvalifikované účasti na investiční společnosti
nebo investičním fondu nebo jejich ovládnutím.
(2) Osoba, která bez předchozího souhlasu České národní banky nabude nebo
zvýší kvalifikovanou účast na investiční společnosti nebo investičním fondu nebo
je ovládne, je povinna informovat neprodleně o této skutečnosti Českou národní banku
a bez zbytečného odkladu ji požádat o souhlas podle § 71 odst. 1.
(3) Nabytí nebo zvýšení kvalifikované účasti na investiční společnosti
nebo investičním fondu nebo jejich ovládnutí bez předchozího souhlasu České národní
banky nemá za následek neplatnost právního úkonu, na základě kterého k těmto změnám
v účastech na investiční společnosti nebo investičním fondu došlo, avšak hlasovací
práva spojená s takto nabytou účastí nesmějí být vykonávána nebo získaný vliv na
jejich řízení nesmí být uplatňován, a to do doby udělení tohoto souhlasu.
§ 71b
Posuzování kvalifikované účasti
(1) Česká národní banka nejpozději do 2 pracovních dnů ode dne přijetí
žádosti o souhlas podle § 71 odst. 1 písemně žadateli potvrdí její přijetí a uvědomí
jej o dni, na který připadá konec běhu lhůty pro posouzení žádosti stanovené v odstavci
2. Žádost obsahuje údaje o osobě nebo osobách hodlajících nabýt nebo zvýšit kvalifikovanou
účast na investiční společnosti nebo investičním fondu nebo investiční společnost
či investiční fond ovládnout, údaje o investiční společnosti nebo investičním fondu,
na kterém má být tato účast nabyta nebo zvýšena nebo který má být ovládnut, údaj
o celkové výši podílu, který žadatel na této investiční společnosti nebo na tomto
investičním fondu nabytím nebo zvýšením kvalifikované účasti dosáhne nebo ovládnutím
získá, a údaje o osobě, která podíl na žadatele převádí. K žádosti žadatel přiloží
doklady nezbytné pro posouzení žádosti z hlediska splnění podmínek uvedených v odstavci
6.
(2) Česká národní banka vydá rozhodnutí o žádosti nejpozději do 60 pracovních
dnů ode dne odeslání písemného potvrzení o přijetí žádosti podle odstavce 1. Pokud
Česká národní banka v této lhůtě rozhodnutí nevydá, platí, že souhlas byl udělen.
To neplatí v případě žádosti o souhlas podané podle § 71a odst. 2.
(3) Je-li podaná žádost i přesto neúplná nebo trpí-li jinými vadami,
Česká národní banka bez zbytečného odkladu, nejpozději však 50. den běhu lhůty stanovené
v odstavci 2, písemně vyzve žadatele k odstranění nedostatků žádosti, popřípadě k
předložení dalších informací nezbytných pro posouzení žádosti, přičemž přijetí vyžádaných
informací Česká národní banka žadateli písemně potvrdí ve lhůtě uvedené v odstavci
1. Dnem odeslání této výzvy se běh lhůty stanovené v odstavci 2 přerušuje, a to nejdéle
na dobu 20 pracovních dnů. Běh lhůty stanovené v odstavci 2 se přerušuje až na dobu
30 pracovních dnů, pokud žadatel
a) má bydliště, sídlo nebo místo podnikání ve státě, který není členským
státem Evropské unie, nebo
b) nepodléhá dohledu orgánu členského státu Evropské unie vykonávajícího
dohled nad bankami, pojišťovnami, zajišťovnami, poskytovateli investičních služeb,
investičními společnostmi nebo zahraničními standardními fondy.
(4) Žádost o udělení souhlasu podle odstavce 1 lze podat pouze na předepsaném
tiskopise, ke kterému žadatel přiloží doklady osvědčující splnění podmínek uvedených
v odstavci 6. Vzor tiskopisu a obsah jeho příloh stanoví prováděcí právní předpis.
(5) Česká národní banka při posuzování žádosti zkoumá pouze splnění podmínek
uvedených v odstavci 6 a nepřihlíží přitom k ekonomickým potřebám trhu.
(6) Česká národní banka žádosti vyhoví, pokud z hlediska možného vlivu
na výkon činnosti investiční společnosti nebo investičního fondu jsou splněny tyto
podmínky:
a) osoby, které žádají o udělení souhlasu, jsou důvěryhodné,
b) osoby, které jsou navrhovány za vedoucí osoby investiční společnosti
nebo investičního fondu, splňují bez zjevných pochybností podmínky stanovené tímto
zákonem (§ 72 odst. 2),
c) dostatečný objem, průhlednost původu a nezávadnost finančních zdrojů
žadatele, ve vztahu k vykonávaným nebo plánovaným činnostem u investiční společnosti
nebo investičním fondu,
d) investiční společnost nebo investiční fond budou i nadále schopny
plnit pravidla obezřetného obhospodařování majetku fondu kolektivního investování
(§ 74a),
e) struktura konsolidačního celku, do kterého má být investiční společnost
nebo investiční fond zahrnut,
1. nebrání účinnému dohledu nad investiční společností
nebo investičním fondem,
2. nebrání účinné výměně informací mezi Českou národní bankou
a orgánem dohledu jiného členského státu Evropské unie, který vykonává dohled nad
finančním trhem, nebo
3. neznesnadňuje výkon působnosti jednotlivých orgánů dohledu
nad tímto konsolidačním celkem a nad osobami zahrnutými do tohoto konsolidačního
celku,
f) v souvislosti s navrhovaným nabytím nebo zvýšením kvalifikované
účasti investiční společnosti nebo investičním fondu nebo jejich ovládnutím nevznikají
důvodné obavy, že by mohlo dojít k porušení zákona upravujícího opatření proti legalizaci
výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, nebo že už k takovému porušení
došlo, a
g) jedná se o případ zvláštního zřetele hodný, pokud jde o žádost podle
§ 71a odst. 2.
(7) V rozhodnutí o žádosti Česká národní banka
a) může určit lhůtu pro nabytí účasti na investiční společnosti nebo
investičním fondu podle § 71 odst. 1,
b) uvede závěry vyplývající ze stanovisek, která obdržela postupem
podle § 62 před vydáním rozhodnutí.
(8) Česká národní banka se může domáhat, aby soud vyslovil neplatnost usnesení
valné hromady investiční společnosti nebo investičního fondu, na kterých byla nabyta
nebo zvýšena kvalifikovaná účast nebo které byly ovládnuty osobou nebo osobami jednajícími
ve shodě bez předchozího souhlasu České národní banky. Neuplatní-li Česká národní
banka toto právo u soudu ve lhůtě do 3 měsíců ode dne konání valné hromady nebo,
nebyla-li valná hromada řádně svolána, ve lhůtě do 3 měsíců ode dne, kdy se Česká
národní banka mohla dozvědět, že měla být svolána, nejdéle však ve lhůtě do 1 roku
ode dne konání valné hromady nebo ode dne, kdy se Česká národní banka mohla dozvědět,
že valná hromada měla být svolána, toto právo zaniká. Ustanovení obchodního zákoníku
o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady akciové společnosti se použijí obdobně.
§ 71c
Pozbytí nebo snížení kvalifikované účasti
(1) Osoba nebo osoby jednající ve shodě bez zbytečného odkladu oznámí
České národní bance, že
a) snižují svoji kvalifikovanou účast na investiční společnosti nebo
investičním fondu tak, že klesne pod 50 %, 30 % nebo 20 %, nebo ji zcela pozbývají,
nebo
b) snižují svoji kvalifikovanou účast na investiční společnosti nebo
investičním fondu tak, že je přestávají ovládat.
(2) Oznámení podle odstavce 1 obsahuje údaje o osobě nebo osobách snižujících
nebo pozbývajících svoji kvalifikovanou účast na investiční společnosti nebo investičním
fondu nebo o osobě nebo osobách přestávajících je ovládat, údaje o investiční společnosti,
na které je tato účast snížena nebo pozbyta nebo která přestane být ovládána, nebo
údaje o investičním fondu, na kterém je tato účast snížena nebo pozbyta nebo který
přestane být ovládán, údaj o celkové výši podílu na této investiční společnosti nebo
tomto investičním fondu po jejím snížení nebo údaj o rozsahu vlivu na řízení na této
investiční společnosti nebo tomto investičním fondu po jeho snížení a údaje o osobě
nebo osobách, které podíl na investiční společnosti nebo investičním fondu nabývají
nebo zvyšují, nebo osobách, které získávají vliv na řízení investiční společnosti
nebo investičního fondu.
HLAVA III
SCHVALOVÁNÍ VEDOUCÍ OSOBY INVESTIČNÍ SPOLEČNOSTI NEBO INVESTIČNÍHO FONDU
nadpis vypuštěn
§ 72
nadpis vypuštěn
(1) Vedoucí osoba investiční společnosti nebo investičního fondu musí
mít k výkonu své funkce předchozí souhlas České národní banky.
(2) Česká národní banka udělí souhlas podle odstavce 1 osobě, která
a) má tyto předpoklady k výkonu své funkce:
1. dosáhla věku 18
let,
2. je plně způsobilá k právním úkonům,
3. nenastala u ní skutečnost, která je
překážkou provozování živnosti podle živnostenského zákona,
4. je důvěryhodná,
5.
je odborně způsobilá,
b) je osobou vhodnou z hlediska řádného a obezřetného výkonu činností
investiční společnosti nebo investičního fondu, ve kterých má vykonávat funkci vedoucí
osoby; především řádnému výkonu funkce nebrání její profesní, podnikatelská nebo
jiná obdobná činnost, zejména činnost u osoby s obdobným předmětem podnikání,
c) má dostatečné zkušenosti s kolektivním investováním, investováním
do majetku, na který je zaměřena investiční politika investičního fondu nebo podílového
fondu investiční společnosti, nebo s výkonem příslušné funkce ve vztahu k činnostem
uvedeným v § 15 odst. 3 a 4.
(3) V investiční společnosti nebo investičním fondu musí působit alespoň
1 vedoucí osoba, která splňuje požadavek na dostatečné zkušenosti s kolektivním investováním
podle odstavce 2, a alespoň 2 vedoucí osoby, které splňují požadavek na dostatečné
zkušenosti s investováním do majetku, na který je zaměřena investiční politika investičního
fondu nebo podílového fondu investiční společnosti podle odstavce 2.
(4) Při posuzování skutečností uvedených v odstavci 2 písm. b) a c) vezme
Česká národní banka v úvahu zejména rozsah pravomocí spojených s výkonem funkce,
organizační uspořádání investiční společnosti nebo investičního fondu a celkové personální
vybavení investiční společnosti nebo investičního fondu.
(5) Vedoucí osoba investičního fondu, který má uzavřenu smlouvu o obhospodařování,
nemusí mít k výkonu své funkce souhlas podle odstavce 1, pokud s výkonem její funkce
vyslovila písemný předchozí souhlas obhospodařující investiční společnost. Podmínkou
takového souhlasu je, že posuzovaná osoba má znalosti, zkušenosti a důvěryhodnost
potřebné pro vedení takového investičního fondu. V případě závažné změny ve skutečnostech,
na jejichž základě byl souhlas udělen, investiční společnost souhlas písemně odvolá.
Udělení i odvolání souhlasu zasílá investiční společnost na vědomí České národní
bance.
(6) Žádost o souhlas podle odstavce 1 lze podat pouze na předepsaném
tiskopise, ke kterému žadatel přiloží doklady osvědčující splnění podmínek stanovených
v odstavci 2. Vzor tiskopisu a obsah jeho příloh, včetně příloh prokazujících důvěryhodnost
a odbornou způsobilost podle odstavce 2 písm. a) bodů 4 a 5, stanoví prováděcí právní
předpis.
§ 73
nadpis vypuštěn
(1) Osoba, která získala předchozí souhlas k výkonu své funkce, je povinna
bez zbytečného odkladu oznámit České národní bance každou změnu podmínek uvedených
v § 72 odst. 2 nebo skončení výkonu své funkce.
(2) Nezačne-li osoba uvedená v odstavci 1 vykonávat svou funkci do 6 měsíců
ode dne, kdy jí byl předchozí souhlas udělen, nebo nevykonává-li z jakýchkoliv důvodů
svou funkci po dobu delší než 6 měsíců, předchozí souhlas zaniká.
HLAVA IV
PRAVIDLA ČINNOSTI A HOSPODAŘENÍ INVESTIČNÍ SPOLEČNOSTI NEBO INVESTIČNÍHO
FONDU
§ 74
Odborná péče
Investiční společnost a investiční fond, který nemá uzavřenou smlouvu o
obhospodařování, vykonává činnosti podle tohoto zákona s odbornou péčí.
§ 74a
Obezřetný výkon činnosti investiční společnosti a investičního fondu
(1) K zajištění obezřetného výkonu činnosti investiční společnost nebo
investiční fond, který nemá uzavřenou smlouvu o obhospodařování, zavede a udržuje
a) řídicí a kontrolní systém,
b) postupy pro zjišťování a řízení střetů zájmů mezi
1. investiční
společností a obhospodařovanými fondy kolektivního investování,
2. fondy kolektivního
investování a investory, fondy kolektivního investování obhospodařovanými investiční
společností navzájem a mezi investory těchto fondů navzájem,
3. investiční společností
nebo obhospodařovanými fondy a jinými zákazníky investiční společnosti nebo takovými
zákazníky navzájem,
4. investiční společností nebo investičním fondem a osobami se
zvláštním vztahem k investiční společnosti nebo investičnímu fondu podle odstavce
5 a
5. osobou, která ovládá investiční společnost nebo investiční fond, je ovládána
investiční společností nebo investičním fondem nebo osobou ovládanou stejnou osobou
jako investiční společnost nebo investiční fond a vedoucími osobami investiční společnosti
nebo investičního fondu, investory fondů kolektivního investování obhospodařovaných
investiční společností nebo investory investičního fondu, popřípadě jinými zákazníky
investiční společnosti.
(2) Řídicí a kontrolní systém zahrnuje
a) organizační předpoklady a předpoklady řádné správy a řízení investiční
společnosti nebo investičního fondu, a to vždy
1. zásady a postupy řízení,
2. organizační
uspořádání s řádným, průhledným, jasným a uceleným vymezením činností a s nimi spojených
působností a rozhodovací pravomoci, v jehož rámci se současně vymezí funkce, jejichž
výkon je neslučitelný, a
3. řádné administrativní a účetní postupy,
b) systém řízení rizik, který vždy zahrnuje
1. pravidla přístupu
investiční společnosti nebo investičního fondu k rizikům, kterým jsou nebo mohou
být vystaveny investiční společnost, jí obhospodařované fondy kolektivního investování
nebo investiční fond, včetně rizik vyplývajících z vnějšího prostředí a rizika likvidity,
2. postupy rozpoznávání, vyhodnocování, měření, sledování a ohlašování rizik,
3.
postupy sledování, vyhodnocování a aktualizace pravidel podle bodu 1 a postupů podle
bodu 2,
4. postupy přijímání opatření vedoucích k omezení rizik,
c) pravidla vnitřní kontroly, jejichž součástí jsou vždy
1. vnitřní
audit,
2. průběžná kontrola dodržování povinností investiční společnosti nebo investičního
fondu plynoucích z tohoto zákona, z jiných právních předpisů a z vnitřních předpisů
investiční společnosti nebo investičního fondu, včetně statutu a ze smluvních vztahů
s obhospodařovanými fondy a depozitáři,
3. kontrolní a bezpečnostní opatření při
zpracování a evidenci informací a při zohlednění jejich charakteru a
4. pravidla
kontroly činnosti investičních zprostředkovatelů, pomocí kterých investiční společnost
nebo investiční fond poskytuje své služby.
(3) Řídicí a kontrolní systém musí být ucelený a přiměřený povaze, rozsahu
a složitosti vykonávaných činností investiční společnosti nebo investičního fondu
v jeho celku i jednotlivých součástech.
(4) Součástí organizačních předpokladů podle odstavce 2 písm. a) jsou
vždy
a) postupy k ochraně vnitřních informací,
b) postupy k předcházení manipulace s trhem,
c) postupy pro uzavírání obchodů s investičním nástrojem osobou se
zvláštním vztahem k investiční společnosti nebo investičnímu fondu (odstavec 5),
jestliže tato osoba jedná nad rámec svých pracovních povinností nebo jestliže se
obchod uzavírá na účet
1. této osoby,
2. osoby blízké této osobě podle občanského
zákoníku,
3. osoby, se kterou je tato osoba úzce propojena, nebo
4. jiné osoby, jestliže
osoba se zvláštním vztahem k investiční společnosti nebo investičnímu fondu má přímý
nebo nepřímý hmotný zájem na výsledku obchodu, který není poplatkem ani odměnou za
provedení obchodu,
d) pravidla pro sdružování obchodů,
e) pravidla o účtování o obhospodařovaném majetku fondu kolektivního
investování a pro vedení evidence cenných papírů,
f) pravidla pro vyřizování stížností a reklamací investorů,
g) zásady pro výkon hlasovacích práv spojených s obhospodařovanými
akciemi nebo obdobnými cennými papíry představujícími podíl na společnosti nebo jiné
právnické osobě a
h) systém vnitřní komunikace.
(5) Osobou se zvláštním vztahem k investiční společnosti nebo investičnímu
fondu se rozumí
a) jejich vedoucí osoba,
b) jejich zaměstnanec, který se podílí na obhospodařování majetku fondu
kolektivního investování,
c) fyzická osoba jiná než uvedená v písmenech a) a b), která se podílí
na obhospodařování majetku fondu kolektivního investování podle příkazů investiční
společnosti nebo investičního fondu, nebo
d) fyzická osoba, která se přímo podílí na činnostech, jejichž výkonem
investiční společnost nebo investiční fond pověřily jinou osobu v souvislostech s
obhospodařováním majetku fondu kolektivního investování.
(6) Investiční společnost a investiční fond jsou povinny průběžně ověřovat
a pravidelně hodnotit přiměřenost a účinnost řídicího a kontrolního systému.
(7) Investiční společnost nebo investiční fond zavedou v rámci svého řídicího
a kontrolního systému opatření a postupy zajišťující řádný a plynulý výkon činnosti.
(8) Způsob dodržování jednotlivých pravidel obezřetného výkonu činnosti
podle odstavce 1 stanoví prováděcí právní předpis.
§ 74b
Personální vybavení
(1) Investiční společnost a investiční fond, který nemá uzavřenou smlouvu
o obhospodařování, musejí mít personální vybavení přiměřené povaze, složitosti a
rozsahu jimi prováděných činností.
(2) U svých zaměstnanců, investičních zprostředkovatelů, jejich zaměstnanců,
vedoucích osob a jiných osob, pomocí kterých provádí své činnosti, investiční společnost
nebo investiční fond zabezpečí, aby se jednalo o osoby důvěryhodné, které mají znalosti
a zkušenosti nezbytné pro plnění jim přidělených činností. Důvěryhodnost, znalosti
a zkušenosti jsou tyto osoby povinny investiční společnosti nebo investičnímu fondu
prokázat příslušnými doklady.
(3) Investiční společnost nebo investiční fond zabezpečí, aby osoby uvedené
v odstavci 2 měly znalosti o postupech a předpisech nezbytných pro plnění jejich
povinností souvisejících s činností investiční společnosti nebo investičního fondu.
(4) Investiční společnost nebo investiční fond zabezpečí, aby rozsah a
povaha činností prováděných osobami uvedenými v odstavci 2 nebránily řádnému výkonu
jednotlivých činností těchto osob.
nadpis vypuštěn
§ 75
Pravidla jednání při výkonu činnosti investiční společnosti a investičního
fondu a při poskytování jiných služeb
(1) Investiční společnost a investiční fond, který nemá uzavřenou
smlouvu o obhospodařování, jednají kvalifikovaně, čestně, spravedlivě a v nejlepším
zájmu vlastníků cenných papírů vydávaných fondem kolektivního investování, zejména
plní tyto povinnosti:
a) řádně vydávají a odkupují cenné papíry a o výsledku informují
investory,
b) provádějí platby bezhotovostně, pokud to nevylučuje povaha věci,
c) nemanipulují s trhem,
d) nezneužívají vnitřní informace a zamezují přístup k vnitřním informacím,
e) nešíří nesprávné nebo zavádějící informace,
f) nenarušují celistvost trhu,
g) nenabízejí výhody, jejichž spolehlivost nelze zaručit,
h) provádějí obchody za nejlepších podmínek,
i) zpracovávají obchody spravedlivě a bez zbytečných průtahů,
j) dokumentují způsob provedení obchodu, kontrolují objektivnost
evidovaných údajů a předcházejí riziku finančních ztrát,
k) provádějí analýzy ekonomické výhodnosti obchodů z veřejně přístupných
informací,
l) neprovádějí nadbytečné obchody za účelem dosažení vlastního zisku
bez ohledu na nejlepší zájmy vlastníků cenných papírů vydávaných fondem kolektivního
investování a
m) porovnávají kurzy nebo ceny jednotlivých nákupů a prodejů vzájemně
mezi sebou a s vývojem kurzů a cen uveřejněných na regulovaných trzích.
(2) Investiční společnost a investiční fond, který nemá uzavřenou smlouvu
o obhospodařování, nesmí při výkonu svých činností přijmout, nabídnout nebo poskytnout
poplatek, odměnu nebo nepeněžitou výhodu, která může vést k porušení povinnosti stanovené
v odstavci 1.
(3) Prováděcí právní předpis stanoví způsob plnění pravidel jednání investiční
společnosti a investičního fondu podle odstavce 1 a požadavky na kvalitativní charakter
přípustných poplatků, odměn nebo nepeněžitých výhod podle odstavce 2.
(4) Povinnost jednat kvalifikovaně, čestně a spravedlivě má investiční
společnost a investiční fond, který nemá uzavřenou smlouvu o obhospodařování, i vůči
potenciálnímu investorovi.
(5) Je-li v řízení o náhradu škody způsobené porušením povinností při
obhospodařování majetku fondu kolektivního investování sporné, zda investiční společnost
nebo investiční fond jednaly s odbornou péčí, nese důkazní břemeno tato investiční
společnost nebo investiční fond.
§ 76
(1) Na investiční společnost se při činnostech podle § 15 odst. 3 a 4
vztahují ustanovení zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu upravující
deník obchodníka s cennými papíry, odbornost osob, pomocí kterých obchodník s cennými
papíry vykonává své činnosti, jednání obchodníka s cennými papíry se zákazníky a
informační povinnosti obchodníka s cennými papíry s výjimkou hlášení obchodů. Investiční
společnost, vykonávající činnost podle § 15 odst. 3 nebo 4 zavede ve vztahu k této
činnosti pravidla obezřetného poskytování investičních služeb včetně pravidel pro
výkon činnosti obchodníka s cennými papíry jinou pověřenou osobou a pravidel pro
ochranu majetku zákazníka podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu.
(2) Investiční společnost, která obhospodařuje majetek zákazníka, nesmí
bez výslovného souhlasu zákazníka investovat jeho majetek do akcií nebo podílových
listů vydávaných fondem kolektivního investování, který sama obhospodařuje.
(3) Investiční společnost, která obhospodařuje majetek zákazníka a popřípadě
též vykonává činnost podle § 15 odst. 4 písm. a), je povinna platit příspěvek do
Garančního fondu obchodníků s cennými papíry a její zákazníci mají nárok na výplatu
náhrady, a to za obdobných podmínek stanovených zákonem upravujícím podnikání na
kapitálovém trhu. Pro vydávání majetku zákazníka v případě úpadku takové investiční
společnosti platí zákon upravující podnikání na kapitálovém trhu obdobně.
(4) Investiční společnost, která má ve svém povolení uvedenu činnost
podle § 15 odst. 3 nebo odst. 4 písm. b), je oprávněna, pokud jde o tuto činnost,
používat vázaného zástupce. Ustanovení zákona upravujícího podnikání na kapitálovém
trhu týkající se vázaného zástupce se použijí obdobně5).
§ 77
(1) Investiční společnost nesmí ovládat jinou obchodní společnost, ledaže
se jedná o účast drženou na účet podílového fondu, který tato investiční společnost
obhospodařuje, nebo účast na investičním fondu drženou nejdéle do jednoho roku ode
dne udělení povolení k činnosti investičního fondu.
(2) Investiční společnost nesmí být neomezeně ručícím společníkem veřejné
obchodní společnosti nebo komanditní společnosti nebo obdobné společnosti podle zahraničního
práva.
