147/1947 Sb. o mezinárodním civilním letectví

Smluvní státy uznávají, že každý stát má úplnou a výlučnou svrchovanost nad vzduchovým prostorem nad svým územím.

Územím státu ve smyslu této Úmluvy se budou rozuměti pozemní oblasti a přilehlé k nim pobřežní vody stojící pod svrchovaností, suverenitou, ochranou nebo mandátem příslušného státu.

Každý smluvní stát se shoduje na tom, že nepoužije civilního letectví k žádnému účelu, který by byl neslučitelný s účely této Úmluvy.

Každý smluvní stát se shoduje na tom, že veškerá letadla jiných smluvních států, která nejsou používána při pravidelných mezinárodních leteckých dopravních službách, budou oprávněna, jsouce vázána předpisy této Úmluvy, přilétávati na jeho území, nebo je transitně, aniž přistanou, přelétávati, jakož i přistávati pro potřeby nikoliv obchodní, aniž jest třeba, aby k tomu obdržela předem svolení, a s výhradou, že přelétávaný stát jest oprávněn žádati, aby se přistálo. Každý smluvní stát si však vyhrazuje právo z důvodů bezpečnosti letu žádati, aby letadla, která hodlají letěti nad oblastmi nepřístupnými nebo nedostatečně vybavenými leteckými pomocnými zařízeními, sledovala předepsané letecké cesty nebo si pro takové lety vyžádala zvláštní svolení.

Jsou-li tato letadla používána k dopravě cestujících, zboží nebo pošty za odměnu nebo plat mimo pravidelné mezinárodní civilní letecké dopravní služby, budou rovněž oprávněna, jsouce vázána ustanovením čl. 7, přijímati nebo vykládati cestující, zboží nebo poštu, s výhradou, že stát, ve kterém se toto nakládání a vykládání děje, jest oprávněn stanoviti předpisy, podmínky nebo omezení, jež uzná za vhodné.

žádná pravidelná mezinárodní letecká dopravní služba nesmí býti provozována nad územím smluvního státu nebo na něm, leč se zvláštním svolením nebo jiným zmocněním tohoto státu, a v souhlase s podmínkami takového svolení nebo zmocnění.

Každý smluvní stát bude oprávněn odmítnouti letadlům jiných smluvních států povolení nakládati na jeho území cestující, poštu a zboží dopravované za odměnu nebo plat a určené do jiného místa na jeho území. Každý smluvní stát se zavazuje, že neučiní ujednání, kterým by se některému jinému státu nebo leteckému podniku jiného státu výslovně poskytovala některá tato výsada na podkladě výlučného práva, ani že neobdrží takovou výlučnou výsadu od některého jiného státu.

Žádné letadlo, které jest způsobilé býti řízeno bez pilota, nesmí létati bez pilota nad územím smluvního státu, leč se zvláštním zmocněním tohoto státu a v souhlase s podmínkami takového zmocnění. Každý smluvní stát se zavazuje zajistiti, aby let takových letadel bez pilota byl v oblastech přístupných civilním letadlům řízen tak, aby bylo vyloučeno nebezpečí pro civilní letadla.

Kromě případu, kdy podle podmínek této Úmluvy nebo zvláštního zmocnění jest dovoleno, aby letadlo přeletělo území smluvního státu, aniž přistálo, bude každé letadlo, které vstoupí na území smluvního státu, povinno, vyžadují-li toho předpisy tohoto státu, přistáti na letišti, které tento stát určí za účelem celní nebo jiné prohlídky. Při odletu z území smluvního státu odletí takové letadlo z celního letiště podobně určeného. Podrobné údaje o všech letištích prohlášených za celní letiště budou státem uveřejněny a oznámeny Mezinárodní organisaci pro civilní letectví, zřízené podle části II. této Úmluvy, za účelem sdělení všem ostatním smluvním státům.

Zákony a nařízení smluvního státu, kterými se upravují vstup letadel užívaných v mezinárodním létání na jeho území nebo výstup z něho, nebo které upravují provoz a létání těchto letadel, pokud jsou na jeho území, budou se vztahovati, s výhradou ustanovení této Úmluvy, na letadla všech smluvních států bez ohledu na státní příslušnost, a tato letadla se jim podrobí při vstupu, výstupu a pobytu na území onoho státu.

