259/1994 Sb.
ZÁKON
ze dne 8. prosince 1994,
kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních
z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady č. 591/1992 Sb.,
o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů
Změna: 32/1995 Sb.
Změna: 149/1995 Sb.
Změna: 89/2012 Sb.
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl.I
Zákon České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona
České národní rady č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb.,
zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č.
85/1994 Sb. a zákona č. 114/1994 Sb., se mění a doplňuje takto:
1. § 2 odst. 3, 4 a 5 zní:
"(3) Poplatníci, kteří podle odstavce 2 nebo mezinárodní smlouvy nemají daňovou
povinnost vztahující se i na příjmy ze zdrojů v zahraničí, mají daňovou povinnost,
která se vztahuje jen na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky (§ 22).
Poplatníci, kteří na území České republiky pobývají pouze za účelem studia nebo léčení,
a zahraniční odborníci (odst. 5) pobývající zde jen za účelem poskytnutí odborné
pomoci však mají daňovou povinnost, která se vztahuje pouze na příjmy plynoucí ze
zdrojů na území České republiky, i v případě, že se na území České republiky obvykle
zdržují.
(4) Poplatníky obvykle se zdržujícími na území České republiky jsou ti, kteří
zde pobývají alespoň 183 dnů v příslušném kalendářním roce, a to souvisle nebo v
několika obdobích; do lhůty 183 dnů se započítává každý započatý den pobytu. Bydlištěm
na území České republiky se pro účely tohoto zákona rozumí místo, kde má poplatník
stálý byt za okolností, z nichž lze usuzovat na jeho úmysl trvale se v tomto bytě
zdržovat.
(5) Zahraničním odborníkem je fyzická osoba s bydlištěm v zahraničí, která
byla zahraničním subjektem vyslána jako odborník (expert) se specifickými znalostmi
k poskytnutí odborné pomoci osobám se sídlem nebo bydlištěm na území České republiky
nebo stálé provozovně.
2. V § 3 odst. 4 písm. a) se za slovo "akcií" vkládají tato slova: "nebo
podílových listů".
3. § 4 odst. 1 písm. a) až c) zní:
"a) příjmy z prodeje bytů nebo obytného domu s nejvýše dvěma byty, včetně
souvisejících pozemků, pokud jej prodávající vlastnil a současně v něm měl bydliště
nejméně po dobu dvou let bezprostředně před prodejem. Osvobození se nevztahuje na
příjmy z prodeje těchto bytů nebo domů, pokud jsou nebo byly zahrnuty do obchodního
majetku pro výkon podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, a to do
dvou let od jejich vyřazení z obchodního majetku,
b) příjmy z prodeje nemovitostí, bytů nebo nebytových prostor neuvedených
pod písmenem a), přesáhne-li doba mezi nabytím a prodejem dobu pěti let. V případě,
že jde o prodej nemovitostí, bytů nebo nebytových prostor nabytých děděním od zůstavitele,
který byl příbuzným v řadě přímé nebo manželem (manželkou), zkracuje se doba pěti
let o dobu, po kterou byla nemovitost prokazatelně ve vlastnictví zůstavitele nebo
zůstavitelů, pokud nemovitost byla nabývána postupným děděním v řadě přímé nebo manželem
(manželkou). Osvobození se nevztahuje na příjmy z prodeje nemovitostí, bytů nebo
nebytových prostor včetně nemovitostí, bytů nebo nebytových prostor uvedených v odstavci
1 písm. g), pokud jsou nebo byly zahrnuty do obchodního majetku pro výkon podnikatelské
nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, a to do pěti let od jejich vyřazení z obchodního
majetku. Osvobození se dále nevztahuje na příjmy, které plynou poplatníkovi z budoucího
prodeje nemovitosti, bytu nebo nebytového prostoru, uskutečněného v době do pěti
let od nabytí, a z budoucího prodeje nemovitostí, bytů nebo nebytového prostoru,
uskutečněného v době do pěti let od jejich vyřazení z obchodního majetku, i když
kupní smlouva bude uzavřena až po pěti letech od nabytí nebo po pěti letech od vyřazení
z obchodního majetku,
c) příjmy z prodeje movitých věcí. Osvobození se nevztahuje na příjmy z prodeje
motorových vozidel, letadel a lodí, nepřesahuje-li doba mezi nabytím a prodejem dobu
jednoho roku. Osvobození se nevztahuje rovněž na příjmy z prodeje movitých věcí,
včetně příjmů z prodeje movitých věcí uvedených v odstavci 1 písm. g), pokud jsou
nebo byly zahrnuty do obchodního majetku pro výkon podnikatelské a jiné samostatné
výdělečné činnosti poplatníka, a to do pěti let od jejich vyřazení z obchodního majetku,
4. V § 4 odst. 1 písm. g) se slova "nemovitostí nebo movitých věcí" nahrazují
slovy "nemovitostí, movitých věcí nebo cenných papírů".
5. V § 4 odst. 1 písm. ch) se za slova "vyživovací povinnosti" vkládají
tato slova: "nebo náhrada za tento příjem".
6. V § 4 odst. 1 písm. i) se za první slovo "dávky" vkládá slovo "(příspěvky)".
7. § 4 odst. 1 písm. k) včetně poznámky č. 2a) zní:
"k) stipendia2a) ze státního rozpočtu a podpory z prostředků nadací, kromě
plateb přijatých náhradou za ztrátu příjmu, náhradou za ušlou mzdu nebo jiných plateb
majících charakter mzdy.
2a) Vyhláška Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR č. 365/1990
Sb., o poskytování stipendií na vysokých školách v působnosti Ministerstva školství,
mládeže a tělovýchovy České republiky (stipendijní řád). Vyhláška Ministerstva školství,
mládeže a tělovýchovy ČR č. 400/1991 Sb., o hmotném a finančním zabezpečení cizinců
studujících na školách v působnosti Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy
České republiky.
8. V § 4 odst. 1 písm. r) se za slovo "družstva" vkládají tato slova: ",z
převodu dalšího podílu na transformovaném družstvu13) a na konci se připojuje tato
věta:
"Osvobození se nevztahuje na příjmy z převodu členských práv družstva nebo
z převodu účasti na obchodních společnostech, pokud byly pořízeny z obchodního majetku
poplatníka, a to do pěti let po ukončení jeho podnikatelské nebo jiné samostatné
výdělečné činnosti,
9. V § 4 odst. 1 písm. u) se za slova "že náhradu" vkládají slova "použil
nebo".
10. V § 4 odst. 1 se na konci písm. u) tečka nahrazuje čárkou a doplňují
se písmena v), w), x), y) a z), která včetně poznámky č. 19a) zní:
"v) úrokové příjmy poplatníků uvedených v § 2 odst. 2, které jim plynou z
dluhopisů vydávaných v zahraničí poplatníky se sídlem v České republice,
w) příjmy z prodeje cenných papírů nabytých poplatníkem v rámci kuponové
privatizace; příjmy z prodeje ostatních cenných papírů, přesáhne-li doba mezi nabytím
a prodejem dobu tří měsíců. Osvobození se nevztahuje na příjmy z prodeje cenných
papírů, které jsou nebo byly zahrnuty do obchodního majetku, a to do šesti měsíců
od ukončení podnikatelské a jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7), a na příjmy
z kapitálového majetku (§ 8),
x) příjmy plynoucí z odpisu závazků při vyrovnání provedeném podle zvláštního
zákona,38b)
y) hospodářský výsledek (zisk) nebo rozdíl, o který příjmy převyšují výdaje,
plynoucí ze zpeněžení konkurzní podstaty,19a)
z) úrokové výnosy z hypotéčních zástavních listů.4d)
19a) Zákon č. 328/1991 Sb., o konkurzu a vyrovnání, ve znění pozdějších
předpisů.
11. V § 4 odst. 2 se za slova "nepoužije ani" vkládají slova "při pronájmu
těchto zařízení nebo".
12. § 4 se doplňuje odstavcem 3, který zní:
"(3) Obchodním majetkem se pro účely daně z příjmů fyzických osob rozumí
souhrn majetkových hodnot (věcí, pohledávek a jiných práv a penězi ocenitelných jiných
hodnot), které jsou ve vlastnictví poplatníka a o kterých bylo nebo je účtováno.
13. V § 5 odst. 3 ve druhé větě se za slovo "ztrátu" vkládají tato slova:
"upravenou podle § 23 odst. 3 (dále jen "daňová ztráta")" a ve třetí větě se slovo
"Ztrátu" nahrazuje slovy "Tuto ztrátu".
14. § 5 odst. 4 zní:
"(4) U poplatníků, kteří jsou účetní jednotkou a účtují v soustavě jednoduchého
účetnictví, a u poplatníků, kteří nejsou účetní jednotkou, se v kalendářním roce,
za který se daň vyměřuje, přihlíží k těm příjmům a výdajům, které byly uskutečněny
do 31. prosince příslušného roku. Přitom se u plateb prováděných prostřednictvím
peněžních ústavů přihlíží k údajům uvedeným ve výpisech z účtů, nejpozději však k
výpisu z účtu, který je poslední v pořadí za příslušný kalendářní rok. Příjmy ze
závislé činnosti a funkční požitky (§ 6) plynoucí poplatníkovi do konce ledna za
uplynulé zdaňovací období se zahrnují do základu daně v uplynulém zdaňovacím období.
15. V § 5 odst. 6 se za slova "zahrnutý do základu daně" vkládají tato slova:
"(dílčího základu daně)" a za slova "základ daně" se vkládají tato slova: "(dílčí
základ daně) nebo základ pro výpočet zálohy u příjmů ze závislé činnosti nebo funkčních
požitků
16. § 5 se doplňuje odstavcem 7, který zní:
"(7) U poplatníka s příjmy podle § 7 a 9 se přihlédne i k zásobám pořízeným
v kalendářním roce předcházejícím roku, v němž zahájil činnost, nebo k zásobám získaným
z dědictví po zůstaviteli, který měl příjmy podle § 7 nebo § 9, pokud bude dědic
pokračovat v činnosti zůstavitele nejpozději do šesti měsíců po jeho smrti. Totéž
platí obdobně i pro jiné nezbytně vynaložené výdaje spojené se zahájením činnosti.
17. V § 6 odst. 1 písm. a) první věta zní:
"příjmy ze současného nebo dřívějšího pracovněprávního, služebního nebo
členského poměru a obdobného poměru, v nichž poplatník při výkonu práce pro plátce
příjmu je povinen dbát příkazů plátce.".
18. § 6 odst. 1 písm. b) zní:
"b) příjmy za práci členů družstev, společníků a jednatelů společností s
ručením omezeným a komanditistů komanditních společností, a to i když nejsou povinni
při výkonu práce pro družstvo nebo společnost dbát příkazů jiné osoby,
19. V § 6 odst. 3 v první větě se za slova "přešlo příslušné právo" vkládají
tato slova, která včetně poznámky č. 4b) zní: "podle zvláštních předpisů4b)
4b) Např. § 260 odst. 2 zákoníku práce.
20. V § 6 odst. 4 se první větě slova "2000 Kč" nahrazují slovy "5000 Kč".
Druhá věta zní:
"To platí u příjmů plynoucích zaměstnanci od zaměstnavatele, u kterého zaměstnanec
neuplatňuje nezdanitelné částky ze základu pro výpočet záloh na daň ani ze základu
pro výpočet daně a nepodepsal prohlášení k dani (§ 38k).
21. Poznámka č. 5) zní:
"5) Např. zákon č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách, ve znění zákona
č. 44/1994 Sb.
22. § 6 odst. 7 písm. b) včetně poznámky č. 5a) zní:
"b) hodnota osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích
a dezinfekčních prostředků poskytovaných v rozsahu stanoveném zvláštním předpisem,5a)
včetně nákladů na udržování osobních ochranných a pracovních prostředků, jakož i
hodnota poskytovaných stejnokrojů, včetně příspěvků na jejich udržování,
5a) Vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí č. 204/1994 Sb., kterou
se stanoví rozsah a bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků
a mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků.
23. § 6 odst. 9 písm. e) zní:
"e) částky, které je povinen podle zvláštních předpisů21) platit zaměstnavatel
na pojistné sociálního zabezpečení, na příspěvek na státní politiku zaměstnanosti
a na pojistné na zdravotní pojištění,
24. § 6 odst. 9 písm. ch) zní:
"ch) příjmy ze závislé činnosti vykonávané na území České republiky, plynoucí
poplatníkům uvedeným v § 2 odst. 3 od zaměstnavatelů se sídlem nebo bydlištěm v cizině,
pokud se poplatníci nezdržují na území České republiky déle než 183 dnů v kalendářním
roce, nebo nejde-li o příjmy z činností vykonávaných ve stálé provozovně (§ 22 odst.
2),
25. § 6 odst. 9 písm. l) zní:
"l) hodnota přechodného ubytování, nejde-li o ubytování při pracovní cestě,
poskytovaná jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnancům v souvislosti s výkonem
práce, pokud obec přechodného ubytování není shodná s obcí, kde má zaměstnanec bydliště,
26. § 6 odst. 9 se doplňuje písmeny t) a u), která zní:
"t) peněžní příspěvek k obnově přiznaných naturálních stejnokrojových náležitostí
příslušníka hasičského záchranného sboru,
u) odstupné podle vyhlášky č. 19/1991 Sb., o pracovním uplatnění a hmotném
zabezpečení pracovníků v hornictví dlouhodobě nezpůsobilých k dosavadní práci, vyplácené
pracovníkům přeřazeným nebo uvolněným ze zdravotních důvodů pro pracovní riziko,
nemoc z povolání, pracovní úraz nebo onemocnění vznikající nebo se zhoršující vlivem
pracovního prostředí.
27. V § 7 odst. 1 písm. d) se vypouštějí slova "(§ 13)".
28. V § 7 odst. 2 písm. a) se za slova "duševního vlastnictví," vkládají
tato slova: "autorských práv".
29. § 7 odst. 3 zní:
"(3) Základem daně (dílčím základem daně) jsou příjmy uvedené v odstavcích
1 a 2 s výjimkou uvedenou v odstavci 8. Tyto příjmy se snižují o výdaje vynaložené
na jejich dosažení, zajištění a udržení s výjimkou příjmů uvedených v odstavci 1
písm. d). Pro zjištění základu daně (dílčího základu daně) se použijí ustanovení
§ 23 až 33. Příjmy uvedené v § 22 odst. 1 písm. c), f) a písm. g) bodu 1 a 2 plynoucí
poplatníkům uvedeným v § 2 odst. 3 jsou samostatným základem daně pro zdanění zvláštní
sazbou daně (§ 36).
30. V § 7 se za odstavec 3 vkládají nové odstavce 4 a 5, které včetně poznámek
č. 9b) a 9c) znějí:
"(4) Základem daně (dílčím základem daně) společníka veřejné obchodní společnosti
je část základu daně veřejné obchodní společnosti stanoveného podle § 23 až 33. Tato
část základu daně se stanoví ve stejném poměru, jako je rozdělován zisk podle společenské
smlouvy, jinak rovným dílem.9b) Vykáže-li podle § 23 až 33 veřejná obchodní společnost
ztrátu, rozděluje se na společníka část této ztráty stejně jako základ daně.
(5) Základem daně (dílčím základem daně) komplementáře komanditní společnosti
je část základu daně komanditní společnosti stanoveného podle § 23 až 33 připadající
na komplementáře. Tato část základu daně se stanoví ve stejném poměru, jako je rozdělována
část zisku připadající na komplementáře podle společenské smlouvy, jinak rovným dílem.9c)
Vykáže-li podle § 23 až 33 komanditní společnost ztrátu, rozděluje se na komplementáře
část této ztráty stejně jako základ daně.
9b) § 82 obchodního zákoníku.
9c) § 100 odst. 2 obchodního zákoníku.
31. V § 7 se vypouští odstavec 6.
32. V § 7 odst. 7 se za slovo "Příjmy" vkládá slovo "autorů".
33. V § 7 odst. 9 se vypouští slovo "povinného" a za slova "na všeobecné
zdravotní pojištění" se vkládá odkaz na poznámku č. 21).
34. V § 7 odst. 10 se v první větě vypouští slovo "alespoň".
Dosavadní odstavce 4, 5 a 7 až 11 se označují jako odstavce 6 až 12.
35. V § 8 odst. 1 písm. f) se v první větě vypouštějí slova "nebo z důchodového
připojištění mimo fond sociálního pojištění".
36. § 8 odst. 1 písm. h) zní:
"h) výnosy ze směnek (např. diskontní částky směnek, úrok ze směnečné sumy).
37. V § 8 odst. 3 písm. b) se slovo "akcie" nahrazuje slovy "cenné papíry".
38. V § 8 odst. 6 se za slova "plynoucí z" vkládá slovo "úsporných".
39. V § 8 odst. 7 se v první větě za slovy "na penzijní připojištění" vkládá
tečka a zbytek věty se vypouští. Za první větu se vkládá tato věta:
"Jde-li o dávku pravidelně vyplácenou po stanovenou dobu, rozloží se tyto
příspěvky rovnoměrně na období pobírání dávky.
40. V § 9 odst. 1 písm. a) se slovo "včetně" nahrazuje slovem "nebo".
41. V § 9 odst. 3 ve druhé větě se slova "až 34" nahrazují slovy "až 33"
a poslední věta zní:
"Příjem z pronájmu plynoucí poplatníkům uvedeným v § 2 odst. 3 je, s výjimkou
příjmů z pronájmu nemovitostí nebo bytů, samostatným základem daně pro zdanění zvláštní
sazbou daně (§ 36).
42. § 10 odst. 1 písm. b) zní:
"b) příjmy z převodu vlastních nemovitostí, movitých věcí a cenných papírů
s výjimkou uvedenou v § 4,
43. V § 10 odst. 1 písm. c) se za slovo "družstva" vkládají tato slova: "včetně
majetkových podílů na transformovaném družstvu13)
44. V § 10 odst. 1 písm. f) se za slova "obchodní společnosti" vkládají tato
slova: "s výjimkou společníka veřejné obchodní společnosti, komplementáře komanditní
společnosti" a za slovo "nebo" se vkládá slovo "podíl".
