419/1992 Sb., o Smlouvě mezi vládou České a Slovenské Federativní Republiky a vládou Tuniské republiky o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a majetku

Tato smlouva se vztahuje na osoby, které mají bydliště či sídlo v jednom nebo obou smluvních státech (rezidenti).

1. Tato smlouva se vztahuje na daně z příjmu a majetku vybírané v každém ze smluvních států, ať je způsob vybírání jakýkoli.

2. Za daně z příjmu a majetku se považují daně, vybírané z celkového příjmu a majetku nebo z části příjmů a majetku včetně daní ze zisku ze zcizení movitého nebo nemovitého majetku, daní z celkového objemu mezd vypláceného podniky a daní z přírůstku hodnoty.

4. Tato smlouva se vztahuje také na daně stejného nebo podobného druhu, které budou vybírány v budoucnu vedle současných daní nebo místo nich. Příslušné úřady smluvních států si sdělí významné změny, které budou provedeny v jejich příslušných daňových zákonech.

2. Každý výraz, který není jinak definován, má pro aplikaci této smlouvy smluvním státem význam, který mu náleží podle práva tohoto státu, které upravuje daně, na které se vztahuje tato smlouva, pokud souvislost nevyžaduje odlišný výklad.

1. Výraz "rezident jednoho smluvního státu" označuje ve smyslu této smlouvy každou osobu, která je podle práva tohoto státu podrobena v tomto státě zdanění z důvodu svého bydliště, stálého pobytu, místa vedení nebo jakéhokoli jiného podobného kritéria.

3. Jestliže osoba jiná než osoba fyzická je podle ustanovení odstavce 1 tohoto článku rezidentem v obou smluvních státech, předpokládá se, že je rezidentem v tom státě, v němž je místo jejího skutečného vedení.

1. Výraz "stálá provozovna" označuje ve smyslu této smlouvy trvalé zařízení pro podnikání, jehož prostřednictvím podnik vykonává zcela nebo zčásti svoji činnost.

4. Osoba jednající v jednom smluvním státě na účet podniku druhého smluvního státu - jiná než nezávislý zástupce, na kterého se vztahuje odstavec 5 - se považuje za "stálou provozovnu" v prvně zmíněném státě, jestliže je v tomto státě vybavena plnou mocí, kterou tam obvykle využívá a která jí dovoluje uzavírat smlouvy jménem podniku, pokud činnost této osoby není omezena na nákupy zboží pro podnik.

5. Nepředpokládá se, že podnik má stálou provozovnu v některém státě jen proto, že tam vykonává svoji činnost prostřednictvím makléře, generálního komisionáře nebo jiného nezávislého zástupce, pokud tyto osoby jednají v rámci své řádné činnosti.

6. Skutečnost, že společnost, která je rezidentem v jednom smluvním státě, ovládá společnost nebo je ovládána společností, která je rezidentem v druhém smluvním státě nebo která tam vykonává svoji činnost (ať prostřednictvím stálé provozovny nebo ne), neučiní sama o sobě z kterékoli této společnosti stálou provozovnu druhé společnosti.

1. Příjmy z nemovitého majetku včetně příjmů ze zemědělských a lesních podniků mohou být zdaněny ve smluvním státě, kde je tento majetek umístěn.

3. Ustanovení odstavce 1 platí pro příjmy z přímého užívání, nájmu nebo každého jiného způsobu užívání nemovitého majetku.

4. Ustanovení odstavců 1 a 3 platí stejně pro příjmy z nemovitého majetku podniku a pro příjmy z nemovitého majetku užívaného k výkonu nezávislého povolání.

1. Zisky podniku jednoho smluvního státu budou zdaněny jen v tomto státě, pokud podnik nevykonává svoji činnost v druhém smluvním státě prostřednictvím stálé provozovny, která je tam umístěna. Jestliže podnik vykonává svoji činnost tímto způsobem, mohou být zisky podniku zdaněny v tomto druhém státě, avšak pouze v takovém rozsahu, v jakém je lze přičítat této stálé provozovně.

