30/2000 Sb.
ZÁKON
ze dne 12. ledna 2000,
kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších
předpisů, a některé další zákony
Změna: 6/2002 Sb.
Změna: 413/2005 Sb.
Změna: 296/2007 Sb.
Změna: 89/2012 Sb., 256/2013 Sb.
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna občanského soudního řádu
Čl.I
Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 36/1967 Sb.,
zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 49/1973 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 133/1982
Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 328/1991 Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona
č. 263/1992 Sb., zákona č. 24/1993 Sb., zákona č. 171/1993 Sb., zákona č. 117/1994
Sb., zákona č. 152/1994 Sb., zákona č. 216/1994 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona
č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 238/1995 Sb., zákona č. 247/1995
Sb., nálezu Ústavního soudu č. 31/1996 Sb., zákona č. 142/1996 Sb., nálezu Ústavního
soudu č. 269/1996 Sb., zákona č. 202/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č.
15/1998 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 326/1999 Sb.,
zákona č. 360/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 2/2000 Sb. a zákona č. 27/2000
Sb., se mění takto:
1. V § 1 se slovo "spoluobčanů" nahrazuje slovy "jiných osob".
2. V § 2 se za slovy "právní věci" čárka nahrazuje spojkou "a", za slovem
"dobrovolně" se čárka nahrazuje středníkem a slova "a zaměřují svou činnost k tomu"
se nahrazují slovy "dbají přitom".
3. V § 7 odst. 1 se za slova "rozhodují soudy" vkládají slova "spory a
jiné právní", za slovem "rodinných" se zrušuje čárka, slova "družstevních, jakož
i" se nahrazují spojkou "a" a slova v závorce "(včetně vztahů podnikatelských a hospodářských)"
se zrušují.
4. § 9 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 39) až 53) zní:
"Příslušnost
§ 9
(1) Nestanoví-li zákon jinak, jsou k řízení v prvním stupni příslušné
okresní soudy.
(2) Krajské soudy rozhodují jako soudy prvního stupně
a) ve věcech ochrany osobnosti podle občanského zákoníku a ochrany
proti uveřejňování informací, které jsou zneužitím svobody projevu, slova a tisku,
popřípadě ochrany práv třetích osob podle právních předpisů o hromadných informačních
prostředcích,
b) ve sporech vyplývajících z uplatňování práv a povinností podle
právních předpisů o ochraně osobních údajů v informačních systémech,39)
c) ve sporech o nárocích vycházejících z autorského zákona,40)
o nárocích z ohrožení a porušení práv podle autorského zákona a o nárocích na vydání
bezdůvodného obohacení získaného na úkor toho, komu svědčí práva podle autorského
zákona,
d) ve sporech o vzájemné vypořádání dávky důchodového pojištění
a důchodového zabezpečení poskytnuté neprávem nebo ve vyšší výměře, než náležela,
mezi zaměstnavatelem a příjemcem této dávky,
e) ve sporech mezi příslušným orgánem nemocenského pojištění a
zaměstnavatelem o náhradu škody vzniklé nesprávným postupem při provádění nemocenského
pojištění,
f) ve sporech o určení nezákonnosti stávky nebo výluky,
g) ve sporech o neplatnost skončení pracovního nebo služebního
poměru podle § 18 odst. 2 zákona č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další
předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České
a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky,
h) ve sporech týkajících se cizího státu nebo osob požívajících
diplomatických imunit a výsad, jestliže tyto spory patří do pravomoci soudů České
republiky,
i) v řízení o určení, zda návrh na registraci politické strany
nebo politického hnutí nemá nedostatky, které by bránily jejich registraci.1)
(3) Krajské soudy dále rozhodují v obchodních věcech jako soudy
prvního stupně
a) ve věcech obchodního rejstříku, rejstříku obecně prospěšných společností
a nadačního rejstříku,
b) ve statusových věcech obchodních společností, družstev a
jiných právnických osob podle části první, druhé a čtvrté obchodního zákoníku,41)
c)
ve věcech vyplývajících z právních vztahů, které souvisejí se zakládáním obchodních
společností, družstev, obecně prospěšných společností, nadací a nadačních fondů,
d)
v řízení o zrušení obecně prospěšné společnosti a její likvidaci a o jmenování jejího
likvidátora,42)
e) v řízení o zrušení nadace nebo nadačního fondu a jejich likvidaci,
o jmenování likvidátora nadace nebo nadačního fondu a o jmenování nových členů správní
rady nadace nebo nadačního fondu,43)
f) v řízení o zrušení státního podniku a o jmenování
a odvolání jeho likvidátora,44)
g) ve sporech z právních vztahů mezi obchodními společnostmi
(družstvy) a jejich zakladateli (společníky nebo členy), jakož i mezi společníky
(členy nebo zakladateli) navzájem, jde-li o vztahy týkající se účasti na společnosti
(členského vztahu v družstvu), o vztahy ze smluv, jimiž se převádí podíl společníka
(členská práva a povinnosti), a o vztahy související se zvýšením základního jmění
(přistoupením společníka nebo člena), není-li dána příslušnost podle písmena b),
h)
ve sporech mezi obchodními společnostmi (družstvy) a jejich statutárními orgány,
likvidátory nebo jinými orgány a ve sporech mezi společníky (členy) a statutárními
orgány, likvidátory či jinými orgány, jde-li o vztahy týkající se výkonu funkce těchto
orgánů,
i) ve sporech z právních vztahů mezi podnikatelem, obecně prospěšnou společností,
nadací nebo nadačním fondem a správcem majetku patřícího do jejich konkursní podstaty,
popřípadě nuceným správcem, který jim byl ustanoven,
j) ve sporech z právních vztahů
mezi prokuristou a podnikatelem, který prokuru udělil, a byla-li prokura udělena
více osobám, z právních vztahů mezi těmito osobami navzájem,
k) ve věcech ochrany
hospodářské soutěže,45)
l) ve sporech o ochranu práv porušených nebo ohrožených nekalým
soutěžním jednáním46) a z porušení nebo ohrožení práva na obchodní tajemství,47)
m)
ve věcech ochrany názvu a dobré pověsti právnické osoby,48)
n) ve sporech z práv k
obchodnímu jménu,49)
o) ve sporech o nárocích vycházejících z průmyslového vlastnictví,
o nárocích z ohrožení a porušení práv z průmyslového vlastnictví a o nárocích na
vydání bezdůvodného obohacení získaného na úkor toho, komu svědčí práva z průmyslového
vlastnictví,
p) ve sporech týkajících se směnek, šeků a jiných cenných papírů, derivátů
a jiných hodnot, které jsou obchodovatelné na kapitálovém trhu,
q) ve sporech z obchodů
na komoditní burze,
r) ve sporech z dalších obchodních závazkových vztahů, včetně
sporů o náhradu škody a vydání bezdůvodného obohacení mezi podnikateli při jejich
podnikatelské činnosti, s výjimkou sporů
1. ze smluv o úvěru,50) o běžném účtu51)
a o vkladovém účtu52) a z jejich zajištění; ustanovení písmena p) tím není dotčeno,
2. o náhradu škody a o vydání bezdůvodného obohacení vzniklého v souvislosti se smlouvami
uvedenými pod bodem 1 a jejich zajištění,
3. o určení vlastnictví k nemovitostem
a o neplatnost smlouvy o převodu vlastnictví k nemovitostem,
4. o práva k cizím věcem,53)
5. týkajících se nájmu nemovitostí, bytů a nebytových prostor,
6. o peněžité plnění,
jestliže částka požadovaná žalobcem nepřevyšuje 100 000 Kč; k příslušenství pohledávky
se přitom nepřihlíží,
s) ve věcech konkursu a vyrovnání,
t) ve sporech vyvolaných konkursem
nebo vyrovnáním, ledaže jde o vypořádání společného jmění nebo jiného majetku manželů,
u)
ve věcech kapitálového trhu.
(4) Nejvyšší soud České republiky (dále jen "Nejvyšší soud") rozhoduje
jako soud prvního stupně, stanoví-li tak zvláštní právní předpis.
39) Zákon č. 256/1992 Sb., o ochraně osobních údajů v informačních systémech.
40) Zákon č. 35/1965 Sb., o dílech literárních, vědeckých a uměleckých
(autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
41) Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
42) § 8 odst. 4 a 5, § 9 odst. 2 zákona č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných
společnostech a o změně a doplnění některých zákonů.
43) § 7 odst. 3 až 5, § 9 odst. 2 a § 16 zákona č. 227/1997 Sb., o nadacích
a nadačních fondech a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů (zákon o
nadacích a nadačních fondech).
44) § 6 odst. 4 a § 9 odst. 3 zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku.
45) Zákon č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, ve znění pozdějších
předpisů.
46) § 44 a následující obchodního zákoníku.
47) § 17 a následující obchodního zákoníku.
48) § 19b zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění zákona č.
509/1991 Sb.
49) § 8 a následující obchodního zákoníku.
50) § 497 a následující obchodního zákoníku.
51) § 708 a následující obchodního zákoníku.
52) § 716 a následující obchodního zákoníku.
53)§ 151a a následující občanského zákoníku.".
Dosavadní poznámky pod čarou č. 1a), 2) až 22), 24) až 32) a 32a) se zrušují.
5. Za § 9 se vkládá nový § 9a, který zní:
6. V § 12 odst. 1 se do závorky za text "§ 14" vkládá čárka a text "§
15 odst. 2 a § 16a".
7. V § 12 se na konci odstavce 3 doplňuje tato věta:
"Účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána,
a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána.".
8. V § 14 odstavec 1 zní:
"(1) Soudci a přísedící jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci,
jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům
je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti.".
9. V § 14 odst. 2 se za slovo "kteří" vkládají slova "projednávali nebo".
10. V § 14 se doplňují odstavce 3 a 4, které znějí:
"(3) Z projednávání a rozhodnutí žaloby pro zmatečnost jsou vyloučeni také
soudci, kteří žalobou napadené rozhodnutí vydali nebo věc projednávali.
(4) Důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají
v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování
v jiných věcech.".
11. § 15 zní:
"§ 15
(1) Jakmile se soudce nebo přísedící dozví o skutečnosti, pro kterou
je vyloučen, oznámí ji neprodleně předsedovi soudu. V řízení lze zatím učinit jen
takové úkony, které nesnesou odkladu.
(2) Předseda soudu určí podle rozvrhu práce místo soudce (přísedícího)
uvedeného v odstavci 1 jiného soudce (přísedícího) nebo, týká-li se oznámení všech
členů senátu, přikáže věc jinému senátu; není-li to možné, předloží věc k rozhodnutí
podle § 12 odst. 1. Jde-li o vyloučení podle § 14 odst. 1 a předseda soudu má za
to, že tu není důvod pochybovat o nepodjatosti soudce (přísedícího), předloží věc
k rozhodnutí soudu uvedenému v § 16 odst. 1.".
12. Za § 15 se vkládají nové § 15a a 15b, které znějí:
"§ 15a
(1) Účastníci mají právo vyjádřit se k osobám soudců a přísedících, kteří
mají podle rozvrhu práce věc projednat a rozhodnout. O tom musí být soudem poučeni.
(2) Účastník je povinen námitku podjatosti soudce (přísedícího) uplatnit
nejpozději při prvním jednání, kterého se zúčastnil soudce (přísedící), o jehož vyloučení
jde; nevěděl-li v této době o důvodu vyloučení nebo vznikl-li tento důvod později,
může námitku uplatnit do 15 dnů po té, co se o něm dozvěděl. Později může námitku
podjatosti účastník uplatnit jen tehdy, jestliže nebyl soudem poučen o svém právu
vyjádřit se k osobám soudců (přísedících).
(3) V námitce podjatosti musí být vedle obecných náležitostí (§ 42 odst.
4) uvedeno, proti kterému soudci (přísedícímu) směřuje, v čem je spatřován důvod
pochybnosti o jeho nepodjatosti, popřípadě kdy se o něm účastník podávající námitku
dozvěděl, a jakými důkazy může být prokázán.
§ 15b
(1) K rozhodnutí o námitce podjatosti soud věc předloží s vyjádřením
dotčených soudců (přísedících) svému nadřízenému soudu. V řízení lze zatím učinit
jen takové úkony, které nesnesou odkladu.
(2) Ustanovení odstavce 1 neplatí, byla-li námitka uplatněna před nebo
v průběhu jednání, při němž byla věc rozhodnuta, a má-li soud za to, že námitka není
důvodná.
(3) Ustanovení odstavce 1 neplatí také tehdy, uplatnil-li účastník v
námitce stejné okolnosti, o nichž bylo nadřízeným soudem (jiným senátem Nejvyššího
soudu) již rozhodnuto, nebo je-li námitka zjevně opožděná.".
13. § 16 zní:
"§ 16
(1) O tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne nadřízený
soud v senátě. O vyloučení soudců Nejvyššího soudu rozhodne jiný senát téhož soudu.
(2) Opožděně podanou námitku (§ 15a odst. 2) soud uvedený v odstavci
1 odmítne.
(3) Dokazování k prokázání důvodu vyloučení soudce (přísedícího) provede
soud uvedený v odstavci 1 buď sám nebo prostřednictvím dožádaného soudu. Neprovádí-li
se dokazování, není třeba k rozhodnutí podle odstavců 1 a 2 nařizovat jednání.".
14. Za § 16 se vkládají nové § 16a a 16b, které znějí:
"§ 16a
(1) Jestliže bylo rozhodnuto, že soudce (přísedící) je vyloučen, předseda
soudu podle rozvrhu práce určí místo něho jiného soudce (přísedícího) nebo, jestliže
byli vyloučeni všichni členové senátu, přikáže věc jinému senátu; není-li to možné,
předloží věc k rozhodnutí podle § 12 odst. 1.
(2) Bylo-li rozhodnutí odvolacím nebo dovolacím soudem anebo na základě
žaloby pro zmatečnost zrušeno proto, že ve věci rozhodoval vyloučený soudce (přísedící),
nebo nařídil-li odvolací nebo dovolací soud, aby věc v dalším řízení projednal a
rozhodl jiný senát (samosoudce), postupuje se obdobně podle odstavce 1.
15. § 17 zní:
16. Za § 17 se vkládá nový § 17a, který zní:
"§ 17a
(1) O vyloučení notáře z úkonů soudního komisaře rozhoduje soud, který
notáře provedením úkonů soudního komisaře pověřil; ustanovení § 14 až 16a platí přiměřeně.
Proti jeho usnesení není přípustný opravný prostředek.
(2) O vyloučení notářských koncipientů, notářských kandidátů nebo jiných
zaměstnanců notáře rozhoduje soud, který pověřil notáře provedením úkonů soudního
komisaře; postupuje přitom obdobně podle § 17.".
17. V § 18 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec
2, který včetně poznámky pod čarou č. 54) zní:
"(2) Účastníku, jehož mateřštinou je jiný než český jazyk, soud ustanoví
tlumočníka, jakmile taková potřeba vyjde v řízení najevo. Totéž platí, jde-li o ustanovení
tlumočníka účastníku, s nímž se nelze dorozumět jinak než znakovou řečí.54)
54) Zákon č. 155/1998 Sb., o znakové řeči a o změně dalších zákonů.".
18. § 21 včetně poznámky pod čarou č. 55) zní:
"§ 21
(1) Za právnickou osobu jedná
a) její statutární orgán; tvoří-li statutární
orgán více fyzických osob, jedná za právnickou osobu jeho předseda, popřípadě jeho
člen, který tím byl pověřen, nebo
b) její zaměstnanec (člen), který tím byl statutárním
orgánem pověřen, nebo
c) vedoucí jejího odštěpného závodu nebo vedoucí jiné její organizační
složky, o níž zákon stanoví, že se zapisuje do obchodního rejstříku, jde-li o věci
týkající se tohoto závodu (složky), nebo
d) její prokurista, může-li podle udělené
prokury jednat samostatně.
(2) Ustanovení odstavce 1 se nepoužije, stanoví-li tento nebo zvláštní
zákon, že za právnickou osobu jednají jiné osoby.55)
(3) Byla-li u právnické osoby zavedena nucená správa, jedná za ni nucený
správce, který má podle zákona postavení jejího statutárního orgánu, popřípadě zaměstnanci
právnické osoby, které tím nucený správce pověřil; jinak se postupuje podle odstavců
1 a 2.
(4) Za právnickou osobu nemůže jednat ten, jehož zájmy jsou v rozporu
se zájmy právnické osoby.
(5) Každý, kdo jedná za právnickou osobu, musí své oprávnění prokázat.
V téže věci může za právnickou osobu současně jednat jen jediná osoba.
55) Například § 72, § 131 odst. 2, § 131a, § 182 odst. 2, § 183 odst.
1 a § 199 obchodního zákoníku.".
19. Za § 21 se vkládají nové § 21a a 21b, které znějí:
20. V § 22 se slova "Občan, který" nahrazují slovy "Fyzická osoba, která"
a slovo "zastoupen" se nahrazuje slovem "zastoupena".
21. V § 23 se slova "soud rozhodnout, že ten, kdo" nahrazují slovy "předseda
senátu rozhodnout, že fyzická osoba, která", slovo "zastoupen" se nahrazuje slovem
"zastoupena" a slovo "mohl" se nahrazuje slovem "mohla".
22. V § 24 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec
2, který včetně poznámky pod čarou č. 56) zní:
"(2) V řízení, ve kterém jsou projednávány utajované skutečnosti chráněné
zvláštním zákonem,56) mohou účastníky zastupovat jen fyzické osoby, které se prokáží
osvědčením pro příslušný stupeň utajení těchto skutečností vydaným podle zvláštního
zákona nebo které byly podle tohoto zákona poučeny (§ 40a odst. 1).
56) Zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně
některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.".
23. V § 25 odst. 1 věta druhá zní: "Advokátu lze udělit pouze plnou moc
pro celé řízení (dále jen "procesní plná moc").".
24. V § 25 odstavec 2 zní:
"(2) Advokát je oprávněn dát se zastupovat jiným advokátem nebo, s výjimkou
případů, v nichž je zastoupení advokátem podle tohoto zákona povinné, advokátním
koncipientem nebo svým zaměstnancem jako dalším zástupcem.".
25. V § 25 se odstavce 3 a 4 včetně poznámky pod čarou č. 33) zrušují.
26. Za § 25 se vkládá nový § 25a, který včetně poznámky pod čarou č. 57)
zní:
"§ 25a
(1) Účastník si může zvolit zástupcem též notáře; notář může účastníka
zastupovat jen v rozsahu svého oprávnění stanoveného zvláštními předpisy.57) Notáři
lze udělit pouze procesní plnou moc.
(2) Notář je oprávněn dát se zastupovat jiným notářem a, s výjimkou
případů, v nichž je zastoupení notářem podle tohoto zákona povinné, též notářským
kandidátem nebo notářským koncipientem.
57) § 3 zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský
řád), ve znění zákona č. 30/2000 Sb.".
27. V § 26 odstavec 3 zní:
"(3) Převezme-li odborová organizace nebo Úřad zastoupení, jedná jejich
jménem za zastoupeného osoba uvedená v § 21.".
28. V § 27 odst. 1 věta první zní:
"Účastník se může dát zastoupit také kteroukoliv fyzickou osobou, která
má způsobilost k právním úkonům v plném rozsahu.".
29. § 28 zní:
"§ 28
(1) Zástupci, jejž si účastník zvolil, udělí písemně nebo ústně do protokolu
procesní plnou moc nebo plnou moc jen pro určité úkony.
(2) Odvolání plné moci účastníkem nebo její výpověď zástupcem jsou vůči
soudu účinné, jakmile mu byly účastníkem nebo zástupcem oznámeny; vůči jiným účastníkům
řízení jsou účinné, jakmile jim byly oznámeny soudem.
(3) Zvolí-li si účastník jiného zástupce, platí, že tím také vypověděl
plnou moc dosavadnímu zástupci.
(4) Podpisy na písemné plné moci, na odvolání plné moci nebo na její
výpovědi musí být úředně ověřeny, jen stanoví-li to zákon nebo rozhodl-li tak předseda
senátu.
(5) Ztratí-li zastoupený způsobilost být účastníkem řízení, popřípadě
zemře-li nebo zanikne-li zástupce, plná moc zaniká.
(6) Nevyplývá-li z plné moci něco jiného, plná moc zaniká dnem právní
moci rozhodnutí, kterým bylo skončeno řízení, pro něž byla udělena.".
30. Za § 28 se vkládá nový § 28a, který zní:
31. V § 29 odst. 1 věta první zní:
"Není-li zastoupena fyzická osoba, která jako účastník řízení nemůže před
soudem samostatně jednat, ustanoví jí předseda senátu opatrovníka, je-li tu nebezpečí
z prodlení.".
32. V § 29 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
"(2) Opatrovníka ustanoví předseda senátu též právnické osobě, která jako
účastník řízení nemůže před soudem vystupovat proto, že tu není osoba oprávněná za
ni jednat nebo že je sporné, kdo je osobou oprávněnou za ni jednat (§ 21), je-li
tu nebezpečí z prodlení.".
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.
33. V § 29 odst. 3 se za slovo "poruchou" vkládají slova "nebo z jiných
zdravotních důvodů se nemůže nikoliv jen po přechodnou dobu účastnit řízení".
34. V § 29 se doplňuje odstavec 4, který zní:
"(4) Nerozhodl-li soud jinak, opatrovník ustanovený podle odstavců 1 až
3 vystupuje v řízení před soudem prvního stupně, v odvolacím a v dovolacím řízení.".
35. V § 30 odst. 1 se slova "poplatků, může být na jeho žádost ustanoven"
nahrazují slovy "poplatků (§ 138), předseda senátu ustanoví na jeho žádost".
36. V § 30 se na konci odstavce 1 doplňuje tato věta: "O tom, že může
tuto žádost podat, je předseda senátu povinen účastníka poučit.".
37. V § 30 odst. 2 se za slovo "účastníka" vkládají slova "nebo jde-li
o ustanovení zástupce pro řízení, v němž je povinné zastoupení advokátem (notářem)".
38. V § 31 odst. 1 se slova "plné moci pro celé řízení, pokud nebyl ustanoven
jen pro určité úkony" nahrazují slovy "procesní plné moci".
39. § 32 zní:
"§ 32
Společné ustanovení
(1) Každý, kdo v řízení vystupuje jako zástupce účastníka, popřípadě
jako jeho další zástupce, musí své oprávnění doložit již při prvním úkonu, který
ve věci učinil.
(2) Zástupcem účastníka nemůže být ten, jehož zájmy jsou v rozporu se
zájmy zastoupeného.
(3) Povinnost soudu poskytnout účastníku potřebná poučení, výzvy nebo
upozornění lze splnit i tím, že budou poskytnuty jeho zástupci; to neplatí, udělil-li
účastník svému zástupci plnou moc jen pro určité úkony.".
40. V § 35 odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 58) zní:
"(1) Státní zastupitelství může vstoupit do zahájeného řízení ve věcech
a) určení, zda je třeba souhlasu rodičů dítěte k jeho osvojení,
b) uložení výchovného
opatření podle § 43 odst. 1 a 2 zákona o rodině,
c) nařízení ústavní výchovy a prodloužení
ústavní výchovy,
d) pozastavení, omezení nebo zbavení rodičovské zodpovědnosti,
e)
způsobilosti k právním úkonům,
f) prohlášení za mrtvého,
g) vyslovení přípustnosti
převzetí nebo držení v ústavu zdravotnické péče,
h) umoření listin,
i) obchodního rejstříku,
rejstříku obecně prospěšných společností a nadačního rejstříku,
j) některých otázek
obchodních společností, družstev a jiných právnických osob (§ 200e).
Oprávnění státního
zastupitelství, popřípadě nejvyššího státního zástupce podat návrh na zahájení řízení
podle zvláštních předpisů58) tím není dotčeno. 58) Například § 21 a 29 zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání,
§ 62 a 62a zákona č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění zákona č. 91/1998 Sb.".
41. V § 35 odstavec 3 zní:
"(3) Ve věcech uvedených v odstavci 1 písm. b) až d) může státní zastupitelství
podat ve veřejném zájmu návrh na zahájení řízení, nebylo-li zahájeno podle § 81 odst.
1 a 2 nebo na návrh jiného navrhovatele.".
42. § 36 včetně nadpisu zní:
43. V § 36a odst. 3 se slova "s výjimkou případů uvedených v § 36b odst.
1" zrušují.
44. § 36b až 36d znějí:
§ 36d
(1) Nestanoví-li zákon jinak, předseda senátu může ve věcech příslušejících
senátu provádět jen takové úkony, jimiž se nerozhoduje ve věci.
(2) V případech, kdy podle zákona jedná a rozhoduje samosoudce, příslušejí
mu jak práva a povinnosti předsedy senátu, tak i práva, která jsou jinak vyhrazena
pouze senátu.".
45. V § 37 odstavec 1 zní:
"(1) Senát rozhoduje po poradě; kromě členů senátu a zapisovatele nesmí
být nikdo jiný poradě přítomen.".
46. V § 37 odst. 2 věta třetí zní:
"Přísedící hlasují před soudci a mladší soudci (přísedící) před staršími,
předseda senátu hlasuje poslední.".
47. V § 38 odst. 2 se za slovem "rozhodnutí" tečka nahrazuje čárkou a
na konci textu odstavce se doplňují tato slova: "ledaže jde o usnesení, kterými se
upravuje vedení řízení.".
48. V § 38 odst. 3 se slova "notáře podle odstavce 1" nahrazují slovy
"notáře, které provedl jako soudní komisař,".
49. V § 39 se na konci odstavce 1 doplňuje věta:
"Dožádaným soudem je okresní soud.".
50. V § 39 odst. 3 se středník nahrazuje tečkou a zbývající část věty
za středníkem se zrušuje.
51. V § 40 odst. 1 větě druhé se spojka "a" za slovem "přednesů" nahrazuje
čárkou, za kterou se vkládají slova "poučení poskytnutá účastníkům," a za slovo "rozhodnutí"
se vkládají slova "a vyjádření účastníků o tom, zda se vzdávají odvolání proti vyhlášenému
rozhodnutí".
52. V § 40 odst. 2 věty první a druhá znějí:
"Protokol podepisuje předseda senátu a zapisovatel; nemůže-li předseda
senátu protokol podepsat, podepíše jej za něho jiný člen senátu nebo jiný soudce,
kterého určil předseda soudu. Byl-li uzavřen smír, dohoda o výchově a výživě nezletilého
dítěte, dohoda o styku s nezletilým dítětem, dohoda o vypořádání dědictví, dohoda
o přenechání předluženého dědictví k úhradě dluhů nebo došlo-li k uznání nároku (§
153a odst. 1), podepisují protokol také účastníci smíru, rodiče, účastníci dohody
o styku s nezletilým dítětem, účastníci dohod v dědickém řízení nebo žalovaný; nemohou-li
číst a psát nebo z jiných důvodů protokol podepsat, uvede předseda senátu do protokolu
kromě důvodu též, že úkon odpovídá jejich vůli, a příslušný záznam podepíše.".
53. Za § 40 se vkládá nový § 40a, který zní:
"§ 40a
(1) V řízení, ve kterém jsou projednávány utajované skutečnosti chráněné
zvláštním zákonem,56) je předseda senátu povinen přísedící, účastníky, osoby oprávněné
za ně jednat (§ 21 až 21b), zástupce účastníků, znalce, tlumočníky, osoby uvedené
v § 116 odst. 3 a další osoby, které se podle zákona musí zúčastnit řízení, předem
poučit podle tohoto zvláštního zákona a o trestních následcích porušení tajnosti
utajovaných skutečností. Provedené poučení se uvede v protokole. Podpisem protokolu
se poučené osoby stávají osobami určenými v rozsahu potřeby k seznámení s utajovanou
skutečností.
(2) Poučení podle odstavce 1 není třeba provést u těch, kteří se prokáží
osvědčením pro příslušný stupeň utajení utajovaných skutečností vydaným podle zvláštního
zákona.56)
(3) O poučení podle odstavce 1 je předseda senátu povinen do 30 dnů
písemně vyrozumět Národní bezpečnostní úřad.".
54. Za § 41 se vkládají nové § 41a a 41b, které znějí:
"§ 41a
(1) Nestanoví-li zákon jinak, může účastník učinit úkon jen výslovně.
(2) K úkonu účastníka, který je vázán na splnění podmínky, se nepřihlíží.
(3) Úkon může být odvolán, jen jestliže jeho odvolání dojde soudu nejpozději
současně s tímto úkonem.
§ 41b
Dokud nebyl uzavřený smír, dohoda o výchově a výživě nezletilého dítěte,
dohoda o styku s nezletilým dítětem, dohoda o vypořádání dědictví, dohoda o přenechání
předluženého dědictví k úhradě dluhů nebo uznání nároku (§ 153a odst. 1), k nimž
došlo do protokolu, podepsán také účastníky smíru, rodiči, účastníky dohody o styku
s nezletilým dítětem, účastníky dohod v dědickém řízení nebo žalovaným, soud k těmto
úkonům nepřihlíží.".
55. V § 42 odst. 1 větě první se slova "protokolu nebo telegraficky" nahrazují
slovy "protokolu, telegraficky nebo telefaxem".
56. V § 42 odst. 1 větě druhé se slovo "otcovství," nahrazuje slovy "rodičovství,
o určení, zda je třeba souhlasu rodičů dítěte k jeho osvojení,".
57. V § 42 odst. 3 větě první se za slovem "originálu" tečka nahrazuje
čárkou a na konci textu věty se doplňují tato slova: "případně písemným podáním shodného
znění.".
58. V § 42 odst. 3 věta třetí zní:
"Stanoví-li to předseda senátu, je účastník povinen soudu předložit originál
(písemné podání shodného znění) i jiných podání učiněných telefaxem.".
59. V § 42 odst. 4 se za větu první vkládá nová věta, která zní:
"Je-li účastník zastoupen advokátem, může být podpis advokáta nahrazen
otiskem podpisového razítka, jehož vzor byl uložen u soudu, kterému je podání určeno.".
60. § 43 zní:
"§ 43
(1) Předseda senátu usnesením vyzve účastníka, aby bylo opraveno nebo
doplněno podání, které neobsahuje všechny stanovené náležitosti nebo které je nesrozumitelné
nebo neurčité. K opravě nebo doplnění podání určí lhůtu a účastníka poučí, jak je
třeba opravu nebo doplnění provést.
(2) Není-li přes výzvu předsedy senátu podání řádně opraveno nebo doplněno
a v řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat, soud usnesením podání, kterým se
zahajuje řízení, odmítne. K ostatním podáním soud nepřihlíží, dokud nebudou řádně
opravena nebo doplněna. O těchto následcích musí být účastník poučen.".
61. V § 44 odstavec 2 zní:
"(2) Každému, kdo na tom má právní zájem nebo kdo pro to má vážné důvody,
předseda senátu na žádost povolí, aby nahlédl do spisu a aby si z něho učinil výpisy
nebo opisy, ledaže jde o spis, o němž právní předpisy stanoví, že jeho obsah musí
zůstat utajen.".
62. V § 44 se doplňuje odstavec 3, který zní:
"(3) Při povolování nahlížet do spisů je nutno učinit takové opatření,
aby byla zachována tajnost utajovaných skutečností chráněných zvláštním zákonem.56)".
63. § 45 včetně nadpisu zní:
64. Za § 45 se vkládá nový § 45a, který zní:
65. § 46 a 47 včetně poznámky pod čarou č. 59) znějí:
"§ 46
Doručování fyzickým osobám
(1) Fyzické osobě lze doručit písemnost v bytě, v místě podnikání, na
pracovišti nebo kdekoli bude zastižena.
(2) Nebyl-li adresát zastižen, ačkoliv se v místě doručení zdržuje, doručí
se jiné dospělé osobě bydlící v témže bytě nebo v témže domě, působící v témže místě
podnikání anebo zaměstnané na témže pracovišti, je-li ochotna obstarat odevzdání
písemnosti. Není-li možno ani takto doručit, písemnost se uloží a adresát se vhodným
způsobem vyzve, aby si písemnost vyzvedl. Nevyzvedne-li si adresát zásilku do tří
dnů od uložení, považuje se poslední den této lhůty za den doručení, i když se adresát
o uložení nedozvěděl.
(3) Je-li podle odstavce 2 písemnost odevzdána účastníku, který má na
věci protichůdný zájem, je doručení neúčinné.
(4) Nebyl-li adresát písemnosti, která má být doručena do vlastních rukou,
zastižen, ačkoli se v místě doručení zdržuje, písemnost se uloží a adresát se vhodným
způsobem vyzve, aby si písemnost vyzvedl. Nevyzvedne-li si adresát zásilku do deseti
dnů od uložení, považuje se poslední den této lhůty za den doručení, i když se adresát
o uložení nedozvěděl.
(5) Není-li zjištěn opak, má se za to, že se adresát v místě doručení
zdržoval.
(6) Písemnost se ukládá
a) u okresního soudu, v jehož obvodu je místo
doručení, nebo u soudu, který má sídlo v místě doručení, jestliže ji doručuje soudní
doručovatel nebo orgán justiční stráže,
b) u pošty, jestliže se doručuje prostřednictvím
pošty.
§ 47
Doručování právnickým osobám
(1) Právnickým osobám se písemnost doručuje na adresu jejich sídla.59)
Jestliže právnická osoba o to požádá, doručuje se jí písemnost na adresu, kterou
sdělila soudu.
(2) Za právnickou osobu jsou oprávněny písemnost, včetně písemnosti doručované
do vlastních rukou, převzít orgány a osoby uvedené v § 21 nebo její zaměstnanci (členové),
kteří byli pověřeni přijímat písemnosti.
(3) Nebyl-li na adrese uvedené v odstavci 1 zastižen nikdo, kdo by byl
oprávněn písemnost převzít, ačkoliv se právnická osoba v místě doručování zdržuje,
písemnost se uloží a právnická osoba se vhodným způsobem vyzve, aby si písemnost
vyzvedla. Nevyzvedne-li si zásilku ten, kdo je oprávněn písemnost převzít, do tří
dnů nebo, jde-li o písemnost, která má být doručena do vlastních rukou, do deseti
dnů od uložení, považuje se poslední den lhůty za den doručení, i když se adresát
o uložení nedozvěděl.
(4) Nepodaří-li se písemnost doručit na adresu uvedenou v odstavci 1
proto, že se právnická osoba v místě doručování nezdržuje a jiná její adresa není
soudu známa, písemnost určená této právnické osobě se doručí fyzické osobě, o níž
je soudu podle obsahu spisu známo, že je oprávněna za ni před soudem jednat (§ 21);
při tomto doručování se postupuje obdobně podle § 46. Jestliže písemnost nebyla doručena
ani tímto způsobem a jestliže se nepodaří písemnost odevzdat právnické osobě ani
při dalším pokusu o doručení na adresu jejího sídla uvedenou v obchodním či jiném
rejstříku a jiná její adresa není soudu známa, považuje se den vrácení nedoručené
zásilky soudu za den doručení, i když se o něm adresát nedozvěděl.
(5) Ustanovení § 46 odst. 5 a 6 platí obdobně.
59) § 2 odst. 3 obchodního zákoníku.".
66. § 47a se zrušuje.
67. § 48 zní:
"§ 48
Doručování státním orgánům
(1) Písemnost určená státním orgánům se doručuje na adresu jejich sídla.
Jestliže státní orgán o to požádá, doručuje se mu písemnost na adresu, kterou sdělil
soudu.
(2) Za státní orgán jsou oprávněny písemnost, včetně písemnosti doručované
do vlastních rukou, převzít osoby uvedené v § 21a odst. 2 nebo jeho zaměstnanci,
kteří byli pověřeni přijímat písemnosti. Není-li jich, písemnost se odevzdá tomu,
kdo je oprávněn za státní orgán jednat.".
68. Za § 48 se vkládají nové § 48a až 48d, které včetně poznámek pod čarou
č. 60) a 61) znějí:
"§ 48a
Doručování státu
(1) Písemnost určená státu se doručuje příslušnému státnímu orgánu na
adresu jeho sídla. Jestliže státní orgán o to požádá, doručuje se mu písemnost na
adresu, kterou sdělil soudu.
(2) Ustanovení § 48 odst. 2 platí obdobně.
§ 48b
Doručování advokátům
(1) Advokátům se písemnost doručuje na adresu jejich sídla.60) Jestliže
advokát o to požádá, doručuje se mu písemnost na adresu, kterou sdělil soudu.
(2) Písemnost určenou advokátu, včetně písemnosti doručované do vlastních
rukou, mohou přijmout také advokátní koncipienti nebo jiní jeho zaměstnanci. Vykonává-li
advokacii společně s jinými advokáty, může být písemnost, včetně písemnosti doručované
do vlastních rukou, odevzdána též těmto advokátům, jejich advokátním koncipientům
nebo jiným jejich zaměstnancům. Jestliže advokát vykonává advokacii jako společník
veřejné obchodní společnosti, mohou písemnost určenou advokátu, včetně písemnosti
doručované do vlastních rukou, přijmout rovněž ostatní společníci této společnosti,
advokátní koncipienti nebo jiní její zaměstnanci.
(3) Nebyl-li na adrese uvedené v odstavci 1 zastižen advokát ani jiná
osoba, která by mohla písemnost převzít, písemnost se uloží a advokát se vhodným
způsobem vyzve, aby si písemnost vyzvedl. Nevyzvedne-li si advokát nebo jiná oprávněná
osoba zásilku do tří dnů nebo, jde-li o písemnost, která má být doručena do vlastních
rukou, do deseti dnů od uložení, považuje se poslední den lhůty za den doručení,
i když se adresát o uložení nedozvěděl.
(4) Ustanovení § 46 odst. 6 platí obdobně.
§ 48c
Doručování notářům
(1) Notářům se písemnost doručuje na adresu jejich kanceláře.61) Jestliže
notář o to požádá, doručuje se mu písemnost na adresu, kterou sdělil soudu.
(2) Písemnost určenou notáři, včetně písemnosti doručované do vlastních
rukou, mohou přijmout také notářští koncipienti, notářští kandidáti nebo jiní jeho
zaměstnanci. Vykonává-li notář činnost notáře společně s jinými notáři, může být
písemnost, včetně písemnosti doručované do vlastních rukou, odevzdána též těmto notářům,
jejich notářským koncipientům, jejich notářským kandidátům nebo jiným jejich zaměstnancům.
(3) Ustanovení § 46 odst. 6 a § 48b odst. 3 platí obdobně.
