191/2004 Sb.
ZÁKON
ze dne 1. dubna 2004
o mezinárodní pomoci při vymáhání některých finančních
pohledávek
Změna: 199/2010 Sb.
Parlament se usnesl na tomto zákoně České
republiky:
§ 1
Úvodní ustanovení
(1) Tento zákon upravuje postup a podmínky, za
kterých orgány České republiky poskytují, požadují nebo přijímají mezinárodní
pomoc na základě vzájemnosti, ve vztahu
a) k členským státům Evropské unie v souladu s právem
Evropských společenství,1) při vymáhání pohledávek z
1. náhrad, finančních podpor2) a dalších opatření, které jsou součástí částečného
nebo
úplného financování Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu,
včetně částek, které mají být vybrány v souvislosti s těmito
činnostmi,
2. dávek a jiných poplatků stanovených v rámci
Evropských společenství při organizaci společného trhu s cukrem,
3. dovozních cel,
4. vývozních cel,
5. přímých a nepřímých daní,
6. daní z pojistného,
7. úroků, pokut, penále a nákladů souvisejících s
pohledávkami uvedenými v bodech 1 až 6, jakož i z obdobných daní, které doplní
nebo nahradí daně vymezené v bodě 6,
b) ke státům, s nimiž Česká republika uzavřela mezinárodní
smlouvu o spolupráci při vymáhání pohledávek veřejných rozpočtů, s níž vyslovil
souhlas Parlament České republiky a která byla vyhlášena, při vymáhání
pohledávek určených touto smlouvou.
(2) Dovozními cly podle odstavce 1 písm. a) bodu 3 se rozumí
také dovozní cla a poplatky s rovnocenným účinkem na dovoz a dále dovozní
poplatky stanovené v rámci společné zemědělské politiky Evropských společenství
nebo podle zvláštních režimů, které se vztahují na některé zboží, které je
výsledkem zpracování zemědělských produktů.
(3) Vývozními cly podle odstavce 1 písm. a) bodu 4 se rozumí
také vývozní cla a poplatky s rovnocenným účinkem na vývoz a dále vývozní
poplatky stanovené v rámci společné zemědělské politiky Evropských společenství
nebo podle zvláštních režimů, které se vztahují na některé zboží, které je
výsledkem zpracování zemědělských produktů.
(4) Přímými daněmi podle odstavce 1 písm. a) bodu 5 se v České
republice rozumí daně z příjmů, daň z nemovitostí, daň dědická, daň darovací a
daň z převodu nemovitostí; v ostatních státech stejné nebo podobné daně, které
mají charakter daně z příjmů nebo daně z majetku.
(5) Nepřímými daněmi podle odstavce 1 písm. a) bodu 5 se v
České republice rozumí daň z přidané hodnoty a spotřební daně; v ostatních
státech stejné nebo podobné daně, které mají charakter daně z přidané hodnoty
nebo spotřebních daní.
(6) Daněmi z pojistného podle odstavce 1 písm. a) bodu 6 se
rozumí daně, které mají některou z forem uvedených v předpisech Evropských
společenství.1) Formy těchto daní uveřejní Ministerstvo
financí (dále jen "ministerstvo") ve Finančním zpravodaji a v informačním
systému umožňujícím dálkový přístup.
§ 2
Orgány
(1) Orgánem, od kterého je mezinárodní pomoc podle tohoto
zákona dožadována, nebo orgánem, který mezinárodní pomoc dožaduje, je orgán
určený státem uvedeným v § 1 odst. 1 písm. a) nebo b), (dále jen "příslušný
orgán").
(2) V České republice je příslušným orgánem ministerstvo. Ministerstvo
může pověřit podřízený orgán s celostátní působností, který vykonává správu daní,
prováděním působnosti ministerstva podle tohoto zákona.
(3) Ministerstvo sdělí Evropské komisi a příslušným orgánům
států uvedených v § 1 odst. 1 písm. a), že je příslušným orgánem oprávněným
požadovat a poskytovat mezinárodní pomoc podle tohoto zákona a oznámí jim
zavedení nebo nahrazení daní uvedených v § 1 odst. 1 písm. a) bodě
6.