Každý smluvní stát se zavazuje, že učiní opatření, aby bylo zajištěno, že každé letadlo letící nad jeho územím nebo pohybující se na jeho území, jakož i každé letadlo, jež nese značku jeho státní příslušnosti, ať se nachází kdekoliv, se podrobí platným tam pravidlům a předpisům, které se týkají letu a pohybu letadel. Každý smluvní stát se zavazuje udržovati své vlastní předpisy o těchto věcech největší možnou měrou ve shodě s předpisy, stanovenými čas od času podle této Úmluvy. Na širém moři budou platiti pravidla stanovená podle této Úmluvy. Každý smluvní stát se zavazuje, že zajistí stíhání všech osob, které by porušily předpisy v tom směru platné.

Zákonům a nařízením smluvního státu, které upravují připuštění cestujících, posádek nebo zboží letadla na jeho území nebo výstup z něho, jakož i předpisům, které se týkají vstupu, výstupu, přistěhovalectví, cestovních pasů, cla a karanteny, podrobí se tito cestující, posádky nebo zboží sami nebo zástupcem při vstupu, výstupu nebo pobytu na území tohoto státu.

Každý smluvní stát se shoduje na tom, že učiní účinná opatření, aby se zabránilo, aby se létáním nešířila cholera, tyfus (epidemický), neštovice, žlutá horečka a mor, jakož i jiné nakažlivé nemoci, které budou rozhodnutím smluvních států čas od času určeny a za tím účelem smluvní státy budou v těsném poradním styku s orgány, které se zabývají mezinárodními předpisy týkajícími se zdravotních opatření, platných pro letadla. Tento poradní styk nebude na překážku provádění jakékoliv platné mezinárodní Úmluvy o tomto předmětu, jíž by smluvní státy byly stranou.

Každé letiště ve smluvním státě, přístupné veřejnému užívání domácími letadly, bude s výhradou ustanovení čl. 68 taktéž přístupné za stejných podmínek letadlům všech ostatních smluvních států. Stejné podmínky budou rovněž platiti pro užívání veškerých leteckých pomocných zařízení, zahrnujíc v to služby radiové a povětrnostní, jež by byly určeny k veřejnému užívání pro zabezpečení a urychlení létání, letadly všech smluvních států.

Příslušné úřady každého smluvního státu budou míti právo při přistání nebo odletu prohlédnouti bez zbytečných průtahů letadlo jiného smluvního státu a zkoumati osvědčení a jiné doklady předepsané touto Úmluvou.

Letadla mají státní příslušnost toho státu, v němž jsou zapsána do rejstříku.

Letadlo nemůže býti platně zapsáno do rejstříku ve více než jednom státě, avšak jeho zápis může býti převeden z jednoho státu do druhého.

Zápis letadel do rejstříku nebo jeho převod bude se v každém smluvním státě říditi jeho zákony a nařízeními.

Každé letadlo používané k mezinárodnímu létání musí býti opatřeno příslušnou svojí značkou státní příslušnosti a značkou rejstříkovou.

Každý smluvní stát se zavazuje, že poskytne, bude-li o to požádán, kterémukoli jinému smluvnímu státu nebo Mezinárodní organisaci pro civilní letectví informaci o zápisu do rejstříku a o vlastnictví kteréhokoli letadla, zapsaného do jeho rejstříku. Mimo to jest každý smluvní stát povinen podávati Mezinárodní organisaci pro civilní letectví podle předpisů touto organisací stanovených zprávy, jež by obsahovaly takové přiměřené údaje, které budou moci býti dány k disposici, o vlastnictví letadel zapsaných do rejstříku tohoto státu a používaných obvykle k mezinárodnímu létání a o disposiční moci nad nimi. Údaje, získané takto Mezinárodní organisací pro civilní letectví, budou touto organisací dány k disposici smluvním státům, které o to požádají.

Každý smluvní stát se shoduje na tom, že vydá zvláštní předpisy, nebo jinak učiní veškerá proveditelná opatření, aby se usnadnilo a urychlilo létání letadel mezi územími smluvních států a aby se zabránilo zbytečným zdržováním letadel, posádky, cestujících a zboží, zejména při provádění zákonů týkajících se přistěhovalectví, karanteny, cla a výstupu.

