35/1965 Sb.
ZÁKON
ze dne 25. března 1965
o dílech literárních, vědeckých a uměleckých (autorský zákon)
Změna: 89/1990 Sb.
Změna: 468/1991 Sb.
Změna: 318/1993 Sb.
Změna: 318/1993 Sb.
Změna: 237/1995 Sb.
Změna: 86/1996 Sb.
Změna: 191/1999 Sb.
Národní shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto
zákoně:
ČÁST I
Právo autorské
§ 2
Dílo
(1) Předmětem autorského práva jsou díla literární, vědecká a umělecká, která
jsou výsledkem tvůrčí činnosti autora, zejména díla slovesná, divadelní, hudební,
výtvarná včetně děl umění architektonického a děl umění užitého, díla filmová, fotografická
a kartografická. Za předmět ochrany se považují i programy počítačů, pokud splňují
pojmové znaky děl podle tohoto zákona; nestanoví-li tento zákon jinak, jsou chráněny
jako díla literární.
(2) Ustanovení tohoto zákona se nevztahují na právní předpisy a rozhodnutí,
veřejné listiny, úřední spisy, denní zprávy, ani na projevy přednesené při projednávání
veřejných záležitostí; k soubornému vydání takových projevů nebo k jejich zařazení
do sborníku je však třeba svolení toho, kdo je proslovil.
§ 3
Zpracování a překlad díla
(1) Předmětem autorského práva jsou také nová díla původní, která vznikla
osobitým tvůrčím zpracováním díla jiného.
(2) Předmětem autorského práva jsou dále i překlady děl do jiných jazyků.
(3) Dílo lze zpracovat nebo přeložit do jiného jazyka jen se svolením jeho
autora. Svolení autora není třeba k překladu do jiného jazyka u děl uvedených v §
2 odst. 2.
§ 4
Dílo souborné
(1) Předmětem autorského práva jsou i sborníky, časopisy, pásma, výstavy
a jiná díla souborná, je-li jejich uspořádání výsledkem tvůrčí činnosti; zařadit
dílo do díla souborného lze jen se svolením autora.
(2) Autorské právo k soubornému dílu jako celku přísluší tomu, kdo je uspořádal;
tím nejsou dotčena práva autorů děl do souboru zařazených.
(3) Právo autorské k vydanému sborníku, kartografickému dílu a časopisu vykonává
vydavatel.
§ 5
Díla spojená
(1) Spojit díla lze jen se svolením jejich autorů. S díly spojenými nakládají
všichni autoři společně.
(2) Práva autorů nakládat spojenými díly jiným způsobem zůstávají nedotčena.
(3) K provozování hudebního díla s textem stačí svolení autora části hudební.
§ 6
Dílo filmové
Autoři jednotlivých složek filmového díla nebo díla vyjádřeného podobným
způsobem a autor díla takto nově vytvořeného, kterým je zpravidla režisér, udílejí
výrobci svolení k užití díla smlouvou. Autorské právo k dílu takto vytvořenému jako
celku vykonává výrobce.
§ 7
Dílo spoluautorů
Autorské právo k dílu, které vzniklo tvůrčí činností několika autorů jako
dílo jediné, přísluší všem spoluautorům společně a nedílně.
§ 8
Dílo anonymní a pseudonymní
(1) Totožnost autora, jehož dílo bylo uveřejněno bez udání jména nebo s krycím
jménem, není dovoleno bez jeho souhlasu prozradit.
(2) Dokud se autor veřejně neprohlásí, může autorské právo k dílu uplatnit
ten, kdo dílo poprvé oprávněně vydal, a pokud vydáno nebylo, uveřejnil. Veřejného
prohlášení autora není třeba, je-li jeho pravé jméno obecně známo.
§ 9
Vznik autorského práva k dílu
(1) Autorské právo k dílu vzniká okamžikem, kdy je dílo vyjádřeno slovem,
písmem, náčrtem, skicou nebo v jakékoli jiné vnímatelné podobě.
