191/1999 Sb.
ZÁKON
ze dne 29. července 1999
o opatřeních týkajících se dovozu, vývozu a zpětného vývozu zboží porušujícího
některá práva duševního vlastnictví a o změně některých dalších zákonů
Změna: 121/2000 Sb.
Změna: 260/2002 Sb.
Změna: 255/2004 Sb.
Změna: 173/2007 Sb.
Změna: 41/2009 Sb.
Změna: 219/2011 Sb.
Změna: 18/2012 Sb.
Změna: 308/2013 Sb., 344/2013 Sb.
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
nadpis vypuštěn
§ 1
(1) Tento zákon upravuje
a) v návaznosti na přímo použitelné předpisy Evropské unie v oblasti
postupu celních orgánů při ochraně práv duševního vlastnictví1) (dále jen „nařízení
Evropské unie“) provádění opatření celních orgánů, existuje-li podezření, že zboží
porušuje práva k duševnímu vlastnictví, nebo v případě zjištění, že takové zboží
práva k duševnímu vlastnictví porušuje,
b) provádění dozoru podle zákona o ochraně spotřebitele.
(2) Tento zákon rovněž stanoví podmínky, za kterých je celní úřad oprávněn
a) zadržet zboží, o němž má důvodné podezření, že jsou jím porušena
práva k duševnímu vlastnictví,
b) zajistit zničení zboží, kterým jsou porušena práva k duševnímu vlastnictví,
c) vyřadit zboží z obchodování a jiného nakládání se zbožím, bylo-li
soudem rozhodnuto, že se jedná o zboží, kterým jsou porušena práva k duševnímu vlastnictví,
d) projednávat správní delikty při porušení tohoto zákona.
§ 2
Vymezení pojmů
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) dovozcem osoba, která je deklarantem podle přímo použitelného předpisu
Evropské unie44), je-li na dovážené zboží podáno celní prohlášení, nebo osoba, která
má v době provedení celní kontroly zboží vstupující na celní území Evropské unie
nebo nacházející se na tomto území u sebe, není-li na dovážené zboží podáno celní
prohlášení,
b) vývozcem osoba, která je deklarantem podle přímo použitelného předpisu
Evropské unie44), je-li na vyvážené nebo zpětně vyvážené zboží podáno celní prohlášení,
nebo osoba, která má v době provedení celní kontroly zboží vystupující z celního
území Evropské unie u sebe, není-li na vyvážené nebo zpětně vyvážené zboží podáno
celní prohlášení.
§ 3
Zákazy
Zboží, kterým jsou porušena práva k duševnímu vlastnictví, je zakázáno
a) navrhnout na propuštění do režimu volného oběhu, režimu vývozu nebo
režimu s podmíněným osvobozením od cla,
b) navrhnout na propuštění ke zpětnému vývozu nebo na umístění do svobodného
pásma nebo svobodného skladu,
c) přepravit na celní území Evropské unie, vlastnit, držet, skladovat
nebo prodávat na území České republiky, jestliže tím dochází k úniku zboží celnímu
dohledu.
ČÁST DRUHÁ
OPATŘENÍ CELNÍHO ÚŘADU PŘI PROVÁDĚNÍ CELNÍHO DOHLEDU
nadpis vypuštěn
§ 4
Podání a projednání žádosti o přijetí opatření celního úřadu a náhrada
nákladů
(1) Držitel práva2) podává na předepsaném tiskopisu45) žádost o přijetí
opatření celního úřadu (dále jen „žádost“) Celnímu úřadu pro Královéhradecký kraj,
který je příslušný k přijímání a projednání žádostí podle nařízení Evropské unie46)
(dále jen „určený celní úřad“).
(2) V případech, kdy v souvislosti s držením zboží pod celním dohledem
vzniknou celnímu úřadu náklady, k jejichž úhradě je držitel práva povinen se zavázat
podle nařízení Evropské unie4), stanoví celní úřad držiteli práva rozhodnutím částku,
kterou je držitel práva povinen uhradit.
nadpis vypuštěn
nadpis vypuštěn
§ 9
Zadržení zboží podezřelého z porušení práv k duševnímu vlastnictví
(1) Celní úřad v případech stanovených nařízením Evropské unie7) zadrží
zboží podezřelé z porušení práv k duševnímu vlastnictví bez ohledu na práva třetích
osob a oznámí toto opatření ústně dovozci nebo vývozci zboží podezřelého z porušení
práv k duševnímu vlastnictví.
(2) Bylo-li zboží podezřelé z porušení práv k duševnímu vlastnictví předáno
celnímu úřadu jiným orgánem podle zvláštního právního předpisu8), postupuje celní
úřad podle odstavce 1 obdobně.
