GF01/2023
ke zdaňování benefitů a jiných plnění poskytovaných zaměstnavateli zaměstnancům
od 1. ledna 2024
Úvod
S účinností od 1. 1. 2024 dochází v zákoně č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů,
ve znění pozdějších předpisů, (dále též "
ZDP
") k řadě změn v oblasti zaměstnaneckých
benefitů, a to jak na příjmové straně u zaměstnanců, tak na výdajové straně u zaměstnavatelů.
Záměr zákonodárce je podrobně popsán v důvodové zprávě k předložené novele ZDP1)
a rovněž v odůvodnění přijatých poslaneckých pozměňovacích návrhů.2) Jelikož jsou
tyto změny poměrně významné a původní vládní návrh byl v průběhu legislativního procesu
několikrát modifikován, Generální finanční ředitelství vydává za účelem posílení
právní jistoty tuto metodickou informaci. Metodická informace obsahuje nejen výklad
příslušných ustanovení ZDP ve znění účinném od 1. 1. 2024 zastávaný finanční správou,
ale také podrobnější vysvětlení obecného přístupu k interpretaci práva v oblasti
plnění zaměstnavatelů vůči zaměstnancům nad rámec mzdy či platu, resp. odměny za
práci. První část metodické informace je věnována příjmové straně, tedy dani z příjmů
fyzických osob ze závislé činnosti, v druhé části je pak rozebrán daňový režim souvisejících
nákladů na straně zaměstnavatele. Do budoucna se předpokládá, že metodická informace
bude doplňována, resp. doprovázena sadou postupně publikovaných otázek a odpovědí
v reakci na dílčí problémy, které mohou vyvstat v souvislosti s uplatňováním nové
právní úpravy v praxi.Část 1: Benefity a jiná podobná plnění poskytovaná zaměstnavateli zaměstnancům
z pohledu zaměstnance
Samotné slovo benefit představuje výhodu, přínos nebo určitý prospěch. Za zaměstnanecký
benefit je pak považováno plnění zaměstnavatele vůči zaměstnanci nad rámec odměny
za práci, které je pro zaměstnance výhodné, resp.
přináší nějaký využitelný přínos
či prospěch do jeho osobní sféry
. V tomto kontextu je třeba od zaměstnaneckého benefitu
odlišovat plnění zaměstnavatele, která jsou sice "konzumována" zaměstnancem v souvislosti
s výkonem závislé činnosti, ale převažuje u nich zájem zaměstnavatele v důsledku
přímé vazby na uskutečnění potřebného či efektivního výkonu práce, a tedy zajištění
pracovních podmínek.Co se týče psaného textu příslušných právních norem, ZDP vymezuje druhy příjmů,
které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, v § 3. Toto vymezení je normováno
jak v pozitivní, tak negativní rovině. Jedním z druhů příjmů jsou příjmy ze závislé
činnosti, které upravuje § 6 ZDP. Příjmy, které předmětem daně nejsou, ZDP výslovně
vymezuje nejen ve zmíněném § 3, konkrétně v odst. 4, ale také v § 6 odst. 7 ZDP pro
oblast příjmů ze závislé činnosti. ZDP dále vymezuje příjmy, které sice jsou podle
§ 3 ZDP předmětem daně, ovšem jsou od daně osvobozeny, a to v § 4, § 4a, § 6 odst.
9 a dále § 10 odst. 3 ZDP. Co se rozumí pojmem příjem ZDP nedefinuje.
Ke kategorii příjmu je třeba ještě doplnit, že příjmem se ve smyslu § 3 odst.
2 ZDP rozumí nejen částka přijatá v penězích, ale i plnění nepeněžní nebo dosažené
směnou. S nepeněžním příjmem úzce souvisí otázka jeho ocenění a vrátíme-li se do
roviny zaměstnanecké, i nepeněžní příjem tedy představuje pro zaměstnance nabytí
určité výhody či zvýhodnění, které je třeba ocenit. Problematika ocenění je vedle
obecného ustanovení § 3 odst. 3 ZDP řešena také v § 6 odst. 3 ZDP.
Při výkladu právních norem je třeba vycházet nejen z jazykového znění jednotlivých
ustanovení ZDP, každé plnění je nutné posoudit také způsobem vyplývajícím z ustálené
judikatury Nejvyššího správního soudu, popsaným např. v rozsudku ze dne 12. 1. 2006
č.j. 2 Afs 42/2005-136. Za příjem podléhající dani z příjmů lze podle Nejvyššího
správního soudu pokládat navýšení majetku daňového poplatníka. K tomu však Nejvyšší
správní soud dodává, že se musí jednat o příjem skutečný, a nikoliv toliko zdánlivý.
To znamená, že se toto navýšení majetku musí v právní sféře daňového poplatníka reálně
projevit, a to tak, že může být poplatníkem skutečně využitelné.
Na každé plnění
či benefit, a to nejen zaměstnanecký, je tedy třeba nahlížet také optikou judikaturní
koncepce příjmu a jeho zdanitelnosti
.S ohledem na konstrukci ZDP, která byla přijata před tím, než Nejvyšší správní
soud představil a ve své rozhodovací praxi popsal principy judikaturní koncepce příjmu,
a dosud nebyla této judikaturní koncepci přizpůsobena, upravil zákonodárce s účinností
od 1. 1. 2024 textaci ustanovení § 6 odst. 7 písm. e) ZDP. Nové znění tohoto ustanovení
má lépe vystihovat rozsah plnění, která nejsou považována za příjem ze závislé činnosti
a nejsou tedy předmětem daně. Toto ustanovení je třeba chápat nikoliv jen úzce jako
povinnosti zaměstnavatele přímo vyplývající ze zákoníku práce nebo jiných obecně
závazných předpisů, ale šířeji jako plnění, kterými zaměstnavatel vytváří pracovní
prostředí vyhovující pro určité typy práce definované firemní kulturou, resp. zvoleným
konceptem pracoviště v rámci moderních trendů. Úprava podtrhuje přístup, že
obecně
je vždy třeba důsledně odlišovat plnění přispívající k vytváření pracovních podmínek
pro výkon práce zaměstnanců od plnění, u nichž převažuje povaha benefitu souvisejícího
s osobní sférou zaměstnance
naplňující zmíněnou judikaturní koncepci příjmů. Ustanovení
§ 6 odst. 7 písm. e) ZDP tedy nelze vykládat čistě podle jeho jazykového znění, nýbrž
optikou výše uvedené judikatury Nejvyššího správního soudu. I---------------------------------------------------------------------------- II IZnění § 6 odst. 7 písm. e) ZDP účinné do 31. 12. 2023povinná plnění zaměstnavatele na vytváření a dodržování pracovních podmínekIpro výkon práce stanovená právní předpisem; je-li plnění poskytováno vIpodobě paušální částky na náhradu nákladů spojených s výkonem práce zIjiného místa dohodnutého se zaměstnavatelem, než je pracovištěIzaměstnavatele, nepovažuje se za příjem a není předmětem daně do výšeIpaušální částky, kterou lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem.I---------------------------------------------------------------------------- I---------------------------------------------------------------------------- II IZnění § 6 odst. 7 písm. e) ZDP účinné od 1. 1. 2024plnění zaměstnavatele na vytváření a dodržování pracovníchIpodmínek pro výkon práce; je-li plnění poskytováno v podobě paušálníIčástky na náhradu nákladů spojených s výkonem práce z jiného místaIdohodnutého se zaměstnavatelem, než je pracoviště zaměstnavatele,Inepovažuje se za příjem a není předmětem daně do výše paušální částky,Ikterou lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem.I----------------------------------------------------------------------------
Kapitola 1: Plnění poskytovaná zaměstnancům v podobě jídla či nápojů
Pokud zaměstnavatel poskytuje zaměstnanci plnění v podobě jídla či nápojů, je
třeba vždy vyhodnotit účel tohoto poskytnutí. V praxi se mohou vyskytovat případy,
kdy poskytnutí jídla či nápoje je
de facto
prostředkem pro možnost realizace pracovního
úkolu, resp. výkon práce příslušného zaměstnance a dosažení stanovených cílů zaměstnavatele.
Typickým příkladem je jídlo zkonzumované zaměstnancem v rámci pracovní snídaně, oběda,
večeře či jiného druhu pohoštění (dále společně jen "pracovní oběd
") s obchodním
partnerem zaměstnavatele, zákazníkem apod. Cílem poskytnutí takového plnění je umožnit
provedení pracovního úkolu, nikoliv poskytnout benefit zaměstnanci, který ani neurčuje,
do jakého podniku bude obchodní partner pozván (tj. zohledňují se preference obchodního
partnera, případně zvyklosti v daném oboru podnikání, nikoliv preference zaměstnance).
Takto strávený čas zaměstnance je tedy považován za plnění pracovních povinností
zaměstnance a poskytnuté jídlo je považováno za plnění zaměstnavatele na vytváření
pracovních podmínek pro výkon práce. Za tím účelem bylo s ohledem na konstrukci ZDP
upraveno znění § 6 odst. 7 písm. e) ZDP, které je citováno výše. Dalším příkladem
může být poskytnutí drobného občerstvení v rámci pracovních porad nebo v přiměřeném
rozsahu potravin či nápojů, které jsou volně k dispozici zaměstnancům na pracovišti
v průběhu pracovní směny, resp. v rámci výkonu závislé činnosti zaměstnance pro zaměstnavatele.
Také u těchto druhů plnění byla podle odůvodnění přijaté novely ZDP zákonodárcem
upřednostněna výše uvedená koncepce, mimo jiné i s ohledem na míru administrativy,
kterou by bylo zatíženo sledování spotřeby jednotlivých zaměstnanců při porovnání
s přínosem občerstvení v praxi poskytovaného v rozsahu přiměřeném k tomu, aby sloužil
k vytváření pracovního prostředí a podmínek pro výkon práce zaměstnanců ve smyslu
§ 6 odst. 7 písm. e) ZDP, tedy zájmům zaměstnavatele. Naproti tomu stravování zaměstnance
v podobě plnohodnotného jídla povahy snídaně, oběda či večeře, ať už je poskytované
zaměstnavatelem zaměstnanci jako nepeněžní plnění ke spotřebě na pracovišti nebo
v rámci stravování zajišťovaného prostřednictvím jiného subjektu, je naplňováním
základní biologické potřeby zaměstnance, které se významně projevuje v jeho osobní
sféře, a je tedy bezesporu příjmem jak podle ZDP, tak ve smyslu judikaturní koncepce
příjmu.1.1. Pracovní snídaně, obědy, večeře apod.
V této skupině plnění je zařazeno poskytnutí jídel a nápojů v rámci setkání s
obchodními partnery zaměstnavatele, klienty apod. za účelem možné spolupráce, rozšíření
spolupráce, navázání kontaktů, vyhodnocení spolupráce atd. Do této skupiny patří
jakákoliv jídla zkonzumovaná v rámci takových obchodních jednání, včetně jídel, která
představují plnohodnotnou alternativu hlavního jídla - tj. snídaně, oběda či večeře.
Pracovní oběd je z pohledu zaměstnance chápán jako výkon práce pro zaměstnavatele.
Jedná se o společenskou, ale především pracovní záležitost, při které dochází k upevnění
vzájemné důvěry mezi obchodními partnery a řešení stávající či budoucí pracovní spolupráce.
Při poskytnutí plnění zaměstnanci ve formě pracovního oběda z povahy věci převažuje
zájem zaměstnavatele, na straně zaměstnance je takové plnění spotřebováno za účelem
plnění pracovních úkolů, a principiálně by tedy nemělo být příjmem podléhajícím zdanění
ve smyslu judikaturní koncepce příjmů. S ohledem na konstrukci ZDP bylo za tímto
účelem upraveno znění § 6 odst. 7 písm. e) ZDP, aby skutečnost, že pracovní oběd
jako plnění zaměstnavatele na vytváření podmínek pro výkon práce není příjmem ze
závislé činnosti, a není tedy předmětem daně, vyplývala i z jazykového znění ZDP.
Odůvodnění přijaté novely ZDP uvádí, že obdrží-li vymezená plnění i jiné osoby (typicky
obchodní partner), lze v tomto případě připustit použití obecného konceptu deklarovaného
u zaměstnanců.Pokud se bude jednat o pracovní oběd uskutečněný v rámci pracovní cesty zaměstnance,
pro účely cestovních náhrad je nutné vzít v úvahu znění § 163 odst. 2 zákona č. 262/2006
Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů (dále též "
ZP
"). Zaměstnanci při
pracovní cestě vznikne nárok na stravné, které však v důsledku bezplatně poskytnutého
jídla přísluší zaměstnanci pouze ve výši sníženého stravného dle ZP
. Plnění, které
vzniká zaměstnanci ve formě pracovního oběda, není předmětem daně ve smyslu výše
uvedeného a zkrácené stravné do limitu dle ZP není předmětem daně podle § 6 odst.
7 písm. a) ZDP.Pro úplnost je třeba dodat, že částku stravného je zapotřebí snížit v případě,
že zaměstnanci byla na pracovní cestě poskytnuta snídaně, oběd nebo večeře, na kterou
zaměstnanec nijak finančně nepřispíval (není přitom rozhodující, zda jídlo hradil
zaměstnavatel, ale skutečnost, že účelu stravného bylo v principu docíleno naturální
formou). ZP v § 163 odst. 2 nevymezuje, jaké požadavky musí jídlo splňovat, aby mohlo
být kvalifikováno jako snídaně, oběd či večeře. Například praktický komentář k ZP
dostupný v právním systému ASPI uvádí, že "
klíčové pro posouzení takového jídla je
obecně kritérium obvyklosti, resp. přiměřenosti
". Jiné občerstvení, které nemá formu
snídaně, oběda či večeře, nemá na výši stravného vliv.a) Podmínky, za kterých je plnění vyňato z předmětu daně
- Poskytnuté jídlo slouží k výkonu práce.
- Nesmí se jednat o zajištění stravování, které je zaměstnavatel dle
§ 236 odst. 1 ZP povinen zaměstnancům umožnit, resp. které se zavázal poskytovat
ve smyslu § 236 odst. 2 ZP.
- Bude naplněna přiměřenost poskytnutého jídla jako pracovního oběda
s ohledem na standardy nastavené u zaměstnavatele apod. (viz níže).
b) Přiměřenost hodnoty pracovního oběda
- Přiměřenost pracovního oběda bude posuzována v návaznosti na všechny
okolnosti vyplývající z povahy pracovního oběda a v návaznosti na kritérium obvyklosti,
tzn. o jakého obchodního partnera se jedná, jak často jsou realizovány pracovní obědy,
jaká je kultura fungování podniku apod. Hodnota či podoba pracovního oběda musí odpovídat
lokalitě, ve které se pracovní oběd uskutečňuje, neměla by vybočovat z obvyklé formy
pohoštění poskytované příslušným zaměstnavatelem v rámci kontaktu s jeho obchodními
partnery či obvyklé frekvence takových plnění, zohledňovat druh či způsob podnikání
zaměstnavatele, příležitost, při které je pracovní oběd uskutečňován, a další charakteristiky,
z nichž lze dovodit přiměřenost poskytovaného plnění. Otázka přiměřenosti se přitom
posuzuje z pohledu zaměstnavatele a obchodního partnera, nikoli zaměstnance.
- Správce daně bude přiměřenost poskytovaných plnění posuzovat při
provádění daňových kontrol v rámci zjišťování, zda nedochází ke zneužívání či zakrývání
výdajů za účelem soukromé spotřeby.
1.2. Jídlo k dispozici na pracovišti
Lze mít za to, že zaměstnavatel poskytnutím drobného občerstvení, potravin či
pochutin, které jsou zaměstnancům v přiměřeném rozsahu k dispozici na pracovišti,
vytváří pro zaměstnance vhodné pracovní podmínky, podporuje efektivitu pracovního
výkonu v rámci budované firemní kultury a pracovního prostředí vyhovujícího pro daný
typ práce. Do této skupiny by měly být zařazeny takové
potraviny, které svojí povahou
nedosahují intenzity hlavního jídla
, resp. stravování ve smyslu § 163 odst. 2 ZP
nebo § 6 odst. 9 písm. b) ZDP - tedy snídaně, oběda nebo večeře. Rovněž se může jednat
o zajištěné občerstvení, které nemá povahu hlavního jídla a je poskytováno v rámci
pracovních porad, seminářů, workshopů a podobných pracovních událostí
.Tato kategorie plnění se od výše popsaných pracovních obědů odlišuje tím, že
konzumace ze strany zaměstnanců neslouží přímo k výkonu práce, ale je z pohledu zaměstnavatele
poskytována zaměstnancům z důvodu, aby měla (nepřímý) pozitivní vliv na výkon jejich
pracovních aktivit. Podle povahy těchto plnění by bylo sice teoreticky možné zařadit
je do kategorie zdanitelných příjmů na straně zaměstnanců, nicméně je třeba zvažovat
rovněž míru administrativy, kterou by bylo zatíženo sledování spotřeby jednotlivých
zaměstnanců při porovnání s přínosem občerstvení v praxi poskytovaného v rozsahu
přiměřeném k tomu, aby sloužil k vytváření pracovního prostředí a podmínek pro výkon
práce zaměstnanců ve smyslu § 6 odst. 7 písm. e) ZDP, tedy zájmům zaměstnavatele.
S ohledem na skutečnost, že poskytovaná plnění mohou být velmi různorodá, stejně
jako zájem zaměstnanců na jejich čerpání, případná paušalizace hodnoty poskytovaných
plnění, tedy rozdělení celkové hodnoty proporcionálně na každého jednotlivého zaměstnance
by nevedla k racionálnímu ani spravedlivému zdanění. Také u těchto druhů plnění proto
byla podle odůvodnění přijaté novely ZDP zákonodárcem upřednostněna výše uvedená
koncepce, tedy že toto
plnění nebude považováno za příjem ze závislé činnosti a nebude
předmětem daně ve smyslu § 6 odst. 7 písm. e) ZDP
.a) Podmínky, za kterých plnění není předmětem daně
- Rozsah a druh potravin, které jsou zaměstnancům volně k dispozici
na pracovišti, musí být v rozumné míře odpovídající výše popsanému cíli, firemní
kultuře a zvolenému konceptu pracoviště - tedy vést ke spokojenosti na pracovišti,
k podpoře a udržení dobrého pracovního výkonu, k vyšší produktivitě, k příjemné atmosféře
na pracovišti, k rozvíjení mezilidských vztahů na pracovišti a pracovních dovedností,
k budování vztahu k zaměstnavateli atd.
- Musí se jednat o takové potraviny (pochutiny), které svým charakterem
nedosahují intenzity stravování a nesuplují tedy hlavní denní jídla - snídaně, obědy
či večeře ve smyslu § 163 odst. 2 ZP nebo § 6 odst. 9 písm. b) ZDP.
- Musí se jednat o takové druhy potravin, které jsou přiměřené a
v principu obvyklé z hlediska naplnění uvedeného cíle, předmětu činnosti zaměstnavatele
apod. Pro úplnost je vhodné uvést, že předmět či způsob výkonu podnikatelské činnosti
zaměstnavatele může hrát významnou roli u pracovního oběda, avšak rozsah a druh potravin,
které jsou k dispozici zaměstnancům na pracovišti, bude tímto faktorem ovlivňován
spíše omezeně.
b) Příklady
-
Jídlo dle § 6 odst. 7 písm. e) ZDP
- Jídlo v ledničce (jogurty, mléko
atd.), ovoce v kuchyňce, musli, malé občerstvení na pracovních poradách (chlebíčky,
zákusky, koláče, wrapy, saláty atd.), bagety, firemní svačinky, občerstvení na školeních
nebo pracovních schůzkách apod.
- Správce daně bude posuzovat přiměřenost zejména v návaznosti na rozsah a charakter
činnosti zaměstnavatele, z hlediska obvyklého rozsahu a podoby či druhu občerstvení
poskytovaného na poradách atd.
