214/1992 Sb.
ZÁKON
ze dne 21. dubna 1992
o burze cenných papírů
Změna: 216/1994 Sb.
Změna: 61/1996 Sb., 152/1996 Sb.
Změna: 15/1998 Sb.
Změna: 70/2000 Sb.
Změna: 251/2000 Sb.
Změna: 211/2002 Sb.
Změna: 308/2002 Sb.
Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky
se usneslo na tomto zákoně:
ČÁST PRVNÍ
Obecná ustanovení
§ 1
Burza cenných papírů
(1) Burza cenných papírů (dále jen "burza") je právnickou
osobou oprávněnou organizovat na určeném místě a ve stanovenou
dobu prostřednictvím oprávněných osob poptávku a nabídku
registrovaných cenných papírů, investičních instrumentů, které
nejsou cennými papíry, popř. jiných instrumentů kapitálového
trhu,1) v rozsahu, v jakém to vyplývá z povolení podle § 2.
(2) Ustanovení tohoto zákona, která se týkají cenných papírů,
se obdobně použijí též na ty zastupitelné investiční instrumenty,
které nejsou cennými papíry, popřípadě jiné instrumenty
kapitálového trhu, na něž se vztahuje oprávnění podle odstavce 1,
pokud tento zákon nestanoví jinak.
(3) Ustanovení tohoto zákona, která se týkají kursů cenných
papírů, se obdobně použijí na ceny těch zastupitelných
investičních instrumentů, které nejsou cennými papíry, popřípadě
jiných instrumentů kapitálového trhu, na něž se vztahuje oprávnění
podle odstavce 1, pokud tento zákon nestanoví jinak.
(4) Burza je akciovou společností, pro kterou platí
ustanovení obchodního zákoníku1a) s odchylkami uvedenými v tomto
zákoně. Burza při rozhodování o nepřijetí cenného papíru
k obchodování, o jeho vyloučení z obchodování podle zvláštního
právního předpisu a při rozhodování o pozastavení obchodování
s cenným papírem, pokud se nejedná o pozastavení z technických
důvodů stanovených v burzovních pravidlech, postupuje podle
správního řádu.3)
(5) Burzu může založit nejméně deset zakladatelů.
(6) Burza nemůže být založena veřejným upisováním akcií.2)
(7) Jiné osoby než burzy zřízené podle tohoto zákona nemohou
ve své obchodní firmě nebo názvu použít označení burza cenných
papírů.
§ 2
Povolení ke vzniku a zrušení burzy
(1) Ke vzniku burzy, k jejímu rozdělení, sloučení nebo
splynutí s jinou burzou, jakož i k jejímu zrušení bez právního
nástupce je třeba povolení, které uděluje na žádost zakladatelů
Komise pro cenné papíry (dále jen "Komise").
(2) V povolení ke vzniku burzy Komise stanoví, ve vztahu ke
kterým instrumentům kapitálového trhu je burza oprávněna
organizovat nabídku a poptávku. Komise může v povolení stanovit
podmínky, které musí burza splnit před zahájením kterékoliv
povolené činnosti, popřípadě dodržovat při výkonu kterékoliv
povolené činnosti. Komise může stanovit oprávnění burzy poskytovat
služby podle odstavců 3 a 4.
(3) Pokud je to v povolení ke vzniku burzy uvedeno, je burza
oprávněna
a) poskytovat též služby prostřednictvím jiného veřejného trhu,
a to i zahraničního, nachází-li se tento zahraniční trh
v členském státě Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj
(dále jen "OECD") nebo byl-li jeho výběr schválen Komisí, nebo
b) umožnit organizátorovi veřejného trhu podle písmene a)
poskytovat služby prostřednictvím svého trhu.
(4) Burza je oprávněna poskytovat též služby spočívající
v poskytování informací v rozsahu stanoveném v povolení Komise.
Takové služby však
a) nesmějí umožnit na burzovním trhu obchodování s cennými papíry,
které nebyly přijaty k obchodování na veřejném trhu, a
b) musejí být od služeb týkajících se cenných papírů přijatých
k obchodování na burzovním trhu zřetelně odlišeny se zvláštním
upozorněním na skutečnosti, že cenné papíry, které jsou jejich
předmětem, nejsou registrovanými cennými papíry, a
c) mohou být poskytovány pouze za předpokladu, že jejich
poskytování je upraveno v burzovním řádu.
