303/2002 Sb. o výběru, přijímání a odborné přípravě justičních a právních čekatelů a o odborné justiční zkoušce a odborné závěrečné zkoušce právních čekatelů

Tato vyhláška upravuje výběr a přijímání justičních čekatelů¹⁾ a právních čekatelů²⁾ (dále jen "čekatel"), přípravnou službu justičních čekatelů a čekatelskou praxi právních čekatelů (dále jen "přípravná služba") a provádění odborné justiční zkoušky a odborné závěrečné zkoušky právních čekatelů (dále jen "odborná zkouška").

(1) Výběrové řízení do přípravné služby (dále jen "výběrové řízení") vyhlašuje předseda krajského soudu nebo krajský státní zástupce³⁾ po projednání s Ministerstvem spravedlnosti (dále jen "ministerstvo") podle potřeby obsazení volných míst čekatelů.

(2) Výběrové řízení se vyhlašuje prostřednictvím denního tisku, na internetových stránkách ministerstva a vyvěšením na úřední desce všech krajských a okresních soudů a krajských a okresních státních zastupitelství. Vyhlášení výběrového řízení v denním tisku musí obsahovat termín pro podání přihlášek k účasti ve výběrovém řízení (dále jen "přihláška"), označení krajského soudu nebo krajského státního zastupitelství, pro jehož obvod je výběrové řízení vyhlašováno, a odkaz na možnost seznámit se s podrobnými informacemi o podmínkách účasti ve výběrovém řízení a jeho průběhu. Podrobné informace o výběrovém řízení musí obsahovat i vzor přihlášky. Výběrové řízení musí být vyhlášeno nejméně dva měsíce před termínem stanoveným pro podání přihlášek.

(3) Výběrové řízení zahrnuje posouzení přihlášky, písemný test, pohovor před komisí příslušného krajského soudu nebo příslušného krajského státního zastupitelství (dále jen "přijímací pohovor") a psychologicko-diagnostické vyšetření (dále jen "vyšetření").

(4) Uchazeč o přijetí do přípravné služby (dále jen "uchazeč") má právo být informován o kritériích hodnocení a o jím dosažených výsledcích v jednotlivých etapách výběrového řízení. Podrobnosti o vyšetření je oprávněn sdělit uchazeči na jeho žádost mimo rámec výběrového řízení pouze ten, kdo vyšetření prováděl.

(5) Pokud se uchazeč ze závažných důvodů nemůže účastnit některé z etap výběrového řízení a svoji neúčast písemně omluví, bude mu stanoven náhradní termín pro její absolvování.

(6) Uchazeče, který se bez důvodné omluvy nepodrobí některé z etap výběrového řízení, příslušný předseda krajského soudu nebo příslušný krajský státní zástupce z výběrového řízení vyřadí. Písemné oznámení o vyřazení se doručí uchazeči.

(1) Uchazeč podává přihlášku v termínu stanoveném ve vyhlášení výběrového řízení ke krajskému soudu nebo ke krajskému státnímu zastupitelství, v jehož obvodu má zájem vykonávat přípravnou službu. Přihlášku a podrobné informace o výběrovém řízení poskytne uchazeči na jeho žádost ministerstvo, Justiční akademie nebo kterýkoliv krajský nebo okresní soud anebo krajské nebo okresní státní zastupitelství.

(2) K přihlášce uchazeč připojí úředně ověřenou kopii dokladu o dosažení požadovaného vysokoškolského právnického vzdělání,⁴⁾ popřípadě o získání akademického titulu a o dosažení vědeckých nebo vědecko-pedagogických hodností, prohlášení o jazykových znalostech, životopis, potvrzení o zdravotním stavu, výpis z evidence Rejstříku trestů ne starší než dva měsíce a další náležitosti stanovené zvláštním právním předpisem.⁵⁾

(3) Předseda krajského soudu nebo krajský státní zástupce posoudí úplnost přihlášky a dokladů, které je uchazeč povinen s přihláškou předložit. Nepředloží-li uchazeč řádně vyplněnou přihlášku nebo nepředloží-li všechny požadované doklady ani po výzvě a ve lhůtě stanovené k jejich doplnění, předseda krajského soudu nebo krajský státní zástupce uchazeče z účasti na výběrovém řízení vyřadí.

(1) Písemným testem se ověří základní odborné znalosti a předpoklady uchazeče pro přijetí do přípravné služby na základě jednotné metodiky, připravené Justiční akademií a schválené ministerstvem, zahrnující i způsob vyhodnocení výsledků písemného testu.