§ 78
Pravidla pro obhospodařování majetku fondu kolektivního investování
(1) Investiční společnost může k efektivnějšímu obhospodařování majetku
fondu kolektivního investování svěřit na základě smlouvy jeho obhospodařování osobě,
která má zkušenosti s kolektivním investováním nebo investováním do majetku uvedeného
ve statutu fondu a je investiční společností nebo zahraniční investiční společností,
obchodníkem s cennými papíry nebo zahraniční osobou, která má obdobné povolení k
obhospodařování majetku zákazníků a podléhá dohledu orgánu dohledu státu, ve kterém
má sídlo (dále jen "osoba obhospodařující majetek fondu kolektivního investování"),
jestliže
a) o tom byla předem informována Česká národní banka,
b) o tom byl předem informován depozitář a souhlasí s tím,
c) to nebrání účinnému výkonu dohledu nad investiční společností,
d) je to uvedeno ve statutu fondu kolektivního investování,
e) to nebrání tomu, aby majetek fondu kolektivního investování byl
obhospodařován v nejlepším zájmu investorů,
f) se osoba obhospodařující majetek fondu kolektivního investování
zaváže dodržovat statut fondu kolektivního investování,
g) je zajištěna spolupráce mezi Českou národní bankou a orgánem, který
vykonává dohled nad osobou obhospodařující majetek fondu kolektivního investování,
pokud má tato osoba sídlo ve státě, který není členským státem Evropské unie,
h) svěřením obhospodařování majetku fondu kolektivního investování
nehrozí střet zájmů investiční společnosti nebo vlastníků cenných papírů vydávaných
fondem kolektivního investování a osobou obhospodařující majetek fondu kolektivního
investování,
i) investiční společnost a depozitář fondu kolektivního investování
mohou průběžně kontrolovat činnost osoby obhospodařující majetek fondu kolektivního
investování,
j) investiční společnost může svými pokyny ovlivňovat činnost osoby
obhospodařující majetek fondu kolektivního investování,
k) investiční společnost může s okamžitou účinností zrušit příkaz osoby
obhospodařující majetek fondu kolektivního investování nebo může s okamžitou účinností
vypovědět smlouvu o svěření obhospodařování majetku fondu kolektivního investování,
je-li to v zájmu akcionářů nebo podílníků fondu kolektivního investování.
(2) Osobou obhospodařující majetek fondu kolektivního investování nesmí
být depozitář tohoto fondu kolektivního investování. Banka nebo pobočka zahraniční
banky, která pro fond kolektivního investování vykonává funkci depozitáře, může provádět
oceňování majetku fondu kolektivního investování nebo výpočet aktuální hodnoty podílového
listu, pokud má banka nebo pobočka zahraniční banky vytvořeny organizační předpoklady
zajišťující řádnou, samostatnou a nezávislou kontrolu těchto činností v rámci výkonu
činnosti depozitáře.
(3) Investiční společnost může svěřit též některou z činností, které jsou
obvykle součástí obhospodařování majetku fondu kolektivního investování, nebo správu
věci patřící do majetku fondu kolektivního investování jiné osobě, která je oprávněna
takovou činnost podnikatelsky vykonávat, jestliže jsou splněny podmínky přiměřeně
podle odstavce 1.
(4) Při svěření obhospodařování majetku fondu kolektivního investování
jiné osobě nebo svěření výkonu některé z činností, které jsou obvykle součástí obhospodařování
majetku fondu kolektivního investování, jiné osobě si musí investiční společnost
ponechat alespoň obhospodařování části majetku fondu kolektivního investování nebo
některou činnost související s kolektivním investováním.
(5) Ustanovení odstavců 1 až 4 se vztahují přiměřeně na investiční fond,
který nemá uzavřenou smlouvu o obhospodařování. Pro stanovení úplaty za činnost podle
odstavců 1 a 3 se použije přiměřeně § 18 odst. 1.
(6) Svěřením obhospodařování části majetku fondu kolektivního investování
jiné osobě nebo svěřením některé z činností, které jsou obvykle součástí obhospodařování
majetku fondu kolektivního investování, jiné osobě zůstává nedotčena odpovědnost
investiční společnosti nebo investičního fondu za škodu vzniklou při obhospodařování
majetku fondu kolektivního investování a odpovědnost depozitáře fondu kolektivního
investování za škodu vzniklou porušením jeho povinností při výkonu činnosti depozitáře.
Propagační sdělení fondu kolektivního investování
§ 79
(1) Propagační sdělení fondu kolektivního investování nesmějí používat
nejasné, nepravdivé, zavádějící nebo klamavé informace a z jejich obsahu a formy
musí být zřejmé, že jde o propagační sdělení.
(2) Každé propagační sdělení týkající se veřejného nabízení cenných papírů
vydávaných fondem kolektivního investování musí obsahovat informaci o tom, že byl
nebo bude uveřejněn statut nebo sdělení klíčových informací, a kde a v jakém jazyce
je nebo bude možné je získat. Propagační sdělení šířené společně s jiným sdělením
musí být zřetelně rozlišitelné a vhodným způsobem odděleno od jiného sdělení.
(3) Každé propagační sdělení i jiné oznámení v písemné či ústní formě,
týkající se veřejného nabízení cenných papírů vydávaných fondem kolektivního investování,
musí být v souladu s informacemi obsaženými ve statutu nebo sdělení klíčových informací.
(4) Všichni investoři musejí mít neupřednostňující přístup k informacím
o nabízených investicích. Informace musejí být pravdivé, nezkreslené a musejí umožňovat
posouzení kvality cenného papíru vydávaného fondem kolektivního investování.
(5) Každé důležité tvrzení a varování, které může ovlivnit rozhodování
investora, musí být v propagačním sdělení týkajícím se cenných papírů vydávaných
fondem kolektivního investování dostatečně zdůrazněno a nesmí být zakryto skutečností,
která od něj odvrací pozornost.
§ 80
(1) Každé propagační sdělení týkající se veřejného nabízení cenných
papírů vydávaných fondem kolektivního investování musí obsahovat upozornění, že
a) každá investice obsahuje riziko a současně musí být uvedena buď
konkrétní informace o riziku nebo informace o tom, kde je možno tuto informaci získat,
b) návratnost investice není zaručena.
(2) Pokud se propagační sdělení, týkající se veřejného nabízení cenných
papírů vydávaných fondem kolektivního investování zmiňuje o výnosnosti investic,
musí dále obsahovat
a) úplné informace o předpokládaných nebo možných výnosech nebo vlastnostech
investic; nesmějí být uváděny údaje pouze za vybrané časové období nebo vybraná časová
období, ve kterých bylo dosaženo mimořádné výnosnosti,
b) takové informace o předpokládaných nebo možných výnosech nebo
vlastnostech investice, aby tyto výnosy nebo vlastnosti nemohly být považovány za
zajištěné; pokud jsou investice nebo výnosy zajištěny, musí být vysvětlen způsob
a rozsah zajištění vůči investorovi,
c) upozornění, že minulé výnosy nejsou zárukou budoucích výnosů.
(3) Pokud jsou v propagačním sdělení, týkajícím se veřejného nabízení
cenných papírů vydávaných fondem kolektivního investování, uvedeny daňové úlevy,
musí obsahovat všechny důležité informace o těchto úlevách, zejména za jakých podmínek
a na které investory se vztahují.
(4) Podřízený standardní fond uvádí ve svých propagačních sděleních informaci
o tom, že investuje nejméně 85 % svého majetku do cenných papírů vydávaných řídícím
standardním fondem nebo řídícím zahraničním standardním fondem, a název tohoto fondu.
(5) Při veřejném nabízení cenných papírů vydávaných fondem kolektivního
investování musejí být dodržována ustanovení občanského zákoníku o smlouvách o finančních
službách uzavíraných na dálku.
§ 81
Propagační sdělení fondu kolektivního investování musejí obsahovat
výrazné upozornění
a) na druhy majetku podle § 26 odst. 1 písm. c) až g), do kterých
fond může investovat, nebo na možné kopírování indexu akcií nebo dluhopisů podle
§ 28 odst. 9,
b) na možné větší výkyvy aktuální hodnoty akcie nebo podílového listu
fondu kolektivního investování, připadají-li v úvahu s ohledem na složení majetku
fondu kolektivního investování nebo techniku jeho obhospodařování.
§ 81a
Osoby veřejně nabízející cenné papíry vydávané fondem kolektivního investování
na území České republiky jsou povinny dodržovat ustanovení § 79 až 81; stejné povinnosti
mají též osoby, které byly touto činností pověřeny.
§ 82
Oceňování majetku a závazků fondu kolektivního investování
(1) Investiční nástroje v majetku fondu kolektivního investování musejí
být oceňovány pravidelně ve lhůtě uvedené ve statutu. Tato lhůta nesmí být delší
než 2 týdny, pokud se nejedná o speciální fond kvalifikovaných investorů nebo speciální
fond nemovitostí. Speciální fond kvalifikovaných investorů, který má formu otevřeného
podílového fondu, a speciální fond nemovitostí, pokud mají stanovené termíny pro
podání žádosti o odkoupení podílových listů, musejí stanovit lhůtu tak, aby ocenění
bylo provedeno ke dni, který nepředchází příslušnému termínu pro podání žádosti o
odkoupení podílových listů o více než 3 dny.
(2) Nemovitosti, movité věci, práva a další hodnoty v majetku fondu kolektivního
investování a závazky musejí být oceňovány pravidelně ve lhůtách uvedených ve statutu,
nejméně jedenkrát ročně. Speciální fond nemovitostí, který má stanovené termíny pro
podání žádosti o odkoupení podílových listů (§ 12 odst. 2), musí stanovit lhůtu tak,
aby ocenění bylo provedeno ke dni, který nepředchází příslušnému termínu pro podání
žádosti o odkup podílových listů o více než 2 týdny.
(3) Fond kolektivního investování oceňuje v průběhu účetního období majetek
a závazky ke dni stanovení aktuální hodnoty akcie nebo podílového listu bez sestavení
účetní závěrky.
(4) Majetek a závazky z investiční činnosti fondu kolektivního investování
se oceňují reálnou hodnotou. Způsob stanovení reálné hodnoty majetku a závazků fondu
kolektivního investování a způsob stanovení aktuální hodnoty akcie nebo podílového
listu fondu kolektivního investování stanoví prováděcí právní předpis.
ČÁST DEVÁTÁ
INFORMAČNÍ POVINNOSTI FONDU KOLEKTIVNÍHO INVESTOVÁNÍ
§ 83
Základní ustanovení
Fond kolektivního investování uveřejňuje, pokud nejde o speciální fond
kvalifikovaných investorů
a) statut,
b) sdělení klíčových informací,
c) stanovy,
d) výroční zprávu,
e) pololetní zprávu.
§ 84
Statut a sdělení klíčových informací
(1) Statut fondu kolektivního investování je dokument, který obsahuje informace
o způsobu investování fondu kolektivního investování a další informace nezbytné pro
investory k přesnému a správnému posouzení investice, zpracované formou srozumitelnou
běžnému investorovi nebo v případě speciálního fondu kvalifikovaných investorů formou
srozumitelnou kvalifikovanému investorovi.
(2) Statut fondu kolektivního investování obsahuje též vysvětlení rizik spojených
s investováním způsobem srozumitelným investorům.
(3) Statut standardního fondu musí umožňovat nabízení podílových listů v
České republice.
(4) Pravidla pro přijímání statutu a sdělení klíčových informací a jejich
změn určí stanovy investičního fondu nebo investiční společnosti.
(5) Ke statutu investičního fondu se přikládají též jeho stanovy. Stanovy
nemusejí být přiloženy, jestliže statut obsahuje informaci
a) o tom, že tyto dokumenty budou investorovi poskytnuty na jeho žádost,
nebo
b) o místě, kde je možno do těchto dokumentů nahlédnout, přičemž tato
informace se uvádí za každý členský stát Evropské unie, v němž jsou cenné papíry
vydávané fondem kolektivního investování veřejně nabízeny.
(6) Sdělení klíčových informací je dokument obsahující klíčové informace
pro investory. Obsahuje stručné základní charakteristiky fondu kolektivního investování,
nezbytné pro investory k zasvěcenému posouzení povahy a rizik investice, která je
jim nabízena, zpracované formou srozumitelnou běžnému investorovi.
(7) Sdělení klíčových informací standardního fondu vždy obsahuje
a) zřetelné označení, z něhož je patrné, že obsahuje klíčové informace
pro investory,
b) označení standardního fondu, ke kterému se vztahuje,
c) popis
1. investičních cílů standardního fondu,
2. způsobu investování
standardního fondu,
3. historické výkonnosti standardního fondu, popřípadě její kvalifikovaný
odhad,
4. nákladů a poplatků souvisejících s investicí do standardního fondu,
d) rizikový profil, včetně popisu jednotlivých rizik spojených s investicí
do standardního fondu,
e) upozornění, kde a jak lze na žádost bezplatně získat další informace
týkající se dané investice, včetně statutu, výroční zprávy a pololetní zprávy standardního
fondu, a v jakém jazyce jsou tyto informace dostupné.
(8) Sdělení klíčových informací
a) nesmí obsahovat nejasné, nepravdivé, zavádějící nebo klamavé informace,
b) musí být v souladu s informacemi uvedenými ve statutu a
c) musí být srozumitelné bez nutnosti seznámit se s jinými dokumenty
uveřejněnými fondem kolektivního investování.
(9) Fond kolektivního investování zasílá sdělení klíčových informací a každou
jeho změnu bez zbytečného odkladu České národní bance.
(10) Za správnost a úplnost údajů uvedených ve sdělení klíčových informací
fond kolektivního investování odpovídá pouze v případě, jsou-li údaje v něm uvedené
nejasné, nepravdivé, zavádějící nebo klamavé nebo nejsou-li v souladu s informacemi
uvedenými ve statutu. Sdělení klíčových informací obsahuje upozornění na tuto skutečnost.
(11) Náležitosti, strukturu, formu a požadavky na jazykové vyjádření sdělení
klíčových informací standardního fondu, jakož i podmínky a způsob jeho průběžné aktualizace
a lhůty pro jeho uveřejňování vymezuje přímo použitelný předpis Evropské unie upravující
klíčové informace pro investory, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu
a Rady upravující koordinaci předpisů v oblasti kolektivního investování (dále jen
„nařízení o sdělení klíčových informací“)12).
§ 84a
(1) Fond kolektivního investování musí uveřejnit statut a každou jeho změnu
způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(2) Pokud statut nebo stanovy nestanoví jinak, valná hromada investičního
fondu nebo shromáždění podílníků, je-li zřízeno, schvaluje změnu statutu fondu kolektivního
investování, která se týká
a) způsobu investování a investičních cílů fondu kolektivního investování,
b) srážek při odkupování podílových listů fondu kolektivního investování,
c) úplaty investiční společnosti nebo depozitáři fondu kolektivního investování,
d) nákladů souvisejících s obhospodařováním majetku fondu kolektivního
investování,
e) odměn vedoucích osob investičního fondu, nebo
f) způsobu svolávání, věcné působnosti nebo způsobu rozhodování shromáždění
podílníků, je-li zřízeno,
g) rozdílného zacházení s podílníky podle § 8 odst. 3 písm. a) nebo b),
vyplývá-li ze statutu.
(3) Údaje uvedené ve statutu a sdělení klíčových informací musejí být průběžně
aktualizovány.
(4) Změna statutu podléhá předchozímu schválení Českou národní bankou, jinak
je neplatná. Schválení změny statutu se provádí schválením jeho nového úplného znění.
Česká národní banka neschválí změnu statutu, kterou by mohly být ohroženy zájmy podílníků
nebo akcionářů tohoto fondu.
(5) Změna statutu nepodléhá předchozímu schválení Českou národní bankou,
jde-li o statut speciálního fondu kvalifikovaných investorů, nebo je-li předmětem
této změny
a) údaj přímo vyplývající ze změn týkajících se investiční společnosti,
investičního fondu, podílového fondu nebo depozitáře,
b) informace o výkonnosti nebo skutečných nebo předpokládaných výsledcích
hospodaření fondu kolektivního investování, která vyžaduje pravidelnou aktualizaci,
c) jednoduchá změna, která se netýká postavení nebo zájmů podílníků nebo
akcionářů fondu kolektivního investování.
Podrobnosti k charakteru změn statutu, které nepodléhají předchozímu
schválení Českou národní bankou, stanoví prováděcí právní předpis.
(6) O změně statutu podle § 99b odst. 1 písm. b) a § 99c odst. 1 písm. b)
rozhodne Česká národní banka do 15 pracovních dnů ode dne přijetí žádosti o schválení
změny statutu. Je-li tato žádost neúplná nebo trpí-li jinými vadami, Česká národní
banka bez zbytečného odkladu písemně vyzve žadatele k odstranění nedostatků žádosti,
popřípadě k předložení dalších informací nezbytných pro posouzení žádosti. Dnem odeslání
výzvy se běh lhůty pro rozhodnutí o žádosti přerušuje.
(7) Má-li se v důsledku změny statutu standardní fond stát podřízeným standardním
fondem, rozhodne o změně statutu Česká národní banka do 15 pracovních dnů ode dne
přijetí žádosti o změnu statutu, ke které žadatel přiloží doklady nezbytné pro posouzení
žádosti z hlediska splnění podmínek uvedených v § 30a odst. 1. O vydání rozhodnutí
informuje standardní fond bez zbytečného odkladu řídící standardní fond nebo zahraniční
řídící standardní fond.
(8) Minimální náležitosti statutu včetně podrobností týkajících se údajů
uvedených v odstavci 2 stanoví prováděcí právní předpis.
(9) Investiční společnost nebo investiční fond jsou povinny dodržovat statut
fondu kolektivního investování.
(10) Žádosti o schválení změn statutu uvedených v odstavcích 4, 6 nebo 7
lze podat pouze na předepsaném tiskopise, ke kterému žadatel přiloží doklady potřebné
pro posouzení, zda statut obsahuje všechny předepsané náležitosti a zda by mohly
být změnou statutu ohroženy zájmy podílníků nebo akcionářů fondu kolektivního investování.
Vzor tiskopisu, obsah jeho příloh a způsob jejich zasílání stanoví prováděcí právní
předpis.
§ 84b
(1) Každému investorovi musí být
a) s dostatečným časovým předstihem před uskutečněním investice poskytnuto
bezúplatně sdělení klíčových informací a
b) na žádost poskytnuty bezúplatně statut, poslední uveřejněná výroční
zpráva fondu kolektivního investování a pololetní zpráva fondu kolektivního investování,
pokud ji fond vypracovává, a jedná- -li se o podřízený standardní fond, tak i statut
řídícího standardního fondu nebo zahraničního řídícího standardního fondu, poslední
uveřejněná výroční zpráva řídícího standardního fondu a pololetní zpráva řídícího
standardního fondu nebo zahraničního řídícího standardního fondu, pokud ji fond vypracovává.
(2) Statut a sdělení klíčových informací musejí být každému investorovi
poskytnuty v listinné podobě a současně uveřejněny na internetových stránkách investiční
společnosti, která obhospodařuje standardní fond, zahraniční standardní fond nebo
speciální fond, anebo na internetových stránkách speciálního fondu, který je investičním
fondem a nemá uzavřenou smlouvu o obhospodařování; za podmínek, které vymezuje nařízení
o sdělení klíčových informací13), pokud se jedná o standardní fond a zahraniční standardní
fond, nebo podmínek, které stanovuje nařízení vlády [§ 139 odst. 1 písm. b)], pokud
se jedná o speciální fond, lze statut a sdělení klíčových informací namísto v listinné
podobě poskytnout investorovi
a) na nosiči informací, který nemá listinnou podobu a umožňuje 1. investorovi
uchování informací tak, aby mohly být využívány po dobu přiměřenou jejich účelu,
a 2. reprodukci informací v nezměněné podobě, nebo
b) pouze na internetových stránkách investiční společnosti, která obhospodařuje
standardní fond, zahraniční standardní fond nebo speciální fond, nebo na internetových
stránkách speciálního fondu, který je investičním fondem a nemá uzavřenu smlouvu
o obhospodařování.
(3) Každý investor má právo vyžádat si statut a sdělení klíčových informací
v listinné podobě.
§ 85
Výroční zpráva investiční společnosti a výroční zpráva fondu kolektivního
investování
(1) Investiční společnost je povinna nejpozději do 4 měsíců po skončení
účetního období uveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup svou výroční zprávu
a konsolidovanou výroční zprávu a výroční zprávu za každý obhospodařovaný podílový
fond a zaslat je České národní bance; součástí výroční zprávy nebo konsolidované
výroční zprávy je účetní závěrka nebo konsolidovaná účetní závěrka ověřená auditorem.
V případě, že investiční společnost má ve svém povolení uvedenu činnost podle § 15
odst. 3 nebo 4, je součástí její výroční zprávy nebo konsolidované výroční zprávy
údaj o výši základu pro výpočet příspěvku do Garančního fondu podle zákona upravujícího
podnikání na kapitálovém trhu. Povinnost uveřejnit výroční zprávu za podílový fond
a zaslat ji České národní bance má také zahraniční investiční společnost, která obhospodařuje
standardní fond. Pokud valná hromada investiční společnosti neschválí v uvedené lhůtě
účetní závěrku nebo konsolidovanou účetní závěrku, nebo pokud soud rozhodne o neplatnosti
valné hromady, která schválila účetní závěrku nebo konsolidovanou účetní závěrku,
investiční společnost o této skutečnosti informuje Českou národní banku a uveřejní
ji způsobem umožňujícím dálkový přístup; v informaci uvede též způsob řešení připomínek
valné hromady.
(2) Investiční fond je povinen nejpozději do 4 měsíců po skončení účetního
období uveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup svou výroční zprávu a konsolidovanou
výroční zprávu a zaslat je České národní bance; součástí výroční zprávy nebo konsolidované
výroční zprávy je účetní závěrka nebo konsolidovaná účetní závěrka ověřená auditorem.
Pokud valná hromada investičního fondu neschválí v uvedené lhůtě účetní závěrku nebo
konsolidovanou účetní závěrku, nebo pokud soud rozhodne o neplatnosti valné hromady,
která schválila účetní závěrku nebo konsolidovanou účetní závěrku, investiční fond
bez zbytečného odkladu o této skutečnosti informuje Českou národní banku a uveřejní
ji způsobem umožňujícím dálkový přístup; v informaci uvede též způsob řešení připomínek
valné hromady.
(3) Ustanoveními odstavců 1 a 2 nejsou dotčeny povinnosti akciové společnosti
při zveřejňování účetní závěrky a výroční zprávy podle zvláštních právních předpisů.
(4) Pokud tak stanoví statut podílového fondu, investiční společnost může
vyplatit podílníkům podíl na výnosech z hospodaření s majetkem v podílovém fondu
bez ohledu na výsledek hospodaření podílového fondu.
(5) Pokud podílový fond vykáže za účetní období ztrátu, rozhodne investiční
společnost při schvalování účetní závěrky podílového fondu za účetní období, ve kterém
ztráta vznikla, o její úhradě ze zdrojů podílového fondu.
(6) Pokud investiční fond vykáže za účetní období ztrátu, rozhodne při schvalování
účetní závěrky za účetní období, ve kterém ztráta vznikla, o její úhradě ze zdrojů
investičního fondu.
§ 86
Pololetní zpráva fondu kolektivního investování
Fond kolektivního investování a investiční společnost jsou povinny do 2 měsíců
po uplynutí prvních 6 měsíců účetního období vypracovat a uveřejnit způsobem umožňujícím
dálkový přístup v elektronické podobě svou pololetní zprávu a zaslat ji České národní
bance v elektronické podobě, přičemž povinnost vypracovat pololetní zprávu se nevztahuje
na speciální fond kvalifikovaných investorů.
§ 87
(1) Investiční společnost obhospodařující zahraniční standardní fond zašle
na žádost České národní bance bez zbytečného odkladu statut a každou jeho změnu,
výroční zprávu a pololetní zprávu zahraničního standardního fondu.
(2) Podřízený standardní fond, který investuje alespoň 85 % svého majetku
do cenných papírů vydávaných zahraničním řídícím standardním fondem, zašle bez zbytečného
odkladu České národní bance každou změnu statutu, sdělení klíčových informací a každou
výroční zprávu a pololetní zprávu tohoto zahraničního řídícího standardního fondu.
(3) Řídící standardní fond zašle bez zbytečného odkladu České národní bance
údaje o každém podřízeném standardním fondu nebo zahraničním podřízeném standardním
fondu, který začal investovat do jím vydávaných podílových listů. Česká národní banka
o této skutečnosti bez zbytečného odkladu informuje orgán dohledu domovského státu
zahraničního podřízeného standardního fondu.
Další informace
§ 88
(1) Otevřený podílový fond uveřejňuje bez zbytečného odkladu po uplynutí
příslušného období způsobem umožňujícím dálkový přístup
a) nejméně jednou za 2 týdny údaj o aktuální hodnotě vlastního kapitálu
fondu kolektivního investování a údaj o aktuální hodnotě podílového listu; jestliže
se jedná o speciální fond nemovitostí nebo speciální fond kvalifikovaných investorů,
který má stanovené termíny pro podání žádosti o odkoupení podílových listů podle
§ 12 odst. 2, musí být tento údaj uveřejněn nejméně jeden den před tímto termínem;
tím není dotčena povinnost uveřejnit údaj o aktuální hodnotě i častěji, je-li to
v zájmu ochrany podílníků,
b) za každý kalendářní měsíc údaj o počtu vydaných a odkoupených podílových
listů a o částkách, za které byly tyto podílové listy vydány a odkoupeny,
c) za každý kalendářní měsíc údaj o struktuře majetku v otevřeném podílovém
fondu k poslednímu dni měsíce.
(2) Investiční fond nebo uzavřený podílový fond uveřejňuje bez zbytečného
odkladu po uplynutí příslušného období způsobem umožňujícím dálkový přístup
a) nejméně jednou za 2 týdny údaj o aktuální hodnotě vlastního kapitálu
a o aktuální hodnotě akcie nebo podílového listu; speciální fond kvalifikovaných
investorů uveřejňuje tyto údaje ve lhůtách stanovených statutem, nejméně však jednou
za rok,
b) nejméně jednou měsíčně údaj o struktuře majetku v investičním fondu
nebo v uzavřeném podílovém fondu.