2. Jestliže podnik jednoho smluvního státu vykonává svoji činnost v druhém smluvním státě prostřednictvím stálé provozovny, která je tam umístěna, přisuzují se v každém smluvním státě této stálé provozovně zisky, které by mohla docílit, kdyby byla jako samostatný podnik vykonávala stejné nebo obdobné činnosti za stejných nebo obdobných podmínek a byla zcela nezávislá ve styku s podnikem, jehož je stálou provozovnou.

3. Při výpočtu zisků stálé provozovny se povoluje odečíst náklady, vynaložené na cíle sledované touto stálou provozovnou včetně výloh vedení a všeobecných správních výloh, ať vznikly ve státě, v němž je tato stálá provozovna umístěna či jinde.

4. Jestliže je v některém smluvním státě obvyklé stanovit zisky, které mají být připočteny stálé provozovně, na základě rozdělení celkových zisků podniku jeho různým částem, nevylučuje ustanovení odstavce 2, aby tento stát stanovil zisky, jež mají být zdaněny, tímto obvyklým rozdělením; použitý způsob rozdělení zisků musí být však takový, aby výsledek byl v souladu se zásadami stanovenými v tomto článku.

5. Stálé provozovně se nepřičtou žádné zisky na základě skutečnosti, že pouze nakupovala zboží pro podnik.

6. Zisky, které se mají přičíst stálé provozovně, se pro účely předchozích odstavců stanoví každý rok stejným způsobem, pokud neexistují dostatečné důvody pro jiný postup.

7. Jestliže zisky zahrnují příjmy, o nichž se pojednává odděleně v jiných článcích této smlouvy, nebudou ustanovení oněch článků dotčena ustanoveními tohoto článku.

1. Zisky plynoucí z provozování lodí nebo letadel v mezinárodní dopravě mohou být zdaněny jen ve smluvním státě, ve kterém je místo skutečného vedení podniku.

2. Zisky z provozování člunů používaných ve vnitrozemské plavbě mohou být zdaněny jen ve smluvním státě, ve kterém je místo skutečného vedení podniku.

3. Jestliže místo skutečného vedení podniku námořní nebo vnitrozemské plavby je na palubě lodi nebo člunu, považuje se za umístěné ve smluvním státě, ve kterém je domovský přístav této lodi nebo tohoto člunu nebo nemá-li domovský přístav ve smluvním státě, ve kterém je provozovatel lodi nebo člunu rezidentem.

4. Ustanovení odstavce 1 se použijí rovněž pro zisky z účasti na poolu, společném provozu nebo na jiné mezinárodní provozní organizaci.

2. Jestliže zisk, ze kterého byl podnik jednoho smluvního státu zdaněn v tomto státě, byl zahrnut do zisku podniku druhého smluvního státu, následkem toho zdaněn a jestliže zisk takto zahrnutý je ziskem, který by byl docílen tímto podnikem tohoto druhého smluvního státu, kdyby podmínky sjednané mezi oběma podniky byly totožné s podmínkami, které by byly sjednány mezi nezávislými podniky, učiní prvně zmíněný stát vhodnou úpravu částky daně vybrané z tohoto zisku. Toto opatření se učiní s přihlédnutím k ostatním ustanovením této smlouvy s ohledem na druh příjmu a bude-li to nutné, příslušné úřady smluvních států se za tímto účelem poradí.

1. Dividendy vyplácené společností, která je rezidentem v jednom smluvním státě, osobě, která je rezidentem v druhém smluvním státě, mohou být zdaněny v tomto druhém státě.

3. Výraz "dividendy", použitý v tomto článku, označuje příjmy z akcií, požitkových akcií nebo požitkových listů, kuksů, zakladatelských podílů nebo jiných práv - s výjimkou pohledávek - s podílem na zisku a příjmy z jiných podílů na společnosti, které jsou podle právních předpisů státu, v němž je společnost, která dividendy vyplácí, rezidentem, postaveny na roveň příjmům z akcií.