(4) Při doručování písemnosti zástupci notáře nebo náhradníkovi notáře
se postupuje přiměřeně podle odstavců 1 až 3.
§ 48d
Doručování obcím a vyšším územně samosprávným celkům
(1) Písemnost určená obcím a vyšším územně samosprávným celkům se doručuje
na adresu sídla jejich orgánů. Jestliže o to požádají, doručuje se jim písemnost
na adresu, kterou sdělily soudu.
(2) Za obec a vyšší územně samosprávný celek jsou oprávněny písemnost,
včetně písemnosti doručované do vlastních rukou, převzít osoby uvedené v § 21b nebo
jejich zaměstnanci, kteří byli pověřeni přijímat písemnosti.
60) § 13 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii.
61) § 13 odst. 1 zákona č. 358/1992 Sb., ve znění zákona č. 30/2000 Sb.".
69. V § 49 odst. 1 větě první se slova "plnou mocí pro celé řízení" nahrazují
slovy "procesní plnou mocí".
70. V § 49 odst. 2 se tečka na konci první věty nahrazuje středníkem a
na konci textu věty se doplňují tato slova: "to neplatí, má-li být doručováno do
ciziny.".
71. V § 49 odst. 3 se slova "jedině ustanovenému opatrovníku" nahrazují
slovy "ostatním účastníkům řízení a ustanovenému opatrovníku a vyvěsí se na úřední
desce soudu".
72. V § 50 se za slovy "Odepře-li adresát" vkládají slova ", popřípadě
osoba oprávněná za něj písemnost převzít," a za slova "musí být adresát" se vkládají
slova "(oprávněná osoba)".
73. V § 50a se za slovo "věstníku" vkládá odkaz na poznámku pod čarou č.
62) a slova "(§ 769 obchodního zákoníku)" se zrušují.
Poznámka pod čarou č. 62) zní:
"62) § 769 obchodního zákoníku.".
74. Za § 50a se vkládá nový § 50b, který zní:
75. V § 51 se za slovo "jednání" vkládají slova "nebo při jiném úkonu
soudu".
76. V § 52 se na konci odstavce 1 doplňuje tato věta:
"O předvedení rozhodne usnesením, které se předvolanému doručí při předvedení.".
77. V § 52 odst. 2 větě druhé se slovo "náčelníka" nahrazuje slovy "velitele,
popřípadě příslušný služební orgán".
78. V § 52 se na konci odstavce 3 doplňuje tato věta: "Usnesením o tom
rozhodne předseda senátu na návrh toho, kdo předvedení provedl.".
79. V § 56 odst. 1 se za slovo "soudem" vkládají slova "nebo u něhož bylo
rozhodnuto, že musí být zastoupen svým zákonným zástupcem (§ 23)".
80. V § 67 věta druhá zní:
"Jestliže by věcně příslušný byl krajský soud, může provést smírčí řízení
a schválení smíru i kterýkoli okresní soud.".
81. V § 68 odstavec 1 zní:
"(1) Smírčí řízení ve věcech, v nichž jedná a rozhoduje senát, provádí
předseda senátu.".
82. V § 68 se odstavec 2 zrušuje.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2.
83. V § 75 odst. 1 větě první se slovo "soud" nahrazuje slovy "předseda
senátu".
84. V § 75 odst. 2 se slovo "soud" nahrazuje slovy "předseda senátu" a
věta druhá se zrušuje.
85. V § 75 odstavec 4 zní:
"(4) O návrhu na předběžné opatření podle § 76a musí být rozhodnuto bezodkladně,
nejpozději do 24 hodin poté, co byl podán. O návrhu na jiné předběžné opatření musí
být rozhodnuto bezodkladně, nejpozději do 7 dnů poté, co byl podán, nestanoví-li
zákon jinou lhůtu.".
86. V § 75 se doplňuje odstavec 5, který zní:
"(5) Pro předběžné opatření je rozhodující stav v době vyhlášení (vydání)
usnesení soudu prvního stupně.".
87. Za § 75 se vkládá nový § 75a, který zní:
"§ 75a
(1) Návrh na předběžné opatření, který neobsahuje všechny náležitosti
nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, předseda senátu odmítne, jestliže pro
tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; ustanovení § 43 se nepoužije.
(2) Ustanovení odstavce 1 neplatí, jde-li o návrh na předběžné opatření
podle § 76a.".
88. V § 76 odst. 1 se slova "soud uložit účastníku" nahrazují slovy "být
účastníku uloženo".
89. V § 76 odst. 3 věta první zní: "Předseda senátu při nařízení předběžného
opatření uloží navrhovateli, aby ve lhůtě, kterou mu určí, podal u soudu návrh na
zahájení řízení; to neplatí, může-li být řízení ve věci zahájeno i bez návrhu.".
90. V § 78 se na konci odstavce 3 doplňuje tato věta:
"Není-li tu nebezpečí z prodlení, mají účastníci ve věci samé právo být
přítomni u zajištění důkazu.".
91. Za § 78 se vkládá nový § 78a, který zní:
92. V § 79 odst. 1 větě druhé se slovo "povolání" nahrazuje slovem "příjmení"
a do závorky za slovo "osoby" se vkládá čárka a slova "označení státu a příslušného
státního orgánu, který za stát před soudem vystupuje".
93. V § 79 odst. 1 větě třetí se slova "popřípadě další údaje potřebné
k její identifikaci a údaj o tom, zda některý z účastníků je zapsán v obchodním rejstříku"
nahrazují slovy "identifikační číslo fyzické osoby, která je podnikatelem, popřípadě
další údaje potřebné k identifikaci účastníků řízení".
94. V § 79 odst. 2 se slovo "Navrhovatel" nahrazuje slovy "Žalobce (navrhovatel)".
95. V § 79 odstavec 3 zní:
"(3) Žalobu (návrh na zahájení řízení) soud doručí ostatním účastníkům
do vlastních rukou. Žalobce (navrhovatel) může obeznámit žalovaného (ostatní účastníky
řízení) s obsahem návrhu tím, že vedle stejnopisu žaloby (návrhu) doručovaného soudem
mu sám zašle další stejnopis.".
96. V § 80 se slova "Návrhem na zahájení řízení" nahrazují slovy "Žalobou
(návrhem na zahájení řízení)".
97. V § 81 odst. 1 se za slovo "dědictví" vkládá čárka a slova "řízení
o určení, zda tu manželství je či není,".
98. V § 82 odst. 2 se slova "rozhodčí komise" nahrazují slovy "jiného orgánu"
a slovo "také" se zrušuje.
99. V § 84 se slovo "(odpůrce)" nahrazuje slovem "(žalovaného)".
100. § 85 a 85a znějí:
"§ 85
(1) Nestanoví-li zákon jinak, je obecným soudem fyzické osoby okresní
soud, v jehož obvodu má bydliště, a nemá-li bydliště, okresní soud, v jehož obvodu
se zdržuje. Má-li fyzická osoba bydliště na více místech, jsou jejím obecným soudem
všechny okresní soudy, v jejichž obvodu bydlí s úmyslem zdržovat se tam trvale.
(2) Obecným soudem fyzické osoby, která je podnikatelem, je ve věcech
vyplývajících z obchodních vztahů okresní soud, v jehož obvodu má místo podnikání;59)
nemá-li místo podnikání, určuje se její obecný soud podle odstavce 1.
(3) Obecným soudem právnické osoby je okresní soud, v jehož obvodu má
sídlo.59)
(4) Obecným soudem státu je okresní soud, v jehož obvodu nastala skutečnost,
která zakládá uplatněné právo.
(5) Obecným soudem obce je okresní soud, v jehož obvodu má své území.
(6) Obecným soudem vyššího územně samosprávného celku je okresní soud,
v jehož obvodu mají sídlo jeho orgány.
101. V § 86 odstavec 1 zní:
"(1) Jestliže žalovaný, který je občanem České republiky, nemá obecný
soud anebo nemá obecný soud v České republice, je příslušný soud, v jehož obvodu
měl v České republice poslední známé bydliště.".
102. V § 86 odstavec 3 zní:
"(3) Proti zahraniční osobě lze podat žalobu (návrh na zahájení řízení)
i u soudu, v jehož obvodu je v České republice umístěn její podnik nebo organizační
složka jejího podniku.".
103. V § 87 se slovo "odpůrce" nahrazuje slovy "žalovaného, popřípadě
vedle soudu uvedeného v § 85a,".
104. V § 87 písm. a) se slovo "odpůrce" nahrazuje slovem "žalovaný".
105. V § 87 písm. c) se za slovo "složka" vkládají slova "podniku fyzické
nebo" a slovo "odpůrcem" se nahrazuje slovem "žalovanou".
106. V § 87 písm. e) se slova "směnky nebo šeku" nahrazují slovy "směnky,
šeku nebo jiného cenného papíru".
107. V § 88 se slova "soudu odpůrce" nahrazují slovy "soudu, popřípadě
namísto soudu uvedeného v § 85a,".
108. V § 88 písm. a) se slovo "odpůrce" nahrazuje slovem "žalovaného"
a slovo "navrhovatele" se nahrazuje slovem "žalobce".
109. V § 88 písm. b) se slova "bezpodílového spoluvlastnictví" nahrazují
slovy "společného jmění".
110. V § 88 písm. c) se za slovo "nezletilé," vkládají slova "o určení,
zda je třeba souhlasu rodičů dítěte k jeho osvojení,".
111. V § 88 písm. d) se slovo "občana" nahrazuje slovy "fyzické osoby",
slovo "jeho" se nahrazuje slovem "její" a slova "tento občan" se nahrazují slovy
"tato fyzická osoba".
112. V § 88 se písmeno g) zrušuje.
Dosavadní písmena h) až n) se označují jako písmena g) až m).
113. V § 88 písm. ch) se za slovo "výši" vkládá čárka a slovo "skupině".
114. V § 88 písm. i) se za slovo "vyvolané," vkládají slova "ledaže jde
o vypořádání společného jmění nebo jiného majetku manželů,".
115. V § 88 písm. j) se slovo "odpůrce" nahrazuje slovem "žalovaného".
116. V § 88 písm. m) se slova "tuzemským peněžním ústavem" nahrazují slovy
"tuzemskou bankou" a slova "tento peněžní ústav" se nahrazují slovy "tato banka".
117. V § 88 se tečka na konci písmena m) nahrazuje středníkem a doplňuje
se písmeno n), které zní:
"n) u něhož probíhá řízení, jde-li o žalobu podle § 91a.".
118. V § 89 se slovo "odpůrce" nahrazuje slovem "žalovaného".
119. V § 89a se věta druhá zrušuje a ve větě třetí se slova "návrhu na
zahájení řízení" nahrazují slovy "žalobě (návrhu na zahájení řízení)".
121. V § 91 odst. 1 se slova "navrhovatelů nebo odpůrců" nahrazují slovy
"žalobců nebo žalovaných".
122. V § 91 odst. 2 se za slovo "zpět" vkládá čárka a slova "k uznání
nároku".
123. Za § 91 se vkládá nový § 91a, který zní:
124. V § 92 odst. 1 větě první se slovo "účastníka" nahrazuje slovem "žalobce"
a ve větě druhé se slovo "navrhovatele" nahrazuje slovem "žalobce".
125. V § 92 odst. 2 věta první zní:
"Na návrh žalobce může soud se souhlasem žalovaného připustit, aby žalobce
nebo žalovaný z řízení vystoupil a aby na jeho místo vstoupil někdo jiný.". Ve větě
druhé se slovo "navrhovatel" nahrazuje slovem "žalobce".
126. V § 92 se doplňuje odstavec 3, který zní:
"(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se nepoužije v případech uvedených v §
107a.".
127. V § 93 odst. 1 se slova "navrhovatele nebo odpůrce" nahrazují slovy
"žalobce nebo žalovaného".
128. V § 94 odst. 1 větě první se slova "i ti" nahrazují slovy "navrhovatel
a ti" a ve větě druhé se za slovo "manželství" vkládají slova "nebo o určení, zda
tu manželství je či není".
129. V § 94 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
"(2) Účastníky řízení jsou také navrhovatel a ti, které zákon za účastníky
označuje.".
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.
130. V § 94 se doplňuje odstavec 4, který zní:
"(4) Jestliže se řízení účastní ten, o jehož právech nebo povinnostech
se v řízení nejedná, soud usnesením jeho účast v řízení ukončí.".
131. V § 95 odst. 1 se slovo "Navrhovatel" nahrazuje slovy "Žalobce (navrhovatel)".
132. § 96 zní:
"§ 96
(1) Žalobce (navrhovatel) může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení,
a to zčásti nebo zcela.
(2) Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí
návrhu, zastaví. Je-li návrh na zahájení řízení vzat zpět až po té, co již soud o
věci rozhodl, avšak rozhodnutí není dosud v právní moci, soud rozhodne v rozsahu
zpětvzetí návrhu též o zrušení rozhodnutí.
(3) Jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů
nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné. Nebylo-li dosud o věci
rozhodnuto, pokračuje soud po právní moci usnesení v řízení.
(4) Ustanovení odstavce 3 neplatí, dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve,
než začalo jednání, nebo jde-li o zpětvzetí návrhu na rozvod, neplatnost manželství
nebo určení, zda tu manželství je či není.
(5) Byl-li návrh na zahájení řízení vzat zpět až po té, co rozhodnutí
o věci již nabylo právní moci, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné.".
133. V § 97 odst. 1 se slovo "Odpůrce" nahrazuje slovem "Žalovaný" a slovo
"navrhovateli" se nahrazuje slovem "žalobci".
134. V § 98 se slovo "odpůrce" nahrazuje slovem "žalovaného", slovo "navrhovateli"
se nahrazuje slovem "žalobci" a slovo "navrhovatel" se nahrazuje slovem "žalobce".
135. V § 100 odst. 1 větě druhé se slova "a aby řízení působilo výchovně"
zrušují.
136. V § 100 se doplňuje odstavec 3, který zní:
"(3) V řízení, jehož účastníkem je nezletilé dítě, které je schopno formulovat
své názory, soud postupuje tak, aby byl zjištěn jeho názor ve věci. Názor nezletilého
dítěte soud zjistí buď prostřednictvím jeho zástupce nebo příslušného orgánu sociálně-právní
ochrany dětí, anebo výslechem dítěte; výslech lze provést i bez přítomnosti rodičů
nebo jiných osob zodpovědných za výchovu dítěte. K názoru dítěte soud přihlíží s
přihlédnutím k jeho věku a rozumové vyspělosti.".
137. V § 101 odstavce 1 a 2 znějí:
"(1) K tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni
zejména
a) tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti; neobsahuje-li
všechna potřebná tvrzení žaloba (návrh na zahájení řízení) nebo písemné vyjádření
k ní, uvedou je v průběhu řízení,
b) plnit důkazní povinnost (§ 120 odst. 1) a další
procesní povinnosti uložené jim zákonem nebo soudem,
c) dbát pokynů soudu.
(2) Nestanoví-li zákon jinak, soud pokračuje v řízení, i když jsou účastníci
nečinní.".
138. V § 101 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
"(3) Nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas nepožádal
z důležitého důvodu o odročení, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti
takového účastníka; vychází přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.".
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.
139. § 102 zní:
"§ 102
(1) Je-li třeba po zahájení řízení zatímně upravit poměry účastníků nebo
je-li po zahájení řízení obava, že by výkon rozhodnutí v řízení posléze vydaného
mohl být ohrožen, může soud nařídit předběžné opatření.
(2) Po zahájení řízení může soud i bez návrhu zajistit důkaz, je-li obava,
že později jej nebude možné provést vůbec nebo jen s velkými obtížemi.
(3) Ve věcech příslušejících senátu nařídí předběžné opatření nebo zajistí
důkaz senát; předseda senátu tak může učinit, jen je-li tu nebezpečí z prodlení.
Ustanovení § 75 odst. 1, 3, 4 a 5, § 75a, 76, § 77 odst. 1 písm. b), c) a d), § 77
odst. 2 a 3 a § 78 odst. 3 zde platí obdobně.".
140. V § 103 se slova "jednat ve věci" nahrazují slovy "rozhodnout ve
věci samé".
141. V § 104 odst. 1 se slova "návrhu na zahájení řízení" nahrazují slovy
"žaloby (návrhu na zahájení řízení)".
142. V § 104 odst. 2 větě druhé se slova "vydat rozhodnutí, kterým se řízení
končí" nahrazují slovy "rozhodnout o věci samé".
143. § 104a zní:
"§ 104a
(1) Věcnou příslušnost zkoumá soud kdykoli za řízení.
(2) Má-li okresní nebo krajský soud za to, že není věcně příslušný, předloží
věc se zprávou o tom svému nadřízenému vrchnímu soudu, jestliže věc podle jeho názoru
náleží do věcné příslušnosti okresních, krajských nebo vrchních soudů, popřípadě
soudů zřízených k projednávání a rozhodování věcí určitého druhu, nebo Nejvyššímu
soudu, jestliže věc podle jeho názoru náleží do věcné příslušnosti Nejvyššího soudu.
Účastníci řízení mají právo se k tomuto postupu a k soudem uváděným důvodům vyjádřit.
Vrchní soud (Nejvyšší soud) pak rozhodne, které soudy jsou k projednání a rozhodnutí
věci příslušné v prvním stupni, není-li sám věcně příslušný.
(3) Bylo-li řízení zahájeno u vrchního soudu a má-li za to, že není věcně
příslušný, vrchní soud rozhodne, které soudy jsou k projednání a rozhodnutí věci
příslušné v prvním stupni. To neplatí, dospěje-li vrchní soud k závěru, že věc patří
do věcné příslušnosti Nejvyššího soudu; v takovém případě věc předloží se zprávou
o tom Nejvyššímu soudu. Účastníci řízení mají právo se k otázce věcné příslušnosti
vyjádřit.
(4) Bylo-li řízení zahájeno u Nejvyššího soudu nebo byla-li věc Nejvyššímu
soudu předložena vrchním soudem, Nejvyšší soud rozhodne, které soudy jsou k projednání
a rozhodnutí věci příslušné v prvním stupni, není-li sám věcně příslušný.
(5) Obdobně podle odstavců 2 až 4 se postupuje, namítne-li nedostatek
věcné příslušnosti soudu účastník řízení.
(6) V usnesení, jímž bylo rozhodnuto, že k projednání a rozhodnutí věci
jsou příslušné v prvním stupni jiné soudy, než u kterých bylo řízení zahájeno, se
rovněž uvede soud, jemuž bude věc postoupena k dalšímu řízení; ustanovení § 105 tím
není dotčeno.
(7) Usnesením vrchního nebo Nejvyššího soudu o věcné příslušnosti jsou
účastníci řízení a soudy vázáni.".
144. V § 105 odst. 1 se za větu první vkládá nová věta, která zní:
"Rozhodl-li soud o věci samé bez jednání, zkoumá místní příslušnost jen
před vydáním rozhodnutí; to neplatí, jde-li o platební rozkaz.". Na konci odstavce
1 se doplňuje tato věta: "Při zkoumání místní příslušnosti se nepřihlíží k jednáním
a k úkonům provedeným před věcně nepříslušným soudem a k rozhodnutím vydaným věcně
nepříslušným soudem.".
145. V § 105 se doplňuje odstavec 4, který zní:
"(4) Namítne-li účastník řízení včas a důvodně nedostatek místní příslušnosti,
postupuje soud obdobně podle odstavců 2 a 3; jinak námitku usnesením zamítne.".
146. V § 106 odst. 1 se slovo "odpůrce" nahrazuje slovem "žalovaného".
147. § 107 včetně nadpisu zní:
"Překážky postupu řízení
§ 107
(1) Jestliže účastník ztratí po zahájení řízení způsobilost být účastníkem
řízení dříve, než řízení bylo pravomocně skončeno, posoudí soud podle povahy věci,
zda v řízení může pokračovat. Není-li možné v řízení ihned pokračovat, soud řízení
přeruší. O tom, s kým bude v řízení pokračováno, soud rozhodne usnesením.
(2) Ztratí-li způsobilost být účastníkem řízení fyzická osoba a umožňuje-li
povaha věci pokračovat v řízení, jsou procesním nástupcem, nestanoví-li zákon jinak,
její dědici, popřípadě ti z nich, kteří podle výsledku dědického řízení převzali
právo nebo povinnost, o něž v řízení jde.
(3) Ztratí-li způsobilost být účastníkem řízení právnická osoba a umožňuje-li
povaha věci pokračovat v řízení, jsou jejím procesním nástupcem, nestanoví-li zákon
jinak, ti, kteří po zániku právnické osoby vstoupili do jejích práv a povinností,
popřípadě ti, kteří po zániku právnické osoby převzali práva a povinnosti, o něž
v řízení jde.
(4) Ten, kdo nastupuje do řízení na místo dosavadního účastníka řízení,
musí přijmout stav řízení, jaký tu je v době jeho nástupu do řízení.
(5) Neumožňuje-li povaha věci v řízení pokračovat, soud řízení zastaví.
Řízení zastaví soud zejména tehdy, zemře-li manžel před pravomocným skončením řízení
o rozvod, o neplatnost manželství nebo o určení, zda tu manželství je nebo není,
pokud zákon nedovoluje, aby se v řízení pokračovalo; bylo-li již o věci rozhodnuto,
soud současně toto rozhodnutí zruší.".
148. Za § 107 se vkládá nový § 107a, který zní:
"§ 107a
(1) Má-li žalobce za to, že po zahájení řízení nastala právní skutečnost,
s níž právní předpisy spojují převod nebo přechod práva nebo povinnosti účastníka
řízení, o něž v řízení jde, může dříve, než soud o věci rozhodne, navrhnout, aby
nabyvatel práva nebo povinnosti vstoupil do řízení na místo dosavadního účastníka;
to neplatí v případech uvedených v § 107.
(2) Soud návrhu usnesením vyhoví, jestliže se prokáže, že po zahájení
řízení nastala právní skutečnost uvedená v odstavci 1, a jestliže s tím souhlasí
ten, kdo má vstoupit na místo žalobce; souhlas žalovaného nebo toho, kdo má vstoupit
na jeho místo, se nevyžaduje. Právní účinky spojené s podáním žaloby zůstávají zachovány.
(3) Ustanovení § 107 odst. 4 platí obdobně.".
149. V § 109 odst. 1 písm. a) se slova "plnou mocí pro celé řízení" nahrazují
slovy "procesní plnou mocí".
150. V § 109 odst. 1 písm. b) větě první se za slovem "řešit" tečka nahrazuje
středníkem a věty druhá a třetí se zrušují.
151. V § 109 odst. 1 se doplňuje písmeno c), které zní:
"c) dospěl k závěru, že zákon, jehož má být při projednávání nebo rozhodování
věci použito, nebo jeho jednotlivé ustanovení je v rozporu s ústavním zákonem nebo
s mezinárodní smlouvou, která má přednost před zákonem,33a) a podal-li u Ústavního
soudu návrh na zrušení tohoto zákona nebo jeho jednotlivého ustanovení.".
152. V § 110 se za slovo "jednání" vkládají slova "anebo jestliže to alespoň
jeden z účastníků navrhne a ostatní se nedostaví bez předchozí omluvy k jednání".
153. Za § 113 se vkládá nový § 113a, který zní:
154. § 114 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 63) zní:
"Příprava jednání
§ 114
(1) Po zahájení řízení předseda senátu především zkoumá, zda jsou splněny
podmínky řízení a zda byly odstraněny případné vady v žalobě (návrhu na zahájení
řízení).
(2) Zastaví-li soud řízení proto, že je tu takový nedostatek podmínky
řízení, který nelze odstranit (§ 104 odst. 1), nebo že se nedostatek podmínky řízení
nepodařilo odstranit (§ 104 odst. 2), popřípadě z jiných důvodů stanovených zákonem,63)
anebo odmítne-li návrh (§ 43 odst. 2), je tím řízení skončeno.
63) Například § 9 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění
zákona č. 271/1992 Sb.".
155. Za § 114 se vkládají nové § 114a a 114b, které znějí:
"§ 114a
(1) Nebylo-li rozhodnuto podle § 114 odst. 2, připraví předseda senátu
jednání tak, aby bylo možné věc rozhodnout zpravidla při jediném jednání.
(2) Za tím účelem předseda senátu
a) žalovaného, popřípadě ostatní
účastníky, kteří nepodali návrh na zahájení řízení, vyzve, aby se ve věci písemně
vyjádřili a aby soudu předložili listinné důkazy, jichž se dovolávají, ledaže se
takový postup jeví s ohledem na povahu věci neúčelným;
b) zpravidla se předběžně pokusí
o smírné vyřízení věci;
c) zajistí, aby bylo možno při jednání provést potřebné důkazy,
a jestliže je to účelné, může provést důkaz prostřednictvím dožádaného soudu;
d) činí
jiná vhodná opatření.
§ 114b
(1) Vyžaduje-li to povaha věci nebo okolnosti případu, může předseda
senátu, s výjimkou věcí, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2),
a věcí uvedených v § 118b a § 120 odst. 2, místo výzvy podle § 114a odst. 2 písm.
a), nebo nebylo-li takové výzvě řádně a včas vyhověno, žalovanému usnesením uložit,
aby se ve věci písemně vyjádřil a aby v případě, že nárok uplatněný v žalobě zcela
neuzná, ve vyjádření vylíčil rozhodující skutečnosti, na nichž staví svoji obranu,
a k vyjádření připojil listinné důkazy, jichž se dovolává, popřípadě označil důkazy
k prokázání svých tvrzení. K podání vyjádření určí lhůtu, která nesmí být kratší
než 30 dnů od doručení usnesení.
(2) Usnesení podle odstavce 1 může být vydáno, i když soud rozhodl o
věci platebním rozkazem. Lhůtu k podání vyjádření v tomto případě soud určí až ode
dne podání odporu proti platebnímu rozkazu.
(3) Usnesení podle odstavce 1 nelze vydat nebo doručit po prvním jednání
ve věci.
(4) Usnesení podle odstavců 1 a 2 musí být žalovanému doručeno do vlastních
rukou, náhradní doručení je vyloučeno. Usnesení nesmí být žalovanému doručeno dříve
než žaloba.
(5) Jestliže se žalovaný bez vážného důvodu na výzvu soudu podle odstavce
1 včas nevyjádří a ani ve stanovené lhůtě soudu nesdělí, jaký vážný důvod mu v tom
brání, má se za to, že nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznává; o tomto
následku (§ 153a odst. 3) musí být poučen.".
156. V § 115 odst. 2 se slovo "pět" nahrazuje slovy "deset dnů a ve věcech
uvedených v § 118b nejméně třicet".
157. Za § 115 se vkládá nový § 115a, který zní:
"§ 115a
K projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci
lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci
se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení
jednání souhlasí; to neplatí ve věcech uvedených v § 120 odst. 2.".
158. V § 116 odstavec 2 zní:
"(2) Veřejnost může být pro celé jednání nebo pro jeho část vyloučena,
jen kdyby veřejné projednání věci ohrozilo tajnost utajovaných skutečností chráněných
zvláštním zákonem,56) obchodní tajemství, důležitý zájem účastníků nebo mravnost.".
159. V § 116 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
"(3) Jestliže byla veřejnost vyloučena, soud může povolit jednotlivým
fyzickým osobám, aby byly při jednání nebo jeho části přítomny; současně je poučí,
že jsou povinny zachovávat mlčenlivost o všem, co se při jednání o utajovaných skutečnostech,
obchodním tajemství nebo zájmech účastníků dozvěděly.".
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.
160. V § 116 odst. 4 se slovo "občanům" nahrazuje slovy "fyzickým osobám".
161. § 117 a 118 znějí:
"§ 117
(1) Předseda senátu zahajuje, řídí a končí jednání, uděluje a odnímá
slovo, provádí dokazování, činí vhodná opatření, aby zajistil splnění účelu jednání,
a vyhlašuje rozhodnutí. Dbá přitom, aby jednání probíhalo důstojně a nerušeně a aby
věc mohla být úplně, spravedlivě a bez průtahů projednána.
(2) Ve věcech příslušejících senátu mohou jednotlivé úkony při dokazování
provádět se souhlasem předsedy také členové senátu.
(3) Kdo ve věcech příslušejících senátu nesouhlasí s opatřením předsedy
senátu, které učinil při jednání, může žádat, aby rozhodl senát.
§ 118
(1) Po zahájení jednání předseda senátu vyzve žalobce (navrhovatele),
aby přednesl žalobu (návrh na zahájení řízení) nebo sdělil její obsah, a žalovaného
(ostatní účastníky řízení), aby přednesl nebo sdělil obsah podaných písemných vyjádření
ve věci; podání nepřítomných účastníků přečte nebo sdělí jejich obsah předseda senátu.
Žalovaného (jiného účastníka), který dosud neučinil písemné podání, předseda senátu
vyzve, aby se ve věci vyjádřil. Je-li to potřebné, předseda senátu účastníka též
vyzve, aby svá tvrzení doplnil a aby navrhl k prokázání svých tvrzení důkazy.
(2) Po provedení úkonů podle odstavce 1 předseda senátu sdělí výsledky
přípravy jednání.
(3) Nestanoví-li zákon jinak, určuje další průběh jednání předseda senátu
podle okolností případu.".
162. Za § 118 se vkládají nové § 118a až 118c, které znějí:
"§ 118a
(1) Ukáže-li se v průběhu jednání, že účastník nevylíčil všechny rozhodné
skutečnosti nebo že je uvedl neúplně, předseda senátu jej vyzve, aby svá tvrzení
doplnil, a poučí jej, o čem má tvrzení doplnit a jaké by byly následky nesplnění
této výzvy.
(2) Má-li předseda senátu za to, že věc je možné po právní stránce posoudit
jinak než podle účastníkova právního názoru, vyzve účastníka, aby v potřebném rozsahu
doplnil vylíčení rozhodných skutečností; postupuje přitom obdobně podle odstavce
1.
(3) Zjistí-li předseda senátu v průběhu jednání, že účastník dosud nenavrhl
důkazy potřebné k prokázání všech svých sporných tvrzení, vyzve jej, aby tyto důkazy
označil bez zbytečného odkladu, a poučí jej o následcích nesplnění této výzvy.
(4) Při jednání předseda senátu poskytuje účastníkům poučení též o jiných
jejich procesních právech a povinnostech; to neplatí, je-li účastník zastoupen advokátem
nebo notářem v rozsahu jeho oprávnění stanoveného zvláštními předpisy.57)
§ 118b
(1) Ve věcech ochrany osobnosti podle občanského zákoníku, ve věcech
ochrany proti uveřejňování informací, které jsou zneužitím svobody projevu, slova
a tisku, popřípadě ochrany práv třetích osob podle právních předpisů o hromadných
informačních prostředcích, ve sporech vyvolaných konkursem a vyrovnáním, o základu
věci ve sporech o ochranu hospodářské soutěže, o základu věci ve sporech o ochranu
práv porušených nebo ohrožených nekalým soutěžním jednáním, o základu věci ve sporech
z porušení nebo ohrožení práva na obchodní tajemství a v dalších případech stanovených
zákonem mohou účastníci uvést rozhodné skutečnosti o věci samé a označit důkazy k
jejich prokázání nejpozději do skončení prvního jednání, které se v nich konalo;
k později uvedeným skutečnostem a důkazům se nepřihlíží. To neplatí, jde-li o skutečnosti
nebo důkazy, jimiž má být zpochybněna věrohodnost provedených důkazních prostředků,
které nastaly (vznikly) po prvním jednání nebo které účastník nemohl bez své viny
včas uvést.
(2) O povinnostech podle odstavce 1 a o následcích nesplnění těchto
povinností musí být účastníci poučeni v předvolání k prvnímu jednání ve věci.
§ 118c
(1) Dochází-li v projednání věci k průtahům proto, že účastník je nečinný
nebo že přes výzvy soudu nevylíčil všechny rozhodné skutečnosti nebo neoznačil potřebné
důkazy, může soud, je-li to účelné a nejde-li o věci uvedené v § 120 odst. 2, na
návrh jiného účastníka usnesením rozhodnout, že ve věci lze uvést rozhodné skutečnosti
o věci samé a označit důkazy k jejich prokázání nejpozději ve lhůtě, kterou určí,
a že k později uvedeným skutečnostem a důkazům nebude přihlíženo; lhůta nesmí být
kratší než 15 dnů od doručení usnesení.
(2) Po lhůtě určené soudem mohou účastníci uvést další skutečnosti nebo
označit důkazy, jen jestliže jimi má být zpochybněna věrohodnost provedených důkazních
prostředků nebo jestliže účastník byl vyzván k doplnění vylíčení rozhodných skutečností
podle § 118a odst. 2, jakož i skutečnosti a důkazy, které nastaly (vznikly) po uplynutí
lhůty nebo které účastník nemohl bez své viny včas uvést.
(3) Usnesení podle odstavce 1 se účastníkům doručuje do vlastních rukou.".
163. V § 119 odst. 1 věta druhá zní:
"Nebrání-li tomu okolnosti případu, oznámí předseda senátu při odročení
jednání den, kdy se bude konat další jednání; ustanovení § 115a zde platí obdobně.".
164. V § 119 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
"(2) K dalšímu jednání musí být účastníci předvoláni zpravidla nejméně
pět dnů předem.".
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.
165. V § 119 odstavec 3 zní:
"(3) Došlo-li ke změně v obsazení soudu, předseda senátu na začátku dalšího
jednání sdělí obsah přednesů a provedených důkazů.".
166. Za § 119 se vkládá nový § 119a, který zní:
"§ 119a
(1) Před skončením jednání je předseda senátu povinen, s výjimkou věcí
uvedených v § 120 odst. 2, účastníky přítomné při jednání poučit, že všechny rozhodné
skutečnosti musí uvést a že důkazy musí být označeny dříve, než ve věci vyhlásí rozhodnutí,
neboť později uplatněné skutečnosti a důkazy jsou odvolacím důvodem jen za podmínek
uvedených v § 205a. Ustanovení § 118b, 118c a § 175 odst. 4 část první věty za středníkem
tím nejsou dotčena.
(2) Jestliže účastníci ani po poučení podle odstavce 1 nové skutečnosti
a důkazy neuvedou, jestliže nové skutečnosti a důkazy byly uplatněny v rozporu s
§ 118b, 118c nebo § 175 odst. 4 část první věty za středníkem nebo jestliže soud
rozhodl, že navrhované důkazy neprovede, předseda senátu účastníky vyzve, aby shrnuli
své návrhy a aby se vyjádřili k dokazování a ke skutkové a k právní stránce věci.".
167. V § 120 odst. 2 se slovo "otcovství," nahrazuje slovy "rodičovství,
v řízení o určení, zda je třeba souhlasu rodičů dítěte k jeho osvojení," a za slovo
"rejstříku," se vkládají slova "v řízení o přivolení k výpovědi z nájmu bytu,".
168. § 124 zní:
"§ 124
Dokazování je třeba provádět tak, aby byla šetřena povinnost zachovávat
mlčenlivost o utajovaných skutečnostech chráněných zvláštním zákonem56) a jiná zákonem
stanovená nebo státem uznávaná povinnost mlčenlivosti. V těchto případech lze provést
výslech jen tehdy, jestliže vyslýchaného zprostil povinnosti mlčenlivosti příslušný
orgán nebo ten, v jehož zájmu má tuto povinnost; přiměřeně to platí i tam, kde se
provádí důkaz jinak než výslechem.".
169. V § 125 se za slovo "orgánů" vkládá čárka a slovo "fyzických" a před
slovo "listiny" se vkládají slova "notářské zápisy a jiné".
170. V § 126 odst. 1 větě první se slova "Každý občan je povinen" nahrazují
slovy "Každá fyzická osoba, která není účastníkem řízení, je povinna" a ve větě třetí
se slovo "způsobil" nahrazuje slovem "způsobila".
171. V § 126 se doplňuje odstavec 4, který zní:
"(4) Fyzická osoba, která je statutárním orgánem právnické osoby (členem
tohoto orgánu), může být vyslechnuta v řízení, jehož účastníkem je tato právnická
osoba, jen podle § 131.".
172. V § 128 věta třetí zní: "Odmítnout soudu sdělit tyto skutečnosti
může jen ten, kdo by tak mohl učinit jako svědek podle § 126 odst. 1.".
173. V § 131 odstavec 1 zní:
"(1) Důkaz výslechem účastníků může soud nařídit, jestliže dokazovanou
skutečnost nelze prokázat jinak a jestliže s tím souhlasí účastník, který má být
vyslechnut; to neplatí v řízeních uvedených v § 120 odst. 2 a v řízení o rozvod manželství.".
174. V § 131 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
"(2) Nařídí-li soud jako důkaz výslech účastníků, jsou účastníci povinni
dostavit se k výslechu. Při svém výslechu mají vypovědět pravdu a nic nezamlčovat;
o tom musí být poučeni.".
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.
175. Za § 133 se vkládá nový § 133a, který zní:
176. V § 137 se slova " , je-li zástupcem advokát nebo komerční právník"
zrušují.
177. V § 137 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec
2, který zní:
"(2) Odměna za zastupování patří k nákladům řízení, jen je-li zástupcem
advokát nebo notář v rozsahu svého oprávnění stanoveného zvláštními předpisy.57)".
178. V § 139 odst. 2 větě první se za slovo "posudek" vkládají slova "nebo
proveden tlumočnický úkon" a do závorky se za slovo "znalečné" vkládají slova "a
tlumočné". Věta druhá zní: "Zvláštní předpisy stanoví, komu a v jaké výši se znalečné
a tlumočné vyplácí.".
179. V § 139 se doplňuje odstavec 4, který zní:
"(4) O právech podle odstavců 1 až 3 rozhoduje předseda senátu.".
180. V § 140 odst. 1 větě druhé se tečka nahrazuje středníkem a na konci
věty se doplňují tato slova: "nelze-li poměr účastenství určit, platí je rovným dílem.".
181. V § 140 se na konci odstavce 1 doplňuje tato věta:
"Účastníci uvedení v § 91 odst. 2 platí společné náklady společně a nerozdílně.".
182. V § 140 odst. 2 se v části věty za středníkem slova "jestliže je
to důvodné, poskytne soud" nahrazují slovy "v odůvodněných případech stát poskytne".
183. V § 141 odst. 1 se slovo "Soud" nahrazuje slovy "Předseda senátu".
184. V § 141 odst. 2 se za slovo "mateřštině" vkládají slova "nebo se dorozumívá
znakovou řečí".
