49/1979 Sb., o Smlouvě o zamezení dvojího zdanění příjmu a majetku právnických osob mezi Československou socialistickou republikou, Bulharskou lidovou republikou, Maďarskou lidovou republikou, Mongolskou lidovou republikou, Německou demokratickou republikou, Polskou lidovou republikou, Rumunskou socialistickou republikou a Svazem sovětských socialistických republik

Schválený:
49/1979 Sb.
VYHLÁŠKA
ministra zahraničních věcí
ze dne 21. února 1979
o Smlouvě o zamezení dvojího zdanění příjmu a majetku právnických osob mezi Československou socialistickou republikou, Bulharskou lidovou republikou, Maďarskou lidovou republikou, Mongolskou lidovou republikou, Německou demokratickou republikou, Polskou lidovou republikou, Rumunskou socialistickou republikou a Svazem sovětských socialistických republik
Dne 19. května 1978 byla v Ulánbátaru podepsána Smlouva o zamezení dvojího zdanění příjmu a majetku právnických osob mezi Československou socialistickou republikou, Bulharskou lidovou republikou, Maďarskou lidovou republikou, Mongolskou lidovou republikou, Německou demokratickou republikou, Polskou lidovou republikou, Rumunskou socialistickou republikou a Svazem sovětských socialistických republik.
Se smlouvou vyslovilo souhlas Federální shromáždění Československé socialistické republiky a prezident republiky ji ratifikoval. Ratifikační listina byla uložena dnem 30. listopadu 1978 v sekretariátu Rady vzájemné hospodářské pomoci, depozitáře Smlouvy.
Smlouva vstoupila v platnost na základě svého článku XI dnem 1. ledna 1979 a tímto dnem vstoupila v platnost i pro Československou socialistickou republiku.
Český překlad této smlouvy se vyhlašuje současně.
První náměstek:
Ing. Knížka v.r.
SMLOUVA
o zamezení dvojího zdanění příjmu a majetku právnických osob
Smluvní strany,
ve snaze napomáhat dalšímu rozšíření a upevnění hospodářské, vědeckotechnické a kulturní spolupráce mezi svými státy a v zájmu zdokonalování mechanismu svých devizově finančních vztahů,
se zřetelem na vytvoření příznivějších podmínek v procesu hospodářské a vědeckotechnické spolupráce a kulturní výměny,
vycházejíce ze zásady, že právnické osoby nemají být podrobeny zdanění současně z téhož příjmu na území dvou nebo více smluvních stran,
se dohodly takto:
Čl.I
1. Tato smlouva se vztahuje na právnické osoby, které mají sídlo na území smluvních stran.
2. Jestliže není možno určit sídlo právnické osoby podle odstavce 1 tohoto článku, bude se za její sídlo ve smyslu této smlouvy považovat smluvní stát, podle jehož právních předpisů byla tato právnická osoba zřízena.
3. V případě, že není možno určit sídlo právnické osoby a její daňové postavení podle odstavce 1 a 2 tohoto článku, řeší se tato otázka vzájemnou dohodou kompetentních orgánů příslušných smluvních stran. Kompetentními orgány ve smyslu této smlouvy budou ministerstva financí smluvních stran.
Čl.II
Tato smlouva se vztahuje na daně, poplatky a jiné povinné platby mající daňový charakter (dále jen "daně") vybírané z příjmu a majetku právnických osob na území smluvních stran v souladu s jejich právními předpisy.
Čl.III
Příjmy právnických osob každé smluvní strany, získané na území jiných smluvních stran jak přímo, tak i prostřednictvím poboček, oddělení, agentur, kanceláří a obdobných útvarů, osvobozují se od daní na území těchto jiných smluvních stran při dodržení ustanovení článků IV a V této smlouvy.
Čl.IV
1. Vybírání daní z nemovitého majetku právnických osob a také z příjmu z jeho využívání, prodeje a jiného disponování s tímto majetkem, provádí se podle právních předpisů smluvního státu, ve kterém se tento majetek nachází.
2. Vybírání daní z movitého majetku právnických osob a také z příjmu z jeho využívání, prodeje a jiného disponování s tímto majetkem, provádí se podle právních předpisů smluvního státu, ve kterém podléhají zdanění příjmy právnických osob ve smyslu článku III této smlouvy.
Přitom se nevylučuje právo smluvních stran vybírat na svém území daně spojené s používáním dopravních prostředků a s užíváním pozemních komunikací.
