320/2001 Sb.
ZÁKON
ze dne 9. srpna 2001
o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů
(zákon o finanční kontrole)
Změna: 320/2002 Sb.
Změna: 123/2003 Sb.
Změna: 421/2004 Sb.
Změna: 482/2004 Sb.
Změna: 426/2003 Sb., 626/2004 Sb.
Změna: 377/2005 Sb.
Změna: 377/2005 Sb. (část)
Změna: 138/2006 Sb.
Změna: 342/2006 Sb.
Změna: 298/2007 Sb.
Změna: 227/2009 Sb.
Změna: 281/2009 Sb.
Změna: 341/2011 Sb.
Změna: 457/2011 Sb., 239/2012 Sb., 407/2012 Sb., 503/2012 Sb.
Změna: 64/2014 Sb.
Změna: 183/2017 Sb.
Změna: 126/2019 Sb.
Změna: 251/2021 Sb.
Změna: 261/2021 Sb.
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
OBECNÁ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět úpravy
(1) Tento zákon vymezuje uspořádání a rozsah finanční kontroly vykonávané
mezi orgány veřejné správy1), mezi orgány veřejné správy1) a žadateli nebo příjemci
veřejné finanční podpory a uvnitř orgánů veřejné správy1). Stanoví předmět, hlavní
cíle a zásady finanční kontroly vykonávané podle tohoto zákona a podle zvláštních
právních předpisů, pokud tak tyto předpisy stanoví.
(2) Ustanovení tohoto zákona se vztahují i na kontrolu státního podniku vykonávanou
ministerstvem, které plní jménem státu funkci jeho zakladatele podle zvláštního právního
předpisu2).
(3) Ustanovení tohoto zákona se nevztahují na kontrolu vykonávanou Nejvyšším
kontrolním úřadem na kontrolu hospodaření s majetkem zvláštního charakteru2a) a na
přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků podle zvláštních právních
předpisů3) a dále na kontrolu právnických osob, k nimž stát nebo územní samosprávné
celky plní funkci zakladatele podle zvláštních právních předpisů,4) s výjimkou kontroly
poskytované veřejné finanční podpory podle tohoto zákona a podle zvláštního právního
předpisu.
§ 2
Vymezení pojmů
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) orgánem veřejné správy organizační složka státu, která je účetní jednotkou
podle zvláštního právního předpisu,5) státní příspěvková organizace, státní fond,
územní samosprávný celek, městská část hlavního města Prahy, dobrovolný svazek obcí,
příspěvková organizace územního samosprávného celku, městské části hlavního města
Prahy nebo dobrovolného svazku obcí, státní organizace Správa železniční dopravní
cesty a jiná právnická osoba zřízená k plnění úkolů veřejné správy zvláštním právním
předpisem6) nebo právnická osoba zřízená na základě zvláštního právního předpisu,
která hospodaří s veřejnými prostředky,7)
b) kontrolovanou osobou orgán veřejné správy uvedený v písmenu a) a právnická
nebo fyzická osoba, která je žadatelem o veřejnou finanční podporu nebo jejím příjemcem;
kontrolovanou osobou je i zahraniční právnická nebo fyzická osoba, pokud na území
České republiky podniká a je žadatelem o veřejnou finanční podporu nebo jejím příjemcem;
kontrolovanou osobou jsou i další právnické a fyzické osoby, které jsou na smluvním
základě zapojeny do systému řízení nebo využívání prostředků Evropské unie podle
přímo použitelných předpisů Evropských společenství7a),
c) kontrolním orgánem orgán veřejné správy, který je podle tohoto zákona
nebo zvláštního právního předpisu oprávněný finanční kontrolu u kontrolované osoby
vykonávat,
d) vedoucím orgánu veřejné správy osoba nebo orgán oprávněný jednat jménem
státu, územního samosprávného celku nebo právnické osoby uvedené v písmenu a); v
kraji se rozumí vedoucím orgánu veřejné správy ředitel krajského úřadu, v obci starosta
obce, ve statutárních městech primátor a v hlavním městě Praze ředitel Magistrátu
hlavního města Prahy,
e) osobou povinnou spolupůsobit při výkonu finanční kontroly právnická
nebo fyzická osoba podílející se na dodávkách zboží nebo služeb hrazených z veřejných
výdajů nebo z veřejné finanční podpory,
f) veřejnými financemi veřejné příjmy a veřejné výdaje,
g) veřejnými prostředky veřejné finance, věci, majetková práva a jiné
majetkové hodnoty patřící státu nebo jiné právnické osobě uvedené v písmenu a),
h) veřejnými příjmy příjmy státu nebo právnické osoby uvedené v písmenu
a),
i) veřejnými výdaji výdaje vynaložené ze státního rozpočtu, z rozpočtů
územních samosprávných celků, z jiných peněžních fondů státu, územního samosprávného
celku nebo jiných právnických osob uvedených v písmenu a), z prostředků soustředěných
v Národním fondu8) a z jiných prostředků ze zahraničí poskytnutých na základě mezinárodních
smluv nebo poskytnutých k plnění úkolů veřejné správy,
j) veřejnou finanční podporou dotace, příspěvky, návratné finanční výpomoci
a další prostředky poskytnuté ze státního rozpočtu, z rozpočtu územního samosprávného
celku nebo z rozpočtu jiných právnických osob uvedených v písmenu a), z výnosu prodeje
majetku podle zákona o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby a ze zisku
z účasti státu v obchodních společnostech, státního fondu, státních finančních aktiv,
dále státní záruky, finanční podpora poskytnutá formou slevy na daních i formou osvobození
od cla, prostředky poskytnuté z Národního fondu a jiné prostředky ze zahraničí poskytnuté
na základě mezinárodních smluv, aktů práva Evropských společenství, aktů práva jiného
členského státu Evropské unie nebo k plnění úkolů veřejné správy,
k) poskytovatelem veřejné finanční podpory orgán veřejné správy, který
je podle zvláštních právních předpisů oprávněn tuto podporu poskytovat,
l) správností finanční a majetkové operace (dále jen "operace") její
soulad s právními předpisy a dosažení optimálního vztahu mezi její hospodárností,
účelností a efektivností,
m) hospodárností takové použití veřejných prostředků k zajištění stanovených
úkolů s co nejnižším vynaložením těchto prostředků, a to při dodržení odpovídající
kvality plněných úkolů,
n) efektivností takové použití veřejných prostředků, kterým se dosáhne
nejvýše možného rozsahu, kvality a přínosu plněných úkolů ve srovnání s objemem prostředků
vynaložených na jejich plnění,
o) účelností takové použití veřejných prostředků, které zajistí optimální
míru dosažení cílů při plnění stanovených úkolů.
§ 3
Finanční kontrola
(1) Finanční kontrola vykonávaná podle tohoto zákona je součástí systému
finančního řízení zabezpečujícího hospodaření s veřejnými prostředky. Tvoří ji
a)
systém finanční kontroly vykonávané kontrolními orgány podle § 7 až 11,
b) systém
finanční kontroly vykonávané podle mezinárodních smluv podle § 24,
c) vnitřní kontrolní
systém v orgánech veřejné správy podle § 25 až 31.