§ 3
(1) V žádosti o povolení ke vzniku burzy uvedou zakladatelé:
a) obchodní firmu a sídlo burzy;
b) seznam zakladatelů;
c) výši základního kapitálu a podíl zahraničního kapitálu;
d) technické, věcné, organizační a personální zajištění činnosti.
(2) K žádosti se připojí zakladatelská smlouva včetně návrhu
stanov, návrh burzovního řádu a návrh řádu burzovního rozhodčího
soudu.
(3) Při rozhodování o žádosti podle odstavce 1 přihlédne
Komise zejména k potřebám kapitálového trhu a k přiměřenosti výše
základního kapitálu ve vztahu k předpokládanému rozsahu burzovního
obchodu.
(4) V žádosti o povolení ke zrušení burzy se uvede
a) obchodní firma a sídlo burzy, která má být zrušena;
b) jde-li o rozdělení, sloučení nebo splynutí burzy s jinou
burzou, skutečnost podle odstavce 1 o právním nástupci
zrušované burzy;
c) důvody zrušení burzy.
(5) O žádosti podle odstavců 1 a 4 se rozhodne do 60 dnů od
doručení.3)
§ 4
Akcie burzy
(1) Akcie burzy znějí na jméno a jsou převoditelné na jiné
osoby jen se souhlasem burzovní komory. Burza nesmí vydávat
prioritní ani zaměstnanecké akcie.
(2) Pokud burzovní komora nesouhlasí s převodem akcií na
jinou osobu, je burza povinna tyto akcie odkoupit, nejvýše však za
jejich jmenovitou hodnotu. Nabyté akcie je burza povinna do tří
let od nabytí prodat, a nejsou-li akcie v této lhůtě prodány, je
burza povinna vzít je z oběhu a o jejich jmenovitou hodnotu snížit
základní kapitál.
ČÁST DRUHÁ
§ 6
Valná hromada
(1) Valná hromada je nejvyšším orgánem burzy.
(2) Jednání valné hromady se mohou s hlasem poradním účastnit
burzovní dohodci (§ 28), kteří nejsou akcionáři burzy, generální
tajemník burzy (§ 12) a burzovní komisař (§ 32).
(3) Valná hromada:
a) volí a odvolává členy burzovní komory, dozorčí rady a stanoví
odměny za jejich činnost;
b) schvaluje burzovní řád (§ 8 odst. 2), jeho změny a další
pravidla burzovního obchodu závazná pro jeho účastníky (dále
jen "burzovní pravidla");
c) schvaluje druhy odměn za služby poskytované burzou a zásady pro
stanovení jejich výše a stanoví způsob jejich vypořádání;
d) plní další funkce valné hromady akciové společnosti.5)
(4) Akcionář burzy má na jednání valné hromady hlasovací
právo podle jmenovité hodnoty svých akcií, nejvýše však 20 %
z celkového počtu hlasů.
(5) Stanovami burzy může být burzovní komora pověřena
schvalováním burzovního řádu a burzovních pravidel.
§ 7
Burzovní komora
(1) Burzovní komora je statutárním orgánem burzy.6)
(2) Burzovní komora může mít nejvýše 24 členů.
(3) Členy burzovní komory volí a odvolává valná hromada.
(4) Volební období členů burzovní komory nesmí být delší než
tři roky. Opětovné zvolení je možné.
(5) Zasedání burzovní komory řídí její předseda.
(6) Na zasedání burzovní komory musí být přítomna alespoň
polovina členů burzovní komory. Burzovní komora rozhoduje prostou
většinou hlasů. Při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy. Při
volbě a odvolání předsedy a místopředsedy, při projednávání
burzovního řádu nebo jeho návrhu, burzovních pravidel nebo jejich
návrhu, návrhu řádu burzovního rozhodčího soudu a jejich změn,
musí být přítomny alespoň dvě třetiny členů burzovní komory
a rozhodnutí musí být schváleno alespoň dvoutřetinovou většinou
hlasů přítomných členů.