(3) Osoba, které bylo oznámeno opatření o zadržení zboží podezřelého z
porušení práv k duševnímu vlastnictví, je povinna toto zboží celnímu úřadu vydat
nebo zajistit jeho vydání. Není-li celnímu úřadu zboží vydáno bezprostředně po oznámení
tohoto opatření, může být tomu, kdo je má u sebe, odňato. O vydání nebo odnětí zadrženého
zboží se sepíše protokol, v němž se uvede množství a popis zadrženého zboží. Protokol
podepisují dva celníci a osoba, která zboží vydala nebo jíž bylo odňato. Případné
odmítnutí podpisu touto osobou se poznamená do protokolu. Osobě, která zboží vydala
nebo které bylo zboží odňato, předá celní úřad druhopis protokolu.
(4) Zadržené zboží podezřelé z porušení práv k duševnímu vlastnictví
může celní úřad ponechat osobě, které bylo zboží zadrženo, a rozhodnutím jí uložit,
že zboží nesmí používat, zcizit nebo s ním jiným způsobem nakládat. Právní jednání,
kterými byl tento zákaz porušen, jsou neplatná.
(5) Uplynula-li lhůta pro zadržení zboží, nebo nelze-li u zadrženého zboží
uložit propadnutí nebo zabrání, nebo rozhodnout o jeho zničení podle § 14, celní
úřad povolí propuštění zboží nebo jeho zadržení ukončí a zboží vrátí osobě, které
bylo zadrženo.
(6) Osoba dotčená uložením opatření podle odstavce 1 může do 3 pracovních
dnů ode dne jeho uložení podat písemné námitky celnímu úřadu, který je uložil. Námitky
nemají odkladný účinek. Ředitel příslušného celního úřadu rozhodne o námitkách bez
zbytečného odkladu. Jeho rozhodnutí je konečné. Písemné rozhodnutí o námitkách se
doručí dotčené osobě.
nadpis vypuštěn
nadpis vypuštěn
§ 11
Celní úřad, kterému určený celní úřad sdělí informaci o vydaném rozhodnutí
o schválení žádosti a který zadržel zboží, oznámí držiteli práva na jeho žádost jméno
a adresu místa trvalého pobytu, adresu místa pobytu, adresu bydliště v zahraničí
příjemce, odesílatele, deklaranta, vlastníka nebo držitele zboží, jde-li o fyzickou
osobu, popřípadě název nebo obchodní firmu a sídlo nebo umístění organizační složky,
jde-li o právnickou osobu, jakož i údaje o původu a místě odeslání zboží podezřelého
z porušení práv k duševnímu vlastnictví9).
§ 13
nadpis vypuštěn
(1) Má-li být uskladněno zadržené zboží do jeho propuštění do navrženého
celního režimu,12) uplatní se obdobně podmínky pro dočasné uskladnění zboží.13)
(2) Má-li být složena jistota, jíž lze podle nařízení Evropské unie dosáhnout
propuštění zboží nebo ukončení jeho zadržení14), lze jistotu složit v hotovosti na
účet celního úřadu nebo nahradit finanční zárukou. Držitel práva je povinen na výzvu
celního úřadu předložit ve stanovené lhůtě vyjádření, jakou výši jistoty považuje
za dostatečnou k tomu, aby ochránila jeho zájmy.
(3) Bylo-li složením jistoty dosaženo propuštění nebo ukončení zadržení
zboží, o němž je pravomocně rozhodnuto, že neporušuje práva k duševnímu vlastnictví,
nebo jsou-li splněny podmínky stanovené nařízením Evropské unie47), jistota se vrátí
osobě, která ji celnímu úřadu složila. V opačném případě se jistota zúčtuje ve prospěch
držitele práva, a to ve výši odpovídající částce stanovené rozhodnutím soudu o náhradě
vzniklé škody. Je-li složená jistota nižší nebo rovna přiznané náhradě škody, zúčtuje
se ve prospěch držitele práva v plné výši. Je-li složená jistota vyšší než přiznaná
náhrada škody, vrátí se osobě, která jistotu složila, její část zbývající po zúčtování
jistoty na zaplacení náhrady vzniklé škody, popřípadě po jejím započtení na úhradu
pokuty uložené v řízení o správním deliktu podle tohoto zákona a na úhradu nákladů
za zničení zboží. Započtení jistoty na úhradu pokuty uložené v řízení o správním
deliktu podle tohoto zákona a na úhradu nákladů za zničení zboží se provede i v případě,
že o náhradě škody nebylo rozhodnuto.
(4) Nelze-li s jistotou naložit způsobem uvedeným v odstavci 3, složená
jistota propadne státu. Propadlá jistota je příjmem státního rozpočtu.
Nakládání se zbožím, kterým jsou porušena práva k duševnímu vlastnictví
§ 14
Zničení zboží zjednodušeným postupem
(1) Jestliže bylo zadrženo zboží podezřelé z porušení práv k duševnímu
vlastnictví, může celní úřad na žádost držitele práva rozhodnout o zničení zboží
zjednodušeným postupem podle nařízení Evropské unie16).
