MF01/2023 Metodické doporučení k zajištění jednotného postupu při tvorbě a hospodaření s fondem kulturních a sociálních potřeb

I--------------------------I-------------------------------------------------I
I         zkratka          I                     význam                      I
I--------------------------I-------------------------------------------------I
I FKSP                     I fond kulturních a sociálních potřeb             I
I--------------------------I-------------------------------------------------I
I fond                     I souhrnné označení fond kulturních a sociálních  I
I                          I potřeb a sociální fond                          I
I--------------------------I-------------------------------------------------I
I konsolidační balíček     I zákon č. 349/2023 Sb., kterým se mění některé   I
I                          I zákony v souvislosti s konsolidací veřejných    I
I                          I rozpočtů                                        I
I--------------------------I-------------------------------------------------I
I návrh balíčku            I návrh zákona, kterým se mění některé zákony v   I
I upravujícího produkty    I souvislosti s rozvojem finančního trhu a s      I
I spoření na stáří         I podporou zajištění na stáří                     I
I--------------------------I-------------------------------------------------I
I právní předpisy          I právní předpisy, které pro dotčený typ subjektu I
I upravující tvorbu a      I stanoví povinnost tvořit fond kulturních a      I
I hospodaření s fondem     I sociálních potřeb a postupovat podle pravidel   I
I                          I stanovených právním předpisem                   I
I--------------------------I-------------------------------------------------I
I rozpočtová pravidla      I zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových           I
I                          I pravidlech a o změně některých souvisejících    I
I                          I zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění zákona   I
I                          I č. 349/2023 Sb., kterým se mění některé zákony  I
I                          I v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů  I
I--------------------------I-------------------------------------------------I
I rozpočtová pravidla      I zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových           I
I územních rozpočtů        I pravidlech územních rozpočtů, ve znění zákona   I
I                          I č. 349/2023 Sb., kterým se mění některé zákony  I
I                          I v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů  I
I--------------------------I-------------------------------------------------I
I školský zákon            I zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním,           I
I                          I základním, středním, vyšším odborném a jiném    I
I                          I vzdělávání (školský zákon), ve znění zákona č.  I
I                          I 349/2023 Sb., kterým se mění některé zákony v   I
I                          I souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů    I
I--------------------------I-------------------------------------------------I
I vyhláška o FKSP          I vyhláška č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a  I
I                          I sociálních potřeb, ve znění účinném do 31. 12.  I
I                          I 2023                                            I
I--------------------------I-------------------------------------------------I
I Zákoník práce            I zákon č. 262/2006 Sb., Zákoník práce, ve znění  I
I                          I pozdějších předpisů                             I
I--------------------------I-------------------------------------------------I
I zákon o Českých drahách  I zákon č. 77/2002 Sb., o akciové společnosti     I
I a Správě železnic        I České dráhy a státní organizaci Správa          I
I                          I železnic, ve znění zákona č. 349/2023 Sb.,      I
I                          I kterým se mění některé zákony v souvislosti s   I
I                          I konsolidací veřejných rozpočtů                  I
I--------------------------I-------------------------------------------------I
I zákon o daních z příjmů  I zákon č. 5861992 Sb., o daních z příjmů, ve     I
I ve znění v konsolidačním I znění zákona č. 349/2023 Sb., kterým se mění    I
I balíčku                  I některé zákony v souvislosti s konsolidací      I
I                          I veřejných rozpočtů                              I
I--------------------------I-------------------------------------------------I
I zákon o daních z příjmů  I zákon č. 589/1992 Sb., o daních z příjmů, ve    I
I ve znění návrhu balíčku  I znění návrhu zákona, kterým se mění některé     I
I upravujícího produkty na I zákony v souvislosti s rozvojem finančního trhu I
I spoření na stáří         I a s podporou zajištění na stáří                 I
I--------------------------I-------------------------------------------------I
I zákon o státním podniku  I zákon č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve     I
I                          I znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č.   I
I                          I 349/2023 Sb., kterým se mění některé zákony v   I
I                          I souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů    I
I--------------------------I-------------------------------------------------I
I zákon o veřejných        I zákon č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných   I
I výzkumných institucích   I institucích, ve znění zákona č. 349/2023 Sb.,   I
I                          I kterým se mění některé zákony v souvislosti s   I
I                          I konsolidací veřejných rozpočtů                  I
I--------------------------I-------------------------------------------------I
I zákon o vysokých školách I zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o   I
I                          I změně a doplnění dalších zákonů (zákon o        I
I                          I vysokých školách), ve znění zákona č. 349/2023  I
I                          I Sb., kterým se mění některé zákony v            I
I                          I souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů    I
I--------------------------I-------------------------------------------------I

