456/2011 Sb.
ZÁKON
ze dne 23. prosince 2011
o Finanční správě České republiky
Změna: 407/2012 Sb., 458/2011 Sb. (část)
Změna: 164/2013 Sb.
Změna: 241/2013 Sb.
Změna: 344/2013 Sb.
Změna: 458/2011 Sb., 250/2014 Sb., 267/2014 Sb.
Změna: 243/2016 Sb.
Změna: 377/2015 Sb., 188/2016 Sb.
Změna: 14/2017 Sb.
Změna: 80/2019 Sb.
Změna: 111/2019 Sb.
Změna: 386/2020 Sb.
Změna: 283/2020 Sb.
Změna: 251/2021 Sb.
Změna: 373/2022 Sb., 458/2022 Sb.
Změna: 284/2021 Sb.
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
FINANČNÍ SPRÁVA ČESKÉ REPUBLIKY
HLAVA I
OBECNÁ USTANOVENÍ
§ 1
Orgány Finanční správy České republiky
(1) Finanční správa České republiky je soustavou správních orgánů pro výkon
správy daní.
(2) Jako orgány Finanční správy České republiky (dále jen „orgány finanční
správy“) se zřizují Generální finanční ředitelství, Odvolací finanční ředitelství
a finanční úřady, které jsou správními úřady a organizačními složkami státu.
(3) Generální finanční ředitelství je podřízeno Ministerstvu financí (dále
jen „ministerstvo“). Odvolací finanční ředitelství je podřízeno Generálnímu finančnímu
ředitelství. Finanční úřady jsou podřízeny Odvolacímu finančnímu ředitelství.
(4) Generální finanční ředitelství je účetní jednotkou. Odvolací finanční
ředitelství a finanční úřady nejsou účetními jednotkami a pro účely hospodaření s
majetkem státu, účetnictví a pracovněprávních vztahů mají postavení vnitřních organizačních
jednotek Generálního finančního ředitelství.
(5) Příjmy a výdaje Generálního finančního ředitelství jsou součástí rozpočtové
kapitoly ministerstva.
(6) Pro účely zákona o státní službě je Generální finanční ředitelství
bezprostředně nadřízeným služebním úřadem Odvolacího finančního ředitelství a finančních
úřadů.
HLAVA II
GENERÁLNÍ FINANČNÍ ŘEDITELSTVÍ
§ 2
Územní působnost a sídlo
(1) Generální finanční ředitelství vykonává působnost pro celé území České
republiky.
(2) Sídlem Generálního finančního ředitelství je hlavní město Praha.
§ 3
Generální ředitel
(1) Generální finanční ředitelství řídí generální ředitel. Generálního
ředitele zastupuje zástupce generálního ředitele.
(2) Výběr, jmenování a odvolání generálního ředitele a určení jeho zástupce
se řídí zákonem o státní službě.
(3) Zástupcem generálního ředitele může být určen pouze státní zaměstnanec,
který splňuje předpoklad vzdělání stanovený pro služební místo generálního ředitele
a předpoklad praxe požadované v posledním kole výběrového řízení na vedoucího služebního
úřadu podle zákona o státní službě.
(4) S funkcí generálního ředitele a jeho zástupce je neslučitelné členství
v politické straně nebo politickém hnutí.
(5) Generální ředitel kromě služebních předpisů, k jejichž vydání je
příslušný podle zákona o státní službě, vydává
a) organizační řád Finanční správy České republiky a
b) služební předpisy, které zavazují státní zaměstnance v orgánech
finanční správy, zaměstnance v pracovním poměru vykonávající v orgánech finanční
správy činnosti, které zahrnuje státní služba podle zákona o státní službě, a osoby
ve služebním poměru podle jiného zákona zařazené k výkonu služby v orgánech finanční
správy, je-li pro více orgánů finanční správy nezbytná jednotná úprava organizačních
věcí státní služby.
§ 4
Věcná působnost
(1) Generální finanční ředitelství
a) vykonává působnost správního orgánu nejblíže nadřízeného Odvolacímu
finančnímu ředitelství,
b) provádí řízení o správních deliktech,
c) vykonává působnost ústředního kontaktního orgánu při provádění mezinárodní
spolupráce při správě daní,
d) vede centrální evidence a registry nezbytné pro výkon působnosti
orgánů finanční správy.
(2) Generální finanční ředitelství se podílí na
a) přípravě návrhů právních předpisů,
b) zabezpečování analytických a koncepčních úkolů,
c) zajišťování úkolů souvisejících se sjednáváním mezinárodních smluv,
s rozvojem mezistátních styků a mezinárodní spolupráce, jakož i úkolů, které vyplývají
pro Českou republiku z mezinárodních smluv a z členství v mezinárodních organizacích.
(3) Generální finanční ředitelství z pověření ministerstva
a) vykonává působnost ústředního kontaktního orgánu pro vzájemnou mezinárodní
administrativní spolupráci se státními orgány jiných států a mezinárodními organizacemi,
b) vykonává působnost ústředního kontaktního orgánu, dílčího kontaktního
orgánu nebo kontaktního útvaru při vymáhání některých finančních pohledávek,
c) přezkoumává hospodaření krajů a hlavního města Prahy a vykonává
dozor nad přezkoumáváním hospodaření obcí, dobrovolných svazků obcí a městských částí
hlavního města Prahy.
HLAVA III
ODVOLACÍ FINANČNÍ ŘEDITELSTVÍ
§ 5
Územní působnost a sídlo
(1) Odvolací finanční ředitelství vykonává působnost pro celé území České
republiky.
