208/1993 Sb.
SDĚLENÍ
ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 28. července
1951 byla v Ženevě přijata Úmluva o právním postavení uprchlíků a
dne 31. ledna 1967 v New Yorku přijat Protokol týkající se
právního postavení uprchlíků.
S Úmluvou i Protokolem vyslovilo souhlas Federální
shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky a prezident
republiky je ratifikoval. Listiny o přístupu České a Slovenské
Federativní Republiky k Úmluvě o právním postavení uprchlíků ze
dne 28. července 1951 a Protokolu týkajícího se právního postavení
uprchlíků ze dne 31. ledna 1967 byly uloženy u generálního
tajemníka Organizace spojených národů, depozitáře Úmluvy, dne 26.
listopadu 1991.
Při přístupu k Úmluvě bylo učiněno prohlášení: Pro účely
svých závazků, vyplývajících z Úmluvy o právním postavení
uprchlíků z 28. července 1951, Česká a Slovenská Federativní
Republika se považuje vázanou písm. b) článku 1 odst. B. 1. této
úmluvy, podle něhož se "události před 1. lednem 1951" vysvětlují
jako "události před 1. lednem 1951 v Evropě nebo jinde".
Úmluva vstoupila v platnost na základě svého článku 43 odst.
1 dnem 22. dubna 1954. Pro Českou a Slovenskou Federativní
Republiku vstoupila v platnost na základě téhož článku odst. 2
dnem 24. února 1992.
Protokol vstoupil v platnost v souladu se svým článkem VIII
odst. 1 dnem 4. října 1967 a pro Českou a Slovenskou Federativní
Republiku vstoupil v platnost podle téhož článku odst. 2 dnem 26.
listopadu 1991.
Český překlad Úmluvy i Protokolu se vyhlašuje současně. Do
anglického znění Úmluvy i Protokolu lze nahlédnout na ministerstvu
zahraničních věcí a ministerstvu vnitra.
Úmluva
o právním postavení uprchlíků
Úvod
Vysoké smluvní strany
majíce na zřeteli, že Charta Spojených národů a Všeobecná
deklarace lidských práv, schválená 10. prosince 1948 Valným
shromážděním, potvrzují zásadu, že všichni lidé mají užívat
základní práva a svobody bez diskriminace,
že Spojené národy za různých okolností projevily svou
hlubokou účast s uprchlíky a usilovaly zajistit uprchlíkům co
největší možnost užívat těchto základních práv a svobod,
že je žádoucí, aby předcházející mezinárodní dohody týkající
se postavení uprchlíků byly revidovány a sjednoceny a aby byl
novou dohodou rozšířen rozsah a ochrana dané těmito prostředky,
že udělení azylu by mohlo klást nepřiměřeně těžká břemena
některým zemím a že uspokojivého řešení problému, jehož
mezinárodní rozsah a povahu Spojené národy uznaly, nemůže být
tudíž dosaženo bez mezinárodní spolupráce,
vyslovujíce přání, aby všechny státy uznávající sociální a
humanitární povahu problému uprchlíků učinily vše, co je v jejich
silách, aby tento problém nepůsobil napětí mezi státy,
jsouce si vědomy, že Vysoký komisař pro uprchlíky při
Spojených národech má za úkol dohlížet na mezinárodní dohody
zaručující ochranu uprchlíků a uznávajíce, že účinná koordinace
opatření týkajících se tohoto problému bude záležet na spolupráci
států s Vysokým komisařem,
se dohodly na následujícím:
Kapitola I
Všeobecná ustanovení
Čl.1
Definice pojmu "uprchlík"
A.
- Pro účely této úmluvy pojem "uprchlík" se vztahuje na
kteroukoliv osobu , jež:
1. - byla považována za uprchlíka dle dohod z 12. května 1926
a 30. června 1928, nebo podle úmluv z 28. října 1933 a 10. února
1938 a podle protokolu ze 14. září 1939 nebo též podle ustanovení
Stanov Mezinárodní organizace pro uprchlíky;
Rozhodnutí o odepření postavení uprchlíka učiněná Mezinárodní
organizací pro uprchlíky během činnosti této organizace
nezabraňuje udělení uprchlického postavení osobám, které splňují
podmínky odstavce 2 tohoto článku;
2. - v důsledku událostí, které nastaly před 1. lednem 1951,
se nachází mimo svou vlast a má oprávněné obavy před
pronásledováním z důvodů rasových, náboženských nebo národnostních
nebo z důvodů příslušnosti k určitým společenským vrstvám nebo i
zastávání určitých politických názorů, je neschopna přijmout, nebo
vzhledem ke shora uvedeným obavám, odmítá ochranu své vlasti;
totéž platí pro osobu bez státní příslušnosti nacházející se mimo
zemi svého dosavadního pobytu následkem shora zmíněných událostí,
a která vzhledem ke shora uvedeným obavám se tam nechce nebo
nemůže vrátit.
V případě osoby mající několik státních občanství, pojem
"země jeho státního občanství" se týká všech zemí, jejichž je
státním občanem; žádná osoba však nebude považována za zbavenou
ochrany země své příslušnosti, pokud se bez závažného důvodu
založeného na oprávněných obavách vzdala ochrany jedné ze zemí
svého státního občanství.
B.
1. Pro účely této úmluvy, slova "události před 1. lednem 1951"
nacházející se v článku 1, odstavec A, mohou být vysvětlována buď
jako
a) "události před 1. lednem 1951 v Evropě" nebo
b) "události před 1. lednem 1951 v Evropě nebo jinde"
a každý smluvní stát při podpisu, ratifikaci nebo přístupu učiní
prohlášení vysvětlující, který z těchto pojmů hodlá užívat při
plnění svých povinností stanovených touto úmluvou.
2. Každý smluvní stát, který přijal možnost a), může kdykoliv
rozšířit své povinnosti přijetím možnosti b), vyrozumí-li písemně
Generálního tajemníka Spojených národů.
C.
Tato úmluva pozbývá platnosti pro jakoukoli osobu spadající pod
podmínky odstavce A, jestliže:
1. se dobrovolně znovu postavila pod ochranu země své státní
příslušnosti; nebo
2. potom, co ztratila státní příslušnost znovu ji dobrovolně
nabyla; nebo
3. nabyla novou státní příslušnost a nachází se pod ochranou země
své nové státní příslušnosti; nebo
4. dobrovolně se znovu usadila v zemi, kterou opustila, nebo do
které se nevrátila z obav před pronásledováním; nebo
5. nemůže dále odmítat ochranu země své státní příslušnosti,
poněvadž okolnosti, pro které byla uznána uprchlíkem, tam
přestaly existovat.
Tento odstavec se nevztahuje na uprchlíka spadajícího pod
odstavec A/1/ tohoto článku, který je schopen uvést pro odmítnutí
ochrany země své státní příslušnosti naléhavé důvody podložené
předcházejícím pronásledováním.