185. V § 142 odst. 1 se věta druhá zrušuje.
186. V § 142 se doplňuje odstavec 4, který zní:
"(4) V řízení zahájeném na návrh nejvyššího státního zástupce nebo státního
zastupitelství podle zvláštních předpisů58) přizná soud žalovanému za podmínek uvedených
v odstavcích 1 až 3 náhradu těchto nákladů proti státu.".
187. V § 143 se slovo "Odpůrce" nahrazuje slovem "Žalovaný" a slovo "navrhovateli"
se nahrazuje slovem "žalobci".
188. V § 146 odst. 1 se na konci písmena a) doplňují tato slova: "to neplatí,
odůvodňují-li okolnosti případu přiznání náhrady nákladů řízení;".
189. V § 146 odst. 2 věta druhá zní:
"Byl-li však pro chování žalovaného (jiného účastníka řízení) vzat zpět
návrh, který byl podán důvodně, je povinen hradit náklady řízení žalovaný (jiný účastník
řízení).".
190. V § 146 se doplňuje odstavec 3, který zní:
"(3) Odmítne-li soud žalobu nebo jiný návrh na zahájení řízení, je žalobce
(navrhovatel) povinen nahradit ostatním účastníkům jejich náklady.".
191. V § 147 odst. 2 a v § 148 odst. 2 se za slovo "znalcům" vkládá čárka
a slovo "tlumočníkům".
192. V § 149 odst. 2 se věta druhá včetně poznámky pod čarou č. 34) zrušuje.
193. V § 149 odst. 3 se slova "komerční právník v rozsahu svého oprávnění
stanoveného zvláštními předpisy" nahrazují slovy "notář v rozsahu svého oprávnění
stanoveného zvláštními předpisy57)".
194. § 151 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 64) zní:
"Rozhodnutí o nákladech řízení
§ 151
(1) O povinnosti k náhradě nákladů řízení rozhodne soud bez návrhu
v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí; u náhrady nákladů řízení podle § 147 a
§ 148 odst. 2 tak může učinit již v průběhu řízení, a to zpravidla tehdy, jakmile
tyto náklady vzniknou.
(2) Při rozhodování o náhradě nákladů řízení soud určí výši odměny
za zastupování advokátem nebo notářem v rámci jeho oprávnění stanoveného zvláštním
právním předpisem57) podle sazeb stanovených paušálně pro řízení v jednom stupni
zvláštním právním předpisem; jde-li však o přiznání náhrady nákladů řízení podle
§ 147 nebo odůvodňují-li to okolnosti případu, postupuje podle ustanovení zvláštního
právního předpisu o mimosmluvní odměně.64) Náhradu mzdy (platu) a náhradu hotových
výdajů soud stanoví podle zvláštních právních předpisů. Jinak soud vychází z nákladů,
které účastníku prokazatelně vznikly.
(3) Určit výši nákladů může předseda senátu až v písemném vyhotovení
rozhodnutí.
(4) I když bylo o náhradě nákladů řízení rozhodnuto samostatným usnesením,
běží lhůta k plnění vždy až od právní moci rozhodnutí, jímž byla náhrada nákladů
řízení přiznána.
64) § 6 a následující vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a
náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif).".
195. V § 151a se slovo "zpravidla" zrušuje.
196. V § 153 odst. 2 se za slovo "přisoudit" vkládají slova "něco jiného
nebo".
197. V § 153a se doplňují odstavce 3 a 4, které znějí:
"(3) Rozsudkem pro uznání rozhodne soud také tehdy, má-li se za to, že
žalovaný nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznal (§ 114b odst. 5).
(4) Jen pro vydání rozsudku pro uznání nemusí být nařízeno jednání.".
198. V § 153b odst. 1 se slova "Zmešká-li žalovaný, kterému bylo řádně
doručeno předvolání nejméně 5 dnů přede dnem, kdy se jednání má konat (§ 47)" nahrazují
slovy "Zmešká-li žalovaný, kterému byly řádně doručeny do jeho vlastních rukou (§
45a) žaloba a předvolání k jednání nejméně deset dnů a ve věcech uvedených v § 118b
nejméně třicet dnů přede dnem, kdy se jednání má konat" a slova "bylo ve věci nařízeno"
se nahrazují slovy "se ve věci konalo".
199. V § 153b odst. 2 se za slovo "žalovaných," vkládají slova "kteří
mají takové společné povinnosti, že se rozsudek musí vztahovat na všechny (§ 91 odst.
2),".
200. V § 153b odst. 5 se slova "soud prvního stupně návrhu na zrušení
svého rozsudku vyhověl, platí, že odvolání bylo vzato zpět" nahrazují slovy "návrhu
na zrušení rozsudku bylo pravomocným usnesením vyhověno, k odvolání se nepřihlíží".
201. V § 155 odst. 1 větě druhé se slova "řízení, pokud se o ní nerozhoduje
samostatně" nahrazují slovy "řízení; rozhodne-li jen o základu náhrady nákladů řízení,
určí její výši v samostatném usnesení".
202. V § 155 odstavec 2 včetně poznámek pod čarou č. 65), 66) a 67) zní:
"(2) Výrok rozsudku o plnění v penězích může být vyjádřen v cizí měně,
neodporuje-li to okolnostem případu a jestliže
a) plnění vychází z právního úkonu,
v němž je vyjádřeno v cizí měně, žalobce (navrhovatel) požaduje plnění v cizí měně
a devizové předpisy65) umožňují tuzemci,66) který má plnit, plnění v navrhované cizí
měně poskytnout bez zvláštního povolení, nebo
b) některý z účastníků je cizozemcem.67)
65) Zákon č. 219/1995 Sb., devizový zákon.
66) § 1 písm. b) zákona č. 219/1995 Sb.
67) § 1 písm. c) zákona č. 219/1995 Sb.".
203. V § 155 se doplňuje odstavec 3, který zní:
"(3) Nejsou-li splněny předpoklady pro přiznání plnění v cizí měně uvedené
v odstavci 2, soud stanoví i bez návrhu plnění v měně České republiky.".
204. V § 156 se na konci odstavce 1 doplňuje tato věta:
"Po vyhlášení předseda senátu zpravidla účastníky vyzve, aby se vyjádřili,
zda se vzdávají odvolání proti vyhlášenému rozsudku.".
205. V § 156 odst. 2 větě druhé se za text "§ 119 odst. 2" vkládá text
"a 3" a slovo "nepoužije" se nahrazuje slovem "nepoužijí".
206. § 157 zní:
"§ 157
(1) Není-li stanoveno jinak, v písemném vyhotovení rozsudku se po slovech
"Jménem republiky" uvede označení soudu, jména a příjmení soudců a přísedících, přesné
označení účastníků a jejich zástupců, účast státního zastupitelství, označení projednávané
věci, znění výroku, odůvodnění, poučení o tom, zda je přípustný opravný prostředek
nepočítaje v to žalobu na obnovu řízení a pro zmatečnost, a o lhůtě a místu k jeho
podání, poučení o možnosti výkonu rozhodnutí a den a místo vyhlášení. Je-li to možné,
uvede se v označení účastníků též jejich datum narození (identifikační číslo).
(2) Není-li dále stanoveno jinak, soud v odůvodnění rozsudku uvede, čeho
se žalobce (navrhovatel) domáhal a z jakých důvodů a jak se ve věci vyjádřil žalovaný
(jiný účastník řízení), stručně a jasně vyloží, které skutečnosti má prokázány a
které nikoliv, o které důkazy opřel svá skutková zjištění a jakými úvahami se při
hodnocení důkazů řídil, proč neprovedl i další důkazy, jaký učinil závěr o skutkovém
stavu a jak věc posoudil po právní stránce; není přípustné ze spisu opisovat skutkové
přednesy účastníků a provedené důkazy. Soud dbá o to, aby odůvodnění rozsudku bylo
přesvědčivé.
(3) V odůvodnění rozsudku pro uznání nebo rozsudku pro zmeškání uvede
soud pouze předmět řízení a stručně vyloží důvody, pro které rozhodl rozsudkem pro
uznání nebo rozsudkem pro zmeškání.
(4) V odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti
němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení,
závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci; to neplatí ve správním soudnictví.".
207. V § 158 odst. 1 se za slova "rozhodl-li samosoudce, jiný" vkládají
slova "předsedou soudu".
208. V § 158 odst. 2 větě první se čárka za slovem "rukou" nahrazuje tečkou
a zbývající část odstavce se zrušuje.
209. V § 158 se doplňují odstavce 3 a 4, které znějí:
"(3) Jestliže se účastníci vzdali odvolání po skončení jednání, které rozsudku
předcházelo, doručí se zpravidla stejnopis rozsudku při skončení jednání.
(4) Jestliže stejnopis rozsudku nebyl doručen podle odstavce 3, je třeba
jej účastníkům, popřípadě jejich zástupcům odeslat ve lhůtě třiceti dnů ode dne vyhlášení
rozsudku. Předseda soudu je oprávněn tuto lhůtu prodloužit až o dalších šedesát dnů.".
210. V § 159 odstavec 2 zní:
"(2) Výrok pravomocného rozsudku je závazný pro účastníky a pro všechny
orgány; pro jiné osoby než účastníky je závazný jen v případech stanovených zákonem
a v rozsahu v něm uvedeném. Výrok pravomocného rozsudku o osobním stavu je závazný
pro každého.".
211. V § 159 odst. 3 se za slovo "být" vkládají slova "tatáž věc v rozsahu
závaznosti výroku rozsudku".
212. V § 160 odst. 1 se za slova "právní moci rozsudku" vkládají slova
"nebo, jde-li o vyklizení bytu, do patnácti dnů od právní moci rozsudku".
213. V § 160 odstavec 3 zní:
"(3) Uložil-li soud pravomocným rozsudkem povinnost vyklidit byt až po
zajištění přiměřeného náhradního bytu, náhradního bytu, náhradního ubytování nebo
přístřeší, běží lhůta k vyklizení bytu až ode dne zajištění stanovené bytové náhrady
nebo přístřeší.".
214. V § 160 se doplňuje odstavec 4, který zní:
"(4) U rozsudků předběžně vykonatelných soud určí lhůtu k plnění od jejich
doručení tomu, kdo má plnit.".
215. V § 162 se odstavec 1 zrušuje.
Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 1 a 2.
216. V § 163 odst. 1 věta druhá zní:
"Nestanoví-li zákon jinak, je změna rozsudku přípustná od doby, kdy došlo
ke změně poměrů.".
217. V § 163 odst. 2 se slova "o omezení rodičovských práv" nahrazují
slovy "o přiznání, omezení nebo zbavení rodičovské zodpovědnosti nebo o pozastavení
jejího výkonu".
218. § 164 zní:
"§ 164
Předseda senátu opraví v rozsudku kdykoliv i bez návrhu chyby v psaní
a v počtech, jakož i jiné zjevné nesprávnosti. Týká-li se oprava výroku rozhodnutí
nebo není-li možné provést opravu ve stejnopisech rozhodnutí, vydá o tom opravné
usnesení, které doručí účastníkům; jde-li o opravu výroku rozhodnutí, může odložit
vykonatelnost rozsudku na dobu, dokud opravné usnesení nenabude právní moci.".
219. V § 165 odst. 3 věta první zní:
"O opravě důvodů se rozhoduje usnesením; ve věcech příslušejících senátu
tak učiní předseda senátu.".
220. V § 166 odst. 2 věta první zní:
"Doplnění o část předmětu řízení učiní soud rozsudkem, pro nějž platí obdobně
ustanovení o rozsudku; jinak o doplnění rozhodne usnesením.".
221. V § 167 odst. 1 větě druhé se za slova "přerušení řízení," vkládají
slova "o odmítnutí návrhu,".
222. V § 169 odstavec 1 zní:
"(1) Není-li stanoveno jinak, v písemném vyhotovení usnesení se uvede,
který soud je vydal, jména a příjmení soudců a přísedících, označení účastníků, jejich
zástupců a věci, výrok, odůvodnění, poučení o tom, zda je přípustný opravný prostředek
nepočítaje v to žalobu na obnovu řízení a pro zmatečnost, a o lhůtě a místu k jeho
podání, a den a místo vydání usnesení.".
223. V § 169 odst. 2 se za slova "vedení řízení," vkládají slova "anebo
usnesení podle § 104a".
224. V § 169 se doplňuje odstavec 4, který zní:
"(4) Pro odůvodnění usnesení, jímž se rozhoduje ve věci samé, platí obdobně
§ 157 odst. 2 a 4.".
225. § 172 včetně nadpisu zní:
"Platební rozkaz
§ 172
(1) Soud může i bez výslovné žádosti žalobce a bez slyšení žalovaného
vydat platební rozkaz, je-li v žalobě uplatněno právo na zaplacení peněžité částky
a vyplývá-li uplatněné právo ze skutečností uvedených žalobcem. V platebním rozkazu
žalovanému uloží, aby do 15 dnů od doručení platebního rozkazu žalobci zaplatil uplatněnou
pohledávku a náklady řízení nebo aby v téže lhůtě podal odpor u soudu, který platební
rozkaz vydal.
(2) Platební rozkaz nelze vydat,
a) jde-li o věc, ve které má jednat
a rozhodovat senát;
b) není-li znám pobyt žalovaného;
c) má-li být platební rozkaz
doručen žalovanému do ciziny.
(3) Nevydá-li soud platební rozkaz, nařídí jednání.".
226. V § 173 odst. 1 se slovo "odpůrci" nahrazuje slovem "žalovanému".
227. V § 173 odst. 2 se slova "z odpůrců" nahrazují slovy "ze žalovaných".
228. V § 173 odst. 2, § 174 odst. 3, § 263 odst. 2, § 264 odst. 1, § 265
odst. 1, § 266 odst. 1 a 2, § 269 odst. 1, § 270 odst. 1, § 273a odst. 1, § 290 odst.
2, § 291 odst. 1, § 316 odst. 2, § 328a odst. 1, § 330 odst. 3 větě čtvrté, § 345
odst. 1, § 347 odst. 1, § 348 odst. 3, § 349 odst. 1 větě první a § 349 odst. 2 se
slova "předseda senátu" nahrazují slovem "soud".
229. V § 174 odst. 2 se slova "z odpůrců" nahrazují slovy "ze žalovaných"
a slova "předseda senátu" se nahrazují slovem "soud".
230. V § 174 se doplňuje odstavec 4, který zní:
"(4) Při opravě chyb v psaní a v počtech, jakož i jiných zjevných nesprávností
v platebním rozkazu se postupuje podle § 164.".
231. V § 175 odst. 1 se slovo "navrhovatel" nahrazuje slovem "žalobce",
slova "předseda senátu krajského soudu činného v obchodních věcech" se nahrazují
slovem "soud", slovo "odpůrci" se nahrazuje slovem "žalovanému", slovo "odpůrce"
se nahrazuje slovem "žalovaného" a slova "předseda senátu" se nahrazují slovem "soud".
232. V § 175 odst. 2 se slova "se použije" nahrazují slovy "a § 174 odst.
4 se použijí".
233. V § 175 odst. 3 se slovo "odpůrce" nahrazuje slovem "žalovaný" a
slova "předseda senátu" se nahrazují slovem "soud".
234. V § 175 odst. 4 se slovo "odpůrce" nahrazuje slovem "žalovaný" a
slova "předseda senátu" se nahrazují slovem "soud".
235. V § 175 odst. 5 se slovo "odpůrce" nahrazuje slovem "žalovaný".
236. V § 175b větě třetí se text "odst. 2" zrušuje.
237. § 175c zní:
238. V § 175h se na konci odstavce 3 zrušuje tečka a doplňují se slova
"a není třeba je doručovat.".
239. V § 175k odst. 2 se slova "o smír" nahrazují slovy "o odstranění
sporu dohodou účastníků".
240. V § 175k odst. 3 se v části věty za středníkem slova "při výpočtu
čistého majetku" nahrazují slovy "při určení obvyklé ceny majetku, výše dluhů a čisté
hodnoty dědictví, popřípadě výše jeho předlužení,".
241. V § 175l odst. 1 a 2 se slova "v bezpodílovém spoluvlastnictví" nahrazují
slovy "ve společném jmění" a v odstavci 1 se slova "obecné ceně" nahrazují slovy
"obvyklé ceně".
242. V § 175o odst. 1 se slova "obecnou cenu" nahrazují slovy "obvyklou
cenu".
243. V § 175s větě třetí se slovo "ústavy" nahrazuje slovy "banky nebo
jiné osoby".
244. V § 175t odstavec 1 zní:
"(1) Je-li dědictví předluženo a nedojde-li k dohodě podle § 175p, soud
na návrh usnesením nařídí likvidaci dědictví; stejně soud postupuje, jestliže stát
navrhl likvidaci dědictví proto, že věřitel odmítl přijmout na úhradu své pohledávky
věc z dědictví. O nařízení likvidace dědictví může soud rozhodnout i bez návrhu.".
245. V § 175v odstavce 2 a 3 včetně poznámek pod čarou č. 68) a 69) znějí:
"(2) Z výtěžku uhradí soud postupně pohledávky podle těchto skupin:
a) pohledávky nákladů řízení vzniklých státu v souvislosti se zpeněžením majetku,
b)
pohledávky nákladů zůstavitelovy nemoci a přiměřených nákladů jeho pohřbu,
c) pohledávky
zajištěné zástavním právem, zadržovacím právem, převodem práva68) nebo postoupením
pohledávky,69)
d) pohledávky nedoplatků výživného,
e) pohledávky daní a poplatků, pojistného
na veřejné zdravotní pojištění a pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na
státní politiku zaměstnanosti, pokud nebyly uspokojeny podle písmena c),
f) ostatní
pohledávky.
(3) Nelze-li plně uspokojit pohledávky patřící do téže skupiny, uspokojí
se poměrně; ve skupině c) se však pohledávky uspokojují podle jejich pořadí, přičemž
pohledávky zajištěné zadržovacím právem se uhradí před ostatními pohledávkami. Pro
pořadí je rozhodující den, kdy právo zajišťující pohledávku vzniklo.
68) § 553 občanského zákoníku.
69) § 554 občanského zákoníku.".
246. V § 175y odst. 1 se za slova "podle § 175k odst. 3" vkládají slova
"nebo podle § 175l odst. 1 věty druhé".
247. V § 175zb se doplňuje odstavec 3, který zní:
"(3) Odnětím věci zaniká právo notáře na odměnu za dosud jím provedené
úkony.".
248. V § 175zd se v odstavci 1 na konci věty druhé zrušuje tečka a doplňují
se slova "nebo potřebné úkony provést sám.".
249. V § 175zd se na konci odstavce 1 doplňuje tato věta:
"Pokyny soudu jsou pro notáře závazné.".
250. V § 176 odst. 1 větě první se za slovo "rodičů" vkládá čárka a slova
"prarodičů a sourozenců".
251. V § 177 odst. 2 věta druhá zní:
"Jestliže soud, na nějž byla příslušnost přenesena, s přenesením nesouhlasí,
předloží věc k rozhodnutí, pokud otázka přenesení příslušnosti nebyla již rozhodnuta
odvolacím soudem, svému nadřízenému soudu; rozhodnutím tohoto soudu je vázán i soud,
který příslušnost přenesl.".
252. V § 178 odst. 1 se slovo "opatrovníky" nahrazuje slovem "poručníky"
a slovo "občanů" se nahrazuje slovem "fyzických".
253. V § 178 odst. 2 se věta druhá zrušuje.
254. V § 179 se slova "učinil zákonný zástupce" nahrazují slovy "byl učiněn".
255. V § 180 odst. 1 se slovo "opatrovník" nahrazuje slovem "poručník".
256. V § 180 odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 70) zní:
"(2) Soud dohlíží na správu majetku nezletilého vykonávanou poručníkem
nebo opatrovníkem; postupuje při tom podle zvláštního předpisu.70)
70) § 37b, 78 a následující zákona č. 94/1963 Sb., ve znění pozdějších
předpisů.".
257. V § 180 se odstavec 3 zrušuje.
258. Za § 180 se vkládají nové § 180a a 180b, které včetně nadpisu a poznámky
pod čarou č. 71) znějí:
"Řízení o určení, zda je třeba souhlasu rodičů dítěte k jeho osvojení
§ 180a
(1) Účastníky řízení jsou dítě a jeho rodiče, jsou-li jeho zákonnými
zástupci; rodič dítěte, který je nezletilý, je účastníkem řízení, i když není zákonným
zástupcem dítěte.
(2) Nezletilý rodič dítěte má v tomto řízení procesní způsobilost.
Ustanovení § 23 lze použít jen tehdy, nedosáhl-li rodič věku 16 let.
(3) Zvláštní zákon stanoví, kdo je oprávněn podat návrh na zahájení
tohoto řízení a z jakých důvodů souhlas rodičů k osvojení dítěte není potřebný.71)
§ 180b
(1) Pravomocný rozsudek, kterým bylo určeno, že k osvojení dítěte není
třeba souhlasu rodičů, soud na návrh zruší, změní-li se poměry. Návrh lze podat nejdříve
po uplynutí jednoho roku od právní moci rozsudku.
(2) Ustanovení odstavce 1 věty první neplatí, bylo-li dítě již osvojeno,
nebo bylo-li zahájeno řízení o jeho osvojení, nebo bylo-li dítě svěřeno do péče budoucího
osvojitele, anebo bylo-li zahájeno řízení o svěření dítěte do péče budoucího osvojitele.
71) § 68 zákona č. 94/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisů.".
259. V § 181 se na konci odstavce 1 doplňuje tato věta:
"Ustanovení § 180a odst. 2 zde platí obdobně.".
260. V § 181 odstavec 2 zní:
"(2) Rodiče osvojovaného dítěte nejsou účastníky řízení o osvojení tehdy,
jestliže
a) jsou zbaveni rodičovské zodpovědnosti, nebo
b) byli zbaveni způsobilosti
k právním úkonům, popřípadě byli v této způsobilosti omezeni, nebo
c) dali souhlas
k osvojení předem bez vztahu k určitým osvojitelům,38) anebo
d) soud pravomocně rozhodl,
že k osvojení dítěte není třeba jejich souhlasu.".
Dosavadní poznámka pod čarou č. 37) se zrušuje.
261. V § 181 se odstavec 3 zrušuje.
Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 3.
262. V § 182 odst. 1 věta první včetně poznámky pod čarou č. 72) zní:
"Osvojované dítě soud vyslechne, jen jestliže je k osvojení třeba jeho
souhlasu.72)
72) § 67 odst. 1 zákona č. 94/1963 Sb., ve znění zákona č. 91/1998 Sb.".
263. § 183 se zrušuje.
264. § 185b zní:
265. V § 185e se slovo "rozhodnutím" nahrazuje slovem "rozsudkem".
266. V § 188 odst. 1 se za slovo "prostředků" vkládají slova "(návykových
látek)".
267. § 193 zní:
"§ 193
(1) Soud dohlíží na správu majetku vykonávanou opatrovníkem a činí nutná
a vhodná opatření ke zjištění a zajištění tohoto majetku.
(2) Opatrovník předloží soudu po skončení zastupování závěrečný účet
ze správy majetku; soud mu může též uložit, aby mu během zastupování podával pravidelné
zprávy o své činnosti.
(3) Ustanovení § 176 až 179 a § 180 odst. 1, pokud se vztahují na poručenství
nad nezletilým, platí zde obdobně.".
268. § 200 zní:
269. § 200a až 200g včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 73), 74) a
75) znějí:
"Řízení ve věcech obchodního rejstříku
§ 200a
(1) K řízení je příslušný soud (dále jen "rejstříkový soud"), v jehož
obvodu je obecný soud fyzické nebo právnické osoby, jíž se zápis v rejstříku týká,
(dále jen "podnikatel"). Jde-li o zahraniční osobu, je k řízení příslušný soud, v
jehož obvodu je umístěn její podnik nebo jeho organizační složka.
(2) Soud, který je příslušný k řízení o zápisu podle odstavce 1, je
příslušný i k řízení o jiném zápisu, stanoví-li zvláštní předpisy, že o těchto zápisech
musí být rozhodnuto společně.
(3) Změní-li se okolnosti, podle nichž se posuzuje místní příslušnost,
soud usnesením přenese svou příslušnost na soud nově příslušný; nesouhlasí-li tento
soud s přenesením příslušnosti, rozhodne jeho nadřízený soud. Po právní moci usnesení
o přenesení místní příslušnosti se příslušné zápisy převedou do obchodního rejstříku
nově příslušného soudu.
§ 200b
(1) Řízení se zahajuje na návrh.
(2) Má-li být dosažena shoda mezi zápisem v obchodním rejstříku a skutečným
stavem, lze řízení zahájit i bez návrhu.
(3) Zpětvzetí návrhu na zahájení řízení není účinné, má-li být zápisem
dosažena shoda mezi zápisem v obchodním rejstříku a skutečným stavem.
§ 200c
(1) Účastníkem řízení je podnikatel; ve věcech zápisu osob, které se
zapisují podle zvláštních předpisů do obchodního rejstříku v rámci zápisu podnikatele,
jsou účastníky řízení také tyto osoby. Ustanovení § 94 odst. 1 věty první se nepoužije.
(2) Zvláštní předpisy stanoví, kteří podnikatelé a jaké skutečnosti
jich se týkající se zapisují do obchodního rejstříku, kdo je oprávněn návrh na zápis
podat a jak musí být návrh na zápis doložen.
(3) V řízení je soud povinen učinit do 15 dnů od podání návrhu úkony
směřující k rozhodnutí věci.
§ 200d
(1) V řízení o provedení zápisu je soud povinen zkoumat, zda jsou splněny
předpoklady k provedení zápisu vyžadované právními předpisy; ustanovení § 101 odst.
1 písm. a) tím není dotčeno.
(2) O obsahu zápisu lze rozhodnout bez nařízení jednání, jestliže soud
plně vyhoví návrhu, kterému nikdo neodporoval, nebo jestliže o něm lze rozhodnout
bez provádění důkazů na základě listin, jimiž se podle zvláštních předpisů dokládají
zapisované skutečnosti. Soud vždy nařídí jednání, závisí-li rozhodnutí o zápisu na
zjištění sporných skutečností nebo provádí-li se dokazování ke zjištění, zda jsou
splněny předpoklady k provedení zápisu vyžadované právními předpisy.
(3) Soud rozhoduje o obsahu zápisu usnesením; ve výroku usnesení uvede
též den zápisu. Není-li možné rozhodnout bez nařízení jednání o celém obsahu zápisu
a neodporuje-li to povaze zápisu, může soud stanovit, že o zbývající části rozhodne
samostatným usnesením.
(4) Zápis do obchodního rejstříku soud provede do deseti dnů od právní
moci usnesení o obsahu zápisu. Má-li být rozhodnutím dosažena shoda se skutečným
stavem, může soud rozhodnout, že zápis bude proveden již na základě vykonatelného
usnesení.
(5) Předseda senátu může uložit pořádkovou pokutu podnikateli také
tehdy, jestliže neuposlechne výzvy soudu, aby mu sdělil skutečnosti nebo předložil
listiny potřebné k rozhodnutí o obsahu zápisu podle § 200b odst. 2 nebo aby mu předložil
listiny, které podle zvláštních předpisů náleží do sbírky listin.73) Postupuje přitom
obdobně podle § 53.
§ 200e
Řízení o některých otázkách obchodních společností, družstev a jiných
právnických osob
(1) Pro řízení ve věcech uvedených v § 9 odst. 3 písm. b), d), e),
f) a g) je příslušný krajský soud, u něhož je obchodní společnost, družstvo nebo
jiná právnická osoba zapsána v obchodním rejstříku, v rejstříku obecně prospěšných
společností nebo v nadačním rejstříku. Jde-li o osobu, která se do těchto rejstříků
nezapisuje, je příslušný krajský soud, který rozhoduje v obchodních věcech, v jehož
obvodu má tato osoba svůj obecný soud.
(2) Nestanoví-li zákon, že se řízení uvedená v odstavci l zahajují
jen na návrh, lze je zahájit i bez návrhu.
(3) Účastenství ve věcech uvedených v odstavci 1 se řídí ustanovením
§ 94 odst. 1 větou první. Rozhoduje se usnesením.
(4) Ve věci lze rozhodnout bez nařízení jednání jen ve věcech uvedených
v § 9 odst. 3 písm. b), d), e) a f) a jen tehdy, jestliže se neprovádí dokazování.
Řízení ve věcech kapitálového trhu
§ 200f
(1) Návrh ve věcech kapitálového trhu podle zvláštního zákona74) může
podat jen Komise pro cenné papíry (dále jen "Komise").
(2) Účastníky řízení jsou Komise jako žalobce a ti, koho Komise v návrhu
označí jako žalované.
(3) K řízení je příslušný soud, v jehož obvodu je obecný soud žalobce.
(4) Rozhoduje se usnesením. Jednání není třeba nařizovat.
§ 200g
(1) Při rozhodování o věci soud vychází zejména z listin a dalších
důkazů, které předloží žalobce. Účastníci nemusí být vyslechnuti.
(2) O návrhu musí být soudem prvního stupně rozhodnuto nejpozději do
10 dnů od zahájení řízení. Vyzval-li soud žalobce, aby odstranil vady podání (§ 43),
běží tato lhůta znovu ode dne, kdy došlo k odstranění vad nebo kdy marně uplynula
k tomu stanovená lhůta; totéž platí, uložil-li soud žalobci, aby mu předložil pro
rozhodnutí významné listiny nebo jiné důkazy.
(3) Usnesení, kterým bylo návrhu vyhověno, zanikne dnem, kdy bylo
příslušným orgánem pravomocně rozhodnuto ve věci podle zvláštního zákona.75) I před
uplynutím této doby soud usnesení zruší, jestliže pominou důvody, pro které bylo
návrhu vyhověno.
73) § 27a odst. 2 obchodního zákoníku.
74) § 11 zákona č. 15/1998 Sb., o Komisi pro cenné papíry a o změně a
doplnění dalších zákonů, ve znění zákona č. 30/2000 Sb.
75) Zákon č. 15/1998 Sb., ve znění zákona č. 30/2000 Sb.".
270. V § 200h odst. 4 věta první zní: "Soud rozhodne usnesením.".
271. V § 200i věta první zní: "Soud rozhodne usnesením.".
272. V § 200l odstavec 2 zní:
"(2) Účastníkem řízení je navrhovatel, člen zastupitelstva, jehož osvědčení
o zvolení je stížností napadeno, a příslušný volební orgán.".
273. V § 200n se odstavec 3 zrušuje.
274. V § 201 se slova "soudu prvního stupně" nahrazují slovy "okresního
soudu nebo rozhodnutí krajského soudu vydané v řízení v prvním stupni".
275. V § 202 odstavce 1 a 2 znějí:
"(1) Odvolání není přípustné proti usnesení, jímž
a) se upravuje vedení
řízení;
b) byl k řízení přibrán další účastník (§ 94 odst. 3);
c) bylo zahájeno řízení
bez návrhu;
d) byl účastník vyzván, aby neúplné, nesrozumitelné nebo neurčité podání
doplnil nebo opravil (§ 43 odst. 1);
e) bylo prominuto zmeškání lhůty;
f) byla nebo
nebyla připuštěna změna návrhu;
g) bylo rozhodnuto o svědečném nebo o nárocích podle
§ 139 odst. 3;
h) byl schválen smír;
i) bylo rozhodnuto o návrhu občana na provedení
opravy nebo doplnění voličského seznamu;
j) byl zamítnut návrh na přerušení řízení
podle § 109 nebo podle § 110;
k) byl žalovaný vyzván, aby se ve věci písemně vyjádřil
(§ 114b);
l) bylo opraveno rozhodnutí, netýká-li se oprava výroku rozhodnutí.
(2) Odvolání není přípustné proti rozsudku, jímž bylo rozhodnuto o peněžitém
plnění nepřevyšujícím 2 000 Kč, k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží;
to neplatí u rozsudku pro uznání a u rozsudku pro zmeškání.".
276. § 203 až 205 včetně nadpisu znějí:
"§ 203
(1) Vedlejší účastník může podat odvolání jen tehdy, jestliže do řízení
vstoupil nejpozději do patnácti dnů od doručení rozhodnutí účastníku, kterého v řízení
podporuje. Odvolání vedlejšího účastníka není přípustné, jestliže se jím podporovaný
účastník odvolání vzdal nebo jestliže s odvoláním vedlejšího účastníka nesouhlasí.
(2) Státní zastupitelství může podat odvolání jen ve věcech uvedených
v § 35 odst. 1 a jen tehdy, jestliže do řízení vstoupilo dříve, než uplynula odvolací
lhůta všem účastníkům řízení.
§ 204
(1) Odvolání se podává do patnácti dnů od doručení písemného vyhotovení
rozhodnutí u soudu, proti jehož rozhodnutí směřuje. Bylo-li vydáno opravné usnesení
týkající se výroku rozhodnutí, běží tato lhůta znovu od právní moci opravného usnesení.
(2) Odvolání je podáno včas také tehdy, jestliže bylo podáno po uplynutí
patnáctidenní lhůty proto, že se odvolatel řídil nesprávným poučením soudu o odvolání.
Neobsahuje-li rozhodnutí poučení o odvolání, o lhůtě k odvolání nebo o soudu, u něhož
se podává, nebo obsahuje-li nesprávné poučení o tom, že odvolání není přípustné,
lze podat odvolání do tří měsíců od doručení.
(3) O prominutí zmeškání lhůty k odvolání rozhoduje soud prvního stupně.
Prominutí zmeškání lhůty k odvolání není přípustné, jde-li o odvolání proti rozsudku,
kterým bylo vysloveno, že se manželství rozvádí, že je neplatné nebo že není; v těchto
případech také neplatí ustanovení odstavce 2 věty druhé.
Náležitosti odvolání
§ 205
(1) V odvolání musí být vedle obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) uvedeno,
proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se napadá, v čem je spatřována
nesprávnost tohoto rozhodnutí nebo postupu soudu (odvolací důvod) a čeho se odvolatel
domáhá (odvolací návrh).
(2) Odvolání proti rozsudku nebo usnesení, jímž bylo rozhodnuto
ve věci samé, lze odůvodnit jen tím, že
a) nebyly splněny podmínky řízení, rozhodoval
věcně nepříslušný soud prvního stupně, rozhodnutí soudu prvního stupně vydal vyloučený
soudce (přísedící) nebo soud prvního stupně byl nesprávně obsazen, ledaže místo samosoudce
rozhodoval senát,
b) soud prvního stupně nepřihlédl k odvolatelem tvrzeným skutečnostem
nebo k jím označeným důkazům, ačkoliv k tomu nebyly splněny předpoklady podle § 118b
nebo § 118c, popřípadě § 175 odst. 4 části první věty za středníkem,
c) řízení je
postiženo jinou vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci,
d)
soud prvního stupně neúplně zjistil skutkový stav věci, neboť neprovedl navržené
důkazy potřebné k prokázání rozhodných skutečností,
e) soud prvního stupně dospěl
na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním,
f) dosud zjištěný
skutkový stav neobstojí, neboť tu jsou další skutečnosti nebo jiné důkazy, které
nebyly dosud uplatněny (§ 205a),
g) rozhodnutí soudu prvního stupně spočívá na nesprávném
právním posouzení věci.
(3) Odvolatel může bez souhlasu soudu měnit odvolací návrhy a odvolací
důvody i po uplynutí lhůty k odvolání.
(4) Rozsah, v jakém se rozhodnutí napadá, může odvolatel měnit jen
po dobu trvání lhůty k odvolání.".
277. Za § 205 se vkládají nové § 205a a 205b, které znějí:
"§ 205a
(1) Skutečnosti nebo důkazy, které nebyly uplatněny před soudem prvního
stupně, jsou u odvolání proti rozsudku nebo usnesení ve věci samé odvolacím důvodem
jen tehdy, jestliže
a) se týkají podmínek řízení, věcné příslušnosti soudu, vyloučení
soudce (přísedícího) nebo obsazení soudu;
b) jimi má být prokázáno, že v řízení došlo
k vadám, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci;
c) jimi má být
zpochybněna věrohodnost důkazních prostředků, na nichž spočívá rozhodnutí soudu prvního
stupně;
d) odvolatel nebyl řádně poučen podle § 119a odst. 1;
e) nastaly (vznikly)
po vyhlášení (vydání) rozhodnutí soudu prvního stupně.
(2) Ve věcech uvedených v § 120 odst. 2 omezení podle odstavce 1 neplatí.
278. Nad § 206 se doplňuje nadpis "Účinky odvolání".
279. V § 206 odst. 1 se za slovo "včas" vkládá slovo "přípustné".
280. V § 206 odst. 3 se slova "o její splatnosti" nahrazují slovy "o lhůtě
k plnění".
281. V § 207 odst. 1 se za slovo "vyhlášení" vkládá slovo "(vydání)".
282. § 208 a 209 včetně nadpisu znějí:
"Úkony soudu prvního stupně
§ 208
(1) Opožděně podané odvolání předseda senátu soudu prvního stupně usnesením
odmítne.
(2) Jako opožděné nemůže být odmítnuto odvolání, které bylo ve lhůtě
podáno u odvolacího soudu nebo do protokolu u nepříslušného soudu. Totéž platí, bylo-li
odvolání proti rozhodnutí o předběžném opatření podle § 76a podáno ve lhůtě u soudu
příslušného podle § 88 písm. c).
§ 209
Předseda senátu soudu prvního stupně se postará o odstranění případných
vad ve včas podaném odvolání (§ 43). Nezdaří-li se mu vady odstranit nebo má-li za
to, že odvolání je podáno tím, kdo k němu není oprávněn, nebo že není přípustné,
předloží věc po uplynutí odvolací lhůty se zprávou o tom odvolacímu soudu.".
283. V § 210 odstavec 1 zní:
"(1) Nejde-li o případy uvedené v § 208 nebo v § 209, doručí předseda
senátu odvolání, které směřuje proti rozsudku nebo proti usnesení ve věci samé, ostatním
účastníkům.".
284. V § 210 odst. 2 se slovo "dovolává" nahrazuje slovy "nebo jiní účastníci
dovolávají".
285. V § 210 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje středníkem a doplňují
se tato slova: "ve zprávě též uvede, že považuje odvolání za podané ve lhůtě.".
286. V § 210a se za slova "pořádkové opatření (§ 53)" vkládá čárka a slova
"nebo usnesení o odmítnutí žaloby, popřípadě jiného návrhu na zahájení řízení (§
43 odst. 2, § 75a odst. 1), nebo usnesení o odmítnutí odvolání (§ 208)".