§ 8
Práva a povinnosti burzovní komory
(1) Burzovní komora:
a) dbá, aby při činnosti burzy byly dodržovány právní předpisy,
burzovní řád, burzovní pravidla a zabezpečována ochrana zájmů
účastníků kapitálového trhu;
b) navrhuje valné hromadě burzovní řád, pokud stanovy nesvěřují
jeho schválení burzovní komoře a jejich změny a stanoví způsob
jejich uveřejnění;
c) navrhuje valné hromadě burzovní pravidla, která určují způsoby,
druhy a provádění burzovního obchodu, způsob a lhůty jeho
plnění, jakož i postup při jejich nedodržení, určuje způsob
vedení evidence o burzovním obchodu a využívání výpočetní
techniky při tomto obchodu, ledaže stanovy svěřují schvalování
burzovních pravidel burzovní komoře;
d) jmenuje a odvolává generálního tajemníka burzy a burzovní
dohodce, vyhlašuje výběrové řízení pro jejich jmenování
a stanoví kvalifikační požadavky;
e) stanoví výši zápisného, odměn za služby poskytované burzou
a odměn za zprostředkování burzovního obchodu burzovními
dohodci, stanoví způsob zajištění závazků a rizik z burzovního
obchodu a jejich vypořádání;
f) přijímá opatření, jejichž účelem je zabránit ohrožení činnosti
burzy nebo zájmů jejich akcionářů a účastníků kapitálového
trhu, zejména mění burzovní dny a pozastavuje zčásti nebo zcela
burzovní obchod;
g) rozhoduje o protestech proti rozhodnutím burzovních výborů,
týkajících se oprávnění obchodovat na burze a přijetí cenných
papírů k burzovnímu obchodu, pokud toto oprávnění bylo na
burzovní výbory přeneseno;
h) rozhoduje o protestech proti vyhlášeným kursům cenných papírů;
i) uděluje souhlas s prodejem akcií burzy;
j) rozhoduje o přijetí cenných papírů k burzovnímu obchodu;
k) uveřejňuje kursy cenných papírů a údaje o nákupu a prodeji
cenných papírů na burze;
l) uděluje a odnímá oprávnění k nákupu a prodeji cenných papírů na
burze;
m) vykonává dohled nad činností burzovních dohodců způsobem
stanoveným v burzovním řádu;
n) ukládá sankce podle § 31 tohoto zákona;
o) provádí ostatní činnosti související s řízením burzovního
obchodu;
p) vykonává další činnosti uvedené v § 11 odst. 1, § 12, § 20 odst. 4, § 21 odst. 4 a § 30 odst. 1;
q) plní další funkce představenstva akciové společnosti.7)
(2) Práva a povinnosti burzovní komory podrobně upravuje
burzovní řád a burzovní pravidla.
§ 9
Předseda burzovní komory
(1) Burzovní komora volí a odvolává z řad svých členů
předsedu a místopředsedu burzovní komory. Místopředseda burzovní
komory zastupuje předsedu burzovní komory v době jeho
nepřítomnosti.
(2) Předseda burzovní komory:
a) řídí činnost burzovní komory a podepisuje její usnesení;
b) předkládá valné hromadě nebo burzovní komoře ke schválení návrh
burzovního řádu, burzovních pravidel a řádu burzovního
rozhodčího soudu a jejich změn;
c) je oprávněn v neodkladných případech přijmout opatření podle
§ 8 odst. 1 písm. f), nelze-li včas svolat burzovní komoru.
§ 10
Dozorčí rada
(1) Dozorčí radě 8) nepřísluší kontrola jednotlivých
burzovních obchodů.
(2) Volební období členů dozorčí rady nesmí být delší než tři
roky. Opětovné zvolení je možné.
(3) Zaměstnanci burzy nesmí být členy dozorčí rady a nemají
právo volit členy dozorčí rady.
§ 11
Burzovní výbory
(1) Burzovní komora může zřídit k výkonu činností uvedených
v § 8 odst. 1 písm. j) až m) burzovní výbory.