45. § 10 odst. 1 písm. g) zní:
"g) vypořádací podíl při zániku účasti společníka obchodní společnosti,
s výjimkou společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti,
nebo při zániku členství v družstvu a další podíl na majetku družstva,13)
46. V § 10 odst. 4 se ve čtvrté větě slova "podle § 7 odst. 7 písm. a)" nahrazují
slovy "podle § 7 odst. 9 písm. a)".
47. § 10 odst. 5 včetně poznámky č. 12a) zní:
"(5) U příjmů podle odstavce 1 písm. b) je výdajem cena vyplývající z ocenění
věci, za kterou poplatník věc prokazatelně nabyl, a jde-li o věc zděděnou nebo darovanou,
cena zjištěná pro účely daně dědické nebo darovací. Jde-li o hmotný majetek odpisovaný
podle § 26 a následujících, který je nebo byl zahrnut do obchodního majetku pro výkon
podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti nebo sloužil k pronájmu, je
výdajem zůstatková cena podle § 24 odst. 2 písm. b). Jde-li o věc získanou směnou
nebo výhrou, vychází se z její ceny obvyklé v místě a v době jejího nabytí (§ 3 odst.
3). Výdajem jsou též částky prokazatelně vynaložené na technické zhodnocení, opravu
a údržbu věci, včetně dalších výdajů souvisejících s uskutečněním prodeje s výjimkou
výdajů na osobní potřebu poplatníka. K hodnotě vlastní práce poplatníka na věci,
kterou si sám vyrobil nebo vlastní prací zhodnotil, se při stanovení výdajů nepřihlíží.
Výdaje, které převyšují příjmy podle odstavce 1 písm. b) a c) v tom zdaňovacím období,
kdy poprvé plynou splátky nebo zálohy na prodej věcí movitých, cenných papírů, nemovitosti,
na budoucí prodej nemovitosti nebo na prodej účasti na společnosti s ručením omezeným,
komanditní společnosti, podílu na základním jmění družstva nebo pohledávky,12a) s
výjimkou uvedenou v § 4, mohou být uplatněny v tomto zdaňovacím období až do výše
tohoto příjmu. Jestliže příjem plyne i v dalších zdaňovacích obdobích, postupuje
se obdobně, a to až do výše celkové částky, kterou lze podle tohoto ustanovení uplatnit.
12a) § 33a odst. 1 zákona č. 229/1991 Sb., ve znění zákona č. 183/1993
Sb.
48. V § 10 odst. 6 se v první větě za slovy "výdaj považuje" vypouštějí
slova "vklad nebo". Druhá a třetí věta se vypouštějí. Na konci odstavce se tečka
nahrazuje čárkou a připojují se tato slova: "a s výjimkou dalšího podílu na majetku
družstva,13) je-li vydán ve věcném nebo nepeněžitém plnění.
49. V § 10 odst. 8 se v první větě za slova "písm. f) až ch)" vkládají tato
slova: "s výjimkou příjmů z podílu na likvidačním zůstatku a vypořádacího podílu
u společníků veřejné obchodní společnosti a komplementářů komanditní společnosti
50. V § 10 odst. 9 se vypouští druhá věta.
51. V § 12 se vypouští odstavec 2 a označení odstavce 1 se ruší.
52. § 13 zní:
"§ 13
Výpočet příjmů spolupracujících osob
Příjmy dosažené při podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti
(§ 7) provozované za spolupráce druhého z manželů a výdaje vynaložené na jejich dosažení,
zajištění a udržení se rozdělují tak, aby podíl připadající na spolupracujícího manžela
(manželku) nečinil více než 50 %, pokud spolupracující manžel (manželka) byl účasten
důchodového zabezpečení osob samostatně výdělečně činných a byl k tomuto zabezpečení
přihlášen nejpozději do 31. prosince příslušného zdaňovacího období; přitom částka
připadající na spolupracujícího manžela (manželku), o kterou příjmy přesahují výdaje,
smí činit nejvýše 540 000 Kč při spolupráci po celé zdaňovací období nebo 45 000
Kč za každý i započatý měsíc této spolupráce. V ostatních případech spolupráce manžela
(manželky) a ostatních osob žijících v domácnosti s poplatníkem se příjmy dosažené
při podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti rozdělují na spolupracující
osoby tak, aby jejich podíl na společných příjmech a výdajích činil v úhrnu nejvýše
30 %; přitom částka připadající v úhrnu na spolupracující osoby, o kterou příjmy
přesahují výdaje, smí činit nejvýše 180 000 Kč při spolupráci po celé zdaňovací období
nebo 15 000 Kč za každý i započatý měsíc spolupráce. U spolupracujícího manžela (manželky)
a dalších spolupracujících osob musí být přitom výše podílu na společných příjmech
a výdajích stejná. Příjmy a výdaje nelze rozdělovat na děti až do ukončení jejich
povinné školní docházky a na děti a manžela (manželku), pokud jsou uplatňovány jako
osoby vyživované (§ 15).
53. V § 14 odst. 1 se na konci připojuje tato věta:
"Jestliže takto zjištěné procento je menší než 15, použije se pro výpočet
daně ze zbývajících částí sazba daně ve výši 15 %.
54. V § 15 odst. 1 písm. a) se slova "21 600 Kč" nahrazují slovy "24 000
Kč".
55. § 15 odst. 1 písm. b) zní:
"b) 12 000 Kč ročně na vyživované dítě žijící v domácnosti s poplatníkem.
Přechodný pobyt dítěte mimo domácnost nemá vliv na uplatnění snížení. Jde-li o dítě,
které je držitelem průkazu ZTP-P (zvlášť těžce postižený s průvodcem), zvyšuje se
tato částka na dvojnásobek,".
56. § 15 odst. 1 písm. c) zní:
"c) 12 000 Kč ročně na manželku (manžela) žijící s poplatníkem v domácnosti,
pokud nemá vlastní příjmy přesahující za zdaňovací období 24 000 Kč; je-li manželka
(manžel) držitelkou průkazu ZTP-P (zvlášť těžce postižený s průvodcem), zvyšuje se
částka 12 000 Kč na dvojnásobek. Do vlastního příjmu manželky (manžela) se nezahrnuje
zvýšení důchodu pro bezmocnost, státní vyrovnávací příspěvek, zaopatřovací příspěvek,
příspěvek na hrubé nájemné, podpora při narození dítěte, rodičovský příspěvek, přídavky
na děti, výchovné k důchodu, dávky sociální péče a stipendium poskytované studujícím
soustavně se připravujícím na budoucí povolání,
57. V § 15 odst. 1 písm. g) se slova "je-li poplatník žákem nebo studentem
soustavně se připravujícím" nahrazují slovy "u poplatníka, který se v souladu se
zvláštními předpisy15) soustavně připravuje".
58. V § 15 odst. 2 se slova "21 600 Kč" nahrazují slovy "24 000 Kč".
59. § 15 odst. 3 zní:
"(3) U poplatníka uvedeného v § 2 odst. 3 se základ daně nesnižuje o částky
uvedené v odstavci 1 písm. b) až f).
60. § 15 odst. 6 zní:
"(6) Vyživuje-li dítě v rámci jedné domácnosti více poplatníků (např. manželé),
může je při splnění podmínek pro uplatnění nároku na snížení základu daně uplatnit
ve zdaňovacím období nebo v témže kalendářním měsíci zdaňovacího období jen jeden
z nich.
61. V § 15 odst. 7 se slova "U poplatníka, který uplatňuje nárok na snížení
základu daně podle odstavce 1 písm. b) až g) jen v několika kalendářních měsících
zdaňovacího období, sníží se základ daně" nahrazují slovy "Poplatník může uplatnit
snížení základu daně podle odstavce 1 písm. b) až g)
62. V § 15 odst. 8 v první větě se za slovo "vzdělání," vkládají tato slova:
"výzkumných a vývojových účelů," a za slovo "anebo" se vkládají tato slova: "činí
alespoň".
63. § 15 se doplňuje odstavcem 9, který zní:
"(9) Dary poskytnuté veřejnou obchodní společností nebo komanditní společností
se posuzují jako dary poskytnuté jednotlivými společníky veřejné obchodní společnosti
nebo komplementáři komanditní společnosti a rozdělují se stejně jako základ daně
podle § 7 odst. 4 nebo 5.
64. V § 16 v poslední řádce tabulky se slova "+ 44 %" nahrazují slovy "+
43 %".
65. V § 17 odst. 1 se vypouštějí slova ",s výjimkou právnických osob uvedených
v odstavci 2".
66. V § 17 se vypouští odstavec 2.
Dosavadní odstavce 3, 4 a 5 se označují jako odstavce 2, 3 a 4.
67. § 18 včetně nadpisu a poznámek č. 15b), 17b) a 17c) zní:
"§ 18
Předmět daně
(1) Předmětem daně jsou příjmy (výnosy) z veškeré činnosti a z nakládání
s veškerým majetkem (dále jen "příjmy"), není-li dále stanoveno jinak.
(2) Předmětem daně nejsou
a) příjmy získané nabytím akcií podle zvláštního
zákona,1) zděděním nebo darováním nemovitosti nebo movité věci anebo majetkového
práva s výjimkou z nich plynoucích příjmů,
b) u poplatníků, kteří mají postavení
oprávněné osoby na základě zvláštního zákona,15b) příjmy získané s vydáním pohledávky,
a to do výše náhrad podle zvláštních zákonů,2) do výše nároků na vydání základního
podílu,13) a dále příjmy z vydání dalšího podílu13) v nepeněžní formě.
(3) U poplatníků, kteří nejsou založeni nebo zřízeni za účelem podnikání,17)
jsou předmětem daně vždy příjmy z reklam, z členských příspěvků a příjmy z nájemného
s výjimkou uvedenou v odstavci 4 písm. d).
(4) U poplatníků uvedených v odstavci 3 nejsou předmětem daně příjmy
a) z činností vyplývajících z jejich poslání za podmínky, že náklady (výdaje) vynaložené
podle tohoto zákona v souvislosti s prováděním těchto činností jsou vyšší; činnosti,
které jsou posláním těchto poplatníků, jsou stanoveny zvláštními předpisy,17a) statutem,
stanovami, zřizovacími a zakladatelskými listinami,
b) z dotací a jiných forem státní
podpory a podpory z rozpočtů obcí, jsou-li poskytnuty podle zvláštního předpisu,17b)
c)
z úroků z vkladů na běžném účtu,
d) z pronájmů u rozpočtových a příspěvkových organizací
zřízených ústředními orgány státní správy, jsou-li prokazatelně zohledněny ve vztahu
k rozpočtu zřizovatele.
(5) U poplatníků uvedených v odstavci 3 se splnění podmínky uvedené v odstavci
4 písm. a) posuzuje za celé zdaňovací období podle jednotlivých druhů činností. Pokud
jednotlivá činnost v rámci téhož druhu činností je prováděna jak za ceny, kdy dosažené
příjmy jsou nižší nebo rovny než související náklady (výdaje) vynaložené na jejich
dosažení, zajištění a udržení, tak za ceny, kdy dosažené příjmy jsou vyšší než související
náklady (výdaje) vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení, jsou předmětem
daně pouze příjmy z těch jednotlivých činností, které jsou vykonávány za ceny, kdy
příjmy převyšují související výdaje.
(6) Poplatníci uvedení v odstavci 3 jsou povinni vést účetnictví tak, aby
nejpozději ke dni účetní závěrky byly vedeny odděleně příjmy, které jsou předmětem
daně, od příjmů, které předmětem daně nejsou nebo předmětem daně jsou, ale jsou od
daně osvobozeny. Obdobně to platí i pro vykazování nákladů (výdajů). Pokud tato povinnost
nebude splněna nebo nemůže být splněna rozpočtovými organizacemi, obcemi a okresními
úřady u jednorázových příjmů, které v souladu se zvláštními předpisy17b) jsou součástí
rozpočtových příjmů, učiní se tak mimoúčetně v daňovém přiznání.
(7) Za poplatníky podle odstavce 3 se považují zejména zájmová sdružení
právnických osob, pokud mají tato sdružení právní subjektivitu,17c) občanská sdružení
včetně odborových organizací, politické strany a politická hnutí, registrované církve
a náboženské společnosti, nadace, obce, okresní úřady, rozpočtové a příspěvkové organizace
a státní fondy. Těmito poplatníky nejsou bytová družstva.
(8) U fondu národního majetku18) a veřejné obchodní společnosti jsou předmětem
daně pouze příjmy, z nichž je daň vybírána zvláštní sazbou (§ 36).
(9) U Pozemkového fondu České republiky jsou předmětem daně pouze příjmy
uvedené ve zvláštním předpise.18b)
(10) U poplatníka, který je společníkem veřejné obchodní společnosti, je
předmětem daně také část základu daně veřejné obchodní společnosti stanoveného podle
§ 23 až 33; přitom tato část základu daně se stanoví ve stejném poměru, v jakém je
rozdělován zisk podle společenské smlouvy, jinak rovným dílem.9b)
(11) U poplatníka, který je komplementářem komanditní společnosti, je předmětem
daně také část základu daně komanditní společnosti připadající komplementářům; přitom
tato část základu daně se stanoví ve stejném poměru, v jakém je rozdělována část
zisku připadající na komplementáře podle společenské smlouvy, jinak rovným dílem.9c)
15b) § 33a zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
17b) Např. zákon ČNR č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými
prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla republiky),
ve znění pozdějších předpisů.
17c) § 20f občanského zákoníku.".
68. § 19 odst. 1 písm. a) zní:
"a) členské příspěvky podle stanov, statutu, zřizovacích nebo zakladatelských
listin, přijaté zájmovými sdruženími právnických osob, profesními komorami s nepovinným
členstvím,18a) občanskými sdruženími včetně odborových organizací, politickými stranami
a politickými hnutími,".
69. V § 19 odst. 1 písm. b) se slova "státem uznaných" nahrazují slovem "registrovaných".
70. V § 19 odst. 1 písm. i) zní:
"i) úrokové výnosy ze státních dluhopisů4d) a úrokové příjmy poplatníků
uvedených v § 17 odst. 4, které jim plynou z dluhopisů vydávaných v zahraničí poplatníky
se sídlem v České republice,".
71. § 19 odst. 1 se doplňuje písmeny k) a l), která zní:
"k) podíly na zisku tichého společníka z účasti na podnikání, pokud jsou
použity k doplnění vkladu sníženého o podíly na ztrátách do původní výše,
l) úrokové výnosy z hypotéčních zástavních listů.4d)".
72. § 19 odst. 2 zní:
"(2) Osvobození příjmů uvedených v odstavci 1 písm. c) se nepoužije ani při
pronájmu těchto zařízení, nebo pokud se poplatník tohoto osvobození vzdá oznámením
u správce daně. Pokud se poplatník osvobození vzdá, nelze osvobození uplatnit ani
v pěti bezprostředně následujících zdaňovacích obdobích.".
73. § 20 včetně nadpisu a poznámky č. 19c) zní:
"§ 20
Základ daně a položky snižující základ daně
(1) Pro stanovení základu daně platí ustanovení § 23 až 33 a ustanovení
odstavců 2 až 6.
(2) U poplatníků, u nichž dochází ke zrušení s likvidací, je základem daně
v průběhu likvidace i po jejím ukončení hospodářský výsledek nebo rozdíl mezi příjmy
a výdaji z likvidace obchodního jmění19b) poplatníka, upravený podle § 23 až 33.
Součástí tohoto hospodářského výsledku je i odpis opravné položky20) k úplatně nabytému
majetku; aktivní opravná položka k úplatně nabytému majetku se odepisuje při zahájení
likvidace a pasivní položka při ukončení likvidace.
(3) U investiční společnosti vytvářející podílové fondy16) se základ daně
stanoví samostatně za investiční společnost a odděleně za jednotlivé podílové fondy.
(4) U komanditní společnosti se základ daně stanovený podle § 23 až 33
snižuje o částku připadající komplementářům.19c)
(5) U poplatníka, který je společníkem veřejné obchodní společnosti, je
součástí základu daně část základu daně nebo část daňové ztráty veřejné obchodní
společnosti; přitom tato část základu daně nebo daňové ztráty se stanoví ve stejném
poměru, jako je rozdělován zisk podle společenské smlouvy, jinak rovným dílem.9b)
(6) U poplatníka, který je komplementářem komanditní společnosti, je součástí
základu daně část základu daně nebo část ztráty komanditní společnosti připadající
komplementářům; přitom tato část základu daně nebo daňové ztráty se na jednotlivého
komplementáře určí ve stejném poměru, jako je rozdělována část zisku připadající
na komplementáře podle společenské smlouvy, jinak rovným dílem.9c)
(7) Poplatníci, kteří nejsou založeni nebo zřízeni za účelem podnikání,
mohou základ daně zjištěný podle odstavce 1 a snížený podle § 34 dále snížit až o
30 %, maximálně však o 3 000 000 Kč, použijí-li takto získané prostředky ke krytí
nákladů (výdajů) souvisejících s činnostmi, z nichž získané příjmy nejsou předmětem
daně. V případě, že 30 % snížení činí méně než 100 000 Kč, lze odečíst částku ve
výši 100 000 Kč, maximálně však do výše základu daně.
(8) Od základu daně sníženého podle § 34 lze odečíst hodnotu darů poskytnutých
obcím a právnickým osobám se sídlem na území České republiky na financování vědy
a vzdělání, výzkumných a vývojových účelů, kultury, školství, na policii,15a) na
požární ochranu, na podporu a ochranu mládeže, na ochranu zvířat, na účely sociální,
zdravotnické, ekologické, humanitární, charitativní, náboženské pro registrované
církve a náboženské společnosti, tělovýchovné a sportovní, a fyzickým osobám s bydlištěm
na území České republiky provozujícím školská a zdravotnická zařízení a zařízení
na ochranu opuštěných zvířat nebo ohrožených druhů zvířat, na financování těchto
zařízení, pokud hodnota daru činí alespoň 2000 Kč. V úhrnu lze odečíst nejvýše 2
% ze základu daně sníženého podle § 34. Tento odpočet nemohou uplatnit poplatníci,
kteří nejsou založeni nebo zřízeni za účelem podnikání.
(9) U poplatníka, který je společníkem veřejné obchodní společnosti, je
součástí hodnoty darů, kterou lze odečíst od základu daně podle odstavce 8, i část
hodnoty darů poskytnutých veřejnou obchodní společností na účely vymezené v odstavci
8, stanovená ve stejném poměru, jako se rozděluje základ daně nebo ztráta podle odstavce
5.
