413/2023 Sb.
ZÁKON
ze dne 14. prosince 2023,
kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů,
a zákon č. 281/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve
znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákoníku práce
Čl.I
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 585/2006 Sb., zákona
č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 362/2007
Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 116/2008 Sb., zákona č. 121/2008
Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 294/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona
č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 286/2009 Sb., zákona č. 320/2009
Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona
č. 180/2011 Sb., zákona č. 185/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 364/2011
Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 367/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona
č. 466/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 385/2012 Sb., zákona č. 396/2012
Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 155/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona
č. 101/2014 Sb., zákona č. 182/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 205/2015
Sb., zákona č. 298/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona
č. 264/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 460/2016 Sb., zákona č. 93/2017
Sb., zákona č. 99/2017 Sb., zákona č. 148/2017 Sb., zákona č. 202/2017 Sb., zákona
č. 203/2017 Sb., zákona č. 206/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 292/2017
Sb., zákona č. 310/2017 Sb., zákona č. 181/2018 Sb., zákona č. 32/2019 Sb., zákona
č. 366/2019 Sb., zákona č. 285/2020 Sb., zákona č. 248/2021 Sb., zákona č. 251/2021
Sb., zákona č. 330/2021 Sb., zákona č. 363/2021 Sb., zákona č. 358/2022 Sb., zákona
č. 432/2022 Sb., zákona č. 167/2023 Sb., zákona č. 281/2023 Sb. a zákona č. 321/2023
Sb., se mění takto:
1. Za § 83 se vkládá nový § 83a, který včetně poznámek pod čarou č. 120
a 121 zní:
"§ 83a
(1) Jen bylo-li to sjednáno v kolektivní smlouvě nebo stanoveno ve vnitřním
předpisu u zaměstnavatele, u kterého nepůsobí odborová organizace, může délka pracovní
doby zaměstnance v nepřetržitém provozu spojená s poskytováním zdravotních služeb
poskytovatelem lůžkové péče nebo poskytovatelem zdravotnické záchranné služby, kterou
vykonává lékař, zubní lékař, farmaceut120) nebo zdravotnický pracovník nelékařských
zdravotnických povolání121) (dále jen "zaměstnanec ve zdravotnictví"), činit až 24
hodin během 26 hodin po sobě jdoucích.
(2) K uplatnění postupu podle odstavce 1 je zaměstnavatel zároveň
povinen se zaměstnancem ve zdravotnictví uzavřít písemnou dohodu, která
a) nesmí být sjednána na dobu delší než 52 týdnů po sobě jdoucích,
b) může být okamžitě zrušena, a to i bez udání důvodu, v období 12
týdnů od sjednání; okamžité zrušení musí být provedeno písemně a doručeno druhému
účastníku,
c) může být vypovězena z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu;
výpověď musí být dána písemně a doručena druhému účastníku. Pokud nebyla výpovědní
doba sjednána kratší, činí 2 měsíce a musí být stejná pro zaměstnavatele i zaměstnance
ve zdravotnictví.
(3) Zaměstnanec ve zdravotnictví, který nesouhlasí s výkonem práce podle
odstavce 1, nesmí být ke sjednání dohody podle odstavce 2 nucen ani být vystaven
jakékoli újmě.
(4) O uplatnění odstavce 1 je zaměstnavatel povinen písemně vyrozumět
příslušný orgán inspekce práce.
(5) Zaměstnavatel vede aktuální seznam všech zaměstnanců ve zdravotnictví,
s nimiž je sjednána dohoda podle odstavce 2.
120) Zákon č. 95/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
121) Zákon č. 96/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů.".
2. Za § 90a se vkládá nový § 90b, který zní:
"§ 90b
V případě, že zaměstnanci ve zdravotnictví v důsledku délky pracovní
doby vyplývající z použití § 83a nebude poskytnut ani zkrácený nepřetržitý denní
odpočinek podle § 90 odst. 2, je zaměstnavatel povinen mu poskytnout bezprostředně
po skončení pracovní doby nepřetržitý denní odpočinek, který tvoří doba neposkytnutého
nepřetržitého denního odpočinku a na něj bezprostředně navazující doba nepřetržitého
denního odpočinku podle § 90 odst. 1. Odpočinek podle předchozí věty nesmí být zkrácen.".
3. V § 92 se na konci odstavce 4 doplňuje věta "Ustanovení § 90b tím není
dotčeno; dobu neposkytnutého nepřetržitého denního odpočinku vymezenou v § 90b nelze
považovat za dobu nepřetržitého odpočinku v týdnu.".
4. V § 92 se doplňuje odstavec 6, který zní:
"(6) Pro zaměstnance ve zdravotnictví je možné dohodnout zkrácení nepřetržitého
odpočinku v týdnu. V tomto případě může být nepřetržitý denní odpočinek zkrácen podle
§ 90 odst. 2, a to za podmínky, že doba, o kterou se zkrátil, nesmí být poskytnuta
samostatně, ale jen s jiným nepřetržitým odpočinkem v týdnu tak, aby zaměstnanci
byl poskytnut nepřetržitý odpočinek v týdnu za období 4 týdnů v délce alespoň 140
hodin. Ustanovení § 90b tím není dotčeno; dobu neposkytnutého nepřetržitého denního
odpočinku vymezenou v § 90b nelze považovat za dobu nepřetržitého odpočinku v týdnu.".
5. V § 92 se odstavec 6 zrušuje.
6. V § 363 se za text "90a," vkládá text "90b,".
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona č. 281/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník
práce, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
Čl.II
V čl. XVI zákona č. 281/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb.,
zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, se číslo "2029"
nahrazuje číslem "2024".
ČÁST TŘETÍ
ÚČINNOST
Čl.III
Tento zákon nabývá účinnosti dnem následujícím po dni jeho vyhlášení, s výjimkou
ustanovení čl. I bodů 3 a 4, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2024, a s výjimkou
ustanovení čl. I bodu 5, které nabývá účinnosti dnem 1. července 2024.
Pekarová Adamová v. r.
Pavel v. r.
Fiala v. r.