4. Ustanovení odstavce 1 a 2 tohoto článku se nepoužijí, jestliže skutečný příjemce dividend, který je rezidentem v jednom smluvním státě, vykonává v druhém smluvním státě, v němž je rezidentem společnost vyplácející dividendy, průmyslovou nebo obchodní činnost prostřednictvím stálé provozovny, která je tam umístěna, nebo nezávislé povolání prostřednictvím stálé základny tam umístěné a jestliže účast, pro kterou se dividendy vyplácejí, se skutečně váže k této stálé provozovně nebo k této stálé základně. V takovém případě se použijí ustanovení článku 7 nebo článku 14.

5. Jestliže společnost, která je rezidentem v jednom smluvním státě, dosahuje zisky nebo příjmy z druhého smluvního státu, nemůže tento druhý stát zdanit dividendy vyplácené společností mimo území tohoto druhého státu, ledaže tyto dividendy jsou vyplácené osobě, která je rezidentem v tomto druhém státě, nebo že účast, pro kterou se dividendy vyplácejí, skutečně patří ke stálé provozovně nebo ke stálé základně, které jsou umístěny v tomto druhém státě, ani podrobit nerozdělené zisky společnosti dani z nerozdělených zisků, i když vyplácené dividendy nebo nerozdělené zisky pozůstávají zcela nebo zčásti ze zisků nebo z příjmů docílených v tomto druhém státě.

1. Úroky mající zdroj v jednom smluvním státě a placené osobě, která je rezidentem v druhém smluvním státě, podléhají zdanění pouze v tomto druhém státě.

2. Avšak tyto úroky s výjimkou úroků z půjček poskytnutých jedním ze smluvních států, mohou být zdaněny ve smluvním státě, ve kterém je jejich zdroj, a to podle právních předpisů tohoto státu, ale daň takto uložená nemůže přesáhnout 12 % jejich hrubé částky.

3. Výraz "úroky" použitý v tomto článku označuje příjmy z pohledávek jakéhokoli druhu, zajištěných i nezajištěných zástavním právem na nemovitosti, poskytujících i neposkytujících právo na účast na zisku dlužníka a obzvláště příjmy z veřejných dluhopisů a obligací, včetně prémií a výher spojených s těmito cennými papíry.

4. Ustanovení odstavce 1 tohoto článku se nepoužije, jestliže skutečný příjemce úroků, který je rezidentem v jednom smluvním státě, vykonává v druhém smluvním státě, ve kterém mají úroky zdroj, průmyslovou nebo obchodní činnost prostřednictvím stálé provozovny, která je tam umístěna, nebo vykonává v tomto druhém státě svobodné povolání pomocí stálé základny tam umístěné a jestliže pohledávka, ze které jsou úroky placeny, je skutečně spojena s takovou stálou provozovnou nebo stálou základnou. V takovém případě se použijí ustanovení článku 7 nebo článku 14 podle toho, o jaký případ jde.

5. Předpokládá se, že úroky mají zdroj v jednom smluvním státě, jestliže dlužníkem je tento stát sám, jeho správní útvar, místní orgán nebo osoba, která je rezidentem v tomto státě. Jestliže však dlužník úroků, ať je či není rezidentem v některém smluvním státě, má v jednom smluvním státě stálou provozovnu, pro níž byla půjčka nesoucí úroky sjednána a která nese ke své tíži tyto úroky, předpokládá se, že tyto úroky mají zdroj v tom smluvním státě, kde je stálá provozovna umístěna.

6. Jestliže částka placených úroků, posuzováno se zřetelem k pohledávce, ze které jsou placeny, přesahuje v důsledku zvláštních vztahů existujících mezi plátce a příjemcem nebo mezi oběma a třetí osobou částku, kterou by byl smluvil plátce s příjemcem, kdyby nebylo takových vztahů, použijí se ustanovení tohoto článku jen na tuto poslední částku. Část úroků, která ji přesahuje, bude v tomto případě podrobena zdanění podle právních předpisů každého smluvního státu s přihlédnutím k ostatním ustanovením této smlouvy.

1. Licenční poplatky mající zdroj v jednom smluvním státě a placené osobě, která je rezidentem v druhém smluvním státě, mohou být zdaněny pouze v tomto druhém státě.

