89/1992 Sb., o podepsání Smlouvy mezi vládou České a Slovenské Federativní Republiky a vládou Spojeného království Velké Británie a Severního Irska o zamezení dvojího zdanění v oboru daní z příjmu a zisků z majetku

Schválený: 05.11.1990

89/1992 Sb.

SDĚLENÍ

federálního ministerstva zahraničních věcí

Změna: 32/2020 Sb.m.s.

Federální ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 5. listopadu 1990 byla v Londýně podepsána Smlouva mezi vládou České a Slovenské Federativní Republiky a vládou Spojeného království Velké Británie a Severního Irska o zamezení dvojího zdanění v oboru daní z příjmů a zisků z majetku.

Se Smlouvou vyslovilo souhlas Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky a prezident České a Slovenské Federativní Republiky ji ratifikoval.

Smlouva vstoupila v platnost na základě svého článku 27 odst. 1 dnem 20. prosince 1991.

České znění Smlouvy se vyhlašuje současně.

SMLOUVA

mezi vládou České a Slovenské Federativní Republiky a vládou Spojeného království Velké Británie a Severního Irska o zamezení dvojího zdanění v oboru daní z příjmu a zisků z majetku

Vláda České a Slovenské Federativní Republiky a vláda Spojeného království Velké Británie a Severního Irska

potvrzujíce své přání rozvíjet a upevňovat hospodářskou spolupráci;

zamýšlejíce vylučovat dvojí zdanění v oboru daní z příjmu a zisků z majetku, a to aniž by byly vytvářeny příležitosti k nezdanění nebo ke sníženému zdanění skrze daňové úniky či prostřednictvím vyhýbání se daňové povinnosti (včetně prostřednictvím uspořádání, která se nazývají "treaty-shopping" a která jsou zacílena na získání úlev stanovených ve Smlouvě, a to v nepřímý prospěch rezidentů třetích jurisdikcí),

se dohodly takto:

Čl.1

Osoby, na které se smlouva vztahuje

Tato smlouva se vztahuje na osoby, které mají bydliště či sídlo v jednom nebo obou smluvních státech (rezidenti).

Čl.2

Daně, na které se smlouva vztahuje

1. Daně, na které se smlouva vztahuje, jsou:

a) ve Spojeném království Velké Británie a Severního Irska:

(i) daň z příjmu;

(ii) daň společností; a

(iii) daň ze zisků z majetku;

(dále nazývané "daň Spojeného království");

b) v České a Slovenské Federativní Republice:

(i) daně ze zisku;

(ii) daň ze mzdy;

(iii) daň z příjmů z literární a umělecké činnosti;

(iv) daň zemědělská;

(v) daň z příjmů obyvatelstva; a

(vi) daň domovní;

(dále nazývané "československá daň").

2. Tato smlouva se rovněž vztahuje na daně stejného nebo podobného druhu, které budou vybírány v některém smluvním státě po podpisu této smlouvy vedle nebo místo daní smluvního státu uvedených v odstavci 1 tohoto článku. Příslušné úřady smluvních států si vzájemně sdělí podstatné změny, které budou provedeny v jejich příslušných daňových zákonech.

Čl.3

Všeobecné definice

1. V této smlouvě, pokud souvislost nevyžaduje odlišný výklad:

(a) výraz "Spojené království" označuje Velkou Británii a Severní Irsko včetně každé oblasti vně výsostných vod Spojeného království, která v souladu s mezinárodním právem byla nebo v budoucnu bude podle zákonů Spojeného království, týkajících se kontinentálního šelfu, označena jako území, na němž mohou být vykonávána práva Spojeného království, týkající se mořského dna a podloží a jejich přírodních zdrojů;

(b) výraz "Československo" označuje Českou a Slovenskou Federativní Republiku;

(i) ve vztahu ke Spojenému království, každého britského občana nebo britský subjekt, který nemá občanství v jiné zemi nebo na jiném území Commonwealthu za předpokladu, že má právo pobytu ve Spojeném království; a každou právnickou osobu, osobní společnost, sdružení osob nebo jiného nositele práv zřízené podle práva platného ve Spojeném království;

(ii) ve vztahu k Československu, každou fyzickou osobu, která je státním občanem České a Slovenské Federativní Republiky a každou právnickou osobu, osobní společnost a sdružení osob, zřízené podle práva platného v Československu;

d) výrazy "jeden smluvní stát" a "druhý mluvní stát" označují podle případu Spojené království nebo Československo;

e) výraz "osoba" označuje fyzickou osobu, společnost a všechna jiná sdružení osob, ale nezahrnuje osobní společnost, která není právnickou osobou;

f) výraz "společnost" označuje právnické osoby nebo nositele práv, považované pro účely zdanění za právnické osoby;

g) výrazy "podnik jednoho smluvního státu" a "podnik druhého smluvního státu" označují podnik provozovaný rezidentem jednoho smluvního státu nebo podnik provozovaný rezidentem druhého smluvního státu;

h) výraz "mezinárodní doprava" označuje jakoukoli dopravu uskutečňovanou lodí nebo letadlem, která je provozována podnikem, jehož místo skutečného vedení je umístěno v jednom smluvním státě, pokud loď nebo letadlo nejsou provozovány jen mezi místy v druhém smluvním státě;

i) výraz "příslušný úřad" označuje v případě Spojeného království komisaře daňového úřadu nebo jejich zmocněného zástupce a v případě Československa ministra financí České a Slovenské Federativní Republiky nebo jeho zmocněného zástupce.

2. Každý výraz, který není jinak definován, bude mít pro aplikaci této smlouvy smluvním státem význam, jež mu náleží podle práva tohoto státu, které upravuje daně, na něž se vztahuje tato smlouva, pokud souvislost nevyžaduje odlišný výklad.