(2) Autorské právo k dílu se vztahuje jak na celek díla, tak na jeho jednotlivé
části.
§ 10
Uveřejnění a vydání díla
(1) Dílo je uveřejněno toho dne, kdy bylo oprávněně poprvé veřejně provedeno
nebo vystaveno, vydáno nebo jinak uvedeno na veřejnost.
(2) Dílo je vydáno toho dne, kdy bylo oprávněně započato s veřejným šířením
jeho rozmnoženin.
§ 11
Země původu díla
(1) Za zemi původu díla se pokládá
a) u děl nevydaných stát, jehož je
autor státním příslušníkem,
b) u děl vydaných stát, kde se oprávněně uskutečnilo první
vydání díla.
(2) Na dílo, které bylo vydáno současně na území České republiky i jinde,
hledí se jako na dílo vydané v České republice; za současné vydání díla se považuje
vydání v rozpětí nejvýše 30 dnů.
Obsah autorského práva
§ 12
(1) Autor má právo
a) na ochranu svého autorství, zejména na nedotknutelnost
svého díla, a je-li dílo užíváno jinou osobou, aby se tak dělo způsobem nesnižujícím
hodnotu díla,
b) s dílem nakládat, zejména rozhodnout o jeho uveřejnění a udílet svolení
k jeho užití,
c) na odměnu za tvůrčí práci (§ 13).
(2) Právo na ochranu autorství je nepřevoditelné.
§ 13
(1) Při každém užití díla náleží autorovi, s výjimkami uvedenými v § 15,
autorská odměna.
(2) Autoři děl, která lze vzhledem k jejich povaze rozmnožovat pro vlastní
osobní potřebu [§ 15 odst. 2 písm. a)] na podkladě
a) rozhlasového či televizního
vysílání nebo
b) zvukového, obrazového či zvukově obrazového snímku vyrobeného a uveřejněného
jeho výrobcem (§ 45)
přenesením pomocí technického zařízení na nenahrané nosiče záznamu,
mají právo na odměnu vůči výrobcům takových nosičů, popřípadě jejich dovozcům. Právo
na odměnu nepřísluší, pokud jde o nenahrané nosiče záznamů pro vývoz nebo pro provozní
potřeby fyzických či právnických osob.
(3) Autoři děl, která lze vzhledem k jejich povaze rozmnožovat pro vlastní
osobní potřebu [§ 15 odst. 2 písm. a)] na podkladě tiskovin5) nebo jejich rozmnoženin
přenesením pomocí technického zařízení na jiný hmotný podklad, mají právo na odměnu
vůči výrobcům takových zařízení, popřípadě jejich dovozcům.
(4) Sazby odměn a náhrad podle odstavců 2 a 3, způsob jejich placení, jakož
i jejich rozdělení mezi jednotlivé skupiny oprávněných osob může Ministerstvo kultury
stanovit vyhláškou.
Užití díla
§ 14
(1) Užít díla, pokud to není dovoleno přímo zákonem, lze jen se svolením
autora. Svolení k užití díla uděluje autor smlouvou.
(2) Autorovo oprávnění vyplývající ze zákona nemůže být dohodou stran vyloučeno
ani zkráceno.
(3) Bez svolení autora může být díla užito pouze v případech stanovených
v § 15, na základě soudního rozhodnutí podle § 17 odst. 2 nebo s úředním přivolením
podle § 18.
§ 15
(1) Autorské právo neporušuje, kdo použije námětu obsaženého v cizím díle
k vytvoření nového díla původního.