(2) Systém podle odstavce 1 písm. a) zahrnuje finanční kontrolu skutečností
rozhodných pro hospodaření s veřejnými prostředky zejména při vynakládání veřejných
výdajů včetně veřejné finanční podpory u kontrolovaných osob, a to před jejich poskytnutím,
v průběhu jejich použití a následně po jejich použití, včetně auditu podle přímo
použitelných předpisů Evropských společenství7a) (dále jen "veřejnosprávní kontrola").
(3) Systém podle odstavce 1 písm. b) zahrnuje finanční kontrolu zahraničních
prostředků vykonávanou mezinárodními organizacemi podle vyhlášených mezinárodních
smluv, kterými je Česká republika vázána.9)
(4) Systém podle odstavce 1 písm. c) zahrnuje
a) finanční kontrolu zajišťovanou
odpovědnými vedoucími zaměstnanci jako součást vnitřního řízení orgánu veřejné správy
při přípravě operací před jejich schválením, při průběžném sledování uskutečňovaných
operací až do jejich konečného vypořádání a vyúčtování a následném prověření vybraných
operací v rámci hodnocení dosažených výsledků a správnosti hospodaření (dále jen
"řídící kontrola"),
b) organizačně oddělené a funkčně nezávislé přezkoumávání a vyhodnocování
přiměřenosti a účinnosti řídící kontroly, včetně prověřování správnosti vybraných
operací, (dále jen "interní audit").
§ 4
Hlavní cíle finanční kontroly
(1) Hlavními cíli finanční kontroly je prověřovat
a) dodržování právních
předpisů a opatření přijatých orgány veřejné správy v mezích těchto předpisů při
hospodaření s veřejnými prostředky k zajištění stanovených úkolů těmito orgány,
b)
zajištění ochrany veřejných prostředků proti rizikům, nesrovnalostem nebo jiným nedostatkům
způsobeným zejména porušením právních předpisů, nehospodárným, neúčelným a neefektivním
nakládáním s veřejnými prostředky nebo trestnou činností,
c) včasné a spolehlivé
informování vedoucích orgánů veřejné správy o nakládání s veřejnými prostředky, o
prováděných operacích, o jejich průkazném účetním zpracování za účelem účinného usměrňování
činnosti orgánů veřejné správy v souladu se stanovenými úkoly,
d) hospodárný, efektivní
a účelný výkon veřejné správy.
(2) Pokud nejsou kritéria pro hodnocení hledisek uvedených v odstavci 1
písm. d) stanovena právními předpisy, technickými nebo jinými normami, musí být předem
stanovena vedoucím orgánu veřejné správy, a to na základě objektivně zjištěných skutečností.
§ 5
Organizační zajištění finanční kontroly
(1) Odpovědnost za organizování, řízení a zajištění přiměřenosti a účinnosti
finanční kontroly mají vedoucí orgánů veřejné správy v rámci své řídící pravomoci.
Při zavádění a řízení finanční kontroly v orgánech veřejné správy jejich vedoucí
vycházejí z mezinárodně uznávaných standardů, přičemž jsou povinni zejména
a) organizovat finanční kontrolu tak, aby byla zajištěna přiměřená jistota,
že tato kontrola podává včasné a spolehlivé informace o hospodaření, které jsou podkladem
pro zajištění účinného řízení výkonu veřejné správy při plnění schválených záměrů
a cílů,
b) dbát, aby finanční kontrolu vykonávali zaměstnanci s kvalifikačními
předpoklady, kteří jsou zároveň bezúhonní a u nichž nehrozí střet zájmů podle zvláštních
právních předpisů;10) za bezúhonného se považuje zaměstnanec, který nebyl pravomocně
odsouzen pro úmyslný trestný čin, pro nedbalostní trestný čin majetkové povahy nebo
trestný čin související s výkonem veřejné správy, pokud odsouzení nebylo zahlazeno
nebo pokud se podle zvláštního právního předpisu na pachatele nehledí, jakoby nebyl
odsouzen,
c) zajistit, aby byly vyloučeny nežádoucí zásahy směřující k ovlivnění
zaměstnanců vykonávajících finanční kontrolu; zaměstnanci nesmí být vydán pokyn,
který by ohrozil nebo znemožnil objektivní výkon finanční kontroly; pokud byl takový
pokyn vydán, zaměstnanec se jím nesmí řídit,
d) určit konkrétní cíle finanční kontroly podle charakteru zajišťovaných
úkolů veřejné správy a v souladu s jejími hlavními cíli podle § 4,
e) sledovat a vyhodnocovat výsledky finanční kontroly a při zjištění
nedostatků neprodleně přijímat konkrétní opatření k nápravě, jakož i systémová opatření,
která mají za cíl předcházet a včas odhalovat nesprávné operace a jejich příčiny.
(2) U dobrovolného svazku obcí mohou finanční kontrolu vykonávat i jiné fyzické
osoby než zaměstnanci dobrovolného svazku obcí.
§ 6
Kontrolní metody a kontrolní postupy
(1) Při výkonu finanční kontroly se používají zejména tyto kontrolní metody:
a) zjištění skutečného stavu hospodaření s veřejnými prostředky a jeho porovnání
s příslušnou dokumentací,
b) sledování správnosti postupů při hospodaření s veřejnými
prostředky,
c) šetření a ověřování skutečností týkajících se operací,
d) kontrolní
výpočty,
e) analýza údajů ve finančních výkazech nebo jiných informačních systémech
a vyhodnocení jejich vzájemných vztahů.
(2) Při výkonu finanční kontroly se uplatňují zejména tyto kontrolní postupy:
a) schvalovací postupy, které zajišťují prověření podkladů připravovaných operací
a které tyto operace v případech zjištění nedostatků pozastaví až do doby jejich
odstranění,
b) operační postupy, které zajišťují úplný a přesný průběh operací až
do jejich konečného vypořádání a vyúčtování a které zahrnují i kontrolní techniky
při prověřování jejich dokumentace a sestavování účetních, jiných finančních a statistických
výkazů, hlášení a zpráv,
c) hodnotící postupy, které zajišťují posouzení údajů o
provedených operacích ukládaných v zavedených informačních systémech a obsažených
v účetních, jiných finančních a statistických výkazech, hlášeních a zprávách, dále
jejich porovnání se schválenými rozpočty a vyhodnocení jejich důsledků na celkové
hospodaření,
d) revizní postupy, které zajišťují prověření správnosti vybraných operací,
jakož i revizní postupy k funkčně a organizačně nezávislému vyhodnocování přiměřenosti
a účinnosti finančních kontrol zavedených v rámci systému řízení.
(3) Kontrolní metody a kontrolní postupy zahrnují i auditní metody a auditní
postupy podle a k naplnění požadavků přímo použitelných předpisů Evropských společenství.
(4) Bližší podrobnosti o kontrolních metodách a kontrolních postupech stanoví
prováděcí právní předpis.