(2) Celní úřad spolu s oznámením o zadržení zboží podle § 9 odst. 1 písemně
vyzve osobu, které bylo opatření o zadržení zboží oznámeno, aby se ve lhůtě stanovené
nařízením Evropské unie16) písemně vyjádřila, zda souhlasí se zničením zadrženého
zboží zjednodušeným postupem v případě, že o to držitel práva požádá. Celní úřad
v této výzvě zároveň dotčenou osobu upozorní, že neuplatnění písemných námitek ve
lhůtě stanovené nařízením Evropské unie16) se považuje za souhlas se zničením zboží
zjednodušeným postupem.
(3) Souhlas se zničením zboží zjednodušeným postupem podle odstavce 2
nelze vzít zpět a po vyjádření takového souhlasu nelze proti zničení zboží uplatnit
námitky.
(4) Zničení se provede na náklady dovozce nebo vývozce; není-li v době,
kdy se o nákladech za zničení rozhoduje, dovozce nebo vývozce znám, zemřel nebo již
neexistuje nebo se nepodařilo zjistit jeho pobyt či sídlo, zničení se provede na
náklady držitele práva. Celní úřad zajistí zničení pod dohledem 3 celníků. O zničení
se vyhotoví úřední záznam, v němž se uvede také množství a popis zboží. Úřední záznam
podepíší všichni 3 celníci.
(5) Dovozce, vývozce (§ 2) nebo držitel práva mohou zajistit zničení17)
zboží pod dohledem celního úřadu.
(6) Celní úřad rozhodnutím stanoví částku odpovídající nákladům spojeným
se zničením zboží. Částku do výše 100 Kč celní úřad k úhradě neuloží.
§ 14a
Další způsoby nakládání se zbožím
(1) Není-li rozhodnuto o zničení zboží zjednodušeným postupem podle
§ 14,
a) celní úřad informuje o této skutečnosti určený celní úřad a po
obdržení jeho vyjádření, že nebude uplatněn postup podle písmene b), rozhodne o zničení
padělků a nedovolených napodobenin podle odstavce 2, 3 nebo 4, nebo
b) rozhodne určený celní úřad o bezúplatném převodu upravených padělků
k humanitárním účelům za podmínek stanovených v § 14b.
(2) Celní úřad na náklady pachatele správního deliktu zajistí
a) se souhlasem držitele práva odstranění ochranných známek z propadlých
nebo zabraných padělků a zničení takto odstraněných ochranných známek, nebo
b) zničení propadlého nebo zabraného zboží, kterým jsou porušena
práva k duševnímu vlastnictví.
(3) Je-li pachatel správního deliktu osobou neznámou nebo osobou, která
není za spáchání správního deliktu odpovědná, celní úřad informuje o této skutečnosti
určený celní úřad a po obdržení jeho vyjádření, že nebude uplatněn postup podle odstavce
1 písm. b), zajistí zničení zboží, kterým jsou porušena práva k duševnímu vlastnictví
a u něhož bylo vysloveno zabrání, na náklady držitele práva. Obdobně se postupuje
i v případě, že pachatel správního deliktu v době, kdy se o nákladech za zničení
rozhoduje, zemřel nebo již neexistuje nebo se nepodařilo zjistit jeho pobyt či sídlo.
(4) Dovozce, vývozce (§ 2) nebo držitel práva mohou zajistit zničení18)
zboží, kterým jsou porušena práva k duševnímu vlastnictví, pod dohledem celního úřadu.
(5) V případech uvedených v odstavcích 2 a 3 celní úřad rozhodnutím stanoví
částku odpovídající nákladům spojeným se zničením nebo s úpravami zboží. Částku do
výše 100 Kč celní úřad k úhradě neuloží.
§ 14b
Bezúplatný převod a úprava padělků k humanitárním účelům
(1) Určený celní úřad podle údajů celního úřadu, na základě pravomocného
rozhodnutí o propadnutí nebo zabrání padělků a za předpokladu, že držitel práva vysloví
souhlas s využitím upravených padělků pro humanitární účely, rozhodne, které pravomocně
propadlé nebo zabrané padělky jsou vhodné pro humanitární účely a které lze za podmínek
stanovených tímto zákonem a zvláštním právním předpisem bezúplatně převést22) k humanitárním
účelům na přejímající organizaci uvedenou v odstavci 2. K těmto účelům nelze převést
padělky, které jsou zdravotně závadné nebo nejsou bezpečné. Padělky se bezúplatně
převádějí podle účelu i využití nebo naléhavosti potřeb žadatelů podle pořadí došlých
žádostí.