-
Jídlo dle § 6 odst. 9 písm. b) ZDP
- Např. organizovaný oběd (formou
bufetu nebo objednaného jídla) - jedná se o
plnohodnotnou formu hlavního jídla
obdobně
jako pro účely § 163 odst. 2 ZP, které spadá do kategorie příspěvku na stravování
poskytovaného zaměstnavatelem ve smyslu § 6 odst. 9 písm. b) ZDP a bude jako nepeněžní
plnění započítáno do limitu pro osvobození na straně zaměstnance
(70% horní hranice
stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při tuzemské pracovní
cestě trvající 5 až 12 hodin).- V případě, že se někteří zaměstnanci nebudou moci (popř. nebudou chtít) účastnit
organizovaného oběda a nebude jim tedy poskytnuto plnění, které by se započítávalo
do zmíněného limitu pro osvobození příspěvku na stravování, bude na zaměstnavateli,
aby vedl evidenci těchto zaměstnanců, na jejímž základě bude možné tuto skutečnost
prokázat. Tato evidence bude provázána s evidencí příspěvku na stravování poskytovaného
zaměstnavatelem ve smyslu § 6 odst. 9 písm. b) ZDP, kdy zaměstnavatel bude testovat
hranici osvobození nepeněžního plnění dle tohoto ustanovení. Jestliže hodnota nepeněžního
plnění přesáhne hranici pro osvobození, částka přesahující tuto hranici bude na straně
zaměstnance příjmem podléhajícím dani z příjmů podle § 6 odst. 1 písm. d) ZDP.
1.3. Poskytnutí nealkoholických nápojů na pracovišti
Kromě potravin zaměstnavatelé poskytují na pracovišti zaměstnancům nealkoholické
nápoje jako nepeněžní plnění - např. kávu, čaj, minerální vodu, různé limonády, džusy
atd. Na straně zaměstnance by mělo být takové plnění rovněž posouzeno podle výše
popsaného výkladu ZDP a s ohledem na judikaturní koncepci příjmů. V praxi je však
v porovnání s poskytováním jídla určení daňového režimu jednodušší v důsledku toho,
že
pokud by z titulu poskytnutí nealkoholického nápoje vznikal příjem zaměstnance
ze závislé činnosti, bude osvobozen
dle speciálního ustanovení § 6 odst. 9 písm.
c) ZDP. Osvobození
nealkoholických nápojů poskytovaných zaměstnavatelem zaměstnancům
ze sociálního fondu, ze zisku po zdanění nebo na vrub nedaňových nákladů ke spotřebě
na pracovišti nebylo novelizací nijak dotčeno.
1.4. Stravování poskytované zaměstnavatelem ve smyslu § 6 odst. 9 písm. b)
ZDP
Vzhledem ke skutečnosti, že od 1. 1. 2024 dochází v ZDP rovněž ke změně v oblasti
poskytování stravování či příspěvku na stravování zaměstnanců, považujeme za vhodné
v této části upozornit na zásadní změny vztahující se k této problematice.
Stravování zaměstnanců se vztahuje k povinnosti zaměstnavatele zakotvené v §
236 ZP. Podle tohoto ustanovení je zaměstnavatel povinen umožnit zaměstnancům ve
všech směnách stravování, přičemž tuto povinnost nemá vůči zaměstnancům vyslaným
na pracovní cestu. Z uvedeného je zřejmé, že zaměstnavatel nemá povinnost svým zaměstnancům
stravování zajišťovat či na něj přispívat, má jen povinnost zaměstnancům stravování
umožnit. Přispívá-li zaměstnavatel na stravování zaměstnance, jde o fakultativní
plnění vyplývající z jeho vlastního rozhodnutí. Forma příspěvku na stravování je
v režii zaměstnavatele, který stanovuje jak formu či způsob zajištění stravování,
tak podmínky poskytování příspěvku na stravování např. v kolektivní smlouvě nebo
vnitřním předpisu.
ZDP definuje
tři formy poskytování stravování zaměstnancům
, a to:- zajištění
stravování ve vlastním stravovacím zařízení,
- zajištění stravování prostřednictvím
jiných subjektů (včetně poskytování stravenek nebo elektronických stravenek v podobě
"stravenkových" karet či peněženěk),
- poskytování peněžitého příspěvku na stravování.
Pro všechny výše uvedené formy stravování novela ZDP s účinností od 1. 1. 2024
zavádí v ustanovení § 6 odst. 9 písm. b) ZDP
jednotný pojem "příspěvek na stravování"
.Novelou ZDP došlo také ke sjednocení daňového režimu plnění poskytovaných zaměstnavatelem
zaměstnanci ve formě příspěvku na stravování (hlavní jídlo, shodně jako pro účely
§ 163 odst. 2 ZP) a stanovení jednotné hranice pro osvobození.
Osvobození od daně na straně zaměstnance je omezeno limitem v úhrnu ve výši
70% horní hranice stravného
, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem
při tuzemské pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin. a) Pro zaměstnance, kteří pracují na směny, platí následující:
- Od daně z příjmů je osvobozen příjem zaměstnance ve formě příspěvku na
stravování poskytnutého zaměstnavatelem za jednu směnu3), pokud během této směny
zaměstnanec
vykonával práci alespoň 3 hodiny a nevznikl mu během této směny nárok
na stravné
v rámci cestovních náhrad podle jiného právního předpisu, a to v úhrnu
do výše 70% horní hranice stravného
, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným
platem při tuzemské pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin. Další příspěvek na stravování
poskytnutý zaměstnanci v rámci jedné směny bude do stejné výše osvobozen pouze v
případě, pokud délka této směny
v úhrnu s přestávkou v práci byla delší než 11 hodin
.b) Pro zaměstnance, kteří nemají definovanou směnu,4) platí následující:
- V případě zaměstnance vykonávajícího činnost, ze které plyne příjem ze
závislé činnosti, jejíž výkon není rozvržen na směny podle jiného právního předpisu,
je příjem ve formě příspěvku na stravování osvobozen za předpokladu, že během
kalendářního
dne zaměstnanec vykonal práci alespoň 3 hodiny
a nevznikl mu během tohoto dne nárok
na stravné
v rámci cestovních náhrad podle jiného právního předpisu, a to v úhrnu
do výše 70% horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným
platem při tuzemské pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin. Další příspěvek na stravování
v rámci stejného kalendářního dne bude do stejné výše osvobozen
v případě, pokud
během tohoto dne zaměstnanec vykonával práci alespoň 11 hodin
.V případě poskytnutí více forem příspěvku na stravování v rámci jedné směny je
u zaměstnance osvobozena hodnota všech poskytnutých forem v úhrnu do 70% horní hranice
stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při tuzemské pracovní
cestě trvající 5 až 12 hodin.
V rozsahu, ve kterém příspěvek na stravování přesáhne stanovený limit 70% horní
hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při tuzemské
pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin, se bude na straně zaměstnance jednat o příjem
podléhající dani z příjmů ze závislé činnosti podle § 6 odst. 1 písm. d) ZDP.
Příspěvek na stravování není osvobozen, pokud byl poskytnut zaměstnanci, kterému
v průběhu směny vznikl nárok na stravné podle § 176 odst. 1 ZP.
Kapitola 2: Sportovní vybavení k dispozici na pracovišti a podobná plnění
Tato část metodické informace se zabývá otázkou vzniku zdanitelného příjmu zaměstnance
v případech, kdy je zaměstnavatelem poskytováno zaměstnanci plnění v podobě možnosti
využít sportovní nebo jiné podobné vybavení (dále společně "
sportovní vybavení
"),
které je k dispozici na pracovišti zaměstnavatele a má sloužit k zajištění odreagování,
uvolnění stresu apod. s cílem zlepšení pracovní výkonnosti zaměstnance
. Takovým sportovním
vybavením mohou být v přiměřeném rozsahu různé cvičební nástroje či pomůcky, které
má zaměstnanec volně k dispozici na pracovišti v rámci své pracovní doby, např. rotoped,
veslovací stroj, žebřiny, činky, horolezecká stěna, fotbálek, šipky, stolní tenis,
boxovací pytel, kulečníkový stůl atd
. Naopak do této kategorie nespadají plnění poskytovaná
zaměstnavatelem, která jsou srovnatelná s běžnou komerční službou, resp. nelze je
od takové služby odlišit, a svojí povahou by nahradila veřejně přístupná sportoviště,
lekce, kurzy či služby, které jsou běžně poskytované veřejnosti (např. kurzy jógy,
sauna, masáže, plnohodnotné sportoviště, fitness apod.).Na tuto kategorii plnění by se měla vztahovat obdobná výkladová praxe, jaká byla
v této metodické informaci popsána pro případy občerstvení, které je k dispozici
zaměstnancům na pracovišti. Lze mít za to, že zaměstnavatel poskytnutím možnosti
odreagování zaměstnance na pracovišti vytváří vhodné pracovní podmínky, podporuje
efektivitu pracovního výkonu zaměstnanců v rámci budované firemní kultury a pracovního
prostředí vyhovujícího pro daný typ práce. Z pohledu zaměstnance je využívání sportovního
vybavení na pracovišti chápáno jako nástroj k dosažení lepšího výkonu práce pro zaměstnavatele.
Toto
plnění proto nebude považováno za příjem ze závislé činnosti a nebude předmětem
daně ve smyslu § 6 odst. 7 písm. e) ZDP
(v důsledku převažujícího zájmu zaměstnavatele
z hlediska smyslu a cíle poskytování takových plnění by v tomto případě neměla být
naplněna ani judikaturní koncepce příjmu).V tomto kontextu je nezbytné zdůraznit, že se z logiky věci musí jednat o sportovní
vybavení nacházející se na pracovišti zaměstnavatele a jeho využívání zaměstnanci
v průběhu pracovní doby nebo v časové souvislosti s výkonem práce pro zaměstnavatele,
tedy i bezprostředně před nebo po jeho započetí (v soukromém sektoru není neobvyklé,
že zaměstnanec dle vlastního rozhodnutí pracuje na svých pracovních úkolech např.
o víkendu, proto není vhodné fixovat využití tohoto sportovního vybavení pouze na
pracovní dobu ve smyslu ZP). V ZP není explicitně definován pojem pracoviště, v této
metodické informaci je tento pojem chápán jako místo, kde zaměstnanec plní podle
pokynů zaměstnavatele své pracovní úkoly.5) V případě, že zaměstnanci bude umožněno
bezplatně nebo za cenu nižší než obvyklou cenu využívat sportovní vybavení mimo vazbu
na prováděné pracovní aktivity, tzn. využití sportovního vybavení nebude mít přímou
souvislost s výkonem práce pro zaměstnavatele, vzniká na straně zaměstnance nepeněžní
příjem z titulu nepeněžního plnění, který bude od daně osvobozen dle § 6 odst. 9
písm. d) ZDP do souhrnného limitu poloviny průměrné mzdy za zdaňovací období společně
s ostatními druhy nepeněžních plnění. Překročí-li v souhrnu za zdaňovací období hodnota
takových plnění využitých zaměstnancem u daného zaměstnavatele zmíněný limit pro
osvobození těchto plnění, vzniká na straně zaměstnance zdanitelný příjem dle § 6
odst. 1 písm. d) ZDP.
a) Podmínky, za kterých plnění není předmětem daně
- Sportovní vybavení na pracovišti je využíváno v časové souvislosti
s výkonem práce, tedy v jeho průběhu nebo bezprostředně před započetím či po skončení
výkonu pracovních činností.
- Povaha sportovního vybavení musí odpovídat deklarovanému cíli, mimo
jiné i ve vazbě na druh práce vykonávané zaměstnanci v rámci podnikání zaměstnavatele,
tedy sloužit k odreagování, ke snížení stresu, k lepší efektivitě práce zaměstnance,
k navázání lepších vztahů na pracovišti apod.
- Využívání sportovního zařízení na pracovišti nesmí primárně sloužit
k účelnému zlepšení celkové tělesné a fyzické zdatnosti, ke zlepšení dovedností v
daném odvětví sportu a podobným cílům, které spadají převážně do osobní sféry zaměstnance
(specificky však musí být posuzovány situace, kdy je udržování kondice úzce provázáno
s pracovní náplní konkrétního zaměstnance, např. v případě učitele tělocviku či člena
ostrahy, kdy se může jednat o obdobu prohlubování odborné kvalifikace).
- Musí se jednat o sportovní vybavení či služby, které se nacházejí na
pracovišti zaměstnavatele, nesmí se jednat o plnohodnotnou alternativu komerčního
sportoviště či služby.
b) Přiměřenost sportovního vybavení na pracovišti
- Přiměřenost sportovního vybavení či služby je obdobně dána předmětem
činnosti zaměstnavatele, počtem zaměstnanců, stylem zvoleným pro podobu či koncept
pracoviště s ohledem na trendy v této oblasti, druhem vykonávané práce apod.
- I pro tento účel platí, že se nesmí jednat o plnohodnotnou alternativu
komerčního sportoviště či služby.
Kapitola 3: Ostatní zaměstnanecké benefity
3.1. Množina nepeněžních benefitů definovaná v § 6 odst. 9 písm. d) ZDP
Kromě výše zmíněných plnění může zaměstnavatel poskytovat dle svého uvážení zaměstnancům
nad rámec mzdových nebo platových nároků řadu jiných benefitů. Zákonodárce příjmy
plynoucí z titulu poskytování některých benefitů osvobodil od zdanění za předpokladu,
že jsou zaměstnanci poskytnuté v nepeněžní formě.6) Nově je však s účinností od 1.
1. 2024 zaveden souhrnný limit pro osvobození tohoto druhu příjmu zaměstnance u konkrétního
zaměstnavatele, s výjimkou uvedenou v § 6 odst. 9 písm. g) ZDP.
I---------------------------------------------------------------------------- IIZnění § 6 odst. 9 písm. d) ZDP účinné do 31. 12. 2023nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnanci nebo jehoIrodinnému příslušníkovi z fondu kulturních a sociálních potřeb, zeIsociálního fondu, ze zisku (příjmu) po jeho zdanění anebo na vrub výdajůI(nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udrženíIpříjmů, ve forměI1. pořízení zboží nebo služeb zdravotního, léčebného, hygienického aIobdobného charakteru od zdravotnických zařízení, pořízeníIzdravotnických prostředků na lékařský předpis a použití vzdělávacíchInebo rekreačních zařízení; při poskytnutí rekreace a zájezdu je uIzaměstnance z hodnoty nepeněžního plnění od daně osvobozena v úhrnuInejvýše částka 20 000 Kč za zdaňovací období,I2. použití zařízení péče o děti předškolního věku včetně mateřské školyIpodle školského zákona, knihovny zaměstnavatele, tělovýchovných aIsportovních zařízení,I3. příspěvku na kulturní nebo sportovní akce,I4. příspěvku na tištěné knihy, včetně obrázkových knih pro děti, mimoIknih, ve kterých reklama přesahuje 50% plochy.I---------------------------------------------------------------------------- I---------------------------------------------------------------------------- IIZnění § 6 odst. 9 písm. d) ZDP účinné od 1.1. 2024nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnanci nebo jehoIrodinnému příslušníkovi z fondu kulturních a sociálních potřeb, zeIsociálního fondu, ze zisku (příjmu) po jeho zdanění anebo na vrub výdajůI(nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udrženíIpříjmů, v úhrnu do výše poloviny průměrné mzdy za zdaňovací období, veIforměI1. pořízení zboží nebo služeb zdravotního, léčebného, hygienického aIobdobného charakteru od zdravotnických zařízení, pořízeníIzdravotnických prostředků na lékařský předpis, použití vzdělávacíchInebo rekreačních zařízení nebo poskytnutí rekreace nebo zájezdu,I2. použití zařízení péče o děti předškolního věku včetně mateřské školyIpodle školského zákona, knihovny zaměstnavatele, tělovýchovných aIsportovních zařízení,I3. příspěvku na kulturní nebo sportovní akce,I4. příspěvku na tištěné knihy, včetně obrázkových knih pro děti,Imimo knih, ve kterých reklama přesahuje 50% plochy.I----------------------------------------------------------------------------
Byl tedy zachován věcný rozsah nepeněžních benefitů
poskytovaných zaměstnavatelem
zaměstnancům, u kterých se uplatňuje osvobození, došlo však k omezení výše příjmů
z titulu těchto benefitů, které mohou být osvobozeny
, a to zavedením limitu úhrnné
hodnoty takových plnění poskytnutých konkrétním zaměstnavatelem zaměstnanci za zdaňovací
období (jelikož se jedná o daň z příjmů zaměstnance ze závislé činnosti, je zdaňovacím
obdobím kalendářní rok). S účinností od 1. 1. 2024 je stanoven celkový roční limit
osvobozených příjmů v podobě nepeněžních plnění
definovaných v ustanovení § 6 odst.
9 písm. d) ZDP včetně příspěvku na rekreaci a zájezd v úhrnné částce do výše poloviny
průměrné mzdy
. Pro účely daní z příjmů je průměrná mzda definovaná v § 21g odst.
2 ZDP jako průměrná mzda stanovená podle zákona upravujícího pojistné na sociální
zabezpečení.7)Úhrnný limit, do jehož výše budou nepeněžní plnění podle § 6 odst. 9 písm. d)
ZDP včetně příspěvků na rekreaci a zájezd osvobozena, se posuzuje ve vztahu ke každému
zaměstnavateli zvlášť. Pokud jsou tedy zaměstnanci poskytována tato nepeněžní plnění
více zaměstnavateli současně v jednom zdaňovacím období,
limit pro osvobození těchto
plnění od daně z příjmů zaměstnance bude posuzován u každého zaměstnavatele samostatně
,
a nikoliv v souhrnu za všechny zaměstnavatele. Na zaměstnavateli bude, aby vedl úplnou
a průkaznou evidenci poskytnutých nepeněžních benefitů jednotlivým zaměstnancům v
návaznosti na sledování hranice pro osvobození dle tohoto ustanovení. Jestliže hodnota
nepeněžních plnění poskytnutých zaměstnanci v určitém zdaňovacím období přesáhne
hranici pro osvobození, částka přesahující tuto hranici bude na straně zaměstnance
příjmem podléhajícím dani z příjmů podle § 6 odst. 1 písm. d) ZDP.Důležité je zdůraznit, že nepeněžní plnění poskytované ve formě podle § 6 odst.
9 písm. d) ZDP jako
benefit pro rodinné příslušníky zaměstnance se považuje za příjem
zaměstnance
. Tato skutečnost je důležitá nejen pro přiznání osvobození u plnění využitých
rodinnými příslušníky, ale zejména v návaznosti na celkový roční limit pro osvobození
dle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP, do jehož výpočtu u konkrétního zaměstnance vstupují
i plnění poskytnutá jeho rodinným příslušníkům. Za zdanitelný příjem zaměstnance
ve smyslu § 6 odst. 1 písm. d) ZDP bude považována částka, která by za zdaňovací
období přesahovala stanovený limit pro osvobození včetně hodnoty předmětných plnění
poskytnutých rodinným příslušníkům zaměstnance.3.2. Akce pořádané zaměstnavatelem
V průběhu legislativního procesu byla prostřednictvím poslaneckého pozměňovacího
návrhu část plnění, jejichž daňový režim na straně zaměstnanců upravuje § 6 odst.
9 písm. d) ZDP, vyčleněna do nového ustanovení § 6 odst. 9 písm. g) ZDP. Jedná se
o nepeněžní plnění plynoucí zaměstnanci z účasti zaměstnance nebo jeho rodinného
příslušníka na sportovní nebo kulturní akci pořádané zaměstnavatelem pro omezený
okruh účastníků, pokud vzhledem k její povaze je pořádání takové akce zaměstnavateli
obvyklé a její forma a rozsah jsou přiměřené. Pro naplnění smyslu a cíle deklarovaného
zákonodárcem je třeba druh těchto vyčleněných plnění určit za pomoci odůvodnění předmětného
poslaneckého pozměňovacího návrhu, kterým bylo ustanovení § 6 odst. 9 písm. g) do
ZDP doplněno, a nikoliv čistě na základě jeho jazykového znění. V odůvodnění jsou
totiž jako příklady těchto plnění uvedeny
vánoční večírky, oslavy výročí firmy nebo
dětské dny, tedy spíše společenské akce s případným kulturním či sportovním prvkem,
které pořádá zaměstnavatel
.Tato plnění mají podle zákonodárce povahu příspěvku na kulturní nebo sportovní
akce upraveného v § 6 odst. 9 písm. d) ZDP, jehož hodnota vstupuje do limitu pro
osvobození ve výši poloviny průměrné mzdy za zdaňovací období. Jelikož by však v
praxi mohly vznikat problémy s oceněním příjmu připadajícího na jednotlivé zaměstnance
a sledování výše těchto příjmů by představovalo neúměrnou administrativní zátěž,
bylo navrženo
upravit tyto druhy příjmů ve speciálním ustanovení, aby se na ně stanovený
limit pro osvobození nevztahoval
. Zaměstnavatelé tedy nebudou muset pro účely zdanění
sledovat, který zaměstnanec (a případně jeho rodinný příslušník) se akce účastnil
a kolik toho na ní zkonzumoval, aby vyčísloval jeho příjmy z takové akce, protože
osvobození se vztahuje na všechny takové příjmy bez omezení výše.Z pohledu zaměstnance je tedy nepeněžní plnění, které plyne z jeho účasti či
z účasti jeho rodinného příslušníka na akci určené výše uvedeným způsobem, osvobozeno
od daně z příjmů ze závislé činnosti bez limitu.