ČÁST DRUHÁ
VEŘEJNOSPRÁVNÍ KONTROLA
HLAVA I
PŮSOBNOST KONTROLNÍCH ORGÁNŮ
§ 7
Působnost Ministerstva financí
(1) Ministerstvo financí jako ústřední správní úřad pro finanční kontrolu
a) metodicky řídí a koordinuje výkon finanční kontroly ve veřejné správě,
b) vykonává funkci centrální harmonizační jednotky se zaměřením na
harmonizaci a metodické řízení výkonu finanční kontroly ve veřejné správě.
(2) Ministerstvo financí a finanční úřady vykonávají veřejnosprávní
kontrolu, pokud zvláštní právní předpis12) nestanoví jinak, u
a) organizačních složek státu, státních fondů a u ostatních státních
organizací,7) a to včetně prověřování přiměřenosti a účinnosti systémů finanční kontroly
zavedených podle § 3 odst. 1 písm. a) a c),
b) poskytovatelů veřejné finanční podpory, s výjimkou územních samosprávných
celků,
c) žadatelů o veřejnou finanční podporu a u příjemců této podpory a
dále u právnických a fyzických osob, které jsou napojeny do systému řízení nebo využívání
prostředků Evropské unie podle přímo použitelných předpisů Evropských společenství.
(3) U ozbrojených sil, ozbrojených bezpečnostních sborů a u zpravodajských
služeb vykonává veřejnosprávní kontrolu pouze Ministerstvo financí; tato veřejnosprávní
kontrola se však nevztahuje na hospodaření s majetkem zvláštního charakteru.2a)
§ 8
Působnost správců kapitol státního rozpočtu
(1) Správce kapitoly státního rozpočtu13) je povinen vytvořit systém finanční
kontroly podle tohoto zákona, kterým zajistí finanční kontrolu jak svého hospodaření,
tak i hospodaření organizačních složek státu a příspěvkových organizací ve své působnosti.
Současně zajistí prověřování přiměřenosti a účinnosti tohoto systému a pravidelně,
nejméně jednou ročně, jeho hodnocení.
(2) Poskytovatelé vykonávají veřejnosprávní kontrolu u žadatelů o veřejnou
finanční podporu nebo u příjemců této podpory, s výjimkou těch, jímž byla poskytnuta
veřejná finanční podpora z rozpočtu územního samosprávného celku.
§ 8a
Působnost řídícího orgánu a platební agentury
Řídící orgán7a) a platební agentura13a) vykonávají veřejnosprávní kontrolu
u kontrolovaných osob na všech úrovních realizace finančních prostředků z rozpočtu
Evropské unie podle tohoto zákona a přímo použitelných předpisů Evropských společenství.
§ 9
Působnost územních samosprávných celků
(1) Územní samosprávné celky kontrolují podle tohoto zákona hospodaření
s veřejnými prostředky u příspěvkových organizací ve své působnosti.
(2) Územní samosprávné celky vykonávají veřejnosprávní kontrolu u žadatelů
o veřejnou finanční podporu nebo u příjemců veřejné finanční podpory, kterou jim
poskytují.
(3) Územní samosprávné celky jsou povinny vytvořit systém finanční kontroly
podle tohoto zákona, kterým zajistí finanční kontrolu jak svého hospodaření, tak
i hospodaření svých organizačních složek a příspěvkových organizací ve své působnosti.
Současně zajistí prověřování přiměřenosti a účinnosti tohoto systému a pravidelně,
nejméně jednou ročně, jeho hodnocení.
§ 9a
Působnost dobrovolných svazků obcí
(1) Dobrovolné svazky obcí kontrolují podle tohoto zákona hospodaření s
veřejnými prostředky jimi zřízených příspěvkových organizací.
(2) Dobrovolné svazky obcí vykonávají veřejnosprávní kontrolu u žadatelů
o veřejnou finanční podporu nebo u příjemců veřejné finanční podpory, kterou jim
poskytují.
(3) Dobrovolné svazky obcí jsou povinny vytvořit systém finanční kontroly
podle tohoto zákona, kterým zajistí finanční kontrolu jak svého hospodaření, tak
i hospodaření jimi zřízených příspěvkových organizací. Současně zajistí prověření
přiměřenosti a účinnosti tohoto systému a pravidelně, nejméně jednou ročně, jeho
hodnocení.
§ 10
nadpis vypuštěn
Při výkonu veřejnosprávní kontroly u obcí a jimi zřízených organizací
prověřují krajské úřady pouze
a) skutečnosti rozhodné pro poskytnutí prostředků ze
státního rozpočtu nebo jiných peněžních prostředků státu, ze státního fondu nebo
Národního fondu,
b) soulad s právními předpisy, hospodárnost, účelnost a efektivnost
při nakládání s prostředky státního rozpočtu, s jinými peněžními prostředky státu
nebo s prostředky poskytnutými ze státního rozpočtu, ze státního fondu, ze státních
finančních aktiv nebo z Národního fondu,
c) skutečnosti rozhodné pro poskytnutí státní
záruky.
§ 11
Společná ustanovení k působnosti kontrolních orgánů
(1) Při veřejnosprávní kontrole, která předchází rozhodnutím o schválení
použití veřejných prostředků, prověřují kontrolní orgány podklady předložené kontrolovanými
osobami pro připravované operace před jejich uskutečněním. Tato kontrola se soustřeďuje
především do období před přijetím rozhodnutí nebo uzavřením smlouvy, která zavazuje
orgány veřejné správy k veřejným výdajům nebo jiným plněním majetkové povahy, a je
zaměřena zejména na prověřování skutečností, které jsou rozhodné pro vynakládání
těchto výdajů nebo pro jiná plnění.
(2) Kontrolní orgány při předběžné veřejnosprávní kontrole posuzují, zda
plánované a připravované operace odpovídají stanoveným úkolům veřejné správy a jsou
v souladu s právními předpisy, schválenými rozpočty, programy, projekty, uzavřenými
smlouvami nebo jinými rozhodnutími o nakládání s veřejnými prostředky.
(3) Při průběžné veřejnosprávní kontrole hospodaření kontrolovaných osob
s veřejnými prostředky kontrolní orgány prověřují zejména, zda tyto osoby
a) dodržují
stanovené podmínky a postupy při uskutečňování, vypořádávání a vyúčtování schválených
operací,
b) přizpůsobují uskutečňování operací při změnách ekonomických, právních,
provozních a jiných podmínek novým rizikům,
c) provádějí včas a přesně zápisy o uskutečňovaných
operacích v zavedených evidencích a automatizovaných informačních systémech a zda
zajišťují včasnou přípravu stanovených finančních, účetních a jiných výkazů, hlášení
a zpráv.
(4) Při veřejnosprávní kontrole vykonávané následně po vyúčtování operací
kontrolní orgány prověřují, zkoumají a vyhodnocují u vybraného vzorku těchto operací
zejména, zda
a) údaje o hospodaření s veřejnými prostředky věrně zobrazují zdroje,
stav a pohyb veřejných prostředků a zda tyto údaje odpovídají skutečnostem rozhodným
pro uskutečnění veřejných příjmů, výdajů a nakládání s veřejnými prostředky,
b) přezkoumávané
operace jsou v souladu s právními předpisy, schválenými rozpočty, programy, projekty,
uzavřenými smlouvami nebo jinými rozhodnutími přijatými v rámci řízení a splňují
kritéria hospodárnosti, účelnosti a efektivnosti,
c) opatření přijatá příslušnými
orgány veřejné správy včetně opatření k odstranění, zmírnění nebo předcházení rizik
jsou kontrolovanými osobami plněna.