Každý stát se zavazuje, že zavede, pokud to bude možné, celní a přistěhovalecké řízení, vztahující se na mezinárodní letectví, v souhlase s postupem, který bude čas od času stanoven nebo doporučen ve shodě s touto Úmluvou. Žádné ustanovení této Úmluvy nebude lze vykládati tak, jako by bránilo zřizování svobodných celních letišť.

Každý smluvní stát se zavazuje, že poskytne takovou pomoc letadlům, ocitnuvším se v tísni na jeho území, kterou uzná za proveditelnou, a že dovolí, aby pod dozorem jeho vlastních úřadů majitelé nebo úřady státu, v jehož rejstříku jest letadlo zapsáno, poskytli takovou pomoc, jež by za daných okolností byla nutná. Každý smluvní stát, zahájí-li pátrání po zmizelém letadle, bude spolupracovati na koordinovaných opatřeních, která mohou býti čas od času doporučena ve shodě s touto Úmluvou.

Dojde-li k nehodě letadla smluvního státu na území jiného smluvního státu, kterou bude způsobena smrt nebo těžké poškození na těle anebo kterou se projeví vážná technická porucha letadla nebo leteckých pomocných zařízení, zavede stát, v němž k nehodě došlo, šetření o okolnostech nehody, a to, pokud to jeho zákony dovolují, v souhlase s postupem, který by Mezinárodní organisace pro civilní letectví doporučila. Státu, ve kterém letadlo jest zapsáno do rejstříku, se umožní, aby jmenoval pozorovatele, kteří by byli přítomni šetření, a stát provádějící šetření podá onomu státu o věci zprávu a sdělí výsledek.

Každé letadlo používané k mezinárodnímu létání musí býti opatřeno osvědčením o způsobilosti k letu, které bylo vydáno nebo prohlášeno za platné státem, v němž letadlo jest zapsáno do rejstříku.

Osvědčení o způsobilosti k letu, diplomy a letecké legitimace, vydané nebo za platné uznané smluvním státem, v němž letadlo jest zapsáno do rejstříku, musí býti ostatními smluvními státy uznány za platné s výhradou, že podmínky, za kterých tato osvědčení, diplomy nebo legitimace byly vydány nebo za platné uznány, se rovnají minimálním podmínkám, které budou moci býti čas od času stanoveny podle Úmluvy, nebo jsou přísnější.

Pro každé letadlo, používané k mezinárodnímu létání, jest vésti deník, do něhož se zapisují podrobné údaje o letadle, jeho posádce a každé cestě tak, jak to bude moci býti čas od času předepsáno podle této Úmluvy.

Každý smluvní stát může zakázati nebo upraviti používání fotografických přístrojů na letadle nad svým územím.

Každý smluvní stát se zavazuje spolupracovati k dosažení co možno nejvyššího stupně jednotnosti v úpravách, normách, řízeních a organisaci, týkajících se letadel, personálu, leteckých tratí a pomocných služeb, všude tam, kde tato jednotnost usnadní a zdokonalí létání.

Stát, který shledá, že mu není možno podrobiti se ve všech směrech některé mezinárodní normě nebo řízení, nebo uvésti vlastní nařízení nebo předpisy v naprostý soulad s mezinárodní normou neb řízením, když taková norma nebo řízení byly změněny, anebo který pokládá za nutné zavésti nařízení nebo předpisy, lišící se v jednotlivosti od předpisů nebo metod, stanovených mezinárodní normou, oznámí ihned Mezinárodní organisaci pro civilní letectví rozdíly mezi jeho vlastním předpisem a předpisem stanoveným mezinárodní normou. Jde-li o změny mezinárodních norem, jest stát, který ve svých vlastních nařízeních nebo předpisech neučiní příslušných změn, povinen oznámiti to Radě do šedesáti dnů ode dne přijetí změny mezinárodní normy, anebo udati, co hodlá podniknouti. Rada pak všem ostatním státům ihned oznámí, v čem se mezinárodní norma liší od příslušného předpisu tohoto státu.

Žádné letadlo a žádný člen personálu, jejichž osvědčení nebo letecké legitimace jsou takto opatřeny poznámkami, nesmějí se účastniti mezinárodního létání, leč za souhlasu státu nebo států, na jejichž území se vstupuje. Zápis do rejstříku neb užití takového letadla nebo letadlové části, opatřené osvědčením, v jiném státu, než ve kterém bylo osvědčení původně vydáno, záleží na vůli státu, na jehož území se letadlo nebo jeho část přivezou.