6. je-li osobou bez státní příslušnosti, je uprchlík schopen
vrátit se do země svého bývalého pobytu, poněvadž okolnosti,
pro které byl uznán uprchlíkem, tam přestaly existovat.
Tento odstavec se nevztahuje na uprchlíka spadajícího pod
odstavec A/1/ tohoto článku, který je schopen uvést naléhavé
důvody podložené předchozím pronásledováním pro odmítnutí návratu
do země svého bývalého pobytu.
D.
Tato úmluva se nevztahuje na osoby, které v současné době
užívají ochrany nebo podpory od jiných orgánů nebo odborných
organizací Spojených národů než Vysokého komisaře Spojených národů
pro uprchlíky.
Jestliže podobná ochrana nebo podpora není z jakýchkoliv
důvodů dále udělována osobám, jejichž postavení není ještě
definitivně rozhodnuto podle ustanovení příslušných rozhodnutí
Valného shromáždění Spojených národů, vztahují se na ně ustanovení
této úmluvy.
E.
Tato úmluva se nevztahuje na osobu, které příslušné úřady země,
ve které se usadila, udělily práva a povinnosti spojené s udělením
státní příslušnosti této země.
F.
Ustanovení této úmluvy se nevztahují na žádnou osobu, o níž
jsou vážné důvody se domnívat, že
a) se dopustila zločinu proti míru, válečného zločinu nebo zločinu
proti lidskosti, ve smyslu mezinárodních dokumentů obsahujících
ustanovení o těchto zločinech;
b) se dopustila vážného nepolitického zločinu mimo zemi svého
azylu dříve, než jí bylo povoleno se tam usadit jako uprchlík;
c) je vinna činy, které jsou v rozporu se zásadami a cíli
Spojených národů.
Čl.2
Všeobecné závazky
Každý uprchlík má povinnosti vůči zemi, ve které se nachází,
což znamená v zásadě, že se musí podrobit zákonům a nařízením,
jakož i předpisům týkajícím se udržování veřejného pořádku této
země.
Čl.3
Zákaz diskriminace
Smluvní státy se zavazují dodržovat ustanovení této úmluvy
vůči uprchlíkům bez rozlišování rasy, náboženství nebo země
původu.
Čl.4
Náboženství
Smluvní státy se zavazují zacházet s uprchlíky žijícími na
jejich území alespoň stejným způsobem jako se svými vlastními
občany ve všech otázkách, které se týkají svobody náboženství,
jakož i svobody náboženské výchovy jejich dětí.
Čl.5
Práva uznaná nezávisle na této úmluvě
Žádné ustanovení této úmluvy nesmí být na újmu jakýmkoliv
právům a výsadám uděleným uprchlíkům smluvními státy nezávisle na
této úmluvě.
Čl.6
Pojem "za stejných okolností"
Pod pojmem "za stejných okolností" pro účely této úmluvy se
rozumí, že za účelem výkonu stejných práv jako ostatní občané,
musí uprchlík dodržet všechny dané podmínky (zejména ohledně délky
trvání a podmínek pobytu) s výjimkou těch, které uprchlík vzhledem
k jejich povaze není schopen splnit.
Čl.7
Vynětí ze zásady reciprocity
1. Smluvní státy budou jednat s uprchlíky stejným způsobem
jako s ostatními cizinci s výjimkou případů, kdy tato úmluva
obsahuje ustanovení pro uprchlíky výhodnější.
2. Po uplynutí tří let pobytu v zemi získají všichni
uprchlíci vynětí ze zásady reciprocity na území smluvních států.
3. Každý smluvní stát se zavazuje poskytnout uprchlíkům práva
a výhody, jež jim náležely, bez nároků na reciprocitu v době, kdy
pro tento stát Úmluva vstoupila v platnost.
4. Smluvní státy se zavazují příznivě posuzovat možnosti
udělovat uprchlíkům bez zásady reciprocity i taková práva a
výhody, které přesahují rámec ustanovení odstavců 2 a 3 a vyjímat
ze zásady reciprocity ty uprchlíky, kteří nesplňují podmínky
uvedené v odstavcích 2 a 3.
5. Ustanovení odstavců 2 a 3 se vztahují jak na práva a
výhody zmíněné v článcích 13, 18, 19, 21 a 22 této úmluvy, tak na
práva a výhody v této úmluvě neuvedené.
Čl.8
Vynětí z výjimečných opatření
Pokud se týká výjimečných opatření, jichž je možno použít
proti osobě, majetku nebo zájmům cizích státních příslušníků,
smluvní státy se zavazují nepoužívat podobných opatření vůči
uprchlíku, který je ještě formálně příslušníkem zmíněného státu,
pouze na základě jeho státní příslušnosti. Smluvní státy, které na
základě svého zákonodárství nemohou použít všeobecnou zásadu
uvedenou v tomto článku, učiní v patřičných případech výjimku ve
prospěch takových uprchlíků.
Čl.9
Dočasná opatření
Žádné ustanovení obsažené v této úmluvě nemůže zabránit
smluvnímu státu v případě války nebo za jiných závažných a
výjimečných okolností, aby neučinil vůči určité osobě dočasná
opatření, která považuje za nezbytná pro státní bezpečnost, dokud
tento smluvní stát nerozhodne, že tato osoba je skutečně
uprchlíkem a že pokračování v těchto opatřeních je v jeho případě
nezbytné pro státní bezpečnost.
Čl.10
Trvání stálého pobytu
1. Byl-li uprchlík násilně přemístěn během druhé světové
války a dopraven na území smluvního státu, kde se nyní trvale
nachází, doba nuceného pobytu se považuje za zákonný pobyt na
tomto území.
2. Byl-li uprchlík násilně přemístěn během druhé světové
války z území smluvního státu a před vstupem v platnost této
úmluvy se tam opět vrátil k trvalému pobytu, doba pobytu před a po
násilném přemístění se považuje za nepřerušenou v každém případě,
kde nepřerušená doba pobytu je vyžadována.
Čl.11
Uprchlíci - námořníci
V případě, kdy uprchlíci sloužili jako členové posádky na
lodi plující pod vlajkou smluvního státu, tento stát příznivě
posuzuje udělení povolení k pobytu na svém území, vystavení
cestovních dokladů nebo dočasné povolení vstupu na své území,
zejména se zřetelem na usnadnění jejich usazení v jiné zemi.
Kapitola II
Právní postavení
Čl.12
Osobní postavení
1. Osobní postavení uprchlíka se řídí zákony země jeho
původu, pobytu, nebo, nemá-li je, zákony země, ve které se
nachází.