(3) Česká národní banka může na žádost fondu kolektivního investování povolit,
aby informace podle odstavce 1 písm. a) a odstavce 2 byly uveřejňovány pouze jednou
měsíčně, jestliže tím nehrozí poškození zájmů akcionářů nebo podílníků.
(4) Speciální fond kvalifikovaných investorů nemusí informace podle odstavců
1 a 2 uveřejňovat, pokud je v rozsahu a lhůtách, stanovených ve statutu, poskytne
všem svým podílníkům či akcionářům.
§ 89
Prováděcí právní předpis stanoví
a) informace, které obsahuje výroční zpráva fondu kolektivního investování
nad rámec zákona upravujícího účetnictví,
b) informace, které obsahuje pololetní zpráva investiční společnosti
nebo fondu kolektivního investování,
c) údaje, které obsahuje informace podle § 88 odst. 1 písm. c) a §
88 odst. 2 písm. b),
d) podrobnosti o struktuře zpráv uvedených v písmenech a) až c),
e) podrobnosti o formě informačních povinností investiční společnosti
a fondu kolektivního investování,
f) způsob uveřejňování zpráv a informací uvedených v písmenech a) až
c) a údajů uvedených v § 88 odst. 1 písm. a) a b) a v § 88 odst. 2 písm. a),
g) způsob poskytování výroční zprávy a pololetní zprávy fondu kolektivního
investování investorům.
§ 91
Informování České národní banky
(1) Investiční společnost, zahraniční investiční společnost nebo investiční
fond informují bez zbytečného odkladu Českou národní banku o každé změně
a) ve skutečnostech, na jejichž základě bylo vydáno povolení k činnosti
investiční společnosti, povolení k činnosti investičního fondu nebo povolení k vytvoření
podílového fondu; jedná-li se o změnu statutu, předloží investiční společnost, zahraniční
investiční společnost nebo investiční fond České národní bance jeho nové úplné znění,
b) která může významně ovlivnit hodnotu akcie nebo podílového listu fondu
kolektivního investování, nebo
c) která může významně zhoršit hospodářskou situaci investiční společnosti
nebo investičního fondu.
(2) Investiční společnost nebo investiční fond jsou povinny předložit České
národní bance nejpozději do 1 měsíce po konání řádné valné hromady seznam osob, které
na nich měly v uplynulém roce kvalifikovanou účast nebo které s nimi byly úzce propojeny.
(3) Fond kolektivního investování informuje bez zbytečného odkladu Českou
národní banku o překročení investičního limitu stanoveného tímto zákonem nebo o jiném
závažném porušení tohoto zákona nebo statutu fondu kolektivního investování.
(4) Jestliže průměrná hodnota vlastního kapitálu v otevřeném podílovém fondu
za posledních 6 kalendářních měsíců je nižší než 50 000 000 Kč, oznámí investiční
společnost tuto skutečnost bez zbytečného odkladu České národní bance.
(5) Investiční společnost zasílá České národní bance údaje o své osobě, finanční
situaci a výsledcích svého hospodaření, jakož i údaje o finanční situaci a výsledcích
hospodaření každého obhospodařovaného investičního nebo podílového fondu, který není
speciálním fondem kvalifikovaných investorů, a o skladbě a struktuře jeho majetku.
Obdobné údaje zasílá České národní bance také investiční fond, který nemá uzavřenou
smlouvu o obhospodařování a není speciálním fondem kvalifikovaných investorů. Údaje
o finanční situaci a výsledcích hospodaření každého obhospodařovaného standardního
fondu a o skladbě a struktuře jeho majetku zasílá České národní bance také zahraniční
investiční společnost.
ČÁST DESÁTÁ
ZRUŠENÍ A PŘEMĚNA INVESTIČNÍ SPOLEČNOSTI NEBO INVESTIČNÍHO FONDU A ZRUŠENÍ
PODÍLOVÉHO FONDU
HLAVA I
ZRUŠENÍ A PŘEMĚNA INVESTIČNÍ SPOLEČNOSTI NEBO INVESTIČNÍHO FONDU
Díl 1
Zrušení investiční společnosti nebo investičního fondu s likvidací
§ 92
Zrušení rozhodnutím valné hromady
(1) Pokud valná hromada rozhodne o zrušení investiční společnosti nebo
investičního fondu s likvidací, navrhne zároveň likvidátora společnosti. Rozhodnutí
o zrušení investiční společnosti nebo investičního fondu s likvidací a návrh na jmenování
likvidátora společnosti musejí být bez zbytečného odkladu doručeny České národní
bance; rozhodnutí o zrušení investiční společnosti, která obhospodařuje podílový
fond, s likvidací nabude účinnosti uplynutím 30 dnů ode dne jeho přijetí.
(2) Návrh na jmenování likvidátora obsahuje údaje o likvidátorovi a jeho
přílohu tvoří stejnopis notářského zápisu o usnesení valné hromady, jímž se investiční
společnost nebo investiční fond zrušuje s likvidací a navrhuje se likvidátor, a doklad
prokazující splnění předpokladů stanovených tímto zákonem.
(3) Likvidátora investiční společnosti nebo investičního fondu jmenuje
a odvolává Česká národní banka.
(4) Česká národní banka bez zbytečného odkladu po obdržení návrhu
podle odstavce 1
a) jmenuje likvidátora, nebo
b) návrh zamítne, jestliže navržený likvidátor nesplňuje požadavky
stanovené tímto zákonem (§ 134) nebo jestliže má k navrženému likvidátorovi důvodné
výhrady a současně jmenuje likvidátora z vlastního podnětu.
(5) Likvidátor se může vzdát funkce písemným oznámením o odstoupení z
funkce, které musí být doručeno České národní bance. Účinky odstoupení z funkce likvidátora
nastávají dnem uvedeným v oznámení o odstoupení z funkce, nejdříve však 30 dnů ode
dne doručení oznámení České národní bance.
(6) Česká národní banka odvolá likvidátora investiční společnosti nebo
investičního fondu, který opakovaně nebo závažným způsobem porušil právní předpis
nebo přestal splňovat předpoklady stanovené tímto zákonem pro výkon funkce likvidátora.
(7) Jestliže se likvidátor investiční společnosti nebo investičního fondu
vzdá funkce, je odvolán, vyškrtnut ze seznamu likvidátorů nebo z jiných důvodů tuto
funkci nevykonává nebo nemůže vykonávat, Česká národní banka jmenuje bez zbytečného
odkladu nového likvidátora.
(8) Opravný prostředek proti rozhodnutí České národní banky o jmenování,
zamítnutí nebo odvolání likvidátora nemá odkladný účinek.
(9) Návrh na povolení zápisu likvidátora do obchodního rejstříku a návrh
na výmaz likvidátora z obchodního rejstříku podává likvidátor jmenovaný Českou národní
bankou.
(10) Náhrada hotových výdajů likvidátora investiční společnosti nebo
investičního fondu a odměna likvidátora jsou placeny z majetku investiční společnosti
nebo investičního fondu; v případě, že majetek investiční společnosti nebo investičního
fondu nepostačuje na vyplacení náhrady hotových výdajů likvidátora a odměny likvidátora,
vyplatí je stát. I po odnětí povolení k činnosti investiční společnosti nebo povolení
k činnosti investičního fondu se postupuje při stanovení náhrady a odměny likvidátora
podle pravidel pro stanovení náhrady a odměny likvidátora investiční společnosti
nebo investičního fondu. Způsob stanovení náhrady hotových výdajů a odměny likvidátora,
jejich maximální výši hrazenou státem a způsob výplaty stanoví prováděcí právní předpis.
(11) Likvidátorovi jmenovanému Českou národní bankou jsou třetí osoby
povinny poskytnout součinnost v rozsahu, v jakém jsou povinny ji poskytnout insolvenčnímu
správci podle insolvenčního zákona.
§ 93
Zrušení soudem
Pokud rozhodne o zrušení investiční společnosti nebo investičního fondu
s likvidací soud, jmenuje likvidátora na návrh České národní banky.
§ 94
Zrušení investičního fondu uplynutím doby, na kterou byl založen
(1) Investiční fond doručí České národní bance nejpozději 2 měsíce před
uplynutím doby, na kterou byl založen, návrh na jmenování likvidátora schválený valnou
hromadou společnosti.
(2) Návrh na jmenování likvidátora obsahuje údaje o likvidátorovi a jeho
přílohu tvoří stejnopis notářského zápisu o usnesení valné hromady, která návrh na
jmenování likvidátora schválila, a doklad prokazující splnění předpokladů stanovených
tímto zákonem.
(3) V ostatním se na investiční fond vztahují ustanovení § 92 odst. 3
až 11.
§ 95
Společné ustanovení
Jestliže se investiční společnost zrušuje s likvidací, zajistí zrušení
obhospodařovaných podílových fondů a výplatu podílů podílníkům její likvidátor, jestliže
Česká národní banka nerozhodne o převodu jejich obhospodařování na jinou investiční
společnost. Zrušuje-li se zahraniční investiční společnost způsobem srovnatelným
s likvidací, má tuto povinnost osoba pověřená její likvidací podle právního řádu
jejího domovského státu, ledaže Česká národní banka rozhodne, z důvodu porušení povinností
vyplývajících z práva Evropské unie v oblasti kolektivního investování zahraniční
investiční společností, o převodu obhospodařovaní podílového fondu na jinou investiční
společnost [§ 107 odst. 1 písm. c)].
§ 95a
Některá ustanovení o likvidaci investičního fondu
(1) Akcionářům zrušeného investičního fondu lze poskytnout zálohy na
podíl na likvidačním zůstatku, pokud to připouštějí stanovy, nebo s tím vyslovila
souhlas valná hromada. Poskytnuté zálohy budou po provedení všech úkonů nezbytných
k provedení likvidace zúčtovány proti podílům jednotlivých akcionářů na likvidačním
zůstatku.
(2) Plnění uvedené v odstavci 1 lze poskytnout vždy až poté, kdy byly
uspokojeny nároky všech známých věřitelů investičního fondu.
(3) Zúčtování záloh uvedených v odstavci 1 se provádí až po uplynutí
lhůty, po kterou mají akcionáři investičního fondu možnost domáhat se, aby soud přezkoumal
výši podílu na likvidačním zůstatku, kterou mají podle návrhu rozdělení likvidačního
zůstatku obdržet.
Díl 2
Přeměna investiční společnosti nebo investičního fondu a převod, zastavení
nebo nájem podniku investiční společnosti nebo podniku investičního fondu
§ 96
Přeměna investiční společnosti nebo investičního fondu
(1) K fúzi nebo rozdělení investiční společnosti nebo investičního fondu
je třeba povolení České národní banky.
(2) Žádost o povolení fúze nebo rozdělení investiční společnosti nebo
investičního fondu lze podat pouze na předepsaném tiskopise, ke kterému žadatel přiloží
doklady nezbytné pro posouzení důvodu fúze nebo rozdělení a ochrany zájmů investorů.
Vzor tiskopisu a obsah jeho příloh stanoví prováděcí právní předpis.
(3) Česká národní banka nepovolí
a) fúzi nebo rozdělení investiční společnosti nebo investičního fondu,
pokud není zajištěna ochrana zájmů podílníků podílového fondu nebo akcionářů investičního
fondu,
b) fúzi investiční společnosti s osobou, která nemá povolení k činnosti
investiční společnosti; výjimku tvoří fúze investiční společnosti, která má povolení
k obhospodařování majetku zákazníka, s obchodníkem s cennými papíry, jehož výhradním
předmětem činnosti je činnost uvedená v § 15 odst. 3,
c) fúzi investičního fondu s osobou, která nemá povolení k činnosti
investičního fondu, pokud by investiční fond v důsledku fúze zanikl,
d) rozdělení investiční společnosti na osoby, které nejsou investičními
společnostmi,
e) rozdělení investičního fondu na osoby, které nejsou investičními
fondy, nebo
f) fúzi investičních fondů s výrazně odlišným způsobem investování.
(4) Převod jmění investiční společnosti nebo investičního fondu na jejich
akcionáře není přípustný.
(5) Investiční fond, který shromažďuje peněžní prostředky od veřejnosti
a zajišťuje, že se kurz cenných papírů, které vydal, na regulovaném trhu významně
neliší od jejich aktuální hodnoty, se nesmí zúčastnit přeshraniční fúze.
(6) Účastníky řízení o povolení fúze nebo rozdělení investičního fondu
jsou investiční fondy, které se fúze nebo rozdělení účastní, a jejich depozitáři.
Díl 3
Přípustnost změny předmětu podnikání speciálního fondu kvalifikovaných
investorů
§ 97a
(1) Česká národní banka odejme speciálnímu fondu kvalifikovaných investorů,
který je akciovou společností, povolení k činnosti investičního fondu na jeho žádost,
jestliže se valná hromada speciálního fondu kvalifikovaných investorů usnesla na
změně předmětu podnikání této akciové společnosti. K přijetí takového usnesení valné
hromady je potřebný souhlas všech akcionářů. Rozhodnutí valné hromady nabývá účinnosti
dnem uvedeným v rozhodnutí České národní banky o odnětí povolení k činnosti investičního
fondu.
(2) Speciální fond kvalifikovaných investorů může rozhodnout o změně
předmětu podnikání až po uplynutí 6 let od svého vzniku.
(3) Žádost o odnětí povolení k činnosti investičního fondu podle odstavce
1 lze podat pouze na předepsaném tiskopise, ke kterému žadatel přiloží doklady osvědčující
splnění podmínek uvedených v odstavcích 1 a 2. Vzor tiskopisu a obsah jeho příloh
stanoví prováděcí právní předpis.
(4) Osoba, které bylo odňato povolení k činnosti investičního fondu podle
odstavce 1, se považuje za investiční fond až do zápisu změny obchodní firmy a předmětu
podnikání do obchodního rejstříku.
HLAVA II
ZRUŠENÍ PODÍLOVÉHO FONDU
Díl 1
Základní ustanovení
§ 98
nadpis vypuštěn
(1) Podílový fond se zrušuje
a) odnětím povolení k vytvoření podílového fondu,
b) splynutím nebo sloučením podílových fondů nebo splynutím nebo
sloučením standardního fondu a zahraničního standardního fondu,
c) uplynutím doby, na kterou byl vytvořen, ledaže se jedná o uzavřený
podílový fond, který se po uplynutí doby, na kterou byl založen, přemění na otevřený
podílový fond (§ 13 odst. 6), nebo
d) zrušením investiční společnosti s likvidací, jestliže Česká národní
banka nerozhodne o převodu jeho obhospodařování na jinou investiční společnost.
(2) Ke dni zrušení podílového fondu je investiční společnost povinna
sestavit mimořádnou účetní závěrku tohoto fondu podle zákona upravujícího účetnictví.
§ 98a
(1) Pokud se zrušuje podílový fond, který je řídícím standardním fondem,
lze podílový fond zrušit nejdříve uplynutím 3 měsíců ode dne, kdy bylo uveřejněno
oznámení o tom, že se tento podílový fond zrušuje.
(2) Oznámení podle odstavce 1 zašle podílový fond současně s jeho uveřejněním
podřízeným standardním fondům a orgánům dohledu jejich domovských států.
Díl 2
Zrušení s likvidací
§ 99
nadpis vypuštěn
(1) Pokud se podílový fond zrušuje podle § 98 odst. 1 písm. a), investiční
společnost prodá majetek v podílovém fondu a vypořádá jeho pohledávky a závazky do
6 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o odnětí povolení k vytvoření podílového
fondu.
(2) Pokud se podílový fond zrušuje podle § 98 odst. 1 písm. c), investiční
společnost prodá majetek v podílovém fondu a vypořádá jeho pohledávky a závazky do
6 měsíců ode dne uplynutí lhůty, na kterou byl podílový fond vytvořen.
(3) Pokud se podílový fond zrušuje podle § 98 odst. 1 písm. d), likvidátor
investiční společnosti prodá majetek v podílovém fondu a vypořádá jeho pohledávky
a závazky do 6 měsíců ode dne, kdy investiční společnost vstoupí do likvidace.
(4) Do 3 měsíců ode dne vypořádání pohledávek a závazků vzniklých z obhospodařování
majetku v podílovém fondu investiční společnost vyplatí podílníkům jejich podíly
a nevyplacené podíly uloží do soudní úschovy; tato lhůta se neuplatní, pokud investiční
společnost rozhodne poskytnutí podílů na likvidačním zůstatku po částech. Pokud poplatek
za zahájení řízení o úschově přesáhne výši ukládané částky, nevyplacené podíly se
neuloží do soudní úschovy a nevyzvednutá částka připadne státu.
(5) Pokud se podílový fond zrušuje podle § 98 odst. 1 písm. a) nebo
c) a bylo vydáno rozhodnutí o úpadku investiční společnosti, zajistí prodej majetku
v podílovém fondu, vypořádání pohledávek a závazků souvisejících s obhospodařováním
majetku v podílovém fondu a vyplacení podílů podílníkům insolvenční správce; odstavce
1 a 4 platí obdobně.
(6) Insolvenčnímu správci přísluší za činnost podle odstavce 5 náhrada
hotových výdajů a odměna, které jsou pohledávkou za majetkovou podstatou investiční
společnosti v úpadku; v případě, že majetková podstata nepostačuje na vyplacení náhrady
hotových výdajů a odměny, vyplatí je stát. Způsob stanovení náhrady hotových výdajů
a odměny insolvenčního správce, jejich maximální výši hrazenou státem a způsob výplaty
stanoví prováděcí právní předpis.
(7) Zrušuje-li se zahraniční investiční společnost, použijí se na zrušovaný
obhospodařovaný podílový fond odstavce 1 až 6 přiměřeně. Pokud bylo vydáno rozhodnutí
se srovnatelnými účinky jako rozhodnutí o úpadku ohledně zahraniční investiční společnosti,
která obhospodařuje podílový fond, Česká národní banka rozhodne o odejmutí povolení
k vytvoření podílového fondu nebo o převedení obhospodařování takového podílového
fondu na jinou investiční společnost. Osoba, která má postavení srovnatelné s postavením
insolvenčního správce, plní povinnosti uložené insolvenčnímu správci tímto zákonem.
§ 99a
Plnění likvidačního zůstatku po částech
Podíly na likvidačním zůstatku lze podílníkům zrušeného podílového fondu
poskytnout také po částech, pokud to připouští statut a současně upravuje maximální
délku lhůty, ve které je investiční společnost povinna podíly vyplatit podílníkům
a nevyplacené podíly uložit do soudní úschovy (§ 99 odst. 4), a pokud byly uhrazeny
závazky vůči známým věřitelům. V takovém případě investiční společnost není povinna
prodat majetek v podílovém fondu ve lhůtách stanovených v § 99 odst. 1 až 3; povinnost
investiční společnosti vypořádat v těchto lhůtách pohledávky a závazky podílového
fondu tím není dotčena.
§ 99b
Povinnosti podřízeného standardního fondu při zrušení řídícího standardního
fondu nebo zahraničního řídícího standardního fondu s likvidací
(1) Pokud se řídící standardní fond zrušuje způsobem uvedeným v §
98 odst. 1 písm. a), c) nebo d) nebo pokud se zahraniční řídící standardní fond zrušuje
podle zahraniční právní úpravy s likvidací, podřízený standardní fond, požádá o předchozí
schválení změny statutu s tím, že hodlá
a) investovat svůj majetek jako podřízený standardní fond do cenných
papírů vydávaných jiným řídícím standardním fondem nebo zahraničním řídícím standardním
fondem (§ 84a odst. 7), nebo
b) nadále investovat svůj majetek jako standardní fond, který není
podřízeným standardním fondem.
(2) Nepožádá-li podřízený standardní fond o schválení změny statutu podle
odstavce 1 do 2 měsíců ode dne, kdy obdržel oznámení podle § 98a odst. 2, nebo srovnatelné
oznámení podle zahraniční právní úpravy, platí, že povolení k jeho vytvoření bylo
s účinností k poslednímu dni této lhůty odňato.
(3) Do uplynutí lhůty podle odstavce 2 nebo do schválení změny statutu
podle odstavce 1 může podřízený standardní fond investovat peněžní prostředky pouze
za účelem zachování svého majetku.
§ 99c
Povinnosti podřízeného standardního fondu při zrušení řídícího standardního
fondu nebo zahraničního řídícího standardního fondu bez likvidace
(1) Pokud se řídící standardní fond zrušuje způsobem uvedeným v §
98 odst. 1 písm. b) nebo pokud se účastní sloučení nebo jiné přeměny, kterou připouští
zahraniční právní úprava, anebo pokud se zahraniční řídící standardní fond zrušuje
podle zahraniční právní úpravy bez likvidace nebo pokud se účastní sloučení nebo
jiné srovnatelné přeměny, kterou připouští zahraniční právní úprava, podřízený standardní
fond požádá o předchozí schválení změny statutu s tím, že hodlá
a) investovat svůj majetek jako podřízený standardní fond do cenných
papírů vydávaných stávajícím zahraničním řídícím standardním fondem anebo jiným řídícím
standardním fondem nebo jiným zahraničním řídícím standardním fondem (§ 84a odst.
7), nebo
b) nadále investovat svůj majetek jako standardní fond, který není
podřízeným standardním fondem.
(2) Nepožádá-li podřízený standardní fond o udělení výjimky nebo schválení
změny statutu podle odstavce 1 do 1 měsíce ode dne, kdy obdržel oznámení podle §
98a odst. 2 nebo srovnatelné oznámení podle zahraniční právní úpravy, platí, že povolení
k jeho vytvoření bylo s účinností k poslednímu dni této lhůty odňato.
(3) Do uplynutí lhůty podle odstavce 2 nebo do udělení výjimky nebo schválení
změny statutu podle odstavce 1 může podřízený standardní fond investovat peněžní
prostředky pouze za účelem zachování svého majetku.
Díl 3
Zrušení bez likvidace
Oddíl 1
Splynutí
§ 100
Přípustné formy splynutí
(1) Investiční společnost může rozhodnout o splynutí speciálních fondů,
které obhospodařuje a které mají formu podílových fondů, v jeden nový speciální fond,
který má formu podílového fondu. Na základě dohody je možné rovněž splynutí speciálních
fondů, které mají formu podílových fondů, obhospodařovaných různými investičními
společnostmi v jeden nový speciální fond, který má formu podílového fondu.
(2) Investiční společnost může rozhodnout o splynutí obhospodařovaného
speciálního fondu, který má formu podílového fondu, a obhospodařovaného standardního
fondu, v jeden nový standardní fond. Na základě dohody je možné rovněž splynutí speciálních
fondů, které mají formu podílových fondů, a standardních fondů obhospodařovaných
různými investičními společnostmi v jeden nový standardní fond.
(3) Investiční společnost může rozhodnout o
a) splynutí standardních fondů, které obhospodařuje, v jeden nový
standardní fond nebo jeden nový zahraniční standardní fond, nebo
b) splynutí standardního fondu a zahraničního standardního fondu,
které obhospodařuje, v jeden nový standardní fond nebo jeden nový zahraniční standardní
fond.
(4) Na základě dohody je možné
a) splynutí standardních fondů obhospodařovaných různými investičními
společnostmi v jeden nový standardní fond nebo jeden nový zahraniční standardní fond,
nebo
b) splynutí standardního fondu a zahraničního standardního fondu
obhospodařovaných různými investičními společnostmi nebo splynutí standardního fondu
a zahraničního standardního fondu, který není obhospodařován investiční společností
nebo zahraniční investiční společností, v jeden nový standardní fond nebo jeden nový
zahraniční standardní fond.
§ 100a
Projekt splynutí
(1) Splynutí podle § 100 se provádí podle schváleného projektu splynutí.
(2) Projekt splynutí vypracují investiční společnosti obhospodařující
podílové fondy, popřípadě i zahraniční standardní fondy, které se splynutí účastní.
Projekt splynutí musí mít písemnou formu.
(3) Projekt splynutí musí být schválen ve stejném znění každou investiční
společností, musí obsahovat stanovené údaje a musí být schválen ve znění, v jakém
bude předložen České národní bance.
(4) Projekt splynutí obsahuje s ohledem na formu splynutí alespoň
a) určení formy splynutí,
b) název podílového fondu a zahraničního standardního fondu, které
se splynutím zrušují, a název podílového fondu nebo zahraničního standardního fondu,
který má splynutím nově vzniknout,
c) důvody pro splynutí,
d) pravděpodobné dopady splynutí na zájmy vlastníků cenných papírů
vydaných podílovým fondem a zahraničním standardním fondem, které se splynutím zrušují,
e) kritéria pro ocenění majetku v podílovém fondu a zahraničním
standardním fondu převáděného na nově vznikající podílový fond nebo nově vznikající
zahraniční standardní fond,
f) postup pro výpočet výměnného podílu (§ 100i),
g) rozhodný den splynutí,
h) pravidla pro převod majetku podle písmene e) a výměnu cenných
papírů vydaných zrušovaným podílovým fondem a zrušovaným zahraničním standardním
fondem za cenné papíry vydávané nově vznikajícím podílovým fondem nebo nově vznikajícím
zahraničním standardním fondem a
i) návrh statutu nově vznikajícího podílového fondu nebo nově vznikajícího
zahraničního standardního fondu.