Ustanovení léto hlavy se nebudou vztahovati na letadla a letadlovou výstroj typů, jejichž prototyp se příslušným úřadům státu předloží k výdeji osvědčení ve lhůtě tří let po dni přijetí mezinárodní normy o způsobilosti k letu této výstroje.

Ustanovení této hlavy se nebudou vztahovati na personál, jehož letecké legitimace budou původně vydány ve lhůtě jednoho roku od počátečního přijetí mezinárodní normy o způsobilosti tohoto personálu; v každém případě se však budou vztahovati na veškerý personál, jehož průkazy zůstávají v platnosti po pět let od přijetí těchto norem.

Touto Úmluvou se zřizuje organisace nazvaná Mezinárodní organisace pro civilní letectví. Tato organisace se skládá ze Shromáždění, Rady a jiných orgánů, jichž bude třeba.

Stálé sídlo organisace bude v místě, které ve své závěrečné schůzi určí Zatímní shromáždění Zatímní mezinárodní organisace pro civilní letectví, zřízené Zatímní dohodou o mezinárodním civilním letectví, podepsanou v Chicagu dne 7. prosince 1944. Sídlo může býti rozhodnutím Rady dočasně přeneseno jinam.

První schůze Shromáždění bude svolána Zatímní radou shora zmíněné Zatímní organisace, jakmile Úmluva nabude platnosti, a sejde se v době a místě, které určí Zatímní rada.

Organisace bude míti na území každého smluvního státu takovou právní způsobilost, jaké má zapotřebí k výkonu svých úkolů. Plná právní osobnost se jí přizná všude tam, kde to jest slučitelno s ústavou a zákony příslušného státu.

Rozhodnutí Rady budou vyžadovati souhlasu většiny jejích členů. Rada může v jednotlivých věcech uděliti plnou moc výboru, skládajícímu se z jejích členů. Do rozhodnutí výboru Rady se může odvolati každý smluvní stát, který má na věci zájem.

Každý smluvní stát smí, aniž jest oprávněn hlasovati, účastniti se v Radě a v jejích výborech a komisích projednávání každé otázky, týkající se zvláště jeho zájmů. Žádný člen Rady nesmí hlasovati při jednání v Radě v rozepři, ve které jest stranou.

Letecká komise bude se skládati z devatenácti členů, jmenovaných Radou z osob, navržených smluvními státy. Tyto osoby musí míti náležitou způsobilost a zkušenost ve vědeckých a praktických otázkách leteckých. Rada vyzve veškeré smluvní státy, aby předložily návrhy na jmenování. Předsedu letecké komise jmenuje Rada.

S výhradou předpisů stanovených Shromážděním, jakož i s výhradou ustanovení této Úmluvy, bude Rada určovati způsob jmenování a propouštění, způsobilost, platy, odměny a podmínky služebního poměru generálního tajemníka a ostatních zaměstnanců organisace, a bude směti zaměstnávati nebo používati služeb příslušníků kteréhokoli smluvního státu.

Předseda Rady, generální tajemník a ostatní zaměstnanci nebudou směti ve věci výkonu svých povinností ani žádati ani přijímati pokyny od jakéhokoli úřadu, stojícího mimo organisaci. Každý smluvní stát se zavazuje, že bude plně šetřiti mezinárodní povahy povinností zaměstnanců a nebude se snažiti ovlivňovati žádného svého příslušníka ve výkonu jeho povinností.

Každý smluvní stát se zavazuje, že pokud to jest možné podle jeho ústavního řádu, přizná předsedovi Rady, generálnímu tajemníkovi a ostatním zaměstnancům organisace imunity a výsady, přiznávané podobným zaměstnancům jiných veřejných mezinárodních organisací. Bude-li sjednána všeobecná mezinárodní dohoda o imunitách a výsadách mezinárodních úředníků, budou imunity a výsady, přiznané předsedovi Rady, generálnímu tajemníkovi a ostatním zaměstnancům organisace, tytéž, jako imunity a výsady, přiznávané podle ustanovení této všeobecné mezinárodní dohody.