Ministerstvo financí v souvislosti se zákonem č. 349/2023 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů (dále jen "konsolidační balíček"), jehož součástí je mj. i zrušení vyhlášky č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "vyhláška o FKSP"), a v zájmu zajištění jednotné správní praxe při tvorbě a hospodaření s fondem kulturních a sociálních potřeb (dále jen "FKSP") podle příslušných právních předpisů napříč subjekty povinnými tvořit FKSP vydává toto metodické doporučení.

Metodické doporučení nahrazuje dosavadní konstantní výklad vyhlášky o FKSP, která bude nahrazena právní úpravou na úrovni jednotlivých zákonných právních předpisů upravujících tvorbu a hospodaření s fondem, a obsahuje doporučení zejména pro následující subjekty:

Základní povinnost vytvořit fond kulturních a sociálních potřeb a hospodařit s ním za definovaných podmínek je upravena individuálně pro jednotlivé typy subjektů v právních předpisech, které upravují jejich vznik, činnost, kompetence a hospodaření (viz výše).

K provedení rozpočtových pravidel, rozpočtových pravidel územních rozpočtů a zákona o státním podniku byla přijata vyhláška o fondu kulturních a sociálních potřeb.

nejen subjektů povinně tvořících fond a doposud postupujících dle vyhlášky o FKSP, ale (typicky se jedná např. o veřejné vysoké školy nebo veřejné výzkumné instituce).

V rámci konsolidačního balíčku dochází mj. . Právní úprava tvorby a hospodaření s fondem bude na základě konsolidačního balíčku od 1.1.2024 upravena na úrovni příslušných zákonných právních předpisů upravujících tvorbu a hospodaření s fondem pro jednotlivé typy subjektů. Tyto právní předpisy v omezeném rozsahu přebírají některé principy, které byly doposud normovány ve vyhlášce o FKSP.

Základní smysl a účel fondu zůstává zachován beze změny - je i nadále vytvářen především k průběžnému zabezpečování sociálních, kulturních a dalších potřeb zaměstnanců a jejich rodinných příslušníků.

Výrazně se mění právní pojetí plnění, na které lze z fondu přispívat. Namísto dosavadní právní úpravy vyhlášky o FKSP, která definovala plnění, na které lze příspěvek z FKSP poskytnout, se nově u části základního přídělu stanoví, na jaké plnění organizace příspěvek poskytnout musí. Zároveň se stanoví rozsah této povinnosti - organizace (dále jen "účelově vázaná část přídělu").

Jakým způsobem organizace naloží se (dále jen "volná část přídělu"). Rozsah a obsah plnění z volné části přídělu je limitován pouze smyslem a účelem fondu. Měla by z něj být poskytnuta taková plnění, která slouží k zajištění sociálních, kulturních a dalších potřeb, a tato plnění by měla být poskytnuta primárně zaměstnancům.

