212/1992 Sb., o soustavě daní

Schválený:
212/1992 Sb.
ZÁKON
ze dne 15. dubna 1992
o soustavě daní
Změna: 302/1993 Sb.
Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně:
 
§ 1
(1) Soustavu daní v České a Slovenské Federativní Republice tvoří
1. Daň z přidané hodnoty včetně daně při dovozu.
2. Daně spotřební, a to
a) daň z uhlovodíkových paliv a maziv,
b) daň z lihu a destilátů,
c) daň z piva,
d) daň z vína,
e) daň z tabáku a tabákových výrobků.
3. Daně z příjmů:
a) daň z příjmů fyzických osob,
b) daň z příjmů právnických osob.
4. Daň z nemovitostí.
5. Daň silniční.
6. Daň z dědictví a darování.
7. Daň z převodu nemovitostí.
8. Daně k ochraně životního prostředí.
(2) Jiné daně než ty, které jsou uvedeny v odstavci 1, nelze stanovit.
 
§ 2
(1) Zákon Federálního shromáždění upravuje daň z přidané hodnoty včetně daně při dovozu, daně spotřební a daně z příjmů.
(2) U daní z příjmů upravuje zákon Federálního shromáždění okruh poplatníků, předmět daně a základ daně a výchozí daňovou sazbu včetně rozsahu možných odchylek v konstrukci těchto daní v obou republikách.
(3) U daní spotřebních upravuje zákon Federálního shromáždění i rozsah případných možných odchylek v sazbě těchto daní.
 
§ 3
(1) Poplatníci se sídlem či bydlištěm v zahraničí mají v České a Slovenské Federativní Republice jednotné daňové povinnosti. Úprava způsobu vyloučení dvojího vnitrostátního a mezinárodního zdanění je jednotná.
(2) Nemovitosti podléhají zdanění v té republice, ve které leží.
 
§ 4
(1) Zdaňovacím obdobím je kalendářní rok; odchylky může stanovit příslušný zákon.
(2) Daň nelze vyměřit ani vymáhat po uplynutí tří let od konce kalendářního roku, v němž byl poplatník nebo plátce povinen podat přiznání nebo hlášení, popřípadě dlužník srazit daň nebo zálohu na tuto daň.
(3) Je-li v této lhůtě proveden úkon k vyměření nebo vymáhání daně, běží lhůta pro vyměření nebo vymáhání znovu od konce kalendářního roku, ve kterém byl poplatník nebo plátce, popřípadě dlužník o tomto úkonu zpraven; vyměřit a vymáhat daň lze však nejpozději do deseti let počítaných od konce kalendářního roku, v němž byl poplatník nebo plátce povinen podat přiznání nebo hlášení, popřípadě dlužník srazit daň nebo zálohu na tuto daň.
(4) Jsou-li ve státě, ve kterém má poplatník sídlo nebo bydliště, stanoveny k vyměření nebo vymáhání daně lhůty delší, než jsou lhůty uvedené v odstavcích 2 a 3, platí pro něho lhůty stanovené v tomto státě.
 
§ 5
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1993.
Havel v.r.
Dubček v.r.
Čalfa v.r.