Rada předloží Shromáždění roční rozpočet, roční uzávěrku účtů a odhady příjmů a vydání. Shromáždění bude hlasovati o rozpočtu, měníc jej, jak uzná za vhodné, a výdaje organisace vyjma finanční závazky podle ustanovení hlavy XV, pokud je státy převzaly, rozvrhne na smluvní státy na podkladě, který čas od času určí.

Shromáždění může zastaviti výkon hlasovacího práva ve Shromáždění a v Radě smluvnímu státu, který v přiměřené lhůtě nesplní své finanční závazky vůči organisaci.

Každý smluvní stát ponese výdaje svého vlastního zastoupení ve Shromáždění, jakož i odměny, cestovné a jiné výdaje osob, které jmenuje do Rady, jakož i svých navržených osob nebo zástupců v pomocných výborech nebo komisích organisace.

Organisace smí, odhlasuje-li to Shromáždění, sjednávati o leteckých otázkách v oboru své působnosti, které se přímo týkají světové bezpečnosti, vhodná ujednání s kteroukoli všeobecnou organisací, zřízenou státy světa k zachování míru.

Rada smí jménem organisace sjednávati dohody s jinými mezinárodními organismy o udržování společných služeb a o společné úpravě, týkající se zaměstnanců, a sjednávati za souhlasu Shromáždění jiná ujednání, jimiž by se usnadnila práce organisace.

Každý smluvní stát se zavazuje, že jeho mezinárodní letecké dopravní podniky budou, v souhlase s požadavky kladenými Radou, předkládati Radě zprávy o dopravě, statistické údaje o finančních nákladech a finanční výkazy, vykazující mezi jinými veškeré příjmy a jejich prameny.

Každý smluvní stát smí s výhradou ustanovení této Úmluvy stanoviti leteckou cestu, kterou zachovávati musí na jeho území každá mezinárodní letecká dopravní služba,jakož i letiště, jichž tato služba smí používati.

Má-li Rada za to, že letiště nebo jiná letecká pomocná zařízení některého smluvního státu, počítajíc v to služby radiové a povětrnostní, nevyhovují přiměřeně bezpečnému, pravidelnému, účinnému a hospodárnému provozu dosavadních nebo zamýšlených mezinárodních leteckých dopravních služeb, zahájí jednání s přímo zúčastněným státem a s jinými státy majícími na věci zájem, aby se vyhledaly prostředky, jak situaci napraviti, a může učiniti příslušná doporučení. Žádný smluvní stát nebude vinen porušením této Úmluvy, neprovede-li tato doporučení.

Smluvní stát může za okolností nastavších ve smyslu ustanovení článku 69 sjednati s Radou ujednání, kterým by se tato doporučení uvedla ve skutek. Stát se může rozhodnouti, že ponese veškeré útraty, jichž si toto ujednání vyžádá. Nerozhodne-li se tak stát, může se Rada na žádost státu usnésti, že uhradí veškeré útraty nebo jejich část.

Žádá-li o to smluvní stát, může se Rada usnésti, že opatří, vybaví personálem, bude udržovati a spravovati veškerá nebo některá letiště a jiná letecká pomocná zařízení, počítajíc v to služby radiové a povětrnostní, jichž na jeho území vyžaduje bezpečný, pravidelný, účinný a hospodárný provoz mezinárodních leteckých dopravních služeb jiných smluvních států, a může stanoviti spravedlivé a přiměřené poplatky za užívání opatřených pomocných zařízení.

Je-li k pomocným zařízením, financovaným na žádost smluvního státu zcela nebo zčásti Radou, zapotřebí pozemku, jest onen stát povinen buď pozemek sám poskytnouti, při čemž může, přeje-li si, podržeti právo vlastnické, anebo užívání pozemku za spravedlivých a přiměřených podmínek a v souhlase se svými zákony usnadniti.

V mezích peněžních prostředků, které Shromáždění poskytne k tomu Radě podle ustanovení hlavy XII, smí Rada činiti ze všeobecných zdrojů organisace běžné výdaje na účely této hlavy. Rada rozvrhne částky potřebné k účelům této hlavy podle předběžně schváleného poměru pro přiměřené období na smluvní státy, které s tím vyslovily souhlas a jejichž letecké dopravní podniky těchto pomocných zařízení užívají. Rada může rovněž rozvrhnouti částky potřebné k provozu na státy, vyslovivší s tím souhlas.