Novou právní úpravou se nepřejímají dosavadní požadavky hospodaření obsažené ve vyhlášce o FKSP (zejména § 3 vyhlášky o FKSP). Nově již tedy organizace nejsou povinny např. plnění zcela uhradit. Pokud by však organizace měla zájem setrvat u dosavadní praxe nastavené vyhláškou o FKSP, může pravidla, která ji vyhovovala, promítnout do svého vnitřního předpisu. Veškerá další pravidla (mimo zákonnou úpravu), týkající se hospodaření a použití FKSP si účetní jednotka stanoví v kolektivní smlouvě (dohodě) nebo upraví vnitřním předpisem.

Specifika nové právní úpravy kladou na organizace zvýšené nároky co do znalosti relevantních právních předpisů. Vedle právních předpisů upravujících činnost jednotlivých typů subjektů a jejich povinnost tvořit fond (a hospodařit s ním za podmínek stanovených příslušným právním předpisem) se jedná zejména o právní úpravu zákona o daních z příjmů a právních předpisů upravujících jednotlivé produkty spoření na stáří.

a mohou postupovat tak, jak byly zvyklé doposud. Mohou se jich však dotknout změny v oblasti zákona o daních z příjmů, zejména ve vazbě na úpravu plnění osvobozených od daně z příjmů ze závislé činnosti.

Na úrovni příslušného právního předpisu upravujícího tvorbu a hospodaření s fondem dané organizace se normuje povinnost/oprávnění upravit použití fondu právním předpisem, kolektivní smlouvou, kolektivní dohodou nebo vnitřním předpisem. Právním předpisem se rozumí právní předpis upravující činnost organizace a její povinnost tvořit fond (v zásadě zde tedy předpis odkazuje sám na sebe, resp. normuje své oprávnění oblast FKSP upravit).

Aktuálně se nepředpokládá přijetí jiného (např. prováděcího) právního předpisu, který by tuto problematiku upravoval. V praxi dotčené ustanovení pro jednotlivé organizace přináší povinnost vytvořit zásady/pravidla čerpání, popř. jakýkoliv jiný vhodný vnitřní předpis, který bude transparentně upravovat hospodaření a podmínky čerpání příspěvku z FKSP v mezích obecné zákonné úpravy.

Bude vždy záležet na interním nastavení resp. rozhodnutí uvnitř dané organizace. Povinností zůstává respektovat pravomoc odborové organizace spolurozhodovat ve smyslu § 225 zákona č. 262/2006 Sb., Zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "Zákoník práce). Jedná se o obdobu dosavadní právní úpravy, nejde o věcný posun. Zrušení vyhlášky o FKSP, resp. definic, postupů a pravidel v ní obsažených však přináší nutnost podrobnější úpravy dané oblasti v rámci vnitřních zásad/pravidel dané organizace.

. Stejně jako doposud jsou zdrojem příjmů fondu také:

Pouze v případě příspěvkových organizací (ať už státních nebo zřízených územními samosprávnými celky a dobrovolnými svazky obcí) zůstávají příjmem fondu také příjmy z pronájmu rekreačních a sportovních zařízení, na jejichž provoz příspěvková organizace přispívá z FKSP.

Novou právní úpravu zpravidla doplňují v jednotlivých právních předpisech přechodná ustanovení. Přechodná ustanovení upravují správu zůstatků, které budou ve fondu evidovány k 31.12.2023. Konstatuje se, že i ve vztahu k těmto zůstatkům jsou organizace povinny postupovat podle nové právní úpravy.

V rozpočtových pravidlech je dále upraveno poskytování peněžitého příspěvku na stravování. Vztah FKSP k poskytování stravy ve vlastním stravovacím zařízení a k poskytování stravy prostřednictvím někoho jiného (např. stravenky) je upraven v prováděcích vyhláškách k oběma zákonům. Jde o vyhlášky č. 296/2022 Sb. (k rozpočtovým pravidlům) a č. 84/2005 Sb. (k rozpočtovým pravidlům územních rozpočtů).