(2) Sídlem Odvolacího finančního ředitelství je Brno.
§ 6
Ředitel
(1) Odvolací finanční ředitelství řídí ředitel. Ředitele zastupuje zástupce
ředitele.
(2) Výběr, jmenování a odvolání ředitele a určení jeho zástupce se řídí
zákonem o státní službě.
(3) Zástupcem ředitele může být určen pouze státní zaměstnanec, který splňuje
předpoklad vzdělání stanovený pro služební místo ředitele a předpoklad praxe požadované
v posledním kole výběrového řízení na vedoucího služebního úřadu podle zákona o státní
službě.
§ 7
Věcná působnost
Odvolací finanční ředitelství
a) vykonává působnost správního orgánu nejblíže nadřízeného finančním
úřadům,
b) provádí řízení o správních deliktech,
c) vykonává z pověření ministerstva působnost dílčího kontaktního orgánu
nebo kontaktního útvaru při vymáhání některých finančních pohledávek,
d) vykonává z pověření ministerstva působnost kontaktního orgánu při
provádění mezinárodní spolupráce při správě daní,
e) vede evidence a registry nezbytné pro výkon působnosti orgánů finanční
správy.
HLAVA IV
FINANČNÍ ÚŘADY
§ 8
Územní působnost a sídlo
(1) Finančními úřady jsou:
a) Finanční úřad pro hlavní město Prahu,
b) Finanční úřad pro Středočeský kraj,
c) Finanční úřad pro Jihočeský kraj,
d) Finanční úřad pro Plzeňský kraj,
e) Finanční úřad pro Karlovarský kraj,
f) Finanční úřad pro Ústecký kraj,
g) Finanční úřad pro Liberecký kraj,
h) Finanční úřad pro Královéhradecký kraj,
i) Finanční úřad pro Pardubický kraj,
j) Finanční úřad pro Kraj Vysočina,
k) Finanční úřad pro Jihomoravský kraj
l) Finanční úřad pro Olomoucký kraj,
m) Finanční úřad pro Moravskoslezský kraj,
n) Finanční úřad pro Zlínský kraj,
o) Specializovaný finanční úřad.
(2) Finanční úřad vykonává působnost na území vyššího územního samosprávného
celku, jehož název je součástí názvu finančního úřadu. Finanční úřad vykonává vybranou
působnost na celém území České republiky. Specializovaný finanční úřad vykonává působnost
na celém území České republiky.
(3) Sídlem finančního úřadu je sídlo vyššího územního samosprávného celku,
jehož název je součástí názvu finančního úřadu. Sídlem Specializovaného finančního
úřadu je hlavní město Praha.
(4) Dojde-li ke změně území vyšších územních samosprávných celků, změní
se stejně i územní působnost finančních úřadů, a to od prvního dne kalendářního roku
následujícího po dni, kdy nabyl účinnosti zákon, kterým se mění hranice vyšších územních
samosprávných celků, ledaže by nabyl účinnosti prvního dne kalendářního roku.
(5) Územní pracoviště finančního úřadu, které se nenachází v jeho sídle,
stanoví ministerstvo vyhláškou.
§ 9
Ředitel
(1) Finanční úřad řídí ředitel. Ředitele zastupuje zástupce ředitele.
(2) Výběr, jmenování a odvolání ředitele a určení jeho zástupce se řídí
zákonem o státní službě.
(3) Zástupcem ředitele může být určen pouze státní zaměstnanec, který splňuje
předpoklad vzdělání stanovený pro služební místo ředitele a předpoklad praxe požadované
v posledním kole výběrového řízení na vedoucího služebního úřadu podle zákona o státní
službě.
§ 10
Věcná působnost
(1) Finanční úřad
a) vykonává správu daní,
b) provádí řízení o správních deliktech,
c) převádí výnosy daní, které vybírá a vymáhá a které nejsou příjmem
státního rozpočtu,
d) přijímá a eviduje splátky návratných finančních výpomocí poskytnutých
Ministerstvem zemědělství v letech 1991 až 1995 včetně a případné úroky z nich vyplývající,
e) vybírá a vymáhá peněžitá plnění, která uložily orgány finanční správy,
f) vede evidence a registry nezbytné pro výkon působnosti orgánů finanční
správy,
g) vykonává další působnost, stanoví-li jiný právní předpis, že tuto
působnost vykonávají orgány finanční správy.
(2) Finanční úřad vykonává
a) finanční kontrolu,
b) kontrolu dodržování povinností stanovených právními předpisy upravujícími
účetnictví a ukládá účetním jednotkám pokuty podle těchto právních předpisů,
c) kontrolu výkonu správy poplatků, které jsou příjmem státního rozpočtu,
jsou-li k jejich správě věcně příslušné jiné orgány.
(3) Finanční úřad z pověření ministerstva
a) přezkoumává hospodaření krajů a hlavního města Prahy a vykonává
dozor nad přezkoumáváním hospodaření obcí, dobrovolných svazků obcí a městských částí
hlavního města Prahy,
b) vykonává působnost dílčího kontaktního orgánu nebo kontaktního útvaru
při vymáhání některých finančních pohledávek,
c) vykonává působnost kontaktního orgánu při provádění mezinárodní
spolupráce při správě daní.
(4) Vybranou působností se pro účely tohoto zákona rozumí provádění
a) vyhledávací činnosti při správě daní, nebo
b) postupu k odstranění pochybností, daňové kontroly nebo jiných kontrolních
postupů při správě daní.