Poskytne-li Rada na žádost smluvního státu peněžní prostředky nebo zcela neb zčásti opatří letiště či jiná pomocná zařízení, může ujednání, se souhlasem tohoto státu, obsahovati ustanovení o technické pomoci při dohledu a provozování letišť a jiných pomocných zařízení, jakož i o placení provozních výdajů letišť a jiných pomocných zařízení z příjmů, vyplývajících z provozu letišť a jiných pomocných zařízení, jakož i o úrocích a umořovacích částkách.

Smluvní stát se může kdykoli zhostiti závazku převzatého podle ustanovení článku 70 a převzíti letiště a jiná pomocná zařízení, která Rada zřídila na jeho území podle ustanovení článků 71 a 72, tím, že zaplatí Radě částku, kterou Rada uzná za daných okolností za přiměřenou. Má-li stát za to, že částka stanovená Radou jest nepřiměřená, může se do rozhodnutí Rady odvolati ke Shromáždění a Shromáždění může rozhodnutí Rady potvrditi nebo změniti.

Peníze, získané Radou zaplacením podle ustanovení článku 75 nebo placením úroků nebo umořovacích částek podle ustanovení článku 74, budou v případě, že státy původně poskytly zálohy podle ustanovení článku 73, vráceny státům, na něž byly výdaje původně rozvrženy, a to v poměru podle rozvrhu stanoveného Radou.

Žádné ustanovení této Úmluvy nebude brániti tomu, aby dva nebo více smluvních států neutvořily společné provozní organisace pro leteckou dopravu nebo mezinárodní provozní jednatelství, nebo aby neprovozovaly v poolu svoje letecké dopravní služby na kterýchkoliv tratích nebo v kterýchkoli oblastech, avšak tyto organisace nebo jednatelství a poolové dopravní služby se podrobí všem ustanovením této Úmluvy, včetně ustanovení, jež se týkají registrace dohod Radou. Rada ustanoví, jak jest předpisy této Úmluvy, týkající se státní příslušnosti letadel, vztahovati na letadla v provozu mezinárodních provozních jednatelství.

Rada bude moci navrhnouti dotčeným smluvním státům, aby utvořily společné organisace pro provoz leteckých dopravních služeb na kterýchkoli leteckých cestách nebo v kterýchkoli oblastech.

Stát se může zúčastniti společných provozních organisací nebo poolových ujednání buď prostřednictvím své vlády nebo prostřednictvím jedné nebo několika leteckých dopravních společností, které jeho vláda jmenuje. Společnosti mohou býti podle volné úvahy příslušného státu zcela nebo zčásti v majetku státním nebo v majetku soukromém.

Každý smluvní stát se zavazuje, že ihned, jakmile tato Úmluva nabude platnosti, vypoví Úmluvu o úpravě letectví podepsanou v Paříži dne 13. října 1919, nebo Úmluvu o obchodním letectví, podepsanou v Havaně dne 20. února 1928, je-li stranou některé z nich. Mezi smluvními státy nahrazuje tato Úmluva shora zmíněné Úmluvy pařížskou a havanskou.

Veškeré letecké dohody trvající v době, kdy tato Úmluva nabude platnosti, mezi smluvním státem a některým jiným státem nebo mezi leteckým dopravním podnikem smluvního státu a některým jiným státem nebo leteckým dopravním podnikem některého jiného státu, musí býti ihned předloženy Radě k registraci.

Smluvní státy, přijímajíce tuto Úmluvu, zrušují veškeré závazky a ujednání mezi sebou, které jsou neslučitelné s jejími ustanoveními, a zavazují se, že takových závazků a ujednání nesjednají. Smluvní stát, který dříve, než se stal členem organisace, převzal vůči mimosmluvnímu státu nebo vůči státnímu občanu smluvního nebo nesmluvního státu závazky neslučitelné se zněním této Úmluvy, podnikne ihned kroky, aby se těchto závazků zprostil. Převzal-li letecký dopravní podnik smluvního státu takové neslučitelné závazky, vynaloží stát, jehož má tento letecký dopravní podnik státní příslušnost, všemožné úsilí, aby dosáhl jejich bezodkladného zrušení, a v každém případě zařídí, aby byly zrušeny, jakmile tak lze po právu učiniti po nabytí platnosti této Úmluvy.