Právní úprava osob oprávněných čerpat příspěvek z fondu není v právních předpisech upravujících tvorbu a hospodaření s fondem zcela jednotná a některé právní předpisy okruh oprávněných osob explicitně vůbec nestanoví.

I přes výše uvedené nadále platí, že by měl být příspěvek z fondu primárně určen zaměstnancům v pracovním poměru k zaměstnavateli, státním zaměstnancům podle zákona o státní službě, příslušníkům ve služebním poměru, soudcům, žákům středních odborných učilišť a učilišť, důchodcům, kteří při prvém odchodu do starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně pracovali u zaměstnavatele. Dále je příspěvek možné poskytnout rodinným příslušníkům zaměstnanců, případně jiným právnickým nebo fyzickým osobám.

Jak vyplývá z uvedeného výčtu, než doposud a plnění z fondu lze poskytnout v podstatě komukoliv. Má-li být však naplněn , měli by primárními příjemci plnění z fondu nadále zůstat především zaměstnanci (včetně bývalých zaměstnanců - důchodců), popř. jejich rodinní příslušníci. Existuje-li zde okolnost hodná zvláštního zřetele, kterou chce organizace zohlednit, může příspěvek poskytnout také jiným fyzickým a právnickým osobám. Bude samozřejmě vždy záležet na rozhodnutí dané organizace a lze jen doporučit V potaz je nutné vzít i novou úpravu obsaženou v zákoně o daních z příjmů ve znění konsolidačního balíčku, pokud chce organizace poskytovat plnění, která budou osvobozena od daně z příjmů ze závislé činnosti.

Fond kulturních a sociálních potřeb je tvořen základním přídělem:

Je tvořen z ročního objemu nákladů zúčtovaných na platy a náhrady platů, popřípadě na mzdy a náhrady mzdy a odměny za pracovní pohotovost. Základní příděl, kterým je tvořen fond, činí 1% z tohoto objemu nákladů.

Pro podrobnější vymezení objemu nákladů je nutno vycházet z vymezení daných pojmů (plat, náhrada platu atd.) v Zákoníku práce. Základní příděl do fondu je tvořen ze všech složek mzdy, tak jak jsou vymezeny v Zákoníku práce (resp. všech složek platu), stejně tak ze všech náhrad platu a náhrad mzdy a odměn.

Nově se v právních předpisech upravujících tvorbu a hospodaření s fondem stanoví povinnost použít . Účelově vázaných 50% základního přídělu se stanoví z rozpočtovaného základního přídělu k 1. lednu bez ohledu na jeho skutečnou výši v rámci vyúčtování ke dni, ke kterému se sestavuje řádná účetní závěrka. Z vlastní iniciativy může organizace na produkty spoření na stáří použít i větší část základního přídělu. Poprvé se bude týkat rozpočtovaného základního přídělu na rok 2024.

Nová právní úprava napříč právními předpisy upravujícími tvorbu a hospodaření s fondem pracuje s pojmem "". Pojem " není doposud v českém právním řádu výslovně definován. Pojem bude nově normován v rámci novely zákona o daních z příjmů, která je součástí návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s rozvojem finančního trhu a s podporou zajištění na stáří (dále jen "návrh balíčku upravujícího produkty spoření na stáří"). Návrh zákona je aktuálně předmětem legislativního procesu a jeho plné znění je k dispozici zde. Očekává se, že nabude platnosti a účinnosti k 1. lednu 2024.

Významná jsou zejména následující ustanovení zákona o daních z příjmů, která jsou součástí návrhu balíčku upravujícího produkty spoření na stáří:

Ustanovení pro

Ustanovení Jedná se o:

tedy kdy příspěvky na tento produkt požívají výhody uvedené v § 6 odst. 9 zákona o daních z příjmů (osvobození od daně z příjmů ze závislé činnosti) a v § 15 odst. 5 zákona o daních z příjmů (možnost odečíst příspěvky na produkty spoření na stáří).