(2) Autorova svolení k užití díla nepotřebuje a odměnu není povinen
poskytnout, kdo
a) zhotoví
rozmnoženinu nebo napodobeninu uveřejněného díla pro svou osobní potřebu, pokud ji,
jde-li o dílo výtvarné, zřetelně jako rozmnoženinu nebo napodobeninu označí a nejde-li
o rozmnoženinu nebo napodobeninu díla architektonického stavbou nebo jiným provedením
anebo o počítačový program; ustanovení § 13 odst. 2 tím není dotčeno;
b) cituje úryvky
vydaného díla a uvede autora i název díla;
c) zařadí do díla vědeckého nebo kritického
v míře potřebné k vysvětlení textu anebo do učebnic či učebních pomůcek v odůvodněném
rozsahu části vydaných děl, drobná vydaná díla celá, rozmnoženiny či napodobeniny
děl nebo jejich částí, uvede-li autora i pramen;
d)
užije uveřejněného díla v samostatné přednášce výlučně k účelům vyučovacím nebo vzdělávacím,
uvede-li autora i dílo;
e) přetiskne v časopise články časového významu o věcech hospodářských
nebo politických uveřejněné již v jiných časopisech, uvede-li autora i pramen; přípustné
však není takové přetištění, je-li výslovně zapověděno;
f) napodobí dílo výtvarné
umístěné na veřejném prostranství v jiném oboru výtvarného umění; fotografie takto
umístěného výtvarného díla lze též bez souhlasu jeho autora rozmnožovat a šířit;
g)
otiskne v katalogu veřejné sbírky nebo výstavy vyobrazení výtvarného díla do ní zařazeného;
h) veřejně vystavuje
díla výtvarná nebo fotografická, která již autor převedl na jinou osobu, vystavuje-li
se dílo bezplatně anebo je-li k vystavení bezplatně půjčeno;
i) rozmnožuje nebo dává rozmnožovat
pro vlastní osobní potřebu nebo pro rozdávání dílo fotografické, které je jeho podobiznou
a které bylo úplatně objednáno;
j) zhotoví rozmnoženinu rozebraného vydání díla pro
potřebu veřejné knihovny k dokumentačním účelům a pro účely vědeckého výzkumu;
k)
rozmnoží vydané dílo zvláštní technikou pro potřeby nevidomých.
(3) Autorovo svolení nepotřebuje a odměnu za užití díla nejsou také
povinny poskytnout
a) organizace při zpravodajství o aktuální události fotografií,
filmem, rozhlasem nebo televizí, je-li v odůvodněné míře užito i díla, které je při
takovéto události provozováno nebo vystaveno,
b) knihovny, školy, školská zařízení,
archivy, muzea a galerie,1a) půjčují-li nevýdělečně originály vydaných děl nebo jejich
rozmnoženiny pořízené tiskem nebo jiným způsobem, nejde-li o snímky zvukového, obrazového
nebo obojího záznamu s výjimkou nevýdělečného zapůjčení těchto snímků pro potřeby
nevidomých.
(4) Oprávněný uživatel počítačového programu není povinen získat autorovo
svolení ani poskytnout zvláštní odměnu k pořízení rozmnoženiny, překladu nebo úpravy
takového programu, potřebuje-li tuto rozmnoženinu, překlad nebo úpravu
a) pro provoz
programu na počítači, pro nějž byl tento program získán;
b) ke zjištění informací
nezbytných k dosažení funkčního spojení dvou nebo více počítačových programů, pokud
je taková rozmnoženina, překlad nebo úprava pořízena jím samým nebo osobou jím určenou,
nejsou-li tyto informace běžně dostupné a je-li jejich získání omezeno na části počítačového
programu nezbytné k dosažení uvedeného cíle;
c) k archivním a záložním účelům, popřípadě
k nahrazení oprávněně získané rozmnoženiny, která byla ztracena, zničena nebo jinak
znehodnocena.
(5) Oprávněný uživatel počítačového programu nemůže být omezen ve svém
právu zkoumat počítačový program, studovat jej nebo zkoušet jeho fungování za účelem
zjištění myšlenek a principů, na nichž je založen kterýkoli prvek programu, činí-li
tak při jeho obvyklém využívání.