(2) Burzovní výbory mohou být stálé nebo dočasné. Pravidla
jednání burzovních výborů stanoví burzovní řád.
(3) Burzovní výbory jsou složeny z členů burzovní komory
a z řad odborníků, investorů a jiných osob. Předsedu a členy
burzovních výborů jmenuje a odvolává burzovní komora.
§ 12
Generální tajemník burzy
(1) Generálního tajemníka burzy jmenuje a odvolává burzovní
komora. Generální tajemník burzy je jmenován na základě výběrového
řízení.
(2) Generální tajemník burzy je zaměstnancem burzy.
(3) Generální tajemník burzy:
a) řídí činnost burzovního aparátu a provoz burzy; jeho práva
a povinnosti určuje burzovní řád;
b) může být členem burzovní komory a burzovních výborů s tím, že
není-li jejich členem, účastní se zasedání burzovní komory
a burzovních výborů s hlasem poradním;
c) ukládá pokuty podle § 31 odst. 4;
d) je oprávněn přijímat opatření v § 8 odst. 1 písm. f)
v případech stanovených burzovními pravidly.
ČÁST TŘETÍ
Burzovní obchod
§ 13
(1) Burzovním obchodem je nákup a prodej cenných papírů na
burze, na jehož podstatných náležitostech se strany dohodly
prostřednictvím automatizovaného obchodního systému v souladu
s burzovním řádem a burzovními pravidly, nebo který byl uzavřen
mimo tento automatizovaný obchodní systém, ale v souladu
s burzovním řádem a burzovními pravidly byl do tohoto systému
vložen.
(2) Účastníky burzovního obchodu jsou osoby uvedené v § 14 odst. 1 a 2 a burzovní dohodci.
§ 14
Oprávnění k nákupu a prodeji cenných papírů na burze
(1) Kupovat a prodávat cenné papíry na burze mohou osoby
oprávněné k obchodování s cennými papíry podle zvláštního
zákona10), které splňují další podmínky stanovené burzovním řádem
a burzovními pravidly, a které jsou
a) akcionáři burzy nebo
b) osobami, kterým burzovní komora na jejich žádost a po zaplacení
zápisného udělila oprávnění kupovat a prodávat cenné papíry na
burze.
(2) K nákupu a prodeji cenných papírů na burze jsou oprávněny
též Česká národní banka a Česká republika prostřednictvím
Ministerstva financí.
(3) Oprávnění k nákupu a prodeji cenných papírů na burze
nesmí být uděleno právnické osobě, na jejíž majetek byl prohlášen
konkurs11) nebo bylo povoleno vyrovnání, nebo byl návrh na
prohlášení konkursu zamítnut pro nedostatek majetku, a to po dobu
pěti let po skončení tohoto řízení.
(4) Osoby, které nejsou oprávněny k nákupu a k prodeji
cenných papírů na burze, mohou nakupovat a prodávat cenné papíry
na burze prostřednictvím osob uvedených v odstavci 1, popřípadě
v odstavci 2.
(5) Kupovat a prodávat investiční instrumenty, které nejsou
cennými papíry, popřípadě jiné instrumenty kapitálového trhu na
burze mohou osoby uvedené v odstavci 1, které jsou oprávněné
k obchodování s těmito instrumenty na základě zvláštního právního
předpisu10) a které jsou osobami, jimž burzovní komora na jejich
žádost udělila oprávnění kupovat a prodávat tyto instrumenty na
burze.
(6) Kupovat a prodávat investiční instrumenty, které nejsou
cennými papíry, popřípadě jiné instrumenty kapitálového trhu na
burze jsou oprávněny též Česká národní banka a Česká republika
prostřednictvím Ministerstva financí.
(7) Burzovní komora je oprávněna stanovit další podmínky pro
udělování oprávnění podle odstavce 1 písm. b) a odstavce 5.
(8) Burzovní komora může udělit oprávnění podle odstavce 1 písm. b) a odstavce 5 současně.