(5) Výsledky přezkoumání a vyhodnocení operací podle odstavce 4 jsou podkladem
k prověřování přiměřenosti a účinnosti systémů finanční kontroly, zavedených u orgánů
veřejné správy podle § 3 odst. 1 písm. a) a c).
(6) Při auditu vykonávaném podle přímo použitelných předpisů Evropských
společenství kontrolní orgány posuzují přiměřenost a účinnost systému finanční kontroly
a správnost operací.
HLAVA II
PROCESNÍ PRAVIDLA
§ 13
Pravidla pro výkon veřejnosprávní kontroly na místě
(1) Vzájemné vztahy mezi kontrolními orgány a kontrolovanými osobami při
výkonu veřejnosprávní kontroly na místě se řídí kontrolním řádem, nestanoví-li tento
zákon jinak.
(2) Zaměstnanci kontrolního orgánu mohou při veřejnosprávní kontrole vykonávané
na místě u právnické nebo fyzické osoby, která je žadatelem o veřejnou finanční podporu
nebo jejím příjemcem, používat kontrolní oprávnění podle tohoto zákona a podle kontrolního
řádu pouze v rozsahu nezbytném ke splnění účelu této kontroly.
(3) Zjistí-li kontrolní orgán u kontrolované osoby nesrovnalosti v dokladech
o dodávkách zboží nebo služeb hrazených z veřejných výdajů nebo z veřejné finanční
podpory, použije při kontrole u osoby povinné spolupůsobit při výkonu této kontroly
přiměřeně postup podle odstavce 1.
(4) Pokud se osoba povinná spolupůsobit ke kontrole podle odstavce 3 již
předem ve smlouvě o dodávkách zboží nebo služeb nezavázala, kontrolní orgán je oprávněn
vyžádat si doklady v rozsahu nezbytném k ověření příslušné operace.
(5) Při výkonu veřejnosprávní kontroly je kontrolní orgán oprávněn si vyžádat
od kontrolované účetní jednotky nebo od jiného kontrolního orgánu účetní záznamy
též prostřednictvím centrálního systému účetních informací státu, anebo si vyžádat
účetní záznamy od správce centrálního systému účetních informací státu, za podmínek
stanovených zákonem o účetnictví.
§ 13a
Zvláštní ustanovení o procesních pravidlech pro výkon auditu
(1) Při výkonu auditu podle přímo použitelných předpisů Evropských společenství
se přihlédne k mezinárodně uznávaným auditorským standardům; nepoužijí se § 9 písm.
f), § 10 odst. 1 písm. c) a d), § 12 až 19, § 21, § 23 až 27 kontrolního řádu a §
18 až 21 tohoto zákona.
(2) Zaměstnanec kontrolního orgánu, který audit vykonal, vyhotoví o tomto
auditu zprávu. Součástí zprávy o auditu vykonaného u orgánu veřejné správy je v případě
zjištěných nedostatků též doporučení ke zdokonalení systému finanční kontroly, k
předcházení nebo zmírnění rizik a k nápravě těchto nedostatků.
(3) Zaměstnanec kontrolního orgánu, který audit vykonává, je povinen seznámit
osobu, u které je tento audit vykonáván, se získanými poznatky a s navrhovaným obsahem
zprávy o auditu a poskytnout jí písemné vyhotovení návrhu této zprávy. Osoba, u které
je audit vykonáván, je oprávněna zaujmout k návrhu této zprávy písemné stanovisko.
Toto stanovisko je součástí zprávy o auditu. Lhůtu k zaujetí stanoviska stanoví zaměstnanec
kontrolního orgánu, který audit vykonává. Tato lhůta nesmí být kratší než 5 dní,
pokud nebyla dohodnuta lhůta jiná.
(4) Zaměstnanec kontrolního orgánu, který audit vykonal, je povinen zprávu
o auditu předat osobě, u které byl tento audit vykonán. Kontrolovaná osoba je povinna
informovat orgán veřejné správy, jehož zaměstnanec audit vykonal, o přijetí a plnění
opatření k nápravě zjištěných nedostatků.
(5) Audit podle přímo použitelných předpisů Evropských společenství je
ukončen dnem doručení zprávy o auditu příslušnému vedoucímu orgánu veřejné správy,
který tento audit vykonal.
§ 18
Opatření k nápravě
(1) Kontrolovaná osoba je povinna přijmout opatření k odstranění nedostatků
zjištěných při veřejnosprávní kontrole bez zbytečného odkladu nejpozději ve lhůtě
stanovené kontrolním orgánem.
(2) Kontrolní orgány ukládají kontrolovaným osobám opatření k nápravě,
stanoví-li tak zvláštní právní předpis,20) nebo předávají svá kontrolní zjištění
orgánům veřejné správy, které jsou oprávněny uložit kontrolovaným osobám opatření
k nápravě. V takovém případě se na orgány veřejné správy a jejich zaměstnance vztahuje
povinnost mlčenlivosti podle tohoto zákona nebo zvláštního právního předpisu.21)
§ 19
Informace o uložení opatření k nápravě
(1) Orgány veřejné správy, které jsou oprávněny uložit kontrolované osobě
opatření k nápravě, jsou povinny písemně informovat kontrolní orgán o jejich uložení
a o jejich splnění, a to ve lhůtách do 3 měsíců od jejich uložení a splnění.
(2) Kontrolní orgány jsou oprávněny prověřit u kontrolovaných osob, které
jsou povinny přijmout opatření k nápravě nedostatků, plnění těchto opatření. Přitom
postupují podle § 13 odst. 1.
§ 22
Podávání zpráv o výsledcích finanční kontroly
(1) Ministerstvo financí předkládá vládě roční zprávu o výsledcích finančních
kontrol spolu s návrhem státního závěrečného účtu. Současně předává tuto zprávu Nejvyššímu
kontrolnímu úřadu.
(2) Orgán veřejné správy předkládá roční zprávu o výsledcích finančních
kontrol Ministerstvu financí.
(3) Součástí zpráv podle odstavců 1 až 3 je i hodnocení přiměřenosti a
účinnosti zavedeného systému finanční kontroly, včetně přehledu o kontrolních zjištěních
předaných k dalšímu řízení podle zvláštních právních předpisů.25) Tam, kde tento
zákon odkazuje na povinnost orgánu veřejné správy zavést systém finanční kontroly
u jiných orgánů veřejné správy, podává roční zprávy orgán, který je povinen systém
zavést, i za tyto orgány.
(4) Strukturu a rozsah zpráv o výsledcích finančních kontrol, postup a
termíny jejich předkládání stanoví prováděcí právní předpis.
(5) O závažných zjištěních z vykonaných finančních kontrol informují
kontrolní orgány Ministerstvo financí nejpozději do 1 měsíce od ukončení finanční
kontroly. Za závažné zjištění se považuje
a) zjištění, na jehož základě kontrolní orgán oznámil podle zvláštního
právního předpisu26) státnímu zástupci nebo policejním orgánům skutečnosti nasvědčující
tomu, že byl spáchán trestný čin,
b) zjištění neoprávněného použití, zadržení, ztráty nebo poškození
veřejných prostředků v hodnotě přesahující 300 000 Kč.