(10) Hodnota darů poskytnutých komanditní společností na účely vymezené
v odstavci 8 se rozděluje na komplementáře a komanditní společnost ve stejném poměru,
v jakém se snižuje základ daně podle odstavce 4. U poplatníka, který je komplementářem
komanditní společnosti, je součástí hodnoty darů, kterou lze odečíst podle odstavce
8, i část hodnoty darů poskytnutých komanditní společností na účely vymezené v odstavci
8, připadající komplementářům v poměru, v jakém se rozděluje na jednotlivé komplementáře
základ daně nebo ztráta podle odstavce 6.
(11) Základ daně snížený podle odstavců 7 a 8 a § 34 se zaokrouhluje na
celé tisíce Kč dolů.
19c) § 100 odst. 1 obchodního zákoníku.".
74. § 21 včetně nadpisu zní:
75. § 22 zní:
"§ 22
Zdroj příjmů
(1) Za příjmy ze zdrojů na území České republiky se u poplatníků uvedených
v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4 považují
a) příjmy z činností vykonávaných prostřednictvím
stálé provozovny,
b) příjmy ze závislé činnosti (zaměstnání), která je vykonávána
na území České republiky nebo na palubách lodí či letadel, které jsou provozovány
poplatníky uvedenými v § 2 odst. 2 a § 17 odst. 3,
c) příjmy ze služeb s výjimkou
provádění stavebně montážních projektů, příjmy z obchodního, technického nebo jiného
poradenství, řídicí a zprostředkovatelské činnosti a obdobných činností poskytovaných
na území České republiky,
d) příjmy z prodeje nemovitostí umístěných na území České
republiky a z práv s nimi spojených,
e) příjmy z užívání nemovitostí (jejich částí)
včetně bytů (jejich částí) umístěných na území České republiky,
f) příjmy z nezávislé
činnosti (svobodné povolání), např. přednášejícího, umělce, architekta, sportovce,
artisty nebo spoluúčinkujících osob, lékaře, právníka, vykonávané nebo zhodnocované
na území České republiky, bez ohledu na to, zda příjmy plynou těmto osobám přímo
nebo přes zprostředkující osobu,
g) příjmy z úhrad od poplatníků uvedených v § 2 odst.
2 a § 17 odst. 3. a od stálých provozoven poplatníků uvedených v § 2 odst. 3 a §
17 odst. 4, kterými jsou
1. náhrady za poskytnutí práva na užití nebo za užití předmětu
průmyslového vlastnictví, počítačových programů (software), výrobně technických a
jiných hospodářsky využitelných poznatků (know-how),
2. náhrady za poskytnutí práva
na užití nebo za užití práva autorského nebo práva příbuzného právu autorskému,
3.
podíly na zisku, vypořádací podíly, podíly na likvidačním zůstatku obchodních společností
a družstev a jiné příjmy z držby kapitálového majetku, a část zisku po zdanění vyplácená
tichému společníkovi. Za podíly na zisku se pro účely zákona považuje i zjištěný
rozdíl mezi sjednanou cenou a cenou obvyklou na trhu (§ 23 odst. 7) a dále úroky,
které se neuznávají jako výdaj (náklad) podle § 25 odst. 1 písm. w),
4. úroky a jiné
výnosy z poskytnutých úvěrů a půjček, z vkladů a z držby cenných papírů,
5. příjmy
z užívání movité věci nebo její části umístěné na území České republiky,
6. odměny
členů statutárních orgánů a dalších orgánů právnických osob,
7. příjmy z prodeje movitých
věcí, cenných papírů vydávaných poplatníky se sídlem na území České republiky, majetkových
práv registrovaných na území České republiky a z prodeje účasti nebo podílu na obchodní
společnosti nebo družstvu,
8. výhry v loteriích, sázkách a jiných podobných hrách,
výhry z reklamních soutěží a slosování, ceny z veřejných soutěží a ze sportovních
soutěží,
9. výživné, důchody11) a obdobné požitky.
(2) Stálou provozovnou se pro účely tohoto zákona rozumí zařízení k výkonu
činností poplatníků uvedených v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4 umístěné na území České
republiky, a to zejména dílny, kanceláře, zařízení k těžbě přírodních zdrojů, odbytiště
(místo prodeje). Staveniště, provádění stavebně montážních projektů a dále poskytování
činností a služeb uvedených v odstavci 1 písm. c) zaměstnanci poplatníka nebo osobami
pro něho pracujícími se rovněž považují za stálou provozovnu, přesáhne-li jejich
doba trvání (bez ohledu na zdaňovací období) šest měsíců. Do doby trvání stálé provozovny
se započítávají kalendářní dny, pokud nedojde k přerušení na dobu delší než 12 kalendářních
měsíců následujících po sobě.
(3) Příjmy společníků veřejné obchodní společnosti a komplementářů komanditní
společnosti, kteří jsou poplatníky podle § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4, plynoucí z účasti
na těchto společnostech a z úvěrů a půjček poskytnutých těmto společnostem se považují
za příjmy dosahované prostřednictvím stálé provozovny. Pro zajištění daně z uvedených
příjmů platí ustanovení § 38e odst. 3 a odst. 4 písm. b).
(4) Příjmem podle odstavce 1 se rozumí i nepeněžní plnění přijaté poplatníkem.".
76. V § 23 odst. 1 se na konci připojuje tato věta:
"Pokud tyto výdaje (náklady) převyšují příjmy, snížené o příjmy osvobozené
od daně (§ 4 a 19) a o příjmy nezahrnované do základu daně podle odstavce 4, je rozdíl
daňovou ztrátou.".
77. § 23 odst. 2 zní:
"(2) Pro zjištění základu daně se u poplatníků, kteří účtují v soustavě podvojného
účetnictví,20) vychází z hospodářského výsledku (zisk nebo ztráta), a u poplatníků,
kteří účtují v soustavě jednoduchého účetnictví, z rozdílu mezi příjmy a výdaji.
Pro zjištění základu daně veřejné obchodní společnosti a komanditní společnosti se
vychází z hospodářského výsledku upraveného o převod podílu na hospodářském výsledku
společníkům veřejné obchodní společnosti nebo komplementářům komanditní společnosti.
Příjmem je i pasivní opravná položka; přitom u poplatníků účtujících v soustavě jednoduchého
účetnictví se opravná položka zahrne do příjmu pravidelně během 15 let od pořízení
obchodního majetku, a to v poměrné výši připadající na příslušné zdaňovací období
nebo jednorázově při pořízení obchodního majetku.".
78. V § 23 odst. 4 písm. b) se na konci čárka nahrazuje středníkem a připojují
se tato slova: "obdobně se posuzuje zisk (ztráta) dosažený při splatnosti těchto
cenných papírů s výjimkou z nich plynoucích úrokových příjmů,".
79. § 23 odst. 5 zní:
"(5) Náklady (výdaje) související s druhem činnosti nebo jednotlivou činností
v rámci téhož druhu činnosti, z níž dosažené příjmy nejsou předmětem daně nebo jsou
předmětem daně, ale jsou od daně osvobozeny, nelze přičítat k nákladům (výdajům)
souvisejícím s druhem činnosti nebo jednotlivou činností v rámci téhož druhu činnosti,
z níž dosažené příjmy jsou předmětem daně a nejsou od daně osvobozeny.".
80. V § 23 odst. 6 se na konci čárka nahrazuje středníkem a připojují se
tato slova: "přitom se příjmy získané směnou posuzují pro účely zákona obdobně jako
příjmy získané prodejem.".
81. § 23 odst. 7 včetně poznámky č. 20c) zní:
"(7) Liší-li se ceny sjednané mezi ekonomicky nebo personálně spojenými osobami
od cen, které by byly sjednány mezi nezávislými osobami v běžných obchodních vztazích
za stejných nebo obdobných podmínek, a není-li tento rozdíl uspokojivě doložen, upraví
správce daně základ daně poplatníka o zjištěný rozdíl. Ekonomicky nebo personálně
spojenými osobami se rozumí, jestliže se jedna osoba podílí přímo nebo nepřímo na
vedení, kontrole nebo jmění druhé osoby, nebo jestliže se shodné právnické nebo fyzické
osoby přímo nebo nepřímo podílejí na vedení, kontrole nebo jmění obou osob anebo
fyzické osoby blízké.20c) Účastí na kontrole nebo jmění se rozumí vlastnictví více
než 25 % podílů na základním jmění nebo podílů s hlasovacím právem. Toto ustanovení
se nepoužije při úplatném poskytnutí místnosti s nezbytným vybavením zaměstnavatelem
odborové organizaci pro nezbytnou provozní činnost.
20c) § 116 a násl. občanského zákoníku.".
82. V § 23 odst. 8 písm. a) se čárka na konci věty nahrazuje středníkem
a připojují se tato slova: "avšak nájemné včetně nájemného u finančního pronájmu
s následnou koupí najatého hmotného majetku a nehmotného majetku se do základu daně
zahrne pouze v poměrné výši připadající ze sjednané doby na příslušné zdaňovací období
do ukončení podnikatelské činnosti, do ukončení nájmu a do zrušení s likvidací,".
83. § 23 odst. 8 písm. b) zní:
"b) pokud účtují v soustavě jednoduchého účetnictví, o výši pohledávek a
závazků, o cenu nespotřebovaných zásob a o zůstatky vytvořených rezerv, pokud byly
vytvořeny podle zvláštních předpisů;22a) přitom nájemné u finančního pronájmu s následnou
koupí najaté věci se do základu daně zahrne pouze v poměrné výši připadající ze sjednané
doby na příslušné zdaňovací období do ukončení podnikatelské činnosti, do ukončení
pronájmu a do zrušení s likvidací. U fyzických osob se do základu daně zahrne při
dalším prodeji nespotřebovaných zásob již zahrnutých do základu daně pouze rozdíl,
o který převyšuje cena, za kterou byly nespotřebované zásoby prodány, cenu nespotřebovaných
zásob zahrnutých do základu daně,".
84. § 23 odst. 8 se doplňuje písmenem c), které zní:
"c) v případech, kdy poplatník není účetní jednotkou,20) o cenu nespotřebovaných
zásob, o výši pohledávek, s výjimkou pohledávek za dlužníkem, u něhož soud zamítl
návrh na prohlášení konkurzu19a) pro nedostatek majetku, a případně o prokázanou
výši závazků.".
85. V § 23 odst. 11 se slova v závorce "§ 17 odst. 5" nahrazují slovy "§
17 odst. 4".
86. § 23 se doplňuje odstavcem 12, který zní:
"(12) Ustanovení předchozích odstavců platí i pro poplatníky uvedené v §
2, pokud není v § 5 stanoveno jinak.".
87. § 24 odst. 2 včetně poznámek č. 22a), 23b), 23d), 23e), 26), 26f),
26g), 26h), 26ch) a 26i) zní:
"(2) Výdaji (náklady) podle odstavce 1 jsou také
a) odpisy hmotného majetku
a nehmotného majetku (§ 26 až 33),
b) zůstatková cena hmotného majetku a nehmotného
majetku (§ 29 odst. 2), s výjimkou uvedenou v písmenu c) a § 25, a to u
1. pěstitelských
celků, trvalých porostů a zvířat podle přílohy k tomuto zákonu, při jejich vyřazení,
2.
prodaného nebo zlikvidovaného hmotného majetku a nehmotného majetku, který lze podle
tohoto zákona odpisovat,
3. hmotného majetku předaného povinně bezúplatně podle zvláštních
předpisů,26) snížená o přijaté dotace na jeho pořízení,
c) zůstatková cena hmotného
majetku a nehmotného majetku (§ 29 odst. 2) zlikvidovaného z důvodů škody jen do
výše náhrad s výjimkou uvedenou v písmenu l),
d) příspěvky právnickým osobám, pokud
povinnost členství vyplývá ze zvláštního zákona,
e) pojistné hrazené poplatníkem,
pokud souvisí s příjmem, který je předmětem daně a není od daně osvobozen,
f) pojistné
na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na
všeobecné zdravotní pojištění hrazené veřejnou obchodní společností za společníky
této společnosti, komanditní společností za komplementáře, poplatníkem majícím příjmy
z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7), poplatníkem majícím příjmy
z pronájmu (§ 9) a zaměstnavatelem podle zvláštních předpisů,21) avšak pouze do výše
pojistného vypočteného sazbou bez jejího zvýšení z maximálního základu pro toto pojistné
a výdaje na sociální dávky poskytované místo dávek povinného pojištění,
g) výdaje
(náklady) na provoz vlastního zařízení k ochraně životního prostředí podle zvláštních
předpisů,22)
h) nájemné, a to
1. nájemné s výjimkou nájemného o finančním pronájmu
s následnou koupí najaté věci, a to podle zvláštního předpisu,20)
2. nájemné u finančního
pronájmu s následnou koupí najatého hmotného a nehmotného majetku, který lze podle
zákona odpisovat, a za podmínek uvedených v odstavci 4; přitom u poplatníků účtujících
v soustavě jednoduchého účetnictví je nájemné u finančního pronájmu s následnou koupí
najatého hmotného a nehmotného majetku výdajem jen v poměrné výši připadající ze
sjednané doby na příslušné zdaňovací období,
3. nájemné u finančního pronájmu s následnou
koupí drobného hmotného a nehmotného investičního majetku,20)
ch) zaplacená daň z
nemovitostí, a to i v případě, bude-li zaplacena za původního poplatníka při změně
vlastnických nebo jiných práv k nemovitosti,26h) daň z převodu nemovitostí, silniční
daň, jakož i další daně s výjimkou uvedenou v § 25 a poplatky vztahující se k činnostem,
z nichž příjmy podléhají dani. Daň z příjmů zaplacená v zahraničí je výdajem (nákladem)
pouze u příjmů, které se zahrnují do základu daně, a to pouze v rozsahu, v němž nebyla
započtena na daňovou povinnost v tuzemsku podle § 39f tohoto zákona nebo podle mezinárodní
smlouvy (§ 37). Tento výdaj (náklad) se uplatní v následujícím zdaňovacím období
po tom, v němž byl uhrazen (vznikl),
i) rezervy, jejichž způsob tvorby a výši pro
daňové účely stanoví zvláštní zákon22a) s výjimkou rezerv vytvářených poplatníky
v souvislosti s dosahováním příjmů plynoucích jim podle § 10,
j) výdaje (náklady)
na pracovní a sociální podmínky, péči o zdraví a zvýšený rozsah doby odpočinku zaměstnanců
vynaložené na
1. bezpečnost a ochranu zdraví při práci a hygienické vybavení pracovišť,
2.
závodní preventivní péči poskytovanou zařízením závodní preventivní péče v rozsahu
stanoveném zvláštními předpisy23) a nehrazeném zdravotní pojišťovnou,23a)
3. provoz
středních odborných učilišť a vzdělávacích zařízení, pokud je není povinen hradit
příslušný orgán státní správy, nebo výdaje na výchovu žáků učilišť, vzdělávání a
rekvalifikaci pracovníků zabezpečovanou jinými subjekty,
4. provoz vlastních zařízení
závodního stravování kromě hodnoty potravin nebo příspěvky na závodní stravování
zajišťované prostřednictvím jiných subjektů a poskytované až do výše 55 % ceny jednoho
hlavního jídla v průběhu jedné pracovní směny, maximálně však do výše 70 % stravného
při trvání pracovní cesty 5 až 12 hodin podle zvláštního předpisu.23b) Za závodní
stravování ve vlastním zařízení se považuje i závodní stravování zabezpečované ve
vlastním zařízení prostřednictvím jiných subjektů,
5. pracovněprávní nároky zaměstnanců
umožněné kolektivní smlouvou nebo vnitřním předpisem, pokud zvláštní zákon nestanoví
jinak,
k) výdaje (náklady) na pracovní cesty, včetně výdajů (nákladů) na pracovní
cestu spolupracujících osob (§ 13) a společníků veřejných obchodních společností
a komplementářů komanditních společností, a to maximálně ve výši podle zvláštních
předpisů,5) přitom
1. na ubytování, na dopravu hromadnými dopravními prostředky, na
pohonné hmoty spotřebované silničním motorovým vozidlem23d) zahrnutým v majetku poplatníka
nebo v nájmu (s výjimkou uvedenou v bodě 5) a na nezbytné výdaje spojené s pracovní
cestou v prokázané výši,
2. stravné při tuzemských pracovních cestách podle zvláštního
předpisu, a to pouze pro zaměstnance podle § 6 a při tuzemských pracovních cestách
delších než 12 hodin v kalendářním dnu též pro poplatníky podle § 7; pravidelným
pracovištěm pro poplatníky podle § 7 se také rozumí sídlo podnikání uvedené v živnostenském
nebo jiném obdobném povolení k podniká- ní,
3. na dopravu vlastním silničním motorovým
vozidlem23d) nezahrnutým do obchodního majetku poplatníka, s výjimkou pronájmu, ve
výši sazby základní náhrady a náhrady výdajů za spotřebované pohonné hmoty. Na dopravu
vlastním silničním motorovým vozidlem,23d) které není zahrnuto do obchodního majetku
poplatníka, ale v obchodním majetku poplatníka zahrnuto bylo, nebo bylo u poplatníka
předmětem finančního pronájmu s následnou koupí najaté věci, a u silničního motorového
vozidla vypůjčeného,23e) ve výši náhrady výdajů za spotřebované pohonné hmoty. U
nákladních automobilů a autobusů se použije sazba základní náhrady pro osobní silniční
motorová vozidla23d) zvýšená na dvojnásobek,
4. na dopravu silničním motorovým vozidlem23d)
zahrnutým do obchodního majetku poplatníka nebo v nájmu v prokázané výši a ve výši
náhrady výdajů za spotřebované pohonné hmoty5) u zahraničních pracovních cest, při
kterých výdaje (náklady) na pohonné hmoty nelze prokázat, a to s použitím tuzemských
cen pohonných hmot platných v době použití vozidla,
l) škody vzniklé v důsledku živelních
pohrom nebo jako zvýšené výdaje v důsledku opatření stanovených zvláštními právními
předpisy,
m) výdaje (náklady) na zabezpečení požární ochrany,24)
n) výdaje (náklady)
spojené s uchováním výrobních schopností pro zabezpečení obranyschopnosti státu,25)
o)
cena pořízení práva opce26ch) v případě
1. prodeje práva opce,
2. prodeje cenného papíru,
s nímž je právo opce spojeno,
3. prodeje cenného papíru, s jehož pořízením bylo právo
opce spojeno,
p) výdaje (náklady), k jejichž úhradě je poplatník povinen podle zvláštních
zákonů,
r) cena pořízení20) cenného papíru, s výjimkou akcie, při jeho splatnosti
nebo při jeho prodeji; v případě akcie platí ustanovení písmene w),
s) u poplatníků
účtujících v soustavě podvojného účetnictví
1. hodnota pohledávky při jejím postoupení,
a to do výše příjmů z jejího postoupení, nebo
2. cena pořízení20) u pohledávky nabyté
postoupením, a to do výše příjmů z ní, popřípadě do výše příjmů z jejího následného
postoupení,
t) vstupní cena hmotného majetku vyloučeného z odpisování (§ 27) a pozemků,
s výjimkou zásob, a to jen do výše příjmů z jejich prodeje,
u) daň z příjmů fyzických
osob zaplacená plátcem za poplatníka z příjmů uvedených v § 10 odst. 1 písm. h) a
ch), u nichž se uplatňuje zvláštní sazba daně (§ 36), je-li výhra nebo cena v nepeněžním
plnění, a silniční daň zaplacená jedním z manželů, který je zapsán jako držitel motorového
vozidla v technickém průkazu, přičemž vozidlo je používáno pro podnikatelskou a jinou
samostatnou výdělečnou činnost druhým z manželů, který jako držitel v technickém
průkazu zapsán není, a dále silniční daň zaplacená veřejnou obchodní společností
za společníky veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společností za komplementáře,
kteří pro pracovní cesty používají vlastní vozidlo,
v) účetní odpisy20) u hmotného
investičního majetku, nehmotného investičního majetku a opravné položky k úplatně
nabytému majetku, které nejsou vymezeny pro účely zákona jako hmotný majetek nebo
nehmotný majetek (§ 26 odst. 2 až 4); přitom u poplatníků účtujících v soustavě jednoduchého
účetnictví se aktivní opravná položka zahrne do výdajů pravidelně během 15 let od
pořízení obchodního majetku, a to v poměrné výši připadající na příslušné zdaňovací
období. Toto ustanovení se však nevztahuje na účetní odpisy nehmotného investičního
majetku nabytého vkladem společníka nebo člena družstva, pokud tento majetek před
vložením do obchodní společnosti nebo družstva nebyl společníkem nebo členem družstva
pořízen úplatně,
w) nabývací cena podílu na obchodní společnosti nebo družstvu v případě
jeho prodeje,
x) paušální částky hrazené zaměstnavatelem zaměstnanci podle § 6 odst.