2. Práva, která uprchlík dříve nabyl, a která se vztahují k
osobnímu postavení, zvláště práva týkající se sňatku, jsou
smluvním státem respektována, za předpokladu, pokud je to
nezbytné, že to odpovídá formalitám požadovaným zákony tohoto
smluvního státu i v případě, že by nebyl uznán za uprchlíka.
Čl.13
Movitý a nemovitý majetek
Pokud se týká nabývání movitého a nemovitého majetku a
nájemních či jiných práv vztahujících se na takový majetek,
smluvní státy poskytnou uprchlíku co nejpříznivější zacházení, a v
žádném případě ne méně příznivé než takové, jaké se poskytuje za
stejných okolností cizincům všeobecně.
Čl.14
Autorská práva a průmyslové vlastnictví
Pokud se týká ochrany průmyslového vlastnictví jako vynálezů,
návrhů, vzorů, ochranných známek, obchodních názvů nebo práv v
oblasti literárních, uměleckých a vědeckých děl, země, v níž má
uprchlík trvalý pobyt, mu zaručuje stejnou ochranu jako svým
vlastním občanům. Na území kteréhokoliv jiného smluvního státu
užívá uprchlík stejnou ochranu jako státní příslušníci této země.
Čl.15
Sdružovací právo
Pokud jde o nepolitická a nezisková sdružení a odborové
svazy, smluvní státy se zavazují zaručit uprchlíkům zákonně se
nacházejícím na jejich území nejpříznivější zacházení poskytované
za stejných okolností všem ostatním cizincům.
Čl.16
Přístup k soudům
1. Uprchlík má zaručen svobodný přístup ke všem soudům na
území smluvních států.
2. Uprchlík má právo na území smluvního státu, ve kterém má
trvalý pobyt, na stejné zacházení, jakého se dostává vlastním
občanům tohoto státu v otázkách svobodného přístupu k soudům,
včetně právní pomoci a vyjmutí z cautio judicatum solvi.
3. V jiných smluvních státech, než kde je uprchlík trvale
usídlen, musí užívat stejného zacházení v případech zmíněných v
odstavci 2 jako státní příslušníci země jeho trvalého pobytu.
Kapitola III
Výdělečná činnost
Čl.17
Placená zaměstnání
1. Smluvní státy poskytnou uprchlíkům, kteří se zákonně
nacházejí na jejich území, co nejpříznivější zacházení poskytované
za stejných okolností cizincům, pokud jde o právo přijmout
zaměstnání za mzdu.
2. Omezující opatření platná pro cizince nebo pro
zaměstnávání cizinců s ohledem na ochranu vnitrostátního
pracovního trhu, nebudou v žádném případě uplatňována na
uprchlíka, který z nich byl vyňat již v době vstupu této úmluvy
v platnost pro příslušný smluvní stát, nebo který splňuje jednu
z následujících podmínek:
a) dokončil tři roky trvalého pobytu v zemi,
b) nachází se v manželském svazku se státním příslušníkem země
svého pobytu; uprchlík však nemůže vyžadovat výhody tohoto
ustanovení, jestliže opustil svého partnera,
c) má jedno nebo více dětí, která jsou státními příslušníky země
jeho trvalého pobytu.
3. Smluvní státy se zavazují příznivě posuzovat asimilaci
práv všech uprchlíků, která se týkají zaměstnání za mzdu, s právy
svých vlastních občanů, a zejména těch uprchlíků, kteří přišli na
jejich území při realizaci programů náborů pracovníků nebo
programů přistěhovalectví.
Čl.18
Samostatné podnikání
Smluvní státy se zavazují poskytovat uprchlíku zákonně se
zdržujícímu na jejich území zacházení co nejpříznivější, a v
žádném případě ne méně příznivé, než jaké je poskytováno obecně
cizincům za stejných okolností, pokud jde o právo pracovat
samostatně v zemědělství, průmyslu, řemesle a obchodu a zřizovat
obchodní a průmyslové společnosti.
Čl.19
Svobodná povolání
1. Každý smluvní stát poskytne uprchlíkům zákonně se
nacházejícím na jeho území, kteří jsou nositeli diplomů uznaných
příslušnými úřady tohoto státu, a kteří mají v úmyslu vykonávat
svobodné povolání, co nejpříznivější zacházení a v každém případě
neméně příznivé než ostatním cizincům za stejných okolností.
2. Smluvní státy učiní vše proto, v souladu se svými zákony a
ústavami, aby zajistily usazování takových uprchlíků na všech
územích mimo vlastního státního území, za jejichž mezinárodní
vztahy jsou odpovědny.
Kapitola IV
Sociální otázky
Čl.20
Přídělové zásobování
Všude, kde je v platnosti pro všechny občany přídělové
hospodářství upravující všeobecné zásobování nedostatkovým zbožím,
mají uprchlíci nárok na stejné zacházení jako ostatní občané.
Čl.21
Bydlení
Pokud jde o bydlení, smluvní státy, je-li tato oblast
upravena zákony nebo předpisy nebo je předmětem kontroly veřejných
úřadů, poskytnou uprchlíkům zákonně se nacházejícím na jejich
území co nejpříznivější zacházení, a v žádném případě ne méně
příznivé, než jaké je poskytováno obecně cizincům za stejných
okolností.
Čl.22
Veřejné vzdělání
1. Ve vztahu k základnímu vzdělání poskytnou smluvní státy
uprchlíkům stejné zacházení jako všem ostatním občanům.
2. Smluvní státy poskytnou uprchlíkům co nejpříznivější
zacházení,a v žádném případě ne méně příznivé, než jaké je
poskytováno obecně cizincům za stejných okolností, pokud jde o
jiné než základní školní vzdělání, a zejména pokud jde o přístup
ke studiu, uznávání cizích školních vysvědčení, diplomů a titulů,
promíjení školného a poplatků a udělování stipendií.
Čl.23
Veřejná podpora
Smluvní státy se zavazují zaručit uprchlíkům zákonně se
nacházejícím na jejich území stejné zacházení ve vztahu k možnosti
získat veřejnou pomoc a podporu jako svým vlastním občanům.
Čl.24
Pracovní zákonodárství a sociální zabezpečení
1. Smluvní státy se zavazují zaručit uprchlíkům, kteří se
zákonně nacházejí na jejich území, stejné zacházení jako svým
vlastním občanům v následujících případech:
a) pokud jsou tyto záležitosti podrobeny zákonům a nařízením nebo
podléhají kontrole správních úřadů: plat, včetně rodinných
přídavků, pokud jsou obsaženy v platu, pracovní doba, práce
přes čas, placená dovolená, omezení domácké práce, minimální
věková hranice pro vstup do zaměstnání, učňovské školství a
výcvik, práce žen a mladistvých a využívání výhod kolektivního
vyjednávání;
b) sociální zabezpečení (zákonná ustanovení se zřetelem na
pracovní úrazy, nemoci z povolání, mateřské dovolené, pracovní
neschopnost, zabezpečení ve stáří, smrt, nezaměstnanost,
rodinné povinnosti a všechny ostatní možné případy, které
spadají podle vnitrostátních zákonů nebo nařízení pod sociální
zabezpečení) s výjimkou následujících omezení:
i) příslušná opatření týkající se zachování práv již nabytých
či jejich nabývání,
ii) zákony nebo nařízení země pobytu mohou stanovit zvláštní
opatření týkající se výhod či částečných výhod, jež mohou
být plně hrazeny z veřejných prostředků, jakož i příspěvků
poskytovaných osobám, které nesplnily všechny požadované
podmínky předepsané k vyplácení normálního důchodu.
