56921/21/7700-10123-051418
METODICKÝ POKYN
k aplikaci § 251 odst. 4 daňového řádu v souvislosti s § 145a daňového řádu
Generální finanční ředitelství
Lazarská 15/7, 117 22 Praha 1
Sekce právní
Všem finančním úřadům, vč. Specializovaného finančního úřadu
Odvolacímu finančnímu
ředitelství
Předmětem metodického pokynu je aplikace § 251 odst. 4 zákona č. 280/2009 Sb.,
daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "
daňový řád
"), v souvislosti s
podáním dodatečného daňového tvrzení v již zahájeném řízení. Za účelem sjednocení
postupu v dané situaci je vydáván tento metodický pokyn.I. Uvedení situace
Podle ustanovení § 251 odst. 4 daňového řádu nevzniká daňovému subjektu povinnost
uhradit penále z daně tvrzené v dodatečném daňovém přiznání nebo dodatečném vyúčtování,
na jehož základě došlo k doměření daně. S účinností od 1. 1. 2021 je součástí daného
ustanovení i věta:
"To neplatí, pokud toto dodatečné daňové přiznání nebo dodatečné
vyúčtování nebylo přípustné."
Vysvětlení, co je považováno za nepřípustné dodatečné daňové přiznání či dodatečné
vyúčtování, je upraveno v § 145a odst. 1 daňového řádu:
"Podání daňového tvrzení
v průběhu vyměřovacího nebo doměřovacího řízení není přípustné a nezahajuje další
řízení."
Nepřípustné daňové tvrzení na daň nižší je rovněž upraveno v § 141 odst. 3 daňového
řádu, nicméně toto ustanovení není z hlediska řešené problematiky resp. případného
vzniku penále relevantní.
Předmětem řešení tedy je, zda existuje povinnost uhradit penále z daně tvrzené
v nepřípustném dodatečném daňovém přiznání či dodatečném vyúčtování i v následujících
situacích:
1. Je podáno dodatečné daňové přiznání či dodatečné vyúčtování a ještě
před tím, než dojde ke stanovení daně, a aniž by správce daně zahájil jakýkoli kontrolní
postup ve vztahu k prvnímu dodatečnému daňovému tvrzení, je podáno další dodatečné
daňové přiznání či dodatečné vyúčtování. Nejedná se o případ opravného daňového přiznání
či opravného vyúčtování.
2. Dodatečné daňové přiznání či dodatečné vyúčtování je podáno
po lhůtě stanovené správcem daně ve výzvě k jeho podání podle § 145 odst. 2 daňového
řádu. Okamžikem uplynutí lhůty stanovené ve výzvě bylo zahájeno doměřovací řízení,
daň bude sice vždy stanovena z moci úřední, ale správce daně ještě nezahájil před
podáním tohoto nepřípustného tvrzení daňovou kontrolu, popř. neprováděl žádné dokazování
nad rámec toho, co bylo podkladem pro vydání výše uvedené výzvy.
II. Metodické řešení
Poslední věta § 251 odst. 4 daňového řádu
: "To neplatí, pokud toto dodatečné
daňové přiznání nebo dodatečné vyúčtování nebylo přípustné
." dopadá na veškeré případy
podání dodatečného daňového přiznání či dodatečného vyúčtování, které jsou dle daňového
řádu považovány za nepřípustné.
Při uplatňování penále podle § 251 daňového řádu je nezbytné provést správní
úvahu o tom, zda není vyloučeno podání dodatečného daňového tvrzení dle § 145a daňového
řádu, přičemž samotné zahájení jakéhokoli kontrolního postupu či dokazování není
pro účely uplatnění penále dle § 251 daňového řádu rozhodující.
Podmínkou liberace
ze vzniku penále je podání přípustného dodatečného daňového tvrzení.
Pokud je podáno nepřípustné dodatečné daňové tvrzení z důvodu probíhajícího vyměřovacího
nebo doměřovacího řízení, např. po marném uplynutí lhůty stanovené výzvou k podání
dodatečného daňového tvrzení, správce daně v něm uvedené údaje podle jejich relevance
využije pro stanovení výsledné částky daňové povinnosti. V případě doměření daňové
povinnosti s využitím informací z nepřípustného daňového tvrzení správce daně předepíše
daňovému subjektu penále stanovené jen z části daně doměřené s využitím informací
z tohoto nepřípustného daňového tvrzení a př. dalších netvrzených zjištění.1)
III. Odůvodnění
Z důvodové zprávy k zákonu č. 283/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 280/2009
Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, k novelizovanému
znění § 251 daňového řádu vyplývá, že "
liberace ze vzniku penále nenastane v případě,
kdy daň je doměřena na základě údajů uvedených v nepřípustném daňovém tvrzení. Pojem
"doměření na základě dodatečného daňového přiznání nebo dodatečného vyúčtování" by
bez tohoto explicitního dovětku při extenzivním výkladu mohl zahrnovat i situa
ci
předvídanou v nově navrhovaném § 145a odst. 1 daňového řádu, podle něhož se údaje
uvedené v nepřípustném daňovém tvrzení využijí při stanovení daně, pokud to stav
řízení umožňuje. Takový extenzivní výklad by ovšem byl nesprávný a nežádoucí, neboť
nepřípustnému daňovému tvrzení nelze přiznat stejné účinky jako daňovému tvrzení
přípustnému. Sdělení informací relevantních pro doměření daně prostřednictvím nepřípustného
daňového tvrzení má proto stejné právní účinky jako sdělení těchto informací v průběhu
daňové kontroly, postupu k odstranění pochybností, odvolání proti rozhodnutí o stanovení
daně apod. Skutečnost, že byla daňovým subjektem zvolena forma formulářového podání,
je z tohoto pohledu irelevantní.