I---------------------------------------------------------------------------- II IZnění § 6 odst. 9 písm. g) ZDP účinné od 1. 1. 2024příjmy plynoucí z účasti zaměstnance nebo jeho rodinného příslušníka naIsportovní nebo kulturní akci pořádané zaměstnavatelem pro omezený okruhIúčastníků, pokud vzhledem k její povaze je pořádání takové akceIzaměstnavateli obvyklé a její forma a rozsah jsou přiměřené.I----------------------------------------------------------------------------
a) Podmínky, za kterých je plnění od daně osvobozeno
- Pořadatelem akce musí být zaměstnavatel, a to včetně kulturního nebo
sportovního programu (přitom není vyloučeno, aby si zaměstnavatel pro zorganizování
akce najal profesionálního dodavatele služeb).
- Kulturní a sportovní akcí ve smyslu tohoto ustanovení tedy není např.
koncert či sportovní zápas pořádaný jiným pořadatelem, kdy vstupenky na takovou kulturní
či sportovní akci by byly součástí společenské akce širšího rozsahu pořádané zaměstnavatelem
- tyto vstupenky by představovaly příspěvek na kulturní nebo sportovní akce, jehož
daňový režim upravuje § 6 odst. 9 písm. d) ZDP.
- Z věcného hlediska je třeba rovněž rozlišit sportovní nebo kulturní
akci pořádanou zaměstnavatelem pro omezený okruh účastníků a nepeněžní plnění, které
má povahu rekreace nebo zájezdu, jehož daňový režim upravuje § 6 odst. 9 písm. d)
ZDP.
- Musí být omezen okruh účastníků - zaměstnanci, rodinní příslušníci,
případně obchodní partneři, půjde tedy v principu o akci "jen pro zvané".
b) Přiměřenost a obvyklost pořádané akce
- Obvyklost pořádání akce je posuzována s ohledem na existující běžné
standardy v podnikatelské praxi, v návaznosti na okruh osob, pro které je akce pořádána
(pouze zaměstnanci, zaměstnanci včetně rodinných příslušníků, obchodní partneři atd.),
druh pořádané akce (sportovní den pro děti, sportovní hry pro zaměstnance apod.)
a pravidelnost pořádané akce.
- Přiměřenost rozsahu akce bude posuzována v návaznosti na všechny
okolnosti vyplývající z povahy konané akce, tzn. celopodniková akce, akce určená
pouze pro určitý okruh lidí (oddělení, vrcholoví manažeři atd.), také dána místem
pořádání akce, tedy lokalitou, ve které se akce pořádá. Exotické destinace již nebudou
zpravidla považovány za přiměřené k naplnění obvyklého cíle či smyslu dané akce a
dále pravidelností opakované akce (např. 1x či 2x ročně, akce pořádané 1x týdně nesplňují
obvyklost ani přiměřenost pořádané akce).
- Podmínka omezeného okruhu účastníků je posuzována jako omezení možnosti
účastnit se akce pořádané zaměstnavatelem podle podmínek určených zaměstnavatelem,
tedy v návaznosti na obvyklou praxi by se mělo jednat o akci pro zvané osoby z řad
zaměstnanců zaměstnavatele a jejich rodinných příslušníků, popřípadě obchodních partnerů
a dalších zvaných hostů, kteří se budou akce účastnit. Z pokynu GFŘ D-59 vyplývá,
že plnění pro rodinné příslušníky může zaměstnavatel pro daňové účely založit nejen
na principu příbuzenského vztahu nebo manželského svazku, ale i např. na faktickém
soužití, za rodinné příslušníky budou tedy považovány osoby, které se zaměstnance
fakticky žijí (tvoří společně hospodařící domácnost) a vyživované děti.
- Výše uvedené by měl být zaměstnavatel schopen prokázat, měl by proto
uchovávat důkazní prostředky ohledně okruhu osob, které se účastnily dané akce, například
podle seznamu hostů, seznamu adresátů rozeslaných pozvánek apod.
Kapitola 4: Ocenění nepeněžního příjmu zaměstnance
V důsledku poměrně významných změn v oblasti zaměstnaneckých benefitů, kterými
se zabývají předchozí kapitoly této metodické informace, vznikla v praxi potřeba
podrobněji se zabývat rovněž otázkou ocenění nepeněžního příjmu zaměstnance vzniklého
v důsledku plnění poskytnutého zaměstnavatelem. Je třeba zdůraznit, že změny ZDP
vyvolané novelou obecně účinnou od 1. 1. 2024 se nijak nedotkly pravidel pro ocenění
nepeněžního příjmu pro účely daně z příjmů fyzických osob. Je tedy možné využívat
všechny metody či způsoby ocenění dosud standardně uplatňované a akceptované v aplikační
praxi. Tato metodická informace uvádí příklady některých možných způsobů ocenění,
přitom je na poplatníkovi, kterou metodu zvolí jako nejvíce přiléhavou či z administrativního
hlediska nejlépe realizovatelnou s ohledem na druh poskytovaného plnění, způsob jeho
zajištění apod.
4.1. Obecně k ocenění nepeněžního příjmu zaměstnance
Nepeněžní příjem se pro účely daně z příjmů fyzických osob oceňuje ve smyslu
ustanovení § 3 odst. 3 ZDP
podle právního předpisu upravujícího oceňování majetku
,
tedy podle zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a změně některých zákonů,
ve znění pozdějších předpisů (dále též "zákon o oceňování majetku
"), nebo jako pětinásobek
hodnoty ročního plnění, pokud je příjmem opakující se nebo trvající plnění na dobu
neurčitou, dobu života člověka nebo dobu delší než 5 let.V oblasti plnění poskytovaných zaměstnavateli jejich zaměstnancům je na místě
připomenout rovněž ustanovení § 6 odst. 3 ZDP, podle něhož se za příjem zaměstnance
považuje také částka, o kterou je úhrada zaměstnance zaměstnavateli za poskytnuté
plnění
nižší, než je cena určená podle zákona o oceňování majetku
nebo cena, kterou
zaměstnavatel účtuje jiným osobám
(popř. stanovená podle § 6 odst. 6 ZDP v případě
poskytnutí motorového vozidla k používání pro služební i soukromé účely).4.2. Ocenění nepeněžního příjmu podle zákona o oceňování majetku
Z konstrukce uvedených ustanovení ZDP je zřejmé, že základním způsobem ocenění
nepeněžního příjmu fyzické osoby je postup podle zákona o oceňování majetku. ZDP
nestanoví povinnost, aby ocenění, resp. cena určená podle zákona o oceňování majetku,
bylo vyhotoveno znalcem, znaleckou kanceláří nebo znaleckým ústavem ve smyslu zákona
č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech, ve znění
pozdějších předpisů. Ocenění tedy může provést jakákoli osoba (např. účetní zaměstnavatele
nebo ekonom), musí však být provedeno v souladu se zákonem o oceňování majetku.
Pro účely ocenění nepeněžního příjmu zaměstnance podle zákona o oceňování majetku
lze využít Souhrnné stanovisko odboru cenová politika č. 7/2022 ze dne 12. 5. 2022
k problematice oceňování po 1. lednu 2021 vydané Ministerstvem financí pod č. O16
2022/078) a Stanovisko odboru cenová politika č. 3/2022 ze dne 12. 5. 2022 k obvyklé
ceně po 1. 1. 2021 č. O16 2022/039), na které je v Souhrnném stanovisku odkazováno.
4.3. Ocenění poskytnutých plnění vytvořených vlastní činností zaměstnavatele
Specifický způsob ocenění nepeněžního příjmu zaměstnance lze využít v situacích,
kdy jsou poskytovaná plnění zajištěna interně, resp. vytvořena vlastní činností zaměstnavatele.
a) Situace, kdy zaměstnavatel poskytuje zaměstnanci nepeněžní plnění, které
úplatně poskytuje jiným osobám
Výši nepeněžního příjmu zaměstnance lze určit také
rozdílem mezi úhradou zaměstnance
za poskytnuté plnění a částkou, kterou zaměstnavatel za poskytnuté plnění účtuje
jiným osobám
ve smyslu ustanovení § 6 odst. 3 ZDP (samozřejmě i v tomto případě lze
vycházet z rozdílu mezi částkou hrazenou zaměstnancem a oceněním poskytnutého plnění
podle zákona o oceňování majetku).V praxi se budou vyskytovat situace, kdy shodné plnění poskytuje zaměstnavatel
různým odběratelům za různé ceny. Pro účely určení výše nepeněžního příjmu zaměstnance
lze zvolit takovou z cen účtovaných třetím osobám, která není ovlivněna specifickým
vztahem zaměstnavatele a jeho odběratele a teoreticky by tedy byla pro zaměstnance
dostupná.
Příklady:
- Zaměstnavatel účtuje třetím osobám ceny v závislosti na množství odebraného
zboží či služeb - pokud platí, že skupina zaměstnanců nebo jiných osob, které by
se spojily za účelem pořízení předmětného plnění v obdobném rozsahu, by rovněž získala
nižší ceníkovou cenu, je akceptovatelné využít pro ocenění nepeněžního plnění zaměstnance
tuto cenu účtovanou třetím osobám (nebude tedy striktně posuzována srovnatelnost
individuální pozice každého jednotlivého zaměstnance a třetí osoby, které je účtována,
ale hypotetická dosažitelnost takové ceny). Toto zjednodušení však
nesmí vést ke
zjevnému nepoměru
ocenění nepeněžního příjmu zaměstnance stanoveného tímto způsobem
a obvyklé ceny, resp. cena využitá pro porovnání musí odpovídat běžným obchodním
vztahům, nemůže být nižší než související náklady apod.- Tento způsob ocenění nepeněžního příjmu zaměstnance lze využít například
v případě, kdy zaměstnavatel provozuje vlastní závodní stravování, ve kterém je umožněno
stravování za úplatu třetím osobám nebo pokud je třetím osobám umožněno využití rekreačního
zařízení zaměstnavatele za úplatu apod.
- V případě využívání jídelny či jiných zařízení zaměstnavatele ze strany
bývalých zaměstnanců (např. důchodců) je možné jim účtovanou cenu využít pro ocenění
nepeněžního příjmu zaměstnance pouze za předpokladu, že je stanovena na úrovni obvyklé
ceny nebo kalkulována s marží při zahrnutí všech relevantních nákladů a není dotována
ze strany zaměstnavatele.
- Pokud je cena účtovaná zaměstnavatelem jiné osobě ovlivněna specifickým
vztahem zaměstnavatele a jeho odběratele nebo specifickým obchodním záměrem (například
je účtována cena pod úrovní výrobních nákladů s cílem proniknout na určitý trh nebo
zalistovat produkt u určitého prodejce, důvodem účtování nižší ceny je nějaká forma
barterového ujednání nebo v případě bývalých zaměstnanců (důchodců) zohlednění této
skutečnosti s ohledem na jistou formu ocenění předchozích přínosů zaměstnavateli
apod.), nelze takovou cenu účtovanou jiným osobám využít pro stanovení nepeněžního
příjmu zaměstnance.
b) Situace, kdy zaměstnavatel poskytuje zaměstnanci nepeněžní plnění, které
neposkytuje jiným osobám
Za předpokladu, že nepeněžní plnění poskytnuté zaměstnanci netvoří hlavní činnost
zaměstnavatele, představuje
de facto
rutinní aktivitu a netvoří podstatný obrat na
straně zaměstnavatele, a má tedy obdobný charakter jako vnitroskupinové služby s
nízkou přidanou hodnotou upravené v Pokynu GFŘ D-10 ke službám s nízkou přidanou
hodnotou poskytovaným mezi spojenými osobami/sdruženými podniky ze dne 8. 11. 2012
publikovaném pod č.j. 37488/12-3131-1322810), lze z důvodu snížení administrativy
podpůrně využít pro účely ocenění nepeněžního příjmu zaměstnance postup podle tohoto
pokynu.Výši nepeněžního příjmu zaměstnance lze tedy určit:
- metodou srovnatelné nezávislé ceny nebo
- prostřednictvím nákladů a přirážky (Cost +).
Pro účely
stanovení srovnatelné ceny
lze využít postupů běžně uplatňovaných v
daňové praxi a tuto cenu určit například na základě zjištění ceny účtované jiným
subjektem, který poskytuje srovnatelné plnění za úplatu, šetřením provedeným na internetu
a podobně. Zvolený postup musí být zaměstnavatel schopen prokázat, musí proto uchovávat
příslušné důkazní prostředky.V případě využití
ocenění nepeněžního příjmu zaměstnance na úrovni vlastních
nákladů a přirážky
je nezbytné správně a přesně určit strukturu nákladů, které souvisí
s poskytnutým plněním, a z kterých se tedy vychází pro kalkulaci ocenění.11) S ohledem
na skutečnost, že základním způsobem ocenění nepeněžního příjmu pro účely daně z
příjmů je cena podle zákona o oceňování majetku, podle něhož je základním způsobem
oceňování majetku a služeb obvyklá cena (pokud výslovně nestanovuje jiný způsob oceňování),
je třeba pro účely ocenění na úrovni nákladů zohlednit také přirážku. V případě naplnění
obdobných podmínek, jaké jsou uvedeny v Pokynu GFŘ D-10,12) lze akceptovat použití
přirážky k nákladům v rozpětí 3-7% s odkazem na podpůrné využití pravidel zakotvených
v tomto pokynu s deklarovaným cílem snížit administrativní náročnost pro daňové subjekty.Příklady:
Typicky se tento způsob ocenění nabízí pro případy podnikových jídelen, kantýn,
školek či rekreačních zařízení, jejichž provoz je zajišťován ve vlastní režii zaměstnavatele
a služby nejsou účtovány jiným osobám. Jelikož tato plnění mají podobu služby, je
třeba jejich ocenění kalkulovat s přirážkou k nákladům (s marží).
Dalším příkladem může být ocenění příjmu zaměstnance v podobě účasti na společenské
či jiné akci pořádané zaměstnavatelem, která nesplní podmínky pro osvobození ve smyslu
ZDP. U takových akcí lze pro zjednodušení využít jistou formu paušalizace, tedy poměrné
rozdělení kalkulované hodnoty (ve výši nákladů zaměstnavatele zvýšených o přirážku)
na každého zaměstnance (jinými slovy, lze podělit vynaložené náklady zvýšené o marži
počtem účastníků akce). Na rozdíl od situace zmíněné výše, kdy jsou zaměstnancům
k dispozici na pracovišti určité potraviny a nelze předjímat, že zaměstnanec takové
plnění využije, v případě společenské akce je předpoklad jisté konzumace relevantní
a paušalizace se jeví jako akceptovatelná i spravedlivá. V případě účasti zaměstnance
na společenské či jiné akci bude podstatou ocenění spíše "rozúčtování" vynaložených
nákladů než poskytnutí služby, s ohledem na povahu takových plnění proto lze uvažovat
o kalkulaci ocenění bez ziskové přirážky.
4.4. Ocenění plnění poskytnutých zaměstnancům pořízených zaměstnavatelem
od třetích osob, včetně vlivu případných slev
Za předpokladu, že jsou nepeněžní plnění poskytnutá zaměstnanci pořízena zaměstnavatelem
od jiných osob a cenu uhrazenou zaměstnavatelem je možné označit jako tržní, tzn.
taková cena by byla dodavatelem "nabídnuta" i jiné osobě než konkrétnímu zaměstnavateli
za obdobných tržních podmínek (např. množstevní sleva),
příjem zaměstnance je obecně
možné stanovit ve výši nákladů vynaložených zaměstnavatelem
.Z toho vyplývá, že za situace, kdy toto plnění bude zaměstnanci poskytnuto úplatně
za cenu ve výši nákladů vynaložených zaměstnavatelem, nevznikne na straně zaměstnance
žádný příjem. Tento přístup je konzistentní s výše popsaným zjednodušením akceptovaným
při určení příjmu podle § 6 odst. 3 ZDP ve výši ceny, kterou zaměstnavatel účtuje
jiným osobám, kdy rovněž není posuzována srovnatelnost pozice takové osoby a jednotlivého
zaměstnance, ale hypotetická dosažitelnost takové ceny.
Také v tomto případě je třeba zdůraznit, že cena účtovaná dodavatelem produktu
či služby
nesmí být ovlivněna jiným obchodním vztahem se zaměstnavatelem nebo specifickými
okolnostmi
, například v důsledku sponzorování daného dodavatele či jeho tvorby ze
strany zaměstnavatele, snahou o získání obchodního vztahu se zaměstnavatelem, nesmí
svou podstatou představovat barterový obchod apod.Příklady:
- Pokud zaměstnavatel zajišťuje zaměstnancům např. firemní školku, tedy mateřskou
školu určenou ke vzdělávání dětí zaměstnanců zaměstnavatele, za úplatu prostřednictvím
zřizovatele třetí osoby, příjem zaměstnance z titulu poskytnutého nepeněžního plnění
v podobě přijetí dítěte zaměstnance do této školky se stanoví ve výši nákladů zaměstnavatele
hrazených zřizovateli firemní školky.
- Zaměstnavatel poskytne zaměstnanci vstupenky do divadla, které pořídil
různými způsoby:
Varianta 1
- Zaměstnavatel poskytne zaměstnanci bezplatně vstupenku do divadla, kterou
získal se standardní množstevní slevou. Cena jedné vstupenky činila 400,- Kč.
- Na straně zaměstnance vzniká příjem ze závislé činnosti ve formě nepeněžního
plnění v hodnotě 400,- Kč. Příjem v této výši se započítá do celkového ročního limitu
pro osvobození v úhrnné částce do výše poloviny průměrné mzdy.
Varianta 2
- Zaměstnavatel poskytne zaměstnanci úplatně vstupenku do divadla za cenu
200,- Kč, kterou získal se standardní množstevní slevou. Cena jedné vstupenky, kterou
zaplatil zaměstnavatel, činila 400,- Kč.
- Na straně zaměstnance vzniká příjem ze závislé činnosti ve formě cenového
rozdílu (§ 6 odst. 3 ZDP) v hodnotě 200,- Kč. Příjem v této výši se započítá do celkového
ročního limitu pro osvobození v úhrnné částce do výše poloviny průměrné mzdy.
Varianta 3
- Zaměstnavatel poskytne zaměstnanci úplatně vstupenku do divadla za cenu
400,- Kč, kterou získal se standardní množstevní slevou. Cena jedné vstupenky, kterou
zaplatil zaměstnavatel, činila 400,- Kč.
- Na straně zaměstnance nevzniká příjem.
Jak je uvedeno výše,
cenu uhrazenou zaměstnavatelem není možné využít pro účely
ocenění příjmu zaměstnance v případech, kdy nižní cena produktu či služby byla zaměstnavateli
poskytnuta z jiných důvodů
- např. zaměstnavatel je sponzorem, mediálním partnerem
divadla, kulturní akce, hudební skupiny, obchodní partner má zájem v rámci propagace
své činnosti veřejně deklarovat, že zaměstnavatel spolupracuje s poskytovatelem slevy,
zaměstnavatel s tím udělí souhlas a dodavatel mu za to poskytne nestandardní obchodní
podmínky (takové ujednání má ve své podstatě podobu barteru) atd. V takovémto případě
je pro určení příjmu zaměstnance nutné postupovat podle obecných ustanovení ZDP.Varianta 4
- Zaměstnavatel poskytne zaměstnanci bezplatně vstupenky do divadla, kterou
získal za svoji spolupráci s divadlem.
- Na straně zaměstnance vzniká příjem ze závislé činnosti ve formě nepeněžního
plnění v hodnotě tržní ceny vstupenky. Příjem v této výši se započítá do celkového
ročního limitu pro osvobození v úhrnné částce do výše poloviny průměrné mzdy.
Varianta 5
- Zaměstnavatel poskytne zaměstnanci úplatně vstupenku do divadla, kterou
získal v rámci spolupráce s divadlem za sníženou cenu oproti ceně tržní, a to ve
výši výdajů, které skutečně vynaložil.
- Na straně zaměstnance vzniká příjem odpovídající rozdílu mezi tržní cenou
a vynaloženými náklady zaměstnavatele. Na tento příjem se vztahuje celkový roční
limit daňového osvobození v úhrnné částce do výše poloviny průměrné mzdy.