2. Právo na náhradu za úmrtí uprchlíka, které bylo zaviněno
pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, nesmí být dotčeno
skutečností, že bydliště oprávněného leží mimo území smluvního
státu.
3. Smluvní státy se zavazují rozšířit na uprchlíky výhody
vyplývající z dohod již uzavřených mezi nimi nebo těch, které by
mohly být v budoucnu uzavřeny, jež se týkají zachování práv již
nabytých nebo nabývaných v oblasti sociálního zabezpečení, pokud
uprchlíci splňují podmínky vztahující se na občany států, které
podepsaly dotyčné dohody.
4. Smluvní státy budou příznivě posuzovat možnost co
největšího rozšíření výhod, vyplývajících z dohod platných v
kteroukoliv dobu mezi nimi a státy, které nejsou smluvními
stranami Úmluvy, na uprchlíky.
Kapitola V
Správní opatření
Čl.25
Správní pomoc
1. Vyžaduje-li normální užívání určitého práva uprchlíkem
pomoci úřadů cizí země, k nimž se nemůže obrátit, smluvní státy,
na jejichž území se uprchlík nachází, zabezpečí, aby taková pomoc
mu byla poskytnuta jejich vlastními nebo mezinárodními úřady.
2. Úřad či úřady uvedené v odstavci 1 vydají nebo zabezpečí
pod vlastním dohledem, aby uprchlíkům byly vydány doklady nebo
potvrzení stejným způsobem, jakým by byly vydány kterémukoliv
jinému cizinci jeho vlastními úřady nebo jejich prostřednictvím.
3. Takto vydané doklady nebo potvrzení nahrazují oficiální
dokumenty vydané cizincům jejich vlastními úřady nebo jejich
prostřednictvím a budou až do případného odvolání platné.
4. Až na určité výjimky, případně platné pro nemajetné,
všechny shora zmíněné služby mohou podléhat mírným poplatkům,
které musí odpovídat výši stanovené za stejné služby vlastním
občanům.
5. Ustanovení tohoto článku nijak nemění články 27 a 28.
Čl.26
Svoboda pohybu
Každý smluvní stát umožní uprchlíkům zákonně se nacházejícím
na jeho území vybrat si místo bydlení a volně se pohybovat na jeho
území, s určitými výjimkami stanovenými nařízeními, která se
týkají za stejných okolností obecně cizinců.
Čl.27
Osobní doklady
Smluvní státy vystaví osobní doklad každému uprchlíkovi,
který se nachází na jejich území a nemá platný cestovní doklad.
Čl.28
Cestovní doklady
1. Smluvní státy vystaví uprchlíkům, kteří se nacházejí
zákonně na jejich území, cestovní doklady, které jim umožní
cestování mimo jejich území, pokud tomu nebrání závažné důvody
státní bezpečnosti nebo veřejného pořádku; předpisy uvedené v
dodatku k této úmluvě se vztahují na tyto průkazy. Smluvní státy
mohou vystavit cestovní doklad každému jinému uprchlíkovi, který
se nachází na jejich území, a musí zejména příznivě posuzovat
vystavení takového cestovního dokladu uprchlíkům na svém území,
kteří nemají možnost obdržet cestovní průkaz od země jejich
zákonného pobytu.
2. Cestovní doklady vystavené uprchlíkům podle
předcházejících mezinárodních dohod mezi smluvními stranami, musí
být smluvní státy uznávány a považovány za stejně platné jako
doklady, které byly vydány uprchlíkovi na základě tohoto článku.
Čl.29
Daňové předpisy
1. Smluvní státy nesmí, pod jakoukoli záminkou, vyžadovat od
uprchlíků povinnosti, dávky či daně jiné nebo vyšší než ty, jež
jsou předepsány nebo mohou být předepsány jejich vlastním občanům
za obdobných okolností.
2. Ustanovení předcházejícího odstavce nezabraňuje, aby se
na uprchlíky vztahovaly ustanovení zákonů a nařízení týkající se
vystavení správních dokladů, včetně osobních dokladů, cizincům.
Čl.30
Převod jmění
1. Každý smluvní stát v souladu se svými zákony a nařízeními
se zavazuje umožnit uprchlíkům, aby jmění, které si přinesli na
jeho území, převedli do jiné země, kam jim bylo povoleno vstoupit
za účelem znovuusazení.
2. Každý smluvní stát se zavazuje, že bude příznivě posuzovat
žádost uprchlíků o povolení převodu všeho jmění nutného k jejich
znovuusazení v jiné zemi, ve které jim bylo povoleno se usadit.
Čl.31
Uprchlíci, kteří se nezákonně zdržují v zemi,
do které se uchýlili
1. Smluvní státy se zavazují, že nebudou stíhat pro nezákonný
vstup nebo přítomnost takové uprchlíky, kteří přicházejíce přímo z
území, kde jejich život nebo svoboda byly ohroženy ve smyslu
článku 1, vstoupí nebo jsou přítomni na jejich území bez povolení,
za předpokladu, že se sami přihlásí bez prodlení úřadům a prokáží
dobrý důvod pro svůj nezákonný vstup nebo přítomnost.
2. Smluvní státy nebudou na pohyb takových uprchlíků
uplatňovat jiná omezení, než jaká jsou nezbytná, a taková omezení
budou uplatněna pouze do té doby, než jejich postavení v zemi bude
upraveno, nebo než obdrží povolení vstupu do jiné země. Smluvní
státy povolí takovým uprchlíkům rozumnou lhůtu a poskytnou všechny
potřebné prostředky k získání povolení vstupu do jiné země.
Čl.32
Vyhoštění
1. Smluvní státy nesmí vyhostit uprchlíka zákonně se
nacházejícího na jejich území, kromě případů odůvodněných státní
bezpečností nebo veřejným pořádkem.
2. Vyhoštění takového uprchlíka bude provedeno pouze na
základě rozhodnutí přijatého zákonnou cestou. S výjimkou závažných
důvodů vyžadovaných státní bezpečností, bude uprchlíkovi dána
možnost předložit důkazy o jeho nevině, odvolat se a být právně
zastoupen před oprávněným úřadem nebo osobou či osobami zvláště
tímto úřadem ustanovenými.