(6) Splněním povinnosti podle odstavce 6 písm. b) není dotčena povinnost
kontrolního orgánu sdělit příslušnému správci daně zjištění o porušení rozpočtové
či daňové kázně podle zvláštního právního předpisu.23)
§ 23
Spolupráce v oblasti finanční kontroly
(1) Orgány veřejné správy vzájemně spolupracují při zajišťování přiměřeného
a účinného systému finanční kontroly ve veřejné správě.
(2) Orgány veřejné správy spolupracují při zajišťování přiměřeného a účinného
systému finanční kontroly s Nejvyšším kontrolním úřadem, kterému na vyžádání poskytují
informace podle kontrolního řádu pro zpracování plánu kontrolní činnosti Nejvyššího
kontrolního úřadu.
ČÁST TŘETÍ
FINANČNÍ KONTROLA PODLE MEZINÁRODNÍCH SMLUV
§ 24
Pravidla pro výkon finanční kontroly podle mezinárodních smluv
(1) Stanoví-li tak vyhlášená mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika
vázána,9) mohou vykonávat mezinárodní organizace svými kontrolními orgány nebo určenými
zmocněnci finanční kontrolu podle tohoto zákona v rozsahu a za podmínek, které tato
smlouva stanoví.
(2) Stanoví-li tak smlouva uvedená v odstavci 1, jsou mezinárodní organizace
v rozsahu a za podmínek, které tato smlouva stanoví, oprávněny vyžadovat si u orgánů
veřejné správy České republiky spolupráci při finanční kontrole nebo zajištění jejího
výkonu. Dožádaný orgán veřejné správy je povinen tomuto požadavku vyhovět. V rámci
spolupráce se dotčené orgány vzájemně informují o předmětu, účelu a výsledku finanční
kontroly, koordinují její výkon a postupují při finanční kontrole ve vzájemné součinnosti.
(3) Kontrolované osoby a osoby povinné spolupůsobit při výkonu finanční kontroly
jsou povinny v případech uvedených v odstavcích 1 a 2 výkon finanční kontroly umožnit.
(4) Umožňuje-li to smlouva uvedená v odstavci 1, požadují příslušné orgány
veřejné správy České republiky od mezinárodních organizací zprávy o jimi provedených
finančních kontrolách.
(5) Orgány veřejné správy jsou povinny poskytnout Ministerstvu financí informace
o finančních kontrolách a jejich výsledcích, které poskytly mezinárodním organizacím
na základě jejich vyžádání.
ČÁST ČTVRTÁ
VNITŘNÍ KONTROLNÍ SYSTÉM
HLAVA I
ZAVEDENÍ, UDRŽOVÁNÍ A PROVĚŘOVÁNÍ ÚČINNOSTI VNITŘNÍHO KONTROLNÍHO SYSTÉMU
§ 25
Povinnosti vedoucího orgánu veřejné správy a vedoucích zaměstnanců
(1) Vedoucí orgánu veřejné správy je v rámci své odpovědnosti povinen
v tomto orgánu zavést a udržovat vnitřní kontrolní systém, který
a) vytváří podmínky
pro hospodárný, efektivní a účelný výkon veřejné správy,
b) je způsobilý včas zjišťovat,
vyhodnocovat a minimalizovat provozní, finanční, právní a jiná rizika vznikající
v souvislosti s plněním schválených záměrů a cílů orgánu veřejné správy,
c) zahrnuje
postupy pro včasné podávání informací příslušným úrovním řízení o výskytu závažných
nedostatků a o přijímaných a plněných opatřeních k jejich nápravě.
(2) Ke splnění povinností podle odstavce 1 vedoucí orgánu veřejné správy
vymezí v souladu s § 5 postavení a působnost organizačních složek státu, které nejsou
účetními jednotkami podle zvláštního právního předpisu, organizačních složek územních
samosprávných celků, organizačních útvarů, vedoucích a ostatních zaměstnanců tak,
aby zajistil fungování řídící kontroly a interního auditu. K tomu zejména
a) stanoví
rozsah odpovídajících pravomocí a odpovědností vedoucích a ostatních zaměstnanců
při nakládání s veřejnými prostředky, včetně úplného a přesného vymezení povinností
ve vztahu k jimi plněným úkolům,
b) zajistí oddělení pravomocí a odpovědností při
přípravě, schvalování, provádění a kontrole operací, zejména ve vztahu k výběrovým
řízením, uzavírání smluv, vzniku závazků, platbám a vymáhání pohledávek,
c) zajistí,
aby o všech operacích a kontrolách byl proveden záznam a vedena příslušná dokumentace,
d) přijme veškerá nezbytná opatření k ochraně veřejných prostředků,
e) zajistí hospodárné,
efektivní a účelné využívání veřejných prostředků v souladu se zásadami spolehlivého
řízení uvedenými v odstavci 1,
f) sleduje a zajišťuje plnění rozhodujících úkolů
orgánu veřejné správy k dosažení schválených záměrů a cílů.
(3) V případech závažných zjištění postupuje vedoucí orgánu veřejné správy
podle § 22 odst. 6 obdobně.
(4) Všichni vedoucí zaměstnanci orgánu veřejné správy jsou v rámci vymezených
povinností, pravomocí a odpovědností povinni zajistit fungování vnitřního kontrolního
systému. Současně jsou povinni podávat vedoucímu orgánu veřejné správy včasné a spolehlivé
informace o výsledcích dosahovaných při plnění stanovených úkolů, o vzniku významných
rizik, o závažných nedostatcích v činnosti orgánu veřejné správy a o přijímaných
a plněných opatřeních k jejich nápravě.
(5) Na výkon finanční kontroly v rámci vnitřního kontrolního systému orgánu
veřejné správy se nevztahují procesní pravidla podle § 13 až 21.
(6) V rámci vnitřního kontrolního systému Bezpečnostní informační služby
je vykonávána finanční kontrola; tato kontrola se však nevztahuje na hospodaření
s majetkem zvláštního charakteru.2a)
HLAVA II
ŘÍDÍCÍ KONTROLA
§ 26
Předběžná kontrola
(1) Uvnitř orgánu veřejné správy zajišťují předběžnou kontrolu plánovaných
a připravovaných operací
a) vedoucí tohoto orgánu nebo vedoucí zaměstnanci jím pověření
k nakládání s veřejnými prostředky orgánu veřejné správy jako příkazci operací,
b)
vedoucí zaměstnanec organizačního útvaru odpovědný za správu rozpočtu orgánu veřejné
správy nebo jiný zaměstnanec pověřený k tomu vedoucím tohoto orgánu jako správce
rozpočtu,
c) vedoucí zaměstnanec organizačního útvaru odpovědný za vedení účetnictví
orgánu veřejné správy nebo jiný zaměstnanec pověřený k tomu vedoucím tohoto orgánu
jako hlavní účetní.
(2) Sloučení funkcí podle odstavce 1 je nepřípustné, není-li dále stanoveno
jinak.