§ 11
Specializovaný finanční úřad
(1) Specializovaný finanční úřad je příslušným pro vybrané subjekty; tím
není dotčena příslušnost u poplatků, jejichž předmětem je zpoplatnění úkonu.
(2) Vybraným subjektem se pro účely tohoto zákona rozumí
a) právnická osoba založená za účelem podnikání, která dosáhla obratu
více než 2 000 000 000 Kč,
b) banka, včetně zahraniční banky,
c) spořitelní a úvěrní družstvo,
d) pojišťovna, pobočka pojišťovny z jiného členského státu nebo z třetího
státu, zajišťovna, pobočka zajišťovny z jiného členského státu nebo z třetího státu,
e) obhospodařovatel nebo administrátor investičního fondu nebo zahraničního
investičního fondu, včetně investičních fondů nebo zahraničních investičních fondů,
které obhospodařuje nebo jejichž administraci provádí, nemají-li právní osobnost,
f) investiční fond nebo zahraniční investiční fond, má-li právní osobnost,
depozitář investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu a hlavní podpůrce
investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu,
g) penzijní společnost včetně všech jí obhospodařovaných fondů a včetně
transformovaného fondu, jehož prostřednictvím penzijní společnost provozuje penzijní
připojištění,
h) poplatník daně z hazardních her, a to pro účely správy daně z hazardních
her,
i) člen skupiny podle zákona o dani z přidané hodnoty,
1. je-li alespoň
jeden z jejích členů subjektem podle písmen b) až g),
2. dojde-li alespoň u jednoho
jejího člena ke změně podmínek pro určení místní příslušnosti podle odstavce 6, a
to až do okamžiku, kdy u posledního z členů této skupiny dojde ke změně podmínek
pro určení místní příslušnosti podle odstavce 7.
(3) Obratem se pro účely tohoto zákona rozumí úhrn čistého obratu podle
právních předpisů upravujících účetnictví dosažený za zdaňovací období daně z příjmů.
Obratem se rozumí též obrat dosažený právním předchůdcem.
(4) Pro změnu, přechod a delegaci příslušnosti Specializovaného finančního
úřadu se obdobně použijí ustanovení daňového řádu o změně, přechodu a delegaci místní
příslušnosti, a to pro celý rozsah působnosti Specializovaného finančního úřadu.
(5) Skutečnost, že se subjekt stane, nebo přestane být vybraným subjektem,
se považuje za změnu podmínek pro určení místní příslušnosti podle daňového řádu.
(6) Dosažení obratu uvedeného v odstavci 2 písm. a) se považuje za změnu
podmínek pro určení místní příslušnosti podle daňového řádu počínaje prvním dnem
druhého zdaňovacího období daně z příjmů následujícího po zdaňovacím období daně
z příjmů, ve kterém bylo tohoto obratu dosaženo.
(7) Pokles obratu pod hranici uvedenou v odstavci 2 písm. a) se považuje
za změnu podmínek pro určení místní příslušnosti podle daňového řádu počínaje prvním
dnem čtvrtého zdaňovacího období daně z příjmů následujícího po zdaňovacím období
daně z příjmů, ve kterém k tomuto poklesu obratu došlo. K tomuto poklesu obratu se
nepřihlíží v případě, že před prvním dnem třetího zdaňovacího období daně z příjmů
následujícího po zdaňovacím období daně z příjmů, ve kterém k tomuto poklesu obratu
došlo, bude znovu dosažen obrat uvedený v odstavci 2 písm. a).
(8) Specializovaný finanční úřad nevykonává správu daně z nemovitých věcí.
(9) Stanoví-li jiný zákon, že Specializovaný finanční úřad vykonává určitou
působnost jako jediný z finančních úřadů, je pro účely výkonu této působnosti příslušným
i pro jiné než vybrané subjekty.
§ 12
Zvláštní ustanovení o místní příslušnosti
(1) Nelze-li určit místní příslušnost finančního úřadu podle jiného právního
předpisu, je místně příslušný Finanční úřad pro hlavní město Prahu.
(2) Kontrolu podle § 10 odst. 2 písm. c) provádí finanční úřad v obvodu
své územní působnosti, i když jinak není pro kontrolovaný subjekt místně příslušný.
(3) Kontrolní postup při správě daní provede finanční úřad, který jej zahájil
nejdříve.
§ 12a
Zvláštní ustanovení o příslušnosti soudů ve správním soudnictví
(1) V oblasti působnosti Specializovaného finančního úřadu jako správního
orgánu prvního stupně je k řízení ve správním soudnictví místně příslušný krajský
soud, v jehož obvodu má navrhovatel bydliště nebo sídlo, popřípadě v jehož obvodu
se zdržuje.
(2) Na opatření obecné povahy se odstavec 1 nepoužije.
ČÁST DRUHÁ
ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O ŘÍZENÍ
§ 13
Zvláštní ustanovení o nahlížení do spisu při správě daní
(1) Oprávnění daňového subjektu nahlížet do spisu lze vykonávat buď v sídle
příslušného orgánu finanční správy, anebo na jeho územním pracovišti, a to podle
toho, kde je spis nebo jeho příslušná část umístěna.
(2) Příslušný orgán finanční správy na požádání bezodkladně informuje daňový
subjekt, na jakém místě je umístěn jeho spis nebo jeho příslušná část.
(3) Příslušný orgán finanční správy při umístění spisu nebo jeho příslušné
části přihlédne zejména k dostupnosti spisu pro daňový subjekt a k hospodárnosti
výkonu správy daní.