(4) Ministerstvo může pověřit provedením úkonů při
uskutečňování mezinárodní pomoci orgán, který vykonává správu daní,3) jíž se dožádaná
mezinárodní pomoc týká (dále jen "správce
daně") a dohlédnout na jejich provedení. Pokud se dožádaná mezinárodní pomoc
týká daně z pojistného, je věcně příslušným ke správě této daně správce daně z
příjmů. Týká-li se dožádání mezinárodní pomoci více správců daně s různou
věcnou příslušností, ministerstvo může pověřit provedením požadovaných úkonů
toho z nich, který je může provést snáze, hospodárněji nebo
rychleji.
(5) Správce daně bezodkladně informuje ministerstvo o
provedených úkonech a poskytuje mu nezbytné podklady; vymoženou částku poukáže
správce daně na účet určený ministerstvem. Správce daně může žádat o doplnění
podkladů pro provedení úkonů při uskutečňování mezinárodní pomoci příslušný
orgán jiného státu pouze prostřednictvím ministerstva.
(6) Správce daně může žádat o mezinárodní pomoc jen
prostřednictvím ministerstva a poskytne mu k tomu nezbytné údaje pro zpracování
žádosti, jakož i další údaje nutné pro posouzení oprávněnosti
žádosti.
(7) Při uskutečňování mezinárodní pomoci se postupuje podle
zákona upravujícího správu daní,4) pokud tento zákon
nestanoví jinak.
§ 3
Poskytování informací týkajících se
vymáhání
(1) Ministerstvo může požádat příslušný orgán jiného státu o
poskytnutí informací týkajících se vymáhání pohledávky. Na žádost příslušného
orgánu jiného státu poskytne ministerstvo potřebné informace o případu, který
je předmětem dožádání, a o možnostech vymáhání pohledávky.
(2) Informace týkající se případu, který je
předmětem dožádání, ministerstvo poskytne, obsahuje-li žádost o
informace
a) jméno, příjmení a bydliště fyzické osoby, nebo název a
sídlo právnické osoby, k níž mají požadované informace vztah, a další údaje
potřebné k identifikaci této osoby, ke kterým má příslušný orgán jiného státu
běžně přístup,
b) označení skutečností, kterých se má informace
týkat,
c) druh a výši pohledávky, ke které se žádost
vztahuje,
d) název, adresu, popřípadě další údaje potřebné k
identifikaci příslušného orgánu jiného státu,
e) datum vyhotovení žádosti a
f) podpis oprávněného pracovníka příslušného orgánu jiného
státu a otisk úředního razítka; to neplatí, pokud je žádost doručena v
elektronické podobě.
(3) V žádosti o informace se uvede, zda žádost byla zaslána i
dalšímu příslušnému orgánu jiného státu.
(4) Obdržení žádosti o informace ministerstvo nejpozději do 7
dnů písemně potvrdí. Neobsahuje-li žádost údaje podle odstavce 2, informace
ministerstvo poskytne, pouze pokud jsou údaje na jeho vyžádání
doplněny.
(5) Ministerstvo není povinno poskytnout
informace,
a) které by nemohlo získat v případě vymáhání obdobné
pohledávky v České republice, nebo
b) jejichž zveřejnění by vedlo k ohrožení bezpečnosti státu,
k narušení veřejného pořádku nebo k porušení zákonem stanovené
povinnosti.
(6) O odmítnutí poskytnutí informace ministerstvo vyrozumí
příslušný orgán jiného státu bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 3
měsíců ode dne potvrzení obdržení žádosti, a písemně mu sdělí důvody tohoto
odmítnutí.
(7) Ministerstvo předá získané informace příslušnému orgánu
jiného státu bezodkladně, nejpozději však do 6 měsíců ode dne potvrzení
obdržení žádosti, popřípadě ode dne, kdy obdrželo doplnění žádosti. Nelze-li
všechny nebo některé požadované informace v přiměřené době získat, ministerstvo
o tom příslušný orgán jiného státu vyrozumí a sdělí mu důvody.
(8) Je-li ministerstvo do 2 měsíců ode dne odeslání
dožadovaných informací písemně požádáno, aby v získávání informací pokračovalo,
přistupuje k takovéto žádosti obdobně jako k žádosti původní.