Ocenění nepeněžních příjmů poskytnutých zaměstnavatelem zaměstnanci lze tedy
v závislosti na splnění výše popsaných podmínek provést:
-
způsobem podle zákona o oceňování majetku,
-
ve výši rozdílu mezi částkou, kterou zaměstnanec zaměstnavateli uhradil,
a cenou účtovanou zaměstnavatelem jiným osobám (popř. cenou podle zákona o oceňování
majetku),
-
ve výši ceny účtované zaměstnavatelem jiným osobám,
-
způsobem uvedeným v Pokynu GFŘ D-10, tedy za použití srovnatelné nezávislé
ceny nebo nákladů a přirážky, resp. v některých případech povahou odpovídajících
spíše "rozúčtování" nákladů než poskytnutí služby i bez přirážky k nákladům,
-
ve výši nákladů vynaložených zaměstnavatelem v případě úplatného pořízení
poskytnutého plnění od třetích osob.
Kapitola 5: Okamžik vzniku nepeněžního příjmu v souvislosti s tzv. benefitními
kartami
Z praxe je zřejmé, že podmínky, kterými se řídí provozování benefitních karet,
mohou být v detailech různé. Okamžik vzniku nepeněžního příjmu zaměstnance lze tedy
popsat pouze za pomoci obecných pravidel, jelikož bude v první řadě záviset na podmínkách
uzavřené smlouvy mezi zaměstnavatelem a společností provozující benefitní karty.13)
Jinak řečeno, vše
bude záležet na právním nastavení vztahu zúčastněných subjektů
.14)Příklady:
Varianta 1
- Zaměstnavatel na kartu nabíjí určitou finanční částku (peníze), jako příklad
lze uvést některé druhy stravenkových karet.
- Stravenkové karty jsou v praxi považovány za ekvivalent stravenky. Ke vzniku
nepeněžního příjmu zaměstnance dochází připsáním peněz na benefitní kartu.
Varianta 2
- Zaměstnavatel hradí společnosti poskytující benefitní karty měsíční paušál
za jednotlivé držitele karet (např. karty Multisport nebo oprávnění navštěvovat soukromá
zdravotnická zařízení), a karta pak dále umožňuje vstup do smluvních zařízení za
podmínek sjednaných mezi společností poskytující benefitní karty a poskytovateli.
- Ke vzniku nepeněžního příjmu zaměstnance dochází měsíčně podle výše paušální
úhrady za jednotlivého držitele karty, včetně případných paušálních úhrad za karty
rodinných příslušníků.15)
Varianta 3
- Zaměstnavatel na kartu nabíjí "body", které představují ekvivalent peněžní
částky (hodnoty k čerpání). Čerpání "bodů" ze strany zaměstnanců není zaměstnavateli
zúčtováno, zaměstnavatel tedy nemá další kontrolu nad čerpáním plnění jednotlivých
zaměstnanců, a to jak z pohledu hodnoty, tak konkrétního účelu čerpání. Hodnota nabitých
"bodů" je plně v dispozici zaměstnance, zaměstnavateli je měsíčně účtována společností
poskytujících benefitní karty a nedochází k zúčtování nevyužitých "bodů" (tedy k
vrácení příslušné nevyčerpané částky zaměstnavateli).
- V tomto případě ke vzniku nepeněžního příjmu zaměstnance dochází připsáním
bodů na benefitní kartu.
Varianta 4
- Zaměstnavatel na kartu nabíjí "body", které jsou ze strany společnosti
poskytující benefitní karty zaměstnavateli vyúčtovány na základě skutečného čerpání
nepeněžních plnění ze strany zaměstnanců. Zaměstnavatel tedy na základě vyúčtování
disponuje informací ohledně okamžiku a výše čerpání benefitu ze strany zaměstnance.
- V daném případě vzniká nepeněžní příjem zaměstnance až v momentě vlastního
čerpání benefitu.
Oblast benefitů je v praxi poměrně častým předmětem optimalizací, které jsou
ze strany správců daně posuzovány v kontextu obecných zásad či principů, zejména
přednosti skutečného obsahu právního jednání před jeho formou nebo zákazu zneužití
práva. Specificky v souvislosti se změnou podmínek pro osvobození příjmů zaměstnanců
z titulu nepeněžních plnění poskytovaných zaměstnavateli je nutno upozornit, že správce
daně bude posuzovat případy, kdy by došlo k připsání zjevně excesivního množství
finančních prostředků, resp. bodů na benefitní karty zaměstnanců zaměstnavatelem
před koncem roku 2023, z pohledu možného naplnění znaků zneužití práva. V této souvislosti
lze predikovat možný zvýšený zájem správců daně o nestandardní transakce v porovnání
s chováním dotčených subjektů na přelomu předchozích kalendářních let
.Část 2: Daňová uznatelnost nákladů vynaložených na zaměstnanecké benefity
z pohledu zaměstnavatele
S problematikou příjmů úzce souvisí rovina výdajová, resp. nákladová (výdaje
a náklady dále společně jen "
náklady
"), a to zejména z pohledu daňové uznatelnosti
nákladů zaměstnavatele na poskytnutá plnění. Obecně se při posuzování daňové uznatelnosti
nákladů na straně zaměstnavatele uplatní tzv. generální klauzule zakotvená v § 24
odst. 1 ZDP a v případě nákladů vynaložených na pracovní a sociální podmínky, péči
o zdraví a zvýšený rozsah doby odpočinku zaměstnanců ustanovení § 24 odst. 2 písm.
j) ZDP. Není-li tedy v ZDP stanoveno jinak, lze za daňově uznatelné považovat náklady
na veškerá práva zaměstnanců na pracovní a sociální podmínky, péči o zdraví a zvýšený
rozsah doby odpočinku vyplývající z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele,
pracovní nebo jiné smlouvy
.ZDP stanoví jinak zejména v ustanovení § 25 obsahujícím demonstrativní výčet
nákladů, které nelze uznat za vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů
pro daňové účely. V oblasti zaměstnaneckých benefitů je v tomto ohledu vhodné připomenout
obecný přístup zákonodárce opakovaně deklarovaný také v odůvodnění změn ZDP přijatých
od 1. 1. 2024. Tento přístup směřuje k určité "vyváženosti" daňového režimu na straně
zaměstnance a zaměstnavatele, proto
náklady na plnění osvobozená od zdanění na straně
zaměstnance ve většině případů kvalifikuje jako daňově neuznatelné na straně zaměstnavatele
.
Tento princip je zakotven zejména v § 25 odst. 1 písm. h) ZDP a v § 25 odst. 1 písm.
zm) ZDP. S ohledem na skutečnost, že zaměstnavatelé často poskytují zaměstnancům
různá plnění mající charakter potravin či pochutin, bude pro posuzování daňové uznatelnosti
souvisejících nákladů zaměstnavatele relevantní rovněž ustanovení § 25 odst. 1 písm.
t) ZDP, podle něhož jsou výdaje na občerstvení a pohoštění z definice výdajem na
reprezentaci, a tedy nedaňovým nákladem
.Stejně jako v případě první části této metodické informace, i zde je na místě
připomenout obecné principy. Na základě zkušeností z praktických diskusí totiž může
při interpretaci nových ustanovení ZDP týkajících se zaměstnaneckých benefitů, resp.
plnění zaměstnavatelů poskytovaných zaměstnancům, docházet k nesprávnému přenášení
principů pro stanovení daňové uznatelnosti nákladů zaměstnavatele do oblasti vzniku
příjmů na straně zaměstnanců, které jsou předmětem zdanění, resp. jsou od daně osvobozené.
Skutečnost, že určitá plnění poskytuje zaměstnavatel zaměstnancům na základě svého
rozhodnutí zakotveného ve vnitřním předpisu, kolektivní smlouvě apod. výhradně s
cílem zajistit efektivní provozování své podnikatelské činnosti, a že tak může související
náklady obecně považovat za daňově uznatelné (s výše uvedenými omezeními zakotvenými
v § 25), neznamená, že taková plnění zároveň nebudou představovat příjem zaměstnance,
ať už zdanitelný či osvobozený, s limitem či bez limitu (typicky očkování proti chřipce,
podávání vitamínů na pracovišti apod.). Stanovení, zda určité plnění představuje
zdanitelný příjem zaměstnance, resp. jestli může být takový příjem osvobozen včetně
určení, zda se jeho výše započte do finančních limitů v rámci relevantních ustanovení
ZDP, jsou na daňové uznatelnosti souvisejících nákladů zaměstnavatele zcela nezávislá
a řídí se pravidly popsanými v první části metodické informace.
Kapitola 6: Obecné podmínky daňové uznatelnosti nákladů na plnění zaměstnavatele
poskytovaná zaměstnancům
Z odůvodnění změn ZDP obecně účinných od 1. 1. 2024 v oblasti plnění poskytovaných
zaměstnavateli jejich zaměstnancům lze dovodit základní přístup zákonodárce k daňové
uznatelnosti souvisejících nákladů. Principiálně vychází z toho, že zaměstnavatel
soustavně vytváří pracovní podmínky pro efektivní výkon práce, zajišťuje k tomu potřebné
předpoklady a se stejným záměrem poskytuje zaměstnancům nad rámec odměny za práci
vše, k čemu se zavázal v kolektivní smlouvě, ve vnitřním předpisu a v jednotlivých
pracovních nebo jiných smlouvách. Veškerá za tím účelem vynaložená plnění tak obecně
u zaměstnavatele představují náklady vynaložené na dosažení, zajištění a udržení
příjmů, tedy náklady daňově uznatelné, a to za předpokladu, že v ZDP nebo zvláštním
zákoně není stanoveno jinak (srov. např. rozsudek ze dne 1. 3. 2010, č.j. 5 Afs 74/2009-111).
I---------------------------------------------------------------------------- II IZnění § 24 odst. 2 písm. j) ZDP účinné do 31. 12. 2023Výdaji (náklady) podle odstavce 1 jsou také výdaje (náklady) na pracovní aIsociální podmínky, péči o zdraví a zvýšený rozsah doby odpočinkuIzaměstnanců vynaložené naI4. provoz vlastního stravovacího zařízení, kromě hodnoty potravin, neboIpříspěvky na stravování zajišťované prostřednictvím jiných subjektůIa poskytované jako nepeněžní plnění až do výše 55% ceny jednoho jídlaIza jednu směnu podle zákoníku práce, maximálně však do výše 70% horníIhranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platemIpři pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin, nebo na peněžitý příspěvekIna stravování. Příspěvek na stravování lze uplatnit jako výdaj (náklad),Ipokud přítomnost zaměstnance v práci během této stanovené směny trváIaspoň 3 hodiny. Příspěvek na stravování lze uplatnit jako výdaj (náklad)Ina další jedno jídlo za zaměstnance, pokud délka jeho směny v úhrnuIs povinnou přestávkou v práci, kterou je zaměstnavatel povinenIposkytnout zaměstnanci podle zvláštního právního předpisu110a), budeIdelší než 11 hodin. Příspěvek nelze uplatnit na stravování zaIzaměstnance, kterému v průběhu směny vznikl nárok na stravné podleIzvláštního právního předpisu23b). Za stravování ve vlastním stravovacímIzařízení se považuje i stravování zabezpečované ve vlastním stravovacímIzařízení prostřednictvím jiných subjektů,I5. práva zaměstnanců vyplývající z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisuIzaměstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvy, pokud tento nebo zvláštníIzákon nestanoví jinakI---------------------------------------------------------------------------- I---------------------------------------------------------------------------- II IZnění § 24 odst. 2 písm. j) ZDP účinné od 1.1. 2024Výdaji (náklady) podle odstavce 1 jsou také výdaje (náklady) na pracovní aIsociální podmínky, péči o zdraví a zvýšený rozsah doby odpočinkuIzaměstnanců vynaložené na 4. práva zaměstnanců vyplývající z kolektivníIsmlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvy,Ipokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak; to platí i pro výdajeIvynaložené na sociální podmínky nebo péči o zdraví rodinného příslušníkaIzaměstnance, jedná-li se o práva zaměstnanců vyplývající z kolektivníIsmlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvyI----------------------------------------------------------------------------
6.1. Plnění, u nichž ZDP stanovuje jinak, tedy náklady daňově neuznatelné
na straně zaměstnavatele
Jak je uvedeno výše, přístup zákonodárce směřuje k určité "vyváženosti" daňového
režimu na straně zaměstnance a zaměstnavatele, proto některé náklady na plnění osvobozená
od zdanění na straně zaměstnance kvalifikuje jako daňově neuznatelné na straně zaměstnavatele.
Vedle toho zákonodárce obecně vyloučil z daňové uznatelnosti některé druhy plnění
a související speciální ustanovení ZDP se pak projeví i v posuzování daňové uznatelnosti
nákladů zaměstnavatele při poskytování těchto druhů plnění jejich zaměstnancům.
Tento přístup vyplývá zejména z následujících ustanovení ZDP:
- § 25 odst. 1 písm.
h) ZDP zakotvující daňovou neuznatelnost nákladů na vyjmenovaná plnění poskytovaná
zaměstnancům, která jsou na straně zaměstnanců osvobozená, a která podle odůvodnění
zákonodárce (viz dále) navazují na ustanovení § 6 odst. 9 písm. d) a nové ustanovení
§ 6 odst. 9 písm. g) ZDP, jež z věcného hlediska představuje podmnožinu příspěvků
zaměstnavatele na kulturní a sportovní akce, pro kterou byl nastaven z důvodu eliminace
nepřiměřené administrativní zátěže speciální daňový režim,
- § 25 odst. 1 písm. t)
ZDP, podle nějž se za daňově neuznatelné považují náklady na reprezentaci, kterými
se rozumí zejména výdaje na občerstvení, pohoštění a dar (znění zůstalo novelou od
1. 1. 2024 v této části nezměněno),
- § 25 odst. 1 písm. k) ZDP, který stanoví, že
náklady převyšující příjmy v zařízeních pro uspokojování potřeb zaměstnanců jsou
daňově neuznatelné (znění zůstalo novelou od 1. 1. 2024 nezměněno). V tomto kontextu
uvádíme, že za "zařízení pro uspokojování potřeb zaměstnanců" je v souladu s dosavadním
výkladem považováno zejména rekreační zařízení, kulturní zařízení, podniková a bytová
hospodářství atd. (viz pokyn GFŘ D-59), nikoliv tedy stravovací zařízení zaměstnavatele.
-
§ 25 odst. 1 písm. zm) ZDP, který zakotvuje daňovou neuznatelnost nákladů na pořízení
nealkoholických nápojů poskytovaných jako nepeněžní plnění ke spotřebě na pracovišti
(znění tohoto ustanovení rovněž nedoznalo od 1. 1. 2024 žádné změny).
I---------------------------------------------------------------------------- II IZnění § 25 odst. 1 písm. h) ZDP účinné do 31. 12. 2023Za výdaje (náklady) vynaložené k dosažení, zajištění a udržení příjmů proIdaňové účely nelze uznat zejména nepeněžní plnění poskytovanáIzaměstnavatelem zaměstnanci ve forměI1. příspěvku na kulturní pořady, zájezdy, sportovní akce a tištěné knihy,Ivčetně obrázkových knih pro děti, mimo knih, ve kterých reklamaIpřesahuje 50% plochy,I2. možnosti používat rekreační, zdravotnická a vzdělávací zařízení,Izávodní knihovny, tělovýchovná a sportovní zařízení, s výjimkouIzařízení uvedených v § 24 odst. 2 písm. j) bodech 1 až 3.I---------------------------------------------------------------------------- I---------------------------------------------------------------------------- II IZnění § 25 odst. 1 písm. h) ZDP účinné od 1. 1. 2024Za výdaje (náklady) vynaložené k dosažení, zajištění a udržení příjmů proIdaňové účely nelze uznat zejména nepeněžní plnění poskytovanáIzaměstnavatelem zaměstnanci, pokud je toto plnění u zaměstnance osvobozenoIod daně, a to ve forměI1. příspěvku na kulturní pořady, zájezdy, sportovní akce a tištěné knihy,Ivčetně obrázkových knih pro děti, mimo knih, ve kterých reklamaIpřesahuje 50% plochy,I2. možnosti používat rekreační, zdravotnická a vzdělávací zařízení,Izávodní knihovny, tělovýchovná a sportovní zařízení, s výjimkouIzařízení uvedených v § 24 odst. 2 písm. j) bodech 1 až 3.I----------------------------------------------------------------------------
6. 2. Náklady zaměstnavatele na poskytnutá plnění osvobozená na straně zaměstnanců
podle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP a § 6 odst. 9 písm. g) ZDP
Za účelem naplnění výše zmíněné "vyváženosti" daňového režimu na straně zaměstnance
a zaměstnavatele jsou
náklady na plnění, která jsou osvobozená od zdanění na straně
zaměstnance, daňově neuznatelné na straně zaměstnavatele
podle ustanovení § 25 odst.
1 písm. h) ZDP.V tomto ohledu je velmi důležité odůvodnění poslaneckého pozměňovacího návrhu,
podle něhož jsou plnění spadající do nového ustanovení § 6 odst. 9 písm. g) ZDP podmnožinou
plnění upravených v § 6 odst. 9 písm. d) ZDP ("
pořádání těchto akcí pro zaměstnance
spadá i pod § 6 odst. 9 písm. d) bod 3 zákona o daních z příjmů, tedy příspěvky na
kulturní nebo sportovní akce
"). V důsledku toho, že osvobození plnění vyjmenovaných
v § 6 odst. 9 písm. d) ZDP má být nově limitováno výší poloviny průměrné mzdy za
zdaňovací období, mohl by vznikat problém ohledně ocenění příjmu připadajícího na
jednotlivé zaměstnance a sledování výše těchto příjmů v úhrnu s dalšími zaměstnaneckými
benefity v případě příležitostných neveřejných akcí pořádaných zaměstnavateli v podobě
vánočních večírků, oslav výročí firmy, dětských dnů apod. Proto bylo navrženo speciální
ustanovení pro tyto akce pořádané zaměstnavatelem, a to bez stanovení limitu pro
osvobození. V tomto ohledu tedy není možné pro naplnění smyslu a cíle zákonodárce
vycházet z pouhého jazykového znění § 25 odst. 1 písm. h) ZDP, resp. § 6 odst. 9
písm. g) ZDP, finanční správa proto bude respektovat úmysl zákonodárce jednoznačně
vyjádřený v odůvodnění přijaté úpravy.Rozsah a povaha akcí pořádaných zaměstnavatelem pro omezený okruh účastníků,
pokud vzhledem k jejich povaze je pořádání takové akce zaměstnavateli obvyklé a její
forma a rozsah jsou přiměřené, byly podrobně popsány v první části této metodické
informace a
budou z důvodu jednotnosti výkladu uplatňovány i pro účely daňového režimu
(neuznatelnosti) nákladů na straně zaměstnavatele podle § 25 odst. 1 písm. h) ZDP
.
Osvobození předmětných plnění na straně zaměstnance v této souvislosti určuje daňovou
neuznatelnost nákladu na straně zaměstnavatele dle § 25 odst. 1 písm. h) ZDP.Pro úplnost je vhodné připomenout, že pokud jsou součástí těchto plnění poskytovaných
zaměstnancům rovněž
náklady na pohoštění či občerstvení v podobě jídel či nápojů,
budou naplněny definiční znaky výdajů na reprezentaci
dle § 25 odst. 1 písm. t) ZDP
tak, jak je tento pojem konstantně vnímán judikaturou soudů (srov. rozsudky NSS ze
dne 16. 4. 2015, č.j. 5 Afs 87/2014-50, ze dne 23. 8. 2005, č.j. 5 Afs 170/2004-64,
ze dne 4. 8. 2005, č.j. 5 Afs 152/2004-55, publ. pod č. 709/2005 Sb. NSS).V tomto kontextu je důležité přechodné ustanovení zakotvené v čl. XVI bod 4 novely
ZDP.
I---------------------------------------------------------------------------- II IČl. XVI Přechodná ustanovení4. Na nepeněžní plnění ve formě podle § 6 odst. 9 písm. d) zákonaIč. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohotoIzákona, poskytnuté zaměstnavatelem zaměstnanci ode dne nabytí účinnostiItohoto zákona, se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona použijeI§ 6 odst. 9 písm. d) a § 25 odst. 1 písm. h) zákona č. 586/1992 Sb.,Ive znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.I----------------------------------------------------------------------------
Obecně tedy v případě plnění podle § 6 odst. 9 písm. d) a písm. g) ZDP bude daňový
režim souvisejících nákladů zaměstnavatele následující:
- náklady na ta plnění, která
na straně zaměstnance představují osvobozený příjem, nebudou daňově uznatelné ve
smyslu § 25 odst. 1 písm. h) ZDP,
- případná "nadlimitní" část těchto plnění16 bude
daňově uznatelným nákladem ve smyslu § 24 odst. 2 písm. j) bod 4. ZDP, pokud se bude
jednat o práva zaměstnanců vyplývající z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele,
pracovní nebo jiné smlouvy; to platí i pro výdaje vynaložené na sociální podmínky
nebo péči o zdraví rodinného příslušníka zaměstnance, jedná-li se o práva zaměstnanců
vyplývající z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo
jiné smlouvy, nestanoví-li ZDP jinak.