(4) Daňový subjekt má právo se seznámit s obsahem písemnosti zakládané
do spisu v souvislosti s výkonem vybrané působnosti, pokud není součástí vyhledávací
části spisu, také u finančního úřadu příslušného k vydání rozhodnutí ve věci, o které
se vede řízení, kterého se vybraná působnost týká, jde-li o
a) podání učiněné elektronicky,
b) úřední záznam,
c) protokol,
d) zprávu o daňové kontrole,
e) rozhodnutí,
f) další písemnosti, pokud byly finančním úřadem doručeny elektronicky.
§ 13a
Zvláštní postupy k utajení a zajištění bezpečnosti
(1) Pro účely utajení činnosti zpravodajských služeb České republiky,
Policie České republiky, Generální inspekce bezpečnostních sborů a Armády České republiky
a zajištění bezpečnosti jejich příslušníků lze použít zvláštní postupy k utajení
a zajištění bezpečnosti při správě daní.
(2) Zvláštní postupy podle odstavce 1 mohou použít
a) příslušníci
1. zpravodajské služby České republiky,
2. Policie České
republiky,
3. Generální inspekce bezpečnostních sborů a
4. Hasičského záchranného sboru
České republiky,
b) vojáci z povolání a vojáci, kteří jsou po dobu činné služby hmotně
zabezpečeni jako vojáci z povolání,
c) zpravodajské služby České republiky, Policie České republiky, Generální
inspekce bezpečnostních sborů, Armáda České republiky, Hasičský záchranný sbor České
republiky a
d) orgány finanční správy.
(3) Zvláštní postupy podle odstavce 1 stanoví vláda.
§ 13b
Zvláštní ustanovení o plné moci při správě daní
Plná moc vztahující se k vybrané působnosti uplatněná u finančního úřadu
příslušného k vydání rozhodnutí ve věci, o které se vede řízení, kterého se vybraná
působnost týká, je účinná i vůči jinému finančnímu úřadu, který vykonává tuto vybranou
působnost.
§ 13c
Zvláštní ustanovení o daňové informační schránce
Ustanovení daňového řádu upravující daňovou informační schránku se použijí
pro celý rozsah působnosti orgánů finanční správy.
§ 13d
Zvláštní ustanovení o kontrolním nákupu při správě daní
(1) Kontrolní nákup je oprávněn provádět orgán finanční správy při prověřování
plnění povinností stanovených zákonem upravujícím mezinárodní spolupráci při správě
daní.
(2) Pro účely kontrolního nákupu se na jednání prodejce a orgánu finanční
správy hledí jako na uzavření smlouvy.
(3) Neodporuje-li to povaze předmětu kontrolního nákupu nebo není-li způsobena
prodejci majetková újma, lze od smlouvy, která byla uzavřena jednáním při kontrolním
nákupu, odstoupit.
(4) Orgán finanční správy oznámí prodejci, že provedený nákup byl kontrolní,
bezprostředně po ukončení nákupu nebo, není-li to s ohledem na formu prodeje možné,
do 14 dnů od převzetí plnění anebo nejpozději do okamžiku splnění účelu prověřování
plnění povinností stanovených zákonem upravujícím mezinárodní spolupráci při správě
daní.
(5) Pokud to povaha předmětu kontrolního nákupu umožňuje, orgán finanční
správy jej vrátí prodejci bezprostředně po oznámení podle odstavce 4. Náklady spojené
s vrácením předmětu kontrolního nákupu nese orgán finanční správy.
(6) Prodejce je povinen vrátit orgánu finanční správy zaplacenou cenu, a
to bez zbytečného odkladu, umožňuje-li to forma prodeje, nebo do 14 dnů ode dne,
kdy vrácený předmět kontrolního nákupu převzal nebo měl možnost jej převzít.
ČÁST TŘETÍ
PRÁVA A POVINNOSTI STÁTNÍCH ZAMĚSTNANCŮ A ZAMĚSTNANCŮ V ORGÁNECH FINANČNÍ SPRÁVY
§ 14
Zaměstnanci v orgánech finanční správy a právní jednání
(1) V orgánech finanční správy vykonávají státní službu státní zaměstnanci
a pracují ostatní zaměstnanci.
(2) Ve služebních vztazích státních zaměstnanců v orgánech finanční správy
právně jedná příslušný služební orgán.
(3) V ostatních věcech v orgánech finanční správy právně jedná generální
ředitel nebo jeho zástupce. V případech stanovených služebním předpisem finanční
správy nebo na základě písemného pověření generálního ředitele může v ostatních věcech
v orgánech finanční správy právně jednat jménem státu i jiný státní zaměstnanec.
§ 14a
Zvláštní ustanovení o vedoucím služebního úřadu
(1) Generální ředitel, ředitel Odvolacího finančního ředitelství a ředitel
finančního úřadu mohou pověřit svého zástupce také výkonem pravomoci rozhodovat ve
věci přijetí do služebního poměru, jmenování na služební místo představeného, odvolání
ze služebního místa představeného nebo skončení služebního poměru.
(2) V době nepřítomnosti generálního ředitele, ředitele Odvolacího finančního
ředitelství nebo ředitele finančního úřadu vykonává jejich zástupce také pravomoc
rozhodovat ve věci přijetí do služebního poměru, jmenování na služební místo představeného,
odvolání ze služebního místa představeného nebo skončení služebního poměru.