3. Smluvní státy umožní takovému uprchlíkovi dostatečnou
lhůtu k získání zákonného povolení vstupu do jiné země. Během této
lhůty mohou smluvní státy uplatnit jakákoliv vnitřní opatření, jež
mohou být potřebná.
Čl.33
Zákaz vyhoštění a navracení (refoulement)
1. Žádný smluvní stát nevyhostí jakýmkoli způsobem nebo
nevrátí uprchlíka na hranice zemí, ve kterých by jeho život či
osobní svoboda byly ohroženy na základě jeho rasy, náboženství,
národnosti, příslušnosti k určité společenské vrstvě či
politického přesvědčení.
2. Výhody tohoto ustanovení však nemohou být požadovány
uprchlíkem, který z vážných důvodů může být považován za
nebezpečného v zemi, ve které se nachází, nebo který poté, co byl
usvědčen konečným rozsudkem ze zvláště těžkého trestného činu,
představuje nebezpečí pro společnost této země.
Čl.34
Udělení státní příslušnosti
Smluvní státy se zavazují co nejvíce usnadňovat uprchlíkům
asimilaci a udělení státního občanství. Vyvinou zejména veškerou
snahu o urychlení řízení o udělení státního občanství a o co možná
největší snížení poplatků a nákladů tohoto řízení.
Kapitola VI
Prováděcí a přechodná ustanovení
Čl.35
Spolupráce státních úřadů se Spojenými národy
1. Smluvní státy se zavazují spolupracovat s úřadem Vysokého
komisaře Spojených národů pro uprchlíky nebo kteroukoliv jinou
odbornou organizací Spojených národů, která jej může nahradit ve
výkonu jeho funkcí, a zvláště usnadňovat jeho povinnost dozírat na
provádění ustanovení této úmluvy.
2. S cílem umožnit úřadu Vysokého komisaře nebo kterékoliv
jiné odborné organizaci Spojených národů, která jej může nahradit,
podávat zprávy pověřeným orgánům Spojených národů, smluvní státy
jim budou poskytovat v příslušné formě požadované informace a
statistické údaje, které se týkají:
a) situace uprchlíků,
b) provádění této úmluvy a
c) zákonů, předpisů a vyhlášek, které jsou nebo budou platné ve
vztahu k uprchlíkům.
Čl.36
Informace o vnitrostátním zákonodárství
Smluvní státy se zavazují informovat Generálního tajemníka
Spojených národů o znění zákonů a nařízení, které mohou být
přijaty k zabezpečení provádění této úmluvy.
Čl.37
Vztah k dřívějším úmluvám
Aniž by byl dotčen článek 28, odstavec 2, tato úmluva
nahrazuje mezi svými stranami ujednání z 5. července 1922, 31.
května 1924, 12. května 1926, 30. června 1928 a 30. července 1935,
jakož i úmluvy z 28. října 1933 a 10. února 1938, protokol z 14.
září 1939 a dohodu z 15. října 1946.
Kapitola VII
Závěrečná ustanovení
Čl.38
Řešení sporů
Jakýkoli spor mezi stranami této úmluvy vztahující se k
jejímu výkladu nebo provádění, který nelze vyřešit jiným způsobem,
bude předložen Mezinárodnímu soudnímu dvoru na návrh kterékoli
strany ve sporu.
Čl.39
Podpis, ratifikace a přístup
1. Tato úmluva je otevřena k podpisu v Ženevě 28. července
1951 a poté uložena u Generálního tajemníka Spojených národů. Je
otevřena k podpisu v evropském úřadě Spojených národů od 28.
července do 31. srpna 1951 a znovu otevřena k podpisu v sídle
Spojených národů od 17. září 1951 do 31. prosince 1952.
2. Tato úmluva je otevřena k podpisu pro všechny členské
státy Spojených národů, pro kterýkoliv jiný stát pozvaný zúčastnit
se konference zplnomocněných zástupců o postavení uprchlíků a osob
bez státní příslušnosti nebo pro kterýkoliv jiný stát vyzvaný
Valným shromážděním k podpisu. Podléhá ratifikaci a ratifikační
listiny budou uloženy u Generálního tajemníka Spojených národů.
3. Tato úmluva bude otevřena k přístupu od 28. července 1951
pro státy zmíněné v odstavci 2 tohoto článku. Přístup vstupuje do
účinnosti uložením listiny o přístupu u Generálního tajemníka
Spojených národů.
Čl.40
Doložka o územní působnosti
1. Kterýkoliv stát může v okamžiku podpisu, ratifikace či
přístupu prohlásit, že tato úmluva bude rozšířena na všechna nebo
kterékoliv území, za jejichž mezinárodní vztahy je zodpovědný.
Toto prohlášení se stane účinným v okamžiku, kdy Úmluva vstoupí v
platnost pro daný stát.
2. Podobné rozšíření může být učiněno kdykoli později
oznámením adresovaným Generálnímu tajemníkovi Spojených národů a
nabude účinnosti devadesátý den po obdržení tohoto oznámení
Generálním tajemníkem Spojených národů nebo dnem vstupu v platnost
této úmluvy pro daný stát, je-li toto datum pozdější.
3. Pokud se týká území, na která se tato úmluva nevztahuje v
den podpisu, ratifikace nebo přístupu, každý takový stát posoudí
možnosti podniknout pokud možno nejdříve potřebné kroky k
rozšíření působnosti této úmluvy na zmíněná území s výhradou
souhlasu vlád takových zemí, je-li to z ústavních důvodů
nezbytné.
Čl.41
Federální doložka
1. Následující opatření se vztahují na případ federálního
nebo neunitárního státu:
a) pokud jde o ty články této úmluvy, které spadají do rámce
zákonodárné pravomoci federálního zákonodárného orgánu,
povinnosti federální vlády budou v tomto rozsahu stejné jako
smluvních států, jež nejsou federálními státy;
b) pokud jde o ty články této úmluvy, které spadají do rámce
zákonodárné pravomoci členských států, provincií nebo kantonů,
jež nejsou podle ústavního pořádku federace povinny přijmout
zákonodárné opatření, federální vláda předloží tyto články s
příznivým doporučením pozornosti příslušných orgánů států,
provincií nebo kantonů v nejbližší možný okamžik;
c) smluvní stát této úmluvy, který je federálním státem, poskytne
na žádost kteréhokoli jiného smluvního státu doručenou
prostřednictvím Generálního tajemníka Spojených národů
prohlášení o právu i praxi federace a jejích částí, pokud jde
o jakékoliv dílčí ustanovení Úmluvy, jež ukazuje rozsah,
v jakém bylo toto ustanovení provedeno zákonným či jiným
způsobem.