(6) Není-li dohodnuto jinak, oprávněný uživatel počítačového programu může
provést bez souhlasu autora úpravy, doplňky a změny počítačového programu nebo jeho
doprovodné dokumentace, pokud takové zásahy směřují k opravě zřejmé vady nebo jsou
v souladu se zamýšleným účelem při jeho operativním využívání oprávněným uživatelem;
tím není dotčeno právo autora na zachování podoby kódu, v níž dílo zpřístupnil veřejnosti.
§ 16
(1) Samostatným užitím díla, kromě jeho vysílání rozhlasem nebo televizí,
je i každé další veřejné šíření takto vysílaného díla pomocí jakéhokoli zařízení
k přenosu zvuků nebo obrazů, uskutečňuje-li takové šíření jiný subjekt než organizace
původního vysílání.
(2) Za součást bezdrátového rozhlasového nebo televizního vysílání se považuje
současný, úplný a nezměněný přenos takového vysílání po drátě či jiným způsobem uskutečněný
toutéž organizací. Umožnění příjmu rozhlasového nebo televizního vysílání na přijímačích
téhož domu, popřípadě domů bezprostředně souvisejících pomocí anténových zařízení
(tzv. společné televizní antény) se za zvláštní užití nepovažuje.
§ 17
(1) Zaměstnavatel může užívat k plnění úkolů náležejících do předmětu jeho
činnosti díla vědeckého nebo uměleckého vytvořeného jeho zaměstnancem ke splnění
povinností vyplývajících z pracovního poměru bez dalšího autorova svolení.
(2) Zaměstnavatel, do jehož předmětu činnosti náleží vydávat nebo jinak
uveřejňovat díla, může vydat nebo jinak uveřejnit dílo svého zaměstnance vytvořené
ke splnění povinností vyplývajících z pracovního poměru jen se svolením autora. Odpírá-li
autor udělit mu svolení bez závažných důvodů, může se zaměstnavatel domáhat tohoto
svolení u soudu.
(3) Autor díla, jež bylo vytvořeno ke splnění povinností vyplývajících
z pracovního poměru k zaměstnavateli, může udělit svolení k vydání nebo jinému uveřejnění
díla jen s jeho souhlasem. Odpírá-li mu zaměstnavatel udělit souhlas bez závažného
důvodu, může se autor domáhat tohoto souhlasu u soudu.
(4) Podrobnější podmínky užití díla vytvořeného ke splnění povinností vyplývajících
z pracovního poměru k zaměstnavateli upravuje smlouva. Nestanoví-li tato smlouva
jinak, je zaměstnavatel oprávněn požadovat, aby mu autor z přijaté autorské odměny
přiměřeně přispěl k náhradě nákladů, které na vytvoření díla vynaložil.
(5) Není-li výslovně sjednáno jinak, autorské právo k počítačovému programu
vytvořenému zaměstnancem ke splnění povinnosti vyplývající z jeho pracovního poměru,
vykonává zaměstnavatel.
(6) Ustanovení odstavců 1 až 5 platí obdobně pro díla vytvořená ke splnění
povinností vyplývajících z členského nebo služebního poměru.
Převod autorských práv
Smlouvy o šíření díla
§ 22
(1) Smlouvou o šíření díla uděluje autor právnické nebo fyzické osobě za
odměnu svolení šířit své dílo; podmínky šíření díla mohou obsahovat i hromadné smlouvy.
(2) Smlouvami o šíření díla jsou zejména smlouva nakladatelská, smlouva
o veřejném provozování díla, smlouvy o šíření díla půjčováním nebo pronájmem rozmnoženin
díla, smlouva o šíření snímků zvukového záznamu díla a smlouva o vysílání díla rozhlasem
nebo televizí.
(3) Smlouva o šíření díla musí stanovit způsob a rozsah šíření díla, čas,
kdy se tak stane, autorskou odměnu, součinnost autora, dobu, na kterou je smlouva
sjednána a závazek uživatele, že šíření díla provede na svůj účet.
(4) Pokud Ministerstvo kultury nestanoví jinak, musí být smlouva o šíření
díla sjednána písemně.