V návaznosti na výše uvedené bude možné přispívat pouze na takové produkty spoření na stáří, které naplní podmínky uvedené v § 15b zákona o daních z příjmů.

Návrh balíčku upravujícího produkty spoření na stáří stanoví některé podmínky pro osvobození produktů spoření na stáří přísněji než doposud (např. prodloužení minimální délky "spoření na stáří").

Neznamená to, že by na stávající produkty spoření na stáří (penzijní připojištění, doplňkové penzijní spoření a životní pojištění), na které bylo možné v souladu s dosavadní právní úpravou přispívat z FKSP, a příspěvky na ně byly osvobozeny podle § 6 odst. 9 písm. p) zákona o daních z příjmů, nebylo možné dále přispívat. Aby bylo možné i nadále přispívat na stávající produkty (penzijní připojištění, doplňkové penzijní spoření a životní pojištění), které nové přísnější podmínky nenaplní, obsahuje návrh zákona o rozvoji finančního trhu přechodné ustanovení.

Relevantní je v tomto ohledu zejména bod 3. přechodných ustanovení zákona o daních z příjmů ve znění návrhu balíčku upravujícího produkty spoření na stáří.

Účelem toho přechodného ustanovení je zajistit, aby poplatníci, kteří uzavřeli smlouvu o penzijním připojištění se státním příspěvkem, o doplňkovém penzijním spoření, o penzijním pojištění nebo o soukromém penzijním pojištění přede dnem nabytí účinnosti návrhu balíčku upravujícího produkty spoření na stáří, mohli pro tyto produkty i nadále využívat takový daňový režim, který byl účinný v okamžiku uzavření smlouvy, včetně výplat z těchto produktů.

Dle právních předpisů upravujících tvorbu a hospodaření s fondem lze přispívat pouze Z účelově vázané části přídělu tak

Nastavení samotné výše příspěvku i jeho periodicity bude nutné vymezit ve vnitřních zásadách/pravidlech dané organizace, samozřejmě při respektování rovného zacházení se všemi zaměstnanci.

Dle nové právní úpravy mohou organizace . Je tedy pouze na dané organizaci, zda bude přispívat z volné části přídělu např. na rekreace, stravování, kulturu, sport, zdravotní péči, poskytovat sociální zápůjčky či výpomoci atd. Stejně tak je ponecháno na úvaze organizace, komu a v jaké výši bude přispívat.

Jedinou limitací při poskytování příspěvku je požadavek na naplnění smyslu a účelu fondu jako takového. Z fondu by tedy měla být poskytnuta taková plnění, resp. příspěvky na plnění, které povedou k zajištění sociální, kulturní či jiné potřeby osoby (primárně zaměstnance, případně dalších osob), které bude příspěvek poskytnut.

Lze jen doporučit, aby organizace zohlednila při stanovení dalších možných plnění z volné části fondu také novou právní úpravu zákona o daních z příjmů, resp. skutečnost, že jsou od daně z příjmů ze závislé činnosti osvobozena pouze některá plnění (vesměs nepeněžní plnění). Organizaci sice nic nebrání poskytovat i plnění, která od daně z příjmů osvobozena nejsou, musí však vzít v úvahu, že je z nich nutné odvést kromě daně i zálohu na zdravotní a sociální pojištění, a to jak na straně zaměstnance, tak na straně zaměstnavatele. S poskytnutím tohoto typu plnění jsou tak na straně organizace spojeny dodatečné náklady.

V souvislosti se zrušením vyhlášky o FKSP se v rámci konsolidačního balíčku novelizuje také § 69 odst. 4 rozpočtových pravidel. S ohledem na zrušení vyhlášky o FKSP se právní úprava v § 69 odst. 4 rozpočtových pravidel doplňuje a stanoví se limitace, dle které může být hrazeno příspěvkem z fondu kulturních a sociálních potřeb nejvýše 45% peněžitého příspěvku na stravování. Jedná se tedy o totožný limit, který byl doposud normován v ust. § 8 vyhlášky o FKSP. Z věcného hlediska se v oblasti peněžitého příspěvku na stravování pro organizační složky státu a (státní) příspěvkové organizace nic zásadního nemění. Nově se doplňuje odstavec 5, který umožnuje poskytnout další peněžitý příspěvek na stravování zaměstnanci, který odpracoval více než 11 hodin v daném dni.