§ 17
Zprostředkování nákupu a prodeje cenných papírů na burze
Zprostředkovat nákup a prodej cenných papírů na burze mezi
osobami oprávněnými nakupovat a prodávat cenné papíry na burze
mohou pouze burzovní dohodci (§ 28), pokud burzovní řád nestanoví
jinak.
§ 18
Práva a povinnosti účastníků burzovního obchodu
Účastníci burzovního obchodu jsou povinni:
a) dodržovat burzovní řád a burzovní pravidla;
b) plnit závazky z jednotlivých burzovních obchodů;
c) přistoupit ke stanovenému způsobu zúčtování burzovního obchodu;
d) přistoupit ke stanovenému způsobu zajišťování závazků a rizik
z burzovního obchodu a jeho vypořádání;
e) předkládat burzovní komoře roční účetní závěrku ověřenou
auditorem.
§ 19
(1) Účastníci burzovního obchodu mohou uzavírat mimoburzovní
obchod s cennými papíry přijatými k obchodování na burze jen
v rozsahu povoleném burzovní komorou a jsou povinni o něm
informovat burzu.
(2) Česká národní banka může uzavírat mimoburzovní obchody
s cennými papíry přijatými k obchodování na burze bez omezení,
a to i s ostatními účastníky burzovních obchodů, a není povinna
burzu o těchto obchodech informovat. Bez souhlasu České národní
banky nejsou oprávněni o těchto obchodech informovat burzu ani
účastníci těchto obchodů.
§ 20
(1) Při burzovním obchodu mají jeho účastníci rovný přístup
ke službám poskytovaným burzou za podmínek stanovených burzovními
pravidly. Všem účastníkům burzovního obchodu musí být dostupné ve
stejnou dobu stejné informace o skutečnostech významných pro vývoj
kursů cenných papírů.
(2) Účastníci burzovního obchodu nesmějí uzavírat burzovní
obchody zaměřené k poškození třetích osob.
(3) Osoby mající ze svého zaměstnání nebo postavení dříve než
ostatní účastníci burzovního obchodu informace o skutečnostech,
které mohou ovlivnit kurs některých cenných papírů, nesmějí
uzavírat obchody s těmito cennými papíry nebo své informace využít
ve prospěch jiných osob, a to do doby, než se tyto informace
stanou obecně známými.
(4) Burzovní komora určí v burzovních pravidlech, které osoby
vzhledem ke svému zaměstnání nebo postavení nemohou uzavírat
burzovní obchod s některými cennými papíry.
ČÁST ČTVRTÁ
Přijetí cenného papíru k burzovnímu obchodu
§ 21
(1) O přijetí cenného papíru k burzovnímu obchodu rozhoduje
burzovní komora nebo pověřený burzovní výbor, je-li zřízen, a to
na základě žádosti emitenta, nestanoví-li tento zákon jinak.
(2) Podmínky pro přijetí cenného papíru k burzovnímu obchodu,
které musí splňovat emitent cenného papíru a jím vydaná emise
cenných papírů, stanoví zvláštní právní předpis11a) a burzovní
pravidla.
(3) Při přijetí cenného papíru k burzovnímu obchodu rozhodne
burzovní komora, zda se s tímto cenným papírem bude obchodovat na
hlavním nebo jiném trhu cenných papírů.
(4) Podmínky pro přijetí investičních instrumentů, které
nejsou cennými papíry, popřípadě jiných instrumentů kapitálového
trhu k burzovnímu obchodu, stanoví burzovní pravidla.
ČÁST PÁTÁ
URČOVÁNÍ KURSŮ, UVEŘEJŇOVÁNÍ CEN,
INFORMACÍ A VYPOŘÁDÁNÍ BURZOVNÍCH OBCHODŮ
§ 25
(1) Kurs cenného papíru, za který se obchoduje v příslušný
burzovní den, se vypočítává automatizovaným systémem. V případě,
že se na burze nepoužívá automatizovaný systém, určuje kurs
burzovní dohodce.
(2) Způsob určování kursů cenných papírů stanoví burzovní
řád.
(3) Kursy cenných papírů se vyhlašují v sídle burzy a po
skončení burzovního dne se uveřejňují v kursovním listě burzy. Tím
nejsou dotčena ustanovení o povinnosti uveřejňovat vážené průměry
cen podle zákona o cenných papírech.