S výhradou ustanovení předešlého článku může každý smluvní stát uzavříti ujednání, která nejsou neslučitelná s ustanoveními této Úmluvy. Každé takové ujednání bude bezodkladně registrováno u Rady, která je co možno nejdříve uveřejní.

Nelze-li neshodu mezi dvěma nebo několika státy ve věci výkladu nebo provádění této Úmluvy a jejich příloh urovnati vyjednáváním, rozhodne o ní Rada, požádá-li ji o to některý stát, jehož se neshoda týká. Žádný člen Rady nesmí hlasovati, vyřizuje-li Rada rozepři, ve které jest tento stát stranou. Smluvní stát se smí s výhradou článku 85 odvolati do rozhodnutí Rady k rozhodčímu soudu ad hoc, ujednanému s ostatními stranami v rozepři, anebo k Stálému dvoru mezinárodní spravedlnosti. Takové odvolání jest oznámiti Radě do 60 dnů od přijetí oznámení o rozhodnutí Rady.

Jestliže smluvní stát, který jest stranou v rozepři, v níž se do rozhodnutí Rady podává odvolání, nepřijal stanovy Stálého dvoru mezinárodní spravedlnosti a nemohou-li se smluvní strany, které jsou stranami v rozepři, dohodnouti na volbě rozhodčího soudu, jmenuje každá smluvní strana, která jest stranou v rozepři, jednoho rozhodčího a rozhodčí jmenují rozsudího. Jestliže některý smluvní stát, který jest stranou v rozepři, opomene jmenovati rozhodčího v době tří měsíců ode dne, kdy bylo podáno odvolání, bude rozhodčí jmenován jménem tohoto státu předsedou Rady ze seznamu způsobilých a upotřebitelných osob, zřízeného Radou. Jestliže se do třiceti dnů nemohou rozhodčí dohodnouti o rozsudím, jmenuje ho předseda Rady ze seznamu právě zmíněného. Rozhodčí a rozsudí budou pak tvořiti společně rozhodčí soud. Rozhodčí soud, zřízený podle ustanovení tohoto nebo předešlého článku, stanoví si své vlastní řízení a činí rozhodnutí většinou hlasů, s výhradou však, že Rada může rozhodnouti o otázkách řízení, kdyby došlo k průtahům, které by pokládala za přílišné.

Nerozhodne-li Rada jinak, zůstane každé rozhodnutí Rady o otázce, zda mezinárodní letecký dopravní podnik je provozován ve shodě s ustanoveními této Úmluvy, v platnosti, pokud nebude v odvolání změněno. Ve všech jiných otázkách bude platnost rozhodnutí Rady, proti nimž bylo podáno odvolání, odložena do té doby, až bude o odvolání rozhodnuto. Rozhodnutí Stálého dvoru mezinárodní spravedlnosti a rozhodčího soudu budou konečná a závazná.

Každý smluvní stát se zavazuje, že nedovolí provoz leteckého dopravního podniku smluvního státu ve vzduchovém prostoru nad svým územím, rozhodla-li Rada, že tento letecký dopravní podnik se nepodrobuje konečnému rozhodnutí, vynesenému v souhlase s předešlým článkem.

Shromáždění zastaví výkon hlasovacího práva ve Shromáždění a v Radě každému smluvnímu státu, o němž se zjistí, že se provinil proti ustanovením této hlavy.

V případě války nebude ustanoveními této Úmluvy dotčena svoboda jednání smluvních států, válkou dotčených, ať jako států válčících nebo neutrálních. Totéž bude platiti pro smluvní stát, který vyhlásí stav národní tísně a oznámí to Radě.

Státy, na které se ustanovení článku 91 a 92 a) nevztahují, mohou býti, vysloví-li s tím souhlas všeobecná mezinárodní organisace, zřízená národy světa k zachovávání míru, připuštěny k účasti na této Úmluvě čtyřpětinovou většinou hlasů Shromáždění, a to za podmínek, které by Shromáždění stanovilo, s výhradou však, že jest v každém případě třeba souhlasu státu, do něhož vtrhl nebo jejž napadl během této války stát, žádající o připuštění.