Vedle § 69 rozpočtových pravidel jsou organizační složky státu a (státní) příspěvkové organizace povinny nadále postupovat také podle vyhlášky č. 296/2022 Sb., o nákladech na stravování a jejich úhradě v organizačních složkách státu (dále jen "stravovací vyhláška"). U stravování nedochází v rozpočtových pravidlech ani ve stravovací vyhlášce pro organizační složky státu a (státní) příspěvkové organizace k žádné věcné změně. Nově se však u stravování v rámci změny § 6 odst. 9 písm. b) zákona o daních z příjmů ve znění konsolidačního balíčku omezuje maximální hodnota poskytnutého nepeněžního plnění osvobozeného od daně z příjmů ze závislé činnosti, a to obdobně jako u peněžitého příspěvku na stravování.

Příspěvek na stravování je pro příspěvkové organizace územních samosprávných celků upraven § 33b rozpočtových pravidel územních rozpočtů ve spojení s vyhláškou č. 84/2005 Sb., o nákladech na závodní stravování a jejich úhradě v příspěvkových organizacích zřízených územními samosprávnými celky. Tato právní úprava nedoznala žádných změn. Zrušení vyhlášky o FKSP však má za následek faktické zrušení limitu pro poskytnutí příspěvku z FKSP na peněžitý příspěvek na stravování.

Příspěvek z FKSP na peněžitý příspěvek na stravování pro příspěvkové organizace územních samosprávných celků již tedy není limitován co do maximální výše (která doposud činila 45% peněžitého příspěvku).

I v případě stravování podle rozpočtových pravidel územních rozpočtů se omezuje maximální hodnota poskytnutého nepeněžního plnění osvobozená od daně z příjmů ze závislé činnosti, viz změna § 6 odst. 9 písm. b) zákona o daních z příjmů ve znění konsolidačního balíčku.

Nikoliv. Nepředpokládá se žádná další podrobnější právní úprava nad rámec konsolidačního balíčku a návrhu balíčku upravujícího produkty spoření na stáří. Pravidla pro hospodaření a použití fondu si organizace upraví vnitřním předpisem.

Zůstatek fondu se převede do roku 2024. Povinnost použít nejméně 50% z rozpočtovaného přídělu na produkty spoření na stáří zaměstnanců, které jsou osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob, se uplatní pouze ve vztahu k základnímu přídělu, který bude rozpočtován k 1.1.2024 (a v letech následujících), nikoliv na zůstatek, který bude ve fondu kulturních a sociálních potřeb k 31.12.2023. Zůstatek k 31.12.2023 bude tedy možné použít v roce 2024 dle uvážení organizace.

Pro další osud zůstatku bude významný účel, pro který byly prostředky deponovány. Pokud bude organizace evidovat zůstatek na prostředcích určených na produkty spoření na stáří, tzn. na účelově vázanou část přídělu, připočte tento zůstatek k požadovaným min. 50% z rozpočtovaného přídělu na produkty spoření na stáří v dalším roce. Zjednodušeně řečeno, pokud se jedná o část účelově vázaného přídělu, její případný zůstatek bude už "navždy" účelově vázán na produkty spoření na stáří. Jejich použití na jiné účely by bylo porušením právních předpisů, resp. rozpočtové kázně. Zůstatek na prostředcích určených k jiným účelům, resp. volné části přídělu zůstává i nadále volnou částí přídělu v dalších letech a lze jej nadále volně použít.

Účelová vázanost na produkty spoření na stáří se týká pouze rozpočtovaného základního přídělu k 1. lednu rozpočtového roku, nikoliv ostatních příjmů fondu.