Čl.4

Daňový domicil

1. Výraz "rezident jednoho smluvního státu" označuje ve smyslu této smlouvy každou osobu, která je podle práva tohoto státu podrobena v tomto státě zdanění z důvodu svého bydliště, stálého pobytu, místa vedení nebo jakéhokoli jiného podobného kritéria; tento výraz nezahrnuje fyzickou osobu, která je podrobena zdanění v tomto smluvním státě pouze z důvodů příjmu ze zdrojů v tomto státě umístěných.

2. Jestliže fyzická osoba je podle ustanovení odstavce 1 tohoto článku rezidentem v obou smluvních státech, bude její postavení určeno v souladu s následujícími zásadami:

(a) předpokládá se, že tato osoba je rezidentem v tom smluvním státě, ve kterém má stálý byt. Jestliže má stálý byt v obou smluvních státech, předpokládá se, že je rezidentem v tom smluvním státě, ke kterému má užší osobní a hospodářské vztahy (středisko životních zájmů);

(b) jestliže nemůže být určeno, ve kterém smluvním státě má tato osoba středisko svých životních zájmů nebo jestliže nemá stálý byt v žádném smluvním státě, předpokládá se, že je rezidentem v tom smluvním státě, ve kterém se obvykle zdržuje;

(c) jestliže se tato osoba obvykle zdržuje v obou smluvních státech nebo v žádném z nich, předpokládá se, že je rezidentem v tom smluvním státě, jehož je státním občanem;

(d) jestliže je tato osoba státním občanem obou smluvních států nebo žádného z nich, upraví příslušné úřady smluvních států tuto otázku vzájemnou dohodou.

3. Jestliže osoba jiná než osoba fyzická je podle ustanovení odstavce 1 tohoto článku rezidentem v obou smluvních státech, předpokládá se, že je rezidentem v tom státě, v němž se nachází místo jejího skutečného vedení.

Čl.5

Stálá provozovna

1. Výraz "stálá provozovna" označuje ve smyslu této smlouvy trvalé zařízení pro podnikání, ve kterém podnik vykonává zcela nebo z části svoji činnost.

2. Výraz "stálá provozovna" zahrnuje obzvláště:

(a) místo vedení;

(b) závod;

(d) továrnu;

(e) dílnu;

(f) důl, naleziště nafty nebo plynu, lom nebo jiné místo, kde se těží přírodní zdroje;

(g) zařízení nebo stavbu používanou k výzkumu nebo využití přírodních zdrojů;

(h) staveniště nebo stavbu nebo montáž, které trvají déle než dvanáct měsíců.

3. Výraz "stálá provozovna" nebude zahrnovat"

(a) zařízení, které se využívá pouze k uskladnění, vystavení nebo dodání zboží patřícího podniku;

(b) zásobu zboží patřícího podniku, která se udržuje pouze za účelem uskladnění, vystavení nebo dodání;

(d) trvalé zařízení pro podnikání, které se využívá pouze za účelem nákupu zboží nebo shromažďování informací pro podnik;

(e) trvalé zařízení pro podnikání, které se udržuje pro podnik pouze za účelem reklamy, poskytování informací, vědeckých rešerší nebo podobných činností, které mají přípravný nebo pomocný charakter;

(f) trvalé zařízení pro podnikání, které se udržuje pouze k výkonu jakéhokoliv spojení činností uvedených v pododstavcích (a) - (e) tohoto odstavce, pokud celková činnost trvalého zařízení, vyplývající z tohoto spojení, má přípravný nebo pomocný charakter.

4. Jestliže bez ohledu na ustanovení odstavců 1 a 2 tohoto článku, osoba - jiná než nezávislý zástupce, na kterého se vztahuje odstavec 5 tohoto článku - jedná ve smluvním státě na účet podniku a má plnou moc, která jí dovoluje uzavírat smlouvy jménem podniku, má se za to, že tento podnik má stálou provozovnu v tomto státě ve vztahu ke všem činnostem, které tato osoba provádí pro podnik, pokud činnost této osoby není omezena na činnosti uvedené v odstavci 3 tohoto článku, které pokud by byly uskutečňovány v trvalém zařízení, by nezakládaly existenci stálé provozovny podle ustanovení tohoto odstavce.

5. Nemá se za to, že podnik jednoho smluvního státu má stálou provozovnu v druhém smluvním státě jenom proto, že tam vykonává svoji činnost prostřednictvím makléře, generálního komisionáře nebo jiného nezávislého zástupce, pokud tyto osoby jednají v rámci své řádné činnosti.

6. Skutečnost, že společnost, která je rezidentem v jednom smluvním státě, ovládá společnost nebo je ovládána společností, která je rezidentem v druhém smluvním státě nebo která tam vykonává svoji činnost (ať,prostřednictvím stálé provozovny nebo jinak), neučiní sama o sobě z kterékoli této společnosti stálou provozovnu druhé společnosti.

Čl.6

Příjmy z nemovitého majetku

1. Příjem z nemovitého majetku může být zdaněn ve smluvním státě, ve kterém je takový majetek umístěn.

(a) Výraz "nemovitý majetek" je s výhradou ustanovení pododstavce (b) tohoto odstavce definován ve shodě s právem smluvního státu, v němž je tento majetek umístěn.

(b) Výraz "nemovitý majetek" zahrnuje v každém případě příslušenství nemovitého majetku, živý a mrtvý inventář užívaný v zemědělství a lesnictví, práva, pro která platí ustanovení občanského práva vztahující se na pozemky, právo požívání nemovitého majetku a práva na proměnlivé nebo pevné platy za těžení nebo za přivolení k těžení nerostných ložisek, pramenů a jiných přírodních zdrojů; lodě, čluny a letadla se nepovažují za nemovitý majetek.

3. Ustanovení odstavce 1 tohoto článku platí pro příjmy z přímého užívání, nájmu nebo každého jiného způsobu užívání nemovitého majetku.

4. Ustanovení odstavců 1 a 3 tohoto článku platí rovněž pro příjmy z nemovitého majetku podniku a pro příjmy z nemovitého majetku užívaného k výkonu svobodného povolání.