8,
y) u poplatníků účtujících v soustavě podvojného účetnictví
1. hodnota pohledávky
za dlužníkem, u něhož soud zamítl návrh na prohlášení konkurzu19a) pro nedostatek
majetku,
2. neuhrazená část hodnoty pohledávky nebo ceny pořízení20) postoupené pohledávky
za dlužníkem v konkurzním a vyrovnávacím řízení26i) na základě výsledků konkurzního
a vyrovnávacího řízení, a hodnota nevypořádané části pohledávky vzniklé podle zákona
č. 499/1990 Sb., o přepočtu devizových aktiv a pasiv v oblasti zahraničních pohledávek
a závazků organizací v souvislosti s kurzovými opatřeními,
z) majetek, s výjimkou
hmotného majetku podle § 26 odst. 2 a nehmotného majetku podle § 26 odst. 4, dále
poskytnuté služby a zásoby, pokud jsou vydány jako plnění restitučních nároků nebo
majetkových podílů na transformaci družstev podle zvláštních předpisů,2) vypořádacího
podílu na majetku družstva26f) nebo likvidačního zůstatku26g) v případě likvidace
družstva a použity k podnikání. Pro stanovení základu daně se výdaje uplatní v hodnotě,
ve které byl majetek nebo zásoba vydána nebo služba poskytnuta,
za) náhrada za uvolnění
bytu (odstupné) poskytnutá vlastníkem bytu za podmínky, že uvolněný byt bude využíván
pro jeho podnikatelskou nebo jinou samostatnou výdělečnou činnost nebo pronájem.
22a) Zákon ČNR č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z
příjmů, ve znění pozdějších předpisů.
23b) § 5 odst. 1 písm. a) zákona č. 119/1992 Sb.
23d) § 1 odst. 3 vyhlášky č. 41/1984 Sb., o podmínkách provozu vozidel
na pozemních komunikacích.
23e) § 659 občanského zákoníku.
26) Zákon č. 222/1994 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy
v energetických odvětvích a o Státní energetické inspekci. Zákon č. 138/1973 Sb.,
o vodách (vodní zákon).
26f) § 233 zákona č. 513/1991 Sb.
26g) § 259 zákona č. 513/1991 Sb.
26h) § 13b odst. 2 zákona ČNR č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve
znění pozdějších předpisů.
26ch) § 14 zákona ČNR č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, nebo obdobné
ustanovení odpovídající ustanovení zákona o cenných papírech platné v zahraničí.
26i) Zákon č. 328/1991 Sb. nebo obdobné právní normy odpovídající zákonu
o konkurzu a vyrovnání platné v zahraničí.".
88. § 24 odst. 5 zní:
"(5) Prodává-li se najatý hmotný majetek a nehmotný majetek, který byl předmětem
nájemní smlouvy, po jejím ukončení nájemci, v ostatních případech, než je uvedeno
v odstavci 4, uznává se nájemné do výdajů (nákladů) pouze za podmínky, že kupní cena
nebude nižší než zůstatková cena, kterou by měl majetek při rovnoměrném odpisování
podle tohoto zákona, a u pozemků, hmotného majetku a nehmotného majetku vyloučeného
z odpisování za podmínky, že kupní cena nebude nižší než cena stanovená podle zvláštního
předpisu nebo soudním znalcem.".
89. V § 24 se vypouští odstavec 6.
90. V § 24 odst. 8 druhá věta zní:
"Nepeněžitý vklad vložený společníkem do obchodní společnosti nebo členem
do družstva, je-li tento společník nebo člen fyzickou osobou, se ocení u společníka
nebo člena stejně jako nepeněžitý příjem v době provedení vkladu (§ 3 odst. 3); je-li
vkladem nemovitost pořízená nebo nabytá v době kratší než pět let před vložením do
společnosti nebo družstva, považuje se za výdaj pořizovací nebo nabývací cena této
nemovitosti a nebo zůstatková cena, jde-li o hmotný majetek již odpisovaný.".
91. V § 24 odst. 8 se za druhou větu vkládá tato věta:
"Nepeněžitý vklad vložený společníkem do obchodní společnosti nebo členem
do družstva, je-li tento společník nebo člen právnickou osobou, se ocení u společníka
nebo člena v případě hmotného majetku a nehmotného majetku zůstatkovou cenou (§ 29
odst. 2), a v případě ostatního majetku účetní hodnotou.".
Dosavadní odstavce 7 a 8 se označují jako odstavce 6 a 7.
92. § 25 odst. 1 písm. c) zní:
"c) cena pořízení20) cenného papíru s výjimkou uvedenou v § 24 odst. 2 písm.
r) a w),".
93. V § 25 odst. 1 písm. d) se na konci připojují tato slova: "a dále peněžní
plnění poskytované zaměstnanci vedle mzdy, pokud nárok na toto plnění nestanoví zvláštní
předpis, nebo část tohoto plnění, která překračuje nárok stanovený zvláštním předpisem".
94. V § 25 odst. 1 písm. f) se slova "uvedených v § 24" nahrazují slovy
"a úroků z prodlení".
95. V § 25 odst. 1 písm. k) se za slovo "výdaje" vkládá slovo "(náklady)",
na konci se čárka nahrazuje středníkem a připojují se tato slova: "přičemž výdaje
(náklady) i příjmy se posuzují za každé zařízení samostatně,".
96. § 25 odst. 1 písm. o) zní:
"o) zůstatkovou cenu (§ 29 odst. 2) hmotného majetku a nehmotného majetku
vyřazeného v důsledku darování nebo bezúplatného převodu, ke kterému není poplatník
povinen podle zvláštního předpisu,".
97. V § 25 odst. 1 písm. p) se na konci připojují tato slova, která včetně
poznámky č. 28d) zní: "pokud se nejedná o výdaje na opravu kulturní památky nebo
národní kulturní památky,28d)
28d) Zákon ČNR č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších
předpisů.".
98. V § 25 odst. 1 písm. s) se vypouštějí slova "z převodu nemovitostí,".
99. § 25 odst. 1 písm. t) zní:
"t) výdaje na reprezentaci, kterými jsou zejména výdaje na pohoštění, občerstvení
a dary. Za dar se nepovažuje předmět opatřený obchodním jménem nebo ochrannou známkou
poskytovatele daru, jehož hodnota nepřesahuje 200 Kč,".
100. § 25 odst. 1 písm. w) zní:
"w) úroky z úvěrů, půjček, vydaných dluhopisů, vkladních listů, vkladových
certifikátů a vkladů jim na roveň postaveným a ze směnek, jejichž vydáním získává
směnečný dlužník peněžní prostředky (dále jen "úvěry a půjčky"), a to ve výši úroků
z částky, o kterou úhrn úvěrů a půjček
1. poskytnutých subjekty, které se účastní přímo nebo nepřímo na vedení,
kontrole či jmění příjemce úvěru a půjčky, v průběhu zdaňovacího období přesahuje
šestinásobek výše vlastního jmění, je-li příjemcem úvěru a půjčky banka nebo pojišťovna,
nebo čtyřnásobek výše vlastního jmění u ostatních příjemců úvěru a půjčky,
2. poskytnutých subjekty, které nemají sídlo nebo bydliště na území České
republiky, pokud se neúčastní přímo nebo nepřímo na vedení, kontrole či jmění příjemce
úvěru a půjčky, v průběhu zdaňovacího období přesahuje desetinásobek výše vlastního
jmění.
Do úvěrů a půjček se nezahrnují úvěry a půjčky nebo jejich část, z nichž
úroky jsou součástí vstupní ceny majetku, a dále prokazatelně poskytnuté bezúročné
úvěry a půjčky. Účastí na kontrole či jmění podle bodů 1 a 2 se rozumí vlastnictví
více než 25 % podílu na základním jmění nebo podílu s hlasovacím právem. Toto ustanovení
se nevztahuje na poplatníky uvedené v § 18 odst. 3, na burzu cenných papírů,28a)
na Fond národního majetku18) a na poplatníky uvedené v § 2,".
101. § 25 odst. 1 písm. x) zní:
"x) úroky a jiné výnosy poskytované zaměstnavatelem z vkladů přesahující
průměrnou výši obvyklých úroků za příslušné zdaňovací období. Průměrná výše obvyklých
úroků se určí srovnáním s úroky poskytovanými bankou, u které má zaměstnavatel zřízen
běžný účet, nebo s bankami v místě bydliště nebo sídla zaměstnavatele. Pokud je uzavírána
smlouva na více let, vychází se z průměrné výše úroků v době uzavření smlouvy,".
102. V § 25 odst. 1 písm. y) se slova "úroky z úvěrů za posečkání cla"
nahrazují slovy "úroky z odložené částky za dobu posečkání cla a úroky z prodlení,
které jsou příslušenstvím cla".
103. § 25 odst. 1 písm. z) zní:
"z) hodnota pohledávky nebo cena pořízení20) postoupené pohledávky s výjimkou
uvedenou v § 24.".
104. V § 26 odst. 2 se vypouštějí slova ",tažná zvířata, plemenní a dostihoví
koně" a na konci se připojují tyto věty:
"Za samostatné movité věci se považují také výrobní zařízení, jakož i zařízení
a předměty sloužící k provozování služeb (výkonů) a účelová zařízení a předměty,
která s budovou nebo se stavbou netvoří jeden funkční celek, i když jsou s ní pevně
spojeny. Souborem movitých věcí se samostatným technicko-ekonomickým určením se rozumí
dílčí část výrobního či jiného celku. Soubor movitých věcí je nutné evidovat zvlášť
tak, aby byly zajištěny průkazné technické i hodnotové údaje o jednotlivých věcech
zařazených do souboru, určení hlavního funkčního předmětu a o všech změnách souboru
(přírůstky, úbytky) včetně údajů o datu změny, rozsahu změny, vstupních cenách jednotlivých
přírůstků nebo úbytků, celkové ceny souboru věcí a dále částky odpisů včetně jejich
změn vyplývajících ze změny vstupní ceny souboru movitých věcí. Soubor movitých věcí
se zařazuje do odpisové skupiny podle hlavního funkčního předmětu.".
105. V § 26 odst. 6 se za slova "ročního odpisu" vkládají slova "vypočteného
podle § 31 a 32".
106. § 26 odst. 7 zní:
"(7) Odpis ve výši jedné poloviny ročního odpisu vypočteného podle § 31
a 32 lze uplatnit
a) z hmotného majetku a nehmotného majetku evidovaného v majetku
poplatníka na počátku příslušného zdaňovacího období, dojde-li v průběhu zdaňovacího
období
1. k vyřazení majetku před koncem zdaňovacího období, pokud již v průběhu zdaňovacího
období nebyl uplatněn odpis podle bodů 2 a 3,
2. k převedení majetku na jiné právnické
nebo fyzické osoby podle zvláštních předpisů,29a) který je evidován v majetku poplatníka
k datu předcházejícímu dni převodu majetku,
3. k ukončení podnikatelské nebo jiné
samostatné výdělečné činnosti, zrušení bez likvidace, zrušení s likvidací nebo prohlášení
konkurzu z majetku evidovaného ke dni ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné
výdělečně činnosti, ke dni zrušení bez likvidace, ke dni předcházejícímu den vstupu
do likvidace nebo ke dni předcházejícímu den účinnosti ohlášení konkurzu,
4. k ukončení
nájemního vztahu při odpisování technického zhodnocení nájemcem (§ 28 odst. 3),
b)
z hmotného majetku a nehmotného majetku evidovaného v majetku poplatníka na konci
zdaňovacího období, u něhož poplatník pokračuje v odpisování započatém původním vlastníkem
podle § 30 odst. 12,
c) z hmotného majetku a nehmotného majetku evidovaného v majetku
poplatníka po celé zdaňovací období u poplatníka, který vstoupil do likvidace v průběhu
zdaňovacího období.".
107. § 27 písm. f) zní:
"f) movité kulturní památky a jejich soubory,".
108. V § 27 písm. h) se za slovo "převzatý" vkládá slovo "povinně".
109. V § 27 písm. i) se slova v závorce nahrazují slovy "např. ochranná
známka, technické nebo jiné hospodářsky využitelné znalosti".
110. V § 27 se na konci písmene i) tečka nahrazuje čárkou a připojuje se
písmeno j), které zní:
"j) inventarizační přebytky hmotného majetku a nehmotného majetku zjištěné
podle zvláštního předpisu.20)".
111. V § 29 odst. 1 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které včetně
poznámky č. 31b) zní:
"c) vstupní cenou nemovitých kulturních památek se rozumí cena stavby zjištěná
podle zvláštního předpisu31b) bez přihlédnutí ke kategorii kulturní památky, historickému
stáří kulturní památky a k ceně uměleckých a uměleckořemeslných děl, která jsou součástí
stavby,
31b) § 13 vyhlášky č. 178/1994 Sb., o oceňování staveb, pozemků a trvalých
porostů.".
112. V § 29 odst. 1 se dosavadní písmeno c) označuje jako písmeno d), které
zní:
"d) reprodukční pořizovací cena zjištěná podle zvláštních předpisů nebo
soudním znalcem v ostatních případech; přitom u poplatníků, kteří mají příjmy z pronájmu
podle § 9, je třeba reprodukční pořizovací cenu stanovit již při zahájení pronájmu.".
V poslední větě odstavce 1 se slova "až c)" nahrazují slovy "až d)".
113. V § 30 odst. 1 se v odpisové skupině 5 slova "50 let" nahrazují slovy
"45 let". V poslední větě se slova "v odstavcích 5 a 6" nahrazují slovy "v odstavcích
6 až 8".
114. V § 30 odst. 2 se na konci druhé věty připojují tato slova: "s výjimkou
uvedenou v odstavci 12". Poslední věta se vypouští.
115. V § 30 odst. 4 se na konci připojuje tato věta:
"Odpisy uplatněné původním pronajímatelem (postupitelem) podle tohoto ustanovení
se nemění při postoupení smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najatého
hmotného majetku beze změny jejich podmínek na postupníka a postupník pokračuje v
odpisování započatém původním pronajímatelem (postupitelem).".
116. V § 30 odst. 5 se vypouštějí v první větě slova "a nehmotného majetku"
a slova "a nehmotný majetek" a ve druhé větě slova "a nehmotného majetku".
117. V § 30 odst. 7 se slova v závorce "obor 411 8, 416, 535 4" nahrazují
slovy "ve Standardní klasifikaci produkce označených kódem 28.62.50, 29.56.24 a 29.52.40".
118. V § 30 se připojují nové odstavce 9 až 12, které včetně poznámek č.
31c) a 31d) zní:
"(9) Roční odpis podle odstavců 4, 6 až 8 se stanoví s přesností na dny nebo
s přesností na celé měsíce, počínaje následujícím měsícem po dni, v němž byly splněny
podmínky pro odpisování. Dnem splnění podmínek je den zaevidování majetku v majetku
poplatníka, a u odpisů podle odstavce 4 současně den, kdy byla pronajatá věc přenechána
nájemci v souladu se smlouvou o finančním pronájmu s následnou koupí najatého hmotného
majetku nebo ve stavu způsobilém smluvenému nebo obvyklému užívání.
(10) Při zahájení (ukončení) odpisování podle odstavců 4, 6 až 8 v průběhu
zdaňovacího období lze uplatnit roční odpisy pouze ve výši připadající na toto zdaňovací
období v závislosti na zvoleném způsobu stanovení přesnosti odpisů podle odstavce
9.
(11) Odpisy stanovené podle odstavců 4, 6 až 8 se zaokrouhlují na celé koruny
nahoru.