(3) Sloučení funkcí podle odstavce 1 písm. b) a c) je možné v případech,
kdy je to odůvodněno malou pravděpodobností výskytu nepřiměřených rizik pro hospodaření
s veřejnými prostředky, zejména v návaznosti na povahu činnosti orgánu veřejné správy,
stanovené úkoly, stupeň obtížnosti finančního řízení, strukturu a počet zaměstnanců.
(4) Pro zaměření předběžné kontroly se použije obdobně ustanovení § 11
odst. 1 a pro její výkon se uplatní zejména kontrolní postupy podle § 6 odst. 2 písm.
a).
(5) Zjistí-li osoby uvedené v odstavci 1 písm. b) a c), že operace byla
provedena bez předběžné kontroly, oznámí své zjištění písemně vedoucímu orgánu veřejné
správy. Ten je povinen přijmout opatření k prověření této nekontrolované operace
a opatření k zabezpečení řádného výkonu předběžné kontroly.
(6) U dobrovolného svazku obcí mohou předběžnou řídicí kontrolu vykonávat
i jiné fyzické osoby než zaměstnanci dobrovolného svazku obcí.
(7) U obcí, krajů, hlavního města Prahy, městských části hlavního města
Prahy, městských obvodů a části statutárního města může být příkazcem operace člen
zastupitelstva.
(8) U orgánu veřejné správy, který nemá víc než 5 zaměstnanců, může být
hlavním účetním nebo správcem rozpočtu jiná fyzická osoba než zaměstnanec orgánu
veřejné správy.
§ 27
Průběžná a následná kontrola
(1) Uvnitř orgánu veřejné správy zajišťují průběžnou a následnou kontrolu
jeho vedoucí prostřednictvím vedoucích zaměstnanců organizačních útvarů nebo k tomu
pověřených zaměstnanců, kteří zajišťují přímé uskutečňování operací při hospodaření
s veřejnými prostředky.
(2) Pro zaměření průběžné a následné kontroly se použije obdobně ustanovení
§ 11 odst. 3 a 4 a pro její výkon se uplatní zejména kontrolní postupy podle § 6
odst. 2 písm. b) až d).
(3) Zjistí-li osoby uvedené v odstavci 1 při výkonu průběžné a následné
kontroly, že s veřejnými prostředky je nakládáno nehospodárně, neefektivně a neúčelně
nebo v rozporu s právními předpisy, oznámí své zjištění písemně vedoucímu orgánu
veřejné správy, který je povinen přijmout opatření k nápravě zjištěných nedostatků
a opatření k zabezpečení řádného výkonu této kontroly.
HLAVA III
INTERNÍ AUDIT
§ 28
Funkční nezávislost interního auditu
(1) Uvnitř orgánu veřejné správy zajišťuje interní audit funkčně nezávislý
útvar, případně k tomu zvlášť pověřený zaměstnanec, organizačně oddělený od řídících
výkonných struktur (dále jen "útvar interního auditu").
(2) Interní audit je nezávislé a objektivní přezkoumávání a vyhodnocování
operací a vnitřního kontrolního systému orgánu veřejné správy, které zjišťuje, zda
a) právní předpisy, přijatá opatření a stanovené postupy jsou v činnosti orgánu veřejné
správy dodržovány,
b) rizika vztahující se k činnosti orgánu veřejné správy jsou
včas rozpoznávána a zda jsou přijímána odpovídající opatření k jejich vyloučení nebo
zmírnění,
c) řídící kontroly poskytují vedoucímu orgánu veřejné správy spolehlivé
a včasné provozní, finanční a jiné informace,
d) provozní a finanční kritéria podle
§ 4 jsou plněna,
e) zavedený vnitřní kontrolní systém je dostatečně účinný, reaguje
včas na změny ekonomických, právních, provozních a jiných podmínek,
f) dosažené výsledky
při plnění rozhodujících úkolů orgánu veřejné správy poskytují dostatečné ujištění,
že schválené záměry a cíle tohoto orgánu budou splněny.
(3) Na základě svých zjištění předkládá útvar interního auditu vedoucímu
orgánu veřejné správy doporučení ke zdokonalování kvality vnitřního kontrolního systému,
k předcházení nebo ke zmírnění rizik a k přijetí opatření k nápravě zjištěných nedostatků.
Současně tento útvar zajišťuje v orgánu veřejné správy konzultační činnost.
(4) Interní audit zahrnuje zejména
a) finanční audity, které ověřují,
zda údaje vykázané ve finančních, účetních a jiných výkazech věrně zobrazují majetek,
zdroje jeho financování a hospodaření s ním,
b) audity systémů, které prověřují a
hodnotí systémy zajištění příjmů orgánu veřejné správy, včetně vymáhání pohledávek,
financování jeho činnosti a zajištění správy veřejných prostředků,
c) audity výkonu,
které zkoumají výběrovým způsobem hospodárnost, efektivnost a účelnost operací i
přiměřenost a účinnost vnitřního kontrolního systému.
§ 29
Postavení útvaru interního auditu
(1) Útvar interního auditu je přímo podřízen vedoucímu orgánu veřejné správy,
který zajišťuje jeho funkční nezávislost a organizační oddělení od řídících výkonných
struktur.
(2) Vedoucího útvaru interního auditu jmenuje a odvolává
a) ministr financí po projednání ve vládě, pokud jde o útvar interního
auditu Ministerstva financí,
b) vedoucí ústředního orgánu státní správy nebo jiné organizační složky
státu, která je správcem kapitoly státního rozpočtu,13) po projednání s ministrem
financí, pokud jde o útvar interního auditu tohoto orgánu,
c) prezident Nejvyššího kontrolního úřadu po projednání s předsedou rozpočtového
výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu, pokud jde o útvar interního auditu Nejvyššího
kontrolního úřadu,
d) statutární orgán státní organizace Správa železniční dopravní cesty
nebo právnické osoby, zřízené k plnění úkolů veřejné správy zvláštním právním předpisem
nebo na základě zvláštního právního předpisu, po projednání s vedoucím orgánu veřejné
správy, kterému je zvláštním právním předpisem svěřena kontrola činnosti této osoby,
pokud jde o její útvar interního auditu,
e) vedoucí organizační složky státu, která je účetní jednotkou, státní
příspěvkové organizace a státního fondu po projednání s vedoucím orgánu uvedeného
pod písmenem b), pokud jde o útvar interního auditu organizační složky státu, státní
příspěvkové organizace nebo státního fondu v působnosti tohoto úřadu,
f) rada kraje na návrh ředitele krajského úřadu, pokud jde o útvar interního
auditu kraje,
g) rada obce na návrh starosty obce, pokud jde o útvar interního auditu
obce,
h) rada hlavního města Prahy na návrh ředitele Magistrátu hlavního města
Prahy, pokud jde o útvar interního auditu hlavního města Prahy,
i) rada městské části hlavního města Prahy na návrh starosty městské
části, pokud jde o útvar interního auditu městské části hlavního města Prahy,
j) statutární orgán příspěvkové organizace územního samosprávného celku
po projednání s ředitelem krajského úřadu, pokud jde o útvar interního auditu příspěvkové
organizace kraje, se starostou obce, pokud jde o útvar interního auditu příspěvkové
organizace obce, s ředitelem Magistrátu hlavního města Prahy, pokud jde o útvar interního
auditu příspěvkové organizace hlavního města Prahy.