§ 23
(1) Autor je povinen odevzdat dílo uživateli včas a upravené tak, aby mohlo
být bez obtíží šířeno dohodnutým způsobem.
(2) Uživatel může od smlouvy odstoupit, jestliže mu autor bez závažného
důvodu dílo řádně neodevzdal ani v dodatečné lhůtě, kterou mu uživatel poskytl; dodatečnou
lhůtu není třeba poskytnout, vyplývá-li ze smlouvy nebo z povahy věci, že uživatel
nemůže mít na opožděném splnění zájem. V takovém případě může uživatel požadovat
vrácení toho, co již autorovi plnil.
(3) Autor může od smlouvy odstoupit a žádat vrácení díla, nebude-li šíření
díla uskutečněno ve lhůtě sjednané ve smlouvě; tím není dotčen jeho nárok na autorskou
odměnu.
Smlouva nakladatelská
§ 24
(1) Smlouvou nakladatelskou udílí autor nakladateli svolení vydat dílo
slovesné, dílo hudebně dramatické nebo hudební, dílo výtvarných umění anebo dílo
fotografické, a nakladatel se zavazuje na svůj účet dílo vydat, učinit opatření k
jeho šíření a vyplatit autorovi odměnu.
(2) Dokud trvá poměr založený nakladatelskou smlouvou, nemůže autor udělit
jiné organizaci svolení k vydání díla bez souhlasu nakladatele, ledaže jde o souborné
vydání jeho děl nebo o vydání díla v periodické publikaci.
(3) Bude-li dílo rozebráno dříve než uplyne doba, na kterou byla smlouva
sjednána, může autor, i když nebylo ujednáno vydání další, žádat na nakladateli,
aby vydal dílo znovu. Nebude-li pak smlouva o novém vydání díla sjednána do 6 měsíců,
má autor volnost sjednat smlouvu s nakladatelem jiným.
Smlouva o veřejném provozování díla
§ 26
Smlouvou o veřejném provozování díla udílí autor provozovateli svolení
provozovat dílo divadelní nebo hudební a provozovatel se zavazuje na svůj náklad
dílo provozovat a zaplatit autorovi odměnu.
§ 26a
Smlouva o šíření díla půjčováním nebo pronájmem rozmnoženin díla
(1) Smlouvou o šíření díla půjčováním rozmnoženin díla udílí autor půjčiteli
svolení přenechat třetím osobám po sjednanou dobu bezplatně rozmnoženiny díla k užívání.2)
(2) Smlouvou o šíření díla pronájmem rozmnoženin díla udílí autor pronajímateli
svolení přenechat za úplatu třetím osobám (nájemcům) rozmnoženiny díla, aby je dočasně
užívaly.3)
(3) Rozmnoženinami díla se rozumí i snímky zvukového, obrazového nebo
obojího záznamu díla.
§ 27
Smlouva o vytvoření díla
(1) Smlouvou o vytvoření díla se zavazuje autor vytvořit pro objednatele
za odměnu literární, vědecké nebo umělecké dílo a uděluje svolení, aby objednatel
díla užil k účelu smlouvou vymezenému.
(2) Autor je povinen vytvořit dílo osobně ve stanovené lhůtě. Není-li dohodnuto
jinak, vznikne autorovi nárok na sjednanou odměnu odevzdáním díla.
(3) Má-li dílo vady, které brání, aby mohlo být díla užito k účelu smlouvou
stanovenému, může objednatel od smlouvy odstoupit. Jsou-li vady odstranitelné, může
objednatel od smlouvy odstoupit jen tehdy, jestliže autor vady neodstraní v přiměřené
lhůtě, kterou mu objednatel k tomu účelu poskytl.
(4) Ustanovení § 23 odst. 2 platí obdobně pro smlouvu o vytvoření díla.