2. Na rozdíl od ustanovení odstavce 1 tohoto článku mohou být licenční poplatky uvedené v odstavci 3 zdaněny také ve smluvním státě, ve kterém je jejich zdroj, a to podle právních předpisů tohoto státu, ale daň takto stanovená nemůže přesáhnout

4. Ustanovení odstavců 1 a 2 tohoto článku se nepoužijí, jestliže skutečný příjemce licenčních poplatků, který je rezidentem v jednom smluvním státě, vykonává v druhém smluvním státě, ve kterém mají licenční poplatky zdroj, buď průmyslovou, nebo obchodní činnost prostřednictvím stálé provozovny, která je tam umístěna nebo nezávislé povolání prostřednictvím stálé základny tam umístěné a jestliže právo nebo majetek, které dávají vznik licenčním poplatkům, jsou s nimi skutečně spojeny. V tomto případě mohou být použita ustanovení článku 7 nebo článku 14 podle toho, o jaký případ jde.

5. Jestliže částka licenčních poplatků, posuzováno se zřetelem k plnění, za které jsou placeny, přesahuje v důsledku zvláštních vztahů existujících mezi plátcem a skutečným příjemcem nebo které jeden i druhý udržují s třetími osobami, částku, kterou by byl smluvil dlužník se skutečným příjemcem, kdyby nebylo takových vztahů, použijí se ustanovení odstavců 1 a 2 jen na tuto naposledy zmíněnou částku. Částka platů, která ji přesahuje, bude v tomto případě zdaněna podle právních předpisů každého smluvního státu a s přihlédnutím k ostatním ustanovením této smlouvy.

1. Zisky ze zcizení nemovitého majetku, který je definován v článku 6 odst. 2, mohou být zdaněny ve smluvním státě, kde je tento majetek umístěn.

2. Zisky ze zcizení movitého majetku, který je částí aktiv stálé provozovny, kterou má podnik jednoho smluvního státu v druhém smluvním státě nebo movitého majetku, který patří ke stálé základně, kterou rezident jednoho smluvního státu má v druhém smluvním státě k výkonu nezávislého povolání, včetně takových zisků docílených ze zcizení takové stálé provozovny (samotné nebo spolu s celým podnikem) nebo takové stálé základny, mohou být zdaněny v tomto druhém státě. Zisky ze zcizení lodí nebo letadel využívaných v mezinárodní dopravě a movitého majetku, který slouží provozu těchto lodí nebo letadel, budou však zdaněny jen ve smluvním státě, ve kterém jsou zdaňovány tyto lodi, letadla a majetek v souladu s ustanoveními článku 22 odst. 3 této smlouvy.

3. Zisky ze zcizení každého jiného majetku mohou být zdaněny jen ve smluvním státě, v němž je zcizitel rezidentem.

1. Platy, mzdy a jiné podobné odměny, které rezident jednoho smluvního státu pobírá z důvodu placeného zaměstnání, mohou být s výhradou ustanovení článků 16, 18, a 19 zdaněny jen v tomto státě, pokud zaměstnání není vykonáváno v druhém smluvním státě. Je-li tam zaměstnání vykonáváno, mohou být odměny přijaté za ně zdaněny v tomto druhém státě.

3. Nehledě na ustanovení odstavců 1 a 2, jsou odměny pobírané z důvodu placeného zaměstnání vykonávaného na palubě lodi nebo letadla v mezinárodní dopravě považovány za související s činností vykonávanou ve smluvním státě, ve kterém je umístěno sídlo skutečného vedení podniku a mohou být zdaněny v tomto státě.

Tantiémy, účastenské náhrady a jiné podobné odměny, které rezident jednoho smluvního státu pobírá jako člen správní nebo dozorčí rady společnosti, která je rezidentem v druhém smluvním státě, mohou být zdaněny v tomto druhém státě.

1. Příjmy, které pobírají na veřejnosti vystupující umělci, jako např. divadelní, filmoví, rozhlasoví a televizní umělci a hudebníci nebo jako sportovci, ze své činnosti vykonávané osobně ve druhém smluvním státě, mohou být bez ohledu na ustanovení článku 14 a 15 zdaněny ve státě, v němž je jejich činnost vykonávána.