Čl.7

Zisky podniků

1. Zisky podniku jednoho smluvního státu budou zdaněny jen v tomto státě, pokud podnik nevykonává svoji činnost v druhém smluvním státě prostřednictvím stálé provozovny, která je tam umístěna. Jestliže podnik vykonává svoji činnost tímto způsobem, mohou být zisky podniku zdaněny v tomto druhém státě, avšak pouze v takovém rozsahu, v jakém je lze přičítat této stálé provozovně.

2. Jestliže podnik jednoho smluvního státu vykonává svoji činnost v druhém smluvním státě prostřednictvím stálé provozovny, která je tam umístěna, přisuzují se s výhradou ustanovení odstavce 3 tohoto článku v každém smluvním státě této stálé provozovně zisky, které by byla mohla docílit, kdyby byla jako samostatný podnik vykonávala stejné nebo podobné činnosti za stejných nebo obdobných podmínek a byla zcela nezávislá ve styku s podnikem, jehož je stálou provozovnou.

3. Při výpočtu zisků stálé provozovny se povoluje odečíst náklady podniku, vynaložené na cíle sledované touto stálou provozovnou včetně výloh vedení a všeobecných správních výloh, ať vznikly ve státě, v němž je tato stálá provozovna umístěna, či jinde.

4. Jestliže je v některém smluvním státě obvyklé stanovit zisky, které mají být připočteny stálé provozovně, na základě rozdělení celkových zisků podniku, jeho různým částem, nevylučuje ustanovení odstavce 2 tohoto článku, aby tento smluvní stát stanovil zisky, jež mají být zdaněny, tímto obvyklým rozdělením; použitý způsob rozdělení zisků musí být však takový, aby výsledek byl v souladu se zásadami stanovenými v tomto článku.

5. Stálé provozovně se nepřičtou žádné zisky na základě skutečnosti, že pouze nakupovala zboží pro podnik.

6. Zisky, které se mají přičíst stálé provozovně, se pro účely předchozích odstavců stanoví každý rok stejným způsobem, pokud neexistují dostatečné důvody pro jiný postup.

(7) Jestliže zisky zahrnují příjmy, o nichž se pojednává odděleně v jiných článcích této smlouvy, nebudou ustanovení oněch článků dotčena ustanoveními tohoto článku.

Čl.8

Lodní a letecká doprava

1.Zisky z provozování lodí nebo letadel v mezinárodní dopravě budou zdaněny jen ve smluvním státě, ve kterém je umístěno sídlo skutečného vedení podniku.

2. Jestliže sídlo skutečného vedení podniku námořní dopravy je na palubě lodi, považuje se za umístěné ve smluvním státě, ve kterém se nachází domovský přístav této lodi nebo není-li takový domovský přístav, ve smluvním státě, v němž je provozovatel lodi rezidentem.

3. Ustanovení odstavce 1 tohoto článku platí také pro zisky z účasti na poolu, společném provozu nebo mezinárodní provozní organizaci.

Čl.9

Sdružené podniky

Jestliže

(a) se podnik jednoho smluvního státu podílí přímo nebo nepřímo na řízení, kontrole nebo majetku podniku druhého smluvního státu, nebo

(b) tytéž osoby se přímo nebo nepřímo podílejí na řízení, kontrole nebo majetku podniku jednoho smluvního státu i podniku druhého smluvního státu,

a jestliže v těchto případech jsou oba podniky ve svých obchodních nebo finančních vztazích vázány podmínkami, které dohodly nebo jim byly uloženy a které se liší od podmínek, které by byly sjednány mezi podniky nezávislými, mohou být do zisků tohoto podniku včleněny a následkem toho zdaněny zisky, které bez těchto podmínek by byly docíleny jedním z podniků, které však vzhledem k těmto podmínkám docíleny být nemohly.

Čl.10

Dividendy

1. Dividendy vyplácené společností, která je rezidentem v jednom smluvním státě, osobě, která je rezidentem v druhém smluvním státě, mohou být zdaněny v tomto druhém smluvním státě.

2. Tyto dividendy však mohou být rovněž zdaněny ve smluvním státě, v němž je společnost, která je vyplácí, rezidentem, a to podle právních předpisů tohoto státu, avšak jestliže příjemce je skutečným vlastníkem dividend, daň takto stanovená nepřesáhne:

(a) 5 % hrubé částky dividend, jestliže příjemce je společnost, která spravuje nejméně 25 % podílů s hlasovacím právem na společnosti vyplácející dividendy;

(b) 15 % hrubé částky dividend ve všech ostatních případech.

3. Výraz "dividendy", použitý v tomto článku, označuje příjmy z akcií nebo jiných práv - s výjimkou pohledávek - s podílem na zisku, jakož i příjmy z práv na společnosti, které jsou podle daňových předpisů státu, v němž je společnost, která rozdílí zisk, rezidentem postaveny na roveň příjmů z akcií a rovněž zahrnuje veškeré jiné příjmy, které podle právních předpisů smluvního státu, jehož je rezidentem společnost, která provádí výplaty, jsou považovány za dividendy nebo rozdělený zisk společnosti.

4. Ustanovení odstavců 1 a 2 tohoto článku se nepoužije, jestliže skutečný vlastník dividend, který je rezidentem v jednom smluvním státě, vykonává v druhém smluvním státě, v němž je rezidentem společnost vyplácející dividendy, průmyslovou nebo obchodní činnost prostřednictvím stálé provozovny, která je tam umístěna, nebo nezávislé povolání prostřednictvím stálé základny tam umístěné, a jestliže účast, pro kterou se dividendy vyplácejí, se skutečně váže k této stálé provozovně nebo k této stálé základně. V takovém případě se použijí ustanovení článku 7 nebo článku 14 této smlouvy, podle toho, o jaký případ jde.