287. Za § 211 se vkládá nový § 211a, který zní:
288. V § 212 se odstavce 2 až 4 zrušují a zároveň se ruší označení odstavce
1.
289. Za § 212 se vkládá nový § 212a, který zní:
"§ 212a
(1) Není-li dále stanoveno jinak, rozhodnutí soudu prvního stupně lze
přezkoumat i z důvodů, které nebyly v odvolání uplatněny (§ 205 odst. 2).
(2) Rozsudek nebo usnesení, jímž bylo rozhodnuto ve věci samé, nelze
přezkoumat podle odstavce 1, neobsahuje-li odvolání přes výzvu soudu (§ 43 a 209)
ve věcech neuvedených v § 120 odst. 2 žádné odvolací důvody.
(3) K novým skutečnostem nebo důkazům (§ 205a odst. 1 a § 211a) odvolací
soud smí, s výjimkou věcí uvedených v § 120 odst. 2, přihlédnout, jen když byly uplatněny.
(4) Rozsudek pro uznání a rozsudek pro zmeškání odvolací soud přezkoumá
jen z důvodů uvedených v § 205b.
(5) Odvolací soud též přihlédne k vadám uvedeným v § 229 odst. 1, § 229
odst. 2 písm. a) a b) a § 229 odst. 3. K jiným vadám řízení před soudem prvního stupně
přihlíží odvolací soud, jen když mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci.".
290. V § 213 se doplňuje odstavec 3, který zní:
"(3) Při zjišťování skutkového stavu odvolací soud nepřihlíží ke skutečnostem
nebo důkazům, které byly účastníky řízení uplatněny v rozporu s § 205a nebo § 211a.".
291. V § 214 odstavec 2 zní:
"(2) Jednání není třeba nařizovat, jestliže
a) se odmítá odvolání;
b)
se zastavuje nebo přerušuje odvolací řízení;
c) odvolání směřuje proti usnesení soudu
prvního stupně, které se podle zákona vydává bez nařízení jednání nebo kterým nebylo
rozhodnuto ve věci samé;
d) se zrušuje rozhodnutí podle § 221 odst. 1;
e) odvolání
se týká toliko nákladů řízení, lhůty k plnění nebo předběžné vykonatelnosti.".
292. V § 214 se doplňuje odstavec 3, který zní:
"(3) Jednání není třeba nařizovat také tehdy, bylo-li odvolání podáno
jen z důvodu nesprávného právního posouzení věci a účastníci se práva účasti na projednání
věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí; to neplatí,
jestliže odvolací soud postupuje podle § 213.".
293. V § 216 odst. 1 se za číslovku "92" vkládá čárka a text "97 a 98".
294. V § 216 odstavec 2 zní:
"(2) V odvolacím řízení nelze uplatnit nový nárok.".
295. V § 216 se doplňuje odstavec 3, který zní:
"(3) Není důvodem pro přerušení řízení, jestliže se účastníci nebo některý
z nich nedostaví k jednání u odvolacího soudu.".
296. V § 218 odst. 1 se písmeno a) zrušuje.
297. V § 218 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se ruší označení odstavce
1.
298. Za § 218 se vkládá nový § 218a, který zní:
299. V § 220 se doplňuje odstavec 3, který zní:
"(3) Odvolací soud změní rozhodnutí také tehdy, jestliže schválí smír.".
300. V § 221 odst. 1 se na konci písmena a) čárka nahrazuje středníkem
a na konci písmena se doplňují tato slova: "ustanovení § 213 odst. 3 tím nesmí být
dotčeno,".
301. V § 221 odst. 1 se na konci písmena b) doplňují tato slova: "ledaže
místo samosoudce rozhodoval senát,".
302. V § 221 odst. 1 se na konci písmena d) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje
se písmeno e), které zní:
"e) soud nepokračoval v řízení s tím, kdo je procesním nástupcem účastníka,
který po zahájení řízení ztratil způsobilost být účastníkem řízení.".
303. V § 221 odstavec 2 zní:
"(2) Zruší-li odvolací soud rozhodnutí,
a) vrátí věc soudu prvního stupně
k dalšímu řízení, nebo
b) postoupí věc věcně příslušnému okresnímu nebo krajskému
soudu, popřípadě soudu zřízenému k projednávání a rozhodování věcí určitého druhu,
anebo
c) rozhodne o zastavení řízení, jestliže je tu takový nedostatek podmínek řízení,
který nelze odstranit (§ 104 odst. 1); není-li dána pravomoc soudů, rozhodne též
o postoupení věci orgánu, do jehož pravomoci náleží.".
304. V § 221 se doplňuje odstavec 3, který zní:
"(3) Zruší-li odvolací soud rozhodnutí proto, že nebyl dodržen závazný
právní názor (§ 226 odst. 1, § 235h odst. 2 věta druhá a § 243d odst. 1) nebo že
v řízení došlo k závažným vadám, může nařídit, aby v dalším řízení věc projednal
a rozhodl jiný senát (samosoudce), nebo přikázat věc k dalšímu řízení jinému soudu
prvního stupně, kterému je nadřízen.".
305. Za § 221 se vkládá nový § 221a, který zní:
306. V § 222 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje středníkem a doplňují
se tato slova: "to neplatí u rozsudku, kterým bylo vysloveno, že se manželství rozvádí,
že je neplatné nebo že není.".
307. V § 222 odstavec 2 zní:
"(2) Nerozhodl-li soud prvního stupně o některé části předmětu řízení,
o nákladech řízení nebo o návrhu na předběžnou vykonatelnost, odvolací soud může
ještě před rozhodnutím o odvolání nařídit, aby své rozhodnutí doplnil (§ 166).".
308. Za § 222 se vkládá nový § 222a, který zní:
"§ 222a
(1) Vezme-li žalobce (navrhovatel) za odvolacího řízení zpět návrh na
zahájení řízení, odvolací soud zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zruší
rozhodnutí soudu prvního stupně a řízení zastaví; to neplatí, bylo-li odvolání podáno
opožděně nebo někým, kdo k odvolání nebyl oprávněn, anebo proti rozhodnutí, proti
němuž není přípustné.
(2) Jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů
nesouhlasí, odvolací soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné; v takovém případě
po právní moci usnesení pokračuje v odvolacím řízení.
(3) Ustanovení odstavce 2 neplatí, jde-li o zpětvzetí návrhu na rozvod,
neplatnost manželství nebo určení, zda tu manželství je či není.".
309. V § 224 odst. 1 se za slovo "platí" vkládá slovo "přiměřeně".
310. V § 224 odst. 3 se za slovo "řízení" vkládají slova "nebo věc postoupí
věcně příslušnému soudu".
311. § 226 zní:
"§ 226
(1) Bylo-li rozhodnutí zrušeno a byla-li věc vrácena k dalšímu řízení,
je soud prvního stupně vázán právním názorem odvolacího soudu.
(2) Bylo-li rozhodnutí zrušeno a věc postoupena věcně příslušnému soudu,
nepoužije se v dalším řízení § 104a. Z výsledků dosavadního řízení lze při novém
projednání věci vycházet pouze z uznání žalovaného a ze shodných skutkových tvrzení
účastníků; se souhlasem účastníků lze vycházet také z některých nebo ze všech provedených
důkazů.".
312. Nadpis části čtvrté hlavy druhé zní:
"ŽALOBA NA OBNOVU ŘÍZENÍ A PRO ZMATEČNOST".
313. § 228 až 235 včetně nadpisů znějí:
"Přípustnost
§ 228
(1) Žalobou na obnovu řízení účastník může napadnout pravomocný
rozsudek nebo pravomocné usnesení, kterým bylo rozhodnuto ve věci samé:
a) jsou-li
tu skutečnosti, rozhodnutí nebo důkazy, které bez své viny nemohl použít v původním
řízení před soudem prvního stupně nebo za podmínek uvedených v ustanovení § 205a
a 211a též před odvolacím soudem, pokud mohou přivodit pro něho příznivější rozhodnutí
ve věci;
b) lze-li provést důkazy, které nemohly být provedeny v původním řízení před
soudem prvního stupně nebo za podmínek uvedených v ustanovení § 205a a 211a též
před odvolacím soudem, pokud mohou přivodit pro něho příznivější rozhodnutí ve věci.
(2) Žalobou na obnovu řízení účastník může napadnout také pravomocné
usnesení, kterým byl schválen smír, lze-li důvody obnovy podle odstavce 1 vztahovat
i na předpoklady, za nichž byl smír schvalován; to platí obdobně pro pravomocný platební
rozkaz, pravomocný rozsudek pro uznání a pravomocný rozsudek pro zmeškání.
§ 229
(1) Žalobou pro zmatečnost účastník může napadnout pravomocné rozhodnutí
soudu prvního stupně nebo odvolacího soudu, kterým bylo řízení skončeno, jestliže
a) bylo rozhodnuto ve věci, která nenáleží do pravomoci soudů,
b) ten, kdo v řízení
vystupoval jako účastník, neměl způsobilost být účastníkem řízení,
c) účastník řízení
neměl procesní způsobilost nebo nemohl před soudem vystupovat (§ 29 odst. 2) a nebyl
řádně zastoupen,
d) nebyl podán návrh na zahájení řízení, ačkoliv podle zákona ho
bylo třeba,
e) rozhodoval vyloučený soudce nebo přísedící,
f) soud byl nesprávně obsazen,
ledaže místo samosoudce rozhodoval senát,
g) bylo rozhodnuto v neprospěch účastníka
v důsledku trestného činu soudce nebo přísedícího.
(2) Žalobou pro zmatečnost účastník může napadnout také pravomocný
rozsudek soudu prvního stupně nebo odvolacího soudu nebo pravomocné usnesení těchto
soudů, kterým bylo rozhodnuto ve věci samé, anebo pravomocný platební rozkaz (směnečný
a šekový platební rozkaz), jestliže
a) v téže věci bylo již dříve zahájeno řízení,
b)
v téže věci bylo dříve pravomocně rozhodnuto,
c) odvolacím soudem byl pravomocně zamítnut
návrh na nařízení výkonu těchto rozhodnutí z důvodu, že povinnosti rozsudkem, usnesením
nebo platebním rozkazem uložené nelze vykonat (§ 261a).
(3) Žalobou pro zmatečnost účastník může napadnout též pravomocný
rozsudek odvolacího soudu nebo jeho pravomocné usnesení, kterým bylo rozhodnuto ve
věci samé, jestliže mu byla v průběhu řízení nesprávným postupem soudu odňata možnost
jednat před soudem.
(4) Žalobou pro zmatečnost účastník může napadnout rovněž pravomocné
usnesení odvolacího soudu, kterým bylo odmítnuto odvolání nebo kterým bylo zastaveno
odvolací řízení.
§ 230
(1) Žaloba není přípustná proti
a) rozsudkům, kterými bylo vysloveno,
že se manželství rozvádí, že je neplatné nebo že zde není;
b) jen proti výrokům rozhodnutí
o nákladech řízení, o lhůtě k plnění a o předběžné vykonatelnosti;
c) jen proti důvodům
rozhodnutí.
(2) Žaloba na obnovu řízení není přípustná též proti rozsudkům a usnesením,
jejichž zrušení nebo změny lze dosáhnout jinak, nepočítaje v to dovolání.
(3) Žaloba pro zmatečnost není přípustná také proti usnesení, jímž
bylo rozhodnuto o žalobě pro zmatečnost.
§ 231
(1) Žalobu může podat z důvodů uvedených v § 228 a 229 též vedlejší
účastník, jestliže vstoupil do původního řízení. Žaloba je však nepřípustná, jestliže
s ní jím podporovaný účastník nesouhlasí.
(2) Státní zastupitelství může podat z důvodů uvedených v § 229 žalobu
pro zmatečnost jen ve věcech uvedených v § 35 odst. 1. Nevstoupilo-li státní zastupitelství
do řízení, v němž bylo vydáno napadené rozhodnutí, může žalobu podat, dokud běží
lhůta některému z účastníků, jestliže současně vstoupí do řízení (§ 35).
(3) Ustanovení § 230 zde platí obdobně.
Podání žaloby
§ 232
(1) Žaloba musí vedle obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) obsahovat
označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu je napadá, důvod žaloby
(důvod obnovy řízení nebo zmatečnosti), vylíčení skutečností, které svědčí o tom,
že je žaloba podána včas, označení důkazů, jimiž má být důvodnost žaloby prokázána,
jakož i to, čeho se ten, kdo podal žalobu, domáhá.
(2) Rozsah, v jakém se rozhodnutí napadá, a důvod žaloby (důvod obnovy
řízení nebo zmatečnosti) mohou být měněny jen po dobu trvání lhůt k žalobě.
§ 233
(1) Žaloba na obnovu řízení musí být podána ve lhůtě tří měsíců od
té doby, kdy ten, kdo obnovu navrhuje, se dozvěděl o důvodu obnovy, nebo od té doby,
kdy jej mohl uplatnit; běh této lhůty však neskončí před uplynutím tří měsíců od
právní moci napadeného rozhodnutí.
(2) Po třech letech od právní moci napadeného rozhodnutí může být
žaloba na obnovu řízení podána jen tehdy, jestliže trestní rozsudek nebo rozhodnutí
o přestupku nebo jiném správním deliktu, na jejichž podkladě bylo v občanském soudním
řízení přiznáno právo, byly později podle příslušných právních předpisů zrušeny.
§ 234
(1) Není-li dále stanoveno jinak, musí být žaloba pro zmatečnost podána
ve lhůtě tří měsíců od doručení napadeného rozhodnutí.
(2) Z důvodu zmatečnosti uvedeného v § 229 odst. 1 písm. c) lze žalobu
podat ve lhůtě tří měsíců, která počíná běžet dnem, kdy účastníku byl ustanoven zástupce
nebo kdy odpadla překážka, pro kterou nemohl před soudem samostatně jednat nebo pro
kterou nemohl před soudem vystupovat, nejpozději však do tří let od právní moci napadeného
rozhodnutí.
(3) Z důvodu zmatečnosti uvedeného v § 229 odst. 1 písm. e) lze žalobu
podat ve lhůtě tří měsíců od té doby, kdy se ten, kdo žalobu podává, o důvodu zmatečnosti
dozvěděl, nejpozději však do tří let od právní moci napadeného rozhodnutí.
(4) Z důvodu zmatečnosti uvedeného v § 229 odst. 1 písm. g) lze žalobu
podat ve lhůtě tří měsíců od té doby, kdy se ten, kdo žalobu podává, o důvodu zmatečnosti
dozvěděl.
(5) Z důvodu zmatečnosti uvedeného v § 229 odst. 2 písm. c) lze žalobu
podat ve lhůtě tří měsíců od právní moci usnesení odvolacího soudu o zamítnutí návrhu
na nařízení výkonu rozhodnutí.
314. Za § 235 se vkládají nové § 235a až 235i, které včetně nadpisů znějí:
"Řízení a rozhodnutí o žalobě
§ 235a
(1) Žalobu projedná a rozhodne o ní soud, který o věci rozhodoval v
prvním stupni. Žalobu pro zmatečnost podanou z důvodů uvedených v § 229 odst. 3 a
4 však projedná a rozhodne o ní soud, jehož rozhodnutí bylo napadeno; to neplatí
ve věcech, v nichž je k řízení v prvním stupni příslušný krajský soud (§ 9 odst.
2 a 3).
(2) Pro řízení o žalobě platí přiměřeně ustanovení o řízení v prvním
stupni, není-li dále stanoveno něco jiného.
§ 235b
(1) Byla-li proti stejnému rozhodnutí podána žaloba na obnovu řízení
i pro zmatečnost, spojí soud věci ke společnému řízení.
(2) Ustanovení § 92, 97 a 98 pro řízení o žalobě neplatí. Pro řízení
o žalobě pro zmatečnost neplatí též ustanovení § 107a.
(3) Bylo-li proti napadenému rozhodnutí podáno též dovolání, soud
řízení o žalobě přeruší až do rozhodnutí dovolacího soudu.
§ 235c
Je-li pravděpodobné, že žalobě bude vyhověno, může soud nařídit odklad
vykonatelnosti napadeného rozhodnutí o věci.
§ 235d
Soud projedná věc v mezích, ve kterých se ten, kdo podal žalobu,
domáhá povolení obnovy řízení nebo zrušení napadeného rozhodnutí pro zmatečnost.
Tímto rozsahem není vázán
a) ve věcech, v nichž lze zahájit řízení bez návrhu,
b)
v případech, kdy na rozhodnutí o napadeném výroku je závislý výrok, který žalobou
nebyl dotčen,
c) v případech, kde jde o taková společná práva nebo povinnosti, že
se rozhodnutí musí vztahovat na všechny účastníky, kteří vystupují na jedné straně,
a kde platí úkony jednoho z nich i pro ostatní (91 odst. 2),
d) jestliže z právního
předpisu vyplývá určitý způsob vypořádání vztahu mezi účastníky.
§ 235e
(1) Žalobu na obnovu řízení soud usnesením buď zamítne nebo povolí
obnovu řízení.
(2) Žalobu pro zmatečnost soud usnesením buď zamítne nebo napadené
rozhodnutí zruší. Zruší-li rozhodnutí z důvodů uvedených v § 229 odst. 1 písm. a),
b) a d) nebo v § 229 odst. 2 písm. a) a b), rozhodne též o zastavení řízení o věci,
popřípadě o postoupení věci orgánu, do jehož pravomoci náleží. Platí-li důvody, pro
které bylo zrušeno rozhodnutí odvolacího soudu, i na rozhodnutí soudu prvního stupně,
zruší soud i toto rozhodnutí, i když nebylo žalobou napadeno.
(3) Bylo-li stejné rozhodnutí napadeno žalobou na obnovu řízení i pro
zmatečnost, může soud povolit důvodně uplatněnou obnovu řízení, jen když žalobu pro
zmatečnost zamítne, odmítne nebo o ní zastaví řízení.
(4) Bylo-li napadené rozhodnutí dovolacím soudem zrušeno, soud řízení
o žalobě zastaví.
Řízení a rozhodnutí po povolení obnovy nebo po zrušení rozhodnutí
§ 235h
(1) Byla-li povolena obnova řízení, soud prvního stupně, jakmile usnesení
nabude právní moci, věc znovu bez dalšího návrhu projedná; přihlédne přitom ke všemu,
co vyšlo najevo v původním řízení nebo při projednávání žaloby. Shledá-li soud napadené
rozhodnutí věcně správným, zamítne usnesením návrh na jeho změnu. Jestliže soud napadené
rozhodnutí ve věci samé změní, nové rozhodnutí nahradí původní rozhodnutí.
(2) Bylo-li napadené rozhodnutí pro zmatečnost zrušeno, soud, o jehož
rozhodnutí jde, věc, jakmile usnesení nabude právní moci, bez dalšího návrhu projedná
a rozhodne; přihlédne přitom ke všemu, co vyšlo najevo v původním řízení nebo při
projednávání žaloby. Právní názor obsažený ve zrušovacím usnesení je pro nové projednání
a rozhodnutí věci závazný.
(3) Odstavec 2 neplatí, bylo-li řízení ve věci zastaveno (§ 235e odst.
2 věta druhá).
§ 235i
(1) V novém rozhodnutí o věci rozhodne soud o náhradě nákladů původního
řízení i řízení o žalobě; o náhradě nákladů původního řízení však nerozhodne, jestliže
rozhodnutí po povolení obnovy nenahrazuje původní rozhodnutí.
(2) Zruší-li soud napadené rozhodnutí a zastaví-li též řízení o věci
(§ 235e odst. 2 věta druhá), rozhodne i o náhradě nákladů původního řízení.
(3) Právní vztahy někoho jiného než účastníka řízení nemohou být novým
rozhodnutím o věci dotčeny.".
315. § 237 až 239 znějí:
"§ 237
(1) Dovolání je přípustné proti rozsudku odvolacího soudu a proti
usnesení odvolacího soudu,
a) jimiž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně
ve věci samé,
b) jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým soud
prvního stupně rozhodl ve věci samé jinak než v dřívějším rozsudku (usnesení) proto,
že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil,
c)
jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné
podle písmena b) a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci
samé po právní stránce zásadní význam.
(2) Dovolání podle odstavce 1 není přípustné
a) ve věcech, v nichž
dovoláním dotčeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 20 000
Kč a v obchodních věcech 50 000 Kč; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží,
b)
ve věcech upravených zákonem o rodině, ledaže jde o rozsudek o omezení nebo zbavení
rodičovské zodpovědnosti nebo pozastavení jejího výkonu, o určení (popření) rodičovství
nebo o nezrušitelné osvojení.
(3) Rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam
[odstavec 1 písm. c)] zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího
soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem
rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem.
§ 238
(1) Dovolání je přípustné proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo
potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto
a) o
žalobě na obnovu řízení,
b) o zamítnutí návrhu na změnu rozhodnutí (§ 235h odst. 1
věta druhá).
(2) Ustanovení § 237 platí obdobně.
§ 238a
(1) Dovolání je přípustné proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo
potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto
a) ve
věci konkursu a vyrovnání,
b) o žalobě pro zmatečnost,
c) o návrhu na nařízení výkonu
rozhodnutí,
d) ve věci zastavení výkonu rozhodnutí,
e) ve věci udělení příklepu ve
výkonu rozhodnutí,
f) o rozvrhu rozdělované podstaty ve výkonu rozhodnutí,
g) o povinnostech
vydražitele uvedeného v § 336m odst. 2 (§ 336n) a v § 338za odst. 2.
(2) Ustanovení § 237 odst. 1 a 3 platí obdobně.
§ 239
(1) Dovolání je přípustné proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo
a) rozhodnutí soudu prvního stupně zrušeno a řízení zastaveno, popřípadě věc byla
postoupena orgánu, do jehož pravomoci náleží,
b) v průběhu odvolacího řízení rozhodnuto
o tom, kdo je procesním nástupcem účastníka, o zastavení řízení podle § 107 odst.
5, o vstupu do řízení na místo dosavadního účastníka (§ 107a), o přistoupení dalšího
účastníka (§ 92 odst. 1) a o záměně účastníka (§ 92 odst. 2).
(2) Dovolání je rovněž přípustné proti usnesení odvolacího soudu,
kterým bylo
a) potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o zastavení řízení podle §
104 odst. 1,
b) potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně, jímž bylo rozhodnuto
o tom, kdo je procesním nástupcem účastníka, o zastavení řízení podle § 107 odst.
5, o vstupu do řízení na místo dosavadního účastníka (107a), o přistoupení dalšího
účastníka (§ 92 odst. 1) a o záměně účastníka (§ 92 odst. 2).
(3) Dovolání je též přípustné proti usnesení odvolacího soudu, kterým
bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí návrhu (žaloby); to neplatí,
jestliže byl odmítnut návrh na předběžné opatření (§ 75a).".
316. V § 240 odst. 1 se slova "jednoho měsíce od právní moci" nahrazují
slovy "dvou měsíců od doručení".
317. V § 240 se doplňuje odstavec 3, který zní:
"(3) Lhůta je zachována také tehdy, jestliže dovolání bylo podáno po uplynutí
dvouměsíční lhůty proto, že se dovolatel řídil nesprávným poučením soudu o dovolání.
Neobsahuje-li rozhodnutí poučení o dovolání, o lhůtě k dovolání nebo o soudu, u něhož
se podává, nebo obsahuje-li nesprávné poučení o tom, že dovolání není přípustné,
lze podat dovolání do čtyř měsíců od doručení.".
318. § 241 zní:
"§ 241
(1) Dovolatel musí být zastoupen advokátem nebo notářem; to neplatí,
má-li dovolatel právnické vzdělání, popřípadě jedná-li za něj osoba uvedená v § 21
nebo v § 21a anebo v § 21b, která má právnické vzdělání. Notář může dovolatele zastupovat
jen v rozsahu svého oprávnění stanoveného zvláštními předpisy.57)
(2) Nemá-li dovolatel právnické vzdělání, musí být dovolání sepsáno
advokátem, notářem nebo osobou uvedenou v § 21 nebo v § 21a anebo v § 21b, která
má právnické vzdělání.".
319. Za § 241 se vkládají nové § 241a a 241b, které včetně nadpisu znějí:
"§ 241a
(1) V dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) uvedeno,
proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů se toto rozhodnutí
napadá, popřípadě které důkazy by měly být provedeny k prokázání důvodu dovolání,
a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).
(2) Dovolání lze podat jen z těchto důvodů:
a) řízení je postiženo
vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci,
b) rozhodnutí spočívá
na nesprávném právním posouzení věci.
(3) Je-li dovolání přípustné podle § 237 odst. 1 písm. a) a b), popřípadě
podle obdobného užití těchto ustanovení (§ 238 a 238a), lze dovolání podat také z
důvodu, že rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu
v podstatné části oporu v provedeném dokazování.
(4) V dovolání nelze uplatnit nové skutečnosti nebo důkazy ve věci samé.
Úkony soudu prvního stupně
§ 241b
(1) Ustanovení § 208 odst. 1, § 209 a 210 platí obdobně.
(2) Není-li splněna podmínka uvedená v § 241, postupuje se obdobně
podle § 104 odst. 2; to neplatí, bylo-li dovolání podáno opožděně, někým, kdo k dovolání
není oprávněn, nebo směřuje-li proti rozhodnutí, proti němuž není dovolání přípustné.
(3) Dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu nebo z
jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, může být o tyto náležitosti
doplněno jen po dobu trvání lhůty k dovolání. Nebyla-li v době podání dovolání splněna
podmínka uvedená v § 241, běží tato lhůta až do uplynutí lhůty, která byla dovolateli
určena ke splnění této podmínky; požádal-li však dovolatel před uplynutím lhůty o
ustanovení zástupce (§ 30), běží lhůta podle věty první znovu až od právní moci usnesení,
kterým bylo o této žádosti rozhodnuto.".
320. V § 242 odst. 3 věta druhá zní:
"Je-li dovolání přípustné, dovolací soud přihlédne též k vadám uvedeným
v § 229 odst. 1, § 229 odst. 2 písm. a) a b) a § 229 odst. 3, jakož i k jiným vadám
řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, i když nebyly v
dovolání uplatněny.".
321. V § 243a odst. 3 se číslovka "2" nahrazuje číslovkou "3".
322. V § 243b se vkládá nový odstavec 1, který zní:
"(1) Dovolání přípustné podle § 237 odst. 1 písm. a) a b) nebo podle obdobného
užití těchto ustanovení (§ 238 a 238a) anebo podle § 239 dovolací soud odmítne, je-li
zjevně bezdůvodné.".
Dosavadní odstavce 1 až 5 se označují jako odstavce 2 až 6.
323. V § 243b odst. 2 se slovo "Dovolací" nahrazuje slovy "Nepostupoval-li
podle odstavce 1, dovolací".
324. V § 243b odst. 4 se slova "z důvodů uvedených v § 237 písm. a), b),
d) a e)" nahrazují slovy "pro vady uvedené v § 229 odst. 1 písm. a), b) a d) a v
§ 229 odst. 2 písm. a) a b)".
325. V § 243b odst. 5 se text "§ 218 odst. 1, § 224 odst. 1" nahrazuje
textem "§ 218, 218a, § 221 odst. 3, § 224 odst. 1".
326. V § 243c se za číslovku "99" vkládá text "a 107a".
327. V § 243c se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se
odstavec 2, který zní:
"(2) Usnesení, jímž bylo odmítnuto dovolání, protože nebylo shledáno přípustným
podle § 237 odst. 1 písm. c) nebo podle obdobného užití tohoto ustanovení (§ 238
a 238a), nemusí být odůvodněno. Totéž platí, bylo-li dovolání odmítnuto podle § 243b
odst. 1.".
328. V § 243d odst. 1 větě první se tečka na konci nahrazuje středníkem
a vkládají se tato slova: "ustanovení § 226 zde platí obdobně.". Věta druhá se zrušuje.
329. V § 244 odstavec 1 zní:
"(1) Ve správním soudnictví přezkoumávají soudy na základě žalob nebo
opravných prostředků zákonnost rozhodnutí orgánů veřejné správy, jimiž se zakládají,
mění, ruší či závazně určují práva nebo povinnosti fyzických či právnických osob,
jakož i rozhodnutí orgánů veřejné správy o osobním stavu.".
330. V § 244 se odstavec 3 zrušuje.
331. V § 246 odst. 2 se slova "Vrchní soud je věcně příslušný k přezkoumávání
rozhodnutí ústředních orgánů České republiky" nahrazují slovy "Vrchní soudy jsou
věcně příslušné k přezkoumávání rozhodnutí ústředních orgánů státní správy".
332. V § 246a odstavec 2 zní:
"(2) V řízení podle hlavy třetí této části ve věcech důchodového pojištění,
důchodového zabezpečení a nemocenského pojištění je místně příslušný krajský soud,
v jehož obvodu je obecný soud navrhovatele.".
333. V § 247 odstavec 2 zní:
"(2) Podmínkou řízení podle této hlavy je vyčerpání přípustných řádných
opravných prostředků a nabytí právní moci rozhodnutí.".
334. V § 248 odst. 2 písmeno e) zní:
"e) rozhodnutí správních orgánů předběžné nebo pořádkové povahy a rozhodnutí,
jimiž se upravuje vedení správního řízení,".
335. V § 250 odstavec 4 zní:
"(4) Žalovaným je správní orgán, který rozhodl v posledním stupni, nebo
správní orgán, na nějž jeho působnost přešla.".
336. § 250a zní:
"§ 250a
(1) Žalobce musí být zastoupen advokátem nebo notářem; to neplatí, má-li
právnické vzdělání, popřípadě jedná-li za něj osoba uvedená v § 21 nebo v § 21a odst.
2 anebo v § 21b, která má právnické vzdělání. Notář může žalobce zastupovat jen v
rozsahu svého oprávnění stanoveného zvláštními předpisy.57)
(2) Není-li splněna podmínka uvedená v odstavci 1, postupuje se přiměřeně
podle § 104 odst. 2; to neplatí, byla-li žaloba podána opožděně, někým, kdo k ní
zjevně není oprávněn, nebo směřuje-li proti rozhodnutí, jež nemůže být předmětem
přezkoumávání soudem.
(3) Odstavce 1 a 2 se nepoužijí ve věcech, v nichž je dána věcná příslušnost
okresního soudu, nebo jde-li o přezkoumání rozhodnutí ve věcech důchodového pojištění,
důchodového zabezpečení nebo nemocenského pojištění.".
337. V § 250d odstavec 2 zní:
"(2) Shledá-li soud, že není věcně nebo místně příslušný, postoupí věc
usnesením soudu příslušnému.".
338. V § 250d odst. 3 se slova "Předseda senátu" nahrazují slovem "Soud"
a před slovo "neoprávněnou" se vkládá slovo "zjevně".
339. V § 250g odst. 1 části věty před středníkem se slova "§ 250f, předvolá
předseda senátu k jednání účastníky" nahrazují slovy "§ 250d odst. 3, § 250f nebo
§ 250i odst. 2, nařídí soud jednání".
340. V § 250i odstavec 2 zní:
"(2) Zjistí-li soud, že bylo zahájeno správní řízení, v němž má být napadené
pravomocné rozhodnutí přezkoumáno, zpravidla řízení o žalobě přeruší a vyčká výsledku;
bude-li napadené rozhodnutí pravomocně zrušeno, změněno nebo nahrazeno jiným, řízení
zastaví.".
341. V § 250l odst. 1 se odkaz na poznámku pod čarou č. 35), a to včetně
poznámky pod čarou č. 35), zrušuje.
342. V § 250m odst. 2 větě třetí se za slovo "rozhodnutí" vkládá slovo
"řádné" a na konci odstavce 3 se doplňuje tato věta: "Ve věcech důchodového pojištění
a důchodového zabezpečení lze zmeškání lhůty prominout za podmínek stanovených v
§ 58 odst. 1.".
343. V § 250q odst. 1 se text "§ 250f nebo § 250o" nahrazuje textem "§
250f, 250o nebo § 250p".
344. § 250s zní:
"§ 250s
(1) Proti rozhodnutí soudu nejsou přípustné opravné prostředky, není-li
dále stanoveno jinak.
(2) Ve věcech důchodového pojištění a důchodového zabezpečení lze
podat
a) proti rozhodnutí krajského soudu odvolání, o němž rozhodne vrchní soud,
b)
proti pravomocnému rozhodnutí vrchního soudu dovolání, o němž rozhodne Nejvyšší soud,
c)
proti pravomocnému rozhodnutí krajského soudu nebo vrchního soudu žalobu pro zmatečnost,
o níž rozhodne v prvním stupni krajský soud; o odvolání rozhodne vrchní soud a o
dovolání Nejvyšší soud.
(3) V řízení o odvolání, žalobě pro zmatečnost a dovolání se postupuje
podle části čtvrté hlavy první, druhé a třetí tohoto zákona. V odvolání lze uvádět
nové skutečnosti a důkazy.".
345. § 252 zní:
"§ 252
(1) Není-li stanoveno jinak, je příslušný k nařízení a provedení výkonu
rozhodnutí, k činnosti soudu před nařízením výkonu rozhodnutí a k prohlášení o majetku
obecný soud povinného.
(2) Nemá-li povinný obecný soud nebo jeho obecný soud není v České republice,
je k nařízení a provedení výkonu rozhodnutí příslušný soud, v jehož obvodu povinný
má majetek; jde-li o výkon rozhodnutí přikázáním pohledávky, je příslušný obecný
soud banky nebo jiného dlužníka povinného, popřípadě soud, v jehož obvodu má zahraniční
dlužník povinného umístěn v České republice svůj podnik nebo organizační složku svého
podniku.
(3) Namísto obecného soudu povinného je k nařízení a provedení výkonu
rozhodnutí a k činnosti soudu před nařízením výkonu rozhodnutí příslušný soud, v
jehož obvodu má nezletilý na základě dohody rodičů nebo rozhodnutí soudu, popřípadě
jiných rozhodujících skutečností své bydliště, jde-li o výkon rozhodnutí pro vymožení
výživného nezletilého dítěte.
(4) Namísto obecného soudu povinného a soudu uvedeného v odstavci
3 je k nařízení a provedení výkonu rozhodnutí příslušný soud,
a) v jehož obvodu je
podnik (část podniku), jde-li o výkon rozhodnutí prodejem podniku (jeho části);
b)
v jehož obvodu je nemovitost, týká-li se výkon rozhodnutí nemovitosti, není-li dána
příslušnost podle písmena a).
(5) Soud příslušný podle odstavce 3 může po pravomocném nařízení výkonu
rozhodnutí ze závažných důvodů přenést svou místní příslušnost na jiný soud, jestliže
je to v zájmu nezletilého. Jestliže soud, na nějž byla příslušnost přenesena, s přenesením
nesouhlasí, předloží věc k rozhodnutí, pokud otázka přenesení příslušnosti nebyla
již rozhodnuta odvolacím soudem, svému nadřízenému soudu; rozhodnutím tohoto soudu
je vázán i soud, který příslušnost přenesl.".
346. V § 253 odstavec 1 zní:
"(1) Výkon rozhodnutí soud nařídí zpravidla bez slyšení povinného. Případným
slyšením povinného nesmí být zmařen účel výkonu rozhodnutí.".
347. V § 253 odst. 2 se slova "Předseda senátu" nahrazují slovem "Soud".
348. V § 254 odstavec 2 zní:
"(2) Při výkonu rozhodnutí nelze přerušit řízení z důvodů uvedených v
části třetí tohoto zákona a prominout zmeškání lhůty. Nelze také podat žalobu na
obnovu výkonu rozhodnutí; žalobu pro zmatečnost lze podat pouze z důvodu uvedeného
v § 229 odst. 4.".
349. V § 254 se doplňují odstavce 3 a 4, které znějí:
"(3) Při výkonu rozhodnutí soud poskytuje účastníkům, jakož i dalším osobám,
kterých se výkon rozhodnutí týká, poučení o jejich procesních právech a povinnostech.
(4) V odvolání lze uvádět nové skutečnosti a důkazy.".
350. V § 255 odst. 2 se slova "v bezpodílovém spoluvlastnictví" nahrazují
slovy "nebo práva patřící do společného jmění" a slovo "věci" se nahrazuje slovy
"majetkové hodnoty".
351. V § 256 odst. 2 se za slovo "orgánem" vkládají slova "nebo notářem,76)".
Poznámka pod čarou č. 76) zní:
------------------------------------------------------------------
"76) § 6 zákona č. 358/1992 Sb.".
352. V § 258 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují
se tato slova: "prodejem podniku a zřízením soudcovského zástavního práva k nemovitostem.".
353. V § 258 se doplňuje odstavec 3, který zní:
"(3) Výkon rozhodnutí o prodeji zástavy lze pro zajištěnou pohledávku
provést prodejem zastavených movitých věcí a nemovitostí.".
354. V § 259 se za slovy "ukládá rozhodnutí" čárka nahrazuje tečkou a
slova " , a k prohlášení o svém majetku" se zrušují.
355. V § 260 odst. 2 se slova "kterého peněžního ústavu má účet a jaké
je číslo tohoto účtu" nahrazují slovy "které banky, pobočky zahraniční banky nebo
spořitelního a úvěrního družstva77) (dále jen "peněžní ústav") má své účty a jaká
jsou čísla těchto účtů".
Poznámka pod čarou č. 77) zní:
"77) Zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých
opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992
Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.".
356. V § 260 odst. 3 se slovo "úmyslně" zrušuje.
357. Za § 260 se vkládají nové § 260a až 260h, které včetně nadpisu a poznámky
pod čarou č. 78) znějí:
"Prohlášení o majetku
§ 260a
(1) Kdo má vykonatelným rozhodnutím přiznanou peněžitou pohledávku,
může soudu před podáním návrhu na výkon rozhodnutí navrhnout, aby předvolal povinného
a vyzval ho k prohlášení o majetku.
(2) Nemá-li povinný způsobilost k právním úkonům v plném rozsahu nebo
jsou-li povinným obec, vyšší územně samosprávný celek nebo právnická osoba, označí
oprávněný podle možnosti osoby, které je třeba předvolat (§ 260c).
§ 260b
(1) Soud návrhu na prohlášení o majetku vyhoví jen tehdy, připojí-li
oprávněný k návrhu listiny osvědčující, že jeho pohledávka nebyla nebo nemohla být
ani s pomocí soudu podle § 260 uspokojena výkonem rozhodnutí přikázáním pohledávky
z účtu povinného u peněžního ústavu, a stejnopis rozhodnutí, opatřený potvrzením
o jeho vykonatelnosti, nebo jinou listinu potřebnou k nařízení výkonu rozhodnutí;
stejnopis rozhodnutí není třeba připojit, jestliže se návrh podává u soudu, který
o věci rozhodoval jako soud prvního stupně.