2. Ustanovení odstavce 1 se nepoužijí na příjmy plynoucí z jednoho smluvního státu, které pobírají osoby uvedené v odstavci 1 ze své činnosti vykonávané jakožto členové souboru druhého smluvního státu, jehož činnost nesleduje výdělečné cíle.

3. Ustanovení odstavce 1 se nepoužijí na příjmy z činností uskutečňovaných v rámci kulturní výměny prováděné na základě kulturní smlouvy uzavřené mezi smluvními státy.

1. Odměny, včetně penzí, vyplácené některým smluvním státem, správním útvarem nebo místním orgánem tohoto státu fyzické osobě za služby prokazované tomuto státu, jeho správnímu útvaru nebo místnímu orgánu při výkonu veřejných funkcí mohou být zdaněny pouze v tomto státě.

2. Ustanovení článků 15, 16 a 19 se použijí na odměny a penze za služby prokázané v rámci průmyslové nebo obchodní činnosti prováděné některým smluvním státem, správním útvarem nebo místním orgánem tohoto státu.

Penze a jiné podobné platy vyplácené z důvodu dřívějšího zaměstnání rezidentu některého smluvního státu, mohou být s výhradou ustanovení článku 18 odstavec 1 zdaněny pouze v tomto státě.

1. Platy, které student nebo stážista nebo jiná osoba v učebním poměru, která je nebo byla bezprostředně před svým příjezdem do jednoho smluvního státu rezidentem v druhém smluvním státě a která se zdržuje dočasně v prvně zmíněném státě pouze za účelem studia nebo výcviku, dostává na úhradu nákladů výživy, studia nebo výcviku, nebudou zdaněny v tomto státě za předpokladu, že pochází ze zdrojů mimo tento stát.

2. Pokud se jedná o stipendia a odměny ze zaměstnání, na které se nevztahuje odstavec 1, bude student nebo stážista uvedený v odstavci 1 mít mimo to nárok na požívání stejných osvobození, úlev nebo snížení daní jako rezident státu, v němž pobývá.

Příjmy osoby, která je rezidentem v některém smluvním státě, o nichž se výslovně nepojednává v předchozích článcích této smlouvy, mohou být zdaněny jen v tomto státě.

1. Nemovitý majetek ve smyslu článku 6 odstavec 2 může být zdaněn ve smluvním státě, ve kterém je takový majetek umístěn.

2. Movitý majetek, který je provozním majetkem stálé provozovny podniku nebo přísluší ke stálé základně, která slouží k výkonu svobodného povolání, může být zdaněn ve smluvním státě, ve kterém je umístěna stálá provozovna nebo stálá základna.

3. Lodi a letadla používané v mezinárodní dopravě jakož i movitosti sloužící k jejich provozování mohou být zdaněny jen ve smluvním státě, ve kterém je umístěno skutečné vedení podniku.

4. Všechny ostatní části majetku rezidenta některého smluvního státu mohou být zdaněny jen v tomto státě.

1. Státní příslušníci jednoho smluvního státu nebudou podrobeni v druhém smluvním státě žádnému zdanění nebo povinnostem s ním spojeným, které jsou jiné nebo tíživější než zdanění a s ním spojené povinnosti, kterým jsou nebo budou moci být podrobeni státní příslušníci tohoto druhého státu, kteří se nalézají ve stejné situaci. Toto ustanovení platí bez ohledu na ustanovení článku 1 také pro osoby, které nejsou rezidenty některého ze smluvních států.

2. Zdanění stálé provozovny, kterou podnik jednoho smluvního státu má v druhém smluvním státě, nebude v tomto druhém státě nepříznivější než zdanění podniků tohoto druhého státu, které vykonávají tutéž činnost. Toto ustanovení nebude vykládáno jako závazek jednoho smluvního státu, aby přiznal rezidentům druhého smluvního státu osobní úlevy, srážky a snížení daně z důvodu osobního stavu nebo rodinných závazků, které přiznává svým rezidentům.