§ 100b
Žádost o povolení splynutí
(1) Ke splynutí podle § 100 se vyžaduje povolení České národní banky.
(2) Žádost o povolení splynutí podává v případě forem splynutí uvedených
v § 100 odst. 2 až 4 investiční společnost, která obhospodařuje standardní fond,
který má být splynutím zrušen. V ostatních případech podává žádost o splynutí investiční
společnost, která má obhospodařovat podílový fond, který splynutím vznikne.
(3) Žádost o povolení splynutí lze podat pouze na předepsaném tiskopise,
ke kterému žadatel přiloží projekt splynutí a další doklady nezbytné pro posouzení
splnění zákonných předpokladů pro splynutí, a podle okolností také sdělení o splynutí
pro vlastníky cenných papírů vydaných každým zrušovaným standardním fondem a každým
zrušovaným zahraničním standardním fondem (dále jen „sdělení o splynutí“). Prováděcí
právní předpis stanoví vzor tiskopisu a obsah jeho příloh.
(4) Žádost a doklady podle odstavce 3 mohou být rovněž v jiném jazyce
než českém, jestliže v něm lze předkládat dokumenty České národní bance. Pokud se
jedná o splynutí podle § 100 odst. 3 nebo 4, žádost a doklady podle odstavce 3 musí
být také v úředním jazyce domovského státu zahraničního standardního fondu, který
se splynutím zrušuje, a v úředním jazyce domovského státu zahraničního standardního
fondu, který má splynutím nově vzniknout, anebo v jazyce, který přijímají orgány
dohledu těchto států.
(5) Účastníky řízení o povolení splynutí podle odstavce 1 jsou investiční
společnosti obhospodařující podílové fondy, které mají být splynutím zrušeny, jejich
depozitáři a v případě splynutí podle § 100 odst. 3 nebo 4 též zahraniční standardní
fond, který není obhospodařován investiční společností nebo zahraniční investiční
společností, nebo zahraniční investiční společnost obhospodařující zahraniční standardní
fond.
(6) Nemá-li žádost o povolení splynutí, u kterého se vypracovává sdělení
o splynutí, předepsané náležitosti nebo trpí-li jinými vadami, vyzve Česká národní
banka žadatele nejpozději do 10 pracovních dnů ode dne přijetí žádosti nebo ode dne
jejího doplnění, aby žádost v přiměřené lhůtě doplnil.
(7) Česká národní banka vydá rozhodnutí o žádosti podle odstavce 6
nejpozději do 20 pracovních dnů ode dne přijetí žádosti, která splňuje požadavky
stanovené v odstavci 3.
§ 100c
(1) Česká národní banka nepovolí splynutí
a) mající formu, kterou nepřipouští § 100,
b) otevřeného podílového fondu a uzavřeného podílového fondu,
c) podílových fondů s výrazně odlišným způsobem investování,
d) ohrožující zájmy podílníků, nebo
e) speciálního fondu kvalifikovaných investorů se speciálním fondem
kolektivního investování, který shromažďuje peněžní prostředky od veřejnosti.
(2) Kromě případů uvedených v odstavci 1 Česká národní banka nepovolí
splynutí v případech, kdy se zpracovává sdělení o splynutí, jestliže nově vznikající
standardní fond nebo nově vznikající zahraniční standardní fond nehodlá veřejně nabízet
jím vydávané cenné papíry v týchž členských státech Evropské unie, ve kterých je
veřejně nabízel každý ze standardních fondů, jež se splynutím zrušují.
(3) Dnem nabytí právní moci rozhodnutí České národní banky nebo kteréhokoliv
příslušného orgánu dohledu domovského státu zahraničního standardního fondu, jímž
se splynutí nepovoluje, se projekt splynutí ruší; to neplatí, pokud bylo takové rozhodnutí
orgánu veřejné moci zrušeno rozhodnutím soudu.
§ 100d
Sdělení o splynutí a důsledky jeho uveřejnění
(1) Pokud se má splynutím zrušit standardní fond a vzniknout standardní
fond nebo zahraniční standardní fond anebo pokud se má splynutím zrušit standardní
fond, jehož podílové listy jsou veřejně nabízeny v hostitelském státě, investiční
společnost obhospodařující zrušovaný standardní fond zpracuje a uveřejní sdělení
o splynutí, v němž musí objasnit a odůvodnit důsledky splynutí. Zúčastněné investiční
společnosti mohou zpracovat společné sdělení o splynutí; jinak se sdělení o splynutí
zpracovávají vždy samostatně za každý zrušovaný standardní fond, popřípadě také za
každý zrušovaný zahraniční standardní fond. Jde-li o splynutí, jímž se mají zrušit
pouze standardní fondy a zároveň nově vzniknout pouze standardní fond, zpracuje se
vždy společné sdělení o splynutí.
(2) Sdělení o splynutí musí obsahovat alespoň dopady splynutí na zájmy
podílníků a podle okolností i na zájmy vlastníků cenných papírů vydaných zahraničními
standardními fondy, rozhodný den splynutí, informaci, zda podílníkovi, a podle okolností
i vlastníkovi cenného papíru vydaného zahraničním standardním fondem, vzniká právo
na odkoupení nebo právo na nahrazení podle odstavce 4 a vysvětlení podstaty tohoto
práva. Rozsah sdělení o splynutí, způsob jeho uveřejnění a způsob jeho poskytnutí
podílníkům stanoví prováděcí právní předpis.
(3) Sdělení o splynutí může být uveřejněno až po dni nabytí právní
moci rozhodnutí České národní banky a orgánu dohledu domovského státu zahraničního
standardního fondu, jímž se splynutí povoluje poslednímu z žadatelů o povolení splynutí.
(4) Uveřejněním sdělení o splynutí vzniká podílníkovi zrušovaného
standardního fondu nebo zrušovaného speciálního fondu
a) právo na odkoupení podílového listu bez srážky; srazit však
lze částku odpovídající účelně vynaloženým nákladům investiční společnosti spojených
s odkoupením podílového listu, nebo
b) právo na nahrazení podílového listu cenným papírem vydávaným
jiným standardním fondem nebo jiným zahraničním standardním fondem, který obhospodařuje
stejná investiční společnost nebo investiční společnost, která je zahrnuta do konsolidačního
celku, do kterého je zahrnuta investiční společnost obhospodařující standardní fond
nebo zahraniční standardní fond, který vydává cenné papíry, za něž mají být podílové
listy nahrazeny.
(5) Lhůta pro uplatnění práva podle odstavce 4 písm. a) nebo b) musí
být stanovena tak, aby činila alespoň 30 dní ode dne uveřejnění sdělení o splynutí
a skončila nejméně 5 pracovních dnů před rozhodným dnem splynutí. Při odkoupení se
postupuje podle § 12.
§ 100e
(1) Investiční společnost, která má obhospodařovat standardní fond,
který vznikne splynutím, může požádat Českou národní banku o udělení výjimky z povinnosti
dodržovat pro tento standardní fond pravidla pro rozložení rizika stanovená v § 28
až 30. Výjimku lze udělit nejdéle na dobu 6 měsíců od rozhodného dne splynutí.
(2) Investiční společnost, která obhospodařuje standardní fond, který
vznikl splynutím, oznámí každému depozitáři zrušeného standardního fondu nebo zrušeného
speciálního fondu, že převod majetku zrušeného standardního fondu nebo zrušeného
speciálního fondu do majetku v nově vzniklém standardním fondu byl ukončen. Stejnou
oznamovací povinnost splní i vůči depozitáři zrušeného zahraničního standardního
fondu, pokud se jedná o převod majetku tohoto zahraničního standardního fondu.
(3) Depozitář zrušeného podílového fondu zkontroluje, zda majetek ve
zrušeném podílovém fondu byl oceněn v souladu s kritérii stanovenými v projektu splynutí
a zda výměnný podíl byl vypočítán v souladu s tímto zákonem a projektem splynutí.
O výsledku kontroly zpracuje zprávu, kterou poskytne bezplatně na požádání vlastníkům
cenných papírů vydávaných standardními fondy nebo zahraničními standardními fondy,
které se splynutí účastní, a též České národní bance a orgánu dohledu domovského
státu zahraničního standardního fondu.
§ 100f
Nejedná-li se o splynutí, kdy se zpracovává sdělení o splynutí, investiční
společnost obhospodařující podílový fond, který má být splynutím zrušen, uveřejní
způsobem umožňujícím dálkový přístup rozhodnutí České národní banky o povolení splynutí
a statut podílového fondu, který vznikne splynutím, do 1 měsíce ode dne nabytí právní
moci tohoto rozhodnutí. Zároveň uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup oznámení
o vzniku práva na odkoupení podílového listu. Uveřejněním tohoto oznámení vzniká
podílníkům splývajících podílových fondů právo na odkoupení podílového listu bez
srážky; srazit však lze částku odpovídající účelně vynaloženým nákladům investiční
společnosti spojených s odkoupením podílového listu. Toto právo zaniká uplynutím
2 měsíců ode dne uveřejnění oznámení. Při odkoupení se postupuje podle § 12.
§ 100g
Rozhodný den splynutí
(1) Splývající podílové fondy, popřípadě splývající standardní fond
a zahraniční standardní fond, se zrušují a vlastníci jimi vydaných cenných papírů
se stávají podílníky nově vzniklého podílového fondu uplynutím stanovené lhůty k
rozhodnému dni splynutí.
(2) Rozhodný den splynutí je rovněž den, od něhož se majetek v jednotlivých
zrušených podílových fondech, popřípadě také ve zrušených zahraničních standardních
fondech, považuje z účetního hlediska za majetek v nově vzniklém podílovém fondu.
(3) Rozhodný den splynutí nesmí předcházet dni, v němž rozhodnutí o
splynutí vydané Českou národní bankou nebo orgánem dohledu domovského státu zahraničního
standardního fondu nabude právní moci.
(4) Pokud se splynutím zrušuje standardní fond a vzniká zahraniční
standardní fond, stávají se podílníci standardního fondu vlastníky cenných papírů
vydávaných nově vzniklým zahraničním standardním fondem ke dni, který vyplývá z právního
řádu domovského státu tohoto zahraničního standardního fondu.
(5) Pokud se splynutí účastní řídící standardní fond, rozhodný den
splynutí může nastat nejdříve 60 dnů ode dne uveřejnění oznámení podle § 98a odst.
2.
§ 100h
Po rozhodném dni splynutí nemůže být projekt splynutí změněn ani zrušen
a splynutí nemůže být prohlášeno za neplatné.
§ 100i
Výměna cenných papírů vydaných zrušeným podílovým fondem nebo zrušeným
zahraničním standardním fondem za podílové listy vydávané nově vzniklým podílovým
fondem
(1) Investiční společnost obhospodařující splynutím nově vzniklý podílový
fond je povinna do 3 měsíců od rozhodného dne splynutí vyměnit vlastníkovi cenný
papír vydaný zrušeným podílovým fondem, popřípadě i zrušeným zahraničním standardním
fondem, za podílový list nově vzniklého podílového fondu v poměru určeném podle výše
vlastního kapitálu v podílovém fondu připadajícího na podílový list zrušeného podílového
fondu k rozhodnému dni splynutí.
(2) V případě, že se splynutím zrušuje podílový fond a vzniká zahraniční
standardní fond, vymění se podílový list za cenný papír vydaný zahraničním standardním
fondem ve lhůtě a v poměru stanoveném ke dni, který vyplývá z právního řádu domovského
členského státu zahraničního standardního fondu.
§ 100j
Peněžní dorovnání pro nepřiměřenost výměnného podílu
(1) Není-li pro uplatnění práva na výměnu podle § 100i výměnný poměr
uvedený v projektu splynutí přiměřený, investiční společnost, která obhospodařuje
nově vzniklý standardní fond, poskytne vlastníkům cenných papírů vydaných zrušeným
podílovým fondem a zrušeným zahraničním standardním fondem dorovnání v penězích,
a to až do výše 10 % aktuální hodnoty podílových listů vydaných zrušeným standardním
fondem nebo cenných papírů vydaných zrušeným zahraničním standardním fondem.
(2) Den, ke kterému se pro účely dorovnání určí aktuální hodnota podílového
listu nebo cenného papíru, musí být totožný s rozhodným dnem splynutí.
Oddíl 2
Sloučení
§ 100k
Přípustné formy sloučení
(1) Investiční společnost může rozhodnout o sloučení speciálních fondů,
které obhospodařuje a které mají formu podílových fondů. Na základě dohody je možné
rovněž sloučení speciálních fondů, které mají formu podílových fondů, obhospodařovaných
různými investičními společnostmi.
(2) Investiční společnost může rozhodnout o sloučení obhospodařovaného
speciálního fondu, který má formu podílového fondu, a obhospodařovaného standardního
fondu, je-li přejímajícím fondem standardní fond. Na základě dohody je možné rovněž
sloučení speciálních fondů, které mají formu podílových fondů, a standardních fondů
obhospodařovaných různými investičními společnostmi, je-li přejímajícím fondem standardní
fond.
(3) Investiční společnost může rozhodnout o
a) sloučení standardních fondů, které obhospodařuje, nebo
b) sloučení standardního fondu a zahraničního standardního fondu,
které obhospodařuje.
(4) Na základě dohody je možné
a) sloučení standardních fondů obhospodařovaných různými investičními
společnostmi, nebo
b) sloučení standardního fondu a zahraničního standardního fondu
obhospodařovaných různými investičními společnostmi nebo sloučení standardního fondu
a zahraničního standardního fondu, který není obhospodařován investiční společností
nebo zahraniční investiční společností.
(5) Standardní fond nebo speciální fond, který sloučením zaniká, se
zrušuje bez likvidace a majetek v něm se podle okolností stává součástí přejímajícího
speciálního fondu, který má formu podílového fondu přejímajícího, standardního fondu
nebo přejímajícího zahraničního standardního fondu.
§ 100l
Projekt sloučení
(1) Sloučení podle § 100k se provádí podle schváleného projektu sloučení.
(2) Projekt sloučení vypracují investiční společnosti obhospodařující
podílové fondy, popřípadě i zahraniční standardní fondy, které se sloučení účastní.
Projekt sloučení musí mít písemnou formu.
(3) Projekt sloučení musí být schválen ve stejném znění každou investiční
společností, musí obsahovat stanovené údaje a musí být schválen ve znění, v jakém
bude předložen České národní bance.
(4) Projekt sloučení obsahuje s ohledem na formu sloučení alespoň
a) určení formy sloučení,
b) název podílového fondu a zahraničního standardního fondu, které
se sloučení účastní,
c) důvody pro sloučení,
d) pravděpodobné dopady sloučení na zájmy vlastníků cenných papírů
vydaných podílovým fondem a zahraničním standardním fondem, které se sloučením zrušují,
a na zájmy vlastníků cenných papírů vydaných přejímajícím podílovým fondem nebo přejímajícím
zahraničním standardním fondem,
e) kritéria pro ocenění majetku v podílovém fondu a zahraničním
standardním fondu, který se stává součástí majetku přejímajícího podílového fondu
nebo přejímajícího zahraničního standardního fondu,
f) postup pro výpočet výměnného podílu (§ 100t),
g) rozhodný den sloučení,
h) pravidla pro převod majetku podle písmene e) a výměnu cenných
papírů vydaných zrušovaným podílovým fondem a zrušovaných zahraničním standardním
fondem za cenné papíry vydávané přejímajícím podílovým fondem nebo přejímajícím zahraničním
standardním fondem a
i) návrh nového nebo aktualizovaného statutu přejímajícího podílového
fondu nebo přejímajícího zahraničního standardního fondu.
§ 100m
Žádost o povolení sloučení
(1) Ke sloučení podle § 100k se vyžaduje povolení České národní banky,
ledaže jde o sloučení podle § 100k odst. 4 písm. b), při kterém se nezrušuje standardní
fond.
(2) Žádost o povolení sloučení podává v případě sloučení podle § 100k
odst. 2 až 4 investiční společnost, která obhospodařuje standardní fond, který má
být sloučením zrušen. V ostatních případech podává žádost o sloučení investiční společnost,
která obhospodařuje přejímající podílový fond.
(3) Žádost o povolení sloučení lze podat pouze na předepsaném tiskopise,
ke kterému žadatel přiloží projekt sloučení a další doklady nezbytné pro posouzení
splnění zákonných předpokladů pro sloučení a podle okolností také sdělení o sloučení
pro vlastníky cenných papírů vydaných každým zrušovaným standardním fondem a podle
okolností i každým zrušovaným zahraničním standardním fondem a vlastníky cenných
papírů vydávaných přejímajícím standardním fondem nebo přejímajícím zahraničním standardním
fondem (dále jen „sdělení o sloučení“). Vzor tiskopisu a obsah jeho příloh stanoví
prováděcí právní předpis.
(4) Žádost a doklady podle odstavce 3 mohou být rovněž v jiném jazyce
než českém, jestliže v něm lze předkládat dokumenty České národní bance. Pokud se
jedná o sloučení podle § 100k odst. 3 nebo 4, žádost a doklady podle odstavce 3 musí
být také v úředním jazyce domovského státu zahraničního standardního fondu, který
se sloučením zrušuje, a domovského státu přejímajícího zahraničního standardního
fondu, anebo v jazyce, který přijímají orgány dohledu těchto států.
(5) Účastníky řízení o povolení sloučení podle odstavce 1 jsou investiční
společnosti obhospodařující podílové fondy, které se slučují, jejich depozitáři a
v případě sloučení podle § 100k odst. 3 nebo 4 též zahraniční standardní fond, který
není obhospodařován investiční společností nebo zahraniční investiční společností,
anebo zahraniční investiční společnost obhospodařující zahraniční standardní fond.
(6) Nemá-li žádost o povolení sloučení, u kterého se vypracovává sdělení
o sloučení, předepsané náležitosti nebo trpí-li jinými vadami, vyzve Česká národní
banka žadatele nejpozději do 10 pracovních dnů ode dne přijetí žádosti nebo ode dne
jejího doplnění, aby žádost v přiměřené lhůtě doplnil.
(7) Česká národní banka vydá rozhodnutí o žádosti podle odstavce 5
nejpozději do 20 pracovních dnů ode dne přijetí žádosti, která splňuje požadavky
stanovené v odstavci 3.
§ 100n
(1) Česká národní banka nepovolí sloučení
a) mající formu, kterou nepřipouští § 100k,
b) otevřeného podílového fondu a uzavřeného podílového fondu,
c) podílových fondů s výrazně odlišným způsobem investování,
d) ohrožující zájmy podílníků, nebo
e) speciálního fondu kvalifikovaných investorů se speciálním fondem
kolektivního investování, který shromažďuje peněžní prostředky od veřejnosti.
(2) Kromě případů uvedených v odstavci 1 Česká národní banka nepovolí
sloučení v případech, kdy se zpracovává sdělení o sloučení, jestliže
a) přejímající standardní fond nebo přejímající zahraniční standardní
fond není oprávněn k veřejnému nabízení cenných papírů, které vydává, v týchž členských
státech Evropské unie, ve kterých k tomu byl oprávněn každý ze slučovaných standardních
fondů, nebo
b) orgán dohledu domovského státu přejímajícího zahraničního standardního
fondu do vydání rozhodnutí České národní banky, jímž se sloučení povoluje, České
národní bance neoznámil, že jeho výhrady, které ji ke sloučení sdělil, již netrvají.
(3) Dnem nabytí právní moci rozhodnutí České národní banky nebo kteréhokoliv
příslušného orgánu dohledu domovského státu zahraničního standardního fondu, jímž
se sloučení nepovoluje, se projekt sloučení ruší; to neplatí, pokud bylo takové rozhodnutí
orgánu veřejné moci rozhodnutím soudu zrušeno.
§ 100o
Sdělení o sloučení a důsledky jeho uveřejnění
(1) Pokud se sloučením zrušuje standardní fond a majetek v něm se stává
součástí standardního fondu nebo zahraničního standardního fondu nebo pokud se sloučení
účastní standardní fond, jehož podílové listy jsou veřejně nabízeny v hostitelském
státě, investiční společnost obhospodařující zrušovaný standardní fond zpracuje a
uveřejní sdělení o sloučení, v němž musí objasnit a odůvodnit důsledky sloučení.
Zúčastněné investiční společnosti mohou zpracovat společné sdělení o sloučení; jinak
se sdělení o sloučení zpracovávají vždy samostatně za každý zrušovaný standardní
fond, popřípadě také za každý zrušovaný zahraniční standardní fond, a za přejímající
standardní fond nebo za přejímající zahraniční standardní fond. Jde-li o sloučení,
jímž se mají zrušit pouze standardní fondy a majetek v nich se má stát součástí pouze
standardního fondu, zpracuje se vždy společné sdělení o sloučení.
(2) Sdělení o sloučení musí obsahovat alespoň dopady sloučení na zájmy
podílníků standardních fondů, které se sloučení účastní, a podle okolností i na zájmy
vlastníků cenných papírů vydávaných zahraničními standardními fondy, které se sloučení
účastní, rozhodný den sloučení, informaci, zda podílníkovi, a podle okolností i vlastníku
cenných papíru vydaného slučovaným zahraničním standardním fondem, vzniká právo na
odkoupení nebo právo na nahrazení podle odstavce 4 a vysvětlení podstaty tohoto práva.
Rozsah sdělení o sloučení, způsob jeho uveřejnění a způsob jeho poskytnutí podílníkům
stanoví prováděcí právní předpis.
(3) Sdělení o sloučení může být uveřejněno až po dni nabytí právní
moci rozhodnutí České národní banky a orgánu dohledu domovského státu zahraničního
standardního fondu, jímž se sloučení povoluje poslednímu z žadatelů o povolení sloučení.
(4) Uveřejněním sdělení o sloučení vzniká podílníkovi slučovaného
standardního fondu nebo zrušovaného speciálního fondu
a) právo na odkoupení podílového listu bez srážky; srazit však
lze částku odpovídající účelně vynaloženým nákladům investiční společnosti spojených
s odkoupením podílového listu, nebo
b) právo na nahrazení podílového listu cenným papírem vydávaným
1. jiným standardním fondem,
2. jiným zahraničním standardním fondem, pokud se jedná
o sloučení podle § 100k odst. 3 nebo 4, který obhospodařuje stejná investiční společnost
nebo investiční společnost, která je zahrnuta do konsolidačního celku, do kterého
je zahrnuta investiční společnost obhospodařující standardní fond nebo zahraniční
standardní fond, který vydává cenné papíry, za něž mají být podílové listy nahrazeny.
(5) Lhůta pro uplatnění práva podle odstavce 4 písm. a) nebo b) musí
být stanovena tak, aby činila alespoň 30 dní ode dne uveřejnění sdělení o sloučení
a skončila nejméně 5 pracovních dnů před rozhodným dnem sloučení. Při odkoupení se
postupuje podle § 12.
§ 100p
(1) Investiční společnost, která obhospodařuje přejímající standardní
fond, může požádat Českou národní banku o udělení výjimky z povinnosti dodržovat
pro tento standardní fond pravidla pro rozložení rizika stanovená v § 28 až 30. Výjimku
lze udělit nejdéle na dobu 6 měsíců od rozhodného dne sloučení.
(2) Investiční společnost, která obhospodařuje přejímající standardní
fond, oznámí každému depozitáři zrušeného standardního fondu nebo zrušeného speciálního
fondu, že převod majetku zrušeného standardního fondu nebo zrušeného speciálního
fondu do majetku přejímajícího standardního fondu byl ukončen. Stejnou oznamovací
povinnost splní i vůči depozitáři zrušovaného zahraničního standardního fondu, pokud
se jedná o převod majetku tohoto zahraničního standardního fondu.
(3) Depozitář zrušeného podílového fondu zkontroluje, zda majetek ve
zrušeném podílovém fondu byl oceněn v souladu s kritérii stanovenými v projektu sloučení
a zda výměnný podíl byl vypočítán v souladu s tímto zákonem a projektem sloučení.
O výsledku kontroly zpracuje zprávu, kterou poskytne bezplatně na požádání vlastníkům
cenných papírů vydávaných standardními fondy nebo zahraničními standardními fondy,
které se sloučení účastní a též České národní bance a orgánu dohledu domovského státu
zahraničního standardního fondu.
§ 100q
Nejedná-li se o sloučení v případech, kdy se zpracovává sdělení o sloučení,
investiční společnost obhospodařující podílový fond, který se sloučením zrušuje,
uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup rozhodnutí České národní banky o povolení
sloučení a statut přejímajícího podílového fondu do 1 měsíce ode dne nabytí právní
moci tohoto rozhodnutí. Zároveň uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup oznámení
o vzniku práva na odkoupení podílového listu. Uveřejněním tohoto oznámení vzniká
podílníkům podílového fondu, který se sloučením zrušuje, právo na odkoupení podílového
listu bez srážky; srazit však lze částku odpovídající účelně vynaloženým nákladům
investiční společnosti spojených s odkoupením podílového listu. Toto právo zaniká
uplynutím 2 měsíců ode dne uveřejnění oznámení. Při odkoupení se postupuje podle
§ 12.
§ 100r
Rozhodný den sloučení
(1) Slučované podílové fondy, popřípadě slučovaný standardní fond a
zahraniční standardní fond, se zrušují a vlastníci jimi vydaných cenných papírů se
stávají podílníky přejímajícího podílového fondu uplynutím stanovené lhůty k rozhodnému
dni sloučení.