(2) Úspěšné zvládnutí písemného testu je podmínkou pro další účast uchazeče ve výběrovém řízení.

(3) Uchazeče, který při písemném testu neuspěl, předseda krajského soudu nebo krajský státní zástupce z výběrového řízení vyřadí; písemné oznámení o tom se uchazeči doručí.

(1) Uchazeč se podrobí přijímacímu pohovoru, jehož cílem je celkové zhodnocení předpokladů uchazeče pro přijetí do přípravné služby. Přijímací pohovor provádí komise složená ze soudců nebo státních zástupců působících v obvodu příslušného krajského soudu nebo příslušného krajského státního zastupitelství. Předsedu a členy komise jmenuje předseda krajského soudu nebo krajský státní zástupce tak, aby komise měla lichý počet členů. Přijímacího pohovoru se účastní Radou Justiční akademie pověřený zástupce Justiční akademie (dále jen "zástupce Justiční akademie"), který se na závěr přijímacího pohovoru písemně vyjádří k jeho výsledku.

(2) Obsah přijímacího pohovoru a kritéria pro jeho hodnocení stanoví předseda krajského soudu nebo krajský státní zástupce na základě metodiky připravené Justiční akademií a schválené ministerstvem.

(3) Součástí přijímacího pohovoru je předpokládané určení okresního soudu nebo okresního státního zastupitelství, u něhož bude čekatel vykonávat přípravnou službu.

(4) Výsledek přijímacího pohovoru se hodnotí stupni "navrhuje se k přijetí" nebo "nenavrhuje se k přijetí".

(5) Výsledek přijímacího pohovoru předkládá komise spolu se stručným celkovým zhodnocením a jeho odůvodněním a s písemným vyjádřením zástupce Justiční akademie předsedovi krajského soudu nebo krajskému státnímu zástupci.

(6) Přihlášky uchazečů, kteří byli u přijímacího pohovoru hodnoceni stupněm "navrhuje se k přijetí", zašle neprodleně předseda krajského soudu nebo krajský státní zástupce spolu s připojenými doklady odbornému psychologickému pracovišti (§ 6 odst. 3) k provedení vyšetření uchazeče.

(7) Uchazeče hodnocené u přijímacího pohovoru stupněm "nenavrhuje se k přijetí" předseda krajského soudu nebo krajský státní zástupce z výběrového řízení vyřadí. Písemné oznámení o vyřazení se doručí uchazeči.

(1) Uchazeče přijímá do přípravné služby příslušný předseda krajského soudu nebo příslušný krajský státní zástupce, přitom přihlíží k výsledkům předchozích etap výběrového řízení a k vyjádření zástupce Justiční akademie při přijímacím pohovoru (§ 5 odst. 1 a 5); v případě přijetí uchazeče určí též místo výkonu přípravné služby. Přijetí nebo nepřijetí uchazeče do přípravné služby předsedou krajského soudu nebo krajským státním zástupcem je konečné a nelze proti němu podat opravný prostředek.

(2) Písemné oznámení o přijetí nebo nepřijetí do přípravné služby se uchazeči doručí. Je-li jediným důvodem nepřijetí uchazeče nedostatek volných funkčních míst, musí být tato okolnost v písemném oznámení o nepřijetí do přípravné služby uvedena. V případě, že nedojde k přijetí uchazeče do přípravné služby, spolu s doručením oznámení se uchazeči vrátí též přihláška a připojené doklady.

(3) Předseda krajského soudu nebo krajský státní zástupce zašle bez zbytečného odkladu seznam přijatých čekatelů ministerstvu a Justiční akademii.

(1) Průběh přípravné služby se řídí věcným a časovým plánem přípravné služby (dále jen "plán přípravné služby").

(1) Přípravná služba se vykonává především u okresních soudů, okresních státních zastupitelství, krajských soudů a krajských státních zastupitelství.

(2) Na základě dohody s čekatelem⁷⁾ a s příslušnými orgány nebo osobami může být v souladu s plánem přípravné služby část přípravné služby vykonána u vrchního soudu, Nejvyššího soudu, Nejvyššího správního soudu, vrchního státního zastupitelství a Nejvyššího státního zastupitelství, popřípadě i u advokáta, notáře, soudního exekutora, Služby kriminální policie a vyšetřování Policie České republiky, finančního či katastrálního úřadu nebo jiného správního úřadu.