§ 26
(1) Proti vyhlášeným kursům cenných papírů lze podat protest
u burzovní komory, a to do tří dnů ode dne následujícího po jejich
vyhlášení. O tomto protestu rozhodne s konečnou platností burzovní
komora do tří dnů od jeho doručení. Protest nemá odkladný účinek.
Nerozhodne-li burzovní komora v této lhůtě, má se za to, že
protest přijímá.
(2) Na rozhodování o protestech se nevztahuje správní
řízení.
§ 27
Vypořádání jednotlivých burzovních obchodů
(1) Vypořádání jednotlivých burzovních obchodů provádí
právnická osoba, která má k této činnosti povolení podle
zvláštního zákona,12) na základě smlouvy uzavřené s burzou.
(2) Tato právnická osoba nesmí provádět burzovní obchod. Je
povinna předkládat burzovní komoře a burzovnímu komisaři na
požádání informace o uzavřených burzovních obchodech a jejich
vypořádání.
(3) Účastníci burzovního obchodu jsou povinni dodržovat
pravidla pro vypořádání burzovních obchodů stanovená právnickou
osobou podle odstavce 1.
ČÁST ŠESTÁ
Burzovní dohodci
§ 28
(1) Burzovní dohodce je zprostředkovatelem nákupu a prodeje
cenných papírů mezi osobami oprávněnými k nákupu a prodeji cenných
papírů na burze.
(2) Burzovního dohodce jmenuje na základě výběrového řízení
a odvolává burzovní komora. Burzovní dohodce není zaměstnancem
burzy.
(3) Burzovní dohodce:
a) zprostředkovává nákup a prodej cenných papírů, které mu
přidělila burzovní komora;
b) určuje kursy přidělených cenných papírů;
c) vede deník jednotlivých burzovních obchodů, do kterého
v časovém sledu zapisuje obchody zprostředkované v příslušný
burzovní den, ostatní účastníky burzovního obchodu, emitenty
cenných papírů, kursy cenných papírů, za které byly burzovní
obchody uskutečněny, druhy obchodů, jakož i jejich případné
zrušení nebo odstoupení od burzovního obchodu. Do deníku
burzovních obchodů se zapisují i odmítnutí zprostředkování
obchodu podle písmena f). Deník burzovních obchodů může být
nahrazen výstupními sestavami z automatizovaného systému,
potvrzenými burzovním dohodcem;
d) nesmí uzavírat jednotlivé burzovní obchody na vlastní účet
a vlastním jménem, ani vlastním jménem na cizí účet nebo
přebírat záruku za splnění burzovních obchodů, které
zprostředkovává. Výjimku tvoří burzovní obchody, které burzovní
dohodce přechodně uzavře vlastním jménem ke splnění příkazů
svých klientů, a to nejdéle na dobu tří dnů;
e) je povinen při své činnosti jednat čestně a iniciativně v zájmu
účastníků burzovního obchodu a kapitálového trhu;
f) nesmí uzavírat burzovní obchod, má-li důvodné podezření, že
účastník burzovního obchodu nepostupuje čestně nebo je platebně
neschopný;
g) nesmí být členem dozorčí rady burzy, jejího aparátu, ani
rozhodcem či zaměstnancem burzovního rozhodčího soudu;
h) nesmí být prokuristou, členem statutárního ani dozorčího orgánu
osoby oprávněné k nákupu a prodeji cenných papírů na burze.
(4) Po uzavření burzovního obchodu vydá burzovní dohodce
ostatním účastníkům závěrkový list, ve kterém potvrdí dohodnuté
podmínky burzovního obchodu. Závěrkový list může být nahrazen
výstupní sestavou z automatizovaného systému obsahující potřebné
údaje o uzavřeném burzovním obchodu, potvrzeném burzovním
dohodcem.
(5) Burzovní dohodce je povinen být přítomen v burzovních
dnech na burze po celou úřední dobu a osobně se účastnit
burzovního obchodu. V případě nepřítomnosti zajistí své
zastupování jiným burzovním dohodcem.