(2) Návrhu na prohlášení majetku nelze vyhovět,
a) byla-li povinnému
povolena v rámci konkursního řízení ochranná lhůta,
b) byl-li na majetek povinného
prohlášen konkurs,
c) byl-li u povinného podán návrh na vyrovnání,
d) byla-li u povinného
zavedena nucená správa podle zvláštního zákona.
§ 260c
(1) Nemá-li povinný způsobilost k právním úkonům v plném rozsahu, soud
místo povinného předvolá jeho zákonného zástupce.
(2) Je-li povinným obec nebo vyšší územně samosprávný celek, soud předvolá
toho, komu přísluší podle zvláštního zákona je zastupovat navenek.
(3) Je-li povinnou právnická osoba, soud předvolá toho, kdo je jejím
statutárním orgánem; vykonává-li působnost statutárního orgánu více osob vedle sebe,
předvolá soud kteroukoliv z nich. Jestliže statutární orgán tvoří více osob, soud
předvolá jeho předsedu; není-li to dobře možné, lze předvolat každého člena tohoto
orgánu, který je oprávněn jednat jménem právnické osoby. U právnické osoby v likvidaci
soud předvolá likvidátora.
(4) Ten, kdo byl k prohlášení o majetku předvolán, je povinen se dostavit
k soudu osobně.
§ 260d
(1) Předvolání k prohlášení o majetku musí obsahovat účel výslechu
a poučení o následcích, jestliže prohlášení bude odmítnuto nebo jestliže v něm budou
uvedeny nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje.78) Považuje-li to soud za účelné,
vyzve povinného, jeho zákonného zástupce nebo osobu činící prohlášení za obec, vyšší
územně samosprávný celek nebo právnickou osobu (dále jen "předvolaný"), aby předložil
seznam majetku povinného obsahující údaje uvedené v § 260e odst. 2, popřípadě též
listiny dokládající tento majetek.
(2) Předvolání se doručuje předvolanému do vlastních rukou. Předvolání
musí být doručeno nejméně deset dnů přede dnem konání výslechu.
(3) Jestliže se ten, kdo byl k soudu řádně předvolán, nedostaví bez
včasné a důvodné omluvy, bude k soudu předveden; o tom musí být předvolaný poučen.
§ 260e
(1) Před zahájením výslechu soud předvolaného vyzve, aby uvedl úplné
a pravdivé údaje o majetku povinného, a znovu ho poučí o následcích nesplnění této
povinnosti a o následcích odepření prohlášení.78)
(2) V prohlášení o majetku je předvolaný povinen uvést
a) plátce
mzdy nebo jiného příjmu postižitelného srážkami ze mzdy a výši tohoto nároku,
b) peněžní
ústavy, u nichž má účty, výši pohledávek a čísla účtů,
c) dlužníky, u nichž má jiné
peněžité pohledávky, důvod a výši těchto pohledávek,
d) osoby, vůči nimž má jiná majetková
práva nebo majetkové hodnoty, jejich důvod a hodnotu (§ 320),
e) movité věci (spoluvlastnický
podíl na nich) povinného a kde, popřípadě u koho se nacházejí; totéž platí o listinách
uvedených v § 334 a o cenných papírech uvedených v § 334a,
f) nemovitosti (spoluvlastnický
podíl na nich) povinného,
g) podnik povinného a jeho části a kde se nachází.
(3) O prohlášení o majetku podle odstavce 2 soud sepíše protokol;
seznam majetku, který předloží předvolaný, tvoří přílohu protokolu, jestliže předvolaný
prohlásí, že obsahuje úplné a pravdivé údaje, nebo jestliže tento seznam do protokolu
doplní. V protokolu se dále uvede obsah poučení poskytnutého soudem (odstavec 1)
a výslovné prohlášení předvolaného o tom, že v prohlášení uvedl jen úplné a pravdivé
údaje o majetku povinného. Protokol podepíše soudce, zapisovatel a předvolaný.
(4) Úkony soudu podle tohoto ustanovení může učinit jen soudce.
§ 260f
(1) O výslechu předvolaného soud vyrozumí oprávněného; oprávněný může
předvolanému klást otázky jen se souhlasem soudu.
(2) Každý, kdo má vůči povinnému vykonatelným rozhodnutím přiznanou
peněžitou pohledávku, může nahlížet do spisu o prohlášení majetku povinného a činit
si z něho výpisy a opisy.
§ 260g
(1) Soud upustí od prohlášení o majetku, jestliže povinný ještě před
zahájením výslechu prokáže, že pohledávku oprávněného splnil (uspokojil), nebo jestliže
oprávněný vzal ještě před zahájením výslechu svůj návrh zpět.
(2) Prohlásí-li oprávněný v průběhu výslechu, že netrvá na tom, aby
předvolaný uváděl další majetek povinného, soud ve výslechu předvolaného dále nepokračuje;
v protokolu uvede jen ten majetek povinného, který předvolaný uvedl do prohlášení
oprávněného.
(3) Učinil-li povinný prohlášení o svém majetku v době 6 měsíců před
podáním návrhu (§ 260a odst. 1), soud vyzve povinného k novému prohlášení jen tehdy,
jestliže vyjde najevo, že se majetkové poměry povinného změnily; to neplatí, jestliže
byl výslech předvolaného skončen podle odstavce 2.
78) § 256 odst. 1 písm. d) zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve
znění zákona č. 253/1997 Sb.".
358. V § 261 odst. 1 věta čtvrtá zní:
"Navrhuje-li oprávněný výkon rozhodnutí přikázáním pohledávky z účtu u
peněžního ústavu, označí v návrhu peněžní ústav a číslo účtu, z něhož má být pohledávka
odepsána; označí-li oprávněný více účtů povinného u téhož peněžního ústavu, uvede
také pořadí, v jakém z nich má být pohledávka odepsána.".
359. V § 261 se na konci odstavce 1 doplňuje tato věta:
"Navrhuje-li oprávněný výkon rozhodnutí přikázáním jiné peněžité pohledávky,
označí v návrhu osobu, vůči které má povinný pohledávku (dlužník povinného), a uvede
důvod pohledávky.".
360. Za § 261 se vkládá nový § 261a, který zní:
"§ 261a
(1) Výkon rozhodnutí lze nařídit jen tehdy, obsahuje-li rozhodnutí označení
oprávněné a povinné osoby, vymezení rozsahu a obsahu povinností, k jejichž splnění
byl výkon rozhodnutí navržen, a určení lhůty ke splnění povinnosti.
(2) Neobsahuje-li rozhodnutí soudu určení lhůty ke splnění povinnosti,
má se za to, že povinnosti uložené rozhodnutím je třeba splnit do tří dnů a, jde-li
o vyklizení bytu, do patnácti dnů od právní moci rozhodnutí.
(3) Má-li podle rozhodnutí splnit povinnost více povinných a jde-li o
dělitelné plnění, platí, že povinnosti, nestanoví-li rozhodnutí jinak, jsou zavázáni
splnit všichni povinní rovným dílem.
(4) Ustanovení odstavců 1 až 3 neplatí, jde-li o rozhodnutí o prodeji
zástavy. Výkon tohoto rozhodnutí lze nařídit tehdy, obsahuje-li označení oprávněné
a povinné osoby, zástavy a výši zajištěné pohledávky a jejího příslušenství.".
361. V § 262 odst. 1 se slova "její splnění alespoň zajistil" nahrazují
slovy "je připraven ji splnit".
362. V § 262 odst. 2 se za slovo "orgánem" vkládají slova "nebo notářem76)"
a slova "splnil, popřípadě alespoň zajistil splnění své vzájemné povinnosti" se nahrazují
slovy "splnil svou vzájemnou povinnost, popřípadě je připraven ji splnit".
363. Za § 262 se vkládá nový § 262a, který včetně poznámky pod čarou č.
79) zní:
"§ 262a
(1) Výkon rozhodnutí na majetek patřící do společného jmění manželů
lze nařídit také tehdy, jde-li o vydobytí závazku, který vznikl za trvání manželství
jen jednomu z manželů. Za majetek patřící do společného jmění povinného a jeho manžela
se pro účely nařízení výkonu rozhodnutí považuje také majetek, který netvoří součást
společného jmění manželů jen proto, že byl smlouvou zúžen zákonem stanovený rozsah
společného jmění manželů nebo že byl smlouvou vyhrazen vznik společného jmění ke
dni zániku manželství.79)
(2) Při výkonu rozhodnutí se nepřihlíží ke smlouvě, kterou byl zúžen
zákonem stanovený rozsah společného jmění manželů o majetek, který patřil do společného
jmění v době vzniku vymáhané pohledávky. Totéž platí, byl-li zákonem stanovený rozsah
společného jmění manželů smlouvou rozšířen o majetek povinného, který nepatřil do
společného jmění v době vzniku vymáhané pohledávky.
79) § 143a občanského zákoníku.".
364. V § 263 odst. 1 se slova "stačí k uspokojení oprávněného" nahrazují
slovy "oprávněný navrhl a jaký podle rozhodnutí stačí k jeho uspokojení".
365. V § 264 odst. 2 se slova "Předseda senátu" nahrazují slovem "Soud".
366. V § 265 odst. 2 věta první zní:
"Jednotlivé úkony při provádění výkonu rozhodnutí může činit zaměstnanec
soudu (vykonavatel), stanoví-li tak zákon nebo zvláštní právní předpisy, nebo pověří-li
ho tím předseda senátu; při své činnosti se řídí pokyny předsedy senátu.".
367. V § 265 se doplňuje odstavec 3, který zní:
"(3) Je-li třeba, aby vykonavatel v souvislosti s úkony provedení výkonu
rozhodnutí podal žalobu nebo jiný návrh na zahájení řízení u soudu nebo jiného orgánu,
učiní tak jménem státu.".
368. V § 267 odst. 1 se slovo "věci" nahrazuje slovem "majetku".
369. V § 267 odstavec 2 zní:
"(2) Obdobně podle odstavce 1 se postupuje, byl-li nařízeným výkonem
rozhodnutí postižen majetek patřící do společného jmění manželů nebo který se považuje
za součást společného jmění manželů (§ 262a odst. 1), avšak vymáhaný závazek vznikl
za trvání manželství jen jednomu z manželů při používání majetku, který
a) podle
smlouvy o zúžení zákonem stanoveného rozsahu společného jmění manželů nebo podle
smlouvy o vyhrazení vzniku společného jmění ke dni zániku manželství79) nepatřil
do společného jmění manželů, a oprávněnému byl v době vzniku vymáhané pohledávky
znám obsah smlouvy,
b) náležel výhradně povinnému proto, že jej nabyl před manželstvím,
dědictvím, darem, za majetek náležející do jeho výlučného majetku nebo podle předpisů
o restituci majetku, který měl ve vlastnictví před uzavřením manželství nebo který
mu byl vydán jako právnímu nástupci původního vlastníka, anebo že slouží podle své
povahy jen jeho osobní potřebě.".
370. Za § 267 se vkládá nový § 267a, který zní:
"§ 267a
(1) Návrhem podle třetí části je třeba uplatnit vůči věřiteli popření
pravosti, výše, skupiny nebo pořadí některé z pohledávek přihlášených k rozvrhu výtěžku
nebo jinak uspokojovaných při výkonu rozhodnutí tam, kde byl nařízen výkon rozhodnutí
srážkami ze mzdy, přikázáním pohledávky nebo jiných práv anebo prodejem movitých
věcí, nemovitostí a podniku. Nejde-li o věc patřící do pravomoci soudu (§ 7 odst.
1), rozhodne o pravosti nebo výši pohledávky příslušný správní nebo jiný orgán.
(2) Rozhodnutí o návrhu podle odstavce 1 je účinné proti všem oprávněným,
proti jiným věřitelům povinného, kteří se účastní řízení o výkon rozhodnutí, a proti
povinnému.".
371. V § 268 odst. 1 písm. f) se slova "věc, k níž" nahrazují slovy "majetek,
k němuž".
372. V § 268 odst. 1 písm. h) se slova "byl soudem prohlášen za" nahrazují
slovem "je".
373. V § 270 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
"(3) Náklady provedení výkonu rozhodnutí platí stát. Oprávněnému, u něhož
nejsou podmínky pro osvobození od soudních poplatků, může soud uložit, aby složil
zálohu na náklady provedení výkonu rozhodnutí.".
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.
374. V § 272 odst. 1 se slova "§ 252 až 271" nahrazují slovy "§ 252 až
269" a za číslovku "94" se vkládají slova "odst. 1 věta první".
375. V § 272 odst. 2 se slova "předseda senátu" nahrazují slovem "soud"
a za slovo "písemně" se vkládají slova "nebo ústně do protokolu".
376. V § 272 odst. 3 se slova "Předseda senátu zpravidla požádá též příslušný
orgán obce a orgán vykonávající sociálně-právní ochranu dětí, aby vedly" nahrazují
slovy "Soud může požádat též příslušný orgán sociálně-právní ochrany dětí, aby vedl".
377. § 273 zní:
"§ 273
(1) Zůstane-li výzva podle § 272 odst. 2 bezvýsledná, nařídí soud
výkon rozhodnutí, kterým
a) tomu, kdo neplní dobrovolně soudní rozhodnutí nebo soudem
schválenou dohodu o výchově nezletilých dětí, popřípadě o úpravě styku s nimi anebo
rozhodnutí o navrácení dítěte, uloží pokutu; výkon rozhodnutí uložením pokuty lze
nařídit opětovně, jednotlivé pokuty nesmějí přesahovat 50 000 Kč a připadají státu,
nebo
b) nařídí odnětí dítěte tomu, u koho podle rozhodnutí nebo dohody nemá být, a
jeho předání tomu, komu bylo podle rozhodnutí nebo dohody svěřeno nebo má být navráceno,
anebo tomu, komu rozhodnutí nebo dohoda přiznávají právo na styk s dítětem po omezenou
dobu.
(2) Soud může nařídit výkon rozhodnutí podle odstavce 1 písm. b) i bez
předchozí výzvy podle § 272 odst. 2, je-li nepochybné, že výzva nemůže vést povinného
k dobrovolnému plnění soudního rozhodnutí nebo soudem schválené dohody o výchově
nezletilých dětí a o úpravě styku s nimi anebo rozhodnutí o navrácení dítěte, nebo
jestliže by tím bylo splnění soudního rozhodnutí nebo soudem schválené dohody o výchově
nezletilých dětí nebo rozhodnutí o navrácení dítěte zmařeno.
(3) Nařízení výkonu rozhodnutí podle odstavce 1 písm. b) je závazné pro
každého. Soud jej provede v součinnosti s příslušnými státními orgány.
(4) Vyžaduje-li to provedení výkonu rozhodnutí odnětím dítěte, je ten,
kdo provádí výkon, oprávněn učinit prohlídku bytu a jiných místností povinného nebo
jiné osoby, jestliže je možné předpokládat, že se v nich dítě nachází; za tím účelem
je oprávněn zjednat si přístup do bytu a jiné místnosti povinného nebo jiné osoby.
(5) Příslušný k výkonu soudního rozhodnutí nebo soudem schválené dohody
o výchově nezletilých dětí a o úpravě styku s nimi anebo rozhodnutí o navrácení dítěte
je soud uvedený v § 88 písm. c).".
378. V § 273a odst. 2 se za číslovku "273" vkládají slova "odst. 1 až
3 a 5".
379. V § 274 se za slovo "použije" vkládají slova "s výjimkou § 261a odst.
2 a 3".
380. V § 274 se písmeno a) zrušuje.
Dosavadní písmena b) až h) se označují jako písmena a) až g).
381. V § 274 písmeno d) včetně poznámky pod čarou č. 80) zní:
"d) notářských zápisů se svolením k vykonatelnosti sepsaných podle zvláštního
zákona;80)
80) § 71a až 71c zákona č. 358/1992 Sb., ve znění zákona č. 30/2000 Sb.".
382. V § 274 písm. g) se spojka "a" nahrazuje čárkou a za slovo "smírů"
se vkládají slova "a listin".
383. V § 276 se slova "rozhodnutím přiznané" nahrazují slovy "výkonem
rozhodnutí vymáhané".
384. V § 277 odst. 1 se slovo "všeobecné" nahrazuje slovem "veřejné".
385. V § 277 odst. 2 se slovo "pracovník" nahrazuje slovem "zaměstnanec".
386. V § 279 odst. 2 písm. d) se slova "pohledávky náhrady přeplatků na
dávkách nemocenského pojištění a důchodového zabezpečení, jakož i pohledávky náhrady
za příspěvek na výživu dítěte a příspěvek na náhradu potřeb dítěte svěřeného do pěstounské
péče." zrušují.
387. V § 279 odst. 2 se doplňují písmena e), f) a g), která znějí:
"e) pohledávky náhrady přeplatků na dávkách nemocenského pojištění, důchodového
pojištění a důchodového zabezpečení,
f) pohledávky pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní
politiku zaměstnanosti a pohledávky pojistného na veřejné zdravotní pojištění,
g) pohledávky náhrady za příspěvek na výživu dítěte a příspěvek na úhradu
potřeb dítěte svěřeného do pěstounské péče.".
388. V § 287 odst. 2 větě druhé se slova "Předseda senátu" nahrazují slovem
"Soud".
389. V § 290 odst. 1 se slova "Předseda senátu" nahrazují slovem "Soud",
za slovy "plátce mzdy" se zrušují čárka a slovo "oprávněného" a za slovo "mzdu" se
vkládají slova "buď vůbec nebo".
390. V § 294 odst. 1 větě první se slovo "občana" nahrazuje slovem "zaměstnance"
a slovo "občan" se zrušuje. Ve větě druhé se slovo "občanu" nahrazuje slovem "zaměstnanci".
391. V § 297 odst. 3 se slovo "občan" nahrazuje slovem "povinný".
392. V § 299 odst. 1 se za slova "na výkon rozhodnutí srážkami" vkládají
slova "z platu,".
393. V § 299 odst. 2 se slova "občana, který" nahrazují slovy "fyzické
osoby, která".
394. § 303 a 304 včetně nadpisu znějí:
"Přikázání pohledávky z účtu u peněžního ústavu
§ 303
(1) Výkon rozhodnutí přikázáním pohledávky z účtu u peněžního ústavu
lze nařídit ohledně pohledávky povinného z běžného, vkladového nebo jiného účtu vedeného
v jakékoliv měně u peněžního ústavu působícího v tuzemsku, nestanoví-li zákon jinak.
(2) Ustanovení o přikázání pohledávky z účtu nelze použít, jestliže
jde o vklady na vkladních knížkách a vkladních listech nebo o jiné formy vkladů.
§ 304
(1) V nařízení výkonu rozhodnutí přikázáním pohledávky z účtu soud
přikáže peněžnímu ústavu, aby od okamžiku, kdy mu bude usnesení doručeno, z účtu
povinného až do výše vymáhané pohledávky a jejího příslušenství nevyplácel peněžní
prostředky, neprováděl na ně započtení a ani jinak s nimi nenakládal. Nařídí-li soud
výkon rozhodnutí na více účtů povinného, uvede v usnesení také pořadí, v jakém z
nich bude vymáhaná pohledávka odepsána.
(2) Soud doručí usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí oprávněnému,
povinnému a peněžnímu ústavu. Peněžnímu ústavu je doručí do vlastních rukou. Povinnému
nesmí být usnesení doručeno dříve než peněžnímu ústavu.
(3) Povinný ztrácí okamžikem, kdy je peněžnímu ústavu doručeno usnesení
o nařízení výkonu rozhodnutí, právo vybrat peněžní prostředky z účtu, použít tyto
prostředky k platbám nebo s nimi jinak nakládat, a to do výše vymáhané pohledávky
a jejího příslušenství.".
395. Za § 304 se vkládá nový § 304a, který zní:
"§ 304a
(1) Zákazy uvedené v § 304 odst. 1 a 3 neplatí, jde-li o peněžní prostředky,
které jsou povinným určeny pro výplatu mezd (platů), náhrad mezd (platů) a dalších
plnění, která nahrazují odměnu za práci, jeho zaměstnancům, splatných ve výplatním
termínu nejblíže následujícím po dni, kdy bylo peněžnímu ústavu doručeno usnesení
o nařízení výkonu rozhodnutí; mzdy (platy), náhrady mezd (platů) a plnění, která
nahrazují odměnu za práci, splatné v dalších výplatních termínech již z pohledávky
z účtu nelze do zániku výkonu rozhodnutí hradit.
(2) Peněžní prostředky uvedené v odstavci 1 peněžní ústav vyplatí povinnému,
jestliže mu předloží své písemné prohlášení, v němž uvede účel platby, celkovou částku
a jména zaměstnanců s uvedením výše mzdy (platu), náhrady mzdy (platů) nebo jiných
plnění, která nahrazují odměnu za práci, jež jim mají být vyplaceny; podpis povinného
na prohlášení musí být úředně ověřen.
(3) Výplatu peněžních prostředků povinnému peněžní ústav oznámí soudu.
Povinný je povinen soudu vyplacení mezd (platů), náhrad mezd (platů) nebo jiných
plnění, která nahrazují odměnu za práci, svým zaměstnancům vyúčtovat, jestliže mu
to soud uloží.".
396. § 305 až 309 včetně poznámky pod čarou č. 81) znějí:
"§ 305
O tom, že usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí nabylo právní moci, soud
vyrozumí oprávněného a peněžní ústav; peněžnímu ústavu vyrozumění doručí do vlastních
rukou.
§ 306
(1) Nařízení výkonu rozhodnutí se vztahuje až do výše vymáhané pohledávky
a jejího příslušenství na pohledávku povinného z účtu ve výši, v jaké byly na účtu
peněžní prostředky v okamžiku, v němž bylo peněžnímu ústavu doručeno usnesení o nařízení
výkonu rozhodnutí, jakož i na pohledávku z účtu, která vznikla tím, že na účet došly
peněžní prostředky dodatečně, nejpozději však do šesti měsíců ode dne, kdy bylo peněžnímu
ústavu doručeno vyrozumění podle § 305; povinnost peněžního ústavu provést opravné
zúčtování podle zvláštního zákona81) a ustanovení § 304a tím nejsou dotčeny.
(2) Provedením (§ 307, 308, § 309a odst. 1 a 3) výkon rozhodnutí zaniká.
§ 307
(1) Výkon rozhodnutí se provede odepsáním vymáhané pohledávky a jejího
příslušenství z účtu a jejím vyplacením oprávněnému. Byl-li výkon rozhodnutí nařízen
na více účtů povinného, provede peněžní ústav výkon rozhodnutí z jednotlivých účtů
podle pořadí uvedeného v usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí.
(2) Peněžní ústav provede výkon rozhodnutí ve dni, který následuje po
doručení vyrozumění podle § 305; není-li však pohledávka povinného z účtu ještě splatná,
provede peněžní ústav výkon rozhodnutí ve dni, který následuje po její splatnosti.
Výkon rozhodnutí se provede i tehdy, postačuje-li pohledávka povinného z účtu jen
k částečnému uspokojení oprávněného.
(3) Nebyla-li podle odstavce 2 vymáhaná pohledávka a její příslušenství
zcela uhrazena, provede peněžní ústav výkon rozhodnutí také ve dni následujícím po
dni, v němž na účet dojdou peněžní prostředky v takové výši, která je potřebná k
plnému uspokojení oprávněného. Nedojde-li k tomu do šesti měsíců ode dne doručení
vyrozumění podle § 305, provede peněžní ústav výkon rozhodnutí ohledně dodatečně
došlých peněžních prostředků rovněž ve dni, který následuje po uplynutí uvedené doby,
popřípadě oprávněnému sdělí, že na účtu povinného nebyly peněžní prostředky. Pohledávku
z účtu peněžní ústav odepíše a oprávněnému ji vyplatí i tehdy, nepostačuje-li k jeho
plnému uspokojení.
(4) Odepsanou pohledávku z účtu povinného je peněžní ústav povinen oprávněnému
vyplatit, i když má vůči němu peněžitou pohledávku, kterou by jinak mohl započíst.
(5) Provedením výkonu rozhodnutí se peněžní ústav zprostí v rozsahu
plnění vyplaceného oprávněnému své povinnosti vůči povinnému.
§ 308
(1) Povolí-li soud odklad výkonu rozhodnutí (§ 266) a bylo-li peněžnímu
ústavu doručeno usnesení o povolení odkladu před provedením výkonu, neprovede peněžní
ústav výkon rozhodnutí, dokud mu nebude soudem doručeno vyrozumění, že odklad byl
zrušen.
(2) Zastaví-li soud výkon rozhodnutí, zanikají dnem právní moci usnesení
o zastavení výkonu povinnosti peněžního ústavu podle § 304 odst. 1 a účinky výkonu
rozhodnutí uvedené v § 304 odst. 3, § 306 a 307; byl-li výkon rozhodnutí zastaven
částečně, platí to obdobně o dotčené části pohledávky z účtu. O tom, že usnesení
o zastavení (částečném zastavení) výkonu rozhodnutí nabylo právní moci, soud peněžní
ústav vyrozumí.
§ 309
(1) Byl-li výkon rozhodnutí přikázáním pohledávky z téhož účtu nařízen
k vydobytí více pohledávek, uspokojují se jednotlivé pohledávky podle svého pořadí.
(2) Pořadí pohledávek, pro něž byl nařízen výkon rozhodnutí, se řídí
dnem, kdy bylo peněžnímu ústavu doručeno usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí; byla-li
mu téhož dne doručena usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí pro několik pohledávek,
mají tyto pohledávky stejné pořadí. Nestačí-li pohledávka z účtu povinného k uspokojení
všech vymáhaných pohledávek se stejným pořadím, uhradí se poměrně; ustanovení § 316
odst. 2 a 3 tu platí obdobně.
81) § 20b zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 165/1998
Sb.".
397. Za § 309 se vkládá nový § 309a, který včetně poznámek pod čarou č.
82) až 84) zní:
"§ 309a
(1) Byla-li pohledávka z účtu povinného zastavena82) nebo postoupena
k zajištění pohledávky věřitele povinného83) anebo převedena k zajištění závazku
povinného ve prospěch jeho věřitele84) a mají-li tato práva dřívější pořadí než pohledávka,
pro niž byl nařízen výkon rozhodnutí, lze výkon rozhodnutí přikázáním těmito právy
dotčené pohledávky z účtu, popřípadě její části, provést jen tehdy, jestliže práva
zanikla, aniž by byly peněžní prostředky z účtu na jejich základě zcela vybrány.
V takovém případě peněžní ústav výkon rozhodnutí provede podle § 307 odst. 2 a 3,
popřípadě v den, který následuje po té, co se o tomto zániku dozvěděl.
(2) Mají-li práva uvedená v odstavci 1 pozdější pořadí než pohledávka,
pro niž byl nařízen výkon rozhodnutí, při provedení výkonu rozhodnutí se k nim nepřihlíží.
(3) Mají-li práva uvedená v odstavci 1 stejné pořadí jako pohledávka,
pro niž byl nařízen výkon rozhodnutí, a nestačí-li těmito právy nedotčená část pohledávky
z účtu, na niž se vztahuje nařízení výkonu rozhodnutí (§ 306 odst. 1), k plnému uspokojení
vymáhané pohledávky, uhradí se vymáhaná pohledávka, popřípadě její neuhrazená část,
poměrně; ustanovení § 316 odst. 2 a 3 tu platí obdobně. Výkon rozhodnutí peněžní
ústav provede obdobně podle § 307 odst. 3.
(4) Pro pořadí práv uvedených v odstavci 1 je rozhodující den jejich
vzniku.
82) § 151h občanského zákoníku. § 72 zákona č. 337/1992 Sb., ve znění
zákona č. 255/1994 Sb.
83) § 554 občanského zákoníku.
84) § 553 občanského zákoníku.".
398. V § 310 se slova "právnických osob" zrušují a slovo "ustanovením"
se nahrazuje slovem "ustanoveními".
399. V § 311 se slova "ukládá ustanovení § 305, 308 a 309" nahrazují slovy
"ukládají ustanovení § 304 odst. 1 a § 307 až 309a".
400. § 312 až 314 včetně nadpisu znějí:
"Přikázání jiných peněžitých pohledávek
§ 312
(1) Výkon rozhodnutí přikázáním jiné peněžité pohledávky povinného
než pohledávky z účtu u peněžního ústavu nebo nároku uvedeného v 299 lze nařídit
i v případě, že pohledávka povinného se stane splatnou teprve v budoucnu, jakož i
v případě, že povinnému budou dílčí pohledávky z téhož právního důvodu v budoucnu
postupně vznikat.
(2) Výkon rozhodnutí postihuje pohledávku povinného do výše pohledávky
oprávněného a jejího příslušenství, pro něž byl nařízen.
§ 313
(1) V nařízení výkonu rozhodnutí zakáže soud povinnému, aby se svou
pohledávkou jakkoli nakládal. Dlužníkovi povinného soud zakáže, aby od okamžiku,
kdy mu bylo doručeno nařízení výkonu rozhodnutí, povinnému jeho pohledávku vyplatil,
provedl na ni započtení nebo s ní jinak nakládal.
(2) Soud doručí usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí oprávněnému,
povinnému a dlužníkovi povinného. Dlužníkovi povinného je doručí do vlastních rukou.
Povinnému nesmí být doručeno dříve než dlužníku povinného.
(3) Povinný ztrácí právo na pohledávku okamžikem, kdy bylo dlužníkovi
povinného doručeno usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí.
401. Za § 314 se vkládají nové § 314a a 314b, které znějí:
"§ 314a
(1) Výkon rozhodnutí se provede tak, že dlužník povinného po právní moci
usnesení o nařízení výkonu vyplatí oprávněnému pohledávku v rozsahu, v jakém byla
nařízením výkonu postižena.
(2) Dlužník povinného vyplatí pohledávku, jestliže je již splatná, oprávněnému
v den, který následuje po doručení vyrozumění podle § 314; není-li pohledávka povinného
v tento den dosud splatná, vyplatí ji oprávněnému, jakmile se stane splatnou.
(3) Výplatou oprávněnému se zprostí dlužník povinného v rozsahu poskytnutého
plnění své povinnosti vůči povinnému.
§ 314b
(1) Byla-li pohledávka povinného postoupena k zajištění pohledávky věřitele
povinného83) a má-li toto právo dřívější pořadí než pohledávka, pro niž byl nařízen
výkon rozhodnutí, lze výkon rozhodnutí takto dotčené pohledávky, popřípadě její části,
provést jen tehdy, jestliže právo zaniklo, aniž by pohledávka byla zcela vyplacena
věřiteli povinného. V takovém případě dlužník povinného pohledávku (její část) vyplatí
oprávněnému až poté, co se o zániku práva dozvěděl; ustanovení § 314a odst. 2 tím
není dotčeno.
(2) Má-li právo uvedené v odstavci 1 pozdější pořadí než pohledávka,
pro niž byl nařízen výkon rozhodnutí, při provedení výkonu rozhodnutí se k němu nepřihlíží.
(3) Má-li právo uvedené v odstavci 1 stejné pořadí jako pohledávka, pro
niž byl nařízen výkon rozhodnutí, a nestačí-li tímto právem nedotčená část pohledávky,
kterou postihuje nařízení výkonu rozhodnutí (§ 312 odst. 2), k plnému uspokojení
vymáhané pohledávky, uhradí se vymáhaná pohledávka, popřípadě její neuhrazená část,
poměrně.
(4) Pro pořadí práva uvedeného v odstavci 1 je rozhodující den jeho vzniku.".
402. V § 315 odst. 1 věta první zní:
"Nevyplatí-li dlužník povinného oprávněnému pohledávku podle § 314a odst.
2, popřípadě podle § 314b odst. 1 a 3, může se oprávněný domáhat vlastním jménem
na dlužníkovi povinného vyplacení pohledávky v řízení podle části třetí, popřípadě
v řízení podle zvláštního zákona.".
403. V § 317 se na konci odstavce 2 tečka zrušuje a doplňují se tato slova:
"a dávky státní sociální podpory vyplácené podle zvláštního zákona85) jednorázově.".
Poznámka pod čarou č. 85) zní:
"85) Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších
předpisů.".
404. V § 317 se odstavec 3 zrušuje.
405. § 318 zní:
"§ 318
Pohledávky fyzických osob, které jsou podnikateli, vzniklé při jejich
podnikatelské činnosti, podléhají výkonu rozhodnutí jen dvěma pětinami; je-li však
navrhován výkon rozhodnutí pro některou z přednostních pohledávek uvedených v § 279
odst. 2, podléhají výkonu rozhodnutí třemi pětinami. Pro pořadí úhrady přednostních
pohledávek se užije přiměřeně ustanovení § 280 odst. 2 a 3.".
406. V § 319 odst. 1 věta první zní:
"Pohledávky autorské odměny podléhají výkonu rozhodnutí, je-li povinným
autor, jen dvěma pětinami; je-li však navrhován výkon rozhodnutí pro některou z přednostních
pohledávek uvedených v § 279 odst. 2, podléhají výkonu rozhodnutí třemi pětinami.".
407. V § 319 odst. 2 se slova "autorské" zrušují.
408. V § 319 odstavec 3 zní:
"(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se použije obdobně na pohledávky z práv
výkonných umělců a z práv původců předmětů průmyslového vlastnictví.".
409. § 320 včetně nadpisu zní:
"Postižení jiných majetkových práv
§ 320
(1) Výkon rozhodnutí lze nařídit postižením jiného práva než mzdy,
peněžité pohledávky nebo nároku uvedeného v § 299, jde-li o právo, které má majetkovou
hodnotu a které není spojeno s osobou povinného a je převoditelné na jiného.
(2) Na tento výkon rozhodnutí se použijí přiměřeně ustanovení § 312
odst. 2, § 313 až 316, není-li stanoveno jinak.
(3) Spočívá-li právo povinného ve vydání nebo dodání movitých věcí,
odevzdají se tyto věci vždy soudu; vydání a dodání věcí vymůže způsobem uvedeným
v § 315 odst. 1 vykonavatel. Soud pak postupuje obdobně podle ustanovení § 326b a
§ 328 až 334a.".
410. Za § 320 se vkládá nový § 320a, který včetně poznámky pod čarou č.
86) zní:
"§ 320a
(1) Zaniká-li nařízením výkonu rozhodnutí podle § 320 odst. 1 účast povinného
v obchodní společnosti nebo v družstvu nebo zrušuje-li se tím obchodní společnost,86)
postihuje výkon rozhodnutí pohledávku povinného z práva na vypořádací podíl, popřípadě
z práva na podíl na likvidačním zůstatku.
(2) Na výkon rozhodnutí pro pohledávku z práva na vypořádací podíl,
popřípadě z práva na podíl na likvidačním zůstatku se obdobně použijí ustanovení
§ 312 odst. 2, § 313 až 316.
86) § 88 odst. 1 písm. f), § 93 odst. 2, § 102 odst. 3, § 148 odst. 2
a § 231 odst. 1 obchodního zákoníku.".
411. V § 322 odst. 1 se slova "nebo ke svému podnikání," zrušují.
412. V § 322 se doplňují odstavce 3 a 4, které znějí:
"(3) Je-li povinný podnikatelem, nemůže se výkon rozhodnutí týkat těch
věcí z jeho vlastnictví, které nezbytně nutně potřebuje k výkonu své podnikatelské
činnosti; to neplatí, vázne-li na těchto věcech zástavní právo a jde-li o vymožení
pohledávky oprávněného, která je tímto zástavním právem zajištěna.
(4) Ustanovení odstavců 1 a 3 platí též na věci, jejichž je povinný spoluvlastníkem.".
413. V § 323 odst. 2 se za slovo "byt" vkládají slova "(sídlo, místo podnikání)".
414. V § 325 odst. 1 větě první se slovo "Nařízení" nahrazuje slovy "Usnesení
o nařízení" a ve větě druhé se slova "nařízení výkonu rozhodnutí" nahrazují slovem
"usnesení".
415. § 325a zní:
"§ 325a
Vyžaduje-li to účel výkonu rozhodnutí, je ten, kdo provádí výkon, oprávněn
učinit osobní prohlídku povinného a prohlídku bytu (sídla, místa podnikání) a jiných
místností povinného, jakož i jeho skříní nebo jiných schránek v nich umístěných,
kde má povinný svůj majetek; za tím účelem je oprávněn zjednat si do bytu nebo do
jiné místnosti povinného přístup, popřípadě uzavřené skříně nebo jiné schránky otevřít.".
416. Za § 325a se vkládá nový § 325b, který zní:
"§ 325b
(1) Povinný umožní tomu, kdo provádí výkon rozhodnutí, přístup na všechna
místa, kde má své movité věci umístěny.
(2) Každý, v jehož objektu má povinný svůj byt (sídlo, místo podnikání)
nebo jiné své místnosti, je povinen strpět, aby ten, kdo provádí výkon rozhodnutí,
provedl prohlídku bytu a jiných místností povinného. Nesplní-li tuto povinnost, je
ten, kdo provádí výkon, oprávněn zjednat si k bytu nebo jiné místnosti povinného
přístup.".
417. § 326 zní:
"§ 326
(1) Soud v bytě (sídle, místu podnikání) povinného nebo na jiném místě,
kde má povinný své věci umístěny, sepíše věci, které by mohly být prodány, a to v
takovém rozsahu, aby výtěžek prodeje sepsaných věcí postačil k uspokojení vymáhané
pohledávky oprávněného spolu s náklady výkonu rozhodnutí. Sepsány budou především
věci, které povinný může nejspíše postrádat a které se nejsnáze prodají; věci, které
se rychle kazí, budou sepsány, jen není-li tu dostatek jiných věcí a lze-li zajistit
jejich rychlý prodej. Sepsány nemohou být movité věci, které tvoří příslušenství
nemovitosti.
(2) Soud sepíše i věci povinného, které má u sebe někdo jiný, avšak jen
tehdy, jestliže mu takové věci budou současně odevzdány.
(3) Byl-li výkon rozhodnutí nařízen stran určitých movitých věcí povinného,
sepíší se jen věci uvedené v usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí.
(4) Oprávněný má právo být přítomen soupisu věcí. Do soupisu se neuvedou
věci, o nichž oprávněný výslovně prohlásí, že nemají být sepsány.