5. Jestliže společnost, která je rezidentem v jednom smluvním státě, dosahuje zisky nebo příjmy z druhého smluvního státu, nemůže tento druhý stát zdanit dividendy vyplácené společností, ledaže tyto dividendy jsou vypláceny rezidentu tohoto druhého smluvního státu nebo že účast, pro kterou se dividendy vyplácejí, skutečně patří ke stálé provozovně, která je umístěna v tomto druhém státě, ani podrobit nerozdělené zisky společnosti dani z nerozdělených zisků, i když vyplácené dividendy nebo nerozdělené zisky pozůstávají zcela nebo zčásti ze zisků nebo z příjmů docílených v tomto druhém státě.

Čl.11

Úroky

1. Úroky mající zdroj v jednom smluvním státě, které pobírá rezident druhého smluvního státu, a který je jejich skutečným vlastníkem, budou zdaněny pouze v tomto druhém státě.

2. Výraz "úroky", použitý v tomto článku, označuje příjmy z vládních cenných papírů, obligací nebo dluhopisů zajištěných i nezajištěných zástavním právem na nemovitosti nebo doložku o účasti na zisku a z pohledávek jakéhokoliv druhu, stejně jako všechny ostatní příjmy, mající charakter příjmů z půjček, podle daňového práva státu, ve kterém je zdroj příjmu.

3. Ustanovení odstavce 1 tohoto článku se nepoužije, jestliže skutečný vlastník úroků, který je rezidentem v jednom smluvním státě, vykonává v druhém smluvním státě, ve kterém mají úroky zdroj, průmyslovou nebo obchodní činnost prostřednictvím stálé provozovny, která je tam umístěna, nebo nezávislé povolání prostřednictvím stálé základny tam umístěné a jestliže pohledávka, za které jsou úroky placeny, se skutečně váže k této stálé provozovně nebo k této stálé základně. V takovém případě se použijí ustanovení článku 7 nebo článku 14, podle toho, o jaký případ jde.

4. Jestliže částka úroků přesahuje v důsledku zvláštních vztahů existujících mezi plátcem a skutečným vlastníkem úroků, nebo které jeden i druhý udržuje s třetí osobou, za jakéhokoliv důvodu částku, kterou by byl smluvil plátce se skutečným vlastníkem, kdyby nebylo takových vztahů, použijí se ustanovení tohoto článku jen na tuto naposledy zmíněnou částku. Část platů, která ji přesahuje, bude v tomto případě zdaněna podle právních předpisů každého smluvního státu s přihlédnutím k ostatním ustanovením této smlouvy.

Čl.12

Licenční poplatky

1. Licenční poplatky, mající zdroj v jednom smluvním státě, který pobírá rezident druhého smluvního státu, a který je jejich skutečným vlastníkem, budou zdaněny pouze v tomto druhém státě.

2. Licenční poplatky uvedené v pododstavci 3 (a), mohou být bez ohledu na ustanovení odstavce 1 tohoto článku, zdaněny také ve smluvním státě, ve kterém je jejich zdroj, a v souladu s právními předpisy tohoto státu, avšak je-li příjemce skutečným vlastníkem licenčních poplatků, částka daně takto stanovená nepřesáhne 10 % hrubé částky z licenčních poplatků.

3. Výraz "licenční poplatky" použitý v tomto článku označuje platby jakéhokoliv druhu obdržené jako náhrada za:

(a) užití nebo za právo na užití patentu, ochranné známky, návrhu nebo modelu, plánu, tajného vzorce nebo výrobního postupu nebo za užití nebo za právo na užití průmyslového, obchodního nebo vědeckého zařízení, nebo za informace, které se vztahují na zkušenosti nabyté v oblasti průmyslové, obchodní, technické, technologické nebo vědecké:

(b) za užití nebo za právo na užití autorského práva k dílu literárnímu, uměleckému nebo vědeckému (včetně kinematografických filmů a filmů nebo nahrávek pro rozhlasové nebo televizní vysílání).

4. Ustanovení odstavců 1 a 2 tohoto článku se nepoužijí, jestliže skutečný vlastník licenčních poplatků, který je rezidentem v jednom smluvním státě, vykonává v druhém smluvním státě, ve kterém mají licenční poplatky zdroj, průmyslovou nebo obchodní činnost prostřednictvím stálé provozovny, která je tam umístěna, nebo nezávislé povolání prostřednictvím stálé základny tam umístěné, a jestliže právo nebo majetek, které dávají vznik licenčním poplatkům, jsou s nimi skutečně spojeny. V tomto případě s použijí ustanovení článku 7 nebo článku 14, podle toho, o jaký případ jde.

5. Předpokládá se, že licenční poplatky mají zdroj ve smluvním státě, jestliže plátcem je tento stát sám, jeho správní útvar, místní orgán nebo rezident tohoto státu. Jestliže však plátce licenčních poplatků, ať je nebo není rezidentem v některém smluvním státě, má ve smluvním státě stálou provozovnu ve spojení s níž vznikla povinnost platit licenční poplatky, předpokládá se, že tyto licenční poplatky mají zdroj v tom smluvním státě, ve kterém je stálá provozovna umístěna.

6. Jestliže částka licenčních poplatků přesahuje v důsledku zvláštních vztahů existujících mezi plátcem a skutečným vlastníkem, nebo které jeden i druhý udržuje s třetí osobou, z jakéhokoliv důvodu částku, kterou by byl smluvil plátce se skutečným vlastníkem, kdyby nebylo takových vztahů, použijí se ustanovení tohoto článku jen na tuto naposledy zmíněnou částku. Částka platů, která ji přesahuje, bude v tomto případě zdaněna podle právních předpisů každého smluvního státu s přihlédnutím k ostatním ustanovením této smlouvy.

Čl.13

Zisky ze zcizení majetku

1. Zisky ze zcizení nemovitého majetku, který je definován v odstavci 2 článku 6 této smlouvy, mohou být zdaněny ve smluvním státě, ve kterém je tento majetek umístěn.