6.3. Náklady zaměstnavatele na poskytnutá plnění ve smyslu § 6 odst. 7 písm.
e) ZDP
Do této kategorie lze zařadit nepeněžní plnění v podobě zajištění pracovních
obědů či potravin a nápojů, které jsou v přiměřeném rozsahu zaměstnancům k dispozici
na pracovišti a nemají podobu plnohodnotného jídla (viz první část této metodické
informace). Daňový režim souvisejících nákladů zaměstnavatele bude posuzován podle
následujících ustanovení ZDP:
- Náklady sloužící k dosažení, zajištění a udržení příjmů
ve smyslu § 24 odst. 1 ZDP, resp. náklady vynaložené na pracovní a sociální podmínky,
péči o zdraví a zvýšený rozsah doby odpočinku zaměstnanců podle § 24 odst. 2 písm.
j) ZDP, které jsou daňově uznatelné, nestanoví-li ZDP jinak.
- Výdaje na reprezentaci
podle § 25 odst. 1 písm. t) ZDP, kterými se rozumí zejména pohoštění nebo občerstvení
a které jsou považovány za neuznatelné pro daňové účely.
- Nepeněžní plnění v podobě
nealkoholických nápojů poskytovaných zaměstnancům na pracovišti podle § 25 odst.
1 písm. zm) ZDP, která jsou nedaňovým nákladem.
- Nepeněžní plnění v podobě poskytování
pitné vody na pracovišti, která představují daňově uznatelný náklad dle § 24 odst.
1 ZDP, resp. § 24 odst. 2 písm. p) ZDP.
6.4. Příspěvky na stravování zaměstnanců
Jak je uvedeno v první části této metodické informace, v případě příspěvku zaměstnavatele
na stravování zaměstnanců došlo od 1. 1. 2024 ke sjednocení pravidel pro daňový režim
peněžité i nepeněžní formy jeho poskytování. Z hlediska daňové uznatelnosti souvisejících
nákladů na straně zaměstnavatele byla zrušena speciální úprava nepeněžního příspěvku
v § 24 odst. 2 písm. j) bod 4. ZDP (ve znění do 31. 12. 2023). Důvodem je skutečnost,
že nově je daňové omezení u všech forem stravování zakotveno na straně zaměstnance,
a to prostřednictvím limitace osvobození souvisejících příjmů podle ustanovení §
6 odst. 9 písm. b) ZDP. V tomto ohledu je třeba věnovat pozornost také přechodnému
ustanovení zakotvenému v čl. XVI bod 3 novely ZDP.
Veškeré příspěvky na stravování poskytnuté od 1. 1. 2024 představují daňově uznatelné
náklady, pokud splňují podmínky § 24 odst. 2 písm. j) bod 4. ZDP, tj. jako práva
zaměstnanců vyplývající z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele,
pracovní nebo jiné smlouvy.17) Bude-li tedy příspěvek na stravování se zaměstnancem
odpovídajícím způsobem sjednán, bude takto vzniklý náklad na straně zaměstnavatele
daňově uznatelný bez dalších limitací18).
Pro úplnost je nutné připomenout, že od stravování zaměstnanců ve smyslu § 236
ZP, příp. § 5 vyhlášky č. 296/2022 Sb. je nezbytné odlišovat jiná plnění zaměstnavatele
vůči zaměstnancům, ať už v podobě pracovních obědů souvisejících s výkonem práce
pro zaměstnavatele či benefitů v podobě poskytnutého občerstvení, které je v přiměřené
míře zaměstnancům k dispozici na pracovišti jako plnění přispívající k vytváření
pracovních podmínek pro efektivní výkon práce19). Poskytnutím těchto dalších plnění
nejsou naplněny definiční znaky stravování, neboť jejich smyslem není poskytnout
zaměstnanci jídlo v rámci přestávky za směnu ve smyslu § 88 ZP, nýbrž poskytnout
či zajistit občerstvení či pohoštění v souvislosti s výkonem práce a efektivním plněním
pracovních povinností.
I---------------------------------------------------------------------------- II IČl. XVI Přechodná ustanovení3. Na stravování poskytované zaměstnavatelem zaměstnanci jako nepeněžníIplnění ke spotřebě na pracovišti zaměstnance nebo v rámci stravováníIzajišťovaného prostřednictvím jiného poplatníka než zaměstnavatele a naIpeněžitý příspěvek na stravování poskytovaný zaměstnavatelemIzaměstnanci, dojde-li k jejich poskytnutí ode dne nabytí účinnostiItohoto zákona, se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona použijeI§ 6 odst. 9 písm. b) a § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 zákonaIč. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohotoIzákona; v případě, že právo na poskytnutí těchto příspěvků vzniklo zaIkalendářní měsíc skončený přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona,Ipoužije se na tyto příspěvky § 6 odst. 9 písm. b) a § 24 odst. 2 písm.Ij) bod 4 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytíIúčinnosti tohoto zákona.I----------------------------------------------------------------------------
Část 3: Tabulky s uvedením daňového režimu jednotlivých benefitů
Tab. č.1. Vybrané benefity poskytované zaměstnancům v podobě jídla či nápojů
a jejich daňové dopady na straně zaměstnance a zaměstnavatele
I-------------------I--------------I----------------I---------------I-----------------I I Benefit I Do roku 2023 I Do roku 2023 u I Od 1. 1.2024 I Od 1. 1.2024 u I I I u I zaměstnavatele I u zaměstnance I zaměstnavatele I I I zaměstnance I I I I I-------------------I--------------I----------------I---------------I-----------------I I Nepeněžní plnění I Osvobozeno I Daňový náklad I Osvobozeno do I Daňový náklad I I - závodní I § 6 odst. 9 I (kromě hodnoty I limitu 70 % I plně I I stravování I písm. b) ZDP I potravin) dle I dle § 6 odst. I (podmínka I I I I § 24 odst. 2 I 9 písm. b) I sjednání se I I I I písm. j) bod I ZDP I zaměstnancem) I I I I 4. ZDP I I dle I I-------------------I--------------I----------------I---------------I § 24 odst. 2 I I Nepeněžní plnění I Osvobozeno I Daňový náklad I Osvobozeno do I písm. j) bod 4. I I - stravenky, I § 6 odst. 9 I do limitu dle I limitu 70 % I ZDP I I stravenkové karty I písm. b) ZDP I § 24 odst. 2 I dle § 6 odst. I I I I I písm. j) bod 4 I 9 písm. b) I I I I I ZDP I ZDP I I I-------------------I--------------I----------------I---------------I I I Peněžitý I Osvobozen do I Daňový náklad I Osvobozeno do I I I příspěvek - I limitu dle § I plně dle I limitu 70 % I I I stravenkový I 6 odst. 9 I § 24 odst. 2 I dle § 6 odst. I I I paušál I písm. b) ZDP I písm. j) bod 4 I 9 písm. b) I I I I I ZDP I ZDP I I I-------------------I--------------I----------------I---------------I-----------------I I Další příspěvek I Osvobozeno I Daňový náklad I Osvobozeno do I Daňový náklad I I na stravování při I § 6 odst. 9 I do limitu dle I limitu 70 % I plně I I směně delší než I písm. b) ZDP I § 24 odst. 2 I dle § 6 odst. I (podmínka I I 11 hodin - I I písm. j) bod 4 I 9 písm. b) I sjednání se I I nepeněžní plnění I I ZDP I ZDP I zaměstnancem) I I např. stravenka I I I I dle I I-------------------I--------------I----------------I---------------I § 24 odst. 2 I I Další příspěvek I Osvobozen do I Daňový náklad I Osvobozeno do I písm. j) bod 4 I I na stravování při I limitu v I plně I limitu 70 % I ZDP I I směně delší než I součtu I § 24 odst. 2 I dle § 6 odst. I I I 11 hodin - I příspěvků na I písm. j) bod 4 I 9 písm. b) I I I peněžitý I stravování I ZDP I ZDP I I I příspěvek I za jednu I I I I I I směnu dle § I I I I I I 6 odst. I I I I I I 9 písm. b) I I I I I I ZDP I I I I I I Nad I I I I I I stanovený I I I I I I limit - I I I I I I příjem dle § I I I I I I 6 odst. 1 I I I I I I písm. d) ZDP I I I I I-------------------I--------------I----------------I---------------I-----------------I I Příspěvek na I Příjem dle § I Daňový náklad I Příjem dle § I Daňový náklad I I stravování při I 6 odst. 1 I § 24 odst. 2 I 6 odst. 1 I (podmínka I I vzniku nároku na I písm. d) ZDP I písm. j) bod 4 I písm. d) ZDP I sjednání se I I stravné dle ZP I I ZDP I I zaměstnancem) I I I I I I dle I I I I I I § 24 odst. 2 I I I I I I písm. j) bod 4 I I I I I I ZDP I I-------------------I--------------I----------------I---------------I-----------------I I Pracovní oběd I Osvobozeno I Nedaňový I Není I Nedaňový náklad I I I § 6 odst. 9 I náklad dle I předmětem I dle I I I písm. b) ZDP I § 25 odst. 1 I daně dle § 6 I § 25 odst. 1 I I I I písm. t) ZDP I odst. 7 písm. I písm. t) ZDP I I I I I e) ZDP I Pokud je takto I I-------------------I--------------I I---------------I zaměstnavatelem I I Společná snídaně I Osvobozeno I I Osvobozeno do I I I formou bufetu pro I I I limitu 70 % I I I zaměstnance I I I dle § 6 odst. I I I I I I 9 písm. b) I I I I I I ZDP I I I-------------------I--------------I----------------I---------------I-----------------I I I § 6 odst. 9 I I (v úhrnu za I deklarována, I I I písm. b) ZDP I I všechny formy I snídaně či oběd I I I I I stravování) I pro zaměstnance I I-------------------I--------------I I---------------I mohou mít I I Společná snídaně I Osvobozeno I I Není I povahu I I s klientem v I § 6 odst. 9 I I předmětem I příspěvku na I I rámci pracovního I písm. b) ZDP I I daně § 6 I stravování, I I jednání I I I odst. 7 písm. I potom: I I I I I e) ZDP I Daňový náklad I I-------------------I--------------I I---------------I při naplnění I I Ovoce, jídlo v I Osvobozeno I I Není I podmínek dle § I I kuchyňce, jídlo I § 6 odst. 9 I I předmětem I 24 odst. 2 I I na poradách atd. I písm. b) ZDP I I daně § 6 I písm. j) bod 4 I I I I I odst. 7 písm. I ZDP I I I I I e) ZDP I I I-------------------I--------------I I---------------I I I Organizovaný oběd I Osvobozeno I I Osvobozeno do I I I zaměstnavatelem I § 6 odst. 9 I I limitu 70 % I I I (např. rautem, I písm. b) ZDP I I dle § 6 odst. I I I objednáním jídla I I I 9 písm. b) I I I atd.) I I I ZDP I I I-------------------I--------------I----------------I---------------I-----------------I I Poskytnutí nealko I Osvobozeno I Nedaňový I Osvobozeno I Nedaňový náklad I I nápojů (káva, I dle § 6 I náklad I dle § 6 odst. I dle § 25 odst. I I čaj, minerální I odst. 9 I dle § 25 odst. I 9 písm. c) I 1 písm. zm) ZDP I I voda, limonády, I písm. c) ZDP I 1 písm. zm) I ZDP I I I džusy .") I I ZDP I I I I-------------------I--------------I----------------I---------------I-----------------I I Poskytnutí pitné I Není I Daňový náklad I Není I Daňový náklad I I vody na I předmětem I dle § 24 odst. I předmětem I dle § 24 odst. I I pracovišti I daně dle § 6 I 1 I daně dle § 6 I 1 ZDP, resp. § I I I odst. 7 I ZDP, popř. § I odst. 7 písm. I 24 odst. 2 I I I písm. e) ZDP I 24 odst. 2 I e) ZDP I písm. p) ZDP I I I I písm. j) ZDP I I I I-------------------I--------------I----------------I---------------I-----------------I
Tab. č.2. Vybrané ostatní benefity poskytované zaměstnancům a jejich daňové
dopady na straně zaměstnance a zaměstnavatele
I-------------------I--------------I----------------I---------------I-----------------I I Benefit I Do roku 2023 I Do roku 2023 u I Od 1. 1.2024 I Od 1. 1.2024 u I I I u I zaměstnavatele I u zaměstnance I zaměstnavatele I I I zaměstnance I I I I I-------------------I--------------I----------------I---------------I-----------------I I Nepeněžní I Osvobozen do I Nedaňový I Osvobozen dle I Náklady na I I příspěvek na I limitu dle § I náklad dle § I § 6 odst. 9 I plnění I I rekreaci do 2o I 6 odst. 9 I 25 odst. 1 I písm. d) ZDP I představující I I 000,- Kč I písm. d) ZDP I písm. h) bod I (tj. v I příjmy I I I I 2. ZDP I souhrnu do I osvobozené u I I I I I limitu % I zaměstnance I I I I I průměrné I jsou nedaňové I I I I I mzdy) I dle § 25 odst. I I-------------------I--------------I I---------------I 1 písm. h) bod I I Nepeněžní I Osvobozen do I I Osvobozen do I 2. ZDP, ve výši I I příspěvek na I limitu dle § I I limitu dle § I převyšující I I rekreaci v částce I 6 odst. 9 I I 6 odst. 9 I tuto částku jde I I 30 000,- Kč I písm. d) ZDP I I písm. d) ZDP I o daňový náklad I I I (osvobozeno I I (tj. v I dle § 24 odst. I I I 20 000,- Kč) I I souhrnu do I 2 písm. j) bod I I I Nad I I výše % I 4. ZDP I I I stanovený I I průměrné I I I I limit - I I mzdy) I I I I příjem dle § I I Nad stanovený I I I I 6 odst. 1 I I úhrnný limit I I I I písm. d) ZDP I I - příjem dle I I I I I I § 6 odst. 1 I I I I I I písm. d) ZDP I I I-------------------I--------------I----------------I---------------I-----------------I I Peněžní příspěvek I Příjem dle § I Daňový náklad I Příjem dle § I Daňový náklad I I na rekreaci I 6 odst. 1 I dle I 6 odst. 1 I dle I I I písm. d) ZDP I § 24 odst. 2 I písm. d) ZDP I § 24 odst. 2 I I I I písm. j) bod I I písm. j) bod 4. I I I I 5. ZDP I I ZDP I I-------------------I--------------I----------------I---------------I-----------------I I Nepeněžní I Osvobozeno I Nedaňový I Osvobozen do I Do výše I I příspěvek na I dle § 6 I náklad dle I limitu dle § I osvobozené u I I sportovní a I odst. 9 I § 25 odst. 1 I 6 odst. 9 I zaměstnance jde I I kulturní vyžití I písm. d) ZDP I písm. h) bod I písm. d) ZDP I o nedaňový I I I I 2. ZDP I (tj. v I náklad dle § 25 I I I I I souhrnu do I odst. 1 písm. I I I I I výše % I h) bod 2. ZDP, I I I I I průměrné I ve výši I I I I I mzdy) I převyšující I I I I I I tuto částku jde I I I I I I o daňový náklad I I I I I I dle § 24 odst. I I I I I I 2 písm. j) bod I I I I I I 4. ZDP I I-------------------I--------------I----------------I---------------I-----------------I I Peněžní příspěvek I Příjem dle § I Daňový náklad I Příjem dle § I Daňový náklad I I na sportovní a I 6 odst. 1 I dle I 6 odst. 1 I dle I I kulturní vyžití I písm. d) ZDP I § 24 odst. 2 I písm. d) ZDP I § 24 odst. 2 I I I I písm. j) bod I I písm. j) bod 4. I I I I 5. ZDP I I ZDP I I-------------------I--------------I----------------I---------------I-----------------I I Nepeněžní I Osvobozeno I Plnění ze I Osvobozen do I Plnění ze zisku I I příspěvek na I dle § 6 I zisku po I limitu dle § I po zdanění I I úkony ve I odst. 9 I zdanění nejsou I 6 odst. 9 I nejsou nákladem I I zdravotnickém I písm. d) ZDP I nákladem dle § I písm. d) ZDP I dle § 21h ZDP, I I zařízení I I 21h ZDP, jinak I (tj. v I jinak by byla I I poskytnutý ze I I by byla I souhrnu do I nedaňovým I I zisku po zdanění I I nedaňovým I výše % I nákladem dle § I I I I nákladem dle I průměrné I 25 odst. 1 I I I I § 25 odst. 1 I mzdy) I písm. h) bod 2. I I I I písm. h) bod I I ZDP (do výše I I I I 2. ZDP I I osvobozené u I I I I I I zaměstnance), I I I I I I ve výši I I I I I I převyšující I I I I I I tuto částku jde I I I I I I o daňový náklad I I I I I I dle§ 24 odst. 2 I I I I I I písm. I I I I I I j) bod 4. ZDP I I-------------------I--------------I----------------I---------------I-----------------I I Peněžní příspěvek I Příjem dle § I Daňový náklad I Příjem dle § I Daňový náklad I I na úkony hrazené I 6 odst. 1 I dle § 24 odst. I 6 odst. 1 I dle § 24 odst. I I zaměstnancem ve I písm. d) ZDP I 2 písm. j) bod I písm. d) ZDP I 2 písm. j) bod I I zdravotnickém I I 5. ZDP I I 4. ZDP I I zařízení I I I I I I-------------------I--------------I----------------I---------------I-----------------I I Nepeněžní I Osvobozeno I Nedaňový I Pokud věcná I Nedaňový náklad I I bezúplatné plnění I dle § 6 I náklad dle § I povaha plnění I dle I I do výše 2 000,- I odst. 9 I 25 odst. 1 I spadá do § 6 I § 25 odst. 1 I I Kč poskytnuté ze I písm. g) ZDP I písm. t) ZDP I odst. 9 písm. I písm. t) ZDP I I zisku po zdanění I I I d) ZDP, I I I I I I uplatní se I I I I I I osvobození do I I I I I I limitu (tj. v I I I I I I souhrnu do I I I I I I výše % I I I I I I průměrné I I I I I I mzdy), v I I I I I I ostatních I I I I I I případech I I I I I I příjem dle § I I I I I I 6 odst. 1 I I I I I I písm. d) ZDP I I I-------------------I--------------I----------------I---------------I-----------------I I Cvičení na I Není příjem I Daňový náklad I Není I Daňový náklad I I pracovišti I I dle I předmětem I dle I I I I § 24 odst. 1 I daně § 6 I § 24 odst. 1 I I I I ZDP, resp. § I odst. 7 písm. I ZDP, resp. § 24 I I I I 24 odst. 2 I e) ZDP I odst. 2 písm. I I I I písm. j) bod 5 I I j) bod 4 ZDP I I I I ZDP I I I I-------------------I--------------I----------------I---------------I-----------------I I Lekce jógy s I Osvobozeno I Nedaňový I Osvobozen do I Do výše I I instruktorem I dle § 6 I náklad dle § I limitu dle § I osvobozené u I I I odst. 9 I 25 odst. 1 I 6 odst. 9 I zaměstnance jde I I I písm. d) ZDP I písm. h) bod I písm. d) ZDP I o nedaňový I I I I 2. ZDP I (tj. v I náklad dle § 25 I I I I I souhrnu do I odst. 1 písm. I I I I I výše % I h) bod 2. ZDP, I I I I I průměrné I ve výši I I I I I mzdy) I převyšující I I I I I I tuto částku jde I I I I I I o daňový náklad I I I I I I dle § 24 odst. I I I I I I 2 písm. j) bod I I I I I I 4. ZDP I I-------------------I--------------I----------------I---------------I-----------------I I Kulturní a I Osvobozeno I Nedaňový I Osvobozeno I Nedaňový náklad I I sportovní akce I bez limitu § I náklad dle § I dle § 6 odst. I dle § 25 odst. I I pořádaná I 6 odst. 9 I 25 odst. 1 I 9 písm. g) I 1 písm. h) bod I I zaměstnavatelem I písm. d) ZDP I písm. h) bod I ZDP I 1. ZDP I I I I 1. ZDP I I (pohoštění a I I I I (pohoštění a I I občerstvení dle I I I I občerstvení I I § 25 odst. 1 I I I I dle § 25 odst. I I písm. t) ZDP I I I I 1 písm. t) ZDP I I I I-------------------I--------------I----------------I---------------I-----------------I
Příloha
S ohledem na průběh legislativního procesu, kdy došlo k nahrazení významné
části vládního návrhu zákona komplexním pozměňovacím návrhem a důvodová zpráva k
vládnímu návrhu zákona tedy nebude ve značné části relevantní, je k této metodické
informaci z praktických důvodů připojen jak text důvodové zprávy, tak odůvodnění
přijatých pozměňovacích návrhů. Komplexní pozměňovací návrh byl přijat jako usnesení
Rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, který neobsahuje odůvodnění
- text odůvodnění je dostupný na internetových stránkách Ministerstva financí ČR.