Čl.42
Výhrady
1. Při podpisu, ratifikaci nebo přístupu může kterýkoliv stát
učinit výhrady ke všem článkům této úmluvy s výjimkou článků 1, 3,
4, 16(1), 33, 36 až 46 včetně.
2. Kterýkoliv stát, který učinil výhradu v souladu s
odstavcem 1 tohoto článku, je oprávněn kdykoli tuto výhradu
odvolat příslušným oznámením adresovaným Generálnímu tajemníkovi
Spojených národů.
Čl.43
Vstup v platnost
1. Tato úmluva vstoupí v platnost devadesátý den po uložení
šesté ratifikační listiny či listiny o přístupu.
2. Pro každý stát, který ratifikoval či přistoupil k této
úmluvě po uložení šesté ratifikační listiny nebo listiny o
přístupu, tato úmluva vstoupí v platnost devadesátý den ode dne,
kdy uložil svou ratifikační listinu nebo listinu o přístupu.
Čl.44
Odstoupení
1. Kterýkoliv smluvní stát má možnost kdykoliv odstoupit od
této úmluvy oznámením adresovaným Generálnímu tajemníkovi
Spojených národů.
2. Toto odstoupení bude účinné pro daný smluvní stát rok po
dni, kdy je obdržel Generální tajemník Spojených národů.
3. Každý stát, který učinil prohlášení nebo oznámení podle
článku 40, může kdykoliv později oznámením adresovaným Generálnímu
tajemníkovi Spojených národů prohlásit, že Úmluva se přestane
vztahovat na takové území jeden rok ode dne obdržení tohoto
oznámení Generálním tajemníkem Spojených národů.
Čl.45
Změny
1. Každý stát je oprávněn kdykoliv požádat o změnu této
úmluvy oznámením adresovaným Generálnímu tajemníkovi Spojených
národů.
2. Valné shromáždění Spojených národů doporučí, jaké kroky by
měly být učiněny v souvislosti s touto žádostí.
Čl.46
Oznámení Generálního tajemníka Spojených národů
Generální tajemník Spojených národů bude informovat všechny
členské státy Spojených národů a nečlenské státy zmíněné v článku
39;
a) o prohlášeních a oznámeních v souladu s odstavcem B článku 1;
b) o podpisech, ratifikacích a přístupech v souladu s článkem 39;
c) o prohlášeních a oznámeních v souladu s článkem 40;
d) o výhradách a odvoláních v souladu s článkem 42;
e) o datu vstupu v platnost této úmluvy v souladu s článkem 43;
f) o odstoupeních a oznámeních v souladu s článkem 44;
g) o žádostech o změny v souladu s článkem 45.
Na potvrzení čehož, níže podepsaní, patřičně zplnomocnění,
podepsali tuto úmluvu jménem svých vlád.
Dáno v Ženevě, 28. července tisíc devět set padesát jedna, v
jediném vyhotovení, jehož stejně autentické anglické a francouzské
znění zůstane uloženo v archivech Spojených národů, a jehož
ověřené opisy budou dodány všem členským státům Spojených národů,
jakož i nečlenským státům zmíněným v článku 39.
Dodatek
Odstavec 1
1. Cestovní doklad zmíněný v článku 28 této úmluvy je obdobný
připojenému vzoru.
2. Doklad musí být vyhotoven alespoň ve dvou jazycích, z
nichž jeden musí být angličtina nebo francouzština.
Odstavec 2
V souladu s předpisy vydávající země, děti mohou být vepsány
do cestovního dokladu jednoho z rodičů, nebo ve výjimečných
případech, jiného dospělého uprchlíka.
Odstavec 3
Poplatky požadované za vydání dokladu nesmí převyšovat
nejnižší sazbu za vystavení národního cestovního pasu.
Odstavec 4
Kromě výjimečných případů bude cestovní doklad platný pro
co největší počet zemí.
Odstavec 5
Cestovní doklad bude platný jeden nebo dva roky, podle
uvážení vystavujícího úřadu.
Odstavec 6
1. Obnovení nebo prodloužení platnosti cestovního dokladu
závisí od vystavujícího úřadu, pokud je držitel řádně usídlen na
území tohoto úřadu. Vystavení nového dokladu závisí za stejných
podmínek od úřadu, který vystavil předešlý doklad.
2. Diplomatické nebo konzulární úřady, zvláště k tomuto účelu
zmocněné, mají právo prodloužit na dobu nepřesahující šest měsíců,
platnost cestovního dokladu vystaveného jejich vládami.
3. Smluvní státy budou příznivě posuzovat obnovování nebo
prodloužení platnosti cestovních dokladů nebo vystavování nových
dokladů uprchlíkům zákonně již nesídlícím na jejich území, kteří
však nemají možnost obdržet cestovní doklad od státu jejich
zákonného pobytu.
Odstavec 7
Smluvní státy musí uznat platnost dokladů vystavených v
souladu s ustanoveními článku 28 této úmluvy.
Odstavec 8
Příslušné úřady země, do které se uprchlík hodlá vydat, pokud
jsou ochotny povolit mu vstup, a požadují-li vízum, udělí mu toto
vízum do dokladu, jehož je držitelem.
Odstavec 9
1. Smluvní státy se zavazují udělit tranzitní vízum
uprchlíkům, kteří obdrželi vízum pro území konečného cíle své
cesty.
2. Udělení takových víz může být odepřeno s odůvodněním
ospravedlňujícím odepření víza kterémukoliv jinému cizinci.
Odstavec 10
Poplatky za udělení výjezdních, vstupních či tranzitních víz
nesmí převyšovat nejnižší sazbu požadovanou za udělení víza do
cizích cestovních pasů.
Odstavec 11
Změnil-li uprchlík bydliště a usadil-li se zákonně na území
jiného smluvního státu, bude za vystavení nového dokladu nést
odpovědnost příslušný úřad toho území, u kterého bude uprchlík
oprávněn podat si žádost.
Odstavec 12
Úřad vystavující nový doklad odejme starý doklad a vrátí ho
státu, který jej vystavil, je-li v dokladu výslovně řečeno, že má
být vrácen; jinak doklad odejme a zruší jeho platnost.
Odstavec 13
1. Každý smluvní stát se zavazuje znovu povolit uprchlíkovi,
jemuž vystavil cestovní doklad v souladu s článkem 28 této úmluvy,
vstup na své území kdykoliv po dobu platnosti tohoto dokladu.
2. S výhradou ustanovení první části tohoto odstavce je
smluvní stát oprávněn požadovat od držitele dokladu splnění všech
předpisů týkajících se výjezdu či návratu na své území.
3. Smluvní státy si vyhrazují právo ve výjimečných případech
nebo v případech, kdy pobyt uprchlíka byl povolen na určité
období, omezit při vydávání dokladu období, během kterého se
uprchlík může vrátit, na dobu nikoli kratší než tří měsíců.