(12) V odpisování započatém původním vlastníkem pokračuje
a) právní nástupce
poplatníka,
b) obchodní společnost nebo družstvo u hmotného majetku a nehmotného majetku
nabytého vkladem společníka nebo člena družstva s bydlištěm nebo sídlem na území
České republiky, u něhož byl tento majetek zahrnut v obchodním majetku,
c) poplatník
u hmotného majetku a nehmotného majetku nabytého vkladem tichého společníka s bydlištěm
nebo sídlem na území České republiky spolu s nabytím vlastnických práv k tomuto majetku,
pokud tichý společník měl před uskutečněním vkladu tento majetek zahrnut v obchodním
majetku,
d) tichý společník u hmotného a nehmotného majetku nabytého vrácením jeho
vkladu, pokud nabyl vlastnická práva k tomuto majetku,
e) poplatník u hmotného majetku
a nehmotného majetku, který nabyl bezúplatným převodem podle zvláštních předpisů31c)
nebo bezúplatným převodem v důsledku delimitace státních organizací,31d)
f) nájemce
u souboru movitých a nemovitých věcí (§ 28 odst. 2),
g) postupník při postoupení smlouvy
o finančním pronájmu s následnou koupí najaté věci, jestliže dodrží smluvenou celkovou
výši nájemného, kupní cenu a nedojde ke zkrácení původně stanovené doby pronájmu.
31c) Zákon č. 92/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 172/1991
Sb., o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí, ve
znění pozdějších předpisů.
31d) Zákon č. 111/1990 Sb., o státním podniku. Zákon ČNR č. 9/1993 Sb.,
o Českých dráhách, ve znění pozdějších předpisů.".
119. V § 31 odst. 1 se roční odpisové sazby v odpisové skupině 5 mění takto:
"Odpisová v prvním roce v dalších letech pro zvýšenou skupina odpisování odpisování vstupní cenu 5 1,0 2,25 2,25". 120. V § 32 odst. 1 se koeficient pro zrychlené odpisování v odpisové skupině 5 mění takto: "Odpisová v prvním roce v dalších letech pro zvýšenou skupina odpisování odpisování zůstatkovou cenu 5 45 46 45".
121. V § 32 odst. 3 písm. a) se slova "této ceny" nahrazují slovy "zvýšené
zůstatkové ceny".
122. V § 33 odst. 1 se na konci vypouští tečka a připojují se tato slova:
"vymezeného v § 26 odst. 2 až 4, kterými se vstupní cena tohoto majetku zvýšila ve
zdaňovacím období o více než 10 000 Kč.".
123. § 34 zní:
"§ 34
Položky odčitatelné od základu daně
(1) Od základu daně lze odečíst daňovou ztrátu, která vznikla v předchozím
zdaňovacím období, a to nejdéle v sedmi zdaňovacích obdobích následujících bezprostředně
po roce, v němž byla vykázána. U poplatníka, který je společníkem veřejné obchodní
společnosti, se daňová ztráta upraví o část základu daně nebo část daňové ztráty
veřejné obchodní společnosti; přitom tato část základu daně nebo daňové ztráty se
stanoví ve stejném poměru, v jakém je rozdělován zisk podle společenské smlouvy,
jinak rovným dílem.9b) U poplatníka, který je komplementářem komanditní společnosti,
se daňová ztráta upraví o část základu daně nebo část ztráty komanditní společnosti
připadající komplementářům; přitom tato část základu daně nebo daňové ztráty se na
jednotlivého komplementáře určí ve stejném poměru, v jakém je rozdělována část zisku
připadající na komplementáře podle společenské smlouvy, jinak rovným dílem.9c) Poprvé
lze tohoto ustanovení použít u daňové ztráty vzniklé za zdaňovací období roku 1993.
Toto ustanovení se nevztahuje na podílové fondy a investiční fondy.16)
(2) Pro stanovení daňové ztráty, kterou lze podle odstavce 1 odečíst, platí
ustanovení § 23 až 33. U komanditní společnosti se daňová ztráta snižuje o částku
připadající komplementářům.20a)
(3) Od základu daně mohou poplatníci odečíst
a) 10 % vstupní ceny hmotného
majetku zatříděného podle přílohy k tomuto zákonu v odpisových skupinách 1, 2 a 3,
s výjimkou uvedenou v odstavci 5, jsou-li jeho prvními vlastníky,
b) 15 % ze vstupní
ceny zařízení pro čištění a úpravu vod označených ve Standardní klasifikaci produkce
kódem 29.24.1 využívaných ve stavbách klasifikovaných kódem Standardní klasifikace
produkce 46.21.64, s výjimkou uvedenou v odstavci 5, jsou-li jeho prvními vlastníky,
c)
15 % ze vstupní ceny třídicích a úpravárenských zařízení na zhodnocení druhotných
surovin zahrnutých v oddílu 29 Standardní klasifikace produkce, pomocí nichž jsou
zpracovány druhotné suroviny ve skupinách 37.10 a 37.20 Standardní klasifikace produkce,
s výjimkou uvedenou v odstavci 5, jsou-li jejich prvními vlastníky.
Při spoluvlastnictví
k hmotnému majetku lze odpočet uplatnit pouze v poměrné výši podle vlastnických práv.
Odpočet lze uplatnit v tom zdaňovacím období, ve kterém poplatník uvedl hmotný majetek
do užívání.20) Toto ustanovení nelze uplatnit v tom zdaňovacím období, v němž dojde
k ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, ke vstupu do likvidace
nebo k prohlášení konkurzu.
(4) Odpočet podle odstavce 3 lze uplatnit nejdříve v tom zdaňovacím období,
ve kterém je hmotný majetek evidován v majetku poplatníka. Evidováním majetku se
rozumí uvedení majetku do užívání podle zvláštního předpisu20) a u poplatníka, který
není účetní jednotkou, vystavení evidenčního dokladu.
(5) Odečet podle odstavce 3 nelze uplatnit u
a) letadel, motocyklů a
osobních automobilů, nejsou-li využívány provozovateli silniční motorové dopravy
a provozovateli autoškol na základě vydané koncese,
b) hmotného majetku označeného
ve Standardní klasifikaci produkce kódem 29.7 (přístroje pro domácnost, jinde neuvedené),
32.30 (televizní a rozhlasové přijímače, přístroje pro záznam a reprodukci zvuku
nebo obrazu a podobná zařízení a příslušenství včetně antén a parabolických antén
všech druhů), 35.12 (rekreační a sportovní čluny), 36.1 (nábytek), 36.3 (hudební
nástroje) a 36.63.76 (umělé květiny, listoví, ovoce a výrobky z nich zhotovené),
c)
hmotného majetku umístěného v zahraničí nebo používaného v zahraničí nepřetržitě
více než 183 dnů v příslušném zdaňovacím období,
d) hmotného majetku nabytého darováním,
e)
technického zhodnocení (§ 33) s výjimkou technického zhodnocení provedeného v roce
uvedení hmotného majetku do užívání,
f) hmotného majetku používaného pouze zčásti
k zajištění zdanitelného příjmu.
(6) Možnost uplatnění odpočtu podle odstavce 3 je vázána na podmínky, že
nedojde k vyřazení majetku, s výjimkou vyřazení v důsledku škody způsobené živelní
pohromou [§ 24 odst. 2 písm. l)] nebo k pronájmu tohoto majetku, a to do tří let
následujících po roce, kdy byl odpočet uplatněn. Při nesplnění uvedených podmínek
je poplatník povinen zvýšit hospodářský výsledek o uplatněný odpočet v tom zdaňovacím
období, kdy podmínky porušil (§ 23 odst. 3).
(7) Nelze-li odpočet podle odstavce 3 uplatnit v roce zaevidování hmotného
majetku z důvodu, že poplatník vykázal daňovou ztrátu nebo základ daně (základ daně
snížený o daňovou ztrátu) nižší než odpočet podle odstavce 3, lze odpočet nebo jeho
zbývající část uplatnit v nejbližším zdaňovacím období, ve kterém poplatník vykáže
základ daně (základ daně snížený o daňovou ztrátu).
(8) Poplatník, který je fyzickou osobou, uplatní odpočet, jen jde-li o
nový hmotný majetek používaný pro dosahování příjmů podle § 7 a 9. O odpočet podle
odstavce 3 nelze snižovat příjmy podle § 6.
(9) U poplatníka, který je společníkem veřejné obchodní společnosti, lze
odpočet zvýšit i o poměrnou část odpočtu podle odstavce 3 zjištěného za veřejnou
obchodní společnost; přitom poměrná část odpočtu se stanoví ve stejném poměru, v
jakém je rozdělován zisk nebo ztráta podle společenské smlouvy, nebo rovným dílem.9b)
(10) Odpočet podle odstavce 3 zjištěný za komanditní společnost se rozděluje
na komplementáře a komanditní společnost ve stejném poměru, v jakém se rozděluje
zisk nebo ztráta.19c) U poplatníka, který je komplementářem komanditní společnosti,
lze odpočet podle odstavce 3 zvýšit o část odpočtu připadající komplementářům; přitom
tato poměrná část odpočtu se na jednotlivého komplementáře určí ve stejném poměru,
v jakém je rozdělována část zisku nebo ztráty připadající na komplementáře podle
společenské smlouvy, nebo rovným dílem.9c)
(11) Možnost odečítání daňové ztráty podle odstavce 1 vylučuje povolení
osvobození od daně.".
124. V § 35 odst. 1 písm. a) se slovo "pracovníka" nahrazuje slovem "zaměstnance",
za slovem "schopností" se vypouští čárka a připojují se tato slova: "a poměrnou část
z této částky, je-li výsledkem přepočteného počtu zaměstnanců podle odstavce 2 desetinné
číslo,".
125. § 35 odst. 1 písm. b) zní:
"b) částku 26 500 Kč za každého zaměstnance se změněnou pracovní schopností
s těžším zdravotním postižením,".
126. V § 35 odst. 1 písm. c) se slova "pracovníků" nahrazují slovy "zaměstnanců".
127. § 35 odst. 2 včetně poznámek č. 34) a 34a) zní:
"(2) Pro výpočet slevy podle odstavce 1 je rozhodný průměrný roční přepočtený
počet zaměstnanců se změněnou pracovní schopností a zaměstnanců se změněnou pracovní
schopností s těžším zdravotním postižením, který se vypočítá za příslušné zdaňovací
období jako podíl celkového počtu hodin odpracovaných těmito zaměstnanci u poplatníka,
zvýšený o neodpracované hodiny v důsledku čerpání dovolené na zotavenou, překážek
v práci a pracovní neschopnosti, za níž jsou poskytovány dávky nemocenského pojištění,
a celkového ročního fondu pracovní doby připadajícího na jednoho zaměstnance pracujícího
na plnou pracovní dobu stanovenou zvláštními předpisy.34) Vypočtený podíl se zaokrouhluje
na dvě desetinná místa.34a)
34) § 83 zákona č. 65/1965 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška
Ministerstva práce a sociálních věcí č. 63/1968 Sb., o zásadách pro zkracování týdenní
pracovní doby a pro zavádění provozních a pracovních režimů s pětidenním pracovním
týdnem. Vyhláška Federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 121/1982 Sb.,
o některých úpravách pracovní doby.
34a) § 46a zákona ČNR č. 337/1992 Sb.".
128. § 36 včetně poznámky č. 35) zní:
"§ 36
Zvláštní sazba daně
(1) Zvláštní sazba daně z příjmů plynoucích ze zdrojů na území České
republiky pro poplatníky uvedené v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4 s výjimkou stálé provozovny
(§ 22 odst. 2 a 3) činí
a) 25 %, a to
1. z příjmů uvedených v § 22 odst. 1 písm. c),
f) a g) body 1, 2, 4 a 6 s výjimkou příjmů, pro které je stanovena zvláštní sazba
daně v odstavci 2 písm. c) a d),
2. z příjmů z nájemného [§ 22 odst. 1 písm. g) bod
5] s výjimkou uvedenou v písmenu b),
b) 1 % z nájemného u finančního pronájmu s následnou
koupí najaté věci.
(2) Zvláštní sazba daně z příjmů plynoucích ze zdrojů na území České
republiky pro poplatníky uvedené v § 2 a 17, pokud není v odstavci 1 stanoveno jinak,
činí
a) 25%, a to
1. z úrokového či dividendového příjmu z akcií, zatímních listů,
podílových listů, dluhopisů, vkladních listů a vkladů jim na roveň postaveným, kuponů
a investičních kuponů,
2. z podílů na zisku z účastí na společnostech s ručením omezeným,
z účastí komanditistů na komanditních společnostech,
3. z podílů na zisku a obdobného
plnění z členství v družstvech,
4. z podílu na zisku tichého společníka,
5. z rozdílů
při zpětném nákupu zaměstnaneckých akcií [§ 8 odst. 3 písm. a)],
6. z vypořádacího
podílu při zániku účasti společníka ve společnosti s ručením omezeným, komanditisty
v komanditní společnosti a při zániku členství v družstvu s výjimkou uvedenou v písmenu
c),
7. z podílu na likvidačním zůstatku akcionáře v akciové společnosti, společníka
ve společnosti s ručením omezeným, komanditisty v komanditní společnosti a člena
družstva ve družstvu s výjimkou uvedenou v písmenu c).
Základ daně tvořený příjmy
uvedenými v bodech 6 a 7 se snižuje o nabývací cenu podílu na obchodní společnosti
nebo družstvu,
8. z úroků, výher a jiných výnosů z vkladů na vkladních knížkách a
vkladových účtech plynoucích poplatníkům uvedeným v § 17, s výjimkou úroků plynoucích
ze vzájemných úložek (depozit) bank v rámci mezibankovního finančního trhu a s výjimkou
úroků z vkladů pojišťoven u bank.
Úrokovým či dividendovým příjmem se pro účely tohoto
zákona rozumějí výnosy z držby cenných papírů v peněžním plnění. Za podíly na zisku
podle bodů 1 až 3 se pro účely tohoto zákona považují i částky použité ze zisku po
zdanění na zvýšení vkladu společníka nebo členského vkladu s výjimkou zvýšení vkladu
společníka na základě zvýšení základního jmění z majetku převyšujícího základní jmění
společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti,35)
b) 20 %, a to
1. z výher
v loteriích, sázkách a jiných podobných hrách s výjimkou výher z loterií, sázek a
jiných podobných her provozovaných na základě povolení vydaného podle zvláštního
předpisu12) [§ 10 odst. 3 písm. b)],
2. z cen a z výher z reklamních soutěží a reklamního
slosování [§ 10 odst. 1 písm. h)], z cen z veřejných soutěží a ze sportovních soutěží
[§ 10 odst. 1 písm. ch)], s výjimkou cen ze soutěží a slosování, které jsou od daně
osvobozeny [§ 4 odst. 1 písm. f)],
3. z úroků a jiných výnosů z vkladů přijímaných
zaměstnavatelem od svých zaměstnanců (§ 8 odst. 6),
c) 15 %, a to
1. z příjmů plynoucích
fyzickým osobám z úroků, výher a jiných výnosů z vkladů na vkladních knížkách, z
úroků z peněžních prostředků na vkladových účtech, z úroků z vkladů na běžných účtech,
které podle podmínek banky nejsou určeny k podnikání, např. sporožirové účty, devizové
účty [§ 8 odst. 1 písm. c)],
2. z dávek penzijního připojištění se státním příspěvkem,
snížených o zaplacené příspěvky a o státní příspěvek na penzijní připojištění [(§
8 odst. 1 písm. e)], a z plnění z pojištění pro případ dožití určitého věku, sníženého
o zaplacené pojistné [§ 8 odst. 1 písm. f)],
3. z vypláceného dalšího podílu v rámci
transformace družstev podle zvláštního předpisu,13) a to i v případě, kdy je vyplácen
členovi transformovaného družstva při zániku členství nebo společníkovi společnosti
s ručením omezeným a komanditistovi v komanditní společnosti, které vznikly podle
transformačního projektu při zániku jejich účasti jako součást vypořádacího podílu
nebo jako součást likvidačního zůstatku při likvidaci družstva, akciové společnosti,
společnosti s ručením omezeným a u komanditní společnosti v případě komanditistů,
4. z příjmů z právního vztahu podle § 6 odst. 4,
d) 10 % z příjmů autorů za příspěvek
do novin, časopisů, rozhlasu nebo televize (§ 7 odst. 8).
(3) Základem daně pro zvláštní sazbu daně je pouze příjem, pokud v tomto
zákoně není stanoveno jinak. Základ daně u příjmů uvedených v odstavci 2 písm. a)
body 1 a 5 se stanoví samostatně za jednotlivé cenné papíry, a to i v případě držby
cenných papírů stejného druhu od jednoho emitenta. Základ daně se nesnižuje o nezdanitelnou
část základu daně (§ 15) a zaokrouhluje se na celé koruny dolů. V případě vkladového
účtu znějícího na cizí měnu se základ daně stanoví v cizí měně, a to bez zaokrouhlení.
(4) U dividendového příjmu z akcií investičních fondů a z podílových listů
je základem pro zvláštní sazbu daně uvedenou v odstavci 2 písm. a) příjem z těchto
cenných papírů, snížený o poměrnou část příjmů podílových fondů a investičních fondů16)
podléhající zvláštní sazbě daně podle odstavce 2 a o poměrnou část příjmů z úroků
ze státních dluhopisů, připadající na tento základ, které byly zúčtovány ve prospěch
výnosů investičního nebo podílového fondu ve zdaňovacím období, s nímž dividendový
příjem plynoucí od investičního fondu nebo podílového fondu souvisí. Poměrná část
připadající na tento základ se stanoví ve stejném poměru, v jakém je rozdělován zisk
určený k výplatě dividend mezi akcionáře nebo majitele podílových listů. Toto ustanovení
se nepoužije, jestliže příjemcem dividendového příjmu z akcií investičních fondů
a z podílových listů je poplatník uvedený v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4.