(2) Přejímajícími organizacemi mohou být
a) organizační složky státu nebo územního samosprávného celku a právnické
osoby zřízené nebo založené státem nebo územním samosprávným celkem anebo zřízené
zákonem, pokud jsou zřízeny nebo založeny za účelem poskytování sociálních služeb
nebo působí v oblasti zdravotnictví nebo školství23), nebo
b) jiné právnické osoby24), pokud splňují tyto podmínky:
1. nebyly
zřízeny za účelem podnikání,
2. působí v některé z oblastí uvedených v písmenu a),
3.
poskytují humanitární pomoc nepřetržitě nejméně 2 roky,
4. doloží potvrzením příslušného
orgánu ne starším než 3 měsíce, že nemají nedoplatky na daních, nedoplatky na pojistném
na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti včetně penále,
nedoplatky na pojistném na veřejné zdravotní pojištění včetně penále25).
(3) Přejímající organizace je povinna
a) přijmout opatření k zabránění zneužití padělků a jejich opětovnému
uvedení do obchodního styku,
b) v souladu s rozhodnutím určeného celního úřadu podle odstavce
1 a na své náklady zajistit odstranění ochranných známek a zničení odstraněných ochranných
známek, nebylo-li provedení těchto úprav zajištěno podle § 14a odst. 2 před bezúplatným
převodem,
c) využívat padělky upravené podle písmene b) pouze k humanitárním
účelům,
d) evidovat a archivovat doklady o převzetí padělků a způsobu, jak
s nimi bylo naloženo, a to po dobu 3 let od okamžiku bezúplatného převodu; tím nejsou
dotčena ustanovení zvláštních právních předpisů upravující uchovávání stanovených
dokladů27).
(4) O bezúplatném převodu padělků k humanitárním účelům uzavře Generální
ředitelství cel s přejímající organizací nebo s jejím zřizovatelem, jde-li o organizační
složku územního samosprávného celku, písemnou smlouvu, která musí obsahovat konkrétní
účel, k jakému přejímající organizace padělky použije. O bezúplatném nakládání s
padělky k humanitárním účelům mezi organizačními složkami státu se vyhotoví zápis
podle zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích.
(5) Celní úřad je oprávněn kontrolovat u přejímající organizace plnění
povinností podle odstavce 3, jakož i závazků vyplývajících ze smlouvy podle odstavce
4. O výsledku kontroly informuje určený celní úřad.
(6) Humanitárními účely podle odstavců 1, 3 a 4 se rozumí zajišťování
základních potřeb obyvatelstva, které se ocitlo v tíživé životní situaci nebo bylo
postiženo mimořádnou událostí, kdy je opodstatněno využití mimořádných materiálních
zdrojů.
ČÁST TŘETÍ
SPRÁVNÍ DELIKTY
HLAVA I
PŘESTUPKY
§ 15
Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a) podá celní prohlášení na propuštění zboží, kterým jsou porušena
práva k duševnímu vlastnictví, do volného oběhu, režimu vývozu nebo režimu s podmíněným
osvobozením od cla v rozporu s § 3 písm. a),
b) podá žádost na propuštění zboží, kterým jsou porušena práva k duševnímu
vlastnictví, ke zpětnému vývozu nebo požádá o jeho umístění do svobodného pásma nebo
svobodného skladu v rozporu s § 3 písm. b),
c) přepraví na celní území Evropské unie, vlastní, drží, skladuje
nebo prodává na území České republiky zboží, kterým jsou porušena práva k duševnímu
vlastnictví, které uniklo celnímu dohledu, v rozporu s § 3 písm. c), nebo
d) jako osoba, které bylo celním úřadem ponecháno zadržené zboží, ohledně
něhož je podezření, že jím došlo k porušení práv k duševnímu vlastnictví, v rozporu
s § 9 odst. 4 toto zboží používá, zcizí nebo s ním jiným způsobem nakládá,
nadpis vypuštěn
§ 16
nadpis vypuštěn
(1) Za přestupek podle § 15 písm. a) a b) lze uložit pokutu do 100 000
Kč. Za přestupek podle § 15 písm. e) lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč.
(2) Za přestupek podle § 15 písm. c) a d) lze uložit pokutu
a) do 1 000 000 Kč,
b) do 5 000 000 Kč, porušil-li pachatel povinnosti ve větším rozsahu,
c) do 20 000 000 Kč, porušil-li pachatel povinnosti ve značném rozsahu.
(3) O porušení povinnosti ve větším rozsahu se jedná v případě, že celní
hodnota zboží, kterým jsou porušena práva k duševnímu vlastnictví, přesahuje částku
1 000 000 Kč, a jde-li o zboží vyvážené nebo zpět vyvážené, přesahuje-li statistická
hodnota zboží uplatněná podle předpisu Evropské unie37) částku 1 000 000 Kč. O porušení
povinnosti ve značném rozsahu se jedná v případě, že celní hodnota zboží, jehož výrobou
nebo úpravou byla porušena práva k duševnímu vlastnictví, přesahuje částku 5 000
000 Kč, a jde-li o zboží vyvážené nebo zpět vyvážené, přesahuje-li statistická hodnota
uplatněná podle předpisu Evropské unie37) částku 5 000 000 Kč.