Přijatý poslanecký pozměňovací návrh obsahuje odůvodnění a je dostupný na internetových
stránkách Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR (dále jen "
PSP
").1. Důvodová zpráva k vládnímu návrhu zákona
Poznámka: Důvodová zpráva k vládnímu návrhu zákona je dostupná na internetových
stránkách PSP, sněmovní tisk 488/0.20) Vládní návrh zákona však byl v podstatné části
nahrazen komplexním pozměňovacím návrhem, který byl přijat jako usnesení Rozpočtového
výboru PSP, sněmovní tisk 488/4.
Navržené změny k § 6 ZDP:
a) V § 6 odst. 3 úvodní části ustanovení větě druhé se slova "e) poskytnuté"
nahrazují
slovy "plnění na sociální podmínky nebo péči o zdraví vyplývající z
kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele nebo pracovní nebo jiné smlouvy
poskytnutá".
b) V § 6 odst. 4 písm. a) se částka "10 000 Kč" nahrazuje slovy "rozhodnou
pro účast
zaměstnanců činných na základě dohody o provedení práce na nemocenském
pojištění, která je stanovena pro zaměstnání vykonávaná na základě těchto dohod u
téhož zaměstnavatele".
c) V § 6 odstavec 6 zní:
"(6) Poskytuje-li zaměstnavatel zaměstnanci bezplatně silniční
motorové vozidlo k používání pro služební i soukromé účely, považuje se za příjem
zaměstnance částka ve výši určeného procenta vstupní ceny tohoto vozidla za každý
i započatý kalendářní měsíc poskytnutí vozidla. Jde-li o silniční motorové vozidlo
najaté nebo pořízené na finanční leasing, vychází se ze vstupní ceny tohoto vozidla
u původního vlastníka, a to i v případě, že dojde k následné koupi vozidla. Pokud
ve vstupní ceně není zahrnuta daň z přidané hodnoty, pro účely tohoto ustanovení
se o tuto daň zvýší. Je-li částka, která se posuzuje jako příjem zaměstnance za každý
i započatý kalendářní měsíc poskytnutí silničního motorového vozidla, nižší než 1
000 Kč, považuje se za příjem zaměstnance částka ve výši 1 000 Kč. Poskytne-li zaměstnavatel
zaměstnanci bezplatně v průběhu kalendářního měsíce postupně za sebou více silničních
motorových vozidel k používání pro služební i soukromé účely, považuje se za příjem
zaměstnance částka ve výši určeného procenta z nejvyšší vstupní ceny silničního motorového
vozidla. Poskytne-li zaměstnavatel zaměstnanci bezplatně pro služební i soukromé
účely v průběhu kalendářního měsíce více silničních motorových vozidel současně,
považuje se za příjem zaměstnance úhrn částek odpovídajících výši určeného procenta
vstupní ceny každého současně poskytnutého vozidla. Určeným procentem se pro účely
tohoto ustanovení rozumí
a) 0,25%, jedná-li se o bezemisní vozidlo,
b) 0,5%, jedná-li se o nízkoemisní vozidlo,
c) 1%, jedná-li se o silniční motorové vozidlo, které není nízkoemisním
ani bezemisním vozidlem.".
d) V § 6 odst. 9 písmeno b) zní:
"b) příjem zaměstnance ve formě příspěvku na stravování poskytnutého
zaměstnavatelem za jednu směnu podle jiného právního předpisu, pokud během této směny
zaměstnanec vykonával práci alespoň 3 hodiny a nevznikl mu během této směny nárok
na stravné v rámci cestovních náhrad podle jiného právního předpisu, a to v úhrnu
do výše 70% horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným
platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin, a v úhrnu do výše 70% této hranice,
je-li příspěvek poskytnut jako další příspěvek v rámci stejné směny, pokud její délka
v úhrnu s přestávkou v práci povinně poskytovanou zaměstnavatelem podle jiného právního
předpisu je delší než 11 hodin; v případě zaměstnance vykonávajícího činnost, ze
které plyne příjem ze závislé činnosti, jejíž výkon není rozvržen na směny podle
jiného právního předpisu, je příjem ve formě příspěvku na stravování poskytnutého
zaměstnavatelem od daně osvobozen, pokud během kalendářního dne zaměstnanec vykonával
práci alespoň 3 hodiny a nevznikl mu během tohoto dne nárok na stravné v rámci cestovních
náhrad podle jiného právního předpisu ani na stravné v rámci cestovních náhrad na
základě smlouvy, a to v úhrnu do výše 70% horní hranice stravného, které lze poskytnout
zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin, a v úhrnu
do výše 70% této hranice, je-li příspěvek poskytnut jako další příspěvek v rámci
stejného kalendářního dne, pokud během tohoto dne zaměstnanec vykonával práci alespoň
11 hodin; příspěvkem na stravování se pro účely daní z příjmů rozumí
1. stravování poskytované jako nepeněžní plnění ke spotřebě na
pracovišti
zaměstnance nebo v rámci stravování zajišťovaného prostřednictvím
jiného subjektu než zaměstnavatele a
2. peněžitý příspěvek na stravování,".
e) V § 6 odst. 9 se písmeno d) zrušuje. Dosavadní písmena e) až ch)
se označují jako písmena d) až h).
f) V § 6 odst. 9 se písmeno f) včetně poznámky pod čarou č. 6a zrušuje.
Dosavadní písmena g) až w) se označují jako písmena f) až v).
g) V § 6 odst. 9 se písmeno i) včetně poznámky pod čarou č. 6d zrušuje.
Dosavadní písmena j) až v) se označují jako písmena i) až u).
h) V § 6 odst. 9 se písmena l) a m) včetně poznámky pod čarou č. 65
zrušují. Dosavadní písmena n) až u) se označují jako písmena l) až s).
i) V § 6 odst. 9 se na konci textu písmene m) doplňují slova "a bývalému
prezidentu
republiky podle zákona upravujícího zabezpečení prezidenta republiky
po skončení funkce".
j) V § 6 odst. 10 písm. a) se slova ", s výjimkou platu náležejícího
prezidentu republiky a náhrad spojených s výkonem jeho funkce" nahrazují slovy "a
zákona upravujícího zabezpečení prezidenta republiky po skončení funkce.".
Odůvodnění navržených změn:
K bodu a):
Navrhuje se legislativně-technická změna v návaznosti na navrhované zrušení
§ 6 odst. 9 písm. d) zákona o daních z příjmů, v důsledku čehož dojde ke změně označení
následujících pododstavců. Odkaz na dosavadní odstavec 9 písm. d) se proto navrhuje
vypustit, přičemž odkaz na odstavec 9 písm. e) bude nově odkazem na odstavec 9 písm.
d), neboť písmeno e) v odstavci 9 bude nově označeno jako písmeno d).
K bodu b):
Podle stávající právní úpravy jsou příjmy plynoucí na základě dohod o provedení
práce samostatným základem daně pro daň vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně,
pokud jejich úhrnná výše u téhož plátce daně nepřesáhne za kalendářní měsíc částku
10 000 Kč a zaměstnanec u tohoto plátce daně neučinil prohlášení k dani podle § 38k
odst. 4, 5 nebo 7 zákona o daních z příjmů nebo nevyužil postup podle § 36 odst.
6 nebo 7 zákona o daních z příjmů. Částka 10 000 Kč vychází z výše příjmů, jejíž
překročení zakládá účast zaměstnanců činných na základě dohod o provedení práce na
nemocenském pojištění a která je doposud v ustanovení § 7a odst. 1 zákona o nemocenském
pojištění rovněž stanovena na 10 000 Kč. Na základě tohoto ustanovení tak poplatník
bez učiněného prohlášení k dani podle § 38k zákona o daních z příjmů s příjmy plynoucími
na základě dohody o provedení práce, jejichž výše za kalendářní měsíc u jednoho plátce
daně v úhrnu nepřesáhne 10 000 Kč, není povinen podávat ve vztahu k těmto příjmům
daňové přiznání, jeho daň je sražena plátcem daně a následně odvedena správci daně.
Vzhledem k tomu, že v rámci návrhu zákona v ustanovení § 7a zákona o nemocenském
pojištění dochází k úpravě částky rozhodné pro účast zaměstnanců činných na základě
dohod o provedení práce na nemocenském pojištění, navrhuje se provést odpovídající
úpravu i v ustanovení § 6 odst. 4 písm. a) zákona o daních z příjmů. Částka rozhodná
pro účast těchto zaměstnanců na nemocenském pojištění nově nebude v zákoně o nemocenském
pojištění stanovena pevnou částkou, nýbrž bude představovat procentuální část průměrné
mzdy podle § 23b odst. 4 zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na
státní politiku zaměstnanosti.
Namísto výslovného uvedení této částky, k němuž by se muselo přistoupit pokaždé,
když dojde ke zvýšení výchozí částky v zákoně o nemocenském pojištění, se navrhuje
od tohoto způsobu vyjádření částky zcela upustit a nahradit jej obecnou formulací
přímo navazující na částku rozhodnou pro účast zaměstnanců činných na základě dohody
o provedení práce na nemocenském pojištění stanovenou v § 7a odst. 2 písm. a) zákona
o nemocenském pojištění ve vztahu ke všem zaměstnáním vykonávaným na základě dohod
o provedení práce u téhož zaměstnavatele v jednom kalendářním měsíci. Tato částka
bude podle novelizovaného ustanovení § 7a odst. 2 písm. a) zákona o nemocenském pojištění
činit 25% průměrné mzdy podle § 23b odst. 4 zákona o pojistném na sociální zabezpečení
a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti zaokrouhlené na celé pětisetkoruny směrem
dolů. Obdobný způsob navázání se na automatickou valorizaci částky rozhodné pro účast
zaměstnanců na nemocenském pojištění byl již dříve zvolen v ustanovení § 6 odst.
4 písm. b) zákona o daních z příjmů, a tudíž bude v tomto ohledu právní úprava více
konzistentní. Tato obecná vazba na částku rozhodnou pro účast na nemocenském pojištění
současně zajistí automatickou valorizaci tohoto limitu.
K bodu d):
Hodnota stravování, resp. stravování poskytované jako nepeněžní plnění ke
spotřebě na pracovišti zaměstnance nebo v rámci stravování zajišťovaného prostřednictvím
jiného subjektu (tj. i formou tzv. stravenek či elektronických stravovacích karet)
představuje na straně zaměstnance osvobozený příjem v plném rozsahu, tedy bez ohledu
na jeho hodnotu, zdroj financování (např. fond kulturních a sociálních potřeb nebo
sociální fond), poplatky za distribuci nebo na to, zda je zaměstnanci toto plnění
poskytováno za úplatu, která je nižší než jeho nominální hodnota, nebo je poskytováno
bezplatně.
Ve vztahu k osvobození těchto příspěvků na stravování zaměstnance se tudíž
postupuje rozdílně, než v případě příspěvku na stravování poskytovaného formou peněžitého
příspěvku na stravování, jehož osvobození je limitováno do výše 70% horní hranice
stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě
trvající 5 až 12 hodin. Tento přístup vytváří prostor pro poskytování stravenek libovolné
hodnoty dosahující řádově až tisíců korun denně (tzv. manažerské stravenky), které
jsou od daně nyní v plné výši osvobozeny. Za účelem sjednocení tohoto přístupu se
na straně zaměstnance navrhuje omezit osvobození všech těchto příspěvků na stravování
poskytovaných zaměstnavatelem touto 70% hranicí. Pro účely přehlednosti právního
předpisu se rovněž navrhuje stravování poskytované jako nepeněžní plnění ke spotřebě
na pracovišti zaměstnance nebo v rámci stravování zajišťovaného prostřednictvím jiného
poplatníka než zaměstnavatele a peněžitý příspěvek na stravování obecně označovat
jako "příspěvky na stravování".
Současně se navrhuje podmínky pro daňovou uznatelnost výdajů na tyto příspěvky
na stravování na straně zaměstnavatele stanovené v dosavadním § 24 odst. 2 písm.
j) bodu 4 zákona o daních z příjmů upravit jako podmínky pro osvobození tohoto příjmu
na straně zaměstnance v ustanovení § 6 odst. 9 písm. b) zákona o daních z příjmů.
Plnění poskytnuté zaměstnavatelem zaměstnanci ve formě příspěvku na stravování jak
v nepeněžní, tak peněžité formě tak bude moci být osvobozeno, pokud přítomnost zaměstnance
v práci během pracovní směny trvala alespoň 3 hodiny, a to v úhrnu do výše 70% horní
hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní
cestě trvající 5 až 12 hodin. Další příspěvek na stravování poskytnutý zaměstnanci
bude moci být do stejné výše (tj. do výše 70% horní hranice stravného, které lze
poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin)
osvobozen pouze v případě, pokud přítomnost zaměstnance v práci během pracování směny
trvala alespoň 3 hodiny a zároveň délka této směny v úhrnu s přestávkou v práci,
kterou je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci podle zvláštního právního
předpisu (viz § 88 odst. 4 zákoníku práce), byla delší než 11 hodin. Takto bude oproti
dosavadnímu stavu zajištěno, že osvobození podle § 6 odst. 9 písm. b) zákona o daních
z příjmů bude aplikovatelné i pro zaměstnance čerpající peněžitý příspěvek na stravování
při delších časových směnách. Příspěvek na stravování nebude osvobozen, pokud byl
poskytnut zaměstnanci, kterému v průběhu směny vznikl nárok na stravné podle zvláštního
právního předpisu (viz § 176 odst. 1 písm. a) zákoníku práce).
Navrhovaný limit se nepoužije na každou formu příspěvku na stravování samostatně
při jejich současném poskytnutí v rámci jedné směny, ale osvobozeno u zaměstnance
bude vždy hodnota všech poskytnutých forem v rámci jedné směny v úhrnu do 70% horní
hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní
cestě trvající 5 až 12 hodin. Další příspěvek na stravování v rámci stejné směny
se posuzuje samostatně v případě delší směny než 11 hodin. V rozsahu, ve kterém příspěvek
na stravování přesáhne stanovený limit 70% horní hranice stravného, které lze poskytnout
zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin, bude na
straně zaměstnance příjmem podléhajícím dani z příjmů podle § 6 odst. 1 písm. d)
zákona o daních z příjmů.
Na straně zaměstnavatele bude daňová uznatelnost výdajů na příspěvky na stravování
nově posuzována podle § 24 odst. 2 písm. j) bodu 5, ve znění před účinností tohoto
zákona.
V rámci bodu 2 přechodných ustanovení této části návrhu zákona je navrženo
speciální přechodné ustanovení upravující vztah dosavadní a nově navržené právní
úpravy.
K bodu e):
Navrhuje se zrušit osvobození nepeněžního plnění poskytovaného zaměstnavatelem
zaměstnancům z fondu kulturních a sociálních potřeb, ze sociálního fondu nebo ze
zisku (příjmu) po jeho zdanění a u zaměstnavatelů, kteří nevytvořili zisk, na vrub
výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení
příjmů, ve formě vymezené
v jednotlivých bodech tohoto ustanovení (např. na pořízení zboží nebo služeb
zdravotního, léčebného, hygienického a obdobného charakteru od zdravotnických zařízení,
pořízení zdravotnických prostředků na lékařský předpis a použití vzdělávacích nebo
rekreačních zařízení, zařízení péče o děti předškolního věku včetně mateřské školy
podle školského zákona, knihovny zaměstnavatele, tělovýchovných a sportovních zařízení,
nebo ve formě příspěvku na kulturní pořady a sportovní akce, příspěvku na tištěné
knihy).
Tato plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnanci představují určitou formu
benefitu v podobě péče o zaměstnance za účelem jejich motivace. Osvobození příjmu
zaměstnance v podobě těchto plnění (s výjimkou příspěvku na zájezd nebo rekreaci
a příspěvku na knihy) přitom doposud není nijak limitováno. Daňová podpora těchto
benefitů ve formě jejich osvobození od daně však ve svém důsledku prohlubuje nerovné
postavení jednotlivých zaměstnavatelů, neboť tyto benefity častěji poskytují zaměstnavatelé,
kteří jsou velkými subjekty disponujícími dostatečnými finančními prostředky pro
tyto účely. V případě menších zaměstnavatelů s malým počtem zaměstnanců není vždy
efektivní administrovat tyto daňové benefity tak, aby mohl být využit jejich plný
potenciál. Takto koncipované daňové zvýhodnění tak zvětšuje konkurenční výhodu velkých
zaměstnavatelů na trhu práce. Skutečnost, že osvobození některých forem těchto nepeněžitých
plnění není limitováno maximální částkou (např. sportovní či kulturní akce) současně
vytváří prostor pro poskytování nepeněžních plnění vysoké hodnoty, které je vždy
od daně osvobozeno.
Samotné poskytování zaměstnaneckých výhod není tímto nijak dotčeno. I nadále
budou zaměstnavatelé rozhodovat o rozsahu a formě benefitů, které chtějí poskytovat
svým zaměstnancům, přičemž právě odstraněním daňového osvobození vybraných benefitů
bude odstraněno odlišování benefitů na fiskálně výhodné (tj. benefity splňující podmínky
podle § 6 odst. 9 písm. d) zákona o daních z příjmů) a nevýhodné.
Osvobození nepeněžitých plnění podle § 6 odst. 9 písm. d) zákona o daních
z příjmů se proto, s ohledem na naplňování obecných principů jednoduchosti, transparentnosti
a neutrality daní z příjmů, navrhuje zrušit.
V návaznosti na zrušení osvobození těchto benefitů na straně zaměstnance
se na straně zaměstnavatele rovněž navrhuje vypustit ustanovení § 25 odst. 1 písm.
h) a k) zákona o daních z příjmů, podle kterého byly výdaje zaměstnavatele na tato
nepeněžitá plnění daňově neuznatelnými výdaji. Uznatelnost těchto výdajů na straně
zaměstnavatele bude nově posuzována podle § 24 odst. 2 písm. j) bodu 4 (dosavadní
§ 24 odst. 2 písm. j) bod 5) zákona o daních z příjmů.
V rámci bodu 3 přechodných ustanovení této části návrhu zákona je navrženo
speciální přechodné ustanovení upravující vztah dosavadní a nově navržené právní
úpravy, přičemž rozhodným okamžikem pro uplatnění nové právní úpravy je poskytnutí
takového plnění ode dne nabytí účinnosti.
K bodu f):
Navrhuje se zrušit osvobození příjmu zaměstnance v podobě nepeněžního bezúplatného
plnění (daru) poskytovaného z fondu kulturních a sociálních potřeb podle příslušného
předpisu, u zaměstnavatelů, na které se tento předpis nevztahuje, nepeněžního bezúplatného
plnění poskytovaného za obdobných podmínek ze sociálních fondů nebo ze zisku (příjmu)
po jeho zdanění, anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na
dosažení, zajištění a udržení příjmů, a to až do úhrnné výše 2 000 Kč ročně u každého
zaměstnance.
Příjem zaměstnance v podobě daru (peněžitého i nepeněžitého) poskytnutého
zaměstnavatelem v souvislosti se závislou činností je standardně posuzován jako zdanitelný
příjem plynoucí v souvislosti s výkonem závislé činnosti podle § 6 odst. 1 písm.
d) zákona o daních z příjmů. Výjimku představují pouze nepeněžité dary do úhrnné
výše 2 000 Kč ročně u každého zaměstnance, které jsou poskytovány podle § 14 vyhlášky
o FKSP k životním a pracovním výročím (tzn. při životním výročí 50 let a dále za
každých dalších 5 let věku, při pracovním výročí 20 let a každých dalších 5 let trvání
pracovního nebo služebního poměru, při prvém odchodu do starobního nebo invalidního
důchodu a při poskytnutí osobní pomoci, při požáru živelné události a v jiných mimořádných
případech ve prospěch zaměstnavatele).