(5) U dividend a podílů na zisku plynoucích od obchodní společnosti s výjimkou
investičního fondu nebo od družstva, které mají nejméně dvacetiprocentní podíl na
vlastním jmění jiné obchodní společnosti nebo družstvu, se základ daně pro zvláštní
sazbu daně uvedenou v odstavci 2 písm. a) snižuje o poměrnou část dividendy, podílu
na zisku nebo jiného obdobného plnění z členství v družstvu podléhajícího zvláštní
sazbě daně, připadající na tento základ, plynoucí z nejméně dvacetiprocentní účasti
na jiné obchodní společnosti nebo družstvu, která byla zúčtovaná ve prospěch výnosů
v příslušném zdaňovacím období, s nímž tento příjem souvisí. Výše podílu na vlastním
jmění obchodní společnosti nebo družstvu se posuzuje k datu rozhodnutí valné hromady
nebo členské schůze této jiné obchodní společnosti nebo družstva o vyplacení dividend
nebo podílu na zisku. Poměrná část, o kterou se snižuje základ daně, se stanoví ve
stejném poměru, v jakém je rozdělován zisk určený k výplatě dividend, podílů na zisku
nebo jiného obdobného plnění z členství v družstvu mezi akcionáře, společníky nebo
členy družstva. Toto ustanovení se nepoužije, jestliže příjemcem dividend nebo podílů
na zisku je poplatník uvedený v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4.
(6) Plynou-li příjmy uvedené v odstavci 2 ve prospěch penzijního fondu,
považuje se daň sražená zvláštní sazbou za zálohu na daň penzijního fondu, která
se započte jako součást zálohy na daň podle § 38a.
(7) U penzijních fondů,9a) podílových fondů a investičních fondů16) zvláštní
sazba daně z příjmů činí 25 % z rozdílu, o který příjmy z prodeje akcií, zatímních
listů, podílových listů,20a) dluhopisů s předkupním právem na akcie a dluhopisů,
s nimiž je spojeno právo na vydání akcií,20b) ve zdaňovacím období převyšují cenu
jejich pořízení.
35) § 144 a 208 zákona č. 513/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.".
129. § 38 odst. 1 zní:
"(1) Pro daňové účely, s výjimkou uvedenou v odstavci 2, se používají kursy
devizového trhu vyhlášené Českou národní bankou (devizy, valuty) uplatňované v účetnictví20)
poplatníků. Pokud poplatník není účetní jednotkou, použije se s výjimkou uvedenou
v odstavci 2 jednotný kurs. Tento kurs se stanoví jako roční průměr kursu "střed"
(devizy, valuty) stanoveného Českou národní bankou poslední den každého měsíce zdaňovacího
období. Jednotný kurs se použije vždy i pro příjmy ze závislé činnosti a pro zápočet
daně zaplacené v zahraničí.".
130. V § 38 odst. 2 se v první větě za slova "Při přepočtu" vkládají tato
slova: "základu daně a".
131. Za § 38 se vkládají nové § 38a, 38b, 38c, 38d, 38e a 38f, které včetně
poznámek č. 39), 39a), 40) a 41) zní:
"§ 38a
Zálohy
(1) Zálohy na daň z příjmů se platí v průběhu zálohového období. Zálohové
období je období od prvního dne následujícího po uplynutí posledního dne lhůty pro
podání daňového přiznání za minulé zdaňovací období do posledního dne lhůty pro podání
daňového přiznání v následujícím zdaňovacím období. Při výpočtu výše a periodicity
záloh v zálohovém období se vychází z poslední známé daňové povinnosti. Za poslední
známou daňovou povinnost se pro výpočet periodicity a výše záloh v zálohovém období
považuje rovněž částka, kterou si poplatník sám vypočetl a uvedl v daňovém (dodatečném)
přiznání za období bezprostředně předcházející zdaňovacímu období, s platností od
následujícího dne po termínu pro podání daňového (dodatečného) přiznání do účinnosti
vyměření (doměření) daně.39a) Zúčtování záloh se provádí podle zvláštního zákona.40)
(2) Zálohy neplatí poplatníci,39) jejichž poslední známá daňová povinnost39a)
nepřesáhla 20 000 Kč.
(3) Poplatníci, jejichž poslední známá daňová povinnost přesáhla 20 000
Kč, avšak nepřesáhla 100 000 Kč, platí pololetní zálohy na daň na běžné zdaňovací
období, a to ve výši 40 % poslední známé daňové povinnosti. Pololetní zálohy jsou
splatné do 30. června a do 15. prosince.
(4) Poplatníci, jejichž poslední známá daňová povinnost přesáhla 100 000
Kč, avšak nepřesáhla 10 000 000 Kč, platí čtvrtletní zálohy na daň na běžné zdaňovací
období, a to ve výši 1/4 poslední známé daňové povinnosti. Čtvrtletní zálohy jsou
splatné do konce každého kalendářního čtvrtletí. Záloha za poslední kalendářní čtvrtletí
je však splatná do 15. prosince.
(5) Poplatníci, jejichž poslední známá daňová povinnost přesáhla 10 000
000 Kč, platí měsíční zálohy na daň na běžné zdaňovací období, a to ve výši 1/12
poslední známé daňové povinnosti. Měsíční zálohy jsou splatné do konce každého kalendářního
měsíce. Záloha za prosinec je však splatná do 15. prosince.
(6) Poplatník, u něhož základ daně tvoří součet dílčích základů daně, zálohy
podle odstavců 3 až 5 neplatí, pokud je jedním z nich i dílčí základ daně z příjmů
ze závislé činnosti a funkčních požitků, a tento dílčí základ daně činí více než
50 % z celkového základu daně. Činí-li dílčí základ daně ze závislé činnosti a funkčních
požitků méně než 15 %, platí se zálohy vypočtené podle odstavců 3 až 5 z celkového
základu daně. Činí-li dílčí základ daně ze závislé činnosti a funkčních požitků 15
% a více, avšak méně než 50 %, platí se zálohy podle odstavců 3 až 5 v poloviční
výši.
(7) Jestliže se poslední daňová povinnost týkala jen části zdaňovacího
období, je poplatník daně z příjmů právnických osob povinen si pro placení záloh
dopočítat poslední daňovou povinnost tak, jako by se týkala celého zdaňovacího období.
Propočet se provede tak, že poslední známá daňová povinnost, týkající se části zdaňovacího
období, vydělí se počtem měsíců, za které poplatník pobíral příjmy podléhající dani,
a násobí se dvanácti.
(8) Při změně daňové povinnosti v běžném zdaňovacím období se zálohy do
té doby splatné nemění s výjimkou ustanovení odstavce 7.
(9) Poplatník není povinen platit zálohy na daň, jestliže ukončil činnost,
z níž mu plynuly zdanitelné příjmy nebo zanikl zdroj zdanitelných příjmů, a to od
splátky následující po dni, v němž došlo ke změně rozhodných skutečností; tyto skutečnosti
poplatník oznámí správci daně podle zvláštního zákona.41)
(10) Placení záloh podle předchozích odstavců se nevztahuje na příjmy,
u nichž se uplatňuje zvláštní sazba daně podle § 36 odst. 1 až 6, a na příjmy ze
závislé činnosti a funkčních požitků, pokud nejde o příjmy ze závislé činnosti plynoucí
poplatníkovi ze zahraničí, nemá-li poplatník současně jiné příjmy podrobené dani.
§ 38b
Minimální výše daně
Daň nebo daň včetně zvýšení daně se nepředepíše a neplatí nebo nevyměří,
nepřesáhne-li 100 Kč nebo celkové zdanitelné příjmy nečiní u fyzické osoby více než
6000 Kč. To neplatí, vybírá-li se daň nebo zálohy na daň srážkou.
§ 38c
Zahraniční plátce daně
Plátcem daně39) podle § 38d, 38e a 38h se rozumí též poplatník uvedený
v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4, který má na území České republiky stálou provozovnu
(§ 22 odst. 2) nebo zaměstnává zde své zaměstnance déle než 183 dnů s výjimkou případů
poskytování služeb ve smyslu ustanovení § 22 odst. 1 písm. c).
§ 38d
Daň vybíraná srážkou podle zvláštní sazby daně
(1) Daň se vybírá srážkou z příjmů včetně záloh, na které se vztahuje zvláštní
sazba daně podle § 36 odst. 1 až 6. Srážku je povinen provést plátce daně, s výjimkou
uvedenou v odstavci 2, při výplatě, poukázání nebo připsání úhrady ve prospěch poplatníka,
nejpozději v den, kdy o závazku účtuje v souladu s platnými účetními předpisy.
(2) U dividendového příjmu plynoucího z akcie, zatímního listu a u podílů
na zisku uvedených v § 36 odst. 2 písm. a) body 2 až 4 je plátce daně povinen srazit
daň při výplatě dividendového příjmu nebo podílu na zisku, nejpozději však do konce
třetího měsíce po dni rozhodnutí valné hromady nebo členské schůze o rozdělení zisku.
U dividendového příjmu plynoucího z podílového listu je plátce daně povinen srazit
daň při výplatě dividendového příjmu, nejpozději však do konce třetího měsíce po
dni rozhodnutí investiční společnosti o rozdělení zisku podílového fondu. Při výplatě
zálohy na tyto příjmy je plátce daně povinen srazit daň ke dni výplaty zálohy.
(3) Plátce daně je povinen sraženou daň odvést svému místně příslušnému
správci daně nejpozději do konce měsíce následujícího po dni, kdy byl povinen provést
srážku podle odstavců 1 a 2. Tuto skutečnost, týkající se pouze zahraničních subjektů,
je současně povinen oznámit správci daně na tiskopise vydaném Ministerstvem financí.
Srážka daně se provádí ze základu daně stanoveného podle § 36.
(4) Daňová povinnost poplatníka, pokud jde o příjmy nebo zálohy na ně,
z nichž je srážena daň, se považuje za splněnou řádným a včasným provedením srážky
daně.
(5) Neprovede-li plátce daně srážku daně vůbec, popřípadě provede-li ji
v nesprávné výši nebo sraženou daň včas neodvede, bude na něm vymáhána jako jeho
dluh.
(6) Správce daně může plátci daně stanovit jinak lhůtu pro úhradu daně
vybírané srážkou.
(7) Na základě žádosti poplatníka uvedeného v § 2 odst. 3 a § 17 odst.
4 vydá správce daně "Potvrzení o zaplacení daně vybírané srážkou" pouze v tom případě,
když u daně vybírané srážkou lze zjistit totožnost poplatníka.
(8) Poplatníkovi, kterému plátce z příjmů ze závislé činnosti a funkčních
požitků srazí daň vyšší, než je stanoveno, vrátí plátce daně přeplatek, pokud neuplynuly
tři roky od konce zdaňovacího období, v němž přeplatek vznikl. O vrácený přeplatek
daně sníží plátce nejbližší odvod daně vybírané srážkou správci daně. Poplatníkovi,
kterému plátce z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků nesrazil daň ve stanovené
výši, může ji dodatečně srazit, pokud neuplynulo od doby, kdy byla daň nesprávně
sražena, 12 měsíců.
§ 38e
Zajištění daně
(1) Ministerstvo financí může obecně závazným právním předpisem uložit
daňovým subjektům, aby při peněžitém plnění ve prospěch poplatníků majících určitý
druh příjmů srazili až 25 % peněžitého plnění jako zajištění daně.
(2) Ministerstvo financí může obecně závazným právním předpisem zmocnit
správce daně, aby uložili daňovým subjektům při peněžitém plnění ve prospěch poplatníků
majících určitý druh příjmů srazit až 25 % peněžitého plnění jako zajištění daně.
V tomto zmocnění vymezí bližší podmínky pro zajištění daně, zejména okruh důvodů
a druh příjmů.
(3) K zajištění daně ze zdanitelných příjmů osob podle § 2, z nichž není
daň vybírána srážkou, jsou plátci daně při výplatě, poukázání nebo připsání úhrady
ve prospěch poplatníka, nejpozději v den, kdy o závazku účtují v souladu s platnými
účetními předpisy, povinni srazit zajištění daně ve výši 10 % poplatníkům uvedeným
v § 2 odst. 3 s výjimkou případů, kdy je záloha srážena podle § 38h. Jde-li však
o podíl společníka veřejné obchodní společnosti nebo o podíl komplementáře komanditní
společnosti na zisku společnosti, stanoví se zajištění daně ve výši vypočtené podle
§ 16.
(4) K zajištění daně ze zdanitelných příjmů osob podle § 17, z nichž
není daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně, jsou plátci daně při výplatě,
poukázání nebo připsání úhrady ve prospěch poplatníka, nejpozději v den, kdy o závazku
účtují v souladu s platnými účetními předpisy, povinni srazit zajištění daně ve výši
a) 10 % poplatníkům uvedeným v § 17 odst. 4 s výjimkou uvedenou v písmenu b), kteří
mají příjmy ze zdrojů na území České republiky (§ 22). Tato povinnost se nevztahuje
na banky, jde-li o peněžité plnění, poukázání nebo připsání úroků u bank,
b) sazby
daně podle § 21 z podílu společníka veřejné obchodní společnosti nebo komplementáře
komanditní společnosti se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí na zisku.
(5) Ustanovení odstavců 3 a 4 se neuplatní, pokud se jedná o úhrady za
zboží prováděné v maloobchodě, kde prodejcem je poplatník uvedený v § 2 odst. 3 nebo
v § 17 odst. 4. Stejně se postupuje u úhrad nájemného placeného fyzickými osobami
za bytové prostory užívané k bydlení.
(6) Částky zajištění daně sražené plátcem poplatníkům podle předchozích
odstavců se odvádějí do konce měsíce za předchozí kalendářní měsíc příslušnému správci
daně poplatníka.
(7) Zajištěním daně podle předchozích odstavců může správce daně považovat
daňovou povinnost poplatníka za splněnou.
(8) Správce daně poplatníka může rozhodnout o tom, že zajištění podle předchozích
odstavců bude nižší nebo nebude prováděno. Proti tomuto rozhodnutí se nelze odvolat.
Toto rozhodnutí je závazné i pro plátce daně.
(9) Neprovede-li plátce daně zajištění úhrady na daň vůbec, popřípadě ve
správné výši nebo zajištěnou částku daně včas neodvede, bude na něm vymáhána jako
jeho dluh.
§ 38f
Vyloučení dvojího zdanění příjmů ze zahraničí
(1) Pokud plynou poplatníkovi daně z příjmů podle § 2 a 17 příjmy ze zdrojů
v zahraničí, může si od této daně odečíst obdobnou daň zaplacenou v zahraničí, nejvýše
však do částky daně z příjmů připadající na příjmy plynoucí ze zahraničí.
(2) Plynou-li poplatníkovi příjmy ze státu, s nímž Česká republika uzavřela
smlouvu o zamezení dvojího zdanění, postupuje se při vyloučení dvojího zdanění podle
této smlouvy. Daň zaplacená ve druhém smluvním státě se však započte na úhradu daně
nejvýše částkou, která může být ve druhém smluvním státě vybírána v souladu se smlouvou
o zamezení dvojího zdanění.
(3) Příjmy ze závislé činnosti vykonávané v zahraničí plynoucí poplatníkům
uvedeným v § 2 odst. 2 od zaměstnavatele se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí nebo
od zaměstnavatele se sídlem nebo bydlištěm v České republice, pokud příjmy ze závislé
činnosti jdou k tíži stálé provozovny v zahraničí, se vyjímají ze zdanění. Z ostatního
příjmu poplatníka se vypočte daň procentem daňového zatížení zjištěným ze základu
daně nesníženého o tuto vyjmutou část. V případě, že je to pro poplatníka výhodnější,
použije se i u těchto příjmů ustanovení odstavce 2.
(4) Jestliže v důsledku odlišného začátku nebo délky zdaňovacího období
v zahraničí nemá poplatník ve lhůtě k podání daňového přiznání doklad od zahraničního
správce daně, uvede v daňovém přiznání předpokládanou výši zahraničního daňového
základu nebo daně připadající na zdaňovací období, za něž je daňové přiznání podáváno.
(5) Zjistí-li poplatník, že v důsledku stanovení základu daně nebo daně
zahraničním správcem daně má být jeho daňová povinnost vyšší, než jak byla vyměřena,
postupuje podle zvláštních daňových předpisů.39a)".
39) § 6 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
39a) § 41 odst. 1 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
40) § 67 odst. 3 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
41) § 33 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
132. Za § 38f se vkládá nová část čtvrtá, která včetně nadpisu zní:
"ČÁST ČTVRTÁ
ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ PRO VYBÍRÁNÍ DANĚ Z PŘÍJMŮ
Zvláštní ustanovení pro vybírání daně z příjmů fyzických osob
§ 38g
Daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob
(1) Daňové přiznání je povinen podat každý, jehož roční příjmy, které
jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, přesáhly 6000 Kč, pokud se nejedná o
příjmy od daně osvobozené a o příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní
sazby daně.
(2) Daňové přiznání není povinen podat poplatník, který má příjmy ze
závislé činnosti a funkčních požitků podle § 6 pouze od jednoho a nebo postupně od
více plátců včetně doplatků mezd od těchto plátců (§ 38ch odst. 4), pokud není povinen
podat daňové přiznání podle odstavce 3, a jehož jiné příjmy, kromě příjmů od daně
osvobozených a kromě příjmů, z nichž je daň vybírána zvláštní sazbou, nejsou vyšší
než 2000 Kč.
(3) Plynou-li poplatníkovi příjmy ze závislé činnosti ze zahraničí, je
povinen podat daňové přiznání z těchto příjmů, pokud plátce nemá v České republice
stálou provozovnu, prostřednictvím které vykonává na území České republiky činnost
s výjimkou případů stálé provozovny vzniklé v souvislosti s činnostmi uvedenými v
§ 22 odst. 1 písm. c), nebo má-li poplatník i jiné dani podrobené příjmy.
(4) V daňovém přiznání poplatník uvede veškeré příjmy, které jsou předmětem
daně, kromě příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž je daň vybírána zvláštní
sazbou daně. Jsou-li součástí zdanitelných příjmů též příjmy ze závislé činnosti
a funkčních požitků, doloží je poplatník daně dokladem vystaveným podle § 38j odst.
3.
§ 38h
Vybírání a placení daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti
a z funkčních požitků
(1) Plátce daně srazí zálohu na daň z příjmů fyzických osob ze závislé
činnosti a z funkčních požitků (dále jen "záloha") ze zdanitelné mzdy. Zdanitelnou
mzdou se rozumí úhrn příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků (dále jen "mzda")
zúčtovaný nebo vyplacený poplatníkovi za kalendářní měsíc nebo za zdaňovací období,
vyjma příjmů zdanitelných srážkou podle zvláštní sazby daně, snížený o
a) částky,
které jsou od daně osvobozeny,
b) částky sražené nebo zaměstnancem uhrazené na pojistné
na sociální zabezpečení, na příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a na pojistné
na všeobecné zdravotní pojištění (dále jen "pojistné") a u poplatníků uvedených v
§ 2 odst. 5 též o snížení podle § 6 odst. 13 písm. b),
c) prokázané nezdanitelné částky
základu daně; základ daně pro výpočet zálohy za kalendářní měsíc se sníží o 1/12
nezdanitelné částky ze základu daně.