(2) Rozhodný den sloučení je rovněž den, od něhož se majetek v jednotlivých
zrušených podílových fondech, popřípadě také ve zrušených zahraničních standardních
fondech, považuje z účetního hlediska za majetek v přejímajícím podílovém fondu.
(3) Rozhodný den sloučení nemůže předcházet dni, v němž rozhodnutí
o sloučení vydané Českou národní bankou a orgánem dohledu domovského státu zahraničního
standardního fondu nabude právní moci.
(4) Pokud se sloučením zrušuje standardní fond a majetek v něm se stává
součástí zahraničního standardního fondu, stávají se podílníci zrušovaného standardního
fondu vlastníky cenných papírů vydávaných přejímajícím zahraničním standardním fondem
ke dni, který vyplývá z právního řádu domovského státu zahraničního standardního
fondu.
(5) Pokud se sloučení účastní řídící standardní fond, rozhodný den
sloučení může nastat nejdříve 60 dnů ode dne uveřejnění oznámení podle § 98a odst.
2.
§ 100s
Po rozhodném dni sloučení nemůže být projekt sloučení změněn ani zrušen
a sloučení nemůže být prohlášeno za neplatné.
§ 100t
Výměna cenných papírů vydaných zrušeným podílovým fondem nebo zrušeným
zahraničním standardním fondem za podílové listy vydávané přejímajícím podílovým
fondem
(1) Investiční společnost obhospodařující přejímající podílový fond
je povinna do 3 měsíců od rozhodného dne sloučení vyměnit vlastníkovi cenného papíru
vydaného zrušeným podílovým fondem, popřípadě i zrušeným zahraničním standardním
fondem, za podílový list přejímajícího podílového fondu v poměru určeném podle výše
vlastního kapitálu v podílovém fondu připadajícího na podílový list zrušeného podílového
fondu nebo zrušeného zahraničního standardního fondu k rozhodnému dni sloučení.
(2) V případě, že se sloučením zrušuje podílový fond a majetek v něm
se stává součástí zahraničního standardního fondu, vymění se podílový list za cenný
papír vydaný zahraničním standardním fondem ve lhůtě a v poměru stanovenému ke dni,
který vyplývá z právního řádu domovského členského státu zahraničního standardního
fondu.
§ 100u
Peněžní dorovnání pro nepřiměřenost výměnného podílu
(1) Není-li pro uplatnění práva na výměnu podle § 100t výměnný poměr
uvedený v projektu sloučení přiměřený, investiční společnost, která obhospodařuje
přejímající podílový fond, poskytne podílníkům zrušeného podílového fondu a vlastníkům
cenných papírů vydaných zrušeným zahraničním standardním fondem dorovnání v penězích,
a to až do výše 10 % aktuální hodnoty podílových listů zrušeného podílového fondu
nebo cenného papíru vydaného zrušeným zahraničním standardním fondem.
(2) Den, ke kterému se pro účely dorovnání určí aktuální hodnota podílového
listu nebo cenného papíru, musí být totožný s rozhodným dnem sloučení.
Oddíl 3
Zvláštní ustanovení o spolupráci České národní banky a orgánu dohledu
domovského státu zahraničního standardního fondu v řízeních o povolení splynutí nebo
sloučení
§ 101
nadpis vypuštěn
(1) Jakmile žádost o povolení splynutí podle § 100 odst. 3 nebo 4 splňuje
požadavky vyplývající z § 100b odst. 3, Česká národní banka zašle bezodkladně její
kopii a kopie dokladů, které jsou k ní přiloženy, orgánu dohledu domovského státu
nově vznikajícího zahraničního standardního fondu.
(2) Jakmile žádost o povolení sloučení podle § 100k odst. 3 nebo 4
splňuje požadavky vyplývající z § 100m odst. 3, Česká národní banka zašle bezodkladně
její kopii a kopie dokladů, které jsou k ní přiloženy, orgánu dohledu domovského
státu přejímajícího zahraničního standardního fondu a požádá jej o vyjádření, zda
má výhrady ke sdělení o sloučení z hlediska informací v něm uvedených ve vztahu k
vlastníkům cenných papírů vydávaných tímto přejímajícím zahraničním standardním fondem.
(3) Jestliže v souvislosti s rozhodováním o žádosti o povolení sloučení
podle § 100k odst. 3 nebo 4 obdrží Česká národní banka od orgánu dohledu domovského
státu zahraničního standardního fondu, který se účastní sloučení, kopii sdělení o
sloučení, k němuž má po jeho posouzení výhrady z hlediska ochrany zájmů podílníků
standardního fondu, který se sloučení účastní, s povahou těchto výhrad seznámí orgán
dohledu, který ji kopii sdělení o sloučení zaslal; současně také může tyto výhrady
sdělit do 15 pracovních dnů ode dne, kdy jí byla kopie sdělení o sloučení doručena,
investiční společnosti obhospodařující tento standardní fond a vyzvat ji, aby obsah
sdělení o sloučení na základě výhrad České národní banky upravila.
(4) Česká národní banka oznámí orgánu dohledu podle odstavce 3, že
její výhrady trvají, má-li za to, že úprava obsahu sdělení o sloučení provedená investiční
společností na základě výzvy České národní banky podle odstavce 3 není dostatečná.
Oznámení, že její výhrady trvají, zašle Česká národní banka orgánu dohledu do 20
pracovních dní ode dne, kdy přijala podání investiční společnosti o úpravě obsahu
sdělení o sloučení na základě výhrad České národní banky.
(5) O vydání rozhodnutí o povolení splynutí podle § 100 odst. 3 nebo
4 a o vydání rozhodnutí o povolení sloučení podle § 100k odst. 3 nebo 4, jakož i
tom, že rozhodný den splynutí a rozhodný den sloučení nastal, informuje Česká národní
banka bez zbytečného odkladu orgán dohledu domovského státu zahraničního standardního
fondu, který se splynutí nebo sloučení účastní.
HLAVA III
ZMĚNA STATUTU
§ 101a
(1) Česká národní banka může podle § 84a odst. 4 schválit změnu statutu
fondu kolektivního investování, kterou se fond kolektivního investování přemění ze
a) speciálního fondu cenných papírů na standardní fond nebo speciální
fond fondů,
b) speciálního fondu fondů na standardní fond nebo speciální fond cenných
papírů,
c) uzavřeného podílového fondu na otevřený podílový fond, v případě
uvedeném v § 13 odst. 6,
(dále jen "přeměna").
(2) Změna statutu, kterou dojde k přeměně otevřeného podílového fondu na
uzavřený podílový fond, investičního fondu na otevřený podílový fond nebo uzavřený
podílový fond, otevřeného podílového fondu nebo uzavřeného podílového fondu na investiční
fond, uzavřeného podílového fondu na otevřený podílový fond, ke změně druhu fondu
podle § 49 odst. 1 nebo 2, nebo ke změně standardního fondu na speciální fond je
nepřípustná. Změna statutu, kterou dojde ke změně speciálního fondu na standardní
fond, s výjimkou uvedenou v odstavci 1, je nepřípustná.
(3) Žádost o povolení změny statutu, kterou má dojít k přeměně, je třeba
doložit též odůvodněním navrhované přeměny, projektem přeměny zahrnujícím vyhodnocení
dopadu přeměny na fond a zájmy podílníků a dále stanoviskem depozitáře.
(4) Jestliže nelze důvodně předpokládat, že poměry fondu kolektivního
investování podle odstavce 1 budou ke dni přeměny v souladu s pravidly stanovenými
tímto zákonem a statutem pro druh fondu, na který se fond kolektivního investování
přeměňuje, fond kolektivního investování ve statutu uvede přechodná ustanovení obsahující
a) délku přechodného období a
b) výjimky z pravidel pro investování, které jsou v přechodném období
nezbytné k uskutečnění přeměny v nejlepším zájmu všech podílníků.
(5) V povolení, kterým se schvaluje změna statutu může Česká národní banka
fondu kolektivního investování uložit další podmínky, které je fond povinen v souvislosti
s přeměnou splnit.
(6) Ode dne podání žádosti o schválení změny statutu podle odstavce 3,
investiční společnost uveřejní informaci o zamýšlené změně a jejích důsledcích pro
podílníka, pokud jde o jeho investici.
§ 101b
Česká národní banka schválí změnu statutu investičního fondu, v souvislosti
se kterou končí dosavadní smlouva o obhospodařování, jen, pokud investiční fond doloží
splnění předpokladů
a) podle § 64 odst. 1 písm. d), e), h) a i), neuzavírá-li novou smlouvu
o obhospodařování s jinou investiční společností, nebo
b) podle § 64a odst. 1 písm. b) až d), uzavírá-li novou smlouvu o obhospodařování
s jinou investiční společností.
ČÁST JEDENÁCTÁ
DOHLED, OPATŘENÍ K NÁPRAVĚ, ODNĚTÍ POVOLENÍ, PŘESTUPKY A JINÉ SPRÁVNÍ DELIKTY
HLAVA I
DOHLED
§ 102
Předmět dohledu
(1) Dohled nad dodržováním práv a povinností stanovených tímto zákonem,
právními předpisy jej provádějícími, nařízením o sdělení klíčových informací, nařízením
o dohledu v oblasti kolektivního investování, podmínek stanovených v rozhodnutí vydaném
podle tohoto zákona, statutu fondu kolektivního investování, smlouvy o obhospodařování,
depozitářské smlouvy a smlouvy podle § 44 odst. 1 nebo § 58 vykonává Česká národní
banka.
(2) Dohledu České národní banky podle tohoto zákona podléhá
a) investiční společnost,
b) investiční fond,
c) zakladatel investiční společnosti nebo investičního fondu ode dne
nabytí právní moci rozhodnutí o udělení povolení k činnosti investiční společnosti
nebo povolení k činnosti investičního fondu do zápisu předmětu podnikání uvedeného
v povolení do obchodního rejstříku,
d) depozitář, v rozsahu povinností, které mu ukládá tento zákon,
e) banka nebo pobočka zahraniční banky, které přestaly pro fond kolektivního
investování vykonávat činnost depozitáře a kterým tento zákon stanoví povinnost,
f) likvidátor investiční společnosti nebo investičního fondu,
g) nucený správce investiční společnosti nebo investičního fondu,
h) zahraniční investiční společnost při poskytování služeb v České
republice,
i) zahraniční fond kolektivního investování při veřejném nabízení cenných
papírů v České republice,
j) banka nebo pobočka zahraniční banky, obchodník s cennými papíry
nebo osoba uvedená v § 24 odst. 5 nebo v § 28 odst. 6 zákona upravujícího podnikání
na kapitálovém trhu, se kterou má zahraniční fond kolektivního investování uzavřenou
smlouvu podle § 44 odst. 1 nebo § 58.
(3) Dohledu České národní banky podléhá též osoba, která bez povolení nebo
souhlasu vykonává činnost, ke které tento zákon vyžaduje povolení nebo souhlas, a
to v rozsahu této činnosti.
HLAVA II
OPATŘENÍ K NÁPRAVĚ A ODNĚTÍ POVOLENÍ
§ 103
(1) Česká národní banka může uložit osobě podléhající dohledu, která
porušila tento zákon, právní předpis jej provádějící, nařízení o sdělení klíčových
informací, nařízení o dohledu v oblasti kolektivního investování, rozhodnutí vydané
podle tohoto zákona, statut fondu kolektivního investování, smlouvu o obhospodařování,
depozitářskou smlouvu nebo smlouvu podle § 44 odst. 1 nebo § 58 anebo ohrozila zájmy
akcionářů nebo podílníků, opatření k nápravě zjištěného nedostatku odpovídající povaze
porušení a jeho závažnosti. Česká národní banka může dále
a) nařídit mimořádné provedení auditu fondu kolektivního investování
na náklady investiční společnosti nebo investičního fondu,
b) nařídit změnu auditora,
c) nařídit pozastavení vydávání a odkupování akcií nebo podílových
listů fondu kolektivního investování,
d) nařídit změnu depozitáře,
e) zavést nucenou správu,
f) odejmout povolení udělené podle tohoto zákona, nebo
g) pozastavit nejdéle na dobu 5 let některou činnost podléhající dohledu.
(2) Česká národní banka může investiční společnosti změnit rozsah povolení
uděleného podle tohoto zákona.
(3) Česká národní banka může investičnímu fondu nařídit změnu investiční
společnosti.
(4) Česká národní banka může rozhodnout o nuceném převodu obhospodařování
podílového fondu.
(5) Osoba, které Česká národní banka uložila opatření k nápravě, informuje
Českou národní banku o odstranění nedostatků a způsobu zjednání nápravy.
(6) Česká národní banka zakáže osobě nebo skupině osob jednajících ve shodě,
kterým udělila souhlas k nabytí účasti na investiční společnosti nebo investičním
fondu podle § 71 a které přestaly splňovat podmínky pro udělení souhlasu, vykonávat
hlasovací práva na investiční společnosti nebo investičním fondu nebo jinak uplatňovat
významný vliv na jejich řízení.
(7) Správní řízení o uložení opatření k nápravě zjištěných nedostatků lze
zahájit i doručením rozhodnutí o předběžném opatření, jestliže hrozí nebezpečí z
prodlení nebo neodstranitelný zásah do práv jiných osob.
§ 104
Nařízení mimořádného provedení auditu
(1) Česká národní banka může rozhodnout o mimořádném provedení auditu
fondu kolektivního investování na náklady fondu kolektivního investování, jestliže
a) zjistí závažné nedostatky v auditu účetní závěrky fondu kolektivního
investování, nebo
b) auditor nesplní svou oznamovací povinnost podle zákona, který upravuje
činnost auditorů.
(2) Fond kolektivního investování sdělí České národní bance do 30 dnů ode
dne rozhodnutí o mimořádném provedení auditu údaje o auditorovi, který audit provede.
Tento auditor musí být osobou odlišnou od auditora, který provedl audit roční účetní
závěrky.
(3) Česká národní banka může do 30 dnů ode dne sdělení údajů podle odstavce
2 odmítnout auditora, který jí byl investiční společností oznámen, a jmenovat jiného
auditora.
§ 105
Nařízení změny investiční společnosti
(1) Česká národní banka může nařídit investičnímu fondu změnu obhospodařující
investiční společnosti, jestliže zjistí, že obhospodařující investiční společnost
závažně nebo opakovaně porušila povinnost stanovenou tímto zákonem nebo vyplývající
ze smlouvy o obhospodařování.
(2) Smlouva o obhospodařování zaniká 1 měsíc po nabytí právní moci rozhodnutí
o nařízení změny investiční společnosti.
(3) Investiční fond je povinen uzavřít ve lhůtě podle odstavce 2 smlouvu
o obhospodařování s jinou investiční společností, pokud nebude svůj majetek obhospodařovat
sám.
§ 106
Nařízení změny depozitáře
(1) Česká národní banka může nařídit investiční společnosti nebo investičnímu
fondu změnu depozitáře, jestliže depozitář závažně nebo opakovaně poruší tento zákon
nebo depozitářskou smlouvu nebo jestliže je u depozitáře zavedena nucená správa.
(2) Závazek z depozitářské smlouvy zaniká 1 měsíc po nabytí právní moci
rozhodnutí o nařízení změny depozitáře. Investiční společnost nebo investiční fond
jsou povinny uzavřít v této lhůtě depozitářskou smlouvu s jiným depozitářem.
§ 107
Nucený převod obhospodařování podílového fondu
(1) Česká národní banka může rozhodnout o převodu obhospodařování podílového
fondu na jinou investiční společnost, jestliže
a) došlo k závažným změnám ve skutečnostech rozhodných pro vydání povolení
k vytvoření podílového fondu,
b) odnímá investiční společnosti povolení k činnosti investiční společnosti,
nebo
c) zahraniční investiční společnost porušuje povinnosti vyplývající
z práva Evropské unie v oblasti kolektivního investování, jejichž plnění podléhá
dohledu České národní banky,
d) se zahraniční investiční společnost zrušuje způsobem srovnatelným
s likvidací, nebo
e) bylo ohledně zahraniční investiční společnosti vydáno podle cizího
práva rozhodnutí srovnatelné s rozhodnutím o úpadku nebo bylo řízení srovnatelné
s insolvenčním řízením zastaveno pro nedostatek majetku.
(2) K převodu obhospodařování podílového fondu podle odstavce 1 se vyžaduje
souhlas investiční společnosti, na kterou má být obhospodařování podílového fondu
převedeno.
(3) Investiční společnost, na kterou bylo obhospodařování podílového fondu
převedeno, uveřejní změnu statutu podílového fondu související se změnou investiční
společnosti a zdůvodnění nuceného převodu, a to do 30 dnů ode dne nabytí právní moci
rozhodnutí podle odstavce 1 způsobem umožňujícím dálkový přístup.
Nucená správa
§ 108
Česká národní banka může zavést nucenou správu investiční společnosti
nebo investičního fondu, jestliže
a) investiční společnost nebo investiční fond opakovaně nebo závažně
poruší tento zákon, statut fondu kolektivního investování, stanovy nebo podmínku
či oprávnění uvedené v rozhodnutí podle tohoto zákona a předchozí opatření k nápravě
zjištěných nedostatků nebo uložení pokuty nevedla k nápravě, nebo
b) jsou ohroženy zájmy podílníků nebo akcionářů investičního fondu
a hrozí nebezpečí z prodlení.
§ 109
(1) Rozhodnutí o zavedení nucené správy investiční společnosti nebo
investičního fondu obsahuje
a) určení osoby nuceného správce a údaje o něm,
b) výši odměny nuceného správce nebo způsob jejího stanovení a termín
její splatnosti,
c) případné omezení nakládání s majetkem fondu kolektivního investování
nebo omezení jiné činnosti investiční společnosti nebo investičního fondu.
(2) Řízení o zavedení nucené správy lze zahájit též vydáním rozhodnutí
o zavedení nucené správy.
(3) Rozhodnutí o zavedení nucené správy se doručuje společnosti, u které
se nucená správa zavádí, a nucenému správci. Nucená správa je zavedena doručením
rozhodnutí nucenému správci.
(4) Rozhodnutí o zavedení nucené správy Česká národní banka uveřejní
způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(5) Zavedením nucené správy investiční společnosti nebo investičního
fondu se pozastavuje výkon funkcí členů představenstva investiční společnosti nebo
investičního fondu; to neplatí pro případ správní žaloby proti rozhodnutí o zavedení
nucené správy podle zákona upravujícího správní soudnictví.
(6) Zavedením nucené správy přechází působnost představenstva investiční
společnosti nebo investičního fondu na nuceného správce; to neplatí pro případ správní
žaloby proti rozhodnutí o zavedení nucené správy.
(7) Ustanovení tohoto zákona upravující zavedení nucené správy investiční
společnosti nebo investičního fondu nemají vliv na výkon práv a splnění povinností
vyplývajících z ujednání o finančním zajištění za podmínek stanovených zákonem upravujícím
finanční zajištění8a) nebo srovnatelných podmínek zahraničního právního předpisu,
jestliže finanční zajištění bylo sjednáno a vzniklo před zavedením nucené správy.
To platí i v případě, že finanční zajištění bylo sjednáno nebo vzniklo v den zavedení
nucené správy, avšak až poté, co tato skutečnost nastala, ledaže příjemce finančního
kolaterálu o takové skutečnosti věděl nebo vědět měl a mohl. Ustanovení tohoto zákona
upravující zavedení nucené správy investiční společnosti nebo investičního fondu
nemají vliv také na splnění závěrečného vyrovnání podle zákona upravujícího podnikání
na kapitálovém trhu8b), jestliže závěrečné vyrovnání bylo uzavřeno před zavedením
nucené správy.
(8) Nucený správce
a) přijme neprodleně opatření ke zjednání nápravy zjištěných nedostatků
v činnosti investiční společnosti nebo investičního fondu,
b) zajistí ochranu práv podílníků podílového fondu nebo akcionářů investičního
fondu,
c) do 6 měsíců ode dne zavedení nucené správy svolá valnou hromadu
investiční společnosti nebo investičního fondu a
1. předloží jí návrh na odvolání dosavadních a volbu nových osob
do těch orgánů, které volí valná hromada, a návrh opatření k nápravě zjištěných nedostatků
v činnosti investiční společnosti nebo investičního fondu, nebo
2. navrhne zrušení společnosti.
(9) Lhůtu pro svolání valné hromady podle odstavce 7 písm. c) může Česká
národní banka na návrh nuceného správce prodloužit z důvodů hodných zřetele až na
1 rok.
(10) Nucený správce může s předchozím souhlasem České národní banky
a) pozastavit vydávání a odkupování podílových listů podílového fondu
nebo akcií investičního fondu, nebo
b) podat insolvenční návrh na majetek investiční společnosti nebo
na majetek investičního fondu, zjistí-li, že jsou předluženy.
(11) Náhrada hotových výdajů nuceného správce investiční společnosti
nebo investičního fondu a odměna nuceného správce jsou placeny z majetku investiční
společnosti nebo investičního fondu; v případě, že majetek investiční společnosti
nebo investičního fondu nepostačuje na vyplacení náhrady hotových výdajů nuceného
správce a odměny nuceného správce, vyplatí je stát. Způsob stanovení náhrady hotových
výdajů a odměny nuceného správce, jejich maximální výši hrazenou státem a způsob
výplaty stanoví prováděcí právní předpis.
§ 110
(1) Výkon funkce nuceného správce zaniká
a) odstoupením nuceného správce,
b) odvoláním nuceného správce,
c) ukončením nucené správy,
d) vyškrtnutím nuceného správce ze seznamu likvidátorů a nucených
správců, nebo
e) úmrtím nuceného správce.
(2) Nucený správce oznámí České národní bance své odstoupení z funkce
nuceného správce nejméně 30 dnů předem.
(3) Česká národní banka odvolá nuceného správce, zejména jestliže závažně
nebo opakovaně porušil svou povinnost nebo přestal splňovat tímto zákonem stanovené
předpoklady pro výkon této funkce.
(4) Opravný prostředek proti rozhodnutí o odvolání nuceného správce nemá
odkladný účinek.
(5) Jestliže výkon funkce nuceného správce zaniká podle odstavce 1 písm.
a), b), d) a e), jmenuje Česká národní banka bez zbytečného odkladu jiného nuceného
správce.
§ 111
(1) Nucená správa končí
a) dnem uvedeným v rozhodnutí České národní banky o ukončení nucené
správy,
b) prohlášením konkursu na majetek společnosti, u níž je zavedena
nucená správa, nebo
c) jmenováním likvidátora.
(2) Ke zrušení investiční společnosti v nucené správě nebo investičního
fondu v nucené správě s likvidací, o kterém rozhoduje valná hromada těchto společností,
se vyžaduje předchozí souhlas České národní banky.
(3) Investiční společnost v nucené správě nebo investiční fond v nucené
správě se zrušují s likvidací dnem, ke kterému je jmenován likvidátor.
§ 112
(1) Do obchodního rejstříku se zapisuje
a) den zavedení nucené správy,
b) údaje o nuceném správci; zapisují se též údaje o novém nuceném
správci, jestliže byl jmenován jiný nucený správce,
c) omezení nakládání s majetkem fondu kolektivního investování nebo
omezení jiné činnosti investiční společnosti nebo investičního fondu,
d) den ukončení nucené správy.
(2) Návrh na povolení zápisu o zavedení nucené správy, jmenování nuceného
správce a omezení nakládání s majetkem fondu kolektivního investování nebo omezení
jiné činnosti investiční společnosti nebo investičního fondu do obchodního rejstříku
podává nucený správce neprodleně po doručení rozhodnutí o zavedení nucené správy.
(3) Návrh na povolení zápisu o ukončení nucené správy do obchodního rejstříku
podávají investiční společnost nebo investiční fond neprodleně po ukončení nucené
správy; neučiní-li tak společnost, podá návrh na povolení zápisu představenstvo společnosti,
jejíž nucená správa končí.
(4) Návrh na povolení zápisu o výmazu stávajícího nuceného správce a
zápisu nového nuceného správce do obchodního rejstříku podává nově jmenovaný nucený
správce neprodleně po doručení rozhodnutí o svém jmenování.
§ 113
Změna rozsahu povolení
(1) Česká národní banka může odejmout investiční společnosti povolení
k jednotlivé činnosti, jestliže zjistí
a) závažné porušení zákona při výkonu této činnosti, nebo
b) závažné nebo opakované nedodržování předpokladů, za kterých bylo
povolení uděleno.
(2) Česká národní banka změní rozsah povolení podle odstavce 1 nebo změní
rozsah povolení na žádost tím, že vydá nové rozhodnutí, kterým zruší dosavadní povolení
a ve kterém uvede nový rozsah povolených činností.
(3) Česká národní banka změní zahraničnímu speciálnímu fondu rozsah povolení
k nabízení cenných papírů vydávaných tímto fondem v České republice na jeho žádost
tím, že vydá nové rozhodnutí, kterým zruší dosavadní povolení a ve kterém uvede nový
rozsah povolených činností.