2. Zisky ze zcizení movitého majetku, který je částí aktiv stálé provozovny, jež má podnik jednoho smluvního státu v druhém smluvním státě, nebo movitého majetku, který patří ke stálé základně, kterou rezident jednoho smluvního státu má v druhém smluvním státě k výkonu nezávislého povolání, včetně takových zisků docílených ze zcizení takové stálé provozovny (samotné nebo spolu s celým podnikem) nebo takové stálé základny, mohou být zdaněny v tomto druhém státě.

3. Zisky ze zcizení lodí a letadel provozovaných v mezinárodní dopravě a movitého majetku, který slouží provozu těchto lodí a letadel, budou zdaněny jen ve smluvním státě, v němž je umístěno sídlo skutečného vedení podniku.

4. Zisky ze zcizení jiného majetku, než který je uveden v odstavcích 1, 2 a 3 tohoto článku, mohou být zdaněny jen ve smluvním státě, v němž je zcizitel rezidentem.

Čl.14

Nezávislá povolání

1. Příjmy, které rezident jednoho smluvního státu pobírá ze svobodného povolání nebo jiné nezávislé činnosti podobného charakteru, budou zdaněny jen v tomto státě, pokud příjemce nemá obvykle k dispozici v druhém smluvním státě stálou základnu k výkonu své činnosti. Jestliže má k dispozici takovou stálou základnu, mohou být příjmy zdaněny v druhém smluvním státě, avšak pouze v rozsahu, v jakém je lze přičítat této stálé základně.

2. Výraz "svobodné povolání" zahrnuje obzvláště nezávislé činnosti vědecké, literární, umělecké, vychovatelské nebo učitelské, jakož i samostatné činnosti lékařů, právníků, inženýrů, architektů, dentistů a účetních znalců.

Čl.15

Zaměstnání

1. Platy, mzdy a jiné podobné odměny, které rezident jednoho smluvního státu pobírá z důvodu placeného zaměstnání, mohou být s výhradou ustanovení článků 16, 18 a 19 této smlouvy zdaněny jen v tomto státě, pokud zaměstnání není vykonáváno v druhém smluvním státě. Je-li tam zaměstnání vykonáváno, mohou být odměny přijaté za ně zdaněny v tomto druhém státě.

2. Odměny, které rezident jednoho smluvního státu pobírá z důvodu zaměstnání vykonávaného v druhém smluvním státě, budou bez ohledu na ustanovení odstavce 1 tohoto článku zdaněny jen v prvně zmíněném státě, jestliže:

(a) příjemce se zdržuje v druhém státě po jedno nebo více období, které nepřesáhnou v úhrnu 183 dny v daňovém roce; a

(b) odměny jsou vypláceny zaměstnavatelem, nebo za zaměstnavatele, který není rezidentem v druhém státě; a

3. Nehledě na předchozí ustanovení tohoto článku, mohou být odměny pobírané z důvodu zaměstnání vykonávaného na palubě lodi nebo letadla v mezinárodní dopravě zdaněny ve smluvním státě, ve kterém je osoba pobírající zisky z provozu lodi nebo letadla rezidentem.

Čl.16

Tantiémy

Tantiémy a jiné podobné odměny, jež rezident jednoho smluvního státu pobírá jako člen správní rady společnosti, která je rezidentem v druhém smluvním státě, mohou být zdaněny v tomto druhém státě.

Čl.17

Umělci a sportovci

1. Příjmy, které pobírají na veřejnosti vystupující umělci, jako divadelní, filmoví, rozhlasoví nebo televizní umělci a hudebníci a sportovci, mohou být bez ohledu na ustanovení článků 14 a 15 této smlouvy zdaněny ve smluvním státě, ve kterém jsou tyto činnosti vykonávány. Příjmy z takovýchto činností budou však vyjmuty ze zdanění v tomto státě, jestliže tyto činnosti jsou vykonávány na základě kulturní dohody nebo ujednání mezi smluvními státy.

2. Jestliže příjmy z činnosti, kterou osobně vykonává sportovec nebo umělec, neplynou tomuto umělci nebo sportovci samému, nýbrž jiné osobě, mohou být tyto příjmy bez ohledu na ustanovení článků 7, 14 a 15 této smlouvy zdaněny ve smluvním státě, ve kterém umělec nebo sportovec vykonává svoji činnost.

Čl.18

Penze

1. Penze a jiné podobné platy vyplácené z důvodu dřívějšího zaměstnání rezidentu některého smluvního státu a jiné annuity placené takovému rezidentu, budou s výhradou ustanovení článku 19 odstavce 2 této smlouvy zdaněny pouze v tomto státě.

2. Výraz "annuita" znamená stanovenou částku placenou opakovaně ve stanovených lhůtách po dobu života nebo během určitého nebo zjistitelného časového období na základě závazku platit náhradou za odpovídající a plnou úhradu v penězích nebo penězi vyjádřitelnou.

Čl.19

Veřejné funkce

(a) Odměny, jiné než penze, vyplácené jedním smluvním státem nebo správním útvarem nebo místním orgánem tohoto státu fyzické osobě za služby prokazované tomuto státu nebo správnímu útvaru nebo místnímu orgánu, mohou být zdaněny pouze v tomto státě.

(b) Také odměny však budou zdaněny pouze v druhém smluvní státě, jestliže služby jsou prokazovány v tomto státě a fyzická osoba, která je rezidentem tohoto státu:

(i) je státním občanem tohoto státu, nebo

(ii) se nestala rezidentem v tomto státě jen z důvodu poskytování těchto služeb.

(a) Penze vyplácené některým smluvním státem, správním útvarem nebo místním orgánem tohoto státu buď přímo nebo z fondů, které zřídily, fyzické osobě za služby prokázané tomuto státu, správnímu útvaru nebo místnímu orgánu, mohou být zdaněny jen v tomto státě.

(b) Takové penze však budou zdaněny pouze v druhém smluvním státě, jestliže fyzická osoba je rezidentem a státní občanem tohoto státu.

3. Ustanovení článků 15, 16 a 18 této smlouvy se použijí na odměny a penze za služby prokázané v souvislosti s průmyslovou nebo obchodní činností prováděnou některým smluvním státem, správním útvarem nebo místním orgánem tohoto státu.