HLAVA II
SPRÁVNÍ DELIKTY PRÁVNICKÝCH OSOB A PODNIKAJÍCÍCH FYZICKÝCH OSOB
nadpis vypuštěn
§ 23
nadpis vypuštěn
Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního
deliktu tím,že
a) podá celní prohlášení na propuštění zboží, kterým jsou porušena
práva k duševnímu vlastnictví, do režimu volného oběhu , režimu vývozu nebo režimu
s podmíněným osvobozením od cla v rozporu s § 3 písm. a),
b) podá žádost o propuštění zboží, kterým jsou porušena práva k
duševnímu vlastnictví, ke zpětnému vývozu nebo požádá o jeho umístění do svobodného
celního pásma nebo svobodného celního skladu v rozporu s § 3 písm. b),
c) přepraví na celní území Evropské unie, vlastní, drží, skladuje
nebo prodává na území České republiky zboží, kterým jsou porušena práva k duševnímu
vlastnictví, které uniklo celnímu dohledu v rozporu s § 3 písm. c),
d) jako osoba, které bylo celním úřadem ponecháno zadržené zboží,
ohledně něhož je podezření, že jím došlo k porušení práv k duševnímu vlastnictví,
v rozporu s § 9 odst. 4 toto zboží používá, zcizí nebo s ním jiným způsobem nakládá,
nebo
e) jako přejímající organizace nesplní po bezúplatném převodu padělků
některou z povinností podle § 14b odst. 3.
§ 24
nadpis vypuštěn
(1) Za správní delikt podle § 23 písm. a), b) a e) se uloží pokuta do
100 000 Kč. Za správní delikt podle § 23 písm. d) se uloží pokuta do 1 000 000 Kč.
(2) Za správní delikt podle § 23 odst. 1 písm. c) se uloží pokuta
a) do 1 000 000 Kč,
b) do 5 000 000 Kč, porušil-li pachatel povinnosti ve větším rozsahu,
nebo
c) do 20 000 000 Kč, porušil-li pachatel povinnosti ve značném rozsahu.
(3) O porušení povinností ve větším rozsahu se jedná v případě, kdy celní
hodnota zboží, kterým byla porušena práva k duševnímu vlastnictví, přesahuje částku
1 000 000 Kč, a jde-li o zboží vyvážené nebo zpět vyvážené, přesahuje-li statistická
hodnota uplatněná podle předpisu Evropské unie37) částku 1 000 000 Kč. O porušení
povinnosti ve značném rozsahu se jedná v případě, že celní hodnota zboží, kterým
jsou porušena práva k duševnímu vlastnictví, přesahuje částku 5 000 000 Kč, a jde-li
o zboží vyvážené nebo zpět vyvážené, přesahuje-li statistická hodnota uplatněná podle
předpisu Evropské unie37) částku 5 000 000 Kč.
HLAVA III
SPOLEČNÁ USTANOVENÍ
§ 28a
Propadnutí zboží, kterým jsou porušena práva k duševnímu vlastnictví
(1) Propadnutí zboží, kterým jsou porušena práva k duševnímu vlastnictví,
se uloží, jestliže takové zboží náleží pachateli správního deliktu a
a) bylo ke spáchání správního deliktu užito nebo určeno, nebo
b) bylo správním deliktem získáno nebo bylo nabyto za zboží, kterým
jsou porušena práva k duševnímu vlastnictví, správním deliktem získané.
(2) Vlastníkem propadlého zboží, kterým jsou porušena práva k duševnímu
vlastnictví, se stává stát37a).
§ 28b
Zabrání zboží, kterým jsou porušena práva k duševnímu vlastnictví
(1) Nebylo-li uloženo propadnutí zboží, kterým jsou porušena práva k
duševnímu vlastnictví, uvedeného v § 28a odst. 1 písm. a) nebo b), rozhodne se, že
se takové zboží zabírá, jestliže
a) pachatel správního deliktu není znám,
b) náleží osobě, kterou nelze za správní delikt stíhat, nebo
c) nenáleží pachateli správního deliktu nebo mu nenáleží zcela a jestliže
to vyžaduje bezpečnost osob nebo majetku anebo jiný obecný zájem.
(2) Vlastníkem zabraného zboží, kterým jsou porušena práva k duševnímu
vlastnictví, se stává stát.
§ 28c
(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že
vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti
zabránila.
(2) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti
správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem,
za nichž byl spáchán.
(3) Odpovědnost za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm
nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 6 let
ode dne, kdy byl spáchán.
(4) Správní delikty podle tohoto zákona v prvním stupni projednává celní
úřad, v jehož územním obvodu bylo zboží, kterým jsou porušena práva k duševnímu vlastnictví,
zadrženo.
(5) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání37b) fyzické
osoby nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení o odpovědnosti a postihu
právnické osoby.
(6) Pokuta uložená za správní delikt je splatná do 30 dnů ode dne, kdy
nabylo právní moci rozhodnutí, jímž byla uložena.