(5) Soupis se doplní o další věci, jestliže výtěžek prodeje sepsaných
věcí nestačí k uspokojení pohledávky oprávněného anebo jestliže je nařízen další
výkon rozhodnutí prodejem movitých věcí povinného.
(6) Je-li to potřebné, přibere ten, kdo provádí soupis, k úkonu vhodnou
osobu, podle možnosti zástupce orgánu obce.".
418. Za § 326 se vkládají nové § 326a a 326b, které znějí:
"§ 326a
Nepodaří-li se v bytě (sídle, místu podnikání) povinného ani na jiném
soudu známém místě sepsat žádnou věc, oznámí to soud oprávněnému a vyzve jej, aby
soudu označil místo, kde jsou věci povinného, které by mohly být prodány. Jestliže
oprávněný soudu ve stanovené lhůtě takové místo nesdělí nebo jestliže ani na jím
označeném místě nebyly žádné věci sepsány, soud výkon rozhodnutí zastaví.
419. V § 327 odstavec 1 zní:
"(1) Na návrh oprávněného se soud postará o vhodné zajištění movitých
věcí pojatých do soupisu.".
420. V § 327 se doplňuje odstavec 3, který zní:
"(3) Sepsané movité věci, které nebyly zajištěny, se ponechají na místě,
kde byly sepsány, a označí se tak, aby bylo patrné, kterým soudem byly sepsány a
v jaké věci výkonu rozhodnutí.".
421. V § 328 věta druhá zní:
"Odhad provede soud; znalce přibere, pokud v jednoduchých případech nestačí
odhad provedený vykonavatelem při sepsání věci.".
422. V § 328 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se
odstavec 2, který zní:
"(2) Odhad podle odstavce 1 není soudním rozhodnutím.".
423. § 328b zní:
"§ 328b
(1) Sepsané věci se prodají v dražbě.
(2) Dražbu lze vykonat v místě, kde sepsané věci jsou, nebo u soudu anebo
na jiném vhodném místě. Soud, je-li to třeba, zajistí, aby sepsané věci byly dopraveny
do místa, kde se koná dražba. Jestliže nebyly zajištěny, je povinný povinen sepsané
věci vydat k dražbě; neučiní-li tak dobrovolně, budou mu odebrány.
(3) Soud oznámí dražební rok povinnému, manželu povinného, oprávněnému
a orgánu obce, v jejímž obvodu bude dražba konána a v jejímž obvodu má povinný bydliště.
Kromě toho se dražební rok uveřejní způsobem v místě obvyklým.
(4) Dražbu provádí vykonavatel, který o dražbě sepíše protokol. Soudci,
zaměstnanci soudů, povinný a manžel povinného nesmějí dražit.".
424. V § 329 odst. 1 se slova "dvě třetiny" nahrazují slovy "jednu třetinu".
425. V § 329 odst. 2 větě druhé se za slovem "rozhodne" vkládá čárka a
slova "nedohodnou-li se tito dražitelé jinak,".
426. V § 329 odst. 3 se za slovo "zanikají" vkládají slova "zástavní a
zadržovací práva a další".
427. V § 330 odst. 1 se slovo "věřitelů" nahrazuje slovy "všech oprávněných".
428. V § 330 odst. 3 se slova "dvě třetiny" nahrazují slovy "jednu třetinu".
429. V § 330 se doplňuje odstavec 4, který zní:
"(4) Věci, které byly pravomocně vyloučeny ze soupisu, se vrátí povinnému.
Odmítne-li povinný tyto věci převzít nebo jeho pobyt není znám, postupuje soud přiměřeně
podle § 185g; lhůta podle § 185g odst. 1 počíná běžet ode dne právní moci usnesení
o vyloučení věci z výkonu.".
430. § 331 zní:
"§ 331
(1) Byl-li výkon rozhodnutí prodejem movitých věcí nařízen jen pro jednu
pohledávku, soud po srážce nákladů prodeje vyplatí oprávněnému dosažený výtěžek.
(2) Byl-li výkon rozhodnutí prodejem movitých věcí nařízen třeba postupně
pro několik pohledávek, vyplatí soud po srážce nákladů prodeje každému z oprávněných
výtěžek z těch věcí, které byly sepsány ve prospěch jeho pohledávky. Výtěžek z věcí,
které byly sepsány ve prospěch více pohledávek, se vyplatí podle pořadí.
(3) Převyšuje-li dosažený výtěžek pohledávku, pro kterou byl výkon rozhodnutí
nařízen, vyplatí se zbytek výtěžku povinnému. Jestliže povinný odmítne zbytek výtěžku
převzít nebo jeho pobyt není znám, postupuje soud přiměřeně podle § 185g; lhůta podle
§ 185g odst. 1 počíná běžet ode dne, kdy povinný odmítl zbytek výtěžku převzít nebo
kdy se zbytek výtěžku soudu vrátil jako nedoručitelný.".
431. Za § 331 se vkládá nový § 331a, který včetně poznámek pod čarou č.
87) až 89) zní:
"§ 331a
(1) Byla-li v dražbě prodána movitá věc, která byla zastavena,87) zadržena88)
nebo převedena k zajištění závazku povinného ve prospěch jeho věřitele,84) soud vyplatí
výtěžek z prodeje věci nejprve věřiteli, jehož pohledávka byla zajištěna zadržovacím
právem. Při výplatě výtěžku zástavnímu věřiteli, věřiteli, jehož pohledávka byla
zajištěna převodem práva, a oprávněnému, v jehož prospěch byla věc sepsána, se postupuje
podle pořadí.
(2) U movitých věcí, které byly samostatně zastaveny (vespolným zástavním
právem) pro více pohledávek,89) se postupuje přiměřeně podle § 337d.
87) § 151a a následující občanského zákoníku. § 72 zákona č. 337/1992
Sb., ve znění zákona č. 255/1994 Sb.
88) § 151s a následující občanského zákoníku.
89) § 151f odst. 2 občanského zákoníku. § 72 zákona č. 337/1992 Sb.,
ve znění zákona č. 255/1994 Sb.".
432. V § 332 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
"(2) Pro pořadí zástavního práva a zajišťovacího převodu práva je rozhodující
den jejich vzniku.".
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.
433. V § 333 odst. 1 se za slovo "peněz" vkládají slova "v měně České
republiky".
434. V § 333 odst. 2 věta první zní:
"Naleznou-li se při výkonu rozhodnutí světově obchodovatelné zlato, peněžní
prostředky v cizí měně nebo jiné devizové hodnoty,90) naloží se s nimi podle zvláštních
předpisů.".
Poznámka pod čarou č. 90) zní:
"90) § 1 písm. d) zákona č. 219/1995 Sb.".
435. § 334 zní:
"§ 334
(1) Vkladní knížky, vkladní listy a jiné formy vkladů, akcie, směnky,
šeky nebo jiné listinné cenné papíry anebo jiné listiny, jejichž předložení je třeba
k uplatnění práva, sepíší se jako jiné věci, avšak odevzdají se vždy soudu.
(2) Vkladní knížku nebo jí obdobnou jinou formu vkladu předloží soud
peněžnímu ústavu a vybere z ní částku, na kterou má povinný právo. Peněžní ústav
provede výplatu vkladu, i když je tato výplata vázána.
(3) Jde-li o vkladní listy, akcie, směnky, šeky nebo jiné listinné cenné
papíry anebo o jiné listiny, jejichž předložení je třeba k uplatnění práva, soud
podle povahy cenného papíru nebo listiny buď vyzve toho, kdo má plnit, aby odpovídající
plnění odevzdal soudu, nebo se postará o zpeněžení. Postupuje se přitom přiměřeně
podle ustanovení o výkonu rozhodnutí přikázáním pohledávky, přičemž úkony potřebné
k uplatnění práva, které přísluší podle zvláštních předpisů povinnému jako osobě
oprávněné z cenných papírů nebo jiných listin, provádí místo povinného vykonavatel.
(4) Se získanou částkou se naloží jako s výtěžkem prodeje (§ 331 až 332).".
436. Za § 334 se vkládá nový § 334a, který včetně poznámky pod čarou č.
91) zní:
"§ 334a
(1) Zaknihované a imobilizované cenné papíry se sepíší, jakmile se soud
dozví, že pro povinného jsou takové cenné papíry evidovány u Střediska cenných papírů
nebo v jiné zvláštním zákonem stanovené evidenci.91) V případě potřeby nebo pochybností
si vyžádá od Střediska cenných papírů nebo orgánu vedoucího jinou zvláštním zákonem
stanovenou evidenci (dále jen "Středisko") zprávu.
(2) Po sepsání soud sdělí Středisku, jaké zaknihované nebo imobilizované
cenné papíry povinného byly sepsány, kdy k sepsání došlo a že povinný s nimi nesmí
počínaje tímto dnem nakládat (§ 324). Středisko obsah sdělení zapíše do své evidence
vedené podle zvláštního zákona.
(3) Sepsané zaknihované a imobilizované cenné papíry soud zpeněží v souladu
se zvláštními předpisy. Potřebné úkony provede vykonavatel; má přitom všechna práva,
která jinak přísluší povinnému jako majiteli účtu u Střediska nebo jako osobě oprávněné
z těchto cenných papírů.
(4) Ustanovení § 334 odst. 4 zde platí obdobně.
91) Zákon č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů.".
437. § 335 a 335a včetně nadpisu znějí:
"Prodej nemovitostí
§ 335
(1) Výkon rozhodnutí prodejem nemovitostí může být nařízen, jen když
oprávněný označí nemovitost, jejíž prodej navrhuje, a jestliže listinami vydanými
nebo ověřenými státními orgány, popřípadě též veřejnými listinami notáře76) doloží,
že nemovitost je ve vlastnictví povinného. O tom, že byl podán návrh na nařízení
výkonu rozhodnutí prodejem nemovitostí, soud vyrozumí příslušný katastrální úřad.
(2) Návrh dalšího oprávněného na nařízení výkonu rozhodnutí prodejem
téže nemovitosti podaný u příslušného soudu dříve, než soud pravomocně rozhodl o
nařízení výkonu rozhodnutí, se považuje za přistoupení k řízení, a to ode dne podání
návrhu. Návrh dalšího oprávněného, který byl podán u nepříslušného soudu, soud postoupí
bez rozhodnutí příslušnému soudu; v takovém případě se návrh považuje za přistoupení
k řízení ode dne, kdy návrh došel příslušnému soudu. Další oprávněný musí přijmout
stav řízení, v němž je při jeho přistoupení.
(3) Oprávněný může vzít zpět svůj návrh až do právní moci usnesení
o nařízení výkonu rozhodnutí. Soud však řízení zastaví jen tehdy, souhlasí-li s tím
všichni oprávnění, kteří přistoupili do řízení.
438. Za § 335a se vkládá nový § 335b, který zní:
"§ 335b
(1) V usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí soud povinnému
a) zakáže,
aby po doručení usnesení nemovitost převedl na někoho jiného nebo ji zatížil;
b) uloží,
aby soudu do 15 dnů od doručení usnesení oznámil, zda a kdo má k nemovitosti předkupní
právo, s poučením, že při neoznámení povinný odpovídá za škodu tím způsobenou.
(2) Usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí doručí soud oprávněnému, těm,
kdo přistoupili do řízení jako další oprávnění, povinnému, manželu povinného a příslušnému
katastrálnímu úřadu.
(3) Po právní moci soud doručí usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí
osobám, o nichž je mu známo, že mají k nemovitosti předkupní právo, věcné právo nebo
nájemní právo, finančnímu úřadu a obecnímu úřadu, v jejichž obvodu je nemovitost
a v jejichž obvodu má povinný své bydliště (sídlo, místo podnikání), a vyvěsí je
na úřední desce soudu. O tom, že usnesení nabylo právní moci, soud vyrozumí příslušný
katastrální úřad.".
439. § 336 až 336n včetně poznámky pod čarou č. 92) znějí:
"§ 336
(1) Po právní moci usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí soud ustanoví
znalce, kterému uloží, aby ocenil nemovitost a její příslušenství a aby ocenil jednotlivá
práva a závady s nemovitostí spojené. Nestanoví-li tento zákon jinak, postupuje se
při oceňování podle zvláštního předpisu.92)
(2) Je-li to potřebné, provede soud ohledání nemovitosti a jejího příslušenství.
O době a místě ohledání soud uvědomí oprávněného, ty, kdo přistoupili do řízení jako
další oprávnění, povinného, znalce a osoby, o nichž je známo, že pro ně váznou na
nemovitosti práva nebo závady. Povinný, popřípadě i další osoby, jsou povinny umožnit
prohlídku nemovitosti a jejího příslušenství, potřebnou k provedení ocenění a zjištění
stavu práv a závad s nemovitostí spojených.
(3) Jestliže nemovitost a její příslušenství byly oceněny způsobem uvedeným
v odstavcích 1 a 2 v době jednoho roku přede dnem, kdy usnesení o nařízení výkonu
rozhodnutí nabylo právní moci, a jestliže se nezměnily okolnosti rozhodující pro
ocenění, může soud od nového ocenění upustit.
§ 336a
(1) Podle výsledků ocenění a ohledání provedeného podle § 336 určí
soud
a) cenu nemovitosti a jejího příslušenství,
b) cenu jednotlivých práv a závad
s nemovitostí spojených,
c) závady, které prodejem v dražbě nezaniknou,
d) výslednou
cenu.
(2) Závadami ve smyslu odstavce 1 písm. c) jsou věcná břemena, o nichž
to stanoví zvláštní předpisy, nájem bytů a další věcná břemena a nájemní práva, u
nichž zájem společnosti vyžaduje, aby nemovitost zatěžovala i nadále.
(3) Při určení výsledné ceny se od ceny nemovitosti a jejího příslušenství
a ceny práv spojených s nemovitostí odečtou závady podle odstavce 1 písm. c).
(4) Usnesení podle odstavce 1 soud doručí oprávněnému, těm, kdo do řízení
přistoupili jako další oprávnění, povinnému a osobám, o nichž je mu známo, že pro
ně váznou na nemovitosti práva nebo závady. Jednání není třeba nařizovat.
§ 336b
(1) Po právní moci usnesení o ceně (§ 336a) soud nařídí dražební jednání
(dražbu).
(2) Ve výroku usnesení o nařízení dražebního jednání (dražební vyhlášce)
soud uvede
a) čas a místo dražebního jednání (§ 336d),
b) označení nemovitosti a jejího
příslušenství,
c) výslednou cenu (§ 336a),
d) výši nejnižšího podání (§ 336e odst.
1),
e) výši jistoty a způsob jejího zaplacení (§ 336e odst. 2),
f) práva a závady spojené
s nemovitostí,
g) závady, které prodejem nemovitosti v dražbě nezaniknou [§ 336a odst.
1 písm. c)],
h) předpoklady, za kterých vydražitel může převzít vydraženou nemovitost
a za kterých se stane jejím vlastníkem (§ 336l odst. 1 a 2),
i) upozornění, že při
rozvrhu podstaty se mohou oprávněný, ti, kdo do řízení přistoupili jako další oprávnění,
a další věřitelé povinného domáhat uspokojení jiných vymahatelných pohledávek nebo
pohledávek zajištěných zástavním právem, než pro které byl nařízen výkon rozhodnutí,
jestliže je přihlásí nejpozději do zahájení dražebního jednání, jestliže v přihlášce
uvedou výši pohledávky a jejího příslušenství a prokáží-li je příslušnými listinami,
a poučení, že k přihláškám, v nichž výše pohledávky nebo jejího příslušenství nebude
uvedena, se nepřihlíží (§ 336f),
j) výzvu, aby oprávněný, ti, kdo přistoupili do řízení
jako další oprávnění, a ostatní věřitelé povinného, kteří požadují uspokojení svých
pohledávek při rozvrhu podstaty (§ 336f), soudu sdělili, zda žádají zaplacení svých
pohledávek, s upozorněním, že nepožádají-li o zaplacení před zahájením dražebního
jednání, může vydražitel dluh povinného vůči nim převzít (§ 336g),
k) výzvu, aby každý,
kdo má právo, které nepřipouští dražbu (§ 267), je uplatnil u soudu a aby takové
uplatnění práva prokázal nejpozději před zahájením dražebního jednání, s upozorněním,
že jinak k jeho právu nebude při provedení výkonu rozhodnutí přihlíženo,
l) upozornění,
že osoby, které mají k nemovitosti předkupní právo, je mohou uplatnit jen v dražbě
jako dražitelé a že udělením příklepu předkupní právo zaniká.
§ 336c
(1) Dražební vyhlášku soud doručí:
a) oprávněnému, těm, kdo do řízení
přistoupili jako další oprávnění, povinnému, manželu povinného, osobám, o nichž je
mu známo, že mají k nemovitosti předkupní právo, věcné právo nebo nájemní právo,
a osobám, které již přihlásily své vymahatelné pohledávky nebo pohledávky zajištěné
zástavním právem za povinným a příslušnými listinami je prokázaly,
b) finančnímu úřadu
a obecnímu úřadu, v jejichž obvodu je nemovitost a v jejichž obvodu má povinný své
bydliště (sídlo, místo podnikání),
c) těm, kdo vybírají pojistné na sociální zabezpečení,
příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění,
d)
příslušnému katastrálnímu úřadu,
e) okresnímu úřadu, v jehož obvodu je nemovitost.
(2) Osobám uvedeným v odstavci 1 písm. a) soud dražební vyhlášku doručí
do jejich vlastních rukou.
(3) Soud vyvěsí v den jejího vydání dražební vyhlášku na úřední desce
soudu a požádá obecní úřad, v jehož obvodu je nemovitost, aby vyhlášku nebo její
podstatný obsah uveřejnil způsobem v místě obvyklým, a příslušný katastrální úřad,
aby vyhlášku nebo její podstatný obsah uveřejnil na své úřední desce. Usnesení o
nařízení výkonu rozhodnutí současně sejme z úřední desky soudu.
(4) V odůvodněných případech může soud dražební vyhlášku nebo její podstatný
obsah uveřejnit v celostátním nebo místním tisku, popřípadě jiným vhodným způsobem.
(5) Proti dražební vyhlášce mohou podat odvolání jen oprávněný, ti,
kdo do řízení přistoupili jako další oprávnění, povinný a osoby, které mají k nemovitosti
předkupní právo, věcné právo nebo nájemní právo. Odvolání jen proti výrokům uvedeným
v § 336b odst. 2 písm. a), b), f), h) až l) není přípustné.
§ 336d
(1) Dražbu lze uskutečnit v místě, kde se nachází nemovitost, nebo u
soudu anebo na jiném vhodném místě.
(2) Dražební jednání soud nařídí nejméně 30 dnů po dni vydání dražební
vyhlášky.
§ 336e
(1) Nejnižší podání soud stanoví ve výši dvou třetin výsledné ceny [§
336a odst. 1 písm. d)].
(2) Výši jistoty soud stanoví podle okolností případu, nejvýše však v
částce nepřevyšující tři čtvrtiny nejnižšího podání. Jistotu lze zaplatit buď v hotovosti
do pokladny soudu nebo platbou na účet soudu; k platbě na účet soudu lze přihlédnout
jen tehdy, bylo-li před zahájením dražebního jednání zjištěno, že na účet soudu také
došla.
(3) Ten, kdo hodlá uplatnit při dražbě své předkupní právo, musí je
soudu prokázat nejpozději před zahájením dražebního jednání. Soud ještě před zahájením
vlastní dražby rozhodne, zda předkupní právo je prokázáno; proti tomuto usnesení
není odvolání přípustné.
§ 336f
(1) Věřitel, který má proti povinnému pohledávku přiznanou rozhodnutím,
smírem nebo jiným titulem uvedeným v § 274 (vymahatelnou pohledávku) anebo pohledávku
zajištěnou zástavním právem, může ji do řízení přihlásit nejpozději do zahájení dražebního
jednání. Oprávněný a ten, kdo do řízení přistoupil jako další oprávněný, mohou své
pohledávky přihlásit, jen jestliže jim byly přiznány rozhodnutím, smírem nebo jiným
titulem uvedeným v § 274 po právní moci usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí.
(2) V přihlášce musí být uvedena výše pohledávky a jejího příslušenství,
jejíhož uspokojení se věřitel povinného domáhá, jinak se k přihlášce nepřihlíží;
o tomto následku musí být věřitel poučen v dražební vyhlášce. K přihlášce musí být
připojeny listiny prokazující, že jde o vymahatelnou pohledávku nebo o pohledávku
zajištěnou zástavním právem, ledaže tyto skutečnosti vyplývají z obsahu spisu.
(3) Opožděné přihlášky soud usnesením odmítne; proti tomuto usnesení
není odvolání přípustné.
§ 336g
(1) Nesdělí-li oprávněný nebo ten, kdo do řízení přistoupil jako další
oprávněný, anebo věřitel povinného, který podal přihlášku (§ 336f), že žádá zaplacení
své pohledávky, je vydražitel oprávněn dluh povinného vůči těmto věřitelům převzít.
(2) Převzetím dluhu podle odstavce 1 nastoupí vydražitel jako dlužník
na místo povinného; souhlas věřitele se nevyžaduje.
(3) Je-li pohledávka, do níž nastoupil vydražitel místo povinného jako
dlužník, zajištěna zástavním právem k vydražené nemovitosti, působí zástavní právo
vůči vydražiteli.
§ 336h
(1) Dražební jednání může řídit jen soudce. Jednotlivé úkony při jednání,
jimiž se nerozhoduje, může na základě pověření soudce provést vykonavatel nebo jiný
zaměstnanec soudu; řídí se přitom pokyny soudce.
(2) Jako dražitel se může jednání zúčastnit pouze ten, kdo zaplatil do
zahájení dražebního jednání jistotu (§ 336e odst. 2).
(3) Fyzická osoba může dražit jen osobně nebo prostřednictvím zástupce,
jehož plná moc byla úředně ověřena. Za právnickou osobu, obec, vyšší územně samosprávný
celek nebo stát draží osoby uvedené v § 21, 21a a 21b, které své oprávnění musí prokázat
listinou, jež byla úředně ověřena, nebo jejich zástupce, jehož plná moc byla úředně
ověřena.
(4) Jako dražitelé nesmí vystupovat soudci, zaměstnanci soudů, povinný,
manžel povinného, vydražitel uvedený v § 336m odst. 2 a ti, jimž v nabytí věci brání
zvláštní předpis.
§ 336i
(1) Bylo-li zjištěno, že byla podána žaloba na vyloučení prodávané nemovitosti
z výkonu rozhodnutí (§ 267), soud dražební jednání odročí až do pravomocného rozhodnutí
o žalobě.
(2) Po zahájení dražebního jednání soudce nejprve rozhodne, zda je prokázáno
předkupní právo (§ 336e odst. 3), a oznámí, kteří věřitelé přihlásili své pohledávky
a v jaké výši, kteří věřitelé požádali o zaplacení svých pohledávek a v jaké výši
a které pohledávky může vydražitel převzít a jaká je výše těchto pohledávek.
(3) Po provedení úkonů podle odstavce 2 soudce vyzve ty, kdo mohou dražit,
aby činili podání.
(4) Dražba se koná, dokud dražitelé činí podání; dražitelé jsou vázáni
svými podáními, dokud soud neudělí příklep. Cena vydražené věci není omezena ustanoveními
cenových předpisů.
§ 336j
(1) Příklep lze udělit tomu, kdo učinil nejvyšší podání a u něhož jsou
splněny další podmínky stanovené zákonem. Učinilo-li více dražitelů stejné nejvyšší
podání, udělí soud příklep nejprve tomu, komu svědčí předkupní právo, a poté, nedohodnou-li
se jinak dražitelé, kteří učinili stejné nejvyšší podání, dražiteli, který byl určen
losem.
(2) Před udělením příklepu se soudce dotáže osob přítomných při dražbě,
zda mají námitky proti příklepu; námitky, které podali oprávněný, ten, kdo do řízení
přistoupil jako další oprávněný, povinný a dražitel, se uvedou do protokolu.
(3) Shledá-li soud námitky proti příklepu důvodnými, pokračuje se v dražbě
vyvoláním předposledního podání; proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. V
opačném případě soud usnesením udělí příklep.
(4) V usnesení o příklepu soud stanoví lhůtu k zaplacení nejvyššího podání,
která počíná dnem právní moci příklepu a nesmí být delší než dva měsíce. Na nejvyšší
podání se započte vydražitelem složená jistota.
(5) Dražitelům, kterým nebyl udělen příklep, se vrátí zaplacená jistota
po skončení dražebního jednání; jestliže však podali proti příklepu námitky, vrátí
se jim po právní moci usnesení o příklepu.
§ 336k
(1) Usnesení o příklepu soud doručí oprávněnému, tomu, kdo do řízení
přistoupil jako další oprávněný, povinnému, vydražiteli a dražitelům, kteří proti
udělení příklepu vznesli námitky.
(2) Proti usnesení o udělení příklepu mohou podat odvolání jen osoby
uvedené v odstavci 1. Do 15 dnů ode dne dražebního jednání mohou podat odvolání též
osoby uvedené v § 336c odst. 1 písm. a), kterým nebyla doručena dražební vyhláška,
jestliže se z tohoto důvodu nezúčastnily dražebního jednání.
(3) Odvolací soud usnesení o příklepu změní tak, že se příklep neuděluje,
jestliže v řízení došlo k takovým vadám, že se odvolatel nemohl zúčastnit dražby,
nebo jestliže byl příklep udělen proto, že při nařízení dražebního jednání nebo při
provedení dražby došlo k porušení zákona. Ustanovení § 221 se nepoužije.
(4) Usnesení odvolacího soudu se doručí osobám uvedeným v odstavci 1.
Bylo-li usnesení o příklepu odvolacím soudem změněno, nařídí soud prvního stupně
nové dražební jednání.
§ 336l
(1) Vydražitel je oprávněn převzít vydraženou nemovitost s příslušenstvím
dnem následujícím po vydání usnesení o příklepu; o tom je vydražitel povinen vyrozumět
soud.
(2) Vydražitel se stává vlastníkem vydražené nemovitosti s příslušenstvím,
nabylo-li usnesení o příklepu právní moci a zaplatil-li nejvyšší podání, a to ke
dni vydání usnesení o příklepu.
(3) Předkupní právo k vydražené nemovitosti zaniká dnem, kterým se stal
vydražitel jejím vlastníkem.
(4) Vydražitel, který se nestal vlastníkem vydražené nemovitosti, je
povinen vrátit ji povinnému, vydat mu užitky a nahradit škodu, kterou mu způsobil
při hospodaření s nemovitostí a jejím příslušenstvím.
§ 336m
(1) Nebylo-li při dražbě učiněno ani nejnižší podání, soud dražební jednání
skončí. Další dražební jednání soud nařídí na návrh oprávněného nebo toho, kdo do
řízení přistoupil jako další oprávněný, který lze podat nejdříve po uplynutí tří
měsíců od bezúspěšné dražby; nebyl-li návrh podán do jednoho roku, soud výkon rozhodnutí
zastaví.
(2) Nezaplatil-li vydražitel nejvyšší podání ani v dodatečné lhůtě, kterou
mu určil soud a která nesmí být delší než jeden měsíc, usnesení o příklepu se marným
uplynutím dodatečné lhůty zrušuje a soud nařídí další dražební jednání.
(3) Při dalším dražebním jednání podle odstavců 1 a 2 se nejnižší podání
stanoví ve výši poloviny výsledné ceny [§ 336a odst. 1 písm. d)]; jinak o nařízení
a provedení další dražby platí obdobně ustanovení § 336b až 336d, § 336e odst. 2,
§ 336g, 336h, § 336i odst. 3 a 4, 336j až 336l.
§ 336n
(1) Vydražitel uvedený v § 336m odst. 2 je povinen nahradit náklady,
které státu a účastníkům vznikly v souvislosti s dalším dražebním jednáním, škodu,
která vznikla tím, že nezaplatil nejvyšší podání, a, bylo-li při dalším dražebním
jednání dosaženo nižší nejvyšší podání, rozdíl na nejvyšším podání. Na tyto závazky
se započítá jistota složená vydražitelem; převyšuje-li jistota tyto závazky, zbývající
část se vrátí vydražiteli.
(2) O závazcích podle odstavce 1 rozhodne soud po jednání usnesením.
(3) Nepostačuje-li k úhradě závazků podle odstavce 1 složená jistota,
podá vykonavatel podle vykonatelného usnesení uvedeného v odstavci 2 k vymožení potřebných
částek návrh na nařízení výkonu rozhodnutí proti vydražiteli.
(4) Částky připadající na náhradu nákladů soud vyplatí státu nebo účastníkům,
kterým byly přiznány. Ostatní náhrady připadají do rozdělované podstaty.
92) § 2 odst. 1 zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně
některých zákonů (zákon o oceňování majetku).".
440. § 336o a 336p se zrušují.
441. § 337 až 337e znějí:
"§ 337
(1) Po právní moci usnesení o příklepu a po zaplacení nejvyššího podání
vydražitelem nařídí soud jednání o rozvrhu rozdělované podstaty.
(2) K jednání soud předvolá účastníky rozvrhu, kterými jsou oprávněný,
ten, kdo do řízení přistoupil jako další oprávněný, povinný, vydražitel, osoby, které
podaly přihlášku, ledaže by jejich přihláška byla odmítnuta (§ 336f), a osoby, o
nichž je známo, že v jejich prospěch váznou na nemovitosti závady s výjimkou těch,
o nichž bylo rozhodnuto, že prodejem v dražbě nezaniknou [§ 336a odst. 1 písm. c)].
(3) Předvolání k rozvrhovému jednání se rovněž vyvěsí na úřední desce
soudu.
§ 337a
Rozdělovanou podstatu tvoří nejvyšší podání a úroky z něho, popřípadě
náhrady, které do podstaty připadají podle § 336n odst. 4, a na tyto náhrady započítaná
jistota vydražitele uvedeného v § 336m odst. 2.
§ 337b
(1) Při rozvrhovém jednání se projednají pohledávky, které mohou být
uspokojeny z rozdělované podstaty.
(2) Každý z věřitelů, který je přítomen jednání, je povinen vyčíslit
svou pohledávku a její příslušenství ke dni rozvrhového jednání a uvést, do jaké
skupiny patří, a skutečnosti významné pro její pořadí. Pohledávky ostatních věřitelů
a jejich příslušenství vyčíslí ke dni rozvrhového jednání a jejich skupinu a pořadí
uvede soud podle údajů obsažených ve spisu. Po skončení rozvrhového jednání nelze
přihlížet k té části pohledávek a jejich příslušenství, která nebyla vyčíslena.
(3) Každý z účastníků rozvrhu může popřít vyčíslené pohledávky co do
jejich pravosti, výše, zařazení do skupiny a pořadí. K námitkám osob, které se k
rozvrhovému jednání nedostavily, se nepřihlíží, ledaže by byly uplatněny a doloženy
před jednáním.
(4) Vydražitel se vyjádří, zda přebírá pohledávky, o nichž věřitelé neprohlásili,
že žádají jejich zaplacení (§ 336g). K vyjádření vydražitele učiněnému po skončení
rozvrhového jednání se nepřihlíží.
(5) Osoby, kterým svědčí právo z věcného břemene nebo nájemní právo,
se vyjádří, zda požadují vyplacení náhrady; jinak se má za to, že souhlasí s vyplacením
náhrady vydražiteli. K vyjádření učiněnému po skončení rozvrhového jednání se nepřihlíží.
§ 337c
(1) Podle výsledků rozvrhového jednání se z rozdělované podstaty uspokojují
postupně podle těchto skupin:
a) pohledávky nákladů řízení vzniklých státu v souvislosti
s prováděním dražby, nové dražby nebo další dražby,
b) pohledávky z hypotečních úvěrů
sloužící ke krytí jmenovité hodnoty hypotečních zástavních listů,
c) pohledávka oprávněného,
pohledávka toho, kdo do řízení přistoupil jako další oprávněný, pohledávky zajištěné
zástavním právem a náhrada za věcná břemena nebo nájemní práva s výjimkou těch, o
nichž bylo rozhodnuto, že prodejem nemovitosti v dražbě nezaniknou [§ 336a odst.
1 písm. c)],
d) pohledávky nedoplatků výživného,
e) pohledávky daní a poplatků, pojistného
na veřejné zdravotní pojištění a pojistného na sociální zabezpečení, příspěvku na
státní politiku zaměstnanosti, pokud nebyly uspokojeny podle písmena c),
f) ostatní
pohledávky.
(2) Nelze-li plně uspokojit všechny pohledávky patřící do téže skupiny,
uspokojí se podle pořadí; pohledávky patřící do téže skupiny, které mají stejné pořadí,
se uspokojí poměrně.
(3) Nesplatné pohledávky zajištěné zástavním právem se považují při rozvrhu
za splatné.
(4) Úroky, úroky z prodlení nebo poplatek z prodlení za poslední tři
roky před rozvrhovým jednáním, jakož i náhrada nákladů řízení se uspokojují v pořadí
jistiny. Nestačí-li rozdělovaná podstata, uhradí se před jistinou.
(5) Pro pořadí je rozhodující
a) u pohledávky oprávněného den, kdy
k soudu výkonu došel jeho návrh na nařízení výkonu rozhodnutí,
b) u pohledávky toho,
jenž do řízení přistoupil jako další oprávněný, den, který se považuje za přistoupení
k řízení,
c) u přihlášené pohledávky den, kdy k soudu došla přihláška,
d) u pohledávky
zajištěné zástavním právem den vzniku zástavního práva,
e) u náhrad za věcná břemena
den vzniku věcného břemene,
f) u náhrad za nájemní práva den vzniku nájemního práva.
Pořadí
pohledávky se stanoví podle toho hlediska, které je pro ni výhodnější. (6) Po úhradě všech pohledávek, které mají být uspokojeny, se zbytek
rozdělované podstaty vyplatí povinnému.
§ 337d
(1) Byly-li v dražbě prodány všechny nemovitosti, na kterých váznou pohledávky
zajištěné zástavním právem pro tutéž pohledávku89) (dále jen "vespolné zástavní právo"),
uhradí se takové pohledávky při rozvrhu jednotlivých rozdělovaných podstat poměrně
podle zbytků rozdělovaných podstat, které zbývají u každé jednotlivé nemovitosti
po uhrazení předcházejících nároků. Žádá-li věřitel uspokojení v jiném poměru, přikáže
se osobám, které by v důsledku toho obdržely z rozdělované podstaty méně, částka,
která by připadla na takovou pohledávku až do výše schodku z jednotlivých rozdělovaných
podstat.
(2) Nebyly-li v dražbě prodány všechny nemovitosti, na nichž váznou pohledávky
zajištěné vespolným zástavním právem, použije se za základ výpočtu úhrady hodnota
všech nemovitostí zjištěná podle zvláštního předpisu.92) Částky, o které by byli
věřitelé s pozdějším pořadím zkráceni tím, že věřitel pohledávky zajištěné vespolným
zástavním právem dostal více, než kolik by na něj připadlo z výtěžku prodané nemovitosti,
zajistí se na jejich návrh zástavním právem na neprodaných nemovitostech v pořadí,
které příslušelo uspokojenému věřiteli.
(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se použije přiměřeně i na pohledávky,
které zatěžují podíly několika spoluvlastníků téže nemovitosti.
§ 337e
(1) V rozvrhovém usnesení soud rozhodne též o pohledávkách, které byly
při rozvrhovém jednání popřeny co do pravosti, výše, zařazení do skupiny nebo pořadí,
jestliže lze o nich rozhodnout bez provádění důkazů; to neplatí u pohledávek, na
které ani zčásti podle skupin nebo podle pořadí nepřipadá úhrada z rozdělované podstaty.
(2) Ty, o jejichž námitkách nemohlo být rozhodnuto podle odstavce 1,
soud vyzve, aby do třiceti dnů od právní moci rozvrhového usnesení podali návrh podle
§ 267a odst. 1, jestliže na sporné pohledávky připadá alespoň zčásti úhrada z rozdělované
podstaty; o částce připadající na sporné pohledávky soud rozhodne, že bude projednána
při dalším rozvrhovém jednání.
(3) K námitkám, které nebyly včas uplatněny podle odstavce 2, se nepřihlíží;
o tomto následku musí být ti, kdo byli vyzváni podat návrh podle § 267a odst. 1,
poučeni.
(4) V návrhu podle § 267a odst. 1 mohou být uplatněny jen skutečnosti,
které byly uvedeny při rozvrhovém jednání.".
442. Za § 337e se vkládají nové § 337f až 337h, které znějí:
"§ 337f
(1) Po právní moci rozhodnutí o návrhu podle § 267a odst. 1 soud nařídí
jednání o rozvrhu zbytku rozdělované podstaty.
(2) K tomuto jednání soud nepředvolá účastníky rozvrhu, jejichž pohledávky
byly podle předchozího rozvrhového usnesení zcela uspokojeny. Při rozvrhu zbytku
rozdělované podstaty se jinak postupuje obdobně podle § 337 odst. 2 a 3, § 337a,
337c a 337d.
§ 337g
(1) V rozvrhovém usnesení soud přizná pohledávky jejich věřitelům; úhrada
pohledávek, které vydražitel převzal (§ 336g, § 337b odst. 4), se přizná vydražiteli.
(2) Náhradu za věcné břemeno nebo nájemní právo soud přizná vydražiteli,
jestliže s tím souhlasí osoba, které svědčí právo z tohoto věcného břemene nebo nájemní
právo (§ 337b odst. 5).
(3) Přiznané částky soud vyplatí po právní moci rozvrhového usnesení.
§ 337h
(1) Dnem právní moci rozvrhového usnesení zanikají zástavní práva váznoucí
na nemovitosti; ustanovení § 336g odst. 3 tím není dotčeno.
(2) Dnem právní moci rozvrhového usnesení zanikají věcná břemena a nájemní
práva na nemovitosti váznoucí; to neplatí u věcných břemen a nájemních práv, o nichž
bylo rozhodnuto, že nezaniknou [§ 336a odst. 1 písm. c)], a u věcných břemen a nájemních
práv, za něž byla poskytnuta vydražiteli náhrada (§ 337g odst. 2).
(3) Po právní moci rozvrhového usnesení soud vyrozumí příslušný katastrální
úřad o tom, zda zástavní práva váznoucí na nemovitosti zanikla nebo zda působí proti
vydražiteli, jakož i o tom, jaká věcná břemena zanikla a jaká i nadále nemovitost
zatěžují.
(4) Byl-li výkon rozhodnutí zastaven, soud o tom vyrozumí po právní moci
usnesení příslušný katastrální úřad.".