Nikoliv. Vnitřní nastavení pravidel/zásad pro čerpání fondu musí být v souladu se zákonnou právní úpravou, která takový postup neumožňuje.

Ano. Příslušné právní předpisy předpokládají právě přijetí vnitřního předpisu, ve kterém budou upravena pravidla tvorby a hospodaření s fondem.

Ano, v rámci vnitřního předpisu je možné se inspirovat dosavadní vyhláškou o FKSP, pokud jsou některé postupy v ní obsažené pro danou organizaci vyhovující. Vždy je však třeba respektovat povinnost poskytnout 50% na produkty spoření na stáří. Zároveň doporučujeme seznámit se s novelami zákona o daních z příjmů, aby daná organizace mohla v rámci interního nastavení pravidel/zásad zohlednit také např. změny v osvobození od daně z příjmů ze závislé činnosti.

Nikoliv, dané změny se dotýkají pouze typů subjektů, které povinně tvoří fond. V tomto ohledu se z hlediska hospodaření s fondem pro obce, kraje či podnikatelský sektor oproti dosavadnímu stavu nic nemění. Jediné změny, které se jich dotknou, jsou změny v rozsahu plnění osvobozených od daně z příjmů ze závislé činnosti obsažené v novelách zákona o daních z příjmů.

U organizačních složek státu vedení účtu FKSP vyžaduje § 45 odst. 6 rozpočtových pravidel. Jde o účet povinně vedený v České národní bance, což vyplývá z § 3 písm. h) bod 5 rozpočtových pravidel.

Pro ostatní typy subjektů, přestože to zákon explicitně nezmiňuje, lze zřízení samostatného účtu pro správu FKSP, resp. vedení prostředků odděleně od ostatních prostředků organizace jedině doporučit. Ostatně i samotná vyhláška o FKSP v § 3 odst. 2 stanovovala, že " resp. že "". Kromě toho, že je již organizace mají zřízené, je vedení na samostatném bankovním účtu praktické i při hospodaření s fondem. Navíc peněžní prostředky FKSP vykazují vybrané účetní jednotky na samostatné položce aktiv rozvahy.

Zákon v tomto ohledu stanoví povinnost použít nejméně 50% základního přídělu rozpočtovaného k 1. lednu rozpočtového roku na produkty spoření na stáří zaměstnanců, které jsou osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob. V tomto ohledu je nezbytné vždy k 1. lednu daného rozpočtového roku učinit rozhodnutí o rozdělení. V mnoha případech se bude jednat o kvalifikovaný odhad, který by měl být založen na všech dostupných informacích (např. informace o rozpočtovaných prostředcích od zřizovatele, výhled vývoje platů, plánovaný počet zaměstnanců, lze vycházet i z předchozího roku apod.). Takovéto rozdělení základního přídělu na účelově vázanou část a volnou část přídělu je pak určující pro zbytek daného roku, a to i v případě, že se skutečný základní příděl do fondu v průběhu roku změní. Pokud tedy např. bude skutečná výše základního přídělu vyšší než rozpočtovaná, tak v tomto případě rozdíl půjde na volnou část přídělu. Pokud by naopak byla skutečná výše přídělu na konci roku nižší, nebude se proporcionálně krátit vázaná část přídělu. Dané ponížení půjde na úkor volné části přídělu. Např. může nastat situace, že na základě kvalifikovaného odhadu bude rozpočtovaný (předpokládaný) základní příděl k 1. lednu stanoven 8 mil. Kč a v návaznosti na něj budou účelově vázány min. 4 mil. Kč. Následně však bude skutečná výše základního přídělu v rámci vyúčtování na konci roku 8,4 mil. Kč. Požadovaných 50% bude účelově vázáno z těch 8 mil Kč (tedy 4 mil. Kč), nikoliv z výsledných 8,4 mil. Kč (nikoliv tedy 4,2 mil. Kč).