S ohledem na skutečnost, že je očekáváno zrušení této vyhlášky, jakož i na
obecné principy jednoduchosti, transparentnosti a neutrality daní z příjmů, se navrhuje
toto ustanovení vypustit.
Veškeré příjmy zaměstnance v podobě daru poskytnutého zaměstnavatelem v souvislosti
se závislou činností tak nově budou podle § 6 odst. 1 písm. d) zákona o daních z
příjmů podléhat dani z příjmů bez ohledu na jejich výši.
Poznámka pod čarou č. 6a odkazující na vyhlášku o FKSP se s ohledem na očekávané
zrušení této vyhlášky rovněž navrhuje zrušit.
V rámci bodu 3 přechodných ustanovení této části návrhu zákona je navrženo
speciální přechodné ustanovení upravující vztah dosavadní a nově navržené právní
úpravy, přičemž rozhodným okamžikem pro uplatnění nové právní úpravy je poskytnutí
takového plnění ode dne nabytí účinnosti.
K bodu g):
Navrhuje se zrušit ustanovení § 6 odst. 9 písm. i) - dosavadní ustanovení
§ 6 odst. 9 písm. j) zákona o daních z příjmů, neboť se v zásadě jedná o obsoletní
ustanovení. Podle tohoto ustanovení bylo od daně osvobozené mzdové vyrovnání vyplácené
pracovníkům v hornictví, a to ve výši rozdílu mezi náhradou mzdy nebo peněžitými
dávkami nemocenského pojištění přiznanými po přechodu pracovníka na nové pracoviště
a dávkami nebo náhradou mzdy, které by tento pracovník pobíral na dřívějším pracovišti.
Mzdové vyrovnání bylo vypláceno na základě § 7 odst. 2 vyhlášky č. 19/1991 Sb. Tato
vyhláška byla vyhláškou č. 405/2003 Sb. zrušena s tím, že podle § 1 odst. 2 této
vyhlášky se nároky vzniklé pracovníkům v hornictví na základě zrušené vyhlášky č.
19/1991 Sb. přede dnem jejího zrušení, posuzují podle dosavadních právních předpisů
(tj. podle zrušené vyhlášky). Tato výjimka je zrušena z důvodu zpřehlednění právního
řádu v oblasti daní.
Zrušením osvobození tohoto příjmu nebudou dotčena případná mzdová vyrovnání,
která jsou v současné době stále vyplácena na základě zrušené vyhlášky č. 19/1991
Sb. Osvobození těchto mzdových vyrovnání je zajištěno prostřednictvím přechodného
ustanovení v této části tohoto zákona.
K bodu h):
Navrhuje se zrušit ustanovení § 6 odst. 9 písm. l) - dosavadní ustanovení
§ 6 odst. 9 písm. n) zákona o daních z příjmů, neboť se v zásadě jedná o obsoletní
ustanovení. Na základě tohoto ustanovení je osvobozen příjem v podobě odstupného
vypláceného pracovníkům v hornictví, kteří byli přeřazeni na jiné pracoviště nebo
uvolněni ze zdravotních důvodů. Odstupné, které je tímto ustanovením osvobozeno od
daně, bylo poskytováno podle § 5 a 6 vyhlášky č. 19/1991 Sb., která byla vyhláškou
č. 405/2003 Sb. zrušena s tím, že nároky na odstupné, které vznikly dotčeným pracovníkům
před zrušením této vyhlášky, se posuzují podle dosavadních právních předpisů, tj.
podle vyhlášky č. 19/1991 Sb. Tato výjimka je zrušena z důvodu zpřehlednění právního
řádu v oblasti daní a nebude mít přímý dopad na státní rozpočet.
Zrušením osvobození tohoto příjmu nebude dotčeno odstupné, které je v současné
době stále vypláceno pracovníkům v hornictví na základě zrušené vyhlášky č. 19/1991
Sb. Osvobození předmětného odstupného je zajištěno prostřednictvím přechodného ustanovení
tohoto zákona.
Rovněž se navrhuje zrušení ustanovení § 6 odst. 9 písm. m) zákona o daních
z příjmů - dosavadní § 6 odst. 9 písm. o), na základě kterého jsou osvobozeny příjmy
do výše 500 000 Kč poskytnuté zaměstnavatelem jako sociální výpomoc zaměstnanci v
souvislosti s překlenutím jeho mimořádně obtížných poměrů v důsledku živelní pohromy,
ekologické nebo průmyslové havárie na územích, na kterých byl vyhlášen nouzový stav
podle zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, přičemž osvobození je
podmíněno tím, že tyto příjmy jsou vypláceny zaměstnanci z fondu kulturních a sociálních
potřeb nebo ze sociálního fondu za obdobných podmínek u zaměstnavatelů, na které
se předpis o fondu kulturních a sociálních potřeb nevztahuje nebo ze zisku (příjmu)
po jeho zdanění anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na
dosažení, zajištění a udržení příjmů.
Vzhledem k tomu, že osvobození tohoto příjmu je navázáno na institut sociální
výpomoci, jehož podmínky jsou upraveny v ustanovení § 11 vyhlášky o FKSP a k očekávanému
zrušení této vyhlášky, se navrhuje vypuštění i tohoto ustanovení. Osvobození příjmu
zaměstnance, který má obdobný charakter jako sociální výpomoc, však zůstane i nadále
zachováno, a to podle ustanovení § 4a písm. k) zákona o daních z příjmů. Podle tohoto
ustanovení je od daně z příjmů fyzických osob osvobozen bezúplatný příjem poskytnutý
na humanitární nebo charitativní účel nebo z veřejné sbírky, pod které lze zahrnout
i pomoc při odstranění důsledků např. živelních pohrom, ekologických nebo průmyslových
havárií ohrožujících ve značném rozsahu životy, zdraví nebo majetkové hodnoty anebo
vnitřní pořádek a bezpečnost. Jedná se o pomoc poskytovanou cíleně přímo postiženým
osobám, a to bez jakéhokoli omezení v podobě maximální výše nebo vyhlášení nouzového
stavu podle ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky. Z úvodní
části ustanovení § 6 odst. 9 zákona o daních z příjmů vyplývá, že výčet osvobozených
příjmů v tomto ustanovení doplňuje výčet v § 4 zákona o daních z příjmů, do kterého
jsou s odkazem na stávající ustanovení § 4 odst. 1 písm. zm) zákona o daních z příjmů
zahrnuty i příjmy podle ustanovení § 4a zákona o daních z příjmů. Ustanovení § 4a
písm. k) zákona o daních z příjmů proto dopadá i na bezúplatné příjmy, jež jsou vypláceny
zaměstnavatelem zaměstnanci na humanitární nebo charitativní účely.
Ze vzájemných vztahů mezi těmito ustanoveními lze dovodit, že ustanovení
§ 4a písm. k) a ustanovení § 6 odst. 9 písm. m) zákona o daních z příjmů částečně
upravují shodný okruh právních vztahů. Vypuštění ustanovení § 6 odst. 9 písm. m)
zákona o daních z příjmů tak přispěje systematičnosti zákona a rovněž přispěje k
naplnění obecného principu jednoduchosti daní z příjmů.
Poznámku pod čarou č. 65 odkazující na čl. 5 ústavního zákona č. 110/1998
Sb., o bezpečnosti České republiky, se navrhuje pro nadbytečnost vypustit.
K bodu i):
Navrhuje se ustanovení § 6 odst. 9 písm. m) - dosavadní § 6 odst. 9 písm.
r) - zákona o daních z příjmů v souvislosti s přeřazením platu a renty prezidenta
republiky z ostatních příjmů mezi funkční požitky rozšířit o úpravu týkající se naturálních
plnění poskytovaných i bývalému prezidentovi republiky tak jak uvádí § 4 odst. 1
písm. o) - dosavadní § 4 odst. 1 písm. p) zákona o dani z příjmů a ustanovení § 4
odst. 1 písm. o) současně zrušit pro nadbytečnost.
K bodu j):
Z důvodu navrhovaného vypuštění ustavení § 10 odst. 9 zákona o daních z příjmů,
se navrhuje upravit ustanovení § 6 odst. 10 písm. a) zákona o daních z příjmů tak,
aby byla zrušena výjimka, podle níž plat stávajícího prezidenta republiky a náhrady
spojené s výkonem jeho funkce nejsou funkčními požitky. Plat prezidenta republiky,
jakož i náhrady (naturální i víceúčelové paušální náhrady) poskytované podle zákona
č. 236/1995 Sb., a renta bývalého prezidenta republiky a víceúčelová paušální náhrada
poskytované na základě zákona č. 48/2004 Sb. tak nově budou funkčními požitky ve
smyslu § 6 odst. 10 písm. a) zákona o daních z příjmů.
Podle § 15 a 16 zákona č. 236/1995 Sb. náleží prezidentovi také zvláštní
víceúčelová paušální náhrada výdajů spojených s výkonem jeho funkce a naturální plnění
v podobě:
a) užívání služebního vozidla s řidičem i bez něho k výkonu funkce nebo
v souvislosti s ním a k osobní dispozici,
b) užívání nemovitostí tvořících sídlo prezidenta republiky,)
c) úhrada zdravotních služeb,
d) zřízení a užívání dvou účastnických telefonních stanic.
Zatímco výše uvedená naturální plnění jsou od daně z příjmů osvobozená podle
§ 6 odst. 9 písm. m) - dosavadního písm. r) zákona o daních z příjmů, zvláštní víceúčelová
paušální náhrada, která je poskytována místo náhrady výdajů stanovených v § 5 zákona
č. 236/1995 Sb. ve výši 335% platové základny, osvobozena od daně z příjmů není.
Bývalému prezidentovi na základě zákona č. 48/2004 Sb. vzniká vedle nároku
na rentu též podle § 2 daného zákona nárok na víceúčelovou paušální náhradu, která
kryje zejména nájemné spojené s užíváním přiměřeně vybavené kanceláře a odměnu asistenta,
v celkové výši 50 000 Kč měsíčně. Tato paušální náhrada taktéž není osvobozena od
daní z příjmů. Podle § 3 zákona č. 48/2004 Sb. má bývalý prezident republiky po skončení
svého volebního období navíc nárok na užívání vozidla ve vlastnictví státu s řidičem
i bez něho k osobní dispozici, pokud mu není poskytnuta ochrana podle zvláštního
právního předpisu zahrnující přidělení vozidla s řidičem. Jedná se o naturální plnění,
které je však osvobozeno od daně z příjmů na základě § 6 odst. 9 písm. m) - dosavadního
písm. r) zákona o daních z příjmů, a to v důsledku přesunu této úpravy z dosavadního
§ 4 odst. 1 písm. p) zákona o daních z příjmů.
2. Komplexní pozměňovací návrh přijatý v usnesení Rozpočtového výboru PSP,
sněmovní tisk 488/4
Poznámka: Odůvodnění tohoto komplexního pozměňovacího návrhu je dostupné
na internetových stránkách Ministerstva financí ČR. 21)
Navržené změny k § 6 ZDP:
a) V § 6 odst. 3 úvodní části ustanovení větě druhé se slova "d) a
e) poskytnuté" nahrazují slovy "e), plnění ve formě podle odstavce 9 písm. d) a jiné
plnění na sociální podmínky nebo péči o zdraví vyplývající z kolektivní smlouvy,
vnitřního předpisu zaměstnavatele nebo pracovní nebo jiné smlouvy poskytnutá".
b) V § 6 odst. 3 úvodní části ustanovení větě třetí se slova ", kromě
jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, bytu
nebo rodinného domu, v němž měl zaměstnanec bydliště po dobu 2 let bezprostředně
před jeho koupí," zrušují.
c) V § 6 odst. 4 písm. a) se částka "10 000 Kč" nahrazuje slovy "rozhodnou
pro účast zaměstnanců činných na základě dohody o provedení práce na nemocenském
pojištění, která je stanovena pro zaměstnání vykonávaná na základě těchto dohod u
téhož zaměstnavatele".
d) V § 6 odstavec 6 zní:
"(6) Poskytuje-li zaměstnavatel zaměstnanci bezplatně silniční
motorové vozidlo
k používání pro služební i soukromé účely, považuje se za příjem
zaměstnance částka ve výši určeného procenta vstupní ceny tohoto vozidla za každý
i započatý kalendářní měsíc poskytnutí vozidla. Jde-li o silniční motorové vozidlo
najaté nebo pořízené na finanční leasing, vychází se ze vstupní ceny tohoto vozidla
u původního vlastníka, a to i v případě, že dojde k následné koupi vozidla. Pokud
ve vstupní ceně není zahrnuta daň z přidané hodnoty, pro účely tohoto ustanovení
se o tuto daň zvýší. Je-li částka, která se posuzuje jako příjem zaměstnance za každý
i započatý kalendářní měsíc poskytnutí silničního motorového vozidla, nižší než 1
000 Kč, považuje se za příjem zaměstnance částka ve výši 1 000 Kč. Poskytne-li zaměstnavatel
zaměstnanci bezplatně v průběhu kalendářního měsíce postupně za sebou více silničních
motorových vozidel k používání pro služební i soukromé účely, považuje se za příjem
zaměstnance částka ve výši určeného procenta z nejvyšší vstupní ceny silničního motorového
vozidla. Poskytne-li zaměstnavatel zaměstnanci bezplatně pro služební i soukromé
účely v průběhu kalendářního měsíce více silničních motorových vozidel současně,
považuje se za příjem zaměstnance úhrn částek odpovídajících výši určeného procenta
vstupní ceny každého současně poskytnutého vozidla. Určeným procentem se pro účely
tohoto ustanovení rozumí
a) 0,25%, jedná-li se o bezemisní vozidlo,
b) 0,5%, jedná-li se o nízkoemisní vozidlo,
c) 1%, jedná-li se o silniční motorové vozidlo, které není
nízkoemisním ani bezemisním vozidlem.".
e) V § 6 odst. 7 písm. e) se slovo "povinná" a slova "stanovená právním
předpisem" zrušují.
f) V § 6 odst. 9 písmeno b) zní:
"b) příjem zaměstnance ve formě příspěvku na stravování poskytnutého
zaměstnavatelem za jednu směnu podle jiného právního předpisu, pokud během této směny
zaměstnanec vykonával práci alespoň 3 hodiny a nevznikl mu během této směny nárok
na stravné v rámci cestovních náhrad podle jiného právního předpisu, a to v úhrnu
do výše 70% horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným
platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin, a v úhrnu do výše 70% této hranice,
je-li příspěvek poskytnut jako další příspěvek v rámci stejné směny, pokud její délka
v úhrnu s přestávkou v práci povinně poskytovanou zaměstnavatelem podle jiného právního
předpisu je delší než 11 hodin; v případě zaměstnance vykonávajícího činnost, ze
které plyne příjem ze závislé činnosti, jejíž výkon není rozvržen na směny podle
jiného právního předpisu, je příjem ve formě příspěvku na stravování poskytnutého
zaměstnavatelem od daně osvobozen, pokud během kalendářního dne zaměstnanec vykonával
práci alespoň 3 hodiny a nevznikl mu během tohoto dne nárok na stravné v rámci cestovních
náhrad podle jiného právního předpisu ani na stravné v rámci cestovních náhrad na
základě smlouvy, a to v úhrnu do výše 70% horní hranice stravného, které lze poskytnout
zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin, a v úhrnu
do výše 70% této hranice, je-li příspěvek poskytnut jako další příspěvek v rámci
stejného kalendářního dne, pokud během tohoto dne zaměstnanec vykonával práci alespoň
11 hodin; příspěvkem na stravování se pro účely daní z příjmů rozumí
1. stravování poskytované jako nepeněžní plnění ke spotřebě na
pracovišti zaměstnance nebo v rámci stravování zajišťovaného prostřednictvím jiného
subjektu než zaměstnavatele a
2. peněžitý příspěvek na stravování,".
g) V § 6 odst. 9 písm. d) úvodní části ustanovení se za slovo "příjmů,"
vkládají slova"v úhrnu do výše poloviny průměrné mzdy za zdaňovací období".
h) V § 6 odst. 9 písm. d) bodě 1 se část věty za středníkem včetně
středníku zrušuje.
i) V § 6 odst. 9 se písmeno g) včetně poznámky pod čarou č. 6a zrušuje.
Dosavadní písmena h) až ch) se označují jako písmena g) až h).
j) V § 6 odst. 9 se písmeno j) včetně poznámky pod čarou č. 6d zrušuje.
Dosavadní písmena k) až w) se označují jako písmena j) až u).
k) V § 6 odst. 9 se písmena m) a n) včetně poznámky pod čarou č. 65
zrušují. Dosavadní písmena o) až u) se označují jako písmena m) až s).
l) V § 6 odst. 9 se na konci textu písmene n) doplňují slova "a bývalému
prezidentu republiky podle zákona upravujícího zabezpečení prezidenta republiky po
skončení funkce".
m) V § 6 odst. 10 písm. a) se slova ", s výjimkou platu náležejícího
prezidentu republiky a náhrad spojených s výkonem jeho funkce" nahrazují slovy "a
zákona upravujícího zabezpečení prezidenta republiky po skončení funkce".
Odůvodnění navržených změn k § 6 ZDP:
Pozměňovacím návrhem se v návaznosti na úpravu osvobození podle 6 odst. 9
písm. b) a d) zákona o daních z příjmů vládním návrhem zákona do zákona o daních
z příjmů vrací osvobození nepeněžních příjmů poskytovaných zaměstnavatelem zaměstnanci
podle § 6 odst. 9 písm. d) a zároveň se upřesňuje daňový režim příjmů zaměstnanců
z drobného občerstvení, pracovních snídaní a obědů.
1. příjmy zaměstnanců z drobného občerstvení, pracovních snídaní a obědů
Na základě průběžně vyvíjejícího se výkladu od okamžiku schválení návrhu
zákona vládou se v případech poskytnutí drobného občerstvení (tj. plnění, které nedosahuje
intenzity stravování - nejedná se o snídani, oběd nebo večeři) na pracovišti v rámci
výkonu závislé činnosti zaměstnance pro zaměstnavatele nejedná o zdanitelný příjem
zaměstnance, nýbrž o zajištění pracovních podmínek přispívajících k efektivnímu výkonu
práce. O zdanitelný příjem zaměstnance se rovněž nejedná v případech pracovních snídaní
či obědů, na které zaměstnance pozval v rámci pracovní schůzky obchodní partner nebo
naopak je zván obchodní partner zaměstnavatele, neboť z pohledu zaměstnance se jedná
o plnění pracovních povinností.
Vzhledem ke konstrukci zákona o daních z příjmů se tento daňovým režim u
zaměstnanců navrhuje potvrdit legislativně, a to úpravou § 6 odst. 7 písm. e) zákona
o daních z příjmů, které upravuje, jaká plnění nejsou považována za příjem ze závislé
činnosti a nejsou předmětem daně. Stávající § 6 odst. 7 písm. e) zákona o daních
z příjmů je upraven tak, že se z příjmů ze závislé činnosti a z předmětu daně z příjmů
vylučují vedle povinných plnění zaměstnavatele stanovených právním předpisem i jakákoliv
další plnění zaměstnavatele na vytváření pracovních podmínek pro výkon práce na pracovišti.
Touto úpravou bude zajištěno, že výše uvedená plnění nebudou zdaňována, pokud je
zaměstnanec obdrží v rámci výkonu závislé činnosti. Obdrží-li vymezená plnění i jiné
osoby (typicky obchodní partner nebo bývalý zaměstnanec), lze v tomto případě připustit
použití obecného konceptu deklarovaného u zaměstnanců.
Pod termín drobné občerstvení lze vztáhnout např. mísy ovoce, které jsou
zaměstnancům na pracovišti k dispozici a rovněž tak na pracovních poradách. Jestliže
by v rámci pracovního jednání zaměstnavatel zaměstnanci zajistil jídlo v intenzitě
stravování, tj. např. oběd, pak se na straně zaměstnance použije novelizované znění
§ 6 odst. 9 písm. b) zákona o daních z příjmů a hodnota takto poskytnutého stravování
se započítává do limitu pro osvobození (70% horní hranice stravného při pracovní
cestě zaměstnance ve státní sféře trvající 5 až 12 hodin).
V souladu s dlouhodobým výkladem i posuzováním v praxi je na straně zaměstnavatele
takto poskytnuté drobné občerstvení nebo pracovní oběd daňově neuznatelným výdajem
podle § 25 odst. 1 písm. t) zákona o daních z příjmů, neboť se jedná o náklad nebo
výdaj na reprezentaci.