(9) Pokud žádost zaslalo ministerstvo a tato žádost
neobsahovala údaje podle odstavce 2, je povinno vyhovět žádosti příslušného
orgánu jiného státu o doplnění informací. Do 2 měsíců ode dne obdržení
informací od příslušného orgánu jiného státu může ministerstvo písemně požádat
příslušný orgán jiného státu, aby v získávání informací pokračoval. Žádost o
informace může ministerstvo kdykoliv písemně vzít zpět.
§ 4
Doručování písemností vztahujících se k
vymáhání
(1) Ministerstvo může požádat příslušný orgán jiného státu, aby
doručil všechna rozhodnutí, případně jiné písemnosti vztahující se k pohledávce
a jejímu vymáhání (dále jen "písemnost") jejich adresátovi. Žádost ministerstvo
zasílá ve dvojím vyhotovení a přikládá k ní ve dvojím vyhotovení písemnosti,
jejichž doručení požaduje. Na žádost příslušného orgánu jiného státu o doručení
zajistí ministerstvo doručení všech písemností zaslaných příslušným orgánem
jiného státu a vztahujících se k pohledávce a jejímu vymáhání, jejich
adresátovi.
(2) Doručení písemností ministerstvo provede,
obsahuje-li žádost o doručení
a) jméno, příjmení a bydliště fyzické osoby, nebo název a
sídlo právnické osoby, které je písemnost adresována, a další údaje potřebné k
identifikaci této osoby, ke kterým má příslušný orgán jiného státu běžně
přístup,
b) druh a předmět písemností, které mají být
doručeny,
c) druh a výši pohledávky, ke které se žádost
vztahuje,
d) název, adresu, popřípadě další údaje potřebné k
identifikaci příslušného orgánu jiného státu a
e) datum, podpis oprávněného pracovníka příslušného orgánu
jiného státu a otisk úředního razítka.
(3) Obdržení žádosti o doručení ministerstvo nejpozději do 7
dnů písemně potvrdí. Po obdržení žádosti ministerstvo doručí písemnosti
postupem stanoveným pro doručování při správě daní, a to bezodkladně.
Neobsahuje-li žádost údaje podle odstavce 2, doručení ministerstvo provede,
pouze pokud jsou údaje na jeho vyžádání doplněny. Je-li to nezbytné a s
přihlédnutím ke lhůtě pro doručení stanovené v žádosti, ministerstvo požádá
příslušný orgán jiného státu o poskytnutí dalších potřebných
informací.
(4) Ministerstvo sdělí příslušnému orgánu jiného státu
bezodkladně, které úkony byly na základě žádosti o doručení učiněny, na kopii
této žádosti s potvrzením o způsobu a dni doručení.
(5) Požaduje-li příslušný orgán jiného státu doplnění údajů
uvedených v žádosti o doručení, ministerstvo je bezodkladně poskytne, má-li k
nim běžně přístup.
§ 5
Vymáhání pohledávky
(1) Ministerstvo může požádat příslušný orgán jiného státu o
vymáhání pohledávky. Na žádost příslušného orgánu jiného státu o vymáhání
zajistí ministerstvo vymáhání pohledávky; tato pohledávka nemá při vymáhání
přednostní pořadí. Žádost o vymáhání musí být doložena exekučním titulem
vykonatelným ve státě příslušného orgánu, a to v originále nebo
stejnopise.
(2) Vymáhání pohledávky ministerstvo provede,
obsahuje-li žádost o vymáhání
a) jméno, příjmení a bydliště fyzické osoby, nebo název a
sídlo právnické osoby, která je dlužníkem, popřípadě osoby, která je podle
práva státu příslušného orgánu povinna pohledávku uhradit (dále jen "dlužník"),
a další údaje potřebné k identifikaci dlužníka nebo další osoby, která drží
jeho majetek,
b) druh a výši pohledávky a výši s ní souvisejících úroků,
penále, pokut a nákladů, které jsou splatné a uvedené v měnách obou států, s
uvedením exekučního titulu,
c) údaje o právní moci exekučního titulu a o lhůtách, ve
kterých se promlčuje nebo zaniká právo na vymáhání pohledávky,
d) další informace potřebné k vymáhání pohledávky, zejména o
majetku dlužníka, který se nachází u další osoby,
e) název, adresu a další údaje potřebné k identifikaci
příslušného orgánu jiného státu,
f) prohlášení příslušného orgánu jiného státu podle § 6 odst. 2 a
g) datum, podpis oprávněného pracovníka a otisk úředního
razítka příslušného orgánu jiného státu.