"Záměrem zákonodárce, viz důvodová zpráva k zákonu č. 283/2020 Sb., kterým se
mění zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související
zákony, bylo jednoznačně rozlišit právní účinky spojené s podáním daňového tvrzení
v návaznosti na jeho přípustnost. Dle novelizovaného znění § 145a daňového řádu podání
daňového tvrzení v průběhu vyměřovacího nebo doměřovacího řízení není přípustné,
a tudíž nemůže vyvolat právní účinky spojené s podáním takového daňového tvrzení.
Správce daně může toliko využít sdělené informace pro vyměření nebo doměření daně,
avšak takovéto stanovení daně bude mít stejné právní účinky, jako kdyby si informace
obstaral správce daně sám vlastní vyhledávací a kontrolní činností.
Z povahy věci liberace ze vzniku penále může nastoupit tam, kde je daň tvrzena,
resp. tam, kde daňový subjekt původní pochybení v podobě daně nesprávně tvrzené aktivně
napravil z vlastní vůle a bez toho, aby byl k takovému kroku "donucen" až procesním
postupem správce daně (typicky zahájením kontrolního postupu). Přesto je nutné zohlednit,
zda postup, který daňový subjekt zvolil, je dle daňového řádu přípustný či nikoli.
Smyslem penále je motivovat daňové subjekty k dobrovolnému plnění svých daňových
povinností, na druhé straně nelze přehlížet skutečnost, když k plnění povinností
dochází prostřednictvím nepřípustných podání.
Podání nepřípustného daňového tvrzení v průběhu vyměřovacího nebo doměřovacího
řízení nebo v průběhu daňové kontroly nutně neznamená, že je vyloučena jakákoli pozitivní
hodnota pro daňový subjekt. Podání nepřípustného dodatečného daňového tvrzení před
zahájením kontrolního postupu ze strany správce daně lze posoudit jako součinnost
daňového subjektu při doměření daně, což je významným kritériem při rozhodování o
žádosti o prominutí penále.
Jinými slovy, v případě, kdy je podáno nepřípustné dodatečné daňové tvrzení v
zahájeném řízení, vzniká daňovému subjektu povinnost uhradit penále z takto stanovené
daňové povinnosti, a to bez ohledu na to, zda správce daně fakticky zahájil kontrolní
postup. Liberace ze vzniku penále se vztahuje výhradně na případy, kdy daňový subjekt
podá dodatečné daňové tvrzení, které je dle daňového řádu považováno za přípustné
podání.
IV. Účinnost
Tento metodický pokyn nabývá účinnosti třetím pracovním dnem po jeho podpisu.
V. Zrušovací ustanovení
Tímto metodickým pokynem se ruší Metodický pokyn k aplikaci § 251 odst. 4 daňového
řádu v souvislosti s § 145a daňového řádu, č. j. 12455/21/7700-10123-051418 ze dne
25. 8. 2021.
Ing. Mgr. Radim Patočka, Ph.D.
ředitel sekce
Na vědomí
Sekci metodiky a výkonu daní Generálního finančního ředitelství
Sekci informatiky Generálního finančního ředitelství
Odboru daňových informačních systémů Generálního finančního ředitelství
Sekci daňové kontroly a analytiky Generálního finančního ředitelství
Oddělení soudních a správních agend Generálního finančního ředitelství
Oddělení právně-analytickému Generálního finančního ředitelství
Odboru vymáhání Generálního finančního ředitelství
Odboru dotací a ostatních agend Generálního finančního ředitelství
Odborům 32 a 39 Ministerstva financí
Generálnímu ředitelství cel
I-------------------------I I Elektronicky podepsáno I I 26.08.2021 I I Ing. Mgr. Radim Patočka I I ředitel sekce I I-------------------------I
1) Např. dle přípustného DODAP (I) tvrzená daň +50, následuje nepřípustné DODAP
(II) +20 oproti DODAP (I) DOpLVY +70 (oproti poslední známé dani). Penále se stanoví
z "částky" 20.