Lze jen doporučit, aby rozhodnutí o rozdělení základního přídělu k 1. lednu mělo určitou formální podobu (např. sepsat zápis o rozdělení základního přídělu).

Tento postup vyplývá z rozpočtových pravidel a rozpočtových pravidel územních rozpočtů pro organizační složky státu a příspěvkové organizace, nicméně analogicky se uplatní i pro další organizace, které povinně tvoří fond a mají povinnost alokovat nejméně 50% základního přídělu na produkty spoření na stáří zaměstnanců, které jsou osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob.

Vymezení podmínek čerpání v dané organizaci na produkty spoření na stáří zaměstnanců, které jsou osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob, by mělo být součástí pravidel/zásad pro hospodaření s fondem. Obecně by organizace měla umožnit čerpání z fondu co nejdříve tak, aby byla schopna zabezpečovat potřeby zaměstnanců a plnit tím účel fondu.

Záleží zcela na dané organizaci, jak si tato pravidla nastaví. Lze nastavit čerpání jednorázově za rok, či pravidelně - měsíčně/čtvrtletně. Podstatné je, že příspěvek může být poskytnut pouze zaměstnanci (je tak potřeba zohlednit situace, kdy v průběhu roku přestane být zaměstnancem), a je samozřejmě nutné respektovat obecná pravidla rovného zacházení se všemi zaměstnanci a zákaz diskriminace. V tomto ohledu se jeví praktické poskytovat příspěvek zaměstnancům např. na měsíční bázi.

Ačkoliv to právní předpisy výslovně nestanoví, lze to důrazně doporučit, zejména s ohledem na rovné možnosti všech zaměstnanců a jejich rovné postavení. Každý zaměstnanec může mít jiné preference z hlediska volby produktu spoření na stáří. Pokud by daná organizace např. přispívala pouze na penzijní připojištění, pak by části zaměstnanců fakticky odepřela možnost podpory jejich spoření na stáří, jelikož penzijní připojištění je produkt, který si již nelze nově sjednat a tyto smlouvy pouze "dobíhají".

S ohledem na skutečnost, že individuální pravidla čerpání si stanoví do značné míry sama příspěvková organizace (v kolektivní smlouvě / v kolektivní dohodě / ve vnitřním předpisu), doporučujeme stanovit osobní limit pro jednoho zaměstnance tak, aby zmiňovaných 35 zaměstnanců nevyčerpalo celý objem prostředků připadajících na všech 70 zaměstnanců. Lze jen doporučit, aby organizace nastavila daná pravidla tak, aby umožnila a byla schopna pokrýt potenciální příspěvek i těch zaměstnanců, kteří nějaký produkt spoření na stáří zatím nemají sjednaný, ale v průběhu roku by si ho sjednat mohli či chtěli.

Zároveň platí, že nespotřebovaná část prostředků (z důvodu např. malého počtu zaměstnanců využívajících spoření na stáří) zůstává ve fondu FSKP pro příští rok, přičemž tyto nespotřebované peněžní prostředky budou nadále účelově určené (na produkty spoření na stáří). Současně doporučujeme, aby sama organizace motivovala své zaměstnance ke zřízení produktů spoření na stáří, neboť zřízení těchto produktů je v jejich vlastním zájmu.

Skutečnost, že žádný ze zaměstnanců nemá žádný produkt spoření na stáří, je v tomto ohledu irelevantní. I v tomto případě nejméně 50% z rozpočtovaného základního přídělu bude muset být alokováno na příspěvky na produkty spoření na stáří zaměstnanců. Pokud z této části nebude v daném roce vyplacen žádný příspěvek, zůstanou tyto prostředku ponechány ve fondu i pro následující rok účelově vázány na příspěvky na produkty spoření na stáří zaměstnanců. Nelze je nikdy použít na jiné účely.

____________________________

____________________________

____________________________

 ____________________________