Návrh řešení výše popsaný navazuje také na diskuze s odbornou veřejností,
na základě, kterých byla upřednostněna tato koncepce i u drobného občerstvení a obdobného
bagatelního plnění, která jsou zaměstnanci poskytována v průběhu pracovní směny zaměstnavatelem.
Tato plnění se tak neposoudí jako zdanitelný příjem, ale jako plnění na vytváření
a dodržování pracovních podmínek pro výkon práce, a proto nebudou zahrnuta do limitu
dle ustanovení § 10 odst. 3 písm. c) bod 5 zákona o daních z příjmů, na který odkazuje
původní bod 13 zvláštní části důvodové zprávy k navrhované novele zákona o daních
z příjmů (tzv. konsolidační balíček).
2. osvobození zaměstnaneckých benefitů
Na základě pozměňovacího návrhu se do zákona o daních z příjmů navrací osvobození
zaměstnaneckých benefitů podle § 6 odst. 9 písm. d), jehož vypuštění bez náhrady
bylo navrhováno v původní podobě vládního návrhu zákona, neboť poskytování vymezených
nepeněžních plnění z taxativně vymezených zdrojů má sociální charakter. Tato plnění
jsou poskytována nad rámec mzdových nebo platových nároků a představují určitou formu
benefitu v podobě péče o zaměstnance za účelem jejich motivace. Udržují pozitivní
vztah zaměstnance k zaměstnavateli a podporují duševní a fyzické zdraví zaměstnanců,
potažmo i jejich rodinných příslušníků. Osvobození příslušných nepeněžitých příjmů
na straně zaměstnance se však nově navrhuje omezit zavedením celkového ročního limitu
ve výši poloviny průměrné mzdy, kterou se podle § 21g odst. 2 zákona o daních z příjmů
pro účely zákona o daních z příjmů rozumí průměrná mzda stanovená podle zákona upravujícího
pojistné na sociální zabezpečení.
Za průměrnou mzdu se podle ustanovení § 23b odst. 4 zákona č. 589/1992 Sb.,
o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,
ve znění pozdějších předpisů, považuje částka, která se vypočte jako součin všeobecného
vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o 2 roky předchází kalendářnímu roku,
pro který se průměrná mzda zjišťuje, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto
všeobecného vyměřovacího základu; vypočtená částka se zaokrouhluje na celé koruny
nahoru. Pro rok 2023 se vychází z nařízení vlády č. 290/2022 Sb. Průměrná mzda pro
rok 2023 činí 40 324 Kč jako součin všeobecného vyměřovacího základu za rok 2021
38 294 Kč a přepočítacího koeficientu za rok 2021 1,0530 zaokrouhlený na celé koruny
nahoru.
Celkový roční limit daňového osvobození na veškerá nepeněžní plnění definovaná
v ustanovení § 6 odst. 9 písm. d) zákona o daních z příjmů včetně příspěvku na rekreaci
a zájezd by tak pro rok 2023 představoval částku 20 162 Kč. Úhrnný limit, do jehož
výše budou nepeněžitá plnění podle § 6 odst. 9 písm. d) osvobozena, se posuzuje ve
vztahu ke každému zaměstnavateli zvlášť, tj. pokud jsou zaměstnanci poskytována tato
nepeněžitá plnění více zaměstnavateli současně v jednom zdaňovacím období, limit
pro osvobození těchto plnění od daně z příjmů zaměstnance bude posuzován u každého
zaměstnavatele samostatně, a nikoliv v souhrnu. Na straně zaměstnavatele bude rovněž
podstatné, zda byl stanovený limit překročen pouze ve vztahu k danému zaměstnanci
bez ohledu na to, zda a případně jaké benefity a v jaké výši jsou tomuto zaměstnanci
poskytovány jiným zaměstnavatelem. Příjem zaměstnance v podobě nepeněžitého plnění
ve formě podle § 6 odst. 9 písm. d) zákona o daních z příjmů nad stanovený limit
bude podléhat dani z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti podle § 6 odst. 1
písm. d) zákona o daních z příjmů.
S ohledem na zachování § 6 odst. 9 písm. d) zákona o daních z příjmů je nutné
pro účely limitu v ustanovení § 6 odst. 3 zákona o daních z příjmů upravit, že nepeněžní
plnění poskytovaná ve formě podle § 6 odst. 9 písm. d) zákona o daních z příjmů jako
benefit pro rodinné příslušníky zaměstnance se považují za příjem zaměstnance. Za
příjem zaměstnance bude samozřejmě považována i částka, která by stanovený limit
pro osvobození přesahovala.
V návaznosti na zachování ustanovení § 6 odst. 9 písm. d) zákona o daních
z příjmů v upravené podobě se navrhuje v zákoně o daních z příjmů zachovat rovněž
ustanovení § 25 odst. 1 písm. h) a k), jejichž vypuštění bylo v původní podobě vládního
návrhu zákona navrženo. Ustanovení § 25 odst. 1 písm. h) vymezuje, výdaje na jaká
nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnanci nejsou výdaji vynaloženými
k dosažení, zajištění a udržení příjmů. Vzhledem k tomu, že ustanovení § 25 odst.
1 písm. h) zákona o daních z příjmů navazuje na ustanovení § 6 odst. 9 písm. d) zákona
o daních z příjmů, navrhuje se toto ustanovení upřesnit tak, aby daňová neuznatelnost
výdajů na uvedená nepeněžitá plnění poskytovaná zaměstnanci byla navázána jejich
osvobození od daně na straně zaměstnance. Výdaje na nepeněžitá plnění ve formě podle
§ 25 odst. 1 písm. h) zákona o daních z příjmů budou na straně zaměstnavatele vždy
daňově neuznatelné, pokud budou současně u zaměstnance osvobozené podle § 6 odst.
9 písm. d) zákona o daních z příjmů. Pokud však příjmy zaměstnance podle § 6 odst.
9 písm. d) zákona o daních z příjmů převýší stanovený limit a budou tak podléhat
zdanění jako běžný příjem ze závislé činnosti, budou v poměrné části související
náklady zaměstnavatele na jejich poskytnutí daňově uznatelné dle ustanovení § 24
odst. 2 písm. j) bod 4 (v současnosti bod 5) zákona o daních z příjmů, pokud budou
souviset s právy zaměstnanců vyplývajícími z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu
zaměstnavatele nebo z jiné smlouvy. Tato vazba se však vztahuje pouze na nepeněžitá
plnění ve formě uvedené v ustanovení § 25 odst. odst. 1 písm. h) zákona o daních
z příjmů, tj. například výdaje zaměstnance na provoz vlastního zařízení péče o děti
předškolní věku budou daňově uznatelným výdajem vždy, a to na základě ustanovení
§ 24 odst. 2 písm. zs) zákona o daních z příjmů, byť na straně zaměstnance nepeněžní
příjem v podobě použití zařízení péče o děti předškolního věku bude pro účely osvobození
podléhat nově stanovenému úhrnnému limitu.
Ustanovení § 25 odst. 1 písm. k) zákona o daních z příjmů se navrhuje oproti
původnímu vládnímu návrhu zachovat, a to v dosavadní podobě.
V souvislosti s nově navrženou úpravou ustanovení § 6 odst. 9 písm. d) a
§ 25 odst. 1 písm. h) zákona o daních z příjmů se navrhuje speciální přechodné ustanovení,
na základě kterého se nová právní úprava (tj. limit pro osvobození nepeněžitých plnění
podle § 6 odst. 9 písm. d) a 22§ 25 odst. 1 písm. h) ve znění po nabytí účinnosti
tohoto zákona) uplatní na všechna příslušná nepeněžitá plnění, která byla poskytnuta
ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona (tj. od 1. ledna 2024 včetně) bez ohledu na
zdaňovací období zaměstnavatele, kterým vždy nemusí být kalendářní rok. Takto tedy
u nepeněžitého plnění ve formě podle § 6 odst. 9 písm. d) zákona o daních z příjmů,
které zaměstnavatel zaměstnanci poskytl například v lednu roku 2024, bude na straně
zaměstnance posuzován nový limit pro osvobození a na straně zaměstnavatele budou
výdaje na toto plnění daňově neuznatelné podle § 25 odst. 1 písm. h), pokud bude
toto plnění u zaměstnance osvobozené, a to i tehdy, když zdaňovacím obdobím22) https://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?o=9&T=488
tohoto zaměstnavatele bude hospodářský rok a jeho nové zdaňovací období začíná běžet
například od 1. dubna 2024.
3. Poslanecký pozměňovací návrh
Poznámka: Poslanecký pozměňovací návrh č. 3149 je dostupný na internetových
stránkách PSP, sněmovní tisk 488.
Navržené změny k § 6 ZDP:
a) V dosavadní části desáté čl. XV bod 10 zní:
V § 6 odst. 3 úvodní části ustanovení větě druhé se slova "d) a e)
poskytnuté" nahrazují slovy "e) a g), plnění ve formě podle odstavce 9 písm. d) a
jiné plnění na sociální podmínky nebo péči o zdraví vyplývající z kolektivní smlouvy,
vnitřního předpisu zaměstnavatele nebo pracovní nebo jiné smlouvy poskytnutá".".
b) V dosavadní části desáté čl. XV bod 17 zní:
V § 6 odst. 9 písm. d) bodě 1 se slova "předpis a" nahrazují slovy
"předpis," a slova "; při poskytnutí rekreace a zájezdu je u zaměstnance z hodnoty
nepeněžního plnění od daně osvobozena v úhrnu nejvýše částka 20 000 Kč za zdaňovací
období" se nahrazují slovy "nebo poskytnutí rekreace nebo zájezdu".".
c) V dosavadní části desáté čl. XV bod 18 zní:
V § 6 odst. 9 písmeno g) zní:
"g) příjmy plynoucí z účasti zaměstnance nebo jeho rodinného příslušníka
na sportovní nebo kulturní akci pořádané zaměstnavatelem pro omezený okruh účastníků,
pokud vzhledem k její povaze je pořádání takové akce zaměstnavateli obvyklé a její
forma a rozsah jsou přiměřené,".".
d) V dosavadní části desáté čl. XV se bod 40 zrušuje.
Odůvodnění navržených změn k § 6 ZDP:
K bodu a):
Navrhovaná úprava souvisí se změnou prováděnou v bodě 6, kterým se do zákona
o daních z příjmů vkládá nové osvobození příjmu poskytovaného zaměstnavatelem zaměstnanci.
Protože dané osvobození se má vztahovat i na příjem poskytovaný zaměstnavatelem rodinnému
příslušníkovi zaměstnance, stanoví se, že se příjem plynoucí rodinnému příslušníkovi
zaměstnance považuje za příjem zaměstnance.
K bodu b):
Na základě pozměňovacího návrhu k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění
některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů (sněmovní tisk 488/0),
který je součástí 253. usnesení Rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu
České republiky z jeho 33. schůze dne 30. srpna 2023 (sněmovní tisk 488/4), dochází
v ustanovení § 6 odst. 9 písm. d) bodu 1 zákona o daních z příjmů k vypuštění části
věty za středníkem v souvislosti se zavedením úhrnného limitu pro osvobození nepeněžitého
příjmu v uvedených formách. Dotčené ustanovení § 6 odst. 9 písm. d) zákona o daních
z příjmů obsahuje výčet forem nepeněžitého plnění pro účely osvobození od daně z
příjmů ze závislé činnosti. V rámci vypuštění části věty za středníkem v bodu 1 dotčeného
ustanovení, která stanovila limit
20 000 Kč pro účely osvobození pouze ve vztahu k poskytnutí rekreace nebo
zájezdu, došlo rovněž k tomu, že nepeněžitá plnění ve formě poskytnutí zájezdu nebo
rekreace již nejsou výslovně uvedena mezi formami nepeněžitých plnění uvedenými v
ustanovení § 6 odst. 9 písm. d) zákona o daních z příjmů. Záměrem vypuštění části
věty za středníkem v bodu 1 dotčeného ustanovení nebylo zúžit množinu vyjmenovaných
forem nepeněžitého plnění, které jsou od daně z příjmů ze závislé činnosti osvobozeny,
jelikož poskytnutí rekreace nebo zájezdu je považováno za podmnožinu "použití rekreačního
zařízení", a to i vzhledem k tomu, že zrušovaná část věty za středníkem pouze rozvádí
část věty před středníkem tak, že stanoví určitý limit pro osvobození a nepřidává
do uvedeného výčtu nové formy nepeněžitého plnění.
Z důvodu právní jistoty se však navrhuje do výčtu forem nepeněžitého plnění
podle § 6 odst. 9 písm. d) bodu 1 zákona o daních z příjmů výslovně doplnit, že mezi
tyto formy patří rovněž poskytnutí rekreace a poskytnutí zájezdu tak, jako je tomu
doposud, neboť po zrušení části věty za středníkem by mohly vznikat výkladové nejasnosti.
K bodu c):
Navrhuje se v § 6 odst. 9 písm. g) zákona o daních z příjmů výslovně normovat,
že od daně je osvobozen příjem plynoucí z účasti poplatníka nebo jeho rodinného příslušníka
na sportovní nebo kulturní akci pořádané zaměstnavatelem, pokud jde o akci, kterou
zaměstnavatelé pro zaměstnance v dané formě a rozsahu obvykle pořádají. Jde tedy
o akce "neveřejného" charakteru a pořádané "příležitostně" (například vánoční večírky,
oslavy výročí firmy nebo dětské dny), které jsou v kontextu okolností "obvyklé",
resp. "přiměřené". Kritérium frekvence nesplňuje akce pořádaná pravidelně (např.
večírky na týdenní bázi) a kritérium přiměřenosti např. uspořádání vánočního večírku
v exotické destinaci nebo za jiných zcela excesivních okolností.
Pořádání těchto akcí pro zaměstnance spadá i pod § 6 odst. 9 písm. d) bod
3 zákona o daních z příjmů, tedy příspěvky na kulturní nebo sportovní akce. Výše
osvobozených příjmů podle § 6 odst. 9 písm. d) zákona o daních z příjmů je však nově
limitována výší poloviny průměrné mzdy za zdaňovací období, mohl by tedy vznikat
problém ohledně ocenění příjmu připadajícího na jednotlivé zaměstnance a sledování
výše těchto příjmů v úhrnu s dalšími zaměstnaneckými benefity. Proto se navrhuje
speciální ustanovení pro tyto akce pořádané zaměstnavatelem, a to bez stanovení limitu
pro osvobození. Zaměstnavatelé tedy nebudou muset sledovat, který zaměstnanec (a
případně jeho rodinný příslušník) se akce účastnil a kolik toho na ní zkonzumoval,
aby vyčísloval jeho příjmy z takové akce, protože osvobození se vztahuje na všechny
takové příjmy bez omezení výše.
Na straně zaměstnavatele jsou náklady na pořádání takové akce daňově neuznatelné,
a to na základě § 25 odst. 1 písm. h) bodu 1 zákona o daních z příjmů, a to jako
příspěvek na kulturní pořady a sportovní akce, který je u zaměstnance osvobozen.
1) Novela byla provedena zákonem č. 349/2023 Sb. publikovaným ve Sbírce zákonů
dne 12. 12. 2023, vládní návrh byl předložen Poslanecké sněmovně Parlamentu České
republiky jako sněmovní tisk č. 488.
2) Komplexní pozměňovací návrh byl přijat na základě usnesení Rozpočtového výboru
Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR a neobsahoval odůvodnění, přitom toto odůvodnění
je k dispozici na internetových stránkách Ministerstva financí ČR. S ohledem na tuto
skutečnost je v příloze této metodické informace obsažen text relevantní části odůvodnění
všech tří návrhů, které ve výsledku ovlivnily přijatou právní úpravu.
3) Směnou se podle § 78 odst. 1 písm. c) ZP rozumí část týdenní pracovní doby
bez práce přesčas, kterou je zaměstnanec povinen na základě předem stanoveného rozvrhu
pracovní směny odpracovat. Směna může trvat max. 12 hodin.
4) Jedná se o fyzické osoby s příjmy ze závislé činnosti, které nemají vymezený
začátek a konec směny, např. osoba s příjmy v podobě (i) funkčních požitků, (ii)
odměny likvidátora nebo (iii) odměny člena orgánu právnické osoby.
5) Viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 4596/2014.
6) Viz např. rozsudek NSS ze dne 16. 8. 2023, č.j. 7 Afs 33/2022-41. Za nepeněžní
plnění je třeba považovat takové plnění, které není poskytováno v penězích, resp.
není ani směnitelné za peníze či jiné obdobné prostředky či plnění. Za nepeněžní
plnění lze považovat ta plnění, kdy zaměstnavatel hradí peněžní částku osobě odlišné
od zaměstnance a jeho rodinného příslušníka a tato osoba poskytne zaměstnanci nebo
jeho rodinným příslušníkům určitou výhodu či službu.
7) Pro rok 2024 nařízení vlády č. 286/2023 Sb. stanovuje všeobecný vyměřovací
základ ve výši 40 638,- Kč a přepočítací koeficient pak činí 1,0819. Průměrná mzda
pro rok 2024 po zaokrouhlení na celé Kč činí 43 967,- Kč. Limit pro osvobození je
tedy pro rok 2024 stanoven ve výši 21 983,50 Kč.
8) https://www.mfcr.cz/cs/kontrola-a-regulace/ocenovani-majetku/komentare-a-stanoviska/souhmne-stanovisko-k-problematice-oceno-47486
9) https://www.mfcr.cz/cs/kontrola-a-regulace/ocenovani-majetku/komentare-a-stanoviska/stanovisko-k-obvykle-
cene-po-1-1-2021-47483
10) https://www.financnisprava.cz/cs/dane/legislativa-a-metodika/pokyny-d/casove-cleneni/2012/pokyn-gfr-d-10
11) Podpůrně lze metodicky využít například způsoby ocenění zásob vlastní výroby,
které jsou používány pro účely účetnictví (tedy nejméně v úrovni přímých a nepřímých
výrobních nákladů včetně výrobní režie).
12) Pro účely této metodické informace se nepoužijí limity dané Pokynem GFŘ D-10,
tedy podmínky, že transakce nepřekročí 10% z obratu (celkové tržby a výnosy) a zároveň
částku 50 mil Kč u poskytovatele a 20% z provozních nákladů a zároveň částku 50 mil
Kč u příjemce.
13) Základní pravidla jsou popsána obecně a vztahují se nejen na benefitní karty,
ale i na jiné obdobné způsoby poskytování benefitů, jako například různé elektronické
kafeterie a podobně.
14) Zejména se bude jednat o právní nastavení vztahu mezi zaměstnavatelem a společností
provozující benefitní karty. Významný ale může být rovněž právní režim příjemců benefitů
(zaměstnanců), který bude zpravidla nastaven smluvním ujednáním mezi zaměstnavatelem
a společností provozující benefitní karty.
15) Pro úplnost je vhodné uvést, že okamžik provedení úhrady zaměstnavatele společnosti
poskytující benefitní karty není pro určení okamžiku vzniku příjmu na straně zaměstnance
relevantní.
17) Tento přístup se uplatní i na případy stanovené v § 236 odst. 3 písm. a),
b) a c) ZP, tedy poskytování cenově zvýhodněného stravování bývalým zaměstnancům
po odchodu do starobního nebo invalidního důchodu, zaměstnancům po dobu čerpání dovolené
nebo dočasné pracovní neschopnosti.
18) Jak je uvedeno výše, v případě vlastního stravovacího zařízení (typicky v
případě závodních jídelen) nebude aplikována limitace nákladů dle § 25 odst. 1 písm.
k) ZDP.
19) Dle § 6 odst. 9 písm. b) ZDP ve znění do 31. 12. 2023 byla na straně zaměstnanců
osvobozena od daně hodnota stravování poskytovaného jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem
zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti, tj. včetně jídla ke spotřebě na pracovišti
či pracovních obědů. Dle nového znění tohoto ustanovení je osvobození vnímáno v užším
pojetí jako osvobození cílené pouze na tam definovaný příspěvek na stravování, s
tím, že ostatní zmíněná plnění nejsou předmětem daně a nepovažují se za příjem zaměstnance
ve smyslu novelizovaného znění ustanovení § 6 odst. 7 písm. e) ZDP.
20) https://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?O=9&CT=488&CT1=0
21) https://www.mfcr.cz/cs/ministerstvo/media/tiskove-zpravy/2023/upravy-konsolidacniho-balicku-schvalene-stranami-v-52702
22) https://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?o=9&T=488