3. Pokud se nebudou aplikovat ustanovení článku 9, článku 11 odstavec 6 a článku 12 odstavec 5, budou úroky, licenční poplatky a jiné výlohy placené podnikem jednoho smluvního státu osobě, která je rezidentem v druhém smluvním státě, odčitatelné pro stanovení zdanitelných zisků tohoto podniku za stejných podmínek, jakoby byly placeny osobě, která je rezidentem v prvně zmíněném státě. Rovněž finanční závazky podniku jednoho smluvního státu vůči rezidentu druhého smluvního státu je povoleno odečíst pro stanovení zdanitelného majetku tohoto podniku za stejných podmínek, jako kdyby tyto závazky byly vůči rezidentu prvně zmíněného státu.

4. Podniky jednoho smluvního státu, jejichž jmění je zcela nebo zčásti, přímo nebo nepřímo vlastněno nebo kontrolováno osobou, která je rezidentem v druhém smluvním státě, nebo větším počtem takových osob, nebudou podrobeny v prvně zmíněném státě žádnému zdanění nebo povinnostem s ním spojeným, které jsou jiné nebo, tíživější než zdanění a s ním spojené povinnosti, kterým jsou nebo budou moci být podrobeny ostatní podobné podniky prvně zmíněného státu.

5. Ustanovení tohoto článku se použijí bez ohledu na ustanovení článku 2 na daně jakéhokoli druhu a pojmenování.

1. Jestliže se osoba domnívá, že opatření jednoho nebo obou smluvních států vedou nebo povedou u ní ke zdanění, které není v souladu s ustanoveními Smlouvy, může, bez ohledu na opravné prostředky, které poskytují vnitrostátní právní předpisy těchto států, předložit případ příslušnému úřadu kteréhokoliv smluvního státu. Případ musí být předložen během tří let po té, kdy bylo poprvé oznámeno opatření vedoucí ke zdanění, které není v souladu s touto smlouvou.

2. Jestliže bude příslušný úřad považovat námitku za oprávněnou a nebude-li sám s to najít uspokojivé řešení, bude se snažit, aby případ rozhodl dohodou s příslušným úřadem druhého smluvního státu tak, aby se vyloučilo zdanění, které není ve shodě s touto smlouvou. Dosažená dohoda bude provedena bez ohledu na promlčení podle vnitrostátních zákonů smluvních států.

3. Příslušné úřady smluvních států se vynasnaží vyřešit ve vzájemné dohodě jakékoli obtíže nebo pochybnosti vzniklé při výkladu nebo uplatňování smlouvy. Mohou rovněž spolu konzultovat za účelem vyloučení dvojího zdanění v případech neupravených ve Smlouvě.

4. Příslušné úřady smluvních států mohou vejít v přímý styk za účelem dosažení dohody ve smyslu předchozích odstavců. Jestliže se ústní výměna názorů jeví pro dosažení dohody účelnou, může se taková výměna názorů konat v komisi složené ze zástupců příslušných úřadů smluvních států.

1. Příslušné úřady smluvních států si budou vyměňovat informace nutné pro aplikaci ustanovení této smlouvy nebo vnitrostátních právních předpisů smluvních států, které se vztahují na daně, jež jsou předmětem této smlouvy, pokud zdanění, které upravují, není v rozporu s touto smlouvou. Informace přijaté smluvním státem budou udržovány v tajnosti a mohou být sděleny kromě poplatníka a jeho zástupce jen osobám nebo úřadům, které se zabývají vyměřováním nebo vybíráním daní, na které se vztahuje tato smlouva, nebo rozhodováním o opravných prostředích a odvolání, jakož i soudním orgánům, které se zabývají trestním stíháním ve věcech těchto daní.

Ustanovení této smlouvy se nedotýkají daňových výsad, které přísluší členům diplomatických misí a konzulárních úřadů podle obecných pravidel mezinárodního práva nebo na základě zvláštních dohod.

1. Tato smlouva bude ratifikována a ratifikační listiny budou vyměněny v Tunisu.

Tato smlouva zůstane v platnosti dokud nebude vypovězena některým smluvním státem. Každý smluvní stát může smlouvu vypovědět diplomatickou cestou ve lhůtě nejméně šest měsíců před koncem každého kalendářního roku po uplynutí pátého roku následujícího po roce, v němž smlouva nabyla platnosti.