§ 114
Odnětí povolení nebo souhlasu
(1) Česká národní banka odejme povolení k činnosti investiční společnosti
nebo povolení k činnosti investičního fondu, jestliže bylo vydáno rozhodnutí o úpadku
investiční společnosti nebo investičního fondu, nebo byl insolvenční návrh zamítnut
proto, že majetek investiční společnosti nebo investičního fondu nebude postačovat
k úhradě nákladů insolvenčního řízení.
(2) Česká národní banka může odejmout povolení k činnosti investiční
společnosti nebo povolení k činnosti investičního fondu, jestliže
a) opatření k nápravě nebo sankce nevedla k nápravě,
b) je to nezbytné v zájmu ochrany investorů,
c) dalším trváním nucené správy investiční společnosti nebo investičního
fondu nelze dosáhnout jejího účelu,
d) povolení k činnosti investiční společnosti nebo povolení k činnosti
investičního fondu bylo vydáno na základě nepravdivých nebo neúplných informací,
e) došlo k závažným změnám ve skutečnostech rozhodných pro vydání povolení
k činnosti investiční společnosti nebo povolení k činnosti investičního fondu,
f) investiční společnost nebo investiční fond nedodržují ustanovení
o kapitálové přiměřenosti,
g) investiční společnost nebo investiční fond nezahájí shromažďování
peněžních prostředků do 12 měsíců ode dne udělení povolení k činnosti investiční
společnosti nebo povolení k činnosti investičního fondu,
h) investiční fond má po dobu delší než 6 měsíců jen jednoho akcionáře,
i) do 1 roku ode dne udělení povolení k činnosti investičního fondu
nedosáhl jeho vlastní kapitál 50 000 000 Kč,
j) investiční společnost nebo investiční fond nevykonávají kolektivní
investování déle než 6 měsíců, nebo
k) investiční fond nesplní povinnosti stanovené v § 64 odst. 4 nebo
mu Česká národní banka neudělila souhlas se zahájením shromažďování prostředků od
veřejnosti podle § 64 odst. 4, pokud se tento souhlas vyžaduje.
(3) Pokud investiční společnost obhospodařuje majetek v podílovém fondu,
Česká národní banka v rozhodnutí o odnětí povolení k činnosti investiční společnosti
rozhodne též o odnětí povolení k vytvoření podílového fondu nebo převodu jeho obhospodařování
na jinou investiční společnost. Při rozhodování o převodu obhospodařování podílového
fondu Česká národní banka přihlédne k případné dohodě mezi investiční společností,
jíž odnímá povolení k činnosti investiční společnosti a investiční společností, která
souhlasí s převzetím obhospodařování podílového fondu.
(4) Jestliže osoba, které bylo odňato povolení k činnosti investiční společnosti,
obhospodařuje majetek zákazníků a popřípadě též vykonává činnost podle § 15 odst.
4 písm. a), je povinna neprodleně vypořádat své pohledávky a závazky vyplývající
z poskytovaných investičních služeb.
(5) Česká národní banka si vyžádá stanovisko orgánu dohledu hostitelského
státu, ve kterém investiční společnost obhospodařuje zahraniční standardní fond,
předtím, než odejme povolení k činnosti investiční společnosti.
(6) Osoba, které bylo odňato povolení k činnosti investiční společnosti,
se považuje za investiční společnost až do
a) vyplacení podílů podílníkům zrušených podílových fondů nebo převedení
obhospodařování podílových fondů na jinou investiční společnost a
b) vypořádání pohledávek a závazků vyplývajících z poskytovaných investičních
služeb, pokud takové služby poskytuje.
(7) Česká národní banka odejme povolení k činnosti investičního fondu,
jestliže investiční fond nemá po dobu delší než 3 měsíce depozitáře.
(8) Česká národní banka může odejmout povolení k činnosti investičního
fondu, který je speciálním fondem kvalifikovaných investorů, jestliže poruší ustanovení
o povoleném počtu akcionářů (§ 56 odst. 3).
(9) Osoba, které bylo odňato povolení k činnosti investičního fondu, se
zrušuje s likvidací a jejího likvidátora jmenuje Česká národní banka; § 92 odst.
3 a 5 až 11 platí obdobně. Osoba, které bylo odňato povolení k činnosti investičního
fondu, se až do výmazu z obchodního rejstříku považuje za investiční fond.
(10) Česká národní banka může odejmout souhlas udělený podle tohoto zákona,
jestliže došlo k závažné změně ve skutečnostech, na jejichž základě byl souhlas udělen.
§ 115
Odnětí povolení k vytvoření podílového fondu
(1) Česká národní banka odejme investiční společnosti povolení k vytvoření
podílového fondu, jestliže
a) podílový fond nemá déle než 3 měsíce depozitáře, nebo
b) neuvedla statut podílového fondu do souladu s tímto zákonem do 1
roku od nabytí jeho účinnosti.
(2) Česká národní banka může odejmout investiční společnosti povolení
k vytvoření podílového fondu, jestliže
a) průměrná výše vlastního kapitálu v tomto fondu za posledních 6 kalendářních
měsíců je nižší než 50 000 000 Kč,
b) nepovažuje opatření podle § 12 odst. 7 za dostatečná,
c) speciální fond kvalifikovaných investorů poruší ustanovení o povoleném
počtu podílníků (§ 56 odst. 3),
d) do 1 roku ode dne udělení povolení k vytvoření podílového fondu
vlastní kapitál podílového fondu nedosáhl výše 50 000 000 Kč, nebo
e) podílový fond má po dobu delší než 6 měsíců jen jednoho nebo žádného
podílníka.
§ 116
Dohled nad zahraniční investiční společností poskytující služby v České
republice
(1) Zahraniční investiční společnost, která poskytuje služby v České republice
a která neplní povinnosti vyplývající z práva Evropské unie v oblasti kolektivního
investování, jejichž plnění podléhá dohledu České národní banky, Česká národní banka
upozorní na tuto skutečnost a požádá o zjednání nápravy; současně na tuto skutečnost
upozorní orgán dohledu domovského státu.
(2) Nezjedná-li osoba podle odstavce 1 nápravu, informuje Česká národní
banka orgán dohledu domovského státu.
(3) Jestliže opatření přijatá vůči osobě podle odstavce 1 orgánem dohledu
domovského státu nevedla k nápravě, může Česká národní banka
a) uložit opatření k nápravě nebo jiné opatření podle § 103 nebo sankci
podle § 121, 122, 125 nebo 127; o svém záměru uložit toto opatření nebo sankci informuje
předem orgán dohledu domovského státu, nebo
b) informovat Evropský orgán pro cenné papíry a trhy o svých pochybnostech,
že orgán dohledu domovského státu jednal na základě informace podle odstavce 2 odpovídajícím
způsobem18).
(4) V případě možného ohrožení zájmů investorů může Česká národní banka
uložit osobě podle odstavce 1 opatření k nápravě bez předchozího upozornění. O uložení
opatření k nápravě nebo jiné opatření Česká národní banka informuje bez zbytečného
odkladu Evropskou komisi, Evropský orgán pro cenné papíry a trhy a příslušné orgány
dohledu členských států Evropské unie. Jestliže Evropská komise po konzultaci s příslušnými
orgány dohledu členských států Evropské unie rozhodne, že uložené opatření k nápravě
má být změněno nebo zrušeno, Česká národní banka je tímto rozhodnutím vázána.
(5) Osoba podle odstavce 1, které orgán dohledu domovského státu odňal
povolení ke kolektivnímu investování, nesmí poskytovat služby v České republice a
musí neprodleně vypořádat své závazky vůči investorům. Česká národní banka uveřejní
tuto skutečnost způsobem umožňujícím dálkový přístup.
§ 116a
Dohled nad zahraničním standardním fondem nabízejícím veřejně v České republice
jím vydávané cenné papíry
(1) V případě, že se Česká národní banka dozví, že zahraniční standardní
fond, který veřejně nabízí cenné papíry vydávané tímto fondem v České republice,
nedodržuje povinnosti vyplývající z práva Evropské unie v oblasti kolektivního investování,
jejichž plnění nepodléhá dohledu České národní banky, Česká národní banka na tuto
skutečnost upozorní orgán dohledu domovského státu tohoto zahraničního standardního
fondu.
(2) V případě, že zahraniční standardní fond i přes opatření přijatá
orgánem dohledu domovského státu nebo proto, že opatření nebyla přijata v přiměřené
lhůtě, poškozuje nebo ohrožuje svým jednáním zájmy investorů v České republice, Česká
národní banka podle povahy porušení
a) po informování orgánu dohledu domovského státu uloží opatření k
nápravě nebo jiné opatření podle § 103 nezbytné k ochraně zájmů investorů, nebo
b) podle okolností informuje o této skutečnosti Evropský orgán pro
cenné papíry a trhy19).
(3) Česká národní banka informuje bez zbytečného odkladu Evropský orgán
pro cenné papíry a trhy a prostřednictvím Ministerstva financí Evropskou komisi o
opatřeních přijatých podle odstavce 2 písm. a).
(4) Zahraničnímu standardnímu fondu, který veřejně nabízí cenné papíry
vydávané tímto fondem v České republice a který nedodržuje povinnosti podle tohoto
zákona, jejichž plnění podléhá dohledu České národní banky, může Česká národní banka
uložit opatření k nápravě nebo jiné opatření podle § 103 nebo sankci za správní delikt
podle § 127 odst. 1 písm. d).
§ 117
Dohled nad speciálním fondem, který veřejně nabízí své cenné papíry v České
republice
(1) Zahraničnímu speciálnímu fondu, který veřejně nabízí jím vydávané cenné
papíry v České republice, může Česká národní banka uložit za porušení povinnosti
stanovené tímto zákonem nebo za porušení podmínky stanovené v povolení k veřejnému
nabízení cenných papírů v České republice opatření k nápravě zjištěných nedostatků;
o uloženém opatření k nápravě Česká národní banka bez zbytečného odkladu informuje
příslušný orgán dohledu státu, ve kterém má zahraniční speciální fond sídlo.
(2) Pokud orgán dohledu státu, ve kterém má zahraniční speciální fond sídlo,
odejme tomuto fondu povolení ke kolektivnímu investování, odejme též Česká národní
banka tomuto fondu povolení k veřejnému nabízení cenných papírů v České republice.
§ 118
Dohled nad investiční společností, která poskytuje služby v jiném členském
státě Evropské unie
Investiční společnosti, která poskytuje služby v hostitelském státě a porušila
právní předpis tohoto státu, může Česká národní banka na základě oznámení orgánu
dohledu hostitelského státu uložit opatření k nápravě podle tohoto zákona; o uloženém
opatření k nápravě Česká národní banka bez zbytečného odkladu informuje orgán dohledu
hostitelského státu.
HLAVA III
SPRÁVNÍ DELIKTY
§ 119
Správní delikty investiční společnosti
(1) Investiční společnost se dopustí správního deliktu tím, že
a) poruší některé z pravidel účtování o majetku v podílovém fondu podle
§ 16 nebo § 18 odst. 2,
b) stanoví úplatu za obhospodařovaní majetku fondu kolektivního investování
v rozporu s § 18 odst. 1,
c) začne poskytovat služby na území hostitelského státu v rozporu s
§ 36 odst. 4 nebo § 37 odst. 4,
d) vykonává podnikatelsky činnost v rozporu s § 60 odst. 6, nebo
e) v rozporu s § 76 odst. 1 poruší při činnostech podle § 15 odst.
3 nebo 4 některou z povinností podle ustanovení zákona upravujícího podnikání na
kapitálovém trhu upravujících deník obchodníka s cennými papíry, odbornost osob,
pomocí kterých obchodník s cennými papíry vykonává své činnosti, jednání obchodníka
s cennými papíry se zákazníky nebo informační povinnosti obchodníka s cennými papíry
s výjimkou hlášení obchodů.
(2) Investiční společnost, která obhospodařuje uzavřený podílový fond,
který byl založen na dobu neurčitou nebo na dobu určitou delší než 10 let, se dopustí
správního deliktu tím, že v rozporu s § 13a odst. 2 neumožní podílníkům odkoupení
podílového listu po 10 letech od vytvoření fondu nebo dále nejpozději každých 24
měsíců.
(3) Investiční společnost, která má umístěnou organizační složku na území
státu, který není členským státem Evropské unie, se dopustí správního deliktu tím,
že v rozporu s § 19 odst. 2 neinformuje Českou národní banku.
(4) Investiční společnost, která má umístěnou organizační složku na území
hostitelského státu, se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s § 36 odst.
6 neoznámí České národní bance nebo příslušnému orgánu dohledu hostitelského státu
změnu ve skutečnostech podle § 36 odst. 2 písm. b), c), d) nebo e).
(5) Investiční společnost, která poskytuje služby na území hostitelského
státu bez umístění organizační složky, se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu
s § 37 odst. 5 neoznámí České národní bance nebo příslušnému orgánu dohledu hostitelského
státu změnu ve skutečnostech podle § 37 odst. 2 písm. b).
(6) Investiční společnost obhospodařující speciální fond nemovitostí
se dopustí správního deliktu tím, že
a) poruší některé z pravidel upravujících způsob investování takového
fondu uvedené v § 53, 53a, 53b, 53d, 53i nebo 53j,
b) poruší některé z pravidel pro stanovení hodnoty majetku uvedené
v § 53e nebo 53g, nebo
c) v rozporu s § 53f odst. 7 neoznámí České národní bance ustanovení
výboru odborníků, nebo nedoloží splnění předpokladů navrhovaných členů.
(7) Investiční společnost, vykonávající činnost podle § 15 odst. 3 nebo
4, se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s § 76 odst. 1 nezavede ve vztahu
k této činnosti pravidla obezřetného poskytování investičních služeb včetně pravidel
pro výkon činnosti obchodníka s cennými papíry jinou pověřenou osobou nebo pravidel
pro ochranu majetku zákazníka podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém
trhu.
(8) Investiční společnost, která obhospodařuje majetek zákazníka, se dopustí
správního deliktu tím, že v rozporu s § 76 odst. 2 bez výslovného souhlasu zákazníka
investuje jeho majetek do akcií nebo podílových listů vydávaných fondem kolektivního
investování, který sama obhospodařuje.
(9) Investiční společnost, která obhospodařuje majetek zákazníka a popřípadě
též vykonává činnost podle § 15 odst. 4 písm. a), se dopustí správního deliktu tím,
že v rozporu s § 76 odst. 3 nezaplatí příspěvek do Garančního fondu obchodníků s
cennými papíry.
(10) Investiční společnost obhospodařující zahraniční standardní fond se
dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s § 87 odst. 1 nezašle na žádost České
národní bance statut, jeho změnu, výroční zprávu nebo pololetní zprávu zahraničního
standardního fondu.
(11) Za správní delikt se uloží pokuta do
a) 10 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a),
b), c) nebo d), odstavce 2, 3, 4, 5, odstavce 6 písm. c) nebo odstavce 10,
b) 20 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. e),
nebo odstavce 6 písm. a) nebo b), odstavce 7, 8 nebo 9.
§ 120
Správní delikty investiční společnosti a investičního fondu, který nemá
uzavřenou smlouvu o obhospodařování
(1) Investiční společnost nebo investiční fond, který nemá uzavřenou
smlouvu o obhospodařování, se dopustí správního deliktu tím, že
a) v rozporu s § 74 nevykoná činnost podle tohoto zákona s odbornou
péčí,
b) v rozporu s § 74a nezavede nebo neudržuje řídicí a kontrolní systém
nebo postupy pro zjišťování a řízení střetů zájmů,
c) poruší některou z povinností podle § 74b,
d) v rozporu s § 75 odst. 1 nebo 4 nejedná kvalifikovaně, čestně, spravedlivě
nebo v nejlepším zájmu vlastníků cenných papírů vydávaných fondem kolektivního investování,
e) v rozporu s § 75 odst. 2 přijme, nabídne nebo poskytne poplatek,
odměnu nebo nepeněžitou výhodu, která by mohla vést k porušení povinnosti stanovené
v § 75 odst. 1, nebo
f) při svěření obhospodařování majetku fondu kolektivního investování
jiné osobě poruší některou z povinností podle § 78.
(2) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do 20 000 000 Kč.
§ 121
Správní delikty investiční společnosti a zahraniční investiční společnosti
(1) Investiční společnost nebo zahraniční investiční společnost se dopustí
správního deliktu tím, že nezajistí vedení evidence podle § 9 odst. 1 nebo 2.
(2) Investiční společnost obhospodařující podílový fond nebo zahraniční
investiční společnost obhospodařující podílový fond se dopustí správního deliktu
tím, že
a) poruší některou z povinností podle § 11, 12 nebo § 13 odst. 3 a
4 nebo odst. 5,
b) v rozporu s § 22 odst. 2 nezajistí stejného depozitáře pro všechny
podílové fondy, které obhospodařuje, s výjimkou speciálních fondů kvalifikovaných
investorů, speciálních fondů nemovitostí a podílových fondů jiné investiční společnosti,
c) v rozporu s § 85 odst. 1 nezašle České národní bance nebo neuveřejní
způsobem umožňujícím dálkový přístup svou výroční zprávu, konsolidovanou výroční
zprávu, výroční zprávu za obhospodařovaný podílový fond, s výjimkou speciálního fondu
kvalifikovaných investorů, nebo informaci o skutečnostech podle § 85 odst. 1 věty
třetí,
d) neoznámí České národní bance skutečnost podle § 91 odst. 4,
e) v rozporu s § 98 odst. 2 nesestaví ke dni zrušení podílového fondu
mimořádnou účetní závěrku,
f) v rozporu s § 99 odst. 1 nebo 2 neprodá majetek nebo nevypořádá
pohledávky a závazky podílového fondu, nebo
g) v rozporu s § 99 odst. 4 nevyplatí podílníkům jejich podíly nebo
je neuloží do soudní úschovy.
(3) Investiční společnost obhospodařující standardní fond nebo zahraniční
investiční společnost obhospodařující standardní fond se dopustí správního deliktu
tím, že
a) poruší některé z pravidel upravujících způsob investování standardního
fondu uvedené v § 26, 27, 28, 29, 30, 30a, 31, 32, 33, 34 nebo 35,
b) začne veřejně nabízet podílové listy vydávané standardním fondem
v hostitelském státě v rozporu s § 46 odst. 1 nebo 6, nebo
c) neuveřejní, neaktualizuje, nezašle České národní bance nebo neposkytne
investorovi sdělení klíčových informací podle § 83 písm. b), § 84 odst. 6, 7, 8 nebo
9, § 84b nebo podle nařízení o sdělení klíčových informací.
(4) Investiční společnost, která má uzavřenou smlouvu o obhospodařování
s investičním fondem, nebo zahraniční investiční společnost, která má uzavřenou smlouvu
o obhospodařování s investičním fondem, se dopustí správního deliktu tím, že
a) udělí předchozí souhlas s výkonem funkce vedoucí osoby investičního
fondu v rozporu s § 72 odst. 5 větou druhou,
b) neodvolá předchozí souhlas s výkonem funkce vedoucí osoby investičního
fondu v rozporu s § 72 odst. 5 větou třetí, nebo
c) v rozporu s § 72 odst. 5 větou poslední nezašle udělení nebo odvolání
souhlasu České národní bance.
(5) Investiční společnost obhospodařující podřízený standardní fond, který
investuje alespoň 85 % svého majetku do cenných papírů vydávaných řídícím zahraničním
standardním fondem, nebo zahraniční investiční společnost obhospodařující podřízený
standardní fond, který investuje alespoň 85 % svého majetku do cenných papírů vydávaných
řídícím zahraničním standardním fondem, se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu
s § 87 odst. 2 nezašle České národní bance změnu statutu, sdělení klíčových informací,
výroční zprávu nebo pololetní zprávu tohoto zahraničního standardního fondu.
(6) Investiční společnost obhospodařující řídící standardní fond nebo zahraniční
investiční společnost obhospodařující řídící standardní fond se dopustí správního
deliktu tím, že nezašle České národní bance údaje podle § 87 odst. 3.
(7) Investiční společnost obhospodařující otevřený podílový fond nebo zahraniční
investiční společnost obhospodařující otevřený podílový fond se dopustí správního
deliktu tím, že neuveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup údaj podle § 88 odst.
1.
(8) Investiční společnost obhospodařující podřízený standardní fond, jehož
řídící fond se zrušuje, nebo zahraniční investiční společnost obhospodařující podřízený
standardní fond, jehož řídící fond se zrušuje, se dopustí správního deliktu tím,
že investuje peněžní prostředky tohoto fondu v rozporu s § 99b odst. 3 nebo § 99c
odst. 3.
(9) Investiční společnost obhospodařující zrušovaný standardní fond
nebo zahraniční investiční společnost obhospodařující zrušovaný standardní fond se
dopustí správního deliktu tím, že
a) neuveřejní sdělení o sloučení nebo splynutí podle § 100d odst. 1
nebo § 100o odst. 1,
b) uveřejní sdělení o sloučení nebo splynutí v rozporu s § 100d odst.
3 nebo § 100o odst. 3, nebo
c) neuveřejní rozhodnutí, statut nebo oznámení podle § 100f nebo 100q.
(10) Investiční společnost obhospodařující splynutím nově vzniklý podílový
fond nebo standardní fond nebo zahraniční investiční společnost obhospodařující splynutím
nově vzniklý podílový fond nebo standardní fond se dopustí správního deliktu tím,
že
a) neoznámí některému z depozitářů informaci podle § 100e odst. 2,
b) nevymění cenný papír podle § 100i odst. 1, nebo
c) neposkytne dorovnání v penězích podle § 100j odst. 1.
(11) Investiční společnost obhospodařující přejímající standardní fond
nebo zahraniční investiční společnost obhospodařující přejímající standardní fond
se dopustí správního deliktu tím, že neoznámí některému z depozitářů informaci podle
§ 100p odst. 2.
(12) Investiční společnost obhospodařující přejímající podílový fond
nebo zahraniční investiční společnost obhospodařující přejímající podílový fond se
dopustí správního deliktu tím, že
a) nevymění cenný papír podle § 100t odst. 1, nebo
b) neposkytne dorovnání v penězích podle § 100u odst. 1.
(13) Za správní delikt se uloží pokuta do
a) 10 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1, 2, odstavce
3 písm. b) nebo c), odstavce 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11 nebo 12,
b) 20 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 3 písm. a).
§ 122
Správní delikty investičního fondu, investiční společnosti a zahraniční
investiční společnosti
(1) Investiční fond, investiční společnost obhospodařující podílový
fond nebo zahraniční investiční společnost obhospodařující podílový fond se dopustí
správního deliktu tím, že
a) použije název nebo obchodní firmu fondu kolektivního investování
v rozporu s § 3 odst. 3,
b) po zániku depozitářské smlouvy poruší některou z povinností podle
§ 20 odst. 8,
c) poruší vůči depozitáři některou z povinností podle § 22 odst. 1,
d) poruší některé z pravidel pro oceňování majetku a závazků fondu
kolektivního investování uvedené v § 82,
e) v rozporu s § 84a odst. 9 nedodrží statut fondu kolektivního investování,
f) neposkytne na žádost investorovi informaci podle § 90, nebo
g) v rozporu s § 91 odst. 1, 2, 3 nebo 4 neinformuje Českou národní
banku.
(2) Investiční fond, který není speciálním fondem kvalifikovaných investorů,
investiční společnost obhospodařující podílový fond, který není speciálním fondem
kvalifikovaných investorů, nebo zahraniční investiční společnost obhospodařující
podílový fond, který není speciálním fondem kvalifikovaných investorů, se dopustí
správního deliktu tím, že
a) poruší některou z informačních povinností podle § 83, § 84 odst.
1, 2, 3, 4 nebo 5, § 84a odst. 1, 2, 3, 4, 5, 7 nebo 8 nebo § 84b, nebo
b) v rozporu s § 86 nevypracuje, nezašle České národní bance nebo neuveřejní
způsobem umožňujícím dálkový přístup svou pololetní zprávu.
(3) Za správní delikt se uloží pokuta do
a) 10 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a),
b), c), d), f) nebo písm. g) nebo odstavce 2,
b) 20 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. e).
§ 123
Správní delikty investičního fondu a investiční společnosti
(1) Investiční fond, který je speciálním fondem, který shromažďuje
peníze od veřejnosti, nebo investiční společnost obhospodařující podílový fond, který
je speciálním fondem, který shromažďuje peníze od veřejnosti, se dopustí správního
deliktu tím, že
a) poruší některé z pravidel upravujících způsob investování takového
fondu uvedené v § 49a nebo 49b, nebo
b) neuveřejní, neaktualizuje, nezašle České národní bance nebo neposkytne
investorovi sdělení klíčových informací podle § 83 písm. b), § 84 odst. 6, 7, 8 nebo
9, § 84b nebo podle nařízení vlády vydaného podle § 139 odst. 1.
(2) Investiční fond, který je speciálním fondem, nebo investiční společnost
obhospodařující podílový fond, který je speciálním fondem, se dopustí správního deliktu
tím, že v rozporu s § 50 neinformuje Českou národní banku o svém záměru veřejně nabízet
akcie nebo podílové listy v zahraničí.
(3) Investiční fond, který je speciálním fondem cenných papírů, nebo investiční
společnost obhospodařující podílový fond, který je speciálním fondem cenných papírů,
se dopustí správního deliktu tím, že poruší některé z pravidel upravujících způsob
investování takového fondu uvedené v § 51 nebo 52.