(3) Obdržení žádosti o vymáhání ministerstvo bez zbytečného
odkladu, nejpozději však do 7 dnů, písemně potvrdí. Neobsahuje-li žádost údaje
uvedené v odstavci 2, vymáhání ministerstvo provede, pouze pokud jsou údaje na
jeho vyžádání doplněny.
(4) Ministerstvo vymáhá pohledávku, o jejíž vymáhání bylo
požádáno, včetně úroku, popřípadě penále vzniklého podle § 6 odst. 3, a to v
české měně. Vymoženou pohledávku, popřípadě její část ministerstvo poukáže
příslušnému orgánu jiného státu do 1 měsíce ode dne, kdy byla vymožena. Bez
ohledu na výši vybraného úroku, popřípadě penále vzniklého podle § 6 odst. 3,
se vymáhaná pohledávka považuje za uspokojenou v poměru částky vymožené k
částce vymáhané, vyjádřené v české měně na základě směnného kurzu podle
odstavce 9.
(5) Činí-li výše pohledávky, jejíž vymožení je požadováno, méně
než 1 500 EUR, mohou si příslušné orgány dohodnout jiný postup, než stanoví
odstavec 4.
(6) O vyřízení žádosti o vymáhání ministerstvo příslušný orgán
jiného státu bezodkladně informuje.
(7) Ministerstvo bezodkladně předá příslušnému orgánu jiného
státu veškeré potřebné informace k případu, který je předmětem dožádání, o
kterých se dozví.
(8) Pokud žádost o vymáhání zaslalo ministerstvo a tato žádost
neobsahovala údaje podle odstavce 2, ministerstvo je poskytne bezodkladně,
má-li k nim běžně přístup.
(9) Při přepočtu výše pohledávky uvedené v odstavci 2 písm. b)
postupuje ministerstvo podle zvláštního právního předpisu o oceňování
majetku.5) Za den ocenění je považován den podpisu
žádosti o vymáhání.
§ 6
Podmínky pro vymáhání pohledávky
(1) Doklad, který je exekučním titulem pro vymáhání pohledávky
ve státě příslušného orgánu, se ode dne obdržení úplné žádosti o vymáhání
považuje bez dalšího za exekuční titul pro vymáhání pohledávky v České
republice.
(2) Na základě žádosti o vymáhání ministerstvo
vymáhání pohledávky zahájí, pokud v ní příslušný orgán jiného státu prohlásí,
že
a) exekuční titul není ve státě příslušného orgánu napaden,
s výjimkou případů uvedených v § 7 odst. 1, a
b) exekuční řízení již bylo ve státě příslušného orgánu
provedeno, avšak nevedlo k plné úhradě pohledávky.
(3) Ohledně vymáhané pohledávky může být povoleno její
posečkání nebo splátky jen na základě souhlasného stanoviska vyžádaného od
příslušného orgánu jiného státu. Po dobu vymáhání pohledávky podle tohoto
zákona je dlužník povinen ode dne nabytí účinnosti exekučního titulu podle
odstavce 1 platit úrok, popřípadě penále, které se počítá podle zákona
upravujícího správu daní.4) Úrok, popřípadě penále
náleží státu, který o vymáhání pohledávky požádal.
(4) Lhůta, v níž lze pohledávku vymáhat, se řídí právem státu,
jehož příslušný orgán o vymáhání pohledávky požádal. Úkony ovlivňující běh
lhůty, v níž lze pohledávku vymáhat, se považují za vykonané i tehdy, pokud
byly provedeny ministerstvem, případně správcem daně.
(5) Ministerstvo není povinno žádosti o
vymáhání vyhovět, jestliže
a) by vymáhání pohledávky vzhledem k situaci dlužníka
vytvořilo vážné hospodářské nebo sociální obtíže v České republice, a pokud by
tento postup mohlo uplatnit i při vymáhání obdobné vlastní pohledávky,
nebo
b) výše pohledávky, jejíž vymožení je požadováno, činí méně
než 1500 EUR.