§ 15
Neslučitelnost s výkonem některých činností
Státní zaměstnanec a zaměstnanec, kteří plní úkoly při výkonu působnosti
orgánu finanční správy, nesmí
a) výdělečně provádět kontrolní, daňovou nebo účetní poradenskou nebo
obdobnou činnost pro daňové subjekty nebo pro příjemce
1. dotací,
2. návratných finančních
výpomocí, nebo
3. jiných peněžních prostředků státu podle rozpočtových pravidel,
b) být auditorem, revizorem účtů, prokuristou, správcem svěřenského fondu,
likvidátorem nebo správcem konkursní podstaty, vyrovnacím správcem, zvláštním správcem,
insolvenčním správcem, předběžným insolvenčním správcem, zvláštním insolvenčním správcem
nebo odděleným insolvenčním správcem,
c) být statutárním orgánem, členem statutárního orgánu nebo dozorčí rady
obchodní společnosti, členem statutárního orgánu družstva nebo členem jeho kontrolní
komise; s písemným souhlasem zaměstnavatele může být statutárním orgánem, členem
statutárního orgánu nebo členem kontrolní komise bytového družstva.
§ 16
Služební průkaz
(1) Generální finanční ředitelství vydá služební průkaz
a) podle zákona o státní službě státnímu zaměstnanci v orgánu finanční
správy,
b) zaměstnanci vykonávajícímu v orgánu finanční správy činnosti, které
zahrnuje státní služba podle zákona o státní službě.
(2) Vzory služebního průkazu stanoví ministerstvo vyhláškou.
(3) Služebním průkazem prokazuje státní zaměstnanec nebo zaměstnanec podle
odstavce 1 své oprávnění bezprostředně se podílet na výkonu pravomoci orgánu finanční
správy.
§ 16a
Zvláštní ustanovení o náhradě nákladů na právní zastoupení
Státnímu zaměstnanci v orgánu finanční správy nebo zaměstnanci vykonávajícímu
v orgánu finanční správy činnosti, které zahrnuje státní služba podle zákona o státní
službě, náleží náhrada obvyklých nákladů na právní zastoupení, pokud tyto náklady
vznikly pro plnění jeho služebních nebo pracovních úkolů a nebyly státnímu zaměstnanci
nebo zaměstnanci nahrazeny třetí osobou z důvodu odpovědnosti za náhradu těchto nákladů.
§ 17
Zvláštní ustanovení o náhradě škody
(1) Osobě, která poskytla státnímu zaměstnanci nebo zaměstnanci v orgánu
finanční správy pomoc při výkonu působnosti orgánu finanční správy, a tuto pomoc
poskytla na žádost nebo s vědomím tohoto zaměstnance (dále jen „poškozený“), náleží
za škodu, která jí přitom vznikla, náhrada; náhrada nenáleží, pokud si poškozený
způsobil škodu úmyslně sám. Náhradu poskytuje Generální finanční ředitelství.
(2) Došlo-li u poškozeného k újmě na zdraví nebo smrti, určí se rozsah a
výše náhrady škody podle zákona o státní službě.
(3) Náhrada náleží i za škodu na věcech, která poškozenému vznikla v souvislosti
s poskytnutím pomoci podle odstavce 1. Přitom se hradí skutečná škoda, a to uvedením
v předešlý stav; není-li to možné nebo účelné, hradí se v penězích. Poškozenému náleží
i úhrada nákladů spojených s pořízením nové věci náhradou za věc poškozenou.
(4) Náhrada škody náleží i osobě, které byla způsobena škoda jednáním poškozeného
podle odstavce 1.
(5) Jestliže Generální finanční ředitelství nahradilo podle odstavců 1 až
4 škodu, vůči tomu, kdo škodu zavinil, uplatní, je-li to účelné, nárok na zaplacení
částky ve výši částky poskytnuté poškozenému nebo osobě, které způsobil škodu poškozený.
ČÁST ČTVRTÁ
ZPRACOVÁNÍ ÚDAJŮ ORGÁNY FINANČNÍ SPRÁVY
§ 17a
Zpracování údajů
(1) Orgány finanční správy zpracovávají osobní údaje a jiné údaje, jsou-li
nezbytné pro výkon jejich působnosti.
(2) Orgány finanční správy při zpracování osobních údajů
a) označí formou úředního záznamu nebo jiným vhodným způsobem osobní
údaje, jejichž přesnost byla popřena nebo proti jejichž zpracování byla vznesena
námitka, a tyto osobní údaje dále zpracovávají i bez souhlasu subjektu údajů, a
b) mohou provádět výkon svojí působnosti, nejde-li o vydávání rozhodnutí,
výhradně na základě automatizovaného zpracování osobních údajů; popis počítačových
algoritmů a výběrová kritéria, na jejichž základě je toto zpracování prováděno, uvede
orgán finanční správy v záznamech o činnosti zpracování osobních údajů a uchovává
je nejméně po dobu jednoho roku od jejich posledního použití pro zpracování osobních
údajů.
(3) Při uplatnění práva na námitku nebo jiného prostředku ochrany proti zpracování
osobních údajů se použijí obdobně ustanovení jiného zákona o stížnosti.
(4) Pověřencem pro ochranu osobních údajů jmenuje generální ředitel státního
zaměstnance v orgánu finanční správy. Generální ředitel může jmenovat jednoho pověřence
pro ochranu osobních údajů pro více orgánů finanční správy.