(2) Záloha ze zdanitelné mzdy zúčtované nebo vyplacené za kalendářní
měsíc činí:
Zdanitelná mzda Záloha Ze zdanitelné mzdy přesahující od Kč do Kč -- 5 000 15 % 5 000 10 000 750 Kč +20 % -"- 5 000 Kč 10 000 15 000 1750 Kč +25 % -"- 10 000 Kč 15 000 45 000 3 000 Kč +32 % -"- 15 000 Kč 45 000 90 000 12 600 Kč +40 % -"- 45 000 Kč 90 000 a výše 30 600 Kč +43 % -"- 90 000 Kč
(3) Záloha z odměn členů statutárních orgánů a dalších orgánů právnických
osob se bez ohledu na ustanovení odstavce 2 sráží sazbou ve výši 25 %. Záloha z mezd
plynoucích současně od druhého a dalšího plátce, u kterého poplatník neuplatňuje
nezdanitelné částky ze základu daně (odstavec 8), ani nepodepsal prohlášení k dani
na příslušné zdaňovací období podle § 38k odst. 4, se bez ohledu na ustanovení odstavce
2 sráží sazbou ve výši 25 %, pokud nejde o příjmy zdaněné podle § 6 odst. 4.
(4) K prokázané nezdanitelné částce ze základu daně na manželku [§ 15
odst. 1 písm. c)] a k nezdanitelné částce ze základu daně, o níž se snižuje základ
daně u poživatele starobního důchodu (§ 15 odst. 2), jakož i k hodnotě darů (§ 15
odst. 8) přihlédne plátce až při ročním zúčtování záloh za zdaňovací období.
(5) Záloha se srazí při výplatě nebo připsání mzdy poplatníkovi k dobru
bez ohledu na to, za kterou dobu se mzda vyplácí. Provádí-li plátce vyúčtování mezd
měsíčně, srazí zálohu při vyúčtování mzdy za uplynulý měsíc. Mzdy plynoucí do konce
ledna za uplynulé zdaňovací období se zahrnují do základu pro výpočet zálohy v tomto
období.
(6) Plátce daně, který vyplácí ve zdaňovacím období zdanitelnou mzdu
najednou za více kalendářních měsíců téhož zdaňovacího období, vypočte zálohu tak,
jako by byla vyplacena v jednotlivých měsících, je-li tento způsob výpočtu zálohy
pro poplatníka výhodnější. Při použití tohoto způsobu nelze použít zdanění podle
§ 6 odst. 4.
(7) Záloha podle předchozích odstavců se vypočte ze zdanitelné mzdy (odstavce
1 a 6) zaokrouhlené do 100 Kč na celé koruny nahoru a nad 100 Kč na celé stokoruny
nahoru.
(8) Pobírá-li poplatník mzdu současně nebo postupně od více plátců za
stejný kalendářní měsíc (§ 38k odst. 3), srazí plátci daně, u nichž poplatník neuplatňuje
nárok na nezdanitelné částky ze základu daně, zálohy ze mzdy, snížené pouze o částky,
které jsou od daně osvobozeny, a o pojistné.
(9) Nepožádá-li poplatník o roční zúčtování záloh, je sraženými zálohami
ze mzdy jeho daňová povinnost splněna, pokud není povinen podat přiznání podle §
38g.
(10) Provádí-li plátce daně zúčtování mezd měsíčně nebo pravidelně v
delších časových obdobích, odvede úhrn sražených záloh nejpozději do pěti dnů po
provedeném zúčtování mezd. Ostatní plátci daně odvedou úhrn sražených záloh do pěti
dnů po uplynutí kalendářního měsíce, v němž povinnost srazit zálohy vznikla.
(11) Správce daně může stanovit lhůtu pro odvod zálohy jinak.
§ 38ch
Roční zúčtování záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti
a z funkčních požitků
(1) Poplatník, který ve zdaňovacím období pobíral zdanitelnou mzdu pouze
od jednoho nebo od více plátců daně postupně včetně mezd zúčtovaných nebo vyplacených
poplatníkovi uvedenými plátci dodatečně v době, kdy poplatník pro ně již nevykonával
závislou činnost nebo funkci, může požádat písemně o provedení ročního zúčtování
záloh posledního plátce daně, u něhož uplatňoval nárok na nezdanitelné částky ze
základu daně, a to nejpozději do 15. února po uplynutí zdaňovacího období. Roční
zúčtování záloh neprovede plátce u poplatníka, který podá nebo je povinen podat daňové
přiznání k dani.
(2) Neuplatňoval-li poplatník ve zdaňovacím období nárok na nezdanitelné
částky ze základu daně u žádného plátce daně, provede na žádost poplatníka roční
zúčtování záloh poslední plátce daně ve zdaňovacím období, za které se roční zúčtování
záloh provádí. Nemůže-li poplatník požádat posledního plátce daně ve zdaňovacím období,
za které se roční zúčtování záloh provádí, o provedení ročního zúčtování záloh z
důvodu zániku plátce bez právního nástupce, požádá o provedení ročního zúčtování
záloh správce daně místně příslušného podle svého bydliště nejpozději do 15. února
po uplynutí zdaňovacího období.
(3) Plátce daně provede roční zúčtování záloh jen na základě dokladů
od všech předchozích plátců o vyplacené mzdě, sraženém nebo zaměstnancem uhrazeném
pojistném, o nezdanitelných částkách ze základu daně a o srážených zálohách. Poplatník
je povinen uvedené doklady za uplynulé zdaňovací období předložit plátci daně nejpozději
do 15. února následujícího roku. Nepředloží-li poplatník do 15. února tyto doklady,
roční zúčtování záloh plátce daně neprovede.
(4) Výpočet daně a roční zúčtování záloh pro- vede plátce daně nejpozději
do 31. března z úhrnu mezd zúčtovaných nebo vyplacených poplatníkovi všemi plátci
postupně, a to včetně mezd zúčtovaných nebo vyplacených poplatníkovi těmito plátci
dodatečně v době, kdy poplatník pro ně již nevykonával závislou činnost nebo funkci.
Rozdíl zálohově sražené daně a vypočtené daně ve prospěch poplatníka vrátí plátce
daně poplatníkovi jako přeplatek nejpozději při zúčtování mzdy za březen, je-li částka
vyšší než 50 Kč. O vrácený přeplatek sníží plátce daně nejbližší odvody záloh správci
daně, nejdéle do konce zdaňovacího období, pokud nepožádá o vrácení přeplatku podle
zvláštního předpisu40) místně příslušného správce daně. Případný nedoplatek z ročního
zúčtování záloh se poplatníkovi nesráží.
§ 38i
Odpovědnost plátců daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti
a z funkčních požitků
(1) Poplatníkovi, kterému byla sražena daň vyšší, než je stanoveno, vrátí
plátce daně přeplatek, pokud neuplynuly tři roky od konce zdaňovacího období, v němž
přeplatek vznikl. Pokud plátce daně srazil poplatníkovi zálohy v běžném zdaňovacím
období vyšší, než měl, vrátí poplatníkovi vzniklý přeplatek na zálohách v následujícím
měsíci, nejpozději do 15. února následujícího roku. O vrácený přeplatek daně nebo
zálohy sníží plátce daně nejbližší odvod záloh správci daně.
(2) Plátce daně, který nesrazil u poplatníka daň ve stanovené výši, může
ji dodatečně srazit, pokud neuplynulo od doby, kdy byla daň nesprávně sražena, 12
měsíců. Plátce daně, který nesrazil u poplatníka zálohu ve stanovené výši, může ji
dodatečně za uplynulé zdaňovací období srazit nejpozději do 31. března následujícího
roku. Daň včetně daně vyplývající z ročního zúčtování daňových záloh (§ 38ch), která
nebyla sražena vinou poplatníka, může být spolu s příslušenstvím daně plátcem daně
sražena do tří let od konce zdaňovacího období, v němž k nesprávné srážce došlo.
Nemůže-li plátce daně nedoplatek srazit z poplatníkovy mzdy z důvodu, že mu již mzdu
nevyplácí, nebo proto, že nelze poplatníkovi podle obecně závazných předpisů srážku
provést, vybere nedoplatek správce daně příslušný podle bydliště poplatníka, kterému
zašle plátce daně doklady o jeho výši k dalšímu řízení do 30 dnů ode dne, kdy zjistí,
že nedoplatek nelze srazit z poplatníkovy mzdy, pokud výše nedoplatku přesáhne 100
Kč. Správce daně vyrozumí poplatníka o výši nedoplatku na dani rozhodnutím.
(3) Dodatečně sraženou daň nebo zálohu plátce daně odvede správci daně
v nejbližším termínu pro odvod záloh.
(4) Dodatečně předepsanou daň a zálohy je plátce daně povinen odvést
správci daně do pěti dnů po doručení platebního výměru.
§ 38j
Povinnosti plátců daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a
z funkčních požitků
(1) Plátci daně jsou povinni vést pro poplatníky, z jejichž mezd sráží
zálohy, mzdové listy, rekapitulaci o sražených zálohách a dani srážené podle zvláštní
sazby daně za každý kalendářní měsíc i za celé zdaňovací období.
(2) Mzdový list musí pro účely daně obsahovat
a) poplatníkovo jméno
a příjmení, též dřívější,
b) rodné číslo,
c) bydliště,
d) jména a rodná čísla osob,
které poplatník uplatňuje pro snížení základu daně, výši jednotlivých nezdanitelných
částek s uvedením důvodu jejich uznání,
e) za každý kalendářní měsíc
1. úhrn zúčtovaných
mezd bez ohledu, zda jsou vypláceny v penězích nebo v naturáliích,
2. částky osvobozené
od daně z úhrnu zúčtovaných mezd uvedeného v bodě 1,
3. pojistné,
4. základ pro výpočet
zálohy na daň nebo daně podle zvláštní sazby,
5. nezdanitelné částky základu daně,
6.
zdanitelnou mzdu,
7. zálohu na daň nebo daň podle zvláštní sazby daně.
Údaje v bodech
4 až 7 se uvedou podle způsobu výpočtu zálohy na daň nebo výpočtu daně zvláštní sazbou
daně z příjmů ze závislé činnosti,
f) součet údajů za zdaňovací období uvedených v
písmenu e) bodech 1 až 7 vyjma nezdanitelných částek ze základu daně a zdanitelné
mzdy.
(3) Na žádost poplatníka je plátce daně povinen za období, za které byla
vyplácena mzda, vystavit nejpozději do deseti dnů od podání žádosti doklad o souhrnných
údajích uvedených ve mzdovém listě, které jsou rozhodné pro výpočet zdanitelné mzdy,
daně a záloh. Kopii vystaveného dokladu plátce uschová.
§ 38k
Uplatnění nezdanitelných částek ze základu daně při výpočtu záloh na
daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků
(1) Poplatník je povinen prokázat plátci daně skutečnosti rozhodné pro
uznání nezdanitelných částek ze základu daně při výpočtu záloh nejpozději do konce
kalendářního měsíce, v němž tyto okolnosti nastaly. K předloženým dokladům přihlédne
plátce daně počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, v němž budou tyto
skutečnosti plátci daně prokázány. K předloženým dokladům potvrzujícím skutečnost,
že poplatník nebo vyživované dítě je studentem nebo žákem soustavně se připravujícím
na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem, však plátce daně přihlédne
již počínaje kalendářním měsícem, v němž budou tyto skutečnosti plátce daně prokázány.
Při nástupu do zaměstnání je lhůta dodržena, prokáže-li poplatník tyto skutečnosti
do 30 dnů ode dne nástupu do zaměstnání.
(2) Narodí-li se však poplatníkovi dítě, plátce daně k této skutečnosti
přihlédne již v kalendářním měsíci, v němž se narodilo, prokáže-li poplatník jeho
narození plátci daně do 30 dnů po narození dítěte.
(3) Pobírá-li poplatník za stejný kalendářní měsíc mzdu současně nebo
postupně od více plátců daně, přihlédne k nezdanitelným částkám ze základu daně pouze
jeden plátce daně, u kterého uplatní poplatník nárok podle odstavce 1.
(4) Plátce daně přihlédne k nezdanitelným částkám ze základu daně,
podepíše-li poplatník do 30 dnů po vstupu do zaměstnání a každoročně nejpozději do
15. února na příslušné zdaňovací období prohlášení o tom,
a) jaké skutečnosti jsou
u něho dány pro přiznání nezdanitelných částek ze základu daně, popř. kdy a jak se
změnily,
b) že za stejné zdaňovací období i za stejný kalendářní měsíc zdaňovacího
období neuplatňuje současně nárok na nezdanitelné částky ze základu daně ani ze základu
pro výpočet zálohy na daň u jiného plátce daně, že současně na stejné období kalendářního
roku nepodepsal u jiného plátce prohlášení k dani a že nárok na nezdanitelné částky
ze základu daně ani ze základu pro výpočet zálohy na daň na tytéž osoby za stejný
kalendářní měsíc ve zdaňovacím období současně neuplatňuje jiný poplatník,
c) zda
je poživatelem starobního důchodu.
(5) Plátce daně provede výpočet daně a zúčtování záloh a současně
přihlédne k nezdanitelným částkám ze základu daně na manželku a k nezdanitelné částce
u poživatele starobního důchodu (§ 15 odst. 2) za bezprostředně uplynulé zdaňovací
období, podepíše-li poplatník do 15. února za toto období písemné prohlášení o tom,
a) že nepobíral v uplynulém zdaňovacím období kromě mzdy od jednoho plátce nebo postupně
od více plátců včetně mezd dodatečně vyplacených nebo zúčtovaných těmito plátci v
době, kdy pro ně již nevykonával závislou činnost nebo funkci, příjmů zdanitelných
srážkou podle zvláštní sazby daně a kromě příjmů, které nejsou předmětem daně nebo
jsou od daně osvobozeny, jiné příjmy podléhající dani z příjmů fyzických osob vyšší
než 2000 Kč,
b) zda pobíral v uplynulém zdaňovacím období postupně od dalších plátců
daně včetně mezd dodatečně vyplacených nebo zúčtovaných těmito plátci v době, kdy
pro ně již nevykonával závislou činnost nebo funkci, kromě příjmů zdanitelných srážkou
podle zvláštní sazby daně a kromě příjmů, které nejsou předmětem daně nebo jsou od
daně osvobozeny, příjmy podléhající dani z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti
a z funkčních požitků,
c) že manželka (manžel) žijící v domácnosti, na kterou uplatňuje
nezdanitelné částky ze základu daně, neměla v uplynulém zdaňovacím období vlastní
příjem přesahující ročně hranici 24 000 Kč,
d) jaká byla výše jeho starobního důchodu,
pokud v uplynulém zdaňovacím období nepřesáhla 24 000 Kč.
(6) Neprokáže-li poplatník skutečnosti rozhodné pro uznání nezdanitelných
částek ze základu daně a nepodepíše-li prohlášení ve stanovené lhůtě, přihlédne plátce
daně k těmto skutečnostem dodatečně při ročním zúčtování záloh, prokáže-li je poplatník
nejpozději do 15. února roku následujícího po uplynutí zdaňovacího období.
(7) Dojde-li během roku ke změně skutečností rozhodných pro uznání nezdanitelných
částek ze základu daně, je poplatník povinen oznámit je písemně (např. změnou v prohlášení)
plátci daně nejpozději poslední den kalendářního měsíce, v němž změna nastala. Plátce
daně zaeviduje změnu ve mzdovém listě.
§ 38l
Způsob prokazování nezdanitelných částek ze základu daně z příjmů fyzických
osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků
(1) Nárok na uznání nezdanitelných částek ze základu daně prokazuje
poplatník plátci daně
a) platným občanským průkazem, a to vlastním, druhého z manželů,
popřípadě občanskými průkazy dětí starších 15 let, jde-li o prokázání existence manželky
(manžela) a nezletilých dětí (vlastních, osvojených, dětí v péči, která nahrazuje
péči rodičů, a dětí druhého z manželů a vnuků). Nejsou- -li uvedené skutečnosti zřejmé
z občanského průkazu, je nutné prokázat je jiným úředním dokladem. Uplatňuje-li poplatník
nárok na uznání nezdanitelných částek na dítě, předloží plátci potvrzení od zaměstnavatele
manželky (manžela), že nárok na nezdanitelné částky na dítě současně neuplatňuje
manželka (manžel),
b) potvrzení školy a u žáků učilišť potvrzení učiliště, že
1. zletilé
dítě žijící s poplatníkem v domácnosti se soustavně připravuje na budoucí povolání
studiem nebo předepsaným výcvikem,
2. poplatník se soustavně připravuje na budoucí
povolání studiem nebo předepsaným výcvikem,
c) rozhodnutím o přiznání invalidního
nebo částečného invalidního důchodu a dokladem o výplatě důchodu, uplatňuje-li poplatník
nárok na snížení daně z titulu nezdanitelné částky ze základu daně z důvodu, že pobírá
invalidní nebo částečný invalidní důchod,
d) předložením průkazu ZTP-P, pokud je poplatník,
jeho manželka (manžel) nebo vyživované dítě jeho držitelem,
e) rozhodnutím o přiznání
starobního důchodu a dokladem o výplatě důchodu, je-li poplatník jeho příjemcem,
pokud důchod nepřesahuje ročně hranici stanovenou v § 15 odst. 2,
f) potvrzením správce
daně příslušného podle místa bydliště poplatníka o tom, že
1. vyživuje v domácnosti
zletilé dítě až do dovršení 26 let věku, které nepobírá invalidní důchod a nemůže
se připravovat na budoucí povolání nebo být zaměstnáno pro nemoc nebo pro dlouhodobě
nepříznivý zdravotní stav není schopno se soustavně připravovat na budoucí povolání
anebo je schopno se na ně připravovat jen za mimořádných podmínek,
2. pobírá jiný
důchod, jehož jednou z podmínek je invalidita, nebo jeho žádost o invalidní důchod
byla zamítnuta z jiných důvodů než z důvodů jeho invalidity a při souběhu nároku
na starobní, invalidní a částečný invalidní důchod,
g) potvrzením příjemce daru o
jeho výši a účelu (§ 15 odst. 8).