Smlouvy o jiném užití díla
Přechod autorského práva
Převod originálu nebo rozmnoženiny díla
Porušení autorského práva
§ 32
(1) Autor, jehož právo bylo porušeno, může se domáhat zejména toho, aby
rušení jeho práva bylo zakázáno, následky porušení odstraněny a poskytnuto mu přiměřené
zadostiučinění. Vznikla-li porušením práva závažná újma nemajetkové povahy, má autor
právo na zadostiučinění v peněžité částce, pokud by se přiznání jiného zadostiučinění
nejevilo postačujícím; výši peněžitého zadostiučinění určí soud, který přihlédne
zejména k rozsahu vzniklé újmy, jakož i k okolnostem, za nichž k porušení práva došlo.
(2) Vznikla-li autorovi ohrožením nebo porušením jeho práv škoda, má právo
na její náhradu podle občanského zákoníku.
(3) U díla vytvořeného spoluautory přísluší oprávnění podle odstavců 1
a 2 i jednotlivým spoluautorům samostatně.
(4) Výkon práva autorského jinými osobami nebrání, aby se autor sám domáhal
ochrany svého autorského práva před jeho ohrožením nebo porušením.
§ 32a
Stejné nároky jako při ohrožení nebo porušení autorských práv příslušejí
autorovi vůči osobám, které vyrábějí, uvádějí do oběhu nebo využívají pro dosažení
majetkového prospěchu pomůcky výlučně zamýšlené k odstranění, vyřazení z provozu
nebo omezení funkčnosti technických zařízení nebo jiných prostředků, použitých k
ochraně jeho díla před neoprávněným užitím.
Trvání práv
§ 33
(1) Autorské právo trvá, pokud není dále stanoveno jinak, po dobu života
autorova a 50 let po jeho smrti, u děl spoluautorů a u spojených děl vytvořených
pro účely užívání v tomto spojení 50 let po smrti toho z nich, který ostatní přežil.
(2) Trvání autorského práva k pozůstalému dílu, uveřejněnému poprvé v posledních
deseti letech lhůty podle odstavce 1, prodlužuje se na 10 let od uveřejnění díla.
(3) U děl anonymních a pseudonymních, u nichž totožnost autora není známa,
trvá autorské právo 50 let po uveřejnění díla.
(4) Autorské právo k dílům filmovým trvá 50 let po uveřejnění díla.
(5) U sborníků a časopisů vydaných organizacemi trvá autorské právo 10
let po uveřejnění díla.
(6) Právo na ochranu autorství je však časově neomezené.
Volná díla
§ 35
(1) Nemá-li autor dědiců nebo odmítnou-li dědici dědictví přijmout, stanou
se jeho díla, s výjimkou uvedenou v § 29 odst. 2, volnými, a to i před uplynutím
lhůt uvedených v § 33.
(2) Skončí-li doba trvání autorského práva nebo je-li dílo volné z jiného
důvodu, není uživatel povinen vyžadovat k užití díla svolení ani poskytnout autorskou
odměnu. Volné dílo však smí být užito jen způsobem odpovídajícím jeho hodnotě a musí
být uveden autor díla, je-li znám. O zachování této podmínky pečují autorské svazy
a právnické osoby, které získaly oprávnění k výkonu hromadné správy pro vymezený
obor tvůrčí činnosti v příslušné oblasti podle zvláštního zákona.4)
ČÁST II
Práva výkonných umělců
§ 36
(1) Předmětem práv výkonných umělců podle tohoto zákona jsou jejich umělecké
výkony, tj. výkony herců, zpěváků, hudebníků, tanečníků a jiných osob, které představují,
zpívají, hrají, recitují nebo jinak provádějí literární nebo umělecké dílo.
(2) Bez svolení výkonných umělců nelze užít jejich výkonů pro
a) zvukový,
obrazový nebo obojí záznam (dále jen "záznam") zhotovený pro výrobu rozmnoženin určených
k veřejnému odbytu nebo pro výrobu filmů určených k veřejnému promítání (dále jen
"snímky"),
b) zhotovení snímků určených k veřejnému odbytu nebo užití záznamů nebo
snímků k jinému účelu, než pro které již bylo svolení uděleno, např. k jejich veřejnému
přednesu, půjčování nebo pronájmu, pokud nejde o případy uvedené v § 37 odst. 1,
c)
vysílání rozhlasem nebo televizí,
d) veřejné promítání nebo šíření jinými prostředky,
byl-li výkon uskutečněn pro někoho jiného než pro organizaci, která ho chce použít.