(3) V případě pověřování zaměstnance uvedeného v § 28 odst. 1 zajišťováním
interního auditu a jeho odvolávání postupuje vedoucí orgánu veřejné správy podle
odstavce 2 obdobně.
(4) Útvar interního auditu nelze pověřovat úkoly, které jsou v rozporu
s nezávislým plněním jemu stanovených úkolů. V rozporu s nezávislým plněním úkolů
útvaru interního auditu není, jestliže je tento útvar pověřen zajišťováním výkonu
následné veřejnosprávní kontroly podle § 11 odst. 4 až 6.
(5) V případech s malou pravděpodobností výskytu nepřiměřených rizik při
hospodaření s veřejnými prostředky, a to zejména v návaznosti na povahu zajišťovaných
úkolů, strukturu a stupeň obtížnosti vnitřního řízení, mohou orgány veřejné správy
podle § 8 odst. 1 u organizačních složek státu a příspěvkových organizací ve své
působnosti, územní samosprávné celky podle § 9 odst. 3 u svých organizačních složek
a příspěvkových organizací ve své působnosti a dobrovolné svazky obcí podle § 9a
odst. 3 u jimi zřízených příspěvkových organizací nahradit funkci útvaru interního
auditu výkonem veřejnosprávní kontroly podle části druhé tohoto zákona.
(6) Obce a městské části hlavního města Prahy, které mají méně jak 15
000 obyvatel, a dobrovolné svazky obcí mohou nahradit funkci útvaru interního auditu
přijetím jiných dostatečných opatření. V takovém případě zajišťují průběžné sledování
a hodnocení účinnosti těchto opatření a přitom zvažují zavedení útvaru interního
auditu. Pokud v návaznosti na toto hodnocení zjistí, že přijatá opatření nejsou dostatečně
účinná, jsou obce, městské části hlavního města Prahy a dobrovolné svazky obcí povinny
bez zbytečného odkladu útvar interního auditu zřídit.
§ 30
Plánování interního auditu
(1) Interní audit se vykonává v orgánu veřejné správy v souladu se střednědobým
plánem a ročními plány jednotlivých auditů.
(2) Střednědobý plán stanoví priority a odráží potřeby orgánu veřejné správy
z hlediska dosavadních výsledků jeho činnosti a předpokládaných záměrů a cílů na
víceleté období.
(3) Roční plán upřesňuje na základě střednědobého plánu rozsah, věcné zaměření
a typ auditů, jejich cíle, časové rozvržení a personální zajištění. Dále obsahuje
zejména odbornou přípravu interních auditorů, úkoly v metodické a konzultační činnosti.
(4) Plány interního auditu zpracovává útvar interního auditu na základě
objektivního hodnocení rizik, která vyplývají ze stanovených úkolů orgánu veřejné
správy, s přihlédnutím k výsledkům veřejnosprávní a jiné kontroly uskutečněné u tohoto
orgánu a ke zjištěním vnitřního kontrolního systému.
(5) Vedoucí útvaru interního auditu projednává přípravu plánů s vedoucím
orgánu veřejné správy, který tyto plány schvaluje. Přitom bere v úvahu jeho doporučení.
(6) Ve zvláště odůvodněných případech může útvar interního auditu na vyžádání
vedoucího orgánu veřejné správy operativně zařadit výkon konkrétního auditu mimo
schválený roční plán.
(7) Vedoucí orgánu veřejné správy nejméně jednou ročně zajistí prověření
účinnosti vnitřního kontrolního systému, který zahrnuje všechny kontrolní činnosti
v rámci vnitřního provozního a finančního řízení tohoto orgánu. Tam, kde dosud nebyla
zavedena funkce interního auditu, se prověří u tohoto orgánu i potřeba jeho zavedení.
§ 31
Podávání zpráv
(1) Útvar interního auditu předává zprávy o svých zjištěních z provedených
auditů bez zbytečného odkladu vedoucímu orgánu veřejné správy s doporučením k přijetí
opatření podle § 28 odst. 3.
(2) Zjistí-li útvar interního auditu, že na základě oznámení řídící kontroly
nebo na základě jeho vlastního návrhu nebyla přijata příslušná opatření, je povinen
na toto zjištění písemně upozornit vedoucího orgánu veřejné správy.
(3) Výsledky interního auditu jsou souhrnně uváděny v roční zprávě
předkládané vedoucímu orgánu veřejné správy, která zejména
a) hodnotí obecnou kvalitu vnitřního kontrolního systému,
b) analyzuje výskyt závažných nedostatků, které nepříznivě ovlivnily
činnost orgánu veřejné správy, včetně nedostatků ve fungování vnitřního kontrolního
systému, a které byly důvodem snížení finanční výkonnosti v činnosti orgánu veřejné
správy,
c) uvádí zjištění o skutečnostech, které by mohly způsobit neúplnost
nebo neprůkaznost účetnictví,
d) předkládá doporučení ke zkvalitnění řízení provozní a finanční činnosti
orgánu veřejné správy a jeho vnitřního kontrolního systému.
(4) Na základě doporučení útvaru interního auditu, uvedených ve zprávě
podle odstavce 3, přijímá vedoucí orgánu veřejné správy odpovídající opatření.
(5) Zpráva podle odstavce 3 a přijatá opatření podle odstavce 4 jsou podkladem
pro vypracování roční zprávy orgánu veřejné správy podle § 22, která zahrnuje údaje
a informace o výsledcích finanční kontroly v tomto orgánu.
ČÁST PÁTÁ
USTANOVENÍ PŘECHODNÁ A ZMOCŇOVACÍ
§ 32
Přechodná ustanovení
(1) Finanční kontroly a kontroly, které mají povahu finančních kontrol ve
smyslu tohoto zákona a byly zahájeny přede dnem jeho účinnosti, se dokončí podle
dosavadních právních předpisů.
(2) Za kontroly podle odstavce 1 se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona považují
i finanční revize a kontroly účelových dotací, návratných finančních výpomocí, půjček
a příspěvků poskytovaných ze státního rozpočtu České republiky a ze státních fondů
České republiky podle zvláštního právního předpisu27) a řídí se nadále tímto zákonem.
(3) Vedoucí orgánu veřejné správy zajistí zavedení systému finanční kontroly
podle tohoto zákona do 6 měsíců od nabytí jeho účinnosti.
(4) Ode dne nabytí úplné účinnosti služebního zákona se jmenování a odvolání
podle § 29 odst. 2 písm. a) a b) a § 29 odst. 3 řídí služebním zákonem.28)
§ 32a
Ustanovení § 26 o předběžné kontrole se nepoužije při plnění úkolů integrovaného
záchranného systému a při plnění dalších úkolů Policie České republiky, Hasičského
záchranného sboru České republiky, Armády České republiky, Celní správy České republiky,
Vězeňské služby České republiky, Generální inspekce bezpečnostních sborů a zpravodajských
služeb, pokud jejich provedení nesnese odkladu.28a)
ČÁST ŠESTÁ
Změna zákona o rozpočtových pravidlech
§ 34
Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících
zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění zákona č. 493/2000 Sb., zákona č. 141/2001
Sb. a zákona č. 187/2001 Sb., se mění takto:
1. § 39 včetně poznámky pod čarou č. 22) zní:
"§ 39
(1) Správce kapitoly je odpovědný za hospodaření s prostředky státního
rozpočtu a jinými peněžními prostředky státu ve své kapitole.