§ 18
Poskytování údajů
(1) Ministerstvo a orgány finanční správy mohou v rozsahu potřebném pro
plnění konkrétního úkolu při výkonu své působnosti žádat od správce evidence nebo
jejího provozovatele poskytnutí údajů
a) ze základního registru obyvatel,
b) z agendového informačního systému evidence obyvatel,
c) z evidence občanů Evropské unie a evidence cizinců,
d) z agendového informačního systému cizinců,
e) z evidence občanských průkazů,
f) z evidence cestovních dokladů,
g) z centrálního registru silničních vozidel,
h) z registru rodných čísel,
i) z katastru nemovitostí,
j) ze základního registru právnických osob, podnikajících fyzických osob
a orgánů veřejné moci,
k) z registru pojištěnců veřejného zdravotního pojištění,
l) z registru pojištěnců důchodového pojištění,
m) z registrů pojištěnců nemocenského pojištění,
n) z registrů zaměstnavatelů,
o) z centrálního registru zbraní,
p) z Rejstříku zástav,
q) z registru oznámení o činnostech, oznámení o majetku a oznámení o
příjmech a závazcích; to neplatí pro údaje vedené o soudcích v registru i Nejvyšším
soudem,
r) informační systémy veřejné správy ve věcech územního plánování a stavebního
řádu.
(2) Orgány finanční správy mohou žádat od Rejstříku trestů poskytnutí
údajů z jím vedených evidencí v rozsahu potřebném pro plnění konkrétního úkolu při
výkonu působnosti orgánů finanční správy, pokud je to nezbytné pro posouzení
a) možnosti stanovit daň v návaznosti na běh lhůty pro stanovení daně,
b) důvodů pro zajištění daně, nebo
c) důvodů pro registraci k dani z přidané hodnoty.
(3) Správce evidence nebo její provozovatel je povinen žádosti o poskytnutí
údajů bez zbytečného odkladu vyhovět; poskytnutí údajů je bezúplatné s výjimkou poskytnutí
údajů z Rejstříku zástav.
(4) Údaje se poskytují způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup;
v případě evidence občanských průkazů a evidence cestovních dokladů lze údaje poskytnout
pouze způsobem umožňujícím nepřetržitý přístup. Správce evidence nebo její provozovatel
je povinen poskytnout též údaje o změně údajů.
(5) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel,
se využijí z agendového informačního systému evidence obyvatel nebo agendového informačního
systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.
(6) Ustanoveními odstavců 1 až 5 není dotčena povinnost správce evidence
nebo jejího provozovatele předávat ministerstvu a orgánům finanční správy údaje v
rozsahu a za podmínek podle daňového řádu.
(7) Ministerstvo a orgány finanční správy zpracovávají a vzájemně si poskytují
údaje získané pro účel výkonu působnosti orgánů finanční správy a výkonu působnosti
ministerstva podle tohoto zákona.
§ 18a
Daňová analytická evidence
(1) Daňová analytická evidence je centrální evidence, ve které se pro
analytické účely souhrnně zpracovávají údaje získané orgány finanční správy
a) od plátce daně z přidané hodnoty prostřednictvím kontrolního hlášení,
b) jiným způsobem, jsou-li potřebné pro analytické zpracování údajů podle
písmene a).
(2) Údaje z daňové analytické evidence se poskytnou v rozsahu a za podmínek,
za nichž se podle tohoto zákona nebo jiného právního předpisu poskytují údaje, které
jsou předmětem povinnosti mlčenlivosti podle daňového řádu, pouze
a) orgánu Finanční správy České republiky,
b) orgánu Celní správy České republiky,
c) Ministerstvu financí,
d) Finančnímu analytickému úřadu,
e) orgánu činnému v trestním řízení,
f) zpravodajské službě České republiky,
g) soudu, jde-li o
1. řízení vedené z podnětu daňového subjektu ve
věci správy jeho daní,
2. uplatnění práva správcem daně při správě daní, nebo
3. projednání
nároku podle zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při správě daní výkonem veřejné
moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem,
h) Nejvyššímu kontrolnímu úřadu, jakož i dalšímu kontrolnímu orgánu,
a
i) úřední osobě plnící povinnosti ve věcech archivnictví.
(3) Pro účely plnění oznamovací nebo jiné obdobné povinnosti Generálního
finančního ředitelství se k údajům v daňové analytické evidenci přihlíží pouze v
případě, že by tyto údaje bylo možné poskytnout podle odstavce 2.
ČÁST PÁTÁ
USTANOVENÍ PŘECHODNÁ, ZÁVĚREČNÁ A ZRUŠOVACÍ
Přechodná a závěrečná ustanovení
§ 19
(1) Zrušují se finanční ředitelství a finanční úřady zřízené podle zákona
č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů. Specializovaný
finanční úřad zřízený podle zákona č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech,
ve znění pozdějších předpisů, se považuje za Specializovaný finanční úřad zřízený
podle tohoto zákona. Dosavadní ředitel Specializovaného finančního úřadu se považuje
za ředitele jmenovaného podle tohoto zákona.
(2) Generální finanční ředitelství zřízené podle zákona č. 531/1990 Sb.,
o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů, se považuje za Generální
finanční ředitelství zřízené podle tohoto zákona. Dosavadní generální ředitel Generálního
finančního ředitelství a jeho dosavadní zástupce se považují za generálního ředitele
a jeho zástupce jmenované podle tohoto zákona.
(3) Výkon práv a povinností vyplývajících z pracovněprávních vztahů zaměstnanců
v ministerstvu přechází ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona na Generální finanční
ředitelství, pokud se tito zaměstnanci převážně podíleli na výkonu působnosti ministerstva,
která přechází ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona na orgány finanční správy.
(4) Řízení a postupy, které přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebyly
ministerstvem ukončeny, dokončí ministerstvo i v případech, kdy působnost ministerstva
přechází ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona na orgány finanční správy.