Odstavec 14
S jedinou výhradou odstavce 13 ustanovení tohoto dodatku
neovlivňují žádným způsobem zákony a nařízení týkající se podmínek
vstupu, tranzitu a trvalého pobytu na území smluvního státu a
odjezdu z něj.
Odstavec 15
Vystavení dokladu ani v něm uvedené záznamy neurčují či
neovlivňují postavení držitele, zvláště pokud se týká jeho státní
příslušnosti.
Odstavec 16
Vystavení cestovního dokladu neopravňuje držitele k ochraně
diplomatických nebo konzulárních úřadů vystavující země a těmto
zástupcům právo ochrany neukládá.
Příl.1
Vzor cestovního dokladu
Doklad má mít tvar knížky o rozměrech přibližně 15 x 10 cm.
Doporučuje se, aby doklad byl vytištěn takovým způsobem, aby
jakékoli změny nebo vymazání chemickými či jinými přípravky mohly
být snadno zjištěny, a aby slova "Úmluva z 28. července 1951" byla
opakovaně vytištěna na každé stránce v jazyce země vystavující
doklad.
------------------------------------------------------------------ Obálka knížky Cestovní doklad (Úmluva z 28. července 1951) ------------------------------------------------------------------ Číslo: .................... (1) Cestovní doklad (Úmluva z 28. července 1951) Tento doklad je platný do ........................................ pokud jeho platnost nebyla prodloužena nebo obnovena. Příjmení ......................................................... Jméno /a/ ........................................................ Doprovázen ....................................... dítětem (dětmi) 1. Tento doklad je vydáván pouze proto, aby jeho držitel byl vybaven cestovním dokladem, který nenahrazuje národní pas. Nikterak se nedotýká státní příslušnosti držitele. 2. Držitel je oprávněn navrátit se do ....................... ............. (uvést zemi, jejíž orgán vydává doklad) do nebo před ........................., pokud není níže uvedeno pozdější datum. (Období, během kterého je držitel oprávněn k návratu, nesmí být kratší než tři měsíce). 3. Pokud se držitel dokladu usídlí v jiné zemi než té, která vydala tento doklad, musí, pokud hodlá znovu cestovat, požádat příslušné orgány země svého pobytu o nový doklad. (Starý doklad bude odebrán orgánem vydávajícím nový doklad a vrácen orgánu, který jej vystavil).1) (Tento doklad obsahuje ......stran mimo obálku) ------------------------------------------------------------------ (2) Místo a datum narození ........................................... Zaměstnání ....................................................... Nynější bydliště ................................................. * Dívčí příjmení a jméno(a) manželky ............................. ................................................................. * Příjmení a jméno(a) manžela .................................... ................................................................. Popis Výška ....................... Barva vlasů .................. Barva očí ..................... Tvar nosu ..................... Tvar obličeje ................. Barva pleti ................... Zvláštní znamení .............. Děti doprovázející držitele Příjmení Jméno(a) Místo a datum narození Pohlaví ....... ........ ...................... ....... ....... ........ ...................... ....... ....... ........ ...................... ....... ....... ........ ...................... ....... * Škrtnout co se nehodí. (Tento doklad obsahuje ..... stran mimo obálku) ------------------------------------------------------------------ (3) Fotografie držitele a razítko vydávajícího orgánu Otisky prstů držitele (pokud se vyžadují) Podpis držitele .................................................. (Tento doklad obsahuje ....... stran mimo obálku) ------------------------------------------------------------------ (4) 1. Tento doklad je platný pro následující země: ............................................................... ............................................................... ............................................................... ............................................................... 2. Doklad nebo doklady, na jejichž základě byl tento doklad vydán: ............................................................... ............................................................... ............................................................... Vydáno v ....................... Datum vydání ................... Podpis a razítko orgánu vydávajícího doklad Poplatek zaplacen: ............................................... (Tento doklad obsahuje ...... stran mimo obálku) ------------------------------------------------------------------ (5) Prodloužení nebo obnovení platnosti Poplatek zaplacen: Dáno v ................. Od ................................. Do ................................. Datum .............................. Podpis a razítko orgánu prodlužujícího nebo obnovujícího platnost dokladu ------------------------------------------- Prodloužení nebo obnovení platnosti Poplatek zaplacen: Dáno v ................. Od ................................. Do ................................. Datum .............................. Podpis a razítko orgánu prodlužujícího nebo obnovujícího platnost dokladu (Tento doklad obsahuje ...... stran mimo obálku) ------------------------------------------------------------------ (6) Prodloužení nebo obnovení platnosti Poplatek zaplacen: Dáno v ................. Od ................................. Do ................................. Datum .............................. Podpis a razítko orgánu prodlužujícího nebo obnovujícího platnost dokladu ------------------------------------------- Prodloužení nebo obnovení platnosti Poplatek zaplacen: Dáno v ................. Od ................................. Do ................................. Datum .............................. Podpis a razítko orgánu prodlužujícího nebo obnovujícího platnost dokladu (Tento doklad obsahuje ...... stran mimo obálku) ------------------------------------------------------------------ (7 - 32) Víza Jméno držitele dokladu musí být v každém vízu znovu uvedeno. (Tento doklad obsahuje ...... stran mimo obálku) ------------------------------------------------------------------ ------------------------------------------------------------------ 1) Tato věta v závorce se zařazuje, pokud si to vláda přeje.
Příl.2
Protokol
týkající se právního postavení uprchlíků z 31. ledna 1967
Smluvní strany tohoto protokolu,
berouce na vědomí, že Úmluva týkající se právního postavení
uprchlíků uzavřená v Ženevě 28. července 1951 (a dále označovaná
jako Úmluva) zahrnuje pouze ty osoby, které se staly uprchlíky
následkem událostí nastalých před 1. lednem 1951,
berouce v úvahu, že od doby přijetí této úmluvy se vyskytly nové
kategorie uprchlíků a že by tudíž takoví uprchlíci nemuseli spadat
do působnosti této úmluvy,
považujíce za žádoucí, aby všichni uprchlíci mohli užívat stejného
postavení, jaké je obsaženo v definici Úmluvy, bez vztahu k
časovému omezení 1. lednem 1951,
se dohodly na následujícím:
Čl.I
Všeobecné ustanovení
1. Smluvní strany tohoto protokolu se zavazují uplatňovat na
uprchlíky, jejichž postavení je určeno v následujících odstavcích
články 2 až 34 včetně Úmluvy.
2. Pro účely tohoto protokolu se rozumí pod pojmem "uprchlík"
- s výjimkou vztahující se na odstavec 3 tohoto článku - jakákoliv
osoba odpovídající definici článku 1 Úmluvy, jako by slova
"následkem událostí nastalých před 1. lednem 1951 a ..." a slova
"... následkem těchto událostí" v článku 1 A/2/ byla vynechána.