(6) Nemůže-li být celá pohledávka nebo její část vymožena se
zřetelem ke konkrétnímu případu v přiměřené lhůtě, ministerstvo o tom vyrozumí
příslušný orgán jiného státu a sdělí mu důvody; o stavu nebo výsledku vymáhání
ministerstvo informuje příslušný orgán jiného státu každých 6 měsíců ode dne
vydání potvrzení o obdržení žádosti.
(7) Pokud ministerstvo obdrželo žádost příslušného orgánu
jiného státu o pokračování ve vymáhání pohledávky, uplatní se postup týkající
se žádosti o vymáhání.
(8) Je-li ministerstvo příslušným orgánem jiného státu
informováno o tom, že důvody pro vymáhání pohledávky pominuly nebo že
pohledávku nelze vymáhat z jiného důvodu, vymáhání pohledávky zastaví. Pokud v
době, kdy bylo ministerstvo vyrozuměno příslušným orgánem jiného státu o
snížení výše pohledávky, byla již vymožena vyšší částka, ministerstvo vrátí
přeplatek, který dosud nebyl poukázán tomuto orgánu, dlužníkovi.
(9) Dodatečné žádosti o vymáhání ministerstvo vyhoví společně s
původní žádostí, pokud lze toto spojení řízení provést; v případě, že nelze
řízení spojit, vyhoví dodatečné žádosti pouze tehdy, týká-li se pohledávky,
jejíž výše není nižší než částka uvedená v odstavci 5 písm. b). Pro samostatné
řízení o dodatečné žádosti se použijí obdobně ustanovení týkající se žádosti o
vymáhání.
(10) Pokud požádalo ministerstvo o vymáhání pohledávky
příslušný orgán jiného státu a pominuly důvody vymáhání pohledávky nebo
nelze-li pohledávku dále vymáhat z jiného důvodu, vyrozumí o tom písemně
příslušný orgán jiného státu bezodkladně.
(11) Obdrží-li ministerstvo obdobné informace podle odstavce 6
od příslušného orgánu jiného státu, může do 2 měsíců od jejich obdržení písemně
požádat o pokračování ve vymáhání pohledávky. U žádosti o pokračování ve
vymáhání se uplatní obdobně ustanovení týkající se žádosti o
vymáhání.
(12) Dojde-li ke změně výše vymáhané pohledávky, ministerstvo o
tom příslušný orgán jiného státu bezodkladně písemně vyrozumí, případně
poskytne další nezbytné doklady. Při zvýšení pohledávky zašle ministerstvo
bezodkladně dodatečnou žádost o vymáhání. K přepočtu změněné výše pohledávky
použije ministerstvo směnný kurz podle § 5 odst. 9, který byl použit v původní
žádosti.
§ 7
Podmínky pro odložení vymáhání
pohledávky
(1) Obdrží-li ministerstvo sdělení příslušného orgánu jiného
státu nebo dlužníka o tom, že exekuční titul nebo pohledávka byly napadeny,
odloží vymáhání pohledávky až do doby, kdy obdrží sdělení tohoto orgánu o tom,
že bylo o napadení pohledávky nebo exekučního titulu pravomocně rozhodnuto; na
žádost příslušného orgánu jiného státu pokračuje ministerstvo ve vymáhání
pohledávky na základě napadeného exekučního titulu. Umožňuje-li rozhodnutí,
vydané na základě napadení exekučního titulu, vymáhání i ve státě příslušného
orgánu, považuje se bez dalšího za exekuční titul pro vymáhání pohledávky i v
České republice. Na odůvodněnou žádost příslušného orgánu jiného státu převede
ministerstvo náhradu neoprávněně vymožené částky a náklady spojené s jejím
uplatněním do dvou měsíců od obdržení žádosti.
(2) Ministerstvo bezodkladně písemně informuje příslušný orgán
jiného státu o zahájení řízení o uplatnění náhrady za vymoženou částku v
souvislosti s vymáháním podle odstavce 1 a nákladů s tím spojených; je-li to
možné, spolupracuje na procesu stanovení výše této částky s příslušným orgánem
jiného státu, který o vymáhání pohledávky požádal.