3. Ve smyslu této smlouvy se rozumí, že:
a) nemovitým majetkem je takový majetek, který se za takový uznává v souladu s právními předpisy smluvního státu, na jehož území se tento majetek nachází;
b) movitým majetkem je takový majetek, který se za takový uznává v souladu s právními předpisy státu sídla právnické osoby, která tento majetek užívá.
Čl.V
1. Principy a způsob vybírání daní z příjmu a majetku mezinárodních organizací (včetně jejich poboček a oddělení) zřízených smluvními státy nebo organizacemi těchto států a majících sídlo na jejich území se řídí zakládajícími akty těchto mezinárodních organizací, dohodnutých ve formě mezinárodních smluv, anebo zvláštními dohodami o této otázce, jichž se zúčastní příslušné smluvní strany.
2. Zisk mezinárodních organizací, který náleží jejich členům, se osvobozuje od daní ve smluvních státech, ve kterých tyto organizace mají své sídlo. Toto ustanovení se uplatňuje i v případě původu zmíněného zisku od jiných smluvních států, ve kterých mají sídlo členové příslušné mezinárodní organizace. Ustanovení tohoto odstavce se neuplatní, pokud jde o zisk členů mezinárodních organizací ze států, ve kterých mají tyto organizace své sídlo.
Čl.VI
Ustanovení této smlouvy nevylučují možnost, aby zainteresované smluvní strany poskytovaly po vzájemné dohodě nebo jednostranně další úlevy pro právnické osoby, pokud jde o vybírání daní z jejich příjmu a majetku.
Čl.VII
Tato smlouva neomezuje právo smluvních stran vybírat daně z příjmu a majetku právnických osob, pokud to neodporuje ustanovením této smlouvy.
Čl.VIII
Ustanovení této smlouvy se nedotýkají daňových výsad stanovených obecnými předpisy mezinárodního práva, zvláštními mezinárodními dohodami a jim odpovídajícími právními předpisy smluvních stran pro diplomatická a konzulární zastupitelství a jim na roveň postavené jiné organizace a úřady.
Čl.IX
Budou-li ustanovení platných smluv v oblasti zdanění právnických osob, které byly dříve uzavřeny mezi smluvními stranami, odporovat ustanovením této smlouvy, budou použita ustanovení této smlouvy.
Čl.X
Otázky, které mohou vzniknout v souvislosti s uplatňováním této smlouvy, se budou řešit jednáním a konzultacemi mezi ministerstvy financí zainteresovaných smluvních stran.
Čl.XI
Tato smlouva podléhá ratifikaci nebo schválení podle právních předpisů každé smluvní strany a nabude platnosti 1. ledna roku následujícího po roce, v němž budou předány depozitáři k úschově ratifikační listiny nebo dokumenty o schválení Smlouvy nejméně pěti smluvními stranami. Pro každou z ostatních smluvních stran tato smlouva nabude platnosti 1. ledna roku následujícího po roce, v němž předá depozitáři k úschově ratifikační listinu nebo dokument o schválení Smlouvy.
Čl.XII
1. Tato smlouva je uzavřena na neomezenou dobu.
2. Každá smluvní strana může Smlouvu kdykoli vypovědět po uplynutí pětiletého období ode dne nabytí její platnosti výpovědí zaslanou depozitáři nejpozději 6 měsíců před koncem kalendářního roku. V tomto případě Smlouva pozbude účinnosti ve vztahu k této smluvní straně počínaje 1. lednem roku následujícího po roce, ve kterém byla dána výpověď.
Čl.XIII
K této smlouvě mohou se souhlasem všech smluvních stran přistoupit jiné státy předáním depozitáři listiny o přístupu. Přístup nabývá účinnosti 1. ledna roku následujícího po roce, ve kterém depozitář obdrží od všech účastníků Smlouvy sdělení o jejich souhlasu s přístupem.
Čl.XIV
Tato smlouva může být změněna nebo doplněna se souhlasem všech smluvních stran.
Čl.XV
Tato smlouva je otevřena k podpisu do 30. června 1978 v Moskvě.
Čl.XVI
Tato smlouva se předává do úschovy sekretariátu Rady vzájemné hospodářské pomoci, který bude vykonávat funkci depozitáře této smlouvy.
Dáno v Ulánbátaru 19. května 1978 v jednom vyhotovení v ruském jazyce.