(5) Při určení příslušnosti Specializovaného finančního úřadu se zohlední
dosažení obratu uvedeného v § 11 odst. 2 písm. a) nebo pokles obratu pod tuto hranici,
které byly dosaženy přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a které byly nebo měly
být zohledněny při určení příslušnosti Specializovaného finančního úřadu podle dosavadních
právních předpisů.
§ 20
(1) Spisy územních finančních orgánů převezmou ministerstvo nebo orgány
finanční správy příslušné ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
(2) Jsou-li v rozhodnutích nebo osvědčeních vydaných při správě daní nebo
ve správním řízení uvedeny ministerstvo nebo územní finanční orgány, rozumí se jimi
ministerstvo nebo orgány finanční správy, příslušné ode dne nabytí účinnosti tohoto
zákona.
(3) Jsou-li v rozhodnutích o delegaci vydaných při správě daní nebo ve
správním řízení uvedeny finanční úřady zřízené podle zákona č. 531/1990 Sb., o územních
finančních orgánech, ve znění pozdější předpisů, rozumí se jimi finanční úřady zřízené
podle tohoto zákona, součástí jejichž správních obvodů jsou správní obvody v rozhodnutích
uvedených finančních úřadů zřízených podle zákona č. 531/1990 Sb., o územních finančních
orgánech, ve znění pozdější předpisů. Tím není dotčena příslušnost Specializovaného
finančního úřadu.
(4) Je-li v pověřeních vydaných při správě daní nebo ve správním řízení
uvedeno Generální finanční ředitelství, rozumí se jím Generální finanční ředitelství
zřízené podle tohoto zákona.
(5) Jsou-li v pověřeních vydaných při správě daní nebo ve správním řízení
uvedena finanční ředitelství zřízená podle zákona č. 531/1990 Sb., o územních finančních
orgánech, ve znění pozdějších předpisů, rozumí se jimi Odvolací finanční ředitelství
zřízené podle tohoto zákona.
(6) Jsou-li v pověřeních vydaných při správě daní nebo ve správním řízení
uvedeny finanční úřady zřízené podle zákona č. 531/1990 Sb., o územních finančních
orgánech, ve znění pozdější předpisů, rozumí se jimi finanční úřady zřízené podle
tohoto zákona, součástí jejichž správních obvodů jsou správní obvody v pověřeních
uvedených finančních úřadů zřízených podle zákona č. 531/1990 Sb., o územních finančních
orgánech, ve znění pozdější předpisů. Tím není dotčena příslušnost Specializovaného
finančního úřadu.
(7) Jsou-li v plných mocech nebo pověřeních uplatněných u územních finančních
orgánů zřízených podle zákona č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve
znění pozdějších předpisů, uvedeny územní finanční orgány zřízené podle zákona č.
531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů, rozumí
se jimi orgány finanční správy příslušné ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
§ 21
Zrušovací ustanovení
Zrušují se:
1. Zákon č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech.
2. Čl. II zákona č. 35/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č.
337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, zákon č. 531/1990 Sb., o územních finančních
orgánech, a zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.
3. Čl. II zákona č. 325/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č.
587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění zákona č. 199/1993 Sb., a zákon č. 531/1990
Sb., o územních finančních orgánech, ve znění zákona č. 337/1992 Sb. a zákona č.
35/1993 Sb.
4. Čl. II zákona č. 85/1994 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České
národní rady č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích vybíraných správními orgány
České republiky, ve znění zákona České národní rady č. 10/1993 Sb. a zákona č. 72/1994
Sb., zákon České národní rady č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve
znění zákona České národní rady č. 337/1992 Sb., zákona České národní rady č. 35/1993
Sb. a zákona č. 325/1993 Sb., zákon České národní rady č. 337/1992 Sb., o správě
daní a poplatků, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., zákona č. 157/1993
Sb., zákona č. 302/1993 Sb., zákona č. 315/1993 Sb. a zákona č. 323/1993 Sb., zákon
České národní rady č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu
nemovitostí, ve znění zákona České národní rady č. 18/1993 Sb., zákona č. 322/1993
Sb., zákona č. 42/1994 Sb. a zákona č. 72/1994 Sb., zákon č. 331/1993 Sb., o státním
rozpočtu České republiky na rok 1994 a o změně a doplnění některých zákonů, a zákon
České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní
rady č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993
Sb., zákona č. 323/1993 Sb. a zákona č. 42/1994 Sb.
5. Čl. I zákona č. 311/1999 Sb., kterým se mění zákon č. 531/1990 Sb.,
o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů.
6. Část druhá zákona č. 253/2000 Sb., o mezinárodní pomoci při správě
daní a o změně zákona č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších
předpisů.
7. Část desátá zákona č. 132/2000 Sb., o změně a zrušení některých
zákonů souvisejících se zákonem o krajích, zákonem o obcích, zákonem o okresních
úřadech a zákonem o hlavním městě Praze.
8. Část třetí zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o
změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla).
9. Čl. I zákona č. 58/2001 Sb., kterým se mění zákon č. 531/1990 Sb.,
o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů.
10. Část pátá zákona č. 309/2002 Sb., o změně zákonů souvisejících
s přijetím zákona o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování
těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon).
11. Část čtvrtá zákona č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých
zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů.
12. Část první zákona č. 444/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 531/1990
Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů, a některé další
zákony.
13. Část čtvrtá zákona č. 130/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 154/2000
Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých
souvisejících zákonů (plemenářský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé
další zákony.
14. Část sedmnáctá zákona č. 230/2006 Sb., kterým se mění zákon č.