(6) Burzovní dohodce má nárok na odměnu za zprostředkování
burzovního obchodu jakmile dodá závěrkové listy.
(7) Odměnu za zprostředkování burzovního obchodu platí
ostatní účastníci rovným dílem, pokud nebylo dohodnuto jinak.
ČÁST SEDMÁ
Spory z burzovního obchodu
§ 29
(1) Spory z burzovního obchodu rozhoduje příslušný soud,
pokud strany v písemné smlouvě neujednají rozhodování sporů
burzovním rozhodčím soudem.
(2) Ve sporech z burzovního obchodu je nepřípustná námitka,
že šlo pouze o sázku nebo hru.
§ 30
Burzovní rozhodčí soud
(1) Burzovní rozhodčí soud zřizuje burza pro rozhodování
sporů z obchodů s investičními instrumenty.
(2) Právo z burzovního obchodu musí být uplatněno
u burzovního rozhodčího soudu do sedmi dnů ode dne, kdy burzovní
obchod byl nebo měl být plněn. Právo neuplatněné v této době
zaniká.
ČÁST OSMÁ
Sankce
§ 31
(1) Burzovní komora může uložit sankce účastníku burzovního
obchodu a emitentu cenného papíru přijatého k burzovnímu obchodu,
který
a) porušuje ustanovení tohoto zákona;
b) porušuje povinnosti stanovené burzovním řádem a burzovními
pravidly;
c) úmyslně rozšiřuje nepravdivé zprávy, které ovlivnily nebo mohly
ovlivnit kursy cenných papírů s úmyslem poškodit účastníky
kapitálového trhu.
(2) Za jednání uvedená v odstavci 1 může burzovní komora
podle stupně závažnosti
a) udělit výtku;
b) oznámit porušení povinnosti ostatním účastníkům burzovního
obchodu;
c) uložit pokutu do výše 1 000 000 Kč;
d) dočasně nebo trvale odejmout účastníku burzovního obchodu
oprávnění k nákupu a prodeji cenných papírů na burze, popřípadě
účastníka nebo jeho zmocněnce dočasně nebo trvale vyloučit
z burzovního obchodu;
e) odvolat burzovního dohodce;
f) dočasně nebo trvale vyloučit cenný papír z burzovního obchodu.
(3) Řízení o uložení sankce podle odstavce 2 lze zahájit do
dvou měsíců ode dne, kdy se burzovní komora dověděla
o skutečnostech rozhodných pro jejich uložení, nejpozději však do
6 měsíců ode dne, kdy nastaly.
(4) Osobě, která porušuje pořádek na burze, může generální
tajemník burzy uložit pokutu ve výši stanovené burzovním řádem.
(5) Peněžité sankce podle odstavce 2 písm. c) a pokuty podle
odstavce 4 jsou příjmem burzy.
(6) Burzovní komora je oprávněna uložit sankci podle odstavce 2 písm. d) také jen ve vztahu k investičním instrumentům, které
nejsou cennými papíry, popřípadě jiným instrumentům kapitálového
trhu.
(7) Na řízení o uložení sankce podle odstavců 2 a 6 se
vztahuje správní řád.3) O opravném prostředku proti tomuto
rozhodnutí rozhoduje Komise.
ČÁST DEVÁTÁ
Státní dozor
§ 32
(1) Činnost burzy podléhá státnímu dozoru.
(2) Státní dozor nad činností burzy vykonává Komise
prostřednictvím burzovního komisaře, kterého v době jeho
nepřítomnosti v plném rozsahu zastupuje jeho zástupce. Funkce
burzovního komisaře je neslučitelná s členstvím v burzovní komoře
a dozorčí radě burzy.
(3) Burzovního komisaře a jeho zástupce jmenuje a odvolává
Komise.