Čl.20

Studenti

Platy, které student nebo praktikant, který je nebo byl bezprostředně před svým příjezdem do jednoho smluvního státu rezidentem v druhém smluvním státě a který se zdržuje v prvně zmíněném státě pouze za účelem studia nebo výcviku, dostává na úhradu nákladů výživy, studia nebo výcviku, nebudou zdaněny v tomto prvně zmíněném státě za předpokladu, že takového platy jsou mu vypláceny ze zdrojů mimo tento stát.

Čl.21

Jiné příjmy

Příjmy osoby, která je rezidentem v jednom smluvním státě, ať mají zdroj kdekoliv, a jde-li o příjmy takového druhu nebo ze zdrojů, o nichž se nepojednává v předcházejících článcích této smlouvy, jiné než příjmy vyplácené ze svěřeného majetku nebo z majetku zemřelých osob v průběhu pozůstalostního řízení, budou zdaňovány pouze v tomto státě.

Čl.22

Zamezení dvojího zdanění

1. V souladu s ustanoveními právních předpisů Spojeného království, které upravují zápočet daně zaplaceného mimo území Spojeného království na daň ve Spojeném království (kterých se nedotknou dále uvedené zásady):

(a) bude československá daň, placená na základě čs. právních předpisů a v souladu s touto smlouvou, ať přímo nebo srážkou ze zisků, příjmů nebo zdanitelných výnosů ze zdrojů v Československu (s výjimkou v případě dividend daně zaplacené ze zisků, z nichž se vyplácí dividendy) započtena na daň Spojeného království připadající na tytéž zisky, příjmy nebo zdanitelné výnosy, z nichž byla vypočtena československá daň;

(b) v případě dividend placených společností, která je rezidentem v Československu, společnosti, která je rezidentem ve Spojeném království a která kontroluje přímo či nepřímo nejméně 10 % podílů s hlasovacím právem na společnosti vyplácející dividendy, se bude zápočet (vedle československé daně, která může být započtena podle ustanovení pododstavce (a) tohoto odstavce), vztahovat na čs. daň zaplacenou společností ze zisků, z nichž se dividendy vyplácí.

2. V Československu bude dvojí zdanění zamezeno následovně:

(a) jestliže osoba, která je rezidentem v Československu pobírá příjmy a zisky z majetku, které mohou být podle ustanovení této smlouvy zdaněny ve Spojeném království, vyjme Československo s výhradou ustanovení uvedených pod písmenem (b) tohoto odstavce, tyto příjmy nebo zisky z majetku ze zdanění, může však při výpočtu částky daně z ostatních příjmů a zisků z majetku této osobou použít sazbu daně, která by byla použita, kdyby vyjmuté příjmy nebo zisky z majetku nebyly takto vyjmuty;

(b) jestliže osoba, která je rezidentem v Československu, pobírá příjmy, které mohou být podle ustanovení článků 10, 12, 16 a 17 této smlouvy zdaněny ve Spojeném království, povolí Československo snížit částku československé daně vypočtené z příjmu této osoby o částku rovnající se dani zaplacené Spojenému království z tohoto příjmu. Částka, o kterou se daň sníží, však nepřesáhne takovou část československé daně vypočtené před jejím snížením, která poměrně připadá na příjmy, které mohou být zdaněny ve Spojeném království.

3. Pro účely odstavců 1 a 2 tohoto článku se bude mít za to, že příjmy a zisky z majetku vlastněné rezidentem jednoho smluvního státu, které mohou být zdaněny ve druhém smluvním státě v souladu s touto smlouvou, mají zdroj v tomto druhém smluvním státě.

4. Jestliže zisky, které podniku jednoho smluvního státu byly zdaněny v tomto státě, jsou rovněž zahrnuty do zisků podniku druhého státu a zisky takto zahrnuté jsou zisky, které by získal podnik druhého státu, kdyby vztahy mezi podniky byly takové, jako mezi podniky na sobě zcela nezávislými, bude s částkou zahrnutou do zisků obou podniků naloženo jako s příjmem ze zdroje ve druhém státě patřícímu podniku prvně zmíněného státu a úleva bude poskytnuta odpovídajícím způsobem podle ustanovení odstavce 1 nebo odstavce 2 tohoto článku.

Čl.23

Zásada rovného nakládání

1. Státní příslušníci jednoho smluvního státu nebudou podrobeni v druhém smluvním státě žádnému zdanění nebo povinnostem s ním spojeným, které jsou jiné nebo tíživější než zdanění a s ním spojené povinnosti, kterým jsou nebo budou moci být podrobeni státní příslušníci tohoto druhého státu, kteří jsou ve stejné situaci.

2. Zdanění stálé provozovny, kterou podnik jednoho smluvního státu má v druhém smluvním státě, nebude v tomto druhém státě nepříznivější než zdanění podniků tohoto druhého státu, které vykonávají tutéž činnost.

3. Pokud se nebudou aplikovat ustanovení článku 9, článku 11 odstavce 4 a článku 12 odstavce 6 této smlouvy, budou úroky, licenční poplatky a jiné výlohy placené podnikem jednoho smluvního státu osobě, která je rezidentem v druhém smluvním státě, odčitatelné pro účely stanovení zdanitelných zisků tohoto podniku za stejných podmínek, jako kdyby byly placeny osobě, která je rezidentem v prvně zmíněném státě.

4. Podniky jednoho smluvního státu, jejichž jmění je zcela nebo zčásti, přímo nebo nepřímo vlastněno nebo kontrolováno osobou nebo osobami, které jsou rezidenty v druhém smluvním státě, nebudou podrobeny v prvně zmíněném státě žádnému zdanění nebo povinnostem s ním spojeným, které jsou jiné nebo tíživější než zdanění a s ním spojené povinnosti, kterým jsou nebo budou moci být podrobeny ostatní podobné podniky prvně zmíněného státu.