ČÁST ČTVRTÁ
PROVÁDĚNÍ DOZORU V RÁMCI OCHRANY SPOTŘEBITELE
§ 29
nadpis vypuštěn
Celní úřad informuje toho, kdo podal podnět ke kontrole, o zjištěném porušení
právních předpisů nebo o jiných zjištěných nedostatcích a jejich příčinách.
§ 29a
(1) Celní úřad může při provádění dozoru podle zákona o ochraně spotřebitele,
bez ohledu na práva třetích osob, zadržet zboží, existuje-li podezření, že v souvislosti
s jeho nabízením nebo prodejem dochází k porušení ustanovení zvláštního právního
předpisu49) nebo zákazu nabízení, prodeje a vývozu výrobků určených pro humanitární
účely podle tohoto zákona nebo zvláštního právního předpisu50).
(2) Při zadržení zboží podle odstavce 1 se použije § 9 odst. 3, 4 a 6 obdobně.
(3) Celní úřad může uskladnit zadržené zboží na náklady kontrolované osoby,
včetně nákladů na zajištění a přepravu v souvislosti se skladováním.
(4) Nelze-li u zadrženého zboží uložit propadnutí nebo zabrání zboží, celní
úřad zadržení zboží ukončí a zboží vrátí osobě, které bylo zadrženo.
nadpis vypuštěn
§ 30
(1) Zjistí-li celní úřad v řízení o správním deliktu vedeném podle zákona
o ochraně spotřebitele, že byl porušen zákaz používání klamavých obchodních praktik51)
nebo zákaz nabízení, prodeje a vývozu výrobků určených pro humanitární účely, uloží
rozhodnutím kromě pokuty i propadnutí nebo zabrání zboží, kterým jsou právní předpisy
porušeny. Pro ukládání propadnutí a zabrání zboží se použije § 28a a 28b obdobně.
(2) Celní úřad na náklady pachatele správního deliktu zajistí
a) se souhlasem držitele práva odstranění ochranných známek z propadlých
nebo zabraných padělků a zničení takto odstraněných ochranných známek, nebo
b) zničení propadlého nebo zabraného zboží, v souvislosti s jehož nabízením
nebo prodejem došlo k porušení zákazu používání klamavých obchodních praktik.
(3) Je-li pachatel správního deliktu osobou neznámou nebo osobou, která
není za spáchání správního deliktu odpovědná, celní úřad zajistí zničení zboží, v
souvislosti s jehož nabízením nebo prodejem byl porušen zákaz používání klamavých
obchodních praktik a u něhož bylo vysloveno zabrání. V takovém případě nese náklady
na zničení zboží stát.
(4) Jsou-li propadlé nebo zabrané padělky využitelné pro humanitární účely,
může celní úřad rozhodnout, že budou bezplatně převedeny na přejímající organizaci
podle § 14b.
(5) V případech uvedených v odstavci 2 celní úřad rozhodnutím stanoví částku
odpovídající nákladům spojeným se zničením nebo s úpravami zboží.
ČÁST PÁTÁ
SPOLEČNÁ USTANOVENÍ
nadpis vypuštěn
§ 31
(1) Náklady podle § 4 odst. 2, § 14 odst. 6, § 14a odst. 5 a § 30 odst.
5 jsou splatné do 30 dnů ode dne doručení rozhodnutí celního úřadu o jejich výši
dotčeným osobám.
(2) Náklady lze předepsat ve vztahu ke zboží a osobám uvedeným v ustanoveních,
na něž odkazuje odstavec 1, rozhodnutím pouze do 3 let od konce kalendářního roku,
ve kterém se celní úřad dozvěděl o
a) pravomocném rozhodnutí soudu, že jde o padělky nebo nedovolené napodobeniny,
b) přijetí předběžného opatření soudu ke zničení zboží,
c) posledních nákladech, vzniklých celnímu úřadu s udržováním zboží
pod celním dohledem a se zničením zboží a jiným nakládáním se zbožím, které vznikly
ve vztahu k danému zboží.
§ 31a
(1) Odvolání proti rozhodnutí celních úřadů podle tohoto zákona nemá odkladný
účinek. To neplatí pro odvolání podané proti rozhodnutí o správních deliktech a pořádkové
pokutě.