3. Smluvní strany budou dodržovat tento protokol bez
jakýchkoli zeměpisných omezení; avšak platná prohlášení učiněná
smluvními státy Úmluvy v souladu s článkem 1 B/1/, pokud nebyla
rozšířena podle článku 1 B/2/, jsou platná též pro tento
protokol.
Čl.II
Spolupráce státních orgánů se Spojenými národy
1. Smluvní strany tohoto protokolu se zavazují spolupracovat
s Úřadem Vysokého komisaře Spojených národů pro uprchlíky nebo s
kteroukoliv jinou odbornou organizací Spojených národů, která by
jej mohla nahradit ve výkonu jeho funkcí, a zejména usnadňovat
jeho povinnost dozírat na provádění ustanovení tohoto protokolu.
2. Aby Úřad Vysokého komisaře nebo jakákoli jiná odborná
organizace Spojených národů, která by se stala jeho nástupcem,
mohl podávat zprávy příslušným orgánům Spojených národů, smluvní
strany tohoto protokolu se zavazují mu poskytovat v příslušné
formě požadované informace a statistické údaje, které se týkají
a) situace uprchlíků,
b) provádění tohoto protokolu,
c) zákonů, předpisů a vyhlášek nyní nebo v budoucnosti platných,
vztahujících se na uprchlíky.
Čl.III
Informace o vnitrostátním zákonodárství
Smluvní strany tohoto protokolu oznámí Generálnímu
tajemníkovi Spojených národů znění zákonů a předpisů, které mohou
být přijaty k zabezpečení provádění tohoto protokolu.
Čl.IV
Řešení sporů
Jakýkoliv spor mezi stranami tohoto protokolu, vztahující se
k jeho výkladu či provádění, který nelze vyřešit jiným způsobem,
bude předložen Mezinárodnímu soudnímu dvoru na návrh kterékoliv
strany ve sporu.
Čl.V
Přístup
Tento protokol bude otevřen pro přístup všem smluvním státům
Úmluvy a každému jinému členskému státu Spojených národů nebo
členu kterékoliv z odborných organizací Spojených národů nebo
takovému, jemuž bude adresováno pozvání k přístupu Valným
shromážděním Spojených národů. Přístup se provádí uložením listiny
o přístupu u Generálního tajemníka Spojených národů.
Čl.VI
Federální doložka
Následující ustanovení se týkají případu federálního nebo
unitárního státu:
a) Pokud jde o ty články Úmluvy, které se musí používat v souladu
s článkem I, odstavec 1 tohoto protokolu, které spadají do
zákonodárné pravomoci federálního zákonodárného orgánu, závazky
federální vlády budou v tomto rozsahu stejné jako závazky těch
smluvních stran, jež nejsou federálními státy.
b) Pokud jde o ty články Úmluvy, které se používají v souladu s
článkem I, odstavcem 1 tohoto protokolu, které spadají do
zákonodárné pravomoci členského státu, provincie nebo kantonu,
jež nejsou podle ústavního systému federace vázány provést
zákonodárné opatření, federální vláda přednese tyto články s
příznivým doporučením příslušným orgánům států, provincií nebo
kantonů, v nejkratší možné době.
c) Federální stát, který je smluvní stranou tohoto protokolu,
poskytne na žádost každé jiné smluvní strany předanou
prostřednictvím Generálního tajemníka Spojených národů,
prohlášení o právu a praxi federace a jejích ústavních součástí
ve věci každého dílčího ustanovení Úmluvy, jež je používáno v
souladu s článkem I, odstavcem 1 tohoto protokolu, které
ukazuje rozsah, jakým bylo toto ustanovení provedeno v zákonném
nebo jiném opatření.
Čl.VII
Výhrady a prohlášení
1. V okamžiku přístupu může kterýkoliv stát učinit výhrady k
článku IV tohoto protokolu a k provádění jakýchkoli ustanovení
Úmluvy v souladu s článkem I tohoto protokolu s výjimkou těch,
která jsou obsažena v článcích 1, 3, 4, 16(1) a 33, za
předpokladu, že v případě smluvního státu Úmluvy výhrady učiněné k
tomuto článku se nebudou vztahovat na uprchlíky spadající do
působnosti této úmluvy.
2. Výhrady, učiněné smluvními státy Úmluvy v souladu s
článkem 42 této úmluvy, se vztahují k povinnostem těchto států
vyplývajícím pro ně podle tohoto protokolu, pokud nebudou
odvolány.
3. Kterýkoliv stát, který učinil výhradu v souladu s
odstavcem 1 tohoto článku, je oprávněn kdykoliv tuto výhradu
odvolat příslušným oznámením adresovaným Generálnímu tajemníkovi
Spojených národů.
4. Prohlášení učiněná podle článku 40, odstavců 1 a 2 Úmluvy
smluvní stranou přistupující k tomuto protokolu, se budou rovněž
vztahovat na tento protokol, pokud v okamžiku přístupu neučiní
dotyčná smluvní strana opačné oznámení adresované Generálnímu
tajemníkovi Spojených národů. Ustanovení článku 40, odstavců 2 a 3
a článku 44 odstavce 3 Úmluvy se vztahují mutatis mutandis i k
tomuto protokolu.
Čl.VIII
Vstup v platnost
1. Tento protokol vstoupí v platnost dnem uložení šesté
listiny o přístupu.
2. Pro každý stát, který přistoupil k tomuto protokolu po
uložení šesté listiny o přístupu, vstoupí Protokol v platnost dnem
uložení listiny o přístupu tohoto státu.
Čl.IX
Odstoupení
1. Kterákoliv smluvní strana má možnost kdykoliv odstoupit od
tohoto protokolu oznámením adresovaným Generálnímu tajemníkovi
Spojených národů.
2. Toto odstoupení nabývá účinnosti pro danou smluvní stranu
rok po dni, kdy je obdržel Generální tajemník Spojených národů.
Čl.X
Oznámení Generálního tajemníka Spojených národů
Generální tajemník Spojených národů podá zprávu všem státům
zmíněným v článku V tohoto protokolu o datu vstupu v platnost,
přístupech, výhradách a odvolání výhrad, jakož i o odstoupení od
tohoto protokolu, právě tak jako o prohlášeních a oznámeních,
která se k nim vztahují.
Čl.XI
Uložení v archivech Sekretariátu Spojených národů
Jeden výtisk tohoto protokolu, jehož anglické, čínské,
francouzské, ruské a španělské znění jsou stejně autentická,
podepsaný předsedou Valného shromáždění a Generálním tajemníkem
Spojených národů, bude uložen v archivech Sekretariátu Spojených
národů. Generální tajemník dodá jeho ověřené opisy všem členským
státům Spojených národů, jakož i ostatním státům zmíněným v
článku V.