5. Žádné ustanovení v tomto článku nebude vykládáno jako závazek jednoho smluvního státu, aby přiznal fyzickým osobám, které nejsou rezidenty v tomto státě, jakékoliv osobní úlevy, slevy a snížení daně, které přiznává svým rezidentům.

Čl.24

Řešení případů cestou dohody

1. Jestliže se osoba domnívá, že opatření jednoho nebo obou smluvních států vedou nebo povedou u ní ke zdanění, které není v souladu s ustanoveními Smlouvy, může, bez ohledu na opravné prostředky, které poskytují vnitrostátní právní předpisy těchto států, předložit případ příslušnému úřadu kteréhokoliv smluvního státu. Případ musí být předložen do tří let od prvního oznámení opatření vedoucího ke zdanění, které není v souladu s ustanoveními Smlouvy.

2. Jestliže bude příslušný úřad považovat námitku za oprávněnou a nebude-li sám schopen najít uspokojivé řešení, bude se snažit, aby případ rozhodl dohodou s příslušným úřadem druhého smluvního státu tak, aby se vyloučilo zdanění, které není ve shodě s touto smlouvou. Jakákoliv dosažená dohoda bude uskutečněna bez ohledu na jakékoliv časové lhůty ve vnitrostátních právních předpisech smluvních států.

3. Příslušné úřady smluvních států se budou snažit vyřešit dohodou obtíže nebo pochybnosti, které mohou vzniknout při výkladu nebo aplikaci této smlouvy. Mohou rovněž spolu konzultovat za účelem vyloučení dvojího zdanění v případech neupravených ve Smlouvě.

4. Příslušné úřady smluvních států mohou vejít v přímý styk za účelem dosažení dohody ve smyslu předchozích odstavců.

Čl.25

Výměna informací

1. Příslušné úřady smluvních států si budou vyměňovat informace nutné pro aplikaci ustanovení této smlouvy nebo vnitrostátních právních předpisů smluvních států, které se vztahují na daně, jež jsou předmětem této smlouvy, pokud zdanění, které upravují, se řídí touto smlouvou. Takto sdělené informace budou považovány za tajné a nebudou sděleny žádným osobám jiným než osobám (včetně soudů a správních úřadů), které se zabývají vyměřováním a nebo vybíráním daní, na něž se vztahuje tato smlouvy, vymáháním nebo trestním stíháním ve věci těchto daní nebo rozhodováním o opravných prostředcích. Tyto osoby nebo úřady použijí takovéto informace při veřejných soudních řízeních nebo v právních rozhodnutích.

2. Ustanovení odstavce 1 nebudou v žádném případě vykládána tak, že ukládají příslušný orgánům některého smluvního státu povinnost:

(a) provést správní opatření, která by porušovala právní předpisy nebo správní praxi některého smluvního státu;

(b) sdělit informace, které by nemohly být získány na základě právních předpisů nebo v normálním správním řízení tohoto nebo druhého státu;

(c) sdělit informace, které by odhalily obchodní, průmyslové, hospodářské nebo výrobní tajemství nebo obchodní postup, nebo jejichž sdělení by bylo v rozporu s veřejným pořádkem.

Čl.26

Členové diplomatických nebo stálých misí a konzulárních úřadů

Žádná ustanovení této smlouvy se nedotýkají daňových výsad, které přísluší členům diplomatických nebo stálých misí a konzulárních úřadů podle obecných pravidel mezinárodního práva nebo na základě zvláštních dohod.

Čl.27

Nabytí platnosti

1. Smluvní státy si oznámí navzájem diplomatickou cestou, že byly splněny postupy požadované jejich právním řádem pro vstup této smlouvy v platnost. Tato smlouva vstoupí v platnost datem pozdějšího oznámení a bude se uplatňovat:

(a) ve Spojeném království:

(i) pokud jde o daň z příjmu a daň ze zisků z majetku, na každý daňový rok začínající 6. dubna nebo později v kalendářním roce následujícím po roce, v němž smlouva vstoupí v platnost;

(ii) pokud jde o daň společností, na každý finanční rok začínající 1. dubna nebo později v kalendářním roce následujícím po roce, v němž smlouva vstoupí v platnost;

(b) v Československu:

(i) pokud jde o daně vybírané srážkou u zdroje, na částky přiznané nebo vyplácené k 1. lednu nebo později v kalendářním roce následujícím po roce, v němž smlouva vstoupí v platnost;

(ii) pokud jde o ostatní daně z příjmu a daně z majetku, na daně ukládané za každý daňový rok začínající 1. ledna nebo později kalendářního roku následujícího po roce, v němž smlouva vstoupí v platnost.

2. Účinnost odstavce 3 článku 8 Dohody mezi vládou Spojeného království Velké Británie a Severního Irska a vládou Československé republiky o leteckých službách mezi a nad územím příslušných států podepsané v Praze 15. ledna 1960, pokud se týká zdaňování přebytečných výdělků, bude ukončena dnem vstupu v platnost této smlouvy.

Čl.28

Výpověď

Tato smlouva zůstane v platnosti, dokud nebude vypovězena některým smluvním státem. Každý smluvní stát může smlouvu písemně vypovědět diplomatickou cestou nejméně šest měsíců před koncem každého kalendářního roku začínajícího po uplynutí pěti let od data vstupu v platnost této smlouvy. V tomto případě se smlouva přestane uplatňovat:

(a) ve Spojeném království:

(i) pokud jde o daň z příjmu a daň ze zisků z majetku, na každý daňový rok začínající 6. dubna nebo později v kalendářním roce následujícím po roce, v němž byla dána výpověď;

(ii) pokud jde o daň společností, na každý finanční rok začínající 1. dubna nebo později v kalendářním roce následujícím po roce, v němž byla dána výpověď;

(b) v Československu:

(i) pokud jde o daně vybírané srážkou u zdroje, na částky přiznané nebo vyplácené k 1. lednu nebo později v kalendářním roce následujícím po roce, v němž byla dána výpověď;

(ii) pokud jde o ostatní daně z příjmu a daně z majetku, na daně ukládané za každý daňový rok počínající 1. ledna nebo později kalendářního roku následujícího po roce, v němž byla dána výpověď.