(3) Za užití výkonu náleží výkonným umělcům odměna.
§ 37
(1) Svolení výkonného umělce není třeba
a) k zhotovení záznamu jeho výkonu,
uskutečněného pro rozhlasovou nebo televizní organizaci, je-li záznam pořizován touto
organizací vlastními prostředky pro vlastní vysílání,
b) k vysílání jeho výkonu rozhlasem
nebo televizí, děje-li se ze záznamu nebo snímku, který byl zhotoven se svolením
výkonného umělce,
c) k užití jeho výkonu pro
osobní potřebu uživatele; tím není dotčeno ustanovení § 13 odst. 2 (§ 39 odst. 1),
d)
k užití jeho výkonu ze záznamu nebo snímku výlučně k účelům vědeckým nebo vyučovacím.
(2) Za užití výkonu způsobem uvedeným v odstavci 1 písm. a) a b) náleží výkonnému
umělci odměna.
§ 39
(1) Ustanovení § 5 až 9, § 12, § 13 odst. 2 až 4, § 14 odst. 1, § 15 odst.
2 písm. a), § 15 odst. 3, § 16, 19, § 21 až 23, § 26 až 30, § 32 odst. 1 a 2, § 32a,
§ 33 odst. 6, § 34 a § 35 odst. 2 se vztahují obdobně na výkonné umělce a jejich
výkony; totéž platí o § 35 odst. 1 s tím, že trvání práva se řídí podle § 38.
(2) Ministerstvo kultury může stanovit způsob, jímž uplatňují výkonní umělci
svá práva podle tohoto zákona, účastní-li se jich několik na provedení jediného výkonu.
ČÁST IV
Práva výrobců zvukových záznamů a rozhlasových a televizních organizací
§ 45
(1) Předmětem práv výrobců zvukových záznamů podle tohoto zákona jsou zvukové
záznamy výkonů výkonných umělců nebo jiných zvuků.
(2) Svolení výrobce zvukových záznamů je třeba
a) k vysílání zvukových
záznamů a snímků rozhlasem a televizí,
b) k pořízení rozmnoženin zvukového
záznamu nebo snímku pro jinou než vlastní osobní potřebu; tím není dotčeno ustanovení
§ 13 odst. 2 (§ 45 odst. 4),
c)
k veřejnému přednesu zvukových záznamů nebo snímků,
d) k půjčování a pronájmu zvukových
záznamů nebo snímků.
(3) Za svolení podle odstavce 2 má výrobce právo na odměnu.
(4) Ustanovení § 13 odst. 2 a 3 se vztahují obdobně na výrobce zvukových
záznamů.
(5) Právo výrobce zvukových záznamů trvá 50 let od konce roku, v němž byl
pořízen záznam.
§ 46
(1) Předmětem práv rozhlasové nebo televizní organizace jsou jejich vlastní
vysílané pořady.
(2) Rozhlasový nebo televizní pořad lze dále vysílat, zhotovit jeho záznam
pro jinou než vlastní osobní potřebu a takový záznam dále rozmnožovat nebo jinak
veřejně šířit jen se svolením organizace, která pořad uskutečnila; za svolení má
organizace právo na odměnu.
(3) Ustanovení § 13 odst. 2 a 3 se vztahují obdobně na rozhlasové a televizní
organizace.
(4) Rozhlasovým a televizním organizacím v případě, že přenášejí vysílání
jiných rozhlasových nebo televizních organizací, práva podle odstavců 2 a 3 nepříslušejí.
(5) Právo rozhlasových a televizních organizací trvá 50 let od konce roku,
v němž se vysílání poprvé uskutečnilo.