(4) Investiční fond, který je speciálním fondem fondů nebo investiční společnost
obhospodařující podílový fond, který je speciálním fondem fondů, se dopustí správního
deliktu tím, že poruší některé z pravidel upravujících způsob investování takového
fondu uvedené v § 55.
(5) Investiční fond, který je speciálním fondem kvalifikovaných investorů,
nebo investiční společnost obhospodařující podílový fond, který je speciálním fondem
kvalifikovaných investorů, se dopustí správního deliktu tím, že
a) přijme vstupní investici v rozporu s § 56 odst. 4,
b) v rozporu s § 57 neinformuje Českou národní banku,
c) v rozporu s § 88 odst. 2 větou druhou neuveřejní údaj o aktuální
hodnotě, ledaže se podle jeho statutu v souladu s § 88 odst. 4 neuveřejňuje, nebo
d) v rozporu s § 88 odst. 4 neposkytne některému z podílníků nebo akcionářů
neuveřejněnou informaci.
(6) Investiční fond nebo investiční společnost obhospodařující uzavřený
podílový fond se dopustí správního deliktu tím, že neuveřejní údaj podle § 88 odst.
2 věty první.
(7) Za správní delikt se uloží pokuta do
a) 10 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b),
odstavce 2, 5 nebo 6,
b) 20 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a),
odstavce 3 nebo 4.
§ 124
Správní delikty investičního fondu
(1) Investiční fond se dopustí správního deliktu tím, že
a) v rozporu s § 5 odst. 5 neinformuje Českou národní banku o zřízení
organizační složky,
b) v rozporu s § 64 odst. 2 větou druhou změní svého depozitáře, svou
vedoucí osobu nebo svůj statut bez předchozího schválení Českou národní bankou,
c) vykonává podnikatelsky činnost v rozporu s § 65a,
d) v rozporu s § 85 odst. 2 větou první nezašle České národní bance
svou výroční zprávu nebo konsolidovanou výroční zprávu, nebo
e) nezašle České národní bance nebo neuveřejní způsobem umožňujícím
dálkový přístup informaci o skutečnosti podle § 85 odst. 2 věty třetí.
(2) Investiční fond, který má umístěnou organizační složku na území státu,
který není členským státem Evropské unie, se dopustí správního deliktu tím, že v
rozporu s § 5 odst. 6 neinformuje Českou národní banku.
(3) Investiční fond, který nemá uzavřenou smlouvu o obhospodařování, se
dopustí správního deliktu tím, že nezajistí vedení evidence podle § 9 odst. 3.
(4) Investiční fond, který není fondem kvalifikovaných investorů, se
dopustí správního deliktu tím, že
a) v rozporu s § 64 odst. 4 větou třetí před udělením souhlasu České
národní banky zahájí shromažďování peněžních prostředků od veřejnosti, nebo
b) v rozporu s § 85 odst. 2 větou první neuveřejní způsobem umožňujícím
dálkový přístup svou výroční zprávu nebo konsolidovanou výroční zprávu.
(5) Za správní delikt podle odstavce 1, 2, 3 nebo 4 se uloží pokuta do
10 000 000 Kč.
nadpis vypuštěn
§ 125
Správní delikty zahraniční investiční společnosti poskytující služby
v České republice
(1) Zahraniční investiční společnost, která poskytuje služby v České
republice, se dopustí správního deliktu tím, že
a) neuveřejní informaci nebo dokument podle § 41 odst. 2 písm. a),
nebo
b) v rozporu s § 41 odst. 2 písm. c) neoznámí České národní bance
změnu v plánu obchodní činnosti.
(2) Zahraniční investiční společnost, která poskytuje v České republice
investiční službu podle § 15 odst. 3 nebo 4, se dopustí správního deliktu tím, že
v rozporu s § 41 odst. 2 písm. b) poruší některou z povinností zahraniční osoby poskytující
v České republice investiční služby podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém
trhu.
(3) Zahraniční investiční společnost, která poskytuje služby v České
republice prostřednictvím organizační složky, se dopustí správního deliktu tím, že
a) v rozporu s § 41 odst. 2 písm. c) neoznámí České národní bance
změnu v údajích o organizační složce podle § 36 odst. 2 písm. c), d) nebo e), nebo
b) v rozporu s § 41 odst. 2 písm. d) poruší některé z pravidel pro
sdružování obchodů plynoucí z § 74a odst. 4 písm. d) nebo některé z pravidel jednání
při obhospodařování majetku fondu kolektivního investování plynoucí z § 75.
(4) Za správní delikt podle odstavce 1, 2 nebo 3 se uloží pokuta do 10
000 000 Kč.
§ 126
Správní delikty depozitáře
(1) Depozitář se dopustí správního deliktu tím, že
a) poruší některé z pravidel činnosti depozitáře uvedené v § 20 odst.
1 nebo § 21 odst. 1,
b) v rozporu s § 20 odst. 7 neinformuje Českou národní banku nebo
fond kolektivního investování o právní skutečnosti, jejímž důsledkem je zánik závazku
z depozitářské smlouvy,
c) poruší některé z pravidel jednání depozitáře uvedené v § 23 odst.
1, 4, 5, 7 nebo 11,
d) neoznámí České národní bance skutečnost podle § 23 odst. 2, 3
nebo 6, nebo
e) v rozporu s § 78 odst. 2 provede ocenění majetku fondu kolektivního
investování nebo výpočet aktuální hodnoty podílového listu, aniž má vytvořeny efektivní
organizační předpoklady zajišťující řádnou, samostatnou a nezávislou kontrolu těchto
činností v rámci výkonu činnosti depozitáře.
(2) Depozitář řídícího standardního fondu se dopustí správního deliktu
tím, že v rozporu s § 23a odst. 1 neinformuje osobu uvedenou v § 23a odst. 1.
(3) Depozitář zrušeného podílového fondu se dopustí správního deliktu
tím, že poruší některou z povinností podle § 100e odst. 3 nebo § 100p odst. 3.
(4) Za správní delikt podle odstavce 1, 2 nebo 3 se uloží pokuta do 10
000 000 Kč.
§ 127
Další správní delikty
(1) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního
deliktu tím, že
a) neoprávněně vykonává nebo nabízí činnost podle tohoto zákona,
b) uvede nesprávný údaj nebo zatají některou skutečnost v souvislosti
s žádostí podle tohoto zákona,
c) použije označení „fond peněžního trhu“ nebo „krátkodobý fond peněžního
trhu“ v rozporu s § 3 odst. 4, označení „investiční fond“ v rozporu s § 4 odst. 4,
označení „podílový fond“ v rozporu s § 6 odst. 5 nebo označení „investiční společnost“
v rozporu s § 14 odst. 4,
d) veřejně nabídne cenný papír vydaný zahraničním fondem kolektivního
investování na území České republiky v rozporu s § 43, 44, 45, 58 nebo 59,
e) nemá předchozí souhlas České národní banky podle § 71 odst. 1,
f) v rozporu s § 71a odst. 2 neinformuje Českou národní banku nebo
ji nepožádá o souhlas, nebo
g) neoznámí České národní bance skutečnost podle § 71c odst. 1.
(2) Banka nebo pobočka zahraniční banky, která přestala pro fond kolektivního
investování vykonávat činnost depozitáře, se dopustí správního deliktu tím, že umožní
nakládat nebo nakládá s peněžními prostředky nebo majetkem tohoto fondu kolektivního
investování v rozporu s § 20 odst. 9 nebo 10.
(3) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, která veřejně
nabízí cenné papíry vydávané fondem kolektivního investování na území České republiky,
se dopustí správního deliktu tím, že
a) v rozporu s § 81a poruší některou z povinností při tvorbě a šíření
propagačního sdělení stanovenou v § 79, § 80 odst. 1, 2, 3 nebo 4 nebo § 81,
b) v rozporu s § 81a a § 80 odst. 5 poruší některé z ustanovení občanského
zákoníku o smlouvách o finančních službách uzavíraných na dálku, nebo
c) neposkytne investorovi dokument podle § 84a odst. 9 nebo 10.
(4) Právnická nebo podnikající fyzická osoba podléhající dohledu České
národní banky se dopustí správního deliktu tím, že neprovede ve stanovené lhůtě opatření
k nápravě uložené podle § 103.
(5) Právnická nebo podnikající fyzická osoba, které bylo uloženo opatření
k nápravě, se dopustí správního deliktu tím, že neinformuje Českou národní banku
podle § 103 odst. 5.
(6) Právnická nebo podnikající fyzická osoba uvedená v § 133 se dopustí
správního deliktu tím, že poruší povinnost mlčenlivosti podle § 133.
(7) Za správní delikt se uloží pokuta do
a) 5 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. c)
nebo odstavce 6,
b) 10 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm.
b), d), e), f) nebo g), odstavce 2, 3 nebo 5,
c) 20 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm.
a) nebo odstavce 4.
(8) Za správní delikt podle odstavce 1 písm. b) lze uložit též zákaz
činnosti až na 5 let. Do doby zákazu činnosti se započítává doba, po kterou pachatel
na základě opatření správního orgánu učiněného v souvislosti s projednávaným správním
deliktem nesměl již tuto činnost vykonávat.
§ 128
Přestupky
(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a) neoprávněně vykonává nebo nabízí činnost podle tohoto zákona,
b) uvede nesprávný údaj nebo zatají některou skutečnost v souvislosti
s žádostí podle tohoto zákona,
c) použije označení „fond peněžního trhu“ nebo „krátkodobý fond peněžního
trhu“ v rozporu s § 3 odst. 4, označení „investiční fond“ v rozporu s § 4 odst. 4,
označení „podílový fond“ v rozporu s § 6 odst. 5 nebo označení „investiční společnost“
v rozporu s § 14 odst. 4,
d) veřejně nabídne cenný papír vydaný zahraničním fondem kolektivního
investování na území České republiky v rozporu s § 43, 44, 45, 58 nebo 59,
e) vykonává funkci vedoucí osoby investiční společnosti nebo investičního
fondu nebo funkci vedoucího organizační složky zahraničního speciálního fondu bez
předchozího souhlasu podle § 58 odst. 4, § 71 odst. 1, § 72 odst. 1 nebo § 72 odst.
5,
f) neinformuje Českou národní banku nebo ji nepožádá o souhlas podle
§ 71a odst. 2, nebo
g) neoznámí České národní bance skutečnost podle § 71c odst. 1 nebo
§ 73 odst. 1.
(2) Fyzická osoba, která veřejně nabízí cenné papíry vydávané fondem
kolektivního investování na území České republiky, se dopustí přestupku tím, že
a) v rozporu s § 81a poruší některou z povinností při tvorbě a šíření
propagačního sdělení stanovenou v § 79, § 80 odst. 1, 2, 3 nebo 4 nebo § 81,
b) v rozporu s § 81a a § 80 odst. 5 poruší některé z ustanovení občanského
zákoníku o smlouvách o finančních službách uzavíraných na dálku, nebo
c) neposkytne investorovi dokument podle § 84a odst. 9 nebo 10.
(3) Člen výboru odborníků se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 53f
odst. 3 nejedná s odbornou péčí.
(4) Likvidátor investiční společnosti nebo osoba pověřená likvidací zahraniční
investiční společnosti podle právního řádu jejího domovského státu se dopustí přestupku
tím, že v rozporu s § 95 nezajistí zrušení obhospodařovaných podílových fondů nebo
výplatu podílů podílníkům.
(5) Fyzická osoba podléhající dohledu České národní banky se dopustí přestupku
tím, že neprovede ve stanovené lhůtě opatření k nápravě uložené podle § 103.
(6) Fyzická osoba, které bylo uloženo opatření k nápravě, se dopustí přestupku
tím, že v rozporu s § 103 odst. 5 neinformuje Českou národní banku.
(7) Nucený správce investiční společnosti nebo investičního fondu se
dopustí přestupku tím, že
a) postupuje v rozporu s tímto zákonem nebo s rozhodnutím o zavedení
nucené správy, nebo
b) v rozporu s § 109 odst. 10 si nevyžádá předchozí souhlas České národní
banky.
(8) Fyzická osoba uvedená v § 133 se dopustí přestupku tím, že poruší povinnost
mlčenlivosti podle § 133.
(9) Za přestupek podle odstavce 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7 nebo 8 lze uložit pokutu
do 5 000 000 Kč.
(10) Za přestupek podle odstavce 1 písm. b) nebo d) lze uložit též zákaz
činnosti až na 5 let.
§ 129
Společná ustanovení
(1) Právnická osoba neodpovídá za správní delikt, jestliže prokáže, že
vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby zabránila porušení právní
povinnosti.
(2) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti
správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem,
za nichž byl spáchán.
(3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká a přestupek fyzické
osoby nelze projednat, jestliže Česká národní banka o něm nezahájila řízení do 1
roku ode dne, kdy se o něm dozvěděla, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán.
(4) Správní delikty podle tohoto zákona v prvním stupni projednává Česká
národní banka.
(5) Na odpovědnost za správní delikt, k němuž došlo při podnikání fyzické
osoby nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení zákona o odpovědnosti
a postihu právnické osoby.
(6) Příjem z pokut uložených investiční společnosti při výkonu činnosti
podle § 15 odst. 3 nebo 4 je příjmem Garančního fondu obchodníků s cennými papíry;
na tyto příjmy se pro účely správy jejich placení hledí jako na prostředky veřejného
rozpočtu8d). Příjem z ostatních pokut uložených podle tohoto zákona je příjmem státního
rozpočtu.
HLAVA IV
SPOLUPRÁCE ČESKÉ NÁRODNÍ BANKY S ORGÁNY DOHLEDU JINÝCH ČLENSKÝCH STÁTŮ EVROPSKÉ
UNIE
§ 130
(1) Česká národní banka bez zbytečného odkladu poskytne orgánu dohledu
jiného členského státu Evropské unie na jeho žádost veškeré požadované informace
související s výkonem dohledu nad kolektivním investováním; Česká národní banka může
podmínit poskytnutí informací tím, že poskytnuté informace nesmějí být bez jejího
souhlasu poskytnuty nikomu dalšímu.
(2) Česká národní banka je povinna podrobně informovat orgán dohledu jiného
členského státu Evropské unie o každém důvodném podezření na porušení povinností
při kolektivním investování osobou, která nepodléhá dohledu České národní banky,
v tomto členském státě.
(3) Jestliže Česká národní banka obdrží od orgánu dohledu jiného členského
státu Evropské unie oznámení o podezření na porušení povinnosti při kolektivním investování
na území České republiky osobou, která podléhá dohledu České národní banky, průběžně
informuje oznamovatele o přijatých opatřeních a sdělí mu výsledek své činnosti.
(4) Případy, kdy Česká národní banka poskytuje informace orgánu dohledu
jiného členského státu Evropské unie bez předchozí žádosti, vymezuje nařízení o dohledu
v oblasti kolektivního investování14).
§ 130a
(1) Pokud je to nezbytné pro výkon dohledu podle tohoto zákona, může Česká
národní banka požádat orgán dohledu jiného členského státu Evropské unie o spolupráci
při výkonu dohledu nebo při kontrole na místě u osoby podléhající jeho dohledu.
(2) Česká národní banka na základě žádosti orgánu dohledu jiného členského
státu Evropské unie o spolupráci při výkonu dohledu nebo při kontrole na místě provede
požadovanou činnost sama nebo poskytne součinnost při jejím provedení tomuto orgánu
dohledu nebo jím pověřeným expertům a auditorům. V případě, že Česká národní banka
provádí požadovanou činnost sama, umožní účast pověřeným osobám žádajícího orgánu
dohledu. V případě, že Česká národní banka umožní tomuto orgánu dohledu, aby provedl
požadovanou činnost sám, může požadovat, aby se jí pověřené osoby této činnosti zúčastnily.
(3) V dalším vymezuje postup České národní banky podle odstavců 1 a 2 nařízení
o dohledu v oblasti kolektivního investování15).
§ 130b
(1) Česká národní banka může odmítnout žádost o poskytnutí spolupráce
při výkonu dohledu podle § 130a odst. 2 nebo o poskytnutí informací podle § 130 odst.
1, pokud
a) by takové poskytnutí mohlo nepříznivě ovlivnit suverenitu nebo bezpečnost
České republiky nebo veřejný pořádek v České republice,
b) bylo v České republice zahájeno soudní řízení v téže věci proti
osobám, kterých se žádost týká, nebo
c) nabyl právní moci rozsudek týkající se téže věci a osob, kterých
se týká i žádost.
(2) Při odmítnutí žádosti podle odstavce 1 je Česká národní banka povinna
podrobně informovat žádající orgán dohledu o důvodech odmítnutí jeho žádosti.
§ 130c
Česká národní banka informuje orgán dohledu zahraničního podřízeného standardního
fondu o každém rozhodnutí nebo opatření týkajícím se řídícího standardního fondu,
jej obhospodařující investiční společnosti, jeho depozitáře nebo jeho auditora, o
kterém se dozví ze své činnosti nebo které sama učiní nebo uloží, a dále o každé
skutečnosti, o které se dozvěděla od investiční společnosti obhospodařující řídící
standardní fond.
§ 130d
Česká národní banka může informovat Evropský orgán pro cenné papíry
a trhy20), pokud orgán dohledu jiného členského státu Evropské unie v přiměřené lhůtě
a) nevyhoví její žádosti o poskytnutí informací souvisejících s výkonem
dohledu nad kolektivním investováním,
b) neumožní výkon dohledu nebo kontrolu na místě u organizační složky
investiční společnosti, která poskytuje služby prostřednictvím organizační složky
na území tohoto členského státu, nebo
c) nevyhoví její žádosti, aby při výkonu dohledu nebo kontrole na místě
umožnil účast pověřeným osobám České národní banky.
ČÁST DVANÁCTÁ
USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ
HLAVA I
USTANOVENÍ SPOLEČNÁ
§ 131
(1) Pokud tento zákon hovoří o členském státě Evropské unie, rozumí se
jimi i další státy Evropského hospodářského prostoru.
(2) Pokud tento zákon hovoří v § 26 až 35c nebo v § 49 až 55 o fondu kolektivního
investování, standardním fondu, speciálním fondu, investičním fondu nebo podílovém
fondu, rozumí se tím i obdobné zahraniční osoby. Pokud tento zákon hovoří v § 74
až 75 o fondu kolektivního investování, rozumí se tím i zahraniční standardní fond,
který není právnickou osobou a který je obhospodařován investiční společností, nebo
zahraniční standardní fond, který je právnickou osobou a jehož majetek je obhospodařován
investiční společností.
(3) Pokud tento zákon hovoří o nemovitosti, rozumí se tím nemovitost včetně
jejího příslušenství.
(4) Ustanovení § 56 odst. 3 se nepoužije, je-li akcionářem nebo podílníkem
stát, mezinárodní finanční instituce nebo právnická osoba podřízená ústřednímu orgánu
státní správy.
(5) Pokud tento zákon hovoří o představenstvu zahraniční investiční společnosti,
rozumí se tím podle okolností správní rada nebo předseda správní rady, jednatel nebo
jiný orgán právnické osoby, který má obdobnou působnost, v závislosti na právní formě
této osoby. Pokud tento zákon hovoří o dozorčí radě zahraniční investiční společnosti,
rozumí se tím podle okolností správní rada nebo jiný orgán s obdobnou kontrolní působností
v závislosti na právní formě právnické osoby, o kterou se jedná.
(6) Pokud tento zákon hovoří v § 7 odst. 1 až 3, § 8 odst. 2 písm. e),
§ 8 odst. 4, § 9 odst. 1, 2 a 4, § 10 odst. 2 a 4, § 11, § 12 odst. 1 až 7, § 12
odst. 9 až 12, § 15 odst. 5 a 6, § 16 odst. 1 a 2, § 16a větě první, § 18 odst. 2,
§ 20 odst. 3, 4 a 11, § 21 odst. 1 písm. e), § 22 odst. 2, § 23 odst. 1, 2, 4 až
6 a 12, § 23a odst. 1 písm. a), § 35b odst. 2 a 3, § 35c odst. 1 písm. b), § 46 odst.
1, § 46 odst. 3 písm. b), § 46 odst. 4 až 6, § 67 odst. 1, 2 a 5, § 84a odst. 2 písm.
c), § 84a odst. 9, § 84b odst. 2, § 85 odst. 4 a 5, § 91 odst. 1 písm. c), § 91 odst.
4, § 98 odst. 1 písm. d), § 98 odst. 2, § 99 odst. 7, § 99a, § 100 odst. 3, § 100a
odst. 2 a 3, § 100b odst. 2, § 100d odst. 1 a 4, § 100e odst. 1 a 2, § 100f, § 100i
odst. 1, § 100j odst. 1, § 100k odst. 3, § 100k odst. 4 písm. a), § 100l odst. 2
a 3, § 100m odst. 2, § 100o odst. 1 a 4, § 100p odst. 1 a 2, § 100q, § 100t odst.
1, § 100u odst. 1, § 101 odst. 3 a 4, § 103 odst. 3, § 105, 106, 107 a 115 o investiční
společnosti, rozumí se tím i zahraniční investiční společnost poskytující služby
v České republice nebo obhospodařující standardní fond.
(7) Účastníkem řízení, kterého se podle tohoto zákona účastní investiční
fond, je vždy i investiční společnost nebo zahraniční investiční společnost, která
majetek investičního fondu obhospodařuje podle smlouvy o obhospodařování.
§ 132
Uveřejňování informací
(1) Pokud tento zákon vyžaduje uveřejňování informací na území České republiky,
uveřejňují se tyto informace v českém jazyce, nestanoví-li tento zákon jinak. Česká
národní banka může po posouzení konkrétních okolností povolit, aby byly informace
podle § 45 odst. 4 uveřejněny v jiném jazyce, než je v tomto ustanovení uvedeno,
je-li to v zájmu investorů.
(2) Pokud tento zákon vyžaduje uveřejnění informací způsobem umožňujícím
dálkový přístup, musejí být tyto informace uveřejněny nejméně 3 roky.
§ 133
Povinnost mlčenlivosti
(1) Osoba, která je nebo byla vedoucí osobou investiční společnosti, investičního
fondu nebo depozitáře fondu kolektivního investování, likvidátorem, nuceným správcem,
insolvenčním správcem nebo zaměstnancem investiční společnosti, investičního fondu
nebo depozitáře fondu kolektivního investování, je povinna zachovávat mlčenlivost
o služebních věcech, které se dotýkají zájmů investiční společnosti nebo investičního
fondu nebo akcionářů nebo podílníků fondu kolektivního investování.
(2) Osoby podle odstavce 1 jsou zproštěny povinnosti zachovávat mlčenlivost
pro účely
a) občanského soudního řízení,
b) soudního řízení správního,
c) trestního řízení,
d) správy daní,
e) dohledu nad finančním trhem,
f) poskytování informací Ministerstvu financí při plnění povinností
podle zvláštního právního předpisu o boji proti legalizaci výnosů z trestné činnosti
nebo zákona o provádění mezinárodních sankcí za účelem udržování mezinárodního míru
a bezpečnosti, ochrany základních lidských práv a boje proti terorismu,
g) bankovního informačního systému České národní banky podle zákona
upravujícího činnost České národní banky,
h) platební bilance České republiky sestavované Českou národní bankou,
i) exekučního řízení,
j) insolvenčního řízení,
k) poskytování informací Bezpečnostní informační službě při plnění
povinností podle zákona upravujícího činnost Bezpečnostní informační služby.
l) kontroly a ukládání sankcí organizátorem regulovaného trhu.
(3) Povinnost mlčenlivosti trvá i po ukončení činnosti osob uvedených v
odstavci 1.
§ 134
Likvidátor a nucený správce
Likvidátorem nebo nuceným správcem investiční společnosti nebo investičního
fondu může být pouze osoba zapsaná do seznamu likvidátorů a nucených správců vedeného
Českou národní bankou podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu a
a) jejíž zájmy nejsou v rozporu se zájmy investorů této investiční
společnosti nebo investičního fondu,
b) která není personálně nebo majetkově propojena s touto investiční
společností nebo investičním fondem, nebo
c) která se v posledních 3 letech nepodílela na auditu této investiční
společnosti nebo tohoto investičního fondu.
HLAVA II
USTANOVENÍ PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ
§ 136
(1) Investiční společnost podle zákona č. 248/1992 Sb., o investičních
společnostech a investičních fondech, ve znění zákona č. 61/1996 Sb., zákona č. 151/1996
Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 124/1998 Sb., zákona č. 362/2000 Sb., zákona
č. 308/2002 Sb. a zákona č. 438/2003 Sb., (dále jen "dosavadní zákon") se považuje
za investiční společnost podle tohoto zákona.
(2) Povolení ke vzniku investiční společnosti podle dosavadního zákona
je povolením k činnosti investiční společnosti v tomto rozsahu
a) činnost podle § 5a odst. 1 písm. a) dosavadního zákona je činností
podle § 14 tohoto zákona a zahrnuje též činnost podle § 15 odst. 2 a 3 tohoto zákona
ve vztahu k podílovému fondu,
b) činnost podle § 5a odst. 1 písm. b) dosavadního zákona je činností
podle § 15 odst. 1 tohoto zákona a zahrnuje též činnost podle § 15 odst. 2 a 3 tohoto
zákona ve vztahu k investičnímu fondu,
c) činnost podle § 5a odst. 1 písm. c) dosavadního zákona je činností
podle § 15 odst. 4 tohoto zákona.