(3) V souladu s plánem přípravné služby vykonává čekatel přípravnou službu postupně nejméně po dobu 24 měsíců u okresního soudu nebo u okresního státního zastupitelství, po dobu 6 měsíců u krajského soudu nebo krajského státního zastupitelství a podle potřeby nejvýše po dobu 6 měsíců u dalších orgánů. Předseda krajského soudu nebo krajský státní zástupce může podle potřeby zabezpečení plánu přípravné služby prodloužit nebo zkrátit dobu výkonu přípravné služby u krajského soudu nebo krajského státního zastupitelství, ne však o více než dva měsíce. Minimální doba výkonu přípravné služby u okresního soudu nebo okresního státního zastupitelství nesmí být tímto opatřením dotčena.

(4) V případě započtení doby předchozího výkonu právnické činnosti⁸⁾ se doby výkonu přípravné služby podle odstavce 3 upraví úměrně zkrácení celkové doby přípravné služby.

(5) Součástí přípravné služby jsou adaptační kurzy, semináře a přednášky, organizované Justiční akademií, a soustředění a cvičení, organizovaná krajskými soudy a krajskými státními zastupitelstvími. Adaptační kurz je zaměřen na seznámení čekatele s průběhem přípravné služby a se základními právními předpisy upravujícími činnost soudů a státních zastupitelství. Adaptační kurz organizovaný Justiční akademií probíhá v prvních šesti měsících přípravné služby.

(1) Průběh přípravné služby koordinuje a na její výsledky dohlíží poradní sbor pro výchovu čekatelů (dále jen "poradní sbor") ve spolupráci s Justiční akademií.

(2) Poradní sbor je poradním orgánem předsedy krajského soudu nebo krajského státního zástupce. Má tři až pět členů jmenovaných s jejich souhlasem na dobu tří let ze soudců působících v obvodu krajského soudu předsedou krajského soudu nebo ze státních zástupců působících v obvodu krajského státního zastupitelství krajským státním zástupcem. Poradní sbor se schází dle potřeby, nejméně však jednou za půl roku.

(3) Poradní sbor vypracuje po skončení prvního a druhého roku přípravné služby návrh hodnocení čekatele. Po skončení přípravné služby vypracuje poradní sbor návrh závěrečného hodnocení čekatele. Návrh závěrečného hodnocení se připojuje k žádosti čekatele o povolení vykonat odbornou zkoušku.

(4) Poradní sbor doporučuje čekatele na studijní pobyty v zahraničí, organizované Justiční akademií.

(1) Průběh přípravné služby a její úroveň zajišťují po odborné a pedagogické stránce určení školitelé. Školitelé vedou čekatele též k tomu, aby si osvojili zásady profesní etiky.

(2) Školitele jmenuje předseda krajského soudu nebo krajský státní zástupce z nejzkušenějších soudců a státních zástupců, kteří mají předpoklady k výchově čekatelů, v rámci zpracování plánu přípravné služby. Pro část přípravné služby vykonávané podle § 10 odst. 2 je určení školitele součástí dohody s příslušným orgánem nebo osobou.

(3) Vhodné podmínky pro práci s čekateli vytvářejí školitelům předsedové krajských soudů ve spolupráci s předsedy okresních soudů a krajští státní zástupci ve spolupráci s okresními státními zástupci.

(4) Školitel zaznamenává do osobního listu čekatele údaje o místě výkonu přípravné služby, jejím časovém a věcném průběhu, hodnocení, o překážkách v práci a omluvené nepřítomnosti v práci čekatele. Osobní list čekatele vystavuje krajský soud nebo krajské státní zastupitelství.

(1) Čekatel se řídí pokyny předsedy soudu nebo vedoucího státního zástupce a určeného školitele, plní jimi uložené úkoly za podmínek a v rozsahu stanoveném zvláštním právním předpisem^8a), účastní se plánem přípravné služby určených výchovně vzdělávacích akcí a doplňuje a prohlubuje si své odborné znalosti samostatným studiem.

(2) Čekatel je oprávněn se vyjadřovat k záznamům ve svém osobním listu a k obsahu a kvalitě vzdělávacích akcí organizovaných v rámci přípravné služby.

(3) Po složení odborné justiční zkoušky vykonává justiční čekatel, jehož pracovní poměr byl změněn na pracovní poměr na dobu neurčitou, úkony soudu svěřené podle zvláštního právního předpisu vyššímu soudnímu úředníkovi^8b).

(4) Po složení závěrečné zkoušky vykonává právní čekatel, jehož pracovní poměr byl změněn na pracovní poměr na dobu neurčitou, úkony státního zastupitelství podle zvláštního právního předpisu^8c).

(1) Ze členů zkušební komise⁹⁾ jmenuje ministr spravedlnosti jejího předsedu. Předseda zkušební komise musí být soudce, jde-li o odbornou justiční zkoušku, nebo státní zástupce, jde-li o odbornou závěrečnou zkoušku právního čekatele.