443. § 338 až 338b včetně nadpisů znějí:
"Prodej spoluvlastnického podílu
§ 338
(1) Na výkon rozhodnutí prodejem spoluvlastnického podílu se užijí
ustanovení o výkonu rozhodnutí prodejem movitých věcí a nemovitostí, nestanoví-li
zákon jinak.
(2) Jde-li o prodej spoluvlastnického podílu k movité věci, soud doručí
spoluvlastníku povinného usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí při provedení soupisu,
popřípadě po soupisu nebo poté, co zjistí, že věc je ve spoluvlastnictví, a oznámí
mu dražební rok. Spoluvlastník povinného je povinen umožnit soupis věci ve spoluvlastnictví;
povinnosti uložené povinnému v § 325b a 326b platí i pro něj. Zúčastní-li se spoluvlastník
povinného dražby a učiní-li s jinými dražiteli stejné nejvyšší podání, udělí se mu
příklep; ustanovení § 329 odst. 2 věty druhé se nepoužije.
(3) Jde-li o prodej spoluvlastnického podílu k nemovitosti, soud doručí
spoluvlastníku povinného pravomocné usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí a dražební
vyhlášku; spoluvlastník povinného může podat za podmínek uvedených v § 336c odst.
5 odvolání proti dražební vyhlášce. Zúčastní-li se spoluvlastník povinného dražby
a učiní-li s jinými dražiteli stejné nejvyšší podání, udělí se mu příklep; ustanovení
§ 336j odst. 1 věty druhé se nepoužije. Spoluvlastník povinného je oprávněn podat
za podmínek uvedených v § 336k odst. 2 větě druhé odvolání proti usnesení o příklepu.
Prodej zástavy
§ 338a
(1) Na výkon rozhodnutí prodejem zástavy se užijí ustanovení o výkonu
rozhodnutí prodejem movitých věcí a nemovitostí, nestanoví-li zákon jinak.
(2) Výkon rozhodnutí prodejem movitých věcí lze nařídit jen prodejem
v rozhodnutí označené zástavy. Má-li zástavu u sebe zástavní věřitel nebo jiná osoba,
které byla podle zástavní smlouvy odevzdána, jsou tyto osoby povinny umožnit soupis
této věci a její ocenění a věc vydat soudu k dražbě; ustanovení § 325b a 326b pro
ně platí obdobně.
(3) Při výkonu rozhodnutí prodejem nemovitostí se nepoužijí ustanovení
§ 335 odst. 2 a 3, ledaže jde o návrh dalšího oprávněného z rozhodnutí o prodeji
zástavy, a ustanovení § 336f, ledaže by věřitel přihlásil pohledávku zajištěnou prodávanou
zástavou.
(4) Výkon rozhodnutí prodejem zástavy bude kromě důvodů uvedených
v § 268 zastaven také tehdy, jestliže zaniklo zástavní právo. Byla-li zajištěná pohledávka
z části uspokojena nebo jinak zčásti zanikla, bude výkon rozhodnutí zastaven částečně.
Hlava pátá
ZŘÍZENÍ SOUDCOVSKÉHO ZÁSTAVNÍHO PRÁVA NA NEMOVITOSTECH
§ 338b
(1) Výkon rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva na nemovitosti
může být nařízen, jen když oprávněný přesně označí nemovitost, k níž má být zástavní
právo zřízeno, a jestliže listinami vydanými nebo ověřenými státními orgány nebo
notářem76) doloží, že nemovitost je ve vlastnictví povinného. O tom, že byl podán
návrh na nařízení výkonu rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva na nemovitosti,
soud vyrozumí příslušný katastrální úřad.
(2) Pro nařízení výkonu rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního
práva je rozhodující stav v době zahájení řízení.".
444. Za § 338b se vkládají nové § 338c až 338zq, které včetně nadpisů a
poznámek pod čarou č. 93) až 95) znějí:
"§ 338c
(1) Nařízení výkonu rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva
se vztahuje na nemovitost se všemi jejími součástmi a příslušenstvím.
(2) Zřízení soudcovského zástavního práva se zaznamenává podle zvláštních
předpisů do katastru nemovitostí.
§ 338d
(1) Pro pořadí soudcovského zástavního práva k nemovitosti je rozhodující
den, v němž k soudu došel návrh na zřízení soudcovského zástavního práva; došlo-li
několik návrhů ve stejný den, mají zástavní práva stejné pořadí. Bylo-li však pro
vymáhanou pohledávku již dříve zřízeno zákonné nebo smluvní zástavní právo, řídí
se pořadí soudcovského zástavního práva pořadím tohoto zástavního práva.
(2) Pro pohledávky, pro něž bylo zřízeno soudcovské zástavní právo,
lze vést výkon rozhodnutí prodejem nemovitosti přímo i proti každému pozdějšímu vlastníku
nemovitosti, který ji nabyl smluvně.
§ 338e
(1) Při výkonu rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva k nemovitosti
se nepoužijí ustanovení § 263 až 266, § 267a a § 268 odst. 1 písm. e). Ustanovení
§ 268 odst. 1 písm. g) lze použít jen tehdy, zaniklo-li právo rozhodnutím přiznané
před podáním návrhu na nařízení tohoto výkonu rozhodnutí.
(2) Byl-li výkon rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva pravomocně
zastaven, zástavní právo tím od počátku zaniká. V případě, že byl pravomocně zastaven
jen částečně, platí, že byl od počátku nařízen pro pohledávku jen v takové výši,
kolik činí po zastavení výkonu rozhodnutí.
(3) Usnesení o zastavení nebo o částečném zastavení výkonu rozhodnutí
soud zašle po právní moci příslušnému katastrálnímu úřadu.
Hlava šestá
PRODEJ PODNIKU
Nařízení výkonu rozhodnutí
§ 338f
(1) Výkon rozhodnutí prodejem podniku93) může být nařízen, jen když
oprávněný označí podnik, jehož prodej navrhuje, a jestliže doloží, že podnik je majetkem
povinného.
(2) Návrh dalšího oprávněného na nařízení výkonu rozhodnutí prodejem
téhož podniku podaný u příslušného soudu dříve, než soud pravomocně rozhodl o nařízení
výkonu rozhodnutí, se považuje za přistoupení k řízení, a to ode dne podání návrhu.
Návrh dalšího oprávněného, který byl podán u nepříslušného soudu, soud postoupí bez
rozhodnutí příslušnému soudu; v takovém případě se návrh považuje za přistoupení
k řízení ode dne, kdy návrh došel příslušnému soudu. Další oprávněný musí přijmout
stav řízení, v němž je při jeho přistoupení.
(3) Oprávněný může vzít zpět svůj návrh až do právní moci usnesení
o nařízení výkonu rozhodnutí. Soud však řízení zastaví jen tehdy, souhlasí-li s tím
všichni oprávnění, kteří přistoupili do řízení.
§ 338g
(1) Pro nařízení výkonu rozhodnutí prodejem podniku je rozhodující
stav v době zahájení řízení.
(2) Nařízení výkonu rozhodnutí se vztahuje na věci, práva a jiné
majetkové hodnoty, které slouží k provozování podniku nebo vzhledem ke své povaze
mají tomuto účelu sloužit, a to podle stavu, jaký tu je v době příklepu.
(3) Výkonem rozhodnutí nemůže být postižen podnik, jedná-li se o
banku.
§ 338h
(1) V usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí soud ustanoví správce
podniku (dále jen "správce") a povinnému
a) zakáže, aby po doručení usnesení podnik
nebo část podniku převedl na někoho jiného;
b) uloží, aby soudu do 15 dnů od doručení
usnesení oznámil, zda a kdo má k podniku, k jeho části nebo k věcem, právům nebo
jiným hodnotám patřícím k podniku předkupní právo, s poučením, že při neoznámení
povinný odpovídá za škodu tím způsobenou;
c) zakáže, aby po doručení usnesení věci,
práva a jiné majetkové hodnoty, které slouží k provozování podniku nebo vzhledem
ke své povaze mají tomuto účelu sloužit, převedl na jiného, zatížil je nebo s nimi
jinak nakládal bez souhlasu správce;
d) přikáže, aby správci umožnil kdykoliv nahlížet
do účetní evidence a dalších písemností týkajících se podniku a bez omezení vstupovat
do všech prostor podniku.
(2) Usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí doručí soud oprávněnému,
těm, kdo přistoupili do řízení jako další oprávnění, povinnému, manželu povinného,
správci a příslušnému rejstříkovému soudu nebo orgánu, který vede jiný rejstřík,
v němž je povinný zapsán.
(3) Po právní moci soud doručí usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí
osobám, o nichž je známo, že mají k podniku nebo k jednotlivým věcem, právům a jiným
majetkovým hodnotám, které slouží k provozování podniku nebo vzhledem ke své povaze
mají tomuto účelu sloužit, předkupní, zástavní nebo zadržovací právo, osobám, kterým
práva patřící k podniku byla postoupena k zajištění pohledávky věřitele povinného83)
nebo byla převedena k zajištění závazku povinného ve prospěch jeho věřitele,84) a
finančnímu a obecnímu úřadu, v jejichž obvodu je podnik a v jejichž obvodu má povinný
své bydliště (sídlo, místo podnikání). Po právní moci se usnesení též vyvěsí na úřední
desce soudu. O tom, že usnesení nabylo právní moci, soud vyrozumí příslušný rejstříkový
soud nebo orgán, který vede jiný rejstřík, v němž je povinný zapsán.
Správce podniku
§ 338i
(1) Správcem soud ustanoví osobu zapsanou podle zvláštních předpisů
v seznamu správců konkursní podstaty.94) Výjimečně může soud správcem ustanovit i
osobu do tohoto seznamu nezapsanou, splňuje-li podmínky pro zapsání do seznamu, jestliže
s ustanovením správcem souhlasí.
(2) Při výběru osoby správce soud přihlíží zejména k tomu, zda má
správce s ohledem na povahu podniku potřebné předpoklady k řádnému výkonu správy.
Osoby zapsané do seznamu správců konkursní podstaty mohou funkci správce odmítnout
jen z důležitých důvodů, které posoudí soud.
(3) Správce je povinen vykonávat svou funkci s odbornou péčí a odpovídá
za škodu, kterou způsobil zaviněným porušením svých povinností, které mu ukládá zákon
nebo které mu uložil soud.
(4) Správce má nárok na odměnu a na náhradu hotových výdajů.
(5) Na úhradu hotových výdajů, vynakládaných zejména v souvislosti
s přibráním znalce, soud poskytne správci na jeho žádost zálohu. Hotové výdaje hrazené
z této zálohy se považují za náklady prodeje.
§ 338j
(1) Správce je z výkonu své funkce vyloučen, jestliže se zřetelem
na jeho poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat
o jeho nepodjatosti.
(2) O tom, zda je správce vyloučen, rozhodne soud; před rozhodnutím
si zpravidla vyžádá vyjádření správce. Proti jeho usnesení není přípustný opravný
prostředek.
(3) Rozhodne-li soud, že správce je ze své funkce vyloučen, současně
jej zprostí funkce a ustanoví nového správce.
§ 338k
(1) Správce při výkonu své funkce postupuje podle zákona a dalších
právních předpisů a podle pokynů soudu; dbá, aby po nařízení výkonu rozhodnutí nedošlo
bezdůvodně ke zmenšení majetku prodávaného podniku, popřípadě aby se majetek podniku
očekávaným způsobem zvýšil. K řádnému zajištění majetku podniku činí vhodná opatření,
zejména vyrozumí peněžní ústav, že s prostředky na účtu povinného, které slouží k
provozování podniku, může povinný nakládat jen s jeho souhlasem. Vyžadují-li to okolnosti
případu, může správce vyzvat dlužníky povinného, aby plnění svých peněžitých dluhů
skládali na účet povinného, který za tím účelem zřídil. Zjistí-li správce, že součástí
podniku je nemovitost, vyrozumí bez zbytečného odkladu příslušný katastrální úřad,
že byl nařízen výkon rozhodnutí prodejem podniku a že povinný nesmí bez jeho souhlasu
nemovitost převést na jiného, zatížit ji nebo s ní jinak nakládat.
(2) Souhlas správce s úkony povinného musí být udělen písemně; u
písemných úkonů musí být obsažen na téže listině. Právní úkony povinného, které učinil
bez souhlasu správce, jsou neplatné.
(3) Vyzve-li správce dlužníka povinného, aby plnění svého peněžitého
dluhu skládal na určitý účet, nesmí dlužník po doručení výzvy dluh plnit jinak. Nesplní-li
dlužník povinného dluh v souladu s výzvou správce, je správce oprávněn domáhat se
jako zástupce povinného řádného splnění dluhu.
(4) Neučiní-li povinný řádně a včas úkony potřebné k odvrácení hrozící
škody na majetku podniku, je povinen tyto úkony provést správce jako zástupce povinného.
(5) Odmítne-li správce udělit povinnému souhlas k úkonu potřebnému
k řádnému provozování podniku, může povinný soudu navrhnout, aby svým usnesením souhlas
správce nahradil. Soud o návrhu rozhodne po slyšení správce a povinného; proti jeho
usnesení není odvolání přípustné.
(6) Ve sporech a v jiných řízeních, v nichž je povinný účastníkem
a které se týkají podniku, je správce oprávněn povinného zastupovat i bez jeho souhlasu;
má přitom obdobné postavení jako zástupce účastníka na základě procesní plné moci
(§ 28a odst. 1). Po dobu, po kterou správce podniku zastupuje povinného, nesmí jiné
osoby povinného zastupovat nebo za něj jednat.
Dohled soudu
§ 338l
(1) Soud dohlíží, jak správce plní své povinnosti uložené mu zákonem
a dalšími právními předpisy nebo soudem. Při výkonu dohlédací činnosti je soud oprávněn
vyžádat si od správce zprávu o jeho činnosti, nahlížet do listin správce a povinného
a provádět potřebná šetření. Zjistí-li v činnosti správce nedostatky, uloží správci,
aby je odstranil; proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
(2) K přibrání znalce správcem [§ 338m odst. 1 písm. c)] není třeba
souhlasu soudu.
(3) Za porušení povinností při výkonu funkce může soud uložit správci
pořádkovou pokutu; postupuje přitom obdobně podle § 53.
(4) Neplní-li správce řádně své povinnosti nebo z jiných vážných
důvodů, může soud na návrh některého z účastníků nebo správce anebo i bez návrhu
zprostit správce funkce. Zprostí-li soud správce funkce, ustanoví současně jiného
správce. Správce, který byl funkce zproštěn, je povinen řádně předat funkci novému
správci a poskytnout mu všechny potřebné informace a doklady.
Cena podniku
§ 338m
(1) Po právní moci usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí soud
správci uloží, aby
a) zjistil na základě údajů v účetní evidenci o podniku, jaké
věci, práva a jiné majetkové hodnoty a jaké závazky slouží k provozování podniku
nebo vzhledem ke své povaze mají tomuto účelu sloužit; neumožní-li povinný správci
řádně nahlédnout do účetní evidence, zjedná soud správci na jeho návrh přístup k
této evidenci, a to v odůvodněných případech i za součinnosti orgánů justiční stráže
nebo Policie České republiky,
b) provedl soupis věcí, práv a jiných majetkových hodnot
a závazků, o nichž se mu podařilo za součinnosti s povinným zjistit, že slouží k
provozování podniku nebo vzhledem ke své povaze mají tomuto účelu sloužit, není-li
možné potřebné údaje zjistit postupem podle písmena a),
c) na základě zjištění podle
písmena a) nebo podle písmena b) anebo jiných (dalších) rozhodných hledisek, popřípadě
též na základě ocenění znalce, kterého si přibral, protože cenu nebylo možné stanovit
jinak, podal soudu zprávu o ceně podniku.
(2) Nestanoví-li tento zákon jinak, postupuje se při oceňování podle
zvláštního předpisu.92)
(3) Nestanoví-li soud jinak, správce ve zprávě o ceně podniku
uvede
a) jaké věci, práva a jiné majetkové hodnoty patří k podniku a jakou mají cenu,
b)
kolik činí v podniku peněžní prostředky v hotovosti a uložené na účtu u peněžního
ústavu v měně České republiky,
c) jaké závazky patří k podniku a jakou mají cenu,
d)
jaké peněžité závazky patří k podniku a kolik činí celkem,
e) kolik činí čisté jmění
podniku.
(4) Stejnopis zprávy správce o ceně podniku soud doručí oprávněnému,
těm, kdo do řízení přistoupili jako další oprávnění, a povinnému a umožní jim, aby
se k obsahu zprávy v přiměřené lhůtě vyjádřili. K námitkám povinného týkajících se
soupisu věcí, práv a jiných majetkových hodnot, který správci neposkytl součinnost
podle odstavce 1 písm. b), se nepřihlíží.
(5) Soud může správci uložit, aby zprávu doplnil nebo aby podal
soudu potřebná vysvětlení. K objasnění rozhodných skutečností může též provést potřebná
šetření.
§ 338n
(1) Podle obsahu zprávy správce o ceně podniku, popřípadě zjištění
podle § 338m odst. 5 soud určí
a) cenu věcí, práv a jiných majetkových hodnot patřících
k podniku,
b) výši peněžních prostředků v hotovosti a uložených na účtu u peněžního
ústavu v měně České republiky, patřících k podniku,
c) cenu všech závazků patřících
k podniku,
d) výši peněžitých závazků patřících k podniku,
e) zjištěnou cenu podniku.
(2) Zjištěnou cenu podniku soud určí ve výši čistého jmění podniku;
k prostředkům uvedeným v odstavci 1 písm. b) se při tom nepřihlíží.
(3) Neprovádí-li se dokazování nebo souhlasí-li s tím osoby uvedené
v § 338m odst. 4, není třeba nařizovat jednání.
(4) Usnesení podle odstavce 1 soud doručí oprávněnému, těm, kdo do
řízení přistoupili jako další oprávnění, a povinnému.
(5) Po právní moci usnesení podle odstavce 1 má každý právo nahlédnout
do zprávy o ceně podniku.
(6) Zjistí-li soud, že cena věcí, práv a jiných majetkových hodnot
patřících k podniku spolu s prostředky uvedenými v odstavci 1 písm. b) nepřesahuje
výši splatných peněžitých závazků patřících k podniku, pohledávek oprávněného a těch,
kdo do řízení přistoupili jako další oprávnění, které nepatří k podniku, a předpokládané
náklady prodeje, odměnu správce a náhradu jeho hotových výdajů, anebo že ji přesahuje
jen nepatrně, výkon rozhodnutí zastaví.
Dražební vyhláška
§ 338o
(1) Po právní moci usnesení o ceně soud nařídí, nebyl-li výkon rozhodnutí
pravomocně zastaven, dražební jednání (dražbu).
(2) Ve výroku usnesení o nařízení dražebního jednání (dražební
vyhlášce) soud uvede
a) čas a místo dražebního jednání (§ 338q),
b) označení prodávaného
podniku,
c) údaje uvedené v § 338n odst. 1,
d) výši nejnižšího podání (§ 338r odst.
1),
e) výši jistoty a způsob jejího zaplacení (§ 338r odst. 2),
f) upozornění, že cena
věcí, práv a jiných majetkových hodnot patřících k podniku, výše peněžních prostředků
v hotovosti a uložených na účtu u peněžního ústavu v měně České republiky, patřících
k podniku, cena závazků patřících k podniku, výše peněžitých závazků patřících k
podniku, zjištěná cena podniku a výše nejnižšího podání mohou být změněny s přihlédnutím
ke zvýšení nebo snížení jmění podniku, k němuž dojde do dražebního jednání (§ 338t
odst. 1),
g) předpoklady, za kterých vydražitel může převzít vydražený podnik a za
kterých vydražený podnik přejde do jeho majetku (§ 338z odst. 1 a 2),
h) upozornění,
že při rozvrhu podstaty se mohou oprávněný, ti, kdo do řízení přistoupili jako další
oprávnění, a další věřitelé povinného domáhat uspokojení jiných vymahatelných pohledávek
nebo pohledávek zajištěných zástavním právem, zadržovacím právem, postoupením pohledávky83)
nebo převodem práva,84) než pro které byl nařízen výkon rozhodnutí, jestliže patří
k podniku, jestliže je přihlásí nejpozději do 5 dnů přede dnem dražebního jednání,
jestliže v přihlášce uvedou výši pohledávky a jejího příslušenství a prokáží-li je
příslušnými listinami, a poučení, že k přihláškám, v nichž výše pohledávky nebo jejího
příslušenství nebude uvedena, se nepřihlíží (§ 338s a § 338zn odst. 2),
i) upozornění,
že závazky patřící k podniku, které nebudou při výkonu rozhodnutí uspokojeny, přecházejí
na vydražitele (§ 338zk),
j) výzvu, aby každý, kdo má právo, které nepřipouští dražbu
(§ 267), je uplatnil u soudu a aby takové uplatnění práva prokázal nejpozději před
zahájením dražebního jednání, s upozorněním, že jinak k jeho právu nebude při provedení
výkonu rozhodnutí přihlíženo,
k) upozornění, že osoby, které mají k podniku, k jeho
části nebo k věcem, právům a jiným majetkovým hodnotám, které slouží k provozování
podniku nebo vzhledem ke své povaze mají tomuto účelu sloužit, předkupní právo, je
mohou uplatnit jen v dražbě jako dražitelé a že udělením příklepu předkupní právo
zaniká,
l) upozornění, kde a kdy je možné nahlédnout do zprávy o ceně podniku (§ 338n
odst. 5).
§ 338p
(1) Dražební vyhlášku soud doručí:
a) oprávněnému, těm, kdo do
řízení přistoupili jako další oprávnění, povinnému, manželu povinného, osobám, o
nichž je mu známo, že mají k podniku nebo k věcem, právům a jiným majetkovým hodnotám,
které slouží k provozování podniku nebo vzhledem ke své povaze mají tomuto účelu
sloužit, předkupní právo nebo zástavní právo anebo zadržovací právo, osobám, kterým
práva patřící k podniku byla postoupena k zajištění pohledávky věřitele povinného83)
nebo byla převedena k zajištění závazku povinného ve prospěch jeho věřitele,84) osobám,
které již přihlásily své vymahatelné pohledávky nebo pohledávky zajištěné zástavním
právem, zadržovacím právem, postoupením pohledávky nebo převodem práva, jež patří
k podniku, a příslušnými listinami je prokázaly, a osobám uvedeným v § 338zn odst.
1,
b) finančnímu úřadu a obecnímu úřadu, v jejichž obvodu je podnik a v jejichž obvodu
má povinný své bydliště (sídlo, místo podnikání),
c) těm, kdo vybírají pojistné na
sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné
zdravotní pojištění,
d) okresnímu úřadu, v jehož obvodu je podnik.
(2) Osobám uvedeným v odstavci 1 písm. a) soud dražební vyhlášku
doručí do jejich vlastních rukou.
(3) Soud vyvěsí v den jejího vydání dražební vyhlášku na úřední desce
soudu a požádá obecní úřad, v jehož obvodu je podnik, aby vyhlášku nebo její podstatný
obsah uveřejnil způsobem v místě obvyklým. Usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí
současně sejme z úřední desky soudu.
(4) V odůvodněných případech může soud dražební vyhlášku nebo její
podstatný obsah uveřejnit v celostátním nebo místním tisku, popřípadě jiným vhodným
způsobem.
(5) Proti dražební vyhlášce mohou podat odvolání jen oprávněný,
ti, kdo do řízení přistoupili jako další oprávnění, povinný a osoby, které mají k
podniku nebo k věcem, právům a jiným majetkovým hodnotám, které slouží k provozování
podniku nebo vzhledem ke své povaze mají tomuto účelu sloužit, předkupní právo. Odvolání
jen proti výrokům uvedeným v § 338o odst. 2 písm. a), b), f) až l) není přípustné.
§ 338q
(1) Dražbu lze uskutečnit v místě, kde se nachází podnik, nebo u
soudu anebo na jiném vhodném místě.
(2) Dražební jednání soud nařídí nejméně 30 dnů po dni vydání dražební
vyhlášky.
§ 338r
(1) Nejnižší podání soud stanoví ve výši poloviny ceny věcí, práv
a jiných majetkových hodnot patřících k podniku [§ 338n odst. 1 písm. a)], nejvýše
však ve výši dvou třetin zjištěné ceny podniku [§ 338n odst. 1 písm. e)].
(2) Výši jistoty soud stanoví podle okolností případu, nejvýše však
v částce nepřevyšující tři čtvrtiny nejnižšího podání. Jistotu lze zaplatit buď v
hotovosti do pokladny soudu nebo platbou na účet soudu; k platbě na účet soudu lze
přihlédnout jen tehdy, bylo-li před zahájením dražebního jednání zjištěno, že na
účet soudu také došla.
(3) Ten, kdo hodlá uplatnit při dražbě své předkupní právo, musí
je soudu prokázat nejpozději před zahájením dražebního jednání.
§ 338s
(1) Věřitel, který má proti povinnému pohledávku přiznanou rozhodnutím,
smírem nebo jiným titulem uvedeným v § 274 (vymahatelnou pohledávku) anebo pohledávku
zajištěnou zástavním právem, zadržovacím právem, postoupením pohledávky83) nebo převodem
práva,84) která patří k podniku, může ji u soudu přihlásit nejpozději do 5 dnů přede
dnem dražebního jednání. Oprávněný nebo ten, kdo do řízení přistoupil jako další
oprávněný, mohou své pohledávky přihlásit, jen jestliže jim byly přiznány rozhodnutím,
smírem nebo jiným titulem uvedeným v § 274 po právní moci usnesení o nařízení výkonu
rozhodnutí.
(2) V přihlášce musí být uvedena výše pohledávky a jejího příslušenství,
jejíhož uspokojení se věřitel povinného domáhá, jinak se k přihlášce nepřihlíží;
o tomto následku musí být věřitel poučen v dražební vyhlášce. K přihlášce musí být
připojeny listiny prokazující, že jde o vymahatelnou pohledávku nebo o pohledávku
zajištěnou zástavním právem, zadržovacím právem, postoupením pohledávky83) nebo převodem
práva84) a že patří k podniku, ledaže tyto skutečnosti vyplývají z obsahu spisu.
(3) Opožděné přihlášky a přihlášky pohledávek, které nepatří k podniku,
soud usnesením odmítne; proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
§ 338t
(1) Po vydání dražební vyhlášky soud správci uloží, aby mu podal
před zahájením dražebního jednání zprávu, zda došlo oproti stavu, který byl rozhodný
pro usnesení podle § 338n odst. 1, ke změně v okolnostech podle § 338m odst. 3, popřípadě
jak se tyto okolnosti změnily.
(2) Nepodá-li správce soudu řádně a včas zprávu podle odstavce 1,
soud mu uloží, aby státu nahradil náklady zmařené dražby, a na návrh účastníků dražby,
aby jim nahradil náklady, které jim v souvislosti s účastí na této dražbě vznikly.
O tomto následku musí být správce poučen.
Dražební jednání
§ 338u
(1) Dražební jednání může řídit jen soudce. Jednotlivé úkony při
jednání, jimiž se nerozhoduje, může na základě pověření soudce provést vykonavatel
nebo jiný zaměstnanec soudu; řídí se přitom pokyny soudce.
(2) Jako dražitel se může jednání zúčastnit pouze ten, kdo zaplatil
do zahájení dražebního jednání jistotu (§ 338r odst. 2).
(3) Jako dražitelé nesmí vystupovat soudci, zaměstnanci soudů, povinný,
manžel povinného, správce, vydražitel uvedený v § 338za odst. 2 a ti, jimž v nabytí
podniku brání zvláštní předpis.
(4) Ustanovení § 336h odst. 3 platí obdobně.
§ 338v
(1) Bylo-li zjištěno, že byl podán návrh na vyloučení prodávaného
podniku nebo jeho části z výkonu rozhodnutí (§ 267 odst. 1), soud dražební jednání
odročí až do pravomocného rozhodnutí o návrhu.
(2) Byl-li podán návrh na vyloučení jednotlivých věcí, práv nebo
jiných majetkových hodnot patřících k podniku, soud podle okolností případu posoudí,
zda je třeba jednání odročit až do pravomocného rozhodnutí o návrhu nebo zda přistoupí
k dražbě. V případě, že přistoupí k dražbě, soud upozorní dražitele na sporné věci,
práva nebo jiné majetkové hodnoty.
(3) Nepodal-li správce do zahájení dražebního jednání zprávu podle
§ 338t odst. 1, rozhodne soud o nárocích podle § 338t odst. 2 a dražební jednání
odročí. Při nařízení nového dražebního jednání znovu postupuje podle § 338o až 338t.
§ 338w
(1) Po zahájení dražebního jednání soudce
a) rozhodne, zda je
prokázáno předkupní právo (§ 338r odst. 3),
b) na základě zprávy správce podle § 338t
odst. 1 usnesením určí novou cenu věcí, práv a jiných majetkových hodnot patřících
k podniku, výši peněžních prostředků v hotovosti a uložených na účtu u peněžního
ústavu v měně České republiky, patřících k podniku, cenu závazků patřících k podniku,
výši peněžitých závazků patřících k podniku a výslednou cenu podniku,
c) stanoví,
kolik činí nejnižší podání,
d) oznámí, kteří věřitelé přihlásili své pohledávky a
v jaké výši, popřípadě kteří věřitelé mají právo na uspokojení svých pohledávek podle
§ 338zn odst. 1.
(2) Proti usnesením podle odstavce 1 písm. a), b) a c) není odvolání
přípustné.
(3) Zjistí-li soud, že cena věcí, práv a jiných majetkových hodnot
patřících k podniku spolu s prostředky uvedenými v § 338n odst. 1 písm. b) nepřesahuje
výši splatných peněžitých závazků patřících k podniku, pohledávek oprávněného, těch,
kdo do řízení přistoupili jako další oprávnění, a dalších přihlášených věřitelů,
které nepatří k podniku, a předpokládané náklady prodeje, odměnu správce a náhradu
jeho hotových výdajů, anebo že ji přesahuje jen nepatrně, výkon rozhodnutí zastaví.
(4) Nebude-li výkon rozhodnutí zastaven, soudce po provedení úkonů
podle odstavce 1 vyzve ty, kdo mohou dražit, aby činili podání.
(5) Dražba se koná, dokud dražitelé činí podání; dražitelé jsou vázáni
svými podáními, dokud soud neudělí příklep. Cena vydraženého podniku není omezena
ustanoveními cenových předpisů.
§ 338x
(1) Příklep lze udělit tomu, kdo učinil nejvyšší podání a u něhož
jsou splněny další podmínky stanovené zákonem. Učinilo-li více dražitelů stejné nejvyšší
podání, udělí soud příklep nejprve tomu, komu svědčí předkupní právo k podniku, pak
tomu, komu svědčí předkupní právo k části podniku nebo k jednotlivým věcem, právům
nebo jiným majetkovým hodnotám, které patří k podniku, a poté, nedohodnou-li se jinak
dražitelé, kteří učinili stejné nejvyšší podání, dražiteli, který byl určen losem.
(2) Před udělením příklepu se soudce dotáže osob přítomných při dražbě,
zda mají námitky proti příklepu; námitky, které podali oprávněný, ten, kdo do řízení
přistoupil jako další oprávněný, povinný a dražitel, se uvedou do protokolu.
(3) Jestliže soud neudělí se zřetelem na vznesené námitky příklep,
pokračuje se v dražbě vyvoláním předposledního podání; proti tomuto usnesení není
odvolání přípustné. V opačném případě soud usnesením udělí příklep.
(4) V usnesení o příklepu soud stanoví lhůtu k zaplacení nejvyššího
podání, která počíná dnem právní moci příklepu a nesmí být delší než dva měsíce.
Na nejvyšší podání se započte vydražitelem složená jistota.
(5) Dražitelům, kterým nebyl udělen příklep, se vrátí zaplacená
jistota po skončení dražebního jednání; jestliže však podali proti příklepu námitky,
vrátí se jim po právní moci usnesení o příklepu.
§ 338y
(1) Usnesení o příklepu soud doručí oprávněnému, tomu, kdo do řízení
přistoupil jako další oprávněný, povinnému, manželu povinného, vydražiteli a dražitelům,
kteří proti udělení příklepu vznesli námitky.
(2) Proti usnesení o udělení příklepu mohou podat odvolání osoby
uvedené v odstavci 1. Do 15 dnů ode dne dražebního jednání mohou podat odvolání též
osoby uvedené v § 338p odst. 1 písm. a), kterým nebyla doručena dražební vyhláška,
jestliže se z tohoto důvodu nezúčastnily dražebního jednání.
(3) Ustanovení § 336k odst. 3 a 4 platí obdobně.
§ 338z
(1) Vydražitel je oprávněn převzít vydražený podnik již dnem následujícím
po vydání usnesení o příklepu. Podnik předá vydražiteli na jeho žádost správce za
součinnosti s povinným; o převzetí se sepíše zápis. O předání podniku správce vyrozumí
soud.
(2) Vydražený podnik přechází do majetku vydražitele, nabylo-li usnesení
o příklepu právní moci a zaplatil-li vydražitel nejvyšší podání, a to ke dni vydání
usnesení o příklepu. K témuž dni se vydražitel stává vlastníkem věcí a vstupuje do
práv a závazků patřících k podniku.
(3) Předkupní právo k vydraženému podniku, k jeho částem nebo jednotlivým
věcem, právům nebo jiným hodnotám zaniká dnem, kterým podnik přešel do majetku vydražitele.
(4) Jestliže vydražený podnik nepřešel do majetku vydražitele, je
vydražitel povinen vrátit vydražený podnik povinnému, vydat mu užitky a nahradit
škodu, kterou mu způsobil při hospodaření s podnikem.
§ 338za
(1) Nebylo-li při dražbě učiněno ani nejnižší podání, soud dražební
jednání skončí. Další dražební jednání soud nařídí na návrh oprávněného nebo toho,
kdo do řízení přistoupil jako další oprávněný, který lze podat nejdříve po uplynutí
tří měsíců od bezúspěšné dražby; nebyl-li návrh podán do šesti měsíců, soud výkon
rozhodnutí zastaví.
(2) Nezaplatil-li vydražitel nejvyšší podání ani v dodatečné lhůtě,
kterou mu určil soud a která nesmí být delší než jeden měsíc, usnesení o příklepu
se marným uplynutím dodatečné lhůty zrušuje a soud nařídí další dražební jednání.
O povinnostech a závazcích tohoto vydražitele a o rozhodování o nich platí obdobně
ustanovení § 336n.
(3) Při dalším dražebním jednání podle odstavců 1 a 2 se nejnižší
podání stanoví ve výši čtvrtiny ceny věcí, práv a jiných majetkových hodnot patřících
k podniku [§ 338n odst. 1 písm. a)], nejvýše však ve výši třetiny zjištěné ceny podniku
[§ 338n odst. 1 písm. e)]; jinak o nařízení a provedení další dražby platí obdobně
ustanovení § 338p, 338q, § 338r odst. 2, § 338t, 338u, § 338v odst. 2, § 338w až
338z. Nebyl-li podnik prodán ani při dalším dražebním jednání z důvodu uvedeného
v odstavci 1 větě první, soud výkon rozhodnutí zastaví.
Rozvrh
§ 338zb
(1) Po právní moci usnesení o příklepu a po zaplacení nejvyššího
podání vydražitelem nařídí soud jednání o rozvrhu rozdělované podstaty.
(2) K jednání soud předvolá účastníky rozvrhu, kterými jsou oprávněný,
ti, kdo do řízení přistoupili jako další oprávnění, povinný, správce, vydražitel,
osoby, které podaly přihlášku, ledaže by jejich přihláška byla odmítnuta (§ 338s
odst. 3), a osoby uvedené v § 338zn odst. 1.
(3) Předvolání k rozvrhovému jednání se vyvěsí na úřední desce soudu.
§ 338zc
Rozdělovanou podstatu tvoří prostředky uvedené v § 338n odst. 1
písm. b), nejvyšší podání a úroky z něho, popřípadě náhrady, které do podstaty připadají
podle § 338za odst. 2 věty druhé, a na tyto náhrady započítaná jistota vydražitele
uvedeného v § 338za odst. 2.
§ 338zd
(1) Při rozvrhovém jednání se projednají pohledávky, které mohou
být uspokojeny z rozdělované podstaty.
(2) Ustanovení § 337b odst. 2 a 3 platí obdobně; pohledávku vydražitele
podle § 338zf však nelze popřít.
§ 338ze
(1) Podle výsledků rozvrhového jednání se z rozdělované podstaty
uspokojují postupně podle těchto skupin:
a) pohledávky nákladů prodeje vzniklých
státu v souvislosti s prováděním dražby, nové dražby nebo další dražby a zaplacením
zálohy podle § 338i odst. 5,
b) pohledávka odměny správce a jeho hotových výdajů,
c)
pohledávka vydražitele podle § 338zf,
d) pohledávky zajištěné zadržovacím právem,
e)
pohledávka oprávněného, pohledávka toho, kdo do řízení přistoupil jako další oprávněný,
a pohledávky zajištěné zástavním právem, postoupením pohledávky83) nebo převodem
práva,84)
f) pohledávky daní a poplatků, pojistného na veřejné zdravotní pojištění
a pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,
pokud nebyly uspokojeny podle písmena e),
g) ostatní pohledávky.
(2) Nelze-li plně uspokojit pohledávky patřící do téže skupiny, uspokojí
se podle pořadí; pohledávky patřící do téže skupiny, které mají stejné pořadí, se
uspokojí poměrně.
(3) Nesplatné pohledávky zajištěné zástavním právem, postoupením
pohledávky nebo převodem práva se považují při rozvrhu za splatné.
(4) Úroky, úroky z prodlení nebo poplatek z prodlení za poslední
tři roky před rozvrhovým jednáním, jakož i náhrada nákladů řízení se uspokojují v
pořadí jistiny. Nestačí-li rozdělovaná podstata, uhradí se před jistinou.
(5) Pro pořadí je rozhodující
a) u pohledávky oprávněného den,
kdy k soudu výkonu došel jeho návrh na nařízení výkonu rozhodnutí,
b) u pohledávky
toho, jenž do řízení přistoupil jako další oprávněný, den, který se považuje za přistoupení
k řízení,
c) u přihlášené pohledávky den, kdy k soudu došla přihláška,
d) u pohledávky
zajištěné zástavním právem, zadržovacím právem, postoupením pohledávky83) nebo převodem
práva84) den vzniku těchto práv,
e) u pohledávky věřitele uvedeného v § 338zn den,
podle kterého se řídí pořadí pohledávky v řízení o výkon rozhodnutí přikázáním pohledávky
nebo prodejem movitých věcí anebo nemovitostí.