(3) Investiční fond podle dosavadního zákona, u kterého nebyla dosud ukončena
přeměna na otevřený podílový fond podle § 35j až 35l dosavadního zákona, se až do
ukončení přeměny považuje za speciální fond cenných papírů.
(4) Otevřený podílový fond podle dosavadního zákona je otevřeným podílovým
fondem patřícím do kategorie speciálních fondů cenných papírů podle tohoto zákona.
Investiční společnost uvede statut otevřeného podílového fondu do souladu s tímto
zákonem do 1 roku od nabytí účinnosti tohoto zákona.
(5) Uzavřený podílový fond podle dosavadního zákona je uzavřeným podílovým
fondem patřícím do kategorie speciálních fondů cenných papírů podle tohoto zákona.
Investiční společnost uvede statut uzavřeného podílového fondu do souladu s tímto
zákonem do 1 roku od nabytí účinnosti tohoto zákona.
(6) Zahraniční osoba, která má povolení podle § 35n dosavadního zákona,
je osobou, která má povolení podle § 58 tohoto zákona.
(7) Člen představenstva investiční společnosti nebo investičního fondu
schválený Komisí podle dosavadního zákona je vedoucí osobou schválenou podle tohoto
zákona.
(8) Investiční společnost podle dosavadního zákona uvede své poměry a poměry
obhospodařovaných fondů kolektivního investování do souladu s tímto zákonem do 30.
června 2005. Do doby, než investiční společnost uvede své poměry a poměry obhospodařovaných
fondů kolektivního investování do souladu s tímto zákonem, nesmí poskytovat své služby
v členských státech Evropské unie.
(9) Investiční fond podle dosavadního zákona uvede své poměry do souladu
s tímto zákonem do 30. června 2005.
(10) Vedoucí osoba, které tento zákon zakládá povinnost mít předchozí souhlas
Komise k výkonu funkce, je povinna požádat Komisi o tento souhlas do 6 měsíců ode
dne nabytí účinnosti tohoto zákona; jestliže Komise souhlas neudělí, oprávnění k
výkonu funkce zaniká.
(11) Dnem 31. prosince 2004 zaniká ovládací smlouva nebo smlouva o převodu
zisku, jejíž smluvní stranou je investiční fond podle dosavadního zákona.
(12) Zahraniční fond kolektivního investování, který veřejně nabízí cenné
papíry na území České republiky, uvede své postavení do souladu s tímto zákonem ke
dni, ke kterému vstoupí v platnost smlouva o přistoupení České republiky k Evropské
unii.
(13) Pokud před nabytím účinnosti tohoto zákona rozhodla Komise na základě
zákona č. 248/1992 Sb., o odnětí povolení k činnosti investičního fondu a o udělení
povolení k vydávání podílových listů za účelem vytvoření otevřeného podílového fondu
(§ 35j zákona č. 248/1992 Sb.) a tato rozhodnutí nabyla právní moci, a do doby nabytí
účinnosti tohoto zákona nedošlo k výmazu investičního fondu z obchodního rejstříku,
nebo nenastaly účinky přeměny investičního fondu na otevřený podílový fond podle
dosavadních právních předpisů,9) nastávají účinky přeměny investičního fondu na otevřený
podílový fond dnem, kdy je investičnímu fondu doručeno rozhodnutí soudu, kterým se
povoluje výmaz. Tímto dnem se dosavadní akcionáři investičního fondu stávají podílníky
otevřeného podílového fondu a majetek investičního fondu, který může být majetkem
v podílovém fondu, přechází na podílníky otevřeného podílového fondu a stává se jejich
společným majetkem. Podílníci otevřeného podílového fondu, který vznikl přeměnou
z investičního fondu podle předchozí věty, neručí za případné závazky investičního
fondu, které nebyly vypořádány do dne přeměny investičního fondu na otevřený podílový
fond nebo za závazky investičního fondu, které vznikly před touto přeměnou a objeví
se v budoucnu. Za tyto závazky ručí investiční společnost, která přeměněný otevřený
podílový fond obhospodařuje, a k úhradě těchto závazků může být použit majetek příslušného
podílového fondu. Po nabytí právní moci rozhodnutí soudu, jímž se povoluje výmaz
investičního fondu z obchodního rejstříku, nemůže být toto rozhodnutí zrušeno ani
nemůže být vyslovena neplatnost usnesení valné hromady, jež schválila přeměnu investičního
fondu na otevřený podílový fond. V řízení o neplatnost usnesení valné hromady lze
po nabytí právní moci rozhodnutí soudu, jímž se povoluje výmaz investičního fondu
z obchodního rejstříku, pokračovat, jen dojde-li ke změně předmětu řízení na řízení
o náhradu škody podle odstavce 14.
(14) Podílník otevřeného podílového fondu, který vznikl přeměnou investičního
fondu, má právo na náhradu škody, která mu vznikne v důsledku porušení povinností
souvisejících s přeměnou investičního fondu na otevřený podílový fond, vůči investiční
společnosti, která obhospodařuje majetek otevřeného podílového fondu, a vůči členům
představenstva a dozorčí rady investičního fondu, kteří v souvislosti s přeměnou
porušili své právní povinnosti. Soudní rozhodnutí, jímž se podílníkovi přiznává právo
na náhradu škody, je co do základu přiznaného práva závazné i vůči ostatním podílníkům.
Právo na náhradu škody se promlčuje ve lhůtě 5 let ode dne, kdy došlo k výmazu investičního
fondu z obchodního rejstříku.
(15) Ustanovení odstavců 13 a 14 se použije i v případech, kdy před nabytím
účinnosti tohoto zákona bylo investičnímu fondu v souvislosti s přeměnou na otevřený
podílový fond doručeno rozhodnutí soudu, kterým se povoluje výmaz s tím, že došlo-li
již k výmazu investičního fondu z obchodního rejstříku, běží promlčecí lhůta k uplatnění
práva na náhradu škody podle odstavce 14 ode dne, kdy došlo k tomuto výmazu.
(16) Pokud investiční společnosti nebo investičnímu fondu vznikla před
nabytím účinnosti tohoto zákona povinnost přeměnit uzavřený podílový fond nebo investiční
fond na otevřený podílový fond podle § 35l zákona č. 248/1992 Sb. a do nabytí účinnosti
tohoto zákona investiční společnost nebo valná hromada investičního fondu nerozhodla
o této přeměně, musí investiční společnost nebo investiční fond podniknout veškeré
úkony potřebné k přeměně na otevřený podílový fond bez zbytečného odkladu po nabytí
účinnosti tohoto zákona. Pro přeměnu uzavřeného podílového fondu na otevřený podílový
fond se použijí ustanovení § 35h zákona č. 248/1992 Sb. a pro přeměnu investičního
fondu na otevřený podílový fond se použijí obdobně ustanovení odstavců 13 a 14 a
ustanovení § 35j odst. 1 až 7 a odst. 9 zákona č. 248/1992 Sb.
(17) Pokud investiční společnost nebo investiční fond nesplní povinnost
podle odstavce 16, odejme Komise investiční společnosti nebo investičnímu fondu povolení
udělené podle dosavadního zákona. Pokud investiční fond nemůže splnit povinnost podle
odstavce 16, přestože valná hromada investičního fondu rozhodla o jeho přeměně na
otevřený podílový fond a Komise rozhodla o povolení přeměny podle § 35j odst. 3 zákona
č. 248/1992 Sb., může představenstvo investičního fondu požádat Komisi o prodloužení
lhůty pro přeměnu s tím, že tuto žádost může podat i opakovaně, jsou-li pro to závažné
důvody. Na základě této žádosti může Komise přiměřeně prodloužit lhůtu k přeměně.
§ 137
(1) Řízení o uložení opatření k nápravě nebo řízení o uložení sankce, která
byla zahájena podle dosavadního zákona se dokončí podle dosavadního zákona s tím,
že opatření k nápravě nebo sankce se uloží podle tohoto zákona. Ostatní řízení zahájená
podle dosavadního zákona se dokončí podle tohoto zákona.
(2) Porušení dosavadního zákona, statutu, depozitářské smlouvy, smlouvy
o obhospodařování nebo podmínky stanovené v povolení vydaném podle dosavadního právního
předpisu, ke kterým došlo před nabytím účinnosti tohoto zákona, se posuzují podle
dosavadního zákona.
§ 138
(1) Komise zveřejní ve Věstníku Komise pro cenné papíry do 1. června
2004
a) seznam regulovaných trhů členských států Evropské unie, které jsou
povoleny příslušným dozorovým úřadem členského státu Evropské unie,
b) seznam kategorií dluhopisů s uvedením kategorií bank členských států
Evropské unie, do nichž může standardní fond investovat podle § 28 odst. 2 písm.
c).
(2) Komise oznámí Komisi Evropských společenství ke dni nabytí účinnosti
tohoto zákona dozorový úřad příslušný k výkonu státního dozoru podle tohoto zákona.
(3) Komise doručí Komisi Evropských společenství ke dni nabytí účinnosti
tohoto zákona seznam kategorií dluhopisů, s uvedením kategorií bank v České republice,
do nichž může standardní fond investovat podle § 28 odst. 2 písm. c) a podrobnosti
o způsobu krytí závazků emitenta spojených s emisí těchto dluhopisů.
§ 139
Zmocnění
(1) Vláda stanoví nařízením
a) náležitosti, strukturu, formu a požadavky na jazykové vyjádření
sdělení klíčových informací speciálního fondu, podmínky a způsob jeho průběžné aktualizace
a lhůty pro jeho uveřejňování,
b) podmínky, za kterých lze statut a sdělení klíčových informací speciálního
fondu poskytnout na nosiči informací, který nemá listinnou podobu, a podmínky, za
kterých lze statut a sdělení klíčových informací speciálního fondu poskytnout pouze
na internetových stránkách investiční společnosti, která obhospodařuje speciální
fond, nebo na internetových stránkách speciálního fondu, který je investičním fondem
a nemá uzavřenu smlouvu o obhospodařování.
(2) Česká národní banka vydá vyhlášku podle § 3 odst. 4, § 9 odst. 6, §
20 odst. 12, § 21 odst. 3, § 23 odst. 6, § 23a odst. 2, § 26 odst. 3, § 27 odst.
8, § 28 odst. 11, § 30a odst. 3, § 35a odst. 6, § 35b odst. 4, § 49b odst. 7, § 55
odst. 5, § 57 odst. 1, § 58 odst. 3, § 61 odst. 1, § 63 odst. 2, § 64 odst. 2, §
64a odst. 2, § 65, § 66 odst. 3, § 66 odst. 8, § 67 odst. 2, § 68 odst. 2, § 71b
odst. 4, § 72 odst. 6, § 74a odst. 8, § 75 odst. 3, § 82 odst. 4, § 84a odst. 5,
8 a 10, § 89, § 91a, § 92 odst. 10, § 96 odst. 2, § 97a odst. 3, § 99 odst. 6, §
100b odst. 3, § 100d odst. 2, § 100m odst. 3, § 100o odst. 2 a § 109 odst. 11.
(3) Česká národní banka stanoví formou úředního sdělení ve Věstníku České
národní banky jazyk, v němž lze pro účely § 45 odst. 4, § 46, § 100b odst. 4 a §
100m odst. 4 předkládat dokumenty České národní bance.
§ 140
Zrušovací ustanovení
Zrušuje se
1. zákon č. 248/1992 Sb., o investičních společnostech a investičních
fondech,
2. zákon č. 151/1996 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 248/1992
Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění pozdějších předpisů,
3. zákon č. 124/1998 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 248/1992
Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění pozdějších předpisů,
4. vyhláška č. 207/1998 Sb., o výpočtu hodnoty cenných papírů v majetku
v podílovém fondu nebo investičního fondu,
5. vyhláška č. 177/2002 Sb., kterou se mění vyhláška č. 207/1998 Sb.,
o výpočtu hodnoty cenných papírů v majetku v podílovém fondu nebo investičního fondu,
6. vyhláška č. 362/2001 Sb., kterou se upravují podrobná pravidla pro
stanovení a placení odměny za výkon funkce nuceného správce a likvidátora investiční
společnosti nebo investičního fondu.
Zaorálek v. r.
Klaus v. r.
Špidla v. r.
Vybraná ustanovení novel
Čl. XXXIV zákona č. 57/2006 Sb.
Přechodná ustanovení
Vyhlášky vydané Komisí na základě zákona č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování,
ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se považují za vyhlášky vydané
Českou národní bankou na základě zákona č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování,
ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Tam, kde tyto vyhlášky hovoří
o Komisi, rozumí se tím Česká národní banka a tam, kde tyto vyhlášky hovoří o dozoru
nebo státním dozoru, rozumí se tím dohled.
Čl.II zákona č. 224/2006 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Fondy kolektivního investování, které mají povolení vydané před nabytím
účinnosti tohoto zákona, jsou povinny nejpozději do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti
tohoto zákona uvést své poměry do souladu se zákonem č. 189/2004 Sb., o kolektivním
investování, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
2. Investiční fond nebo podílový fond, kterým bylo uděleno povolení podle
zákona č. 248/1992 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění
pozdějších předpisů, a splňují podmínku shromažďování peněžních prostředků od omezeného
okruhu osob podle § 49 odst. 1 zákona č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování,
ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se mohou na základě změny
statutu přeměnit na fond kvalifikovaných investorů, s tím, že žádost o schválení
změny statutu musí být předložena České národní bance do 6 měsíců ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona. Pro přeměnu platí přiměřeně ustanovení § 101a zákona č.
189/2004 Sb., o kolektivním investování, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti
tohoto zákona.
3. Přeměnou podle § 101a zákona č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování,
ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, není přeměna fondů kolektivního
investování podle zákona č. 248/1992 Sb., o investičních společnostech a investičních
fondech, ve znění pozdějších předpisů.
4. Investiční společnost, které bylo uděleno povolení k činnosti podle §
5a odst. 1 písm. c) zákona č. 248/1992 Sb., o investičních společnostech a investičních
fondech, ve znění zákona č. 151/1996 Sb. a zákona č. 124/1998 Sb., může ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona vykonávat též činnost podle § 15 odst. 3 zákona č. 189/2004
Sb., o kolektivním investování, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
5. Zahraniční standardní fond zřízený v domovském státě do 13. února 2002,
který v období od 13. února 2002 zakládal nové podfondy dosud nepřizpůsobené požadavkům
práva Evropských společenství, a který nepřizpůsobí své podfondy požadavkům práva
Evropských společenství do 31. prosince 2005, pozbývá oprávnění veřejně nabízet cenné
papíry svých podfondů na území České republiky podle § 43 zákona č. 189/2004 Sb.,
o kolektivním investování, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona,
a může v této činnosti pokračovat pouze tehdy, jestliže obdrží povolení České národní
banky k veřejnému nabízení cenných papírů zahraničního speciálního fondu podle §
58 zákona č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování, ve znění účinném do dne nabytí
účinnosti tohoto zákona.
6. Zahraniční standardní fond zřízený v domovském státě v období od 13. února
2002 do 13. února 2004, který se nepřizpůsobí požadavkům práva Evropských společenství
do 31. prosince 2005, pozbývá oprávnění veřejně nabízet své cenné papíry na území
České republiky podle § 43 zákona č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování, ve
znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a může v této činnosti pokračovat
pouze tehdy, jestliže obdrží povolení České národní banky k veřejnému nabízení cenných
papírů zahraničního speciálního fondu podle § 58 zákona č. 189/2004 Sb., o kolektivním
investování, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
7. Zahraniční standardní fond zřízený v domovském státě do 13. února 2002,
který se nepřizpůsobí požadavkům práva Evropských společenství do 13. února 2007,
pozbývá oprávnění veřejně nabízet cenné papíry na území České republiky podle § 43
zákona č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování, ve znění účinném do dne nabytí
účinnosti tohoto zákona, a může v této činnosti pokračovat pouze tehdy, jestliže
obdrží povolení České národní banky k veřejnému nabízení cenných papírů zahraničního
speciálního fondu podle § 58 zákona č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování, ve
znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
Čl. VIII zákona č.230/2008 Sb.
Přechodná ustanovení
Investiční společnost uvede své poměry a poměry jí obhospodařovaných fondů
kolektivního investování do souladu se zákonem č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování,
ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nejpozději do 5 měsíců ode
dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Do té doby dodržuje pravidla činnosti a hospodaření
investiční společnosti uvedená v zákoně č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování,
ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, přiměřeně.
Čl. IX zákona č. 230/2009 Sb.
Přechodné ustanovení
Investiční společnost uvede investiční politiky jí obhospodařovaných fondů
kolektivního investování do souladu se zákonem č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování,
ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nejpozději do 6 měsíců ode
dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
Čl. II zákona č. 188/2011 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Investiční společnost uvede své poměry a poměry fondů kolektivního investování,
které obhospodařuje, do souladu se zákonem č. 189/2004 Sb., ve znění účinném ode
dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nejpozději do 5 měsíců ode dne nabytí účinnosti
tohoto zákona. Do té doby dodržuje pravidla činnosti a hospodaření stanovená v §
74, 74a, 74b, § 75 odst. 1 až 4, § 78 odst. 4, § 79 a v § 80 zákona č. 189/2004 Sb.,
ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, přiměřeně.
2. Investiční fond uvede své poměry do souladu se zákonem č. 189/2004 Sb.,
ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nejpozději do 5 měsíců ode
dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Do té doby dodržuje pravidla činnosti a hospodaření
stanovená v § 74, 74a, 74b, § 75 odst. 1 až 4, § 78 odst. 4, § 79 a v § 80 zákona
č. 189/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, přiměřeně.
3. Povolení k vytvoření uzavřeného podílového fondu na dobu určitou, které
bylo uděleno přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nelze prodloužit na dobu
delší než 10 let ode dne udělení tohoto povolení.
4. Investiční společnost a depozitář uvedou obsah smlouvy o výkonu činnosti
depozitáře uzavřené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona do souladu s prováděcím
předpisem vydaným na základě § 20 odst. 11 a 12 zákona č. 189/2004 Sb., ve znění
účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nejpozději do 5 měsíců ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona.
5. Souhlas k nabytí kvalifikované účasti na investiční společnosti nebo investičním
fondu, souhlas k dosažení nebo překročení účasti 20 %, 33 % nebo 50 % na investiční
společnosti nebo investičním fondu, souhlas k tomu, aby se osoba nebo osoby jednající
ve shodě staly osobami ovládajícími investiční společnost nebo investiční fond, a
předchozí souhlas k výkonu funkce vedoucí osoby investiční společnosti nebo investičního
fondu udělené podle § 71 odst. 1 a § 72 odst. 1 zákona č. 189/2004 Sb., ve znění
účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se považují za souhlas k nabytí kvalifikované
účasti na investiční společnosti nebo investičním fondu, souhlas k dosažení nebo
překročení účasti 20 %, 33 % nebo 50 % na investiční společnosti nebo investičním
fondu, souhlas k tomu, aby se osoba nebo osoby jednající ve shodě staly osobami ovládajícími
investiční společnost nebo investiční fond, a předchozí souhlas k výkonu funkce vedoucí
osoby investiční společnosti nebo investičního fondu udělené podle § 71 odst. 1 a
§ 72 odst. 1 zákona č. 189/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto
zákona.
6. Řízení o udělení souhlasu k nabytí kvalifikované účasti na investiční
společnosti nebo investičním fondu, souhlasu k dosažení nebo překročení účasti 20
%, 33 % nebo 50 % na investiční společnosti nebo investičním fondu, souhlasu k tomu,
aby se osoba nebo osoby jednající ve shodě staly osobami ovládajícími investiční
společnost nebo investiční fond, a předchozího souhlasu k výkonu funkce vedoucí osoby
investiční společnosti nebo investičního fondu zahájená přede dnem nabytí účinnosti
tohoto zákona a před tímto dnem pravomocně neukončená se dokončí podle zákona č.
189/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona; lhůty, jejichž
běh v těchto řízeních započal přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, běží ode
dne nabytí účinnosti tohoto zákona znovu.
7. Do okamžiku změny zjednodušeného statutu, nejdéle však do 30. června 2012,
může investiční fond, kterému bylo uděleno povolení k činnosti před 1. červencem
2011, nebo podílový fond, ohledně kterého bylo vydáno povolení k vytvoření podílového
fondu před 1. červencem 2011, uveřejňovat a bezplatně poskytovat namísto sdělení
klíčových informací zjednodušený statut podle zákona č. 189/2004 Sb., ve znění účinném
do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
8. Do 30. června 2012 může investiční společnost, která hodlá ve státě Evropského
hospodářského prostoru, kterým není Česká republika, veřejně nabízet podílové listy
vydávané standardním fondem, ohledně kterého bylo vydáno povolení k jeho vytvoření
před 1. červencem 2011, namísto sdělení klíčových informací tohoto standardního fondu
přiložit k oznámení podle § 46 odst. 1 zákona č. 189/2004 Sb., ve znění účinném ode
dne nabytí účinnosti tohoto zákona, zjednodušený statut.
9. Do 30. června 2012 může zahraniční standardní fond, který ke dni nabytí
účinnosti tohoto zákona veřejně nabízí jím vydávané cenné papíry v České republice,
namísto sdělení klíčových informací uveřejňovat podle § 45 odst. 1 písm. a) zákona
č. 189/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, zjednodušený
statut.
10. Kdo užívá ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona označení „fond peněžního
trhu“ nebo „krátkodobý fond peněžního trhu“ a nesplňuje přitom podmínky, které pro
užívání těchto označení stanoví jiný právní předpis vydaný k provedení § 3 odst.
4 zákona č. 189/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona,
může tato označení užívat nejdéle do 31. prosince 2011.
1) Směrnice Komise 2007/16/ES ze dne 19. března 2007, kterou se provádí směrnice
Rady 85/611/EHS o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů
kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP), pokud jde o vyjasnění
některých definic.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES ze dne 13. července 2009 o
koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování
do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) (přepracované znění).
Směrnice Komise 2010/43/EU ze dne 1. července 2010, kterou se provádí směrnice
Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES, pokud jde o organizační požadavky, střety
zájmů, pravidla jednání, řízení rizik a obsah smlouvy mezi depozitářem a správcovskou
společností.
Směrnice Komise 2010/44/EU ze dne 1. července 2010, kterou se provádí směrnice
Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES, pokud jde o některá ustanovení týkající
se fúze fondů, struktur „master-feeder“ a postupu pro oznamování.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/78/EU ze dne 24. listopadu 2010,
kterou se mění směrnice 98/26/ES, 2002/87/ES, 2003/6/ES, 2003/41/ES, 2003/71/ES,
2004/39/ES, 2004/109/ES, 2005/60/ES, 2006/48/ES, 2006/49/ES a 2009/65/ES s ohledem
na pravomoci Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), Evropského
orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění)
a Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy).
2) Nařízení Komise (EU) č. 583/2010 ze dne 1. července 2010, kterým se provádí
směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES, pokud jde o klíčové informace pro
investory a podmínky, které je třeba splnit při poskytování klíčových informací pro
investory nebo prospektu na jiném trvalém nosiči, než je papír, nebo prostřednictvím
internetových stránek.
Nařízení Komise (EU) č. 584/2010 ze dne 1. července 2010, kterým se provádí
směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES, pokud jde o formu a obsah standardního
oznámení a osvědčení SKIPCP, využívání elektronické komunikace mezi příslušnými orgány
pro účely oznamování a postupy pro ověřování na místě a šetření a výměnu informací
mezi příslušnými orgány.
2a) Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č.
87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících
a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění
pozdějších předpisů.
2b) Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a
o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů.
2c) Zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících
zákonů (zákon o pojišťovnictví), ve znění pozdějších předpisů.
2d) Zákon č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech a o změně a doplnění
některých souvisejících zákonů (zákon o nadacích a nadačních fondech), ve znění pozdějších
předpisů.
2e) Zákon č. 117/2001 Sb., o veřejných sbírkách a o změně některých zákonů
(zákon o veřejných sbírkách).
2f) Zákon č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších
předpisů.
5) § 32a až 32d zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve
znění pozdějších předpisů.
8a) Zákon č. 408/2010 Sb., o finančním zajištění.
8b) Obchodní zákoník.
8b) § 193 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění
zákona č. 409/2010 Sb.
8c) Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákona
č. 635/2004 Sb.
8d) § 2 odst. 2 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád.
9) § 35j odst. 10 zákona č. 248/1992 Sb., o investičních společnostech a investičních
fondech, ve znění pozdějších předpisů.
10) Zákon č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření.
11) Čl. 2 až 5 nařízení Komise (EU) č. 584/2010.
12) Čl. 1 až 37 nařízení Komise (EU) č. 583/2010.
13) Čl. 38 nařízení Komise (EU) č. 583/2010.
14) Čl. 12 až 13 nařízení Komise (EU) č. 584/2010.
15) Čl. 6 až 11 nařízení Komise (EU) č. 584/2010.
17) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ze dne 24. listopadu
2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy),
o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/77/ES.
18) Čl. 21 odst. 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES ze dne
13. července 2009 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů
kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP).
19) Čl. 108 odst. 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES ze dne
13. července 2009 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů
kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP).
20) Čl. 101 odst. 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES, ve znění
směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/78/EU.