(3) Pokud je exekuční titul, na jehož základě ministerstvo o
vymáhání pohledávky požádalo, napaden, je ministerstvo povinno bezodkladně
písemně sdělit tuto skutečnost příslušnému orgánu jiného státu. Stejný postup
se uplatní i v případě, že k napadení pohledávky nebo exekučního titulu došlo v
důsledku zvláštního postupu uznávání exekučních titulů podle práva státu
příslušného orgánu, který byl o vymáhání ministerstvem požádán.
§ 8
Zajištění úhrady pohledávky
Na základě odůvodněné žádosti příslušného orgánu jiného státu
ministerstvo přistoupí k zajištění pohledávky. U žádosti o zajištění se uplatní
obdobně ustanovení týkající se žádosti o vymáhání.
§ 9
Odmítnutí poskytnutí mezinárodní
pomoci
(1) Žádosti o mezinárodní pomoc není ministerstvo povinno
vyhovět, uplynulo-li mezi dnem, kdy se pohledávka stala ve státě jiného
příslušného orgánu vymahatelnou, a dnem podání žádosti, více než 5 let. V
případě napadení pohledávky nebo exekučního titulu začíná pětiletá lhůta znovu
běžet dnem, kdy bylo o jeho napadení pravomocně rozhodnuto. Důvody odmítnutí
žádosti o mezinárodní pomoc ministerstvo písemně sdělí příslušnému orgánu
jiného státu bezodkladně, nejpozději však do 3 měsíců od jejího
přijetí.
(2) Odmítne-li ministerstvo žádost příslušného orgánu členského
státu Evropské unie, informuje o odmítnutí žádosti a důvodech pro toto
odmítnutí současně i Evropskou komisi.
§ 10
Předávání informací
(1) Veškeré informace sdělované písemně
příslušným orgánům členských států Evropské unie předává ministerstvo, je-li to
možné, pouze v elektronické podobě, s výjimkou
a) žádosti o doručení, včetně písemností, jejichž doručení
je požadováno, a
b) žádosti o vymáhání včetně exekučního
titulu.
(2) Výjimky podle odstavce 1 se neuplatní, pokud se
ministerstvo a příslušný orgán jiného státu dohodnou jinak.
(3) Při údržbě, obsluze a rozvoji spojovací sítě Evropské unie
(CCN/CSI) mohou mít k předávaným informacím přístup pouze v rozsahu nezbytném
pro péči, údržbu a rozvoj sítě i osoby prověřené Bezpečnostním akreditačním
orgánem Evropské komise.
§ 11
Nakládání s informacemi
(1) Na informace sdělené nebo získané v rámci mezinárodní
pomoci při vymáhání se vztahuje povinnost zachovávat mlčenlivost stanovená
zvláštním právním předpisem upravujícím správu daní.4)
(2) Informace, doklady a jiné písemnosti
předané ministerstvu příslušným orgánem jiného státu v rámci mezinárodní pomoci
mohou být předány pouze
a) osobě, která je uvedena v žádosti,
b) správci daně k provedení úkonů při uskutečňování
mezinárodní pomoci a pouze k těmto účelům,
c) soudům jednajícím ve věcech týkajících se vymáhání
pohledávek.
(3) Při poskytování informací se postupuje podle zvláštního
právního předpisu upravujícího správu daní.4)
§ 12
Úhrada nákladů
(1) Ministerstvo jménem České
republiky
a) neuplatní vůči státu, který o mezinárodní pomoc požádal,
nárok na náhradu nákladů vynaložených v souvislosti s poskytnutím mezinárodní
pomoci, ani není povinno tyto náklady hradit státu, který o mezinárodní pomoc
požádalo,
b) uhradí státu, který požádalo o mezinárodní pomoc, náklady
spojené s odstraněním následků neoprávněného vymáhání pohledávky, které
zavinilo,
c) může požadovat na státu, jehož příslušným orgánem bylo
požádáno o mezinárodní pomoc, náhradu nákladů spojených s odstraněním následků
neoprávněného vymáhání pohledávky, které bylo zaviněno příslušným orgánem
tohoto státu.
(2) Je-li vymáhání pohledávky zvlášť obtížné, způsobí-li velmi
vysoké náklady nebo týká-li se boje proti organizovanému zločinu, mohou se
ministerstvo a příslušný orgán jiného státu na úhradě nákladů
dohodnout.