(2) Předseda zkušební komise řídí průběh odborné zkoušky a dbá na její odbornou úroveň.

(3) Zkušební komise je usnášeníschopná za přítomnosti všech svých členů a usnáší se nadpoloviční většinou hlasů.

(4) Odborná zkouška je veřejná.

(2) Čekatel je povinen vypracovat rozhodnutí, návrh nebo podání podle odstavce 1 samostatně. Jako pomůcek je oprávněn v průběhu písemné části zkoušky použít sbírky právních a jiných předpisů, sbírky soudních nebo jiných rozhodnutí a časopiseckou nebo knižní právnickou literaturu. Porušení povinnosti pracovat samostatně je důvodem k vyloučení čekatele ze zkoušky; o tom bezprostředně rozhodne zkušební komise.

(3) Úkol, který je předmětem písemné části zkoušky, si čekatel vylosuje z předem stanovených zadání.

(4) Doba trvání písemné části odborné zkoušky nesmí přesáhnout šest hodin. Po uplynutí této doby je čekatel povinen odevzdat písemnou práci osobě konající dozor, a to i v případě, že není dokončena.

(1) V úvodu ústní části odborné zkoušky zhodnotí předseda zkušební komise písemnou práci čekatele.

(3) Při ústní části odborné zkoušky se u čekatele zjišťuje též základní znalost práva Evropských společenství a Evropské unie a orientace v základních pramenech mezinárodního práva.

(4) Při ústní části odborné zkoušky se přihlíží též k celkové orientaci čekatele v právním řádu a ve vnitřním a kancelářském řádu pro okresní a krajské soudy nebo v kancelářském řádu státního zastupitelství, ke schopnosti čekatele správně aplikovat a interpretovat právní předpisy a rovněž k jeho slovnímu projevu.

(5) Pomůcek podle § 15 odst. 2 může čekatel při ústní části zkoušky použít jen se souhlasem předsedy zkušební komise.

(6) Ministerstvo vydává seznam předpisů, jejichž znalost je u ústní části odborné zkoušky vyžadována, a to s rozlišením předpisů, u kterých je vyžadována znalost podrobná, a předpisů, u nichž postačí znalost obecná.

(7) Doba trvání ústní části odborné zkoušky každého čekatele nesmí přesáhnout dvě hodiny.

(1) Výsledek odborné zkoušky se hodnotí stupni "výtečně způsobilý", "způsobilý" a "nezpůsobilý". O hodnocení rozhoduje zkušební komise při neveřejné poradě hlasováním. Hlasuje se nejprve o tom, zda čekatel je způsobilý nebo nezpůsobilý, u čekatelů, kteří byli uznáni jako způsobilí, pak o hodnocení "výtečně způsobilý". Rozhodnutí zkušební komise je konečné.

(2) Za nezpůsobilého se vždy považuje čekatel, který odmítl odbornou zkoušku vykonat, od zkoušky v jejím průběhu bez závažných důvodů odstoupil nebo byl v průběhu písemné části zkoušky vyloučen anebo se bez řádné omluvy ke zkoušce nedostavil.

(3) Výsledek odborné zkoušky oznámí předseda zkušební komise čekateli bezprostředně po ukončení porady podle odstavce 1. Písemné vyhotovení rozhodnutí o výsledku zkoušky se čekateli doručí.

(4) O průběhu odborné zkoušky vyhotoví předseda zkušební komise do jednoho týdne od ukončení ústní části zkoušky protokol, který podepisují všichni členové zkušební komise; protokol předá předseda zkušební komise do tří dnů ode dne jeho vyhotovení ministerstvu.

Při hodnocení odborné zkoušky stupněm "nezpůsobilý" zkušební komise též rozhodne, zda a v jakém rozsahu je čekatel při opakování zkoušky povinen opakovat i její písemnou část.

(1) Čekatelům, kteří již vykonali část přípravné služby v pracovním poměru k ministerstvu podle dosavadních předpisů a kterým vznikne dnem následujícím po skončení jejich pracovního poměru k ministerstvu pracovní poměr sjednaný pro další výkon přípravné služby ke krajskému soudu nebo krajskému státnímu zastupitelství, se započte dosavadní doba trvání pracovního poměru a výkonu přípravné služby ke dni uzavření pracovní smlouvy.

(2) Lhůta podle § 2 odst. 2 se nevztahuje na první vyhlášení výběrového řízení po dni nabytí účinnosti této vyhlášky.