Na důkaz toho podepsaní, k tomu řádně zmocnění, podepsali tuto smlouvu.

Dáno ve dvojím vyhotovení v Londýně dne 5. listopadu 1990 v českém a anglickém jazyce, přičemž oba texty mají stejnou platnost.

Za vládu České a Slovenské Federativní Republiky:

Václav Klaus v.r.

Za vládu Spojeného království Velké Británie a Severního Irska:

Norman Lamont v.r.

Příloha

Sdělení Ministerstva financí České republiky č. j. MF-5860/2017/15-107

ke Smlouvě mezi vládou České a Slovenské Federativní Republiky a vládou Spojeného království Velké Británie a Severního Irska o zamezení dvojího zdanění v oboru daní z příjmu a zisků z majetku¹⁾ (dále jen "Smlouva") v návaznosti na Mnohostrannou úmluvu o implementaci opatření k boji proti snižování daňového základu a přesouvání zisků ve vztahu k daňovým smlouvám²⁾ (dále jen "Úmluva")

Zpracovatel: Ing. Martin Boreš

Telefon: 257 044 467

Článek 1

Ministerstvo financí České republiky sděluje, že se Smlouva na základě výhrad a notifikací učiněných Českou republikou a Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska ve vztahu k Úmluvě mění v kontextu jejího provádění mezi Českou republikou a Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska následovně:

1) Nový text preambule Smlouvy zní:

"Vláda České a Slovenské Federativní Republiky a vláda Spojeného království Velké Británie a Severního Irska

potvrzujíce své přání rozvíjet a upevňovat hospodářskou spolupráci;

se dohodly takto:".

a) Odstavec 1 článku 24 Smlouvy se nahrazuje následujícím textem:

"1. Jestliže se osoba domnívá, že opatření jednoho nebo obou smluvních států vedou nebo povedou u ní ke zdanění, které není v souladu s ustanoveními Smlouvy, může, bez ohledu na opravné prostředky, které poskytují vnitrostátní právní předpisy těchto států, předložit případ příslušnému úřadu kteréhokoliv smluvního státu. Případ musí být předložen do tří let od prvního oznámení opatření vedoucího ke zdanění, které není v souladu s ustanoveními Smlouvy.".

b) Do článku 24 odstavce 2 Smlouvy se doplňuje druhá věta, která zní následovně:

"Jakákoliv dosažená dohoda bude uskutečněna bez ohledu na jakékoliv časové lhůty ve vnitrostátních právních předpisech smluvních států.".

c) Do článku 24 odstavce 3 Smlouvy se doplňuje druhá věta, která zní následovně:

"Mohou rovněž spolu konzultovat za účelem vyloučení dvojího zdanění v případech neupravených ve Smlouvě.".

3) Pro účely Smlouvy se rozumí, že následující ustanovení jsou její nedílnou součástí:

"a) Jestliže se dá usuzovat s ohledem na všechny relevantní skutečnosti a okolnosti, že získání výhody plynoucí ze Smlouvy bylo jedním z hlavních cílů jakéhokoliv opatření nebo jakékoliv transakce přímo nebo nepřímo vedoucích k této výhodě, tato výhoda, bez ohledu na jiná ustanovení Smlouvy, nebude poskytnuta ve vztahu k části příjmu nebo zisku z majetku, pokud není prokázáno, že poskytnutí této výhody v dané situaci by bylo v souladu s účelem a cílem příslušných ustanovení Smlouvy.

b) Jestliže výhoda plynoucí ze Smlouvy je osobě odepřena podle ustanovení písmene a), příslušný úřad smluvního státu, který by jinak poskytl tuto výhodu, bude nicméně považovat tuto osobu za osobu, která je oprávněna k této výhodě nebo k jiným výhodám s ohledem na specifickou část příjmu nebo zisku z majetku, jestliže takový příslušný úřad na základě žádosti od této osoby a po zvážení relevantních skutečností a okolností dojde k závěru, že takové výhody by byly poskytnuty této osobě v případě neexistence takové transakce nebo opatření. Příslušný úřad smluvního státu, kterému byla žádost podána podle tohoto odstavce rezidentem druhého smluvního státu, se poradí s příslušným úřadem tohoto druhého státu před tím, než tuto žádost zamítne.".

Článek 2

Výše uvedené změny Smlouvy se v obou smluvních státech provádějí následovně:

1) pokud jde o daně vybírané srážkou u zdroje z částek vyplácených nebo připisovaných nerezidentům, jestliže skutečnost dávající vzniknout takovým daním nastala k 1. lednu 2021 nebo později;

2) pokud jde o všechny ostatní daně, na daně ukládané za zdaňovací období začínající 1. března 2021 nebo později; a

3) změny uvedené v odstavci 2) článku 1 se bez ohledu na ustanovení odstavců 1) a 2) tohoto článku provádí na případ předložený příslušnému úřadu smluvního státu k 1. září 2020 nebo později, s výjimkou případů, které nebyly způsobilé k předložení k tomuto datu podle Smlouvy před tím, než byla modifikována Úmluvou, a to bez ohledu na zdaňovací období, ke kterému se případ vztahuje.

Ing. Václav Zíka, v. r.

pověřený řízením odboru Daně z příjmů a účetnictví

1) Smlouva mezi vládou České a Slovenské Federativní Republiky a vládou Spojeného království Velké Británie a Severního Irska o zamezení dvojího zdanění v oboru daní z příjmu a zisků z majetku byla vyhlášena pod č. 89/1992 Sb.

2) Mnohostranná úmluva o implementaci opatření k boji proti snižování daňového základu a přesouvání zisků ve vztahu k daňovým smlouvám byla vyhlášena pod č. 32/2020 Sb.m.s.