89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů, a další související
zákony.
15. Část sedmnáctá zákona č. 165/2006 Sb., kterým se mění zákon č.
325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky,
ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů, a některé
další zákony.
16. Část devátá zákona č. 130/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 455/1991
Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů,
a další související zákony.
17. Část druhá zákona č. 239/2008 Sb., kterým se mění některé zákony
související s registrovaným partnerstvím.
18. Část čtrnáctá zákona č. 227/2009 Sb., kterým se mění některé zákony
v souvislosti s přijetím zákona o základních registrech.
19. Část sedmá zákona č. 281/2009 Sb., kterým se mění některé zákony
v souvislosti s přijetím daňového řádu.
20. Čl. V a část čtrnáctá zákona č. 199/2010 Sb., kterým se mění zákon
č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 218/2000
Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová
pravidla), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
21. Část druhá zákona č. 30/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 280/2009
Sb., daňový řád, a další související zákony.
22. Část pátá zákona č. 370/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 235/2004
Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a další související
zákony.
23. Část třetí zákona č. 457/2011 Sb., kterým se mění některé zákony
související s přijetím zákona o Finanční správě České republiky.
24. Vyhláška č. 249/2010 Sb., kterou se stanoví vzor průkazu zaměstnance
v územním finančním orgánu.
Němcová v. r.
Klaus v. r.
Nečas v. r.
Vybraná ustanovení novel
Čl. XVI zákona č. 407/2012 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Pro určení místní příslušnosti soudu ve správním soudnictví v řízeních,
která byla zahájena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a do tohoto dne neskončena,
se použijí dosavadní právní předpisy.
2. Zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí Městského soudu v Praze, které
bylo vydáno Městským soudem v Praze ve správním soudnictví v řízení zahájeném přede
dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, po nabytí účinnosti tohoto zákona, ustanovení
§ 12a zákona č. 456/2011 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona,
se nepoužije a věc se vrátí Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.
Čl. XXVIII zákonnného opatření č. 344/2013 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Ustanovení § 11 odst. 8 zákona č. 456/2011 Sb., ve znění účinném přede
dnem nabytí účinnosti tohoto zákonného opatření Senátu, se použije pro správu daně
z nemovitostí na zdaňovací období přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákonného opatření
Senátu.
2. Ustanovení § 11 odst. 8 zákona č. 456/2011 Sb., ve znění účinném přede
dnem nabytí účinnosti tohoto zákonného opatření Senátu, se pro správu daně dědické,
daně darovací a daně z převodu nemovitostí použije i na daň dědickou, daň darovací
a daň z převodu nemovitostí, pokud daňová povinnost k těmto daním nastala přede dnem
nabytí účinnosti tohoto zákonného opatření Senátu.
3. Není-li stanoveno jinak, vztahují se na skutečnosti, poměry, vztahy,
subjekty, předměty, práva a povinnosti soukromého práva podle právních předpisů účinných
přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákonného opatření Senátu ode dne nabytí účinnosti
tohoto zákonného opatření Senátu stejná ustanovení zákona č. 456/2011 Sb., ve znění
účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákonného opatření Senátu, jako na skutečnosti,
poměry, vztahy, subjekty, předměty, práva a povinnosti soukromého práva podle právních
předpisů účinných ode dne nabytí účinnosti tohoto zákonného opatření Senátu, které
jsou jim svou povahou a účelem nejbližší.
Čl. IX zákona č. 267/2014 Sb.
Přechodné ustanovení
Pokud byly zvláštní postupy k utajení a zajištění bezpečnosti zpravodajských
služeb České republiky, Policie České republiky, Generální inspekce bezpečnostních
sborů a Armády České republiky a zajištění bezpečnosti jejich příslušníků při správě
daní a registraci smlouvy o důchodovém spoření stanoveny vládou přede dnem nabytí
účinnosti tohoto zákona, lze je použít nejdříve ode dne, který stanoví po dni nabytí
účinnosti tohoto zákona vláda.
Čl.XLIV zákona č. 243/2016 Sb.
Přechodné ustanovení
Údaje z Rejstříku zástav podle § 18 odst. 1 písm. p) zákona č. 456/2011 Sb.,
ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se poskytují způsobem umožňujícím
dálkový a nepřetržitý přístup od prvního dne sedmého kalendářního měsíce následujícího
po dni, kdy byla Notářské komoře České republiky poskytnuta jednorázová náhrada hotových
výdajů za zřízení tohoto dálkového a nepřetržitého přístupu.
Čl.XV zákona č. 80/2019 Sb.
Přechodné ustanovení
Služební průkaz vydaný podle § 16 zákona č. 456/2011 Sb., ve znění účinném
přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za služební průkaz vydaný
podle § 16 zákona č. 456/2011 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto
zákona, a to do 31. prosince 2021.
Čl.VI zákona č. 386/2020 Sb.
Přechodné ustanovení
Pro správu daně z nabytí nemovitých věcí, u níž daňová povinnost vznikla
přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije § 11 odst. 8 zákona č. 456/2011
Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
Čl.VII zákona č. 458/2022 Sb.
Přechodné ustanovení
Při zpracovávání a poskytování údajů získaných orgány Finanční správy České
republiky od daňového subjektu při plnění jeho povinností při evidenci tržeb podle
zákona č. 112/2016 Sb., o evidenci tržeb, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti
tohoto zákona, popřípadě údajů získaných jiným způsobem, jsou-li potřebné pro analytické
zpracování těchto údajů, v daňové analytické evidenci se použijí ustanovení zákona
č. 456/2011 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.