(2) Odvolací orgán v rozhodnutí, kterým se zamítá odvolání proti rozhodnutí
podle tohoto zákona, uvede v poučení rovněž lhůtu, ve které je možno podat soudu
žalobu o přezkoumání tohoto rozhodnutí.39)
ČÁST SEDMÁ
Změna trestního řádu
§ 39
Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění
zákona č. 57/1965 Sb., zákona č. 58/1969 Sb., zákona č. 149/1969 Sb., zákona č. 48/1973
Sb., zákona č. 29/1978 Sb., zákona č. 43/1980 Sb., zákona č. 159/1989 Sb., zákona
č. 178/1990 Sb., zákona č. 303/1990 Sb., zákona č. 558/1991 Sb., zákona č. 25/1993
Sb., zákona č. 115/1993 Sb., zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 154/1994 Sb., nálezu
Ústavního soudu České republiky č. 214/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu České republiky
č. 8/1995 Sb., zákona č. 152/1995 Sb., zákona č. 150/1997 Sb., zákona č. 209/1997
Sb., zákona č. 148/1998 Sb. a zákona č. 166/1998 Sb., se mění takto:
V § 12 odst. 2 písm. g) se tečka na konci nahrazuje čárkou a doplňují se
písmena h), i) a j), která znějí:
"h) porušování práv k ochranné známce, obchodnímu jménu a chráněnému označení
původu podle § 150 trestního zákona, pokud čin byl spáchán v souvislosti s dovozem,
vývozem nebo průvozem zboží,
i) porušování průmyslových práv podle § 151 trestního zákona, pokud byl
čin spáchán v souvislosti s dovozem, vývozem nebo průvozem zboží,
j) porušování autorského práva podle § 152 trestního zákona, pokud byl
čin spáchán v souvislosti s dovozem, vývozem nebo průvozem zboží.".
ČÁST DEVÁTÁ
ÚČINNOST
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r.
Vybraná ustanovení novel
Čl.II zákona č. 260/2002 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Řízení o posouzení žádosti o přijetí opatření celního úřadu, která nebyla
dokončena ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, ukončí Celní ředitelství Hradec
Králové podle tohoto zákona.
2. Opatření celních úřadů přijímaná na základě rozhodnutí příslušných celních
ředitelství podle stávajících právních předpisů přijímají celní úřady do konce lhůty
stanovené v těchto rozhodnutích; informace podle § 9 odst. 1 a 2 a podle § 11 odst.
1 a 2 poskytují celní úřady ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona pouze Celnímu
ředitelství Hradec Králové.
Čl.II zákona č. 255/2004 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se ukončí podle
dosavadních právních předpisů, s výjimkou nakládání se zbožím, jehož výrobou nebo
úpravou byla porušena práva k duševnímu vlastnictví podle ustanovení § 14 zákona
č. 191/1999 Sb., o opatřeních týkajících se dovozu, vývozu a zpětného vývozu zboží
porušujícího některá práva duševního vlastnictví a o změně některých zákonů, ve znění
zákona č. 260/2002 Sb., které se dokončí podle tohoto zákona.
2. Pokud došlo k porušení právních předpisů z oblasti ochrany práv duševního
vlastnictví přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, v řízení o přestupku a v řízení
o správním deliktu se postupuje podle právních předpisů platných v době, kdy byly
porušeny.
3. Při uplatňování ustanovení § 4 odst. 3 zákona č. 191/1999 Sb., o opatřeních
týkajících se dovozu, vývozu a zpětného vývozu zboží porušujícího některá práva duševního
vlastnictví a o změně některých zákonů, ve znění čl. I bodu 8 tohoto zákona, se za
prohlášení majitele práva považuje do 31. prosince 2004 jistota složená v hotovosti
podle dosavadních právních předpisů.
4. Při uplatňování ustanovení § 13 odst. 2 zákona č. 191/1999 Sb., o opatřeních
týkajících se dovozu, vývozu a zpětného vývozu zboží porušujícího některá práva duševního
vlastnictví a o změně některých zákonů, ve znění čl. I bodu 25 tohoto zákona, se
jistota složená v hotovosti na ochranu práv majitele práva podle dosavadních právních
předpisů považuje za jistotu složenou v hotovosti podle tohoto zákona.
5. V období ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona do 1. července 2004 se
ustanovení § 14 odst. 1 zákona č. 191/1999 Sb., o opatřeních týkajících se dovozu,
vývozu a zpětného vývozu zboží porušujícího některá práva duševního vlastnictví a
o změně některých zákonů, ve znění čl. I bodu 26 tohoto zákona, nepoužije.
6. V období ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona do 1. července 2004 se
žádost podle § 4 odst. 2 a 3 zákona č. 191/1999 Sb., o opatřeních týkajících se dovozu,
vývozu a zpětného vývozu zboží porušujícího některá práva duševního vlastnictví a
o změně některých zákonů, ve znění čl. I bodu 8 tohoto zákona, podává na formuláři
stanoveném v nařízení Komise (ES) č. 1367/95. Náležitosti stanoví čl. 3 odst. 2 a
3 nařízení Rady (ES) č. 3295/94 a články 2, 2a a 3 nařízení Komise (ES) č. 1367/95.
Čl. LI zákonného opatření č. 344/2013 Sb.