(2) Ministerstvo financí, územní finanční orgány, správci kapitol a okresní
úřady zajišťují kontrolu hospodaření s prostředky státního rozpočtu, jinými peněžními
prostředky státu a prostředky Národního fondu (dále jen "finanční kontrola") podle
zvláštního právního předpisu.
22) Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o
změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole).".
2. § 40, 41 a 42 se zrušují.
3. § 43 zní:
4. V § 44 odst. 6 se slova "po vyčerpání řádných opravných prostředků podle
zvláštního právního předpisu 22) zrušují."
ČÁST SEDMÁ
Změna zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů
§ 35
V zákoně č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, se
v § 15 dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který včetně
poznámky pod čarou č. 10a) zní:
"(2) Územní samosprávné celky zajišťují výkon finanční kontroly podle zvláštního
právního předpisu.10a)
10a) Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o
změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole).".
ČÁST OSMÁ
Změna zákona o hlavním městě Praze
§ 36
Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění zákona č. 145/2001
Sb. a zákona č. 273/2001 Sb., se mění takto:
1. V § 2 se doplňuje odstavec 4, který včetně poznámky pod čarou č. 1a)
zní:
"(4) Hlavní město Praha zajišťuje výkon finanční kontroly podle zvláštního
právního předpisu.1a)
1a) Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o
změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole).".
2. V § 3 se doplňuje odstavec 4, který zní:
"(4) Městské části zajišťují výkon finanční kontroly podle zvláštního právního
předpisu.1a)".
ČÁST DEVÁTÁ
Změna zákona o obcích (obecní zřízení)
ČÁST DESÁTÁ
Změna zákona o krajích (krajské zřízení)
§ 38
V zákoně č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění zákona č.
273/2001 Sb., se v § 2 doplňuje odstavec 3, který včetně poznámky pod čarou č. 1a)
zní:
"(3) Kraje zajišťují výkon finanční kontroly podle rozpočtových pravidel
územních rozpočtů a podle zvláštního právního předpisu.1a)
1a) Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o
změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole).".
ČÁST JEDENÁCTÁ
Změna zákona o okresních úřadech
§ 39
V zákoně č. 147/2000 Sb., o okresních úřadech, v § 9 se dosavadní text označuje
jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který včetně poznámky pod čarou č. 7a)
zní:
"(2) Okresní úřad zajišťuje výkon finanční kontroly u svých organizačních
složek a příspěvkových organizací a u obcí a jimi zřízených organizací podle zvláštního
právního předpisu.7a)
7a) Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o
změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole).".
ČÁST TŘINÁCTÁ
Změna zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích
§ 41
Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních
vztazích, ve znění zákona č. 492/2000 Sb. a zákona č. 229/2001 Sb., se mění takto:
1. V § 48 odst. 1 se slovo "Vnitřní" a slova "(dále jen "kontrola")" zrušují.
2. V § 49 odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 65a) zní:
"(1) Kontrolní metody, kontrolní postupy a vzájemné vztahy kontrolních
orgánů a kontrolovaných organizačních složek při provádění kontroly se řídí zvláštními
právními předpisy,65a) které upravují finanční kontrolu a její výkon, a pravidly
obsaženými ve vnitřních předpisech vydaných kontrolními orgány.
65a) Například zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné
správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole).".
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r.
-------------------------------
Pozn. ASPI: Změny obsažené v čl. XI zákona 407/2012 Sb. nebylo možné zapracovat
z důvodu nekonzistence s textem zákona 320/2001 Sb.
Vybraná ustanovení novel
Čl. LIII zákona č. 64/2014 Sb.
Přechodné ustanovení
Pokud byla zahájena veřejnosprávní kontrola na místě podle zákona č. 320/2001
Sb. přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a do tohoto dne nebyla skončena, postupuje
se podle dosavadních právních předpisů.
1) Čl. 3 odst. 1 směrnice Rady 2011/85/EU ze dne 8. listopadu 2011 o požadavcích
na rozpočtové rámce členských států.
2) Zákon č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů.
2a) § 36 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 353/2001 Sb.
3) Zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění zákona č. 273/2001 Sb.
Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění zákona č. 273/2001 Sb.
Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon
č. 147/2000 Sb., o okresních úřadech.
4) Například zákon č. 219/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a zákon č.
250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů.
5) § 1 odst. 2 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 492/2000
Sb.
6) Například zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České
republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách
a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
7) § 51 a násl. zákona č. 219/2000 Sb., ve znění zákona č. 492/2000 Sb.
7a) Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 ze dne 11. července 2006 o obecných ustanoveních
o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti
a o zrušení nařízení (ES) č. 1260/1999 a nařízení Rady (ES) č. 1198/2006 ze dne 27.
července 2006 o Evropském rybářském fondu.
8) Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících
zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů.
9) Například sdělení č. 7/1995 Sb., o sjednání Evropské dohody zakládající přidružení
mezi Českou republikou na jedné straně a Evropskými společenstvími a jejich členskými
státy na straně druhé, ve znění sdělení č. 67/1997 Sb., sdělení č. 251/1997 Sb.,
ve znění sdělení č. 265/1998 Sb., ve znění sdělení č. 75/1999 Sb. a sdělení č. 16/2000
Sb. m. s.
10) Například zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.
12) Například § 33 zákona č. 166/1993 Sb., ve znění zákona č. 220/2000 Sb.
13) § 3 písm. g) zákona č. 218/2000 Sb.
13) § 3 písm. g) zákona č. 218/2000 Sb.
13a) Nařízení Rady (ES) č. 1290/2005 ze dne 31. června 2005 o financování společné
zemědělské politiky.
20) Například zákon č. 129/2000 Sb., ve znění zákona č. 273/2001 Sb.
21) Například zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně
některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
21a) Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně
některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů.
21b) § 1 zákona č. 133/2000 Sb., ve znění zákona č. 53/2004 Sb.
21c) Zákon č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České
republiky, ve znění pozdějších předpisů.
22) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších
předpisů
23) Například zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších
předpisů.
25) Například zákon č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a trestní
řád.
26) § 24 zákona č. 552/1991 Sb.
§ 8 trestního řádu.
27) Zákon č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších
předpisů.
28) § 53 odst. 5 zákona č. 218/2002 Sb., o službě státních zaměstnanců ve správních
úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech
(služební zákon).
28a) Například zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně
některých zákonů, ve znění zákona č. 320/2000 Sb., zákon č. 283/1991 Sb., o Policii
České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 238/2000 Sb., o Hasičském
záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 309/2002
Sb., zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, ve znění pozdějších
předpisů, zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů, zákon
č. 555/1992 Sb., o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky, ve znění pozdějších
předpisů.