(3) Návrh na sjednání dohody o úhradě nákladů, který obsahuje
podrobný rozpis nákladů, jejichž úhrada je požadována, podává ministerstvo
písemně. Ministerstvo písemně potvrdí přijetí návrhu bez zbytečného odkladu,
nejpozději však do 7 dnů od jeho obdržení, a do 2 měsíců od potvrzení přijetí
návrhu sdělí příslušnému orgánu jiného státu, který návrh zaslal, zda a v jakém
rozsahu s návrhem souhlasí. Není-li dohoda o úhradě nákladů sjednána,
ministerstvo ve vymáhání dále pokračuje.
§ 13
Společná ustanovení
(1) Komunikace mezi ministerstvem a příslušným orgánem jiného
státu se vede v úředním jazyce státu, jehož příslušný orgán byl dožádán o pomoc
při vymáhání. Ministerstvo zabezpečuje předložení žádosti o poskytnutí
mezinárodní pomoci, včetně všech příslušných dokladů, příslušnému orgánu jiného
státu v úředním jazyce tohoto státu, a to podle vzorů uvedených v předpisech
Evropských společenství.1) Vzory těchto žádostí v českém
jazyce uveřejní ministerstvo ve Finančním zpravodaji a v informačním systému
umožňujícím dálkový přístup. Úřední jazyk státu, který byl dožádán o pomoc při
vymáhání, se nepoužije, pokud se ministerstvo a příslušný orgán jiného státu
dohodnou jinak.
(2) Exekuční titul se může týkat i více pohledávek, které jsou
vymahatelné od téhož dlužníka, a všechny pohledávky obsažené v jediném
exekučním titulu se považují za 1 pohledávku. O těchto pohledávkách se eviduje
stejně jako o daňových nedoplatcích.
(3) Žádost o informace nebo žádost o vymáhání se může týkat
dlužníka a ručitele nebo osoby, u které se nachází jejich majetek; žádost o
doručení se může týkat rovněž dalších osob, kterým má být doručeno.
(4) Ministerstvo každoročně do 15. března sděluje Evropské
komisi informace o počtu žádostí o informace, doručení a vymáhání, odeslaných
nebo přijatých v uplynulém roce a týkajících se členských států Evropské unie,
o výši pohledávek, jichž se týkají, a o vymožených částkách; toto sdělení
ministerstvo provede podle vzoru uvedeného v předpisech Evropských
společenství.1) Vzor sdělení v českém jazyce uveřejní
ministerstvo ve Finančním zpravodaji a v informačním systému umožňujícím
dálkový přístup.
§ 14
Přechodné ustanovení
Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se
dokončí podle dosavadních právních předpisů.
§ 15
Zrušovací ustanovení
Zrušuje se zákon č. 252/2000 Sb., o mezinárodní pomoci při
vymáhání některých finančních pohledávek.
§ 16
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem, kdy vstoupí smlouva o
přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost.
Zaorálek v. r.
Klaus v. r.
Špidla v. r.
1) Směrnice Rady 76/308/EHS ze dne 15. března 1976 o
vzájemné pomoci při vymáhání pohledávek vyplývajících z operací, které jsou
součástí systému financování Evropským zemědělským orientačním a záručním
fondem, zemědělských dávek a cel, ve znění směrnice Rady 79/1071/EHS ze dne 6.
prosince 1979, směrnice Rady 92/12/EHS ze dne 25. února 1992 a směrnice Rady
2001/44/ES ze dne 15. června 2001.
Směrnice Komise 2002/94/ES ze dne 9. prosince 2002 stanovující
podrobná pravidla pro provádění některých ustanovení směrnice Rady
76/308/EHS.
2) Zákon č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském
intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním
zemědělském intervenčním fondu).
3) Například zákon č. 531/1990 Sb., o územních finančních
orgánech, ve znění pozdějších předpisů.
4) Například zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a
poplatků, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 253/2000 Sb., o mezinárodní
pomoci při správě daní a o změně zákona č. 531/1990 Sb., o územních finančních
orgánech, ve znění pozdějších předpisů.
5) § 21 odst. 3 zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování
majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění zákona
č. 121/2000 Sb.