Přechodné ustanovení
Není-li stanoveno jinak, vztahují se na skutečnosti, poměry, vztahy, subjekty,
předměty, práva a povinnosti soukromého práva podle právních předpisů účinných přede
dnem nabytí účinnosti tohoto zákonného opatření
Senátu ode dne nabytí účinnosti tohoto zákonného opatření Senátu stejná ustanovení
zákona č. 191/1999 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákonného
opatření Senátu, jako na skutečnosti, poměry, vztahy, subjekty, předměty, práva a
povinnosti soukromého práva podle právních předpisů účinných ode dne nabytí účinnosti
tohoto zákonného opatření Senátu, které jsou jim svou povahou a účelem nejbližší.
1) Nařízení Rady (ES) č. 1383/2003 ze dne 22. července 2003 o přijímání opatření
celních orgánů proti zboží podezřelému z porušení práv duševního vlastnictví a o
opatřeních, která mají být přijata proti zboží, o kterém bylo zjištěno, že tato práva
porušilo.
Nařízení Komise (ES) č. 1891/2004 ze dne 21. října 2004, kterým se stanoví
prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1383/2003 o zásahu celních orgánů proti
zboží podezřelému z porušení práv k duševnímu vlastnictví a o opatřeních, která mají
být přijata vůči zboží, o kterém bylo zjištěno, že tato práva porušilo, ve znění
nařízení Komise (ES) č. 1172/2007 ze dne 5. října 2007.
1a) Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů.
2) Čl. 2 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 1383/2003.
3) Příloha II-B nařízení Komise (ES) č. 1891/2004 ze dne 31. října 2004, kterým
se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1383/2003 o zásahu celních
orgánů proti zboží podezřelému z porušení některých práv k duševnímu vlastnictví
a o opatřeních, která mají být přijata vůči zboží, o kterém bylo zjištěno, že tato
práva porušilo.
4) Čl. 6 nařízení Rady (ES) č. 1383/2003.
5) Zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších
zákonů (zákon o elektronickém podpisu), ve znění pozdějších předpisů.
7) Čl. 4 a 9 nařízení Rady (ES) č. 1383/2003.
8) Například § 23 odst. 8 zákona č. 634/1992 Sb., ve znění zákona č. 145/2000
Sb.
9) Čl. 9 odst. 3, čl. 10 a 11 a čl. 13 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 1383/2003.
10) Čl. 9 odst. 3 druhý pododstavec nařízení Rady (ES) č. 1383/2003.
11) Čl. 10 druhý pododstavec nařízení Rady (ES) č. 1383/2003.
2) Čl. 14 odst. 1 a článek 15 nařízení Rady (ES) č. 1383/2003.
13) Články 50 až 53 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92.
14) Čl. 14 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 1383/2003
16) Čl. 11 nařízení Rady (ES) č. 1383/2003.
17) Čl. 182 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92.
18) Čl. 17 nařízení Rady (ES) č. 1383/2003.
22) Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v
právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů.
23) Například zákon č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů České republiky v
sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 109/2002 Sb., o výkonu
ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné
péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 170/2002 Sb., o válečných veteránech, ve znění zákona č. 190/2005 Sb.
24) Například zákon č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech a o
změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 227/1997
Sb., o nadacích a nadačních fondech a o změně a doplnění některých souvisejících
zákonů (zákon o nadacích a nadačních fondech), ve znění pozdějších předpisů, zákon
č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 3/2002
Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností
a o změně některých zákonů (zákon o církvích a náboženských společnostech), ve znění
pozdějších předpisů, zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991
Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve
znění pozdějších předpisů.
25) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní
politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění
pozdějších předpisů.
26) § 20a zákona č. 589/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
27) Například zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
29) Článek 19 nařízení Rady (ES) č. 1383/2003.
30) Článek 19 nařízení Rady (ES) č. 1383/2003.
31) Zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné
moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona č. 358/1992 Sb.,
o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů.
35) Čl. 182 odst. 1 první odrážka nařízení Rady (EHS) č. 2913/92.
36) Čl. 84 odst. 1 písm. a) nařízení Rady (EHS) č. 2913/92.
37) Čl. 9 nařízení Komise (ES) č. 1917/2000 ze dne 7. září 2000, kterým se
stanoví některá prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1172/95, pokud se jedná
o statistiku zahraničního obchodu, v platném znění.
37a) § 316 celního zákona.
37b) § 2 odst. 2 obchodního zákoníku.
38) Čl. 6 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 1383/2003.
39) Občanský soudní řád, soudní řád správní.
40) § 59, 73 a 73a zákona č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
44) Čl. 4 bod 18 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým
se vydává celní kodex Společenství, v platném znění.
45) Přílohy I a II nařízení Komise (ES) č. 1891/2004.
46) Čl. 5 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 1383/2003.
47) Čl. 14 odst. 2 třetí pododstavec nařízení Rady (ES) č. 1383/2003.
48) § 2 odst. 1 písm. d) zákona č. 634/1992 Sb.
49) § 4 odst. 3 a § 5 odst. 2 zákona č. 634/1992 Sb.
50) § 7b zákona č. 634/1992 Sb.
51) § 24 odst. 1 písm. a) zákona č.634/1992 Sb.