(4) Při výkonu státního dozoru je burzovní komisař oprávněn:
a) kontrolovat burzovní obchod z hlediska dodržování právních
předpisů, burzovního řádu a burzovních pravidel, jakož
i z hlediska potřeb kapitálového trhu;
b) podávat zprávu burzovní komoře o zjištěných skutečnostech za
účelem uplatnění sankcí podle § 31;
c) provádět sám nebo prostřednictvím jím pověřených osob revizi
činnosti burzovních dohodců týkající se jejich burzovních
i mimoburzovních obchodů s cennými papíry;
d) účastnit se zasedání burzovní komory s právem pozastavit výkon
jejího rozhodnutí, pokud odporuje právním předpisům, burzovnímu
řádu nebo burzovním pravidlům. Výkon rozhodnutí burzovní komory
může být pozastaven burzovním komisařem nejdéle na dobu sedmi
dnů, do kdy o něm s konečnou platností rozhodne Komise;
e) požadovat, aby burzovní komora odstranila ve stanovené lhůtě
zjištěné nedostatky;
f) vyžadovat od orgánů burzy, právnické osoby provádějící
vypořádání burzovního obchodu a od burzovních dohodců
informace, účetní výkazy a jiné doklady, které souvisejí
s jejich burzovním a mimoburzovním obchodem s cennými papíry;
g) vyžadovat od orgánů burzy informace o burzovních obchodech
uzavíraných oprávněnými osobami.
(5) Podezření z porušení tohoto zákona a zákona o cenných
papírech členy burzy je burza povinna oznámit burzovnímu komisaři
bez zbytečného odkladu poté, co se o něm dozví.
(6) Náklady spojené s revizí činnosti burzovních dohodců
hradí tito dohodci.
(7) Nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se při výkonu
státního dozoru ustanovení zákona o cenných papírech12a) a zákona
o Komisi pro cenné papíry.
§ 33
(1) Komise je oprávněna na návrh burzovního komisaře odejmout
burzovní komoře její oprávnění uvedená v tomto, popřípadě ve
zvláštním zákoně,13) pokud závažným způsobem porušuje právní
předpisy, burzovní řád nebo burzovní pravidla a hrozí nebezpečí
ztrát z prodlení. V takovém případě jmenuje zmocněnce, kterého
pověří jednáním jménem burzy a řízením burzy do doby, než bude
valnou hromadou zvolena nová burzovní komora.
(2) Zmocněncem podle odstavce 1 může být pouze fyzická osoba
s odbornou způsobilostí. Zmocněnec se zapisuje do obchodního
rejstříku a zápisem přecházejí na zmocněnce práva a povinnosti
burzovní komory. Je povinen svolat valnou hromadu k volbě nové
burzovní komory, která se musí konat do tří měsíců od zápisu
zmocněnce v obchodním rejstříku. Tato burzovní komora podá návrh
na výmaz zmocněnce z obchodního rejstříku.
(3) Proti rozhodnutí Komise podle odstavce 1 se může burzovní
komora odvolat k Vrchnímu soudu. Podání návrhu nemá odkladný
účinek.
Havel v.r.
Dubček v.r.
Čalfa v.r.
Vybraná ustanovení novel
Čl.II zákona č. 251/2000 Sb.
Přechodné ustanovení
V řízení o uložení sankce podle § 31 zákona č. 214/1992 Sb.,
o burze cenných papírů, ve znění pozdějších předpisů, zahájeném
přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, lze uložit sankce pouze
podle dosavadní právní úpravy.
1) § 8b zákona č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění
pozdějších předpisů.
1a) § 154 až 220 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník.
2) § 164 a násl. obchodního zákoníku.
3) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).
5) § 187 obchodního zákoníku.
6) § 13 a 191 obchodního zákoníku.
7) § 191 a násl. obchodního zákoníku.
8) § 197 a násl. obchodního zákoníku.
10) Zákon č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších
předpisů.
Zákon č. 248/1992 Sb., o investičních společnostech
a investičních fondech, ve znění pozdějších předpisů.
11) § 4 zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání.
11a) Zákon č. 591/1992 Sb.
12) § 70b zákona č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění
pozdějších předpisů.
12a) § 82 a násl. zákona č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve
znění pozdějších předpisů.
13) § 191 a násl. obchodního zákoníku.
§ 244 až 246c a § 250l a násl. zákona č. 99/1963 Sb.,
občanský soudní řád (úplné znění č. 70/1992 Sb.).