ČÁST V
Ustanovení společná
§ 50
(1) Ustanovení tohoto zákona se vztahují na díla autorů, kteří jsou českými
občany, ať vznikla nebo byla uveřejněna kdekoli. Totéž platí o dílech autorů, kteří
požívají v České republice práva asylu.
(2) Na díla cizích státních příslušníků vztahují se ustanovení tohoto zákona
podle mezinárodních smluv, a není-li jich, je-li zaručena vzájemnost.
(3) Není-li splněna žádná z podmínek uvedených v odstavci 2, vztahuje se
tento zákon na díla autorů, kteří nejsou českými občany, byla-li poprvé v České republice
vydána nebo uveřejněna anebo má-li zde autor bydliště.
(4) Trvání autorského práva u děl cizích státních příslušníků nemůže být
delší než v zemi původu díla.
(5) Ustanovení odstavců 1 až 4 platí obdobně i pro výkonné umělce a jejich
výkony.
Ustanovení přechodná a závěrečná
§ 51
(1) Doba trvání autorského práva se řídí tímto zákonem i tehdy, počala-li
před jeho účinností. Stanoví-li tento zákon dobu delší, vztahuje se toto prodloužení
jen na díla, u nichž před účinností tohoto zákona práva dosud nezanikla.
(2) Totéž platí o právech výkonných umělců, výrobců zvukových záznamů a
rozhlasových a televizních organizací.
§ 52
Ochrana děl užitého umění podle tohoto zákona nevylučuje, aby tato díla
byla chráněna rovněž podle předpisů o ochraně průmyslových vzorů.
§ 53
(1) Pokud z ustanovení tohoto zákona nebo z předpisů k jeho provedení neplyne
něco jiného, řídí se právní vztah autorů a výkonných umělců, vzniklý v souvislosti
s vytvořením a užitím jejich děl nebo výkonů, obecnými právními předpisy.
(2) Spory o nárocích vyplývajících z tohoto zákona rozhodují soudy.
§ 53a
(1) Autoři, výkonní umělci a výrobci zvukových záznamů, popř. osoby oprávněné
k výkonu jejich práv podle tohoto zákona, mohou požadovat od celních orgánů informace
o obsahu a rozsahu dovozu zboží, které má povahu rozmnoženin děl nebo jejich zvukových,
obrazových či zvukově obrazových záznamů, anebo zboží, které má k pořízení takových
záznamů sloužit jako jejich nosič (nenahrané nosiče záznamů), jakož i zboží, které
má sloužit k pořízení reprografických rozmnoženin (kopírovací zařízení), a nahlížet
do celních dokumentů za účelem zjištění, zda dovoz takového zboží k šíření na trhu
je v souladu s tímto zákonem.
(2) Ustanovení odstavce 1 platí obdobně i při vývozu.
1a) Zákon č. 53/1959 Sb., o jednotné soustavě knihoven (knihovnický zákon), ve
znění zákona ČNR č. 425/1990 Sb.
Zákon č. 172/1990 Sb., o vysokých školách, ve znění
zákona č. 216/1993 Sb., zákona č. 46/1994 Sb. a zákona č. 192/1994 Sb.
Zákon č. 232/1992
Sb., o policejních vysokých školách a o zřízení Policejní akademie, ve znění zákona
ČNR č. 26/1993 Sb.
Zákon č. 29/1984 Sb., o soustavě základních škol, středních škol
a vyšších odborných škol (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon ČNR
č. 97/1974 Sb., o archivnictví, ve znění zákona ČNR č. 343/1992 Sb.
Zákon č. 54/1959
Sb., o muzeích a galeriích, ve znění zákona ČNR č. 425/1990 Sb.
2) § 659 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
3) § 663 zákona č. 40/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
4) Zákon č. 237/1995 Sb., o hromadné správě autorských práv a práv autorskému
právu příbuzných a o změně a doplnění některých zákonů.
5) § 1 zákona č. 37/1995 Sb., o neperiodických publikacích.