Pořadí pohledávky se stanoví podle
toho hlediska, které je pro ni výhodnější.(6) Po úhradě všech pohledávek, které mají být uspokojeny, se zbytek
rozdělované podstaty vyplatí povinnému.
(7) Nebyla-li plně uspokojena pohledávka správce podle odstavce
1 písm. b), uloží soud usnesením tuto povinnost povinnému; oprávněný, ti, kdo do
řízení přistoupili jako další oprávnění, a věřitelé, kteří přihlásili své pohledávky
(§ 338s), za splnění této povinnosti společně a nerozdílně ručí.
§ 338zf
Vydražitel má pohledávku za podstatou, jestliže
a) výše peněžitých
závazků patřících k podniku spolu s pohledávkami oprávněného, těch, kdo do řízení
přistoupili jako další oprávnění, a dalších přihlášených věřitelů, které nepatří
k podniku a které mají být uhrazeny z podstaty, nepřesahuje rozdělovanou podstatu,
a to ve výši tohoto rozdílu, nebo
b) pohledávky oprávněného, těch, kdo do řízení přistoupili
jako další oprávnění, a dalších přihlášených věřitelů, které mají být uspokojeny
z podstaty, nepřesahují rozdělovanou podstatu, a to ve výši tohoto rozdílu.
§ 338zg
(1) V rozvrhovém usnesení soud rozhodne též o pohledávkách, které
byly při rozvrhovém jednání popřeny co do pravosti, výše, zařazení do skupiny nebo
pořadí, jestliže lze o nich rozhodnout bez provádění důkazů; to neplatí u pohledávek,
na které ani zčásti podle skupin nebo podle pořadí nepřipadá úhrada z rozdělované
podstaty.
(2) Ustanovení § 337e odst. 2, 3 a 4 platí obdobně.
§ 338zh
(1) Po právní moci rozhodnutí o návrhu podle § 267a odst. 1 soud
nařídí jednání o rozvrhu zbytku rozdělované podstaty.
(2) K tomuto jednání soud nepředvolá účastníky rozvrhu, jejichž
pohledávky byly podle předchozího rozvrhového usnesení zcela uspokojeny. Při rozvrhu
zbytku rozdělované podstaty se jinak postupuje obdobně podle § 338zb odst. 2 a 3,
§ 338zc, 338ze a 338zf.
Zpráva o výkonu správy podniku
§ 338zj
(1) Poté, co vydražený podnik přešel do majetku vydražitele a správce
mu předal podnik, podá správce soudu konečnou zprávu o výkonu své funkce a vyúčtuje
odměnu a hotové výdaje.
(2) Soud zprávu doručí oprávněnému, těm, kdo do řízení přistoupili
jako další oprávnění, povinnému, manželu povinného a vydražiteli.
(3) Soud zprávu přezkoumá a rozhodne o jejím schválení při jednání;
jednání není třeba nařizovat, jestliže osoby uvedené v odstavci 2 v určené lhůtě
nesdělí své námitky proti zprávě.
(4) Po schválení zprávy soud zprostí správce jeho funkce.
Přechod práv a závazků na vydražitele
§ 338zk
(1) Na vydražitele, do jehož majetku přešel vydražený podnik,
přechází
a) věci, práva a jiné majetkové hodnoty, které slouží k provozování podniku
nebo vzhledem ke své povaze mají tomuto účelu sloužit;
b) práva vyplývající z průmyslového
nebo jiného duševního vlastnictví týkající se podnikatelské činnosti vydraženého
podniku, ledaže by to odporovalo smlouvě o poskytnutí těchto práv nebo jejich povaze;
c)
práva a povinnosti vyplývající z pracovněprávních vztahů zaměstnanců působících ve
vydraženém podniku;
d) závazky patřící k vydraženému podniku, které nebyly uspokojeny
při rozvrhu, včetně jejich zajištění.
(2) Přechodem dluhu nebo jiného závazku povinného nastupuje vydražitel
jako dlužník na jeho místo; k přechodu závazku se souhlas věřitele nevyžaduje.
(3) Je-li pro nabytí nebo zachování práv uvedených v odstavci 1 písm.
b) rozhodné uskutečňování určité podnikatelské činnosti, započítá se do této činnosti
vydražitele uskutečněné po příklepu i činnost uskutečněná při provozu podniku před
jeho prodejem v dražbě.
(4) Nájemní nebo podnájemní smlouvu na nebytové prostory uzavřenou
povinným jako nájemcem nebo jako pronajímatelem může vydražitel vypovědět ve lhůtě
stanovené zákonem nebo smlouvou, a to i z jiných důvodů, než stanoví zvláštní zákon95)
nebo než byly dohodnuty; to platí také v případě, že nájem byl sjednán na dobu určitou.
Právo druhé strany na náhradu škody tím vzniklé není dotčeno.
(5) Spolu se závazky, které byly uspokojeny při rozvrhu, zaniká
i jejich zajištění.
Oznámení jiným orgánům
§ 338zl
(1) O tom, že vydražený podnik přešel do majetku vydražitele (§ 338z
odst. 2), soud vyrozumí příslušný rejstříkový soud nebo orgán, který vede jiný rejstřík,
v němž je povinný zapsán. Rejstříkový soud nebo jiný orgán poté provede zápis o prodeji
podniku v příslušném rejstříku.
(2) Jestliže k podniku patří nemovitost, vyrozumí soud příslušný
katastrální úřad, že vlastníkem nemovitosti se stal vydražitel; v případě, že k nemovitosti
bylo zřízeno zástavní právo, současně uvede, zda působí proti vydražiteli nebo zda
zaniklo.
(3) Byl-li výkon rozhodnutí zastaven, soud o tom vyrozumí po právní
moci usnesení příslušný rejstříkový soud nebo orgán, který vede jiný rejstřík, v
němž je povinný zapsán, popřípadě též příslušný katastrální úřad.
Jiné výkony rozhodnutí
§ 338zn
(1) Nařízením výkonu rozhodnutí prodejem podniku se odkládá provedení
již nařízených výkonů rozhodnutí prodejem movitých věcí a nemovitostí patřících k
podniku a výkonů rozhodnutí přikázáním k podniku patřících jiných pohledávek než
z účtu u peněžního ústavu. Oprávnění z těchto výkonů rozhodnutí se považují za věřitele
uvedené v § 338s, aniž by bylo potřebné pohledávku přihlásit; to platí i tehdy, jestliže
vymáhaná pohledávka nepatří k podniku.
(2) Výkon rozhodnutí prodejem movitých věcí a nemovitostí patřících
k podniku nebo přikázáním k podniku patřících jiných pohledávek než z účtu u peněžního
ústavu, který byl nařízen až po nařízení výkonu rozhodnutí prodejem podniku, se neprovede.
Právo těchto oprávněných přihlásit vymáhanou pohledávku podle § 338s není dotčeno.
(3) Nebyla-li pohledávka věřitelů uvedených v odstavcích 1 a 2 uspokojena
při rozvrhu rozdělované podstaty, pokračuje soud po skončení výkonu rozhodnutí prodejem
podniku v řízení; v případě, že podnik byl prodán v dražbě a že jde o pohledávku
patřící k podniku, nastupuje do řízení na místo povinného vydražitel.
Zastavení výkonu rozhodnutí
§ 338zo
(1) Byl-li výkon rozhodnutí prodejem podniku zastaven, soud vyzve
správce, aby mu podal konečnou zprávu o výkonu své funkce a aby vyúčtoval odměnu
a hotové výdaje.
(2) Soud zprávu doručí oprávněnému, těm, kdo do řízení přistoupili
jako další oprávnění, povinnému a manželu povinného.
(3) Ustanovení § 338zj odst. 3 a 4 platí obdobně.
(4) Povinnost zaplatit správci odměnu a náhradu hotových výdajů
soud uloží buď povinnému nebo společně a nerozdílně oprávněnému, těm, kdo do řízení
přistoupili jako další oprávnění, a věřitelům, kteří přihlásili své pohledávky (§
338s a 338zn), a to podle toho, z jakého důvodu k zastavení výkonu rozhodnutí došlo.
Prodej části podniku
§ 338zp
(1) Na výkon rozhodnutí prodejem části podniku tvořící samostatnou
organizační složku se užijí ustanovení o výkonu rozhodnutí prodejem podniku, nestanoví-li
zákon jinak.
(2) Správa části podniku vykonávaná správcem se vztahuje i na úkony
podniku, které se týkají jím spravované organizační složky podniku.
Prodej podílu spolumajitele podniku
§ 338zq
(1) Na výkon rozhodnutí prodejem podílu spolumajitele podniku se
užijí ustanovení o výkonu rozhodnutí prodejem podniku, nestanoví-li zákon jinak.
(2) Spolumajiteli povinného soud doručí pravomocné usnesení o nařízení
výkonu rozhodnutí prodejem podniku a dražební vyhlášku; spolumajitel povinného může
podat za podmínek uvedených v § 338p odst. 5 odvolání proti dražební vyhlášce.
(3) Povinnosti uložené povinnému v § 338m platí i pro spolumajitele
podniku.
(4) Opatření správce podniku působí i proti spolumajiteli povinného.
(5) Pro spolumajitele povinného platí § 338k odst. 2 až 6.
(6) Zúčastní-li se spolumajitel povinného dražby a učiní-li s jinými
dražiteli stejné nejvyšší podání, udělí se mu příklep; ustanovení § 338x odst. 1
věty druhé se nepoužije.
(7) Spolumajitel povinného je oprávněn podat za podmínek uvedených
v § 338y odst. 2 větě druhé odvolání proti usnesení o příklepu.
93) § 5 obchodního zákoníku.
94) § 8 odst. 1 zákona č. 328/1991 Sb.
95) Zákon č. 116/1990 Sb., o nájmu a podnájmu nebytových prostor, ve
znění pozdějších předpisů.".
445. Dosavadní hlava šestá se označuje jako hlava sedmá.
446. § 340 až 344 včetně nadpisů znějí:
"Vyklizení
a) bez náhrady
§ 340
(1) Ukládá-li rozhodnutí, jehož výkon se navrhuje, aby povinný vyklidil
nemovitost, stavbu, byt nebo místnost, u nichž není třeba zajistit přiměřený náhradní
byt, náhradní byt, náhradní ubytování nebo přístřeší, soud nařídí výkon rozhodnutí
a po právní moci tohoto usnesení výkon rozhodnutí provede.
(2) Soud vyrozumí povinného nejméně pět dnů předem, kdy bude vyklizení
provedeno. Vyrozumí o tom rovněž oprávněného a příslušný orgán obce.
§ 341
(1) Výkon rozhodnutí se provede tak, že soud učiní opatření, aby
z vyklizovaného objektu
a) byly odstraněny věci patřící povinnému a příslušníkům
jeho domácnosti, jakož i věci, které sice patří někomu jinému, ale jsou se souhlasem
povinného umístěny ve vyklizovaném nebo na vyklizovaném objektu,
b) byli vykázáni
povinný a všichni, kdo se tam zdržují na základě práva povinného.
(2) Věci odstraněné z vyklizovaného objektu odevzdají se povinnému
nebo některému ze zletilých příslušníků jeho domácnosti.
(3) Není-li přítomen vyklizení nikdo, kdo by mohl věci převzít,
nebo je-li převzetí věcí odmítnuto, sepíší se věci a dají se na náklady povinného
do úschovy obci nebo jinému vhodnému schovateli; není-li možné věci dát do úschovy,
výkon rozhodnutí nelze provést. Soud vyrozumí povinného o tom, komu jeho věci byly
dány do úschovy.
§ 342
(1) Nevyzvedl-li si povinný věci u obce nebo schovatele do šesti
měsíců ode dne, kdy byly uschovány, budou prodány na návrh obce (schovatele) podle
ustanovení o prodeji movitých věcí.
(2) Výtěžek prodeje vyplatí soud povinnému po srážce nákladů úschovy
a nákladů prodeje. Jestliže povinný odmítne zbytek výtěžku převzít nebo jeho pobyt
není znám, postupuje soud přiměřeně podle § 185g; lhůta podle § 185g odst. 1 počíná
běžet ode dne, kdy povinný odmítl zbytek výtěžku převzít nebo kdy se zbytek výtěžku
soudu vrátil jako nedoručitelný.
(3) Věci, které se nepodaří prodat, soud nabídne obci nebo schovateli
na úhradu nákladů úschovy za dvě třetiny odhadní ceny; odmítnou-li věci převzít,
připadají státu.
(4) Náklady úschovy, které nebudou uhrazeny z výtěžku prodeje ani
převzatými věcmi, je povinen nahradit obci (schovateli) povinný; o této povinnosti
soud rozhodne na návrh obce (schovatele).
b) se zajištěním bytové náhrady nebo přístřeší
§ 343
(1) Ukládá-li rozhodnutí, jehož výkon se navrhuje, aby povinný vyklidil
byt nebo místnost, za které je nutno zajistit přiměřený náhradní byt, náhradní byt,
náhradní ubytování nebo přístřeší, soud nařídí výkon rozhodnutí jen tehdy, jestliže
bude prokázáno, že povinnému je zajištěna taková bytová náhrada, jaká byla určena
ve vykonávaném rozhodnutí, nebo že povinnému je zajištěno přístřeší, stanoví-li vykonávané
rozhodnutí, že mu při vyklizení bytu náleží přístřeší. Po právní moci tohoto usnesení
soud výkon rozhodnutí provede.
(2) Zajištění bytové náhrady nebo přístřeší pro povinného je povinen
prokázat oprávněný.
(3) Nebude-li prokázáno, že bytová náhrada byla pro povinného zajištěna
a že odpovídá vykonávanému rozhodnutí, popřípadě že pro povinného bylo zajištěno
přístřeší, listinou vydanou státním orgánem nebo orgánem obce anebo notářským zápisem,
nařídí soud před rozhodnutím o nařízení výkonu rozhodnutí jednání. Při zjišťování,
zda bytová náhrada byla pro povinného zajištěna a zda odpovídá vykonávanému rozhodnutí,
popřípadě zda bylo pro povinného zajištěno přístřeší, soud provede i jiné důkazy
potřebné ke zjištění skutkového stavu, než byly účastníky navrhovány.
§ 344
(1) Soud vyrozumí povinného nejméně pět dnů předem, kdy bude vyklizení
provedeno. Vyrozumí o tom rovněž oprávněného a příslušný orgán obce. Jestliže to
je potřebné, zejména není-li povinný přítomen, přibere vykonavatel provádějící vyklizení
k tomuto úkonu vhodnou osobu, podle možnosti zástupce orgánu obce.
(2) Výkon rozhodnutí se provede způsobem uvedeným v § 341 odst. 1
s tím, že odstraněné věci se přestěhují do určené bytové náhrady (do přístřeší).
(3) Zjistí-li soud po nařízení výkonu rozhodnutí, popřípadě až při
jeho provedení, že pro povinného ve skutečnosti nebyla určená bytová náhrada (přístřeší)
zajištěna, výkon rozhodnutí zastaví.
(4) Po přestěhování vykonavatel provádějící vyklizení předá určenou
bytovou náhradu povinnému nebo některému ze zletilých příslušníků jeho domácnosti;
odmítnou-li bytovou náhradu převzít, uloží klíče u soudu nebo orgánu obce a povinného
o tom vyrozumí. Nezačne-li povinný bytovou náhradu bez vážného důvodu do šesti měsíců
od uložení užívat, práva povinného k bytové náhradě uplynutím této lhůty zanikají.
(5) Není-li možné věci nebo některé z nich přestěhovat do určené
bytové náhrady (do přístřeší), postupuje se obdobně podle § 341 odst. 2 a 3 a § 342.".
447. V § 345 odst. 3 věta čtvrtá zní:
"Ukazuje-li se to potřebné, vykonavatel provádějící odebrání věci přibere
k tomu vhodnou osobu, podle možnosti zástupce orgánu obce.".
448. V § 345 odstavec 4 zní:
"(4) Vyžaduje-li to účel výkonu rozhodnutí, je ten, kdo provádí výkon,
oprávněn učinit osobní prohlídku povinného a prohlídku bytu (sídla, místa podnikání)
a jiných místností povinného, jakož i jeho skříní nebo jiných schránek v nich umístěných,
kde je podle důvodného předpokladu věc, kterou má povinný vydat nebo dodat oprávněnému;
za tím účelem je oprávněn zjednat si do bytu povinného nebo do jiné místnosti povinného
přístup, popřípadě uzavřené skříně nebo jiné schránky otevřít.".
449. V § 347 odst. 2 větě druhé se slova "v první až čtvrté hlavě této
části" nahrazují slovy "v § 258 odst. 1".
450. V § 348 odst. 1 se slovo "prodej" nahrazuje slovy "výkon rozhodnutí
přiměřeně".
451. V § 348 odstavec 2 zní:
"(2) Spoluvlastníci mají pro účely rozvrhu výtěžku prodeje postavení oprávněných;
výše pohledávek se stanoví podle výše jejich podílů na společné věci.".
452. V § 349 odst. 1 věta druhá zní:
"Ukazuje-li se to potřebné, přibere se k provedení výkonu rozhodnutí vhodná
osoba, podle možnosti zástupce orgánu obce.".
453. V § 350 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
"(2) Oprávněný nebo ten, kým si oprávněný nechal práci provést, je při
výkonu rozhodnutí oprávněn ke všemu, co je potřebné k provedení práce, o kterou jde.".
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.
454. V § 351 odstavec 1 zní:
"(1) Ukládá-li vykonávané rozhodnutí jinou povinnost, uloží soud za porušení
této povinnosti povinnému pokutu až do výše 100 000 Kč. Nesplní-li povinný ani poté
vykonávané rozhodnutí, ukládá mu soud na návrh oprávněného další přiměřené pokuty,
dokud výkon rozhodnutí nebude zastaven. Pokuty připadají státu.".
455. V § 351 se odstavec 3 zrušuje.
456. Za § 351 se vkládá nový § 351a, který zní:
"§ 351a
(1) Bylo-li vykonávané rozhodnutí splněno, avšak povinný následně způsobil
porušením uložené mu povinnosti změnu stavu, který toto rozhodnutí předpokládá, (předešlého
stavu), soud oprávněnému povolí, aby se na náklady povinného postaral o obnovení
stavu předpokládaného tímto rozhodnutím. Způsob obnovení předešlého stavu soud uvede
v usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí.
(2) Na žádost oprávněného soud pověří vykonavatele provedením jednotlivých
úkonů při výkonu rozhodnutí nebo učiní jiná vhodná opatření, aby oprávněnému dopomohl
k obnovení předešlého stavu.
(3) Povinnému může soud uložit, aby potřebné náklady zaplatil oprávněnému
předem. Výkon tohoto rozhodnutí, jakož i rozhodnutí, kterým bylo povinnému uloženo
zaplatit náklady uvedené v odstavci 1, se provede na návrh oprávněného některým ze
způsobů určených k uspokojení peněžitých pohledávek.".
457. § 371 a 372 se zrušují.
458. V § 373 se slova "domovech mládeže" nahrazují slovy "zařízeních pro
výkon ústavní a ochranné výchovy".
459. V § 374 odst. 1 se slovo "pracovníků" nahrazuje slovem "zaměstnanců".
460. V § 374 odst. 1 písm. a) se za slova "předsedovi senátu" vkládá slovo
"(samosoudci)", slovo "pracovníci" se nahrazuje slovem "zaměstnanci" a slovo "pracovníky"
se nahrazuje slovem "zaměstnance".
461. V § 374 odst. 1 písm. b) se slovo "pracovníci" nahrazuje slovem "zaměstnanci".
462. V § 374 odst. 2 se za slova "Předseda senátu" vkládá slovo "(samosoudce)"
a slovo "pracovníkům" se nahrazuje slovem "zaměstnancům".
463. V § 374 odst. 3 se za slova "předseda senátu" vkládá slovo "(samosoudce)"
a slovo "pracovník" se nahrazuje slovem "zaměstnanec".
464. § 374a zní:
"§ 374a
Ministerstvo stanoví vyhláškou
a) výši a způsob určení odměny a náhrady
hotových výdajů notářů jako soudních komisařů a odměny správců dědictví,
b) případy,
v nichž nelze povolit nahlédnutí do spisu, neboť jejich obsah musí zůstat utajen,
c)
paušální sazby výše odměny za zastupování účastníka advokátem nebo notářem v rámci
jeho oprávnění stanoveného zvláštním předpisem,57) a to pro účely rozhodování o náhradě
nákladů řízení,
d) výši odměny správců podniku, způsobu jejího určení a určení náhrady
jejich hotových výdajů.".
ČÁST DRUHÁ
Změna notářského řádu
Čl.II
Zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění
zákona č. 82/1998 Sb., se mění takto:
1. V § 3 odst. 1 písm. b) se za slova "občanském soudním řízení" vkládají
slova "v řízeních podle části páté občanského soudního řádu a" a za slova "s výjimkou"
se vkládají slova "řízení o určení, zda je třeba souhlasu rodičů dítěte k jeho osvojení,".
2. V § 13 odst. 1 se za slovo "sídle" vkládají slova "a zapsané v evidenci
notářů vedené příslušnou notářskou komorou".
3. Za § 35 se vkládá nový § 35a, který zní:
"§ 35a
(1) Komora vede Centrální evidenci závětí, v níž se evidují závěti, listiny
o vydědění a listiny o odvolání těchto úkonů (dále jen "závěť"), které byly sepsány
notářským zápisem nebo které notář přijal do úschovy.
(2) Komora sdělí soudu nebo jinému státnímu orgánu, notáři, který byl
jako soudní komisař pověřen provedením úkonů v řízení o dědictví, a osobě, která
prokáže právní zájem, na jejich žádost, zda je evidována závěť zůstavitele a u koho
je uložena; za podání zprávy soudu, jinému státnímu orgánu a notáři, který byl jako
soudní komisař pověřen provedením úkonů v řízení o dědictví, jí nepřísluší odměna.
Žádosti nelze vyhovět, byla-li podána za života pořizovatele nebo odvolatele závěti.
(3) Při vedení Centrální evidence závětí postupuje Komora podle předpisu
přijatého sněmem komory [§ 37 odst. 3 písm. o)].".
4. V § 37 odst. 3 se za písmeno n) vkládá nové písmeno o), které zní:
"o) stanoví postup při vedení, správě a provozu Centrální evidence závětí,".
Dosavadní písmena o) a p) se označují jako písmena p) a q).
5. V § 37 odst. 4 se text "m) a n)" nahrazuje textem "m), n) a o)".
6. V § 48 odst. 1 se za slovo "zákonem" vkládají slova "nebo právním předpisem
vydaným na jeho základě anebo usnesením orgánu notářské samosprávy".
7. V § 70 se slova "okresnímu soudu, v jehož obvodu má pořizovatel nebo
odvolatel (dále jen "pořizovatel") bydliště" nahrazují slovem "Komoře".
8. Za § 71 se vkládají nové § 71a až 71c, které včetně nadpisů znějí:
"Oddíl druhý
Notářský zápis se svolením k vykonatelnosti
§ 71a
Notář sepíše na žádost notářský zápis o dohodě, kterou se účastník
zaváže splnit pohledávku nebo jiný nárok druhého účastníka vyplývající ze závazkového
právního vztahu, v níž svolí, aby podle tohoto zápisu byl nařízen a proveden výkon
rozhodnutí (exekuce), jestliže svou povinnost řádně a včas nesplní.
§ 71b
(1) Dohoda účastníků musí obsahovat
a) označení osoby, která se
zavázala ke splnění pohledávky nebo jiného nároku (osoby povinné),
b) označení osoby,
jejíž pohledávka nebo jiný nárok mají být splněny (osoby oprávněné),
c) skutečnosti,
na nichž se pohledávka nebo jiný nárok zakládá,
d) předmět plnění,
e) dobu plnění,
f)
prohlášení povinné osoby o svolení k vykonatelnosti zápisu.
(2) Dohoda účastníků může obsahovat též podmínky, popřípadě vzájemné
povinnosti oprávněné osoby, na jejichž splnění je poskytnutí předmětu plnění vázáno.
(3) Náležitosti dohody podle odstavců 1 a 2 notář v zápisu uvede podle
shodného prohlášení účastníků.
V části šesté se dosavadní oddíly druhý, třetí a čtvrtý označují jako oddíly
třetí, čtvrtý a pátý.
9. V § 72 odst. 1 se za slova "pro uplatňování" vkládají slova "nebo prokazování".
10. V § 72 odst. 1 písm. g) se za slovo "dějích" vkládají tato slova:
"a stavu věcí".
11. V § 79 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
"(2) Notář osvědčuje také skutkové děje a stav věcí, například splnění
dluhu, stav nemovitostí, bytů a nebytových prostor, jestliže jimi mohou být prokázány
nároky v řízení před soudem nebo jiným státním orgánem a jestliže se skutkový děj
udál v přítomnosti notáře nebo jestliže se notář přesvědčil o stavu věci.".
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.
12. V § 79 odst. 3 písm. a) se za slovo "děje" vkládají tato slova: "nebo
zjištění stavu věcí" a v písmenu b) se za slovo "děje" vkládají tato slova: "nebo
stavu věcí".
13. V § 83 odst. 4 se slova "soudu, v jehož obvodu má pořizovatel bydliště"
nahrazují slovem "Komoře".
ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona o Komisi pro cenné papíry
Čl.IV
Zákon č. 15/1998 Sb., o Komisi pro cenné papíry a o změně a doplnění dalších
zákonů, se mění takto:
1. V § 11 odst. 1 se věta druhá zrušuje.
2. V § 11 odstavec 2 zní:
"(2) Předběžným opatřením může Komise uložit
a) tomu, kdo vede pro osobu,
vůči níž se přijímají opatření k nápravě nebo sankce, účet cenných papírů, aby neprováděl
úkony směřující k převodu cenných papírů z tohoto účtu na jakýkoliv jiný účet téže
nebo jiné osoby ani registraci zástavního práva,
b) tomu, kdo vede účet cenných papírů,
aby neprováděl jakékoliv úkony směřující k převodu cenných papírů z tohoto účtu na
jakýkoliv jiný účet téže nebo jiné osoby ani registraci zástavního práva, jde-li
o účet, na který byly převedeny osobou, vůči níž se přijímají opatření k nápravě
nebo sankce, nebo jiným účastníkem řízení, cenné papíry z jejich účtů,
c) tomu, kdo
má v úschově nebo ve správě cenné papíry osoby, vůči níž se přijímají opatření k
nápravě nebo sankce, nebo jiného účastníka řízení, aby neprováděl jakékoliv úkony
směřující k převodu těchto cenných papírů na jiného,
d) bance, která vede pro osobu,
vůči níž se přijímají opatření k nápravě nebo sankce, nebo pro jiného účastníka řízení
běžný, vkladový nebo jiný účet, aby nevyplácela peněžní prostředky z tohoto účtu,
neprováděla na ně započtení a ani jinak s nimi nenakládala,
e) bance, která vede běžný,
vkladový nebo jiný účet, aby nevyplácela peněžní prostředky z tohoto účtu, neprováděla
na ně započtení a ani jinak s nimi nenakládala, jde-li o účet, na který byly převedeny
osobou, vůči níž se přijímají opatření k nápravě nebo sankce, nebo jiným účastníkem
řízení peněžní prostředky z jejich účtů,
f) bance, která vede běžný, vkladový nebo
jiný účet, aby z tohoto účtu převedla peněžní prostředky na účet uvedený v rozhodnutí,
jde-li o účet, na který byly převedeny osobou, vůči níž se přijímají opatření k nápravě
nebo sankce, nebo jiným účastníkem řízení peněžní prostředky z jejich účtů.".
3. V § 11 se doplňují odstavce 3 až 5, které znějí:
"(3) Rozhodnutí o předběžném opatření se doručuje účastníkům tohoto řízení;
rozklad podaný proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek.
(4) Předběžné opatření zanikne uplynutím pěti dnů od jeho nařízení. Nepominou-li
důvody, pro které bylo nařízeno, podá Komise proti účastníkům návrh u soudu, aby
uložil povinnosti podle odstavce 2, které byly uvedeny v rozhodnutí o předběžném
opatření. Návrh musí být u soudu podán do pěti dnů od nařízení předběžného opatření;
v takovém případě předběžné opatření zanikne až dnem vykonatelnosti usnesení soudu,
kterým bylo o tomto návrhu rozhodnuto.
(5) Rozhodnutí o předběžném opatření musí též obsahovat poučení o tom,
kdy a za jakých podmínek předběžné opatření zaniká. Podá-li Komise u soudu návrh
podle odstavce 4 věty třetí, zašle o tom tentýž den vyrozumění dotčeným účastníkům.".
ČÁST OSMÁ
Změna zákona o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky
Čl.VIII
V § 3 zákona č. 555/1992 Sb., o Vězeňské službě a justiční stráži České
republiky, se na konci odstavce 4 doplňuje tato věta:
"Doručuje též soudní písemnosti a je oprávněna zjišťovat totožnost osob,
vůči nimž se provádí soudní úkon nebo jimž se doručuje soudní písemnost.".
ČÁST DESÁTÁ
Změna zákona o státním podniku
Čl.X
V § 24 zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku, se odstavec 2 zrušuje.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2.
ČÁST JEDENÁCTÁ
Změna trestního řádu
Čl.XI
Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění
zákona č. 57/1965 Sb., zákona č. 58/1969 Sb., zákona č. 149/1969 Sb., zákona č. 48/1973
Sb., zákona č. 29/1978 Sb., zákona č. 43/1980 Sb., zákona č. 159/1989 Sb., zákona
č. 178/1990 Sb., zákona č. 303/1990 Sb., zákona č. 558/1991 Sb., zákona č. 25/1993
Sb., zákona č. 115/1993 Sb., zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 154/1994 Sb., nálezu
Ústavního soudu č. 214/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 8/1995 Sb., zákona č.
152/1995 Sb., zákona č. 150/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 148/1998
Sb., zákona č. 166/1998 Sb., zákona č. 191/1999 Sb. a zákona č. 29/2000 Sb., se mění
takto:
V § 272 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec
2, který zní:
"(2) Byla-li stížnost pro porušení zákona uvedená v odstavci 1 předložena
do tří měsíců od jejího podání k rozhodnutí velkému senátu kolegia, může Nejvyšší
soud postupovat podle § 269 odst. 2 až § 271 jen tehdy, rozhodl-li o této stížnosti
do tří měsíců od jejího předání velkému senátu kolegia.".
ČÁST DVANÁCTÁ
Přechodná a závěrečná ustanovení
HLAVA I
Přechodná ustanovení k části první
1. Není-li dále stanoveno jinak, platí tento zákon i pro řízení zahájená
přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; právní účinky úkonů, které v řízení nastaly
přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachovány.
2. Pro určení věcné a místní příslušnosti v řízeních, která byla zahájena
přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se použijí dosavadní právní předpisy.
3. Při rozhodování ve sporech o příslušnost se postupuje podle tohoto zákona
i v řízeních, která byla zahájena přede dnem nabytí jeho účinnosti. Vznikl-li však
spor o příslušnost přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, rozhodne se o něm podle
dosavadních právních předpisů.
4. O návrzích na přikázání věci jinému soudu téhož stupně podaných přede
dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se rozhodne podle dosavadních právních předpisů.
5. O návrzích na vyloučení soudců, zapisovatelů a jiných zaměstnanců soudu,
znalců, tlumočníků nebo notářů z úkonů soudního komisaře podaných přede dnem nabytí
účinnosti tohoto zákona se rozhodne podle dosavadních právních předpisů; totéž platí,
byla-li věc přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona bez návrhu předložena nadřízenému
soudu k rozhodnutí o vyloučení soudců.
6. Písemnosti, které byly soudem odeslány přede dnem nabytí účinnosti tohoto
zákona, se adresátům doručí podle dosavadních právních předpisů.
7. Při rozhodování o zpětvzetí návrhu na zahájení řízení učiněném přede dnem
nabytí účinnosti tohoto zákona se použijí dosavadní právní předpisy.
8. V řízení před soudem prvního stupně nelze užít nové ustanovení § 114b,
bylo-li první jednání ve věci nařízeno přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
9. V řízení, které bylo zahájeno přede dnem účinnosti tohoto zákona, nelze
užít nové ustanovení § 118b.
10. Odměna za zastupování advokátem nebo notářem v řízeních v jednom stupni,
která byla zahájena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se stanoví podle dosavadních
právních předpisů.
11. Při opravě rozhodnutí vydaných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona
nebo vydaných po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů se postupuje
podle dosavadních právních předpisů.
12. Řízení ve věci dědictví po zůstaviteli, který zemřel přede dnem nabytí
účinnosti tohoto zákona, se v prvním stupni řídí dosavadními právními předpisy.
13. Pro řízení ve věcech obchodního rejstříku a pro řízení o některých otázkách
obchodních společností, družstev a jiných právnických osob zahájená na návrh, který
byl podán přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se v prvním stupni použijí dosavadní
právní předpisy.
14. Pro řízení o návrzích Komise pro cenné papíry podaných přede dnem nabytí
účinnosti tohoto zákona se použijí v prvním stupni dosavadní právní předpisy.
15. Odvolání proti rozhodnutím soudu prvního stupně vydaným přede dnem nabytí
účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních
předpisů se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů.
16. Návrhy na obnovu řízení proti rozhodnutím vydaným přede dnem nabytí účinnosti
tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů
se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů.
17. Dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí
účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních
předpisů se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů.
18. Pro řízení v prvním stupni o výkon rozhodnutí přikázáním pohledávky z
účtu u peněžního ústavu nebo jiné peněžité pohledávky, které bylo zahájeno přede
dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se použijí dosavadní právní předpisy; totéž
platí pro provedení těchto výkonů rozhodnutí.
19. Byl-li návrh na nařízení výkonu rozhodnutí prodejem nemovitosti nebo
zřízením soudcovského zástavního práva na nemovitosti podán přede dnem nabytí účinnosti
tohoto zákona, vyrozumí soud příslušný katastrální úřad o tomto návrhu do 15 dnů
ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
20. Návrh dalšího oprávněného na nařízení výkonu rozhodnutí prodejem téže
nemovitosti podaný přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona dříve, než soud pravomocně
rozhodl o nařízení výkonu rozhodnutí, se považuje za přistoupení k řízení dnem nabytí
účinnosti tohoto zákona. Bylo-li o návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí prodejem
téže nemovitosti pravomocně rozhodnuto přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona,
považuje se další oprávněný dnem nabytí účinnosti tohoto zákona za účastníka řízení.
21. Výkon rozhodnutí prodejem nemovitosti, který byl pravomocně nařízen
přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se vztahuje na movité věci, jež jsou příslušenstvím
nemovitosti, jen tehdy, nebylo-li přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona rozhodnuto
o ceně nemovitosti.
22. Nebylo-li v dosud neskončeném řízení pravomocné usnesení o nařízení
výkonu rozhodnutí prodejem nemovitosti doručeno osobám a orgánům, kterým se doručuje
podle tohoto zákona, přistoupí soud k doručení usnesení těmto osobám a orgánům do
15 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
23. Bylo-li rozhodnuto o ceně prodávané nemovitosti přede dnem nabytí účinnosti
tohoto zákona, dokončí se řízení o určení této ceny podle dosavadních právních předpisů.
24. Byla-li vydána dražební vyhláška přede dnem nabytí účinnosti tohoto
zákona, avšak dražba nemovitosti nebyla do té doby provedena, soud tuto vyhlášku
zruší a vydá novou dražební vyhlášku podle tohoto zákona.
25. Byla-li nemovitost vydražena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona,
dokončí se řízení o výkon rozhodnutí podle dosavadních právních předpisů.
26. Pohledávky zajištěné omezením převodu nemovitosti se při rozvrhu rozdělované
podstaty uspokojují ve stejné skupině jako pohledávky zajištěné zástavním právem;
pro pořadí těchto pohledávek je rozhodující den vzniku práva omezení převodu nemovitosti.
Věřitelé těchto pohledávek mají v řízení o výkon rozhodnutí prodejem nemovitosti
stejná práva a povinnosti jako věřitelé pohledávek zajištěných zástavním právem.
27. Pro řízení o výkon rozhodnutí vyklizením nemovitosti, bytu nebo místnosti,
za něž je třeba zajistit povinnému náhradu, se použijí dosavadní právní předpisy,
byl-li výkon rozhodnutí vyklizením nařízen přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
28. Při rozhodování, zda lze výkonem rozhodnutí postihnout majetek patřící
do bezpodílového spoluvlastnictví manželů, které zaniklo do 31. července 1998 a nebylo
vypořádáno, se postupuje podle právních předpisů účinných do 31. července 1998.
29. Titulem pro výkon rozhodnutí jsou i nadále notářské zápisy sepsané ve
smyslu dosavadního § 274 písm. e) do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, mají-li
náležitosti stanovené dosavadními právními předpisy.
HLAVA II
Přechodná ustanovení k části druhé
1. Do Centrální evidence závětí vedené Notářskou komorou České republiky
se zapíší závěti, listiny o vydědění a listiny o odvolání těchto úkonů sepsané notářskými
zápisy státního notářství v době do 31. prosince 1992; tyto závěti nadále zůstávají
uloženy u okresních soudů.
2. Do Centrální evidence závětí vedené Notářskou komorou České republiky
se zapíší též závěti, které byly sepsány notářským zápisem nebo které notář převzal
do úschovy před účinností tohoto zákona.
3. Okresní soudy předají Notářské komoře České republiky kopii své evidence
neprohlášených závětí nejpozději do šesti měsíců od účinnosti tohoto zákona. Do doby
předání budou provádět šetření v evidenci neprohlášených závětí pro účely řízení
o dědictví okresní soudy podle dosavadních předpisů.
HLAVA III
Přechodná ustanovení k části třetí až desáté
1. Není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní
vztahy vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; vznik těchto právních vztahů,
jakož i nároky z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují
podle dosavadních právních předpisů.
2. Podle nového ustanovení § 27a zákona č. 335/1991 Sb., o soudech a soudcích,
se postupuje jen tehdy, dospěl-li senát Nejvyššího soudu k právnímu názoru odlišnému
od právního názoru vyjádřeného v rozhodnutí Nejvyššího soudu, které bylo vyhlášeno
(vydáno) po účinnosti tohoto zákona.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r.