(2) Doklady uvedené v odstavci 1 písm. a) a písm. c) až f) platí trvale,
nebyla-li jejich platnost časově omezena. Platnost dokladu uvedeného v odstavci 1
písm. c) a e) je podmíněna tím, že poplatník předloží každoročně nejpozději do 15.
února doklad o výplatě důchodu. Doklady uvedené v odstavci 1 písm. b) platí vždy
pro školní rok, pro který byly vydány. Doklady platí za předpokladu, že u poplatníka
a jím vyživovaných osob se nezměnily skutečnosti rozhodné pro uznání nezdanitelných
částek ze základu daně.
(3) Úkony podle odstavce 1 písm. f) jsou osvobozeny od správních poplatků.
§ 38m
Daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob
Poplatník je povinen po uplynutí zdaňovacího období nebo jeho části,
za které se daň vyměřuje, podat daňové přiznání, a to i v případě, že nevykáže základ
daně nebo vykáže daňovou ztrátu. Tuto povinnost nemají poplatníci uvedení v § 18
odst. 3, pokud nemají příjmy, které jsou předmětem daně, nebo mají pouze příjmy od
daně osvobozené (§ 19) a příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby
daně (§ 36 odst. 1 až 6).".
133. Nadpis nad § 39 zní:
"ČÁST PÁTÁ".
134. V § 39 se vypouští písmeno c).
Dosavadní písmena d) až f) se označují jako písmena c) až e).
135. Dosavadní část čtvrtá se označuje jako část šestá.
136. V § 40 odst. 7 písm. d) se před slova "nehmotný majetek" vkládají
slova "úplatně pořízený".
137. Dosavadní zatřídění hmotného majetku a nehmotného majetku do odpisových
skupin podle předpokládané doby odpisování, které je přílohou k zákonu České národní
rady č. 586/1992 Sb., se nahrazuje touto přílohou:
"Příloha
k zákonu ČNR č. 586/1992 Sb.
Třídění hmotného majetku a nehmotného majetku do odpisových skupin
ODPISOVÁ SKUPINA 1 Položka +) SKP + +) Název + + +) (1--1) 01.21.13 Hovězí dobytek (skot) plemenný (1--2) 01.21.14 Hovězí dobytek (skot) chovný (1--3) 01.22.11 Jen: ovce chovné a plemenné (1--4) 01.22.12 Jen: kozy chovné a plemenné (1--5) 01.22.14 Jen: osli, muly a mezci chovní a plemenní (1--6) 01.23.12 Vepřový dobytek plemenný (1--7) 01.23.13 Vepřový dobytek chovný (1--8) 01.24.16 Jen: hejna husí (1--9) 01.24.17 Jen: hejna husí (1--10) 25.24.25 Ochranné pokrývky hlavy (přilby) z plastů (1--11) 25.24.27 Kancelářské a školní potřeby z plastů (1--12) 26.15.23 Laboratorní sklo a sklo pro zdravotnictví a farmaceutické účely (1--13) 26.24.1 Laboratorní chemická a technická keramika (1--14) 26.81.11 Mlýnské kameny, brusné kameny, brusné kotouče a podobné výrobky (1--15) 28.62 Nástroje a nářadí kromě: nástrojů na strojní tváření za tepla SKP 28.62.50 (1--16) 29.32.14 Rozmetadla mrvy a umělých hnojiv (1--17) 29.32.40 Mechanické přístroje ke stříkání, rozstřikování a rozprašování pro zemědělství a zahradnictví (1--18) 29.32.50 Samonakládací a samovýklopné přívěsy a návěsy pro zemědělské účely (1--19) 29.32.65 Stroje a zařízení pro pěstování chmele, révy vinné, ovoce a dřevin, pro zrychlený pěstební proces, ošetřování luk a trávníků (kromě žacích), pěstování léčivých rostlin (1--20) 29.40.5 Ruční mechanizované nářadí a nástroje (1--21) 30.0 Kancelářské stroje a počítače (1--22) 32.20.11 Jen: -- studiová záznamová a reprodukční technika -- přístroje pro radiotelefonii (1--23) 32.20.12 Televizní kamery (1--24) 32.20.20 Elektrické přístroje pro drátovou telefonii a telegrafii (včetně faxů) (1--25) 32.30.11 Jen: přijímací přístroje pro radiotelefonii nebo radiotelegrafii jinde neuvedené (1--26) 32.30.44 Jen: přijímací přístroje pro radiotelefonii nebo radiotelegrafii jinde neuvedené (1--27) 33.2 Měřicí, kontrolní, navigační a jiné přístroje kromě: přesných vah, kreslicích a rýsovacích přístrojů a přístrojů pro měření délky v terénu v SKP 33.20.3 (1--28) 33.3 Zařízení pro řízení průmyslových procesů (1--29) 34.10.2 Dvoustopá motorová vozidla osobní (1--30) 34.10.3 Motorová vozidla sloužící k přepravě deseti a více osob (autobusy) kromě: trolejbusů a elektrobusů (1--31) 34.10.4 Jen: motorová vozidla pro nákladní dopravu pro jmenovité užitečné zatížení do 1,5 t (dodávková) (1--32) 34.10.53 Vozidla speciální (pro jízdu na sněhu, golfových hřištích apod.) (1--33) 35.20.33 Jen: vozíky kolejové důlní a malodrážní (1--34) 35.42 Jízdní kola (1--35) 36.63.2 Psací potřeby (1--36) 36.63.74 Nástroje, přístroje a modely určené k předváděcím účelům (1--37) 36.63.76 Umělé květiny, listoví, ovoce a výrobky z nich zhotovené (1--38) 36.63.77 Zejména: - pomůcky pro ochranu trupu, dýchadel, končetin - pomůcky učební kromě plastových v SKP 25.24.27 (1--39) 72.20 Nehmotný majetek: počítačové programy (software) - jen magnetická média s instrukcemi pro počítače a znalosti, popř. zkušenosti podobné povahy ODPISOVÁ SKUPINA 2 Položka SKP Název (2--1) 01.22.13 Koně (užitkoví, plemenní, chovní) (2--2) 17.40.2 Ostatní konfekční textilní výrobky zejména: lodní plachty, stany, padáky (2--3) 17.51.1 Koberce a ostatní textilní podlahové krytiny (nespojené se stavebním dílem) (2--4) 17.52 Jen: lana a síťované výrobky (2--5) 17.54.38 Textilní výrobky pro technické účely (2--6) 19.2 Galanterní, sedlářské a technické výrobky z přírodních a kompozitních usní (2--7) 20.30.20 Konstrukce a stavební části (celky) ze dřeva zejména: prefabrikované buňky, pokud nejsou samostatnými stavebními díly (objekty) nebo technologickým zařízením (2--8) 22.11 Knihy, slovníky, atlasy, glóbusy a podobně (2--9) 25.23.20 Konstrukce a stavební části (celky) z plastů zejména: prefabrikované buňky, pokud nejsou samostatnými stavebními díly (objekty) nebo technologickým zařízením (2--10) 25.24 Ostatní výrobky z plastů kromě: - ochranných pokrývek hlavy (přilby) v SKP 25.24.25 - školních a kancelářských potřeb v SKP 25.24.27 (2--11) 28.61 Nožířské zboží (2--12) 28.62.50 Jen: nástroje na strojní tváření za tepla (2--13) 28.63.1 Závěry a závěrové rámy s vestavěnými zámky (2--14) 28.71 Ocelové nádoby o objemu menším než 300 litrů zejména: cisterny, sudy, bubny, kádě (2--15) 28.72 Drobné kovové obaly zejména: hliníkové sudy, barely apod., zásobníky, z jakéhokoliv materiálu o objemu menším než 300 litrů (2--16) 28.73.1 Výrobky z drátu zejména: lana a pásy (2--17) 29.11.11 Lodní motory (2--18) 29.12.2 Čerpadla a zdviže na kapaliny (2--19) 29.22.14 Jen: jeřáby stavební (konstruované pro stavebnictví) (2--20) 29.22.17 Jen: transportní zařízení pro přepravu kusových materiálů (2--21) 29.22.18 Jen: transportní zařízení pro přepravu kusových materiálů (2--22) 29.23.13 Chladicí a mrazicí zařízení, tepelná čerpadla kromě: těchto zařízení pro domácnost (2--23) 29.24.1 Jen: zařízení pro úpravu vod o kapacitě 2000 ekvivalentních obyvatel (2--24) 29.24.2 Stroje a zařízení k čištění lahví, balení, vážení, stříkací a rozstřikovací stroje zejména: osobní a ostatní váhy, hasicí zařízení, tryskací zařízení, obalovací zařízení (2--25) 29.24.31 Odstředivky jinde neuvedené (2--26) 29.24.32 Kalandry nebo jiné válcovací stroje (s výjimkou strojů pro válcování kovů nebo skla) (2--27) 29.24.33 Prodejní automaty (2--28) 29.24.40 Stroje, přístroje a laboratorní zařízení jinde neuvedené ke zpracování materiálů postupy spočívajícími ve změně teploty (2--29) 29.24.6 Myčky nádobí průmyslové (2--30) 29.31 Traktory pro zemědělství a lesnictví (2--31) 29.32 Ostatní stroje pro zemědělství a lesnictví kromě: - rozmetadel mrvy a umělých hnojiv v SKP 29.32.14 - mechanických přístrojů ke stříkání, rozstřikování a rozprašování tekutin a prášků v SKP 29.32.40 - samonakládacích a samovýklopných přívěsů, návěsů a nástaveb pro hnojení a přípravu hnojiv v SKP 29.32.50 - zařízení pro pěstování chmele, révy vinné, ovoce a dřevin, pro zrychlený pěstební proces, ošetřování luk a trávníků (kromě žacích), pro pěstování léčivých rostlin, zařízení servisní a kontrolní pro stroje ke hnojení v SKP 29.32.65 (2--32) 29.40 Obráběcí stroje, lisy a strojírenská zařízení kromě: ručního mechanizovaného nářadí a nástrojů v SKP 29.40.5 (2--33) 29.52.1 Stroje pro hlubinné dolování (2--34) 29.52.2 Stroje pro přemísťování zeminy a povrchové dobývání kromě: kolesových rypadel a zakladačů (2--35) 29.52.3 Ostatní stroje pro povrchové dobývání (2--36) 29.52.4 Stroje pro práci s nerostnými hmotami a na tvarování odlévacích forem (2--37) 29.52.50 Pásové traktory (2--38) 29.53.1 Stroje pro potravinářský průmysl a pro zpracování tabáku (2--39) 29.54 Stroje pro textilní, oděvní a kožedělný průmysl (včetně šicích strojů pro domácnost) (2--40) 29.56 Ostatní účelové stroje (kromě strojů pro domácnost) zejména: - stroje pro tisk, brožování a vazbu knih a ofsetové tiskařské stroje v SKP 29.56.1 - ždímačky prádla v SKP 29.56.21 - sušicí stroje průmyslové v SKP 29.56.22 - stroje pro zpracování kaučuku a plastů v SKP 29.56.23 - stroje pro zpracování skla v SKP 29.56.25 - účelové stroje pro výrobu jinde neuvedené v SKP 29.56.25 (2--41) 29.60.13 Revolvery, pistole a jiné střelné zbraně včetně loveckých (2--42) 29.71 Elektrické přístroje pro domácnost (2--43) 29.72 Neelektrické přístroje pro domácnost (2--44) 31.10.31 Jen: elektrická generátorová soustrojí s pístovým vznětovým motorem pro kombinovanou výrobu elektrické energie a tepla do 2,5 MW elektrického výkonu (2--45) 31.10.31 Jen: generátorová soustrojí se zážehovými a spalovacími motory a ostatní generátorová soustrojí pro kombinovanou výrobu elektrické energie a tepla nad 2,5 MW elektrického výkonu (2--46) 31.4 Akumulátory, galvanické články a baterie (2--47) 31.50 Svítidla zejména: lampy, světelné reklamy a znaky, lustry, světlomety (2--48) 31.61.22 Spouštěče (též pracující jako samostatné generátory), ostatní generátory a ostatní přístroje a zařízení (2--49) 31.62 Ostatní elektrické vybavení zejména: - akustické, vizuální a signalizační zařízení - ochranná, zabezpečovací, návěstní apod. zařízení (2--50) 32.20 Televizní a rozhlasové vysílače a přístroje pro drátovou telefonii a telegrafii kromě: - televizních kamer v SKP 32.20.12 - studiové záznamové a reprodukční techniky v SKP 32.20.11 - přístrojů pro radiotelefonii v SKP 32.20.11 - elektrických přístrojů pro drátovou telefonii a telegrafii v SKP 32.20.20 (2--51) 32.30 Televizní a rozhlasové přijímače, přístroje pro záznam a reprodukci zvuku nebo obrazu apod. zařízení a příslušenství (včetně antén a parabolických antén všech druhů) kromě: přijímacích přístrojů pro radiotelefonii nebo radiotelegrafii v SKP 32.30.11 a 32.30.44 (2--52) 33.10 Zdravotnické a chirurgické přístroje a zařízení a přístroje pro ortopedické účely (2--53) 33.20.3 Jen: přesné váhy, kreslicí a rýsovací přístroje a přístroje pro měření délky v terénu (2--54) 33.4 Optické přístroje zejména: dalekohledy, optické mikroskopy, lasery, zařízení a přístroje s tekutými krystaly, fotopřístroje, kinokamery, promítací přístroje, zvětšovací a zmenšovací přístroje, fotoblesky, promítací plátna, vybavení fotolaboratoří, čtecí přístroje (2--55) 33.50.1 Hodiny a hodinky (2--56) 34.10.3 Jen: trolejbusy a elektrobusy (2--57) 34.10.4 Motorová vozidla pro nákladní dopravu kromě: motorových vozidel pro nákladní dopravu pro jmenovité užitečné zatížení do 1,5 t (dodávkových) (2--58) 34.10.51 Terénní vyklápěcí vozy (dampry) (2--59) 34.10.52 Jeřábové automobily (2--60) 34.10.54 Motorová vozidla pro speciální použití, jinde neuvedená (2--61) 34.20.2 Přívěsy, návěsy, kontejnery (2--62) 34.30.20 Ostatní samostatné předměty pro motorová vozidla (2--63) 35.12 Rekreační a sportovní čluny (2--64) 35.30 Letadla a kosmické lodě, včetně družic (2--65) 35.41 Motocykly včetně kol s pomocným motorkem (2-66) 35.43 Invalidní vozíky (2--67) 35.50.1 Ostatní vozidla bez mechanického pohonu jinde neuvedená (2--68) 36.1 Nábytek (2--69) 36.3 Hudební nástroje (2--70) 36.4 Sportovní potřeby (2--71) 36.50.4 Výrobky pro lunaparky, pro stolní nebo společenské hry (2--72) 36.63.1 Kolotoče, houpačky, pouťové atrakce, střelnice apod. (2--73) - Nehmotný majetek: licence, předměty práv průmyslového vlastnictví apod., technické nebo jiné hospodářsky využitelné znalosti ODPISOVÁ SKUPINA 3 Položka SKP Název (3--1) 26.61.20 Konstrukce a stavební části (celky) z betonu a železobetonu zejména: prefabrikované prostorové buňky - dílce, pokud nejsou samostatnými stavebními díly (objekty) nebo technologickým zařízením (3--2) 28.11.10 Konstrukce a stavební části (celky) z kovů zejména: prefabrikované buňky (plechové), pokud nejsou samostatnými stavebními díly (objekty) nebo technologickým zařízením (3--3) 28.11.21 Konstrukce kovové nosné pro mosty zejména: samostatné mostní konstrukce, určené k přemísťování, tj. pokud nejsou stavebními objekty (3--4) 28.11.22 Konstrukce stožárů, sloupů a pilířů z oceli a železa zejména: samostatné konstrukce určené k přemísťování, tj. pokud nejsou stavebními objekty (3--5) 28.11.23 Ostatní konstrukce kovové zejména: konstrukce chmelnic (3--6) 28.21 Nádrže, zásobníky a kontejnery z kovů s objemem nad 300 litrů (3--7) 28.30 Parní kotle a pomocná zařízení, kondenzátory, jaderné reaktory (3--8) 28.75.21 Trezory a pancéřové skříně (3--9) 28.75.22 Kartotékové kovové skříně a podobné výrobky kovové (3--10) 28.75.24 Dekorativní sochy, sošky a podobné předměty kovové (3--11) 28.75.27 Ostatní výrobky z obecných kovů jinde neuvedené (3--12) 28.75.3 Meče, tesáky, bodáky apod. (3--13) 29.11.12 Jen: zážehové spalovací pístové motory, vratné, rotační motory (3--14) 29.11.13 Pístové vznětové motory s vnitřním spalováním (3--15) 29.11.2 Turbíny (3--16) 29.12.1 Hydraulické a pneumatické pohony a motory (3--17) 29.12.3 Vzduchová čerpadla, vývěvy, kompresory a ventilátory (3--18) 29.21.1 Pece a hořáky průmyslové a laboratorní a související zařízení (3--19) 29.22.11 Kladkostroje a těžní zařízení (3--20) 29.22.12 Navíjecí zařízení a rumpály včetně pro práce pod zemí (3--21) 29.22.13 Zvedáky a zdvihací zařízení ke zvedání vozidel (3--22) 29.22.14 Jeřáby kromě: stavebních (3--23) 29.22.15 Stohovací vozíky a malé tahače (3--24) 29.22.16 Výtahy, skipové výtahy, eskalátory, pohyblivé chodníky (3--25) 29.22.17 Pneumatické dopravníky a ostatní dopravníky kromě: transportních zařízení pro přepravu kusových materiálů (3--26) 29.22.18 Ostatní zdvihací, manipulační, nakládací nebo vykládací zařízení (3--27) 29.23.11 Výměníky a zkapalňovače plynů (3--28) 29.23.12 Klimatizační zařízení (3--29) 29.23.14 Stroje a přístroje pro filtrování a čištění plynů jinde neuvedené (3--30) 29.23.2 Ventilátory s výjimkou stolních (3--31) 29.24.1 Plynové generátory, destilační, filtrační nebo rektifikační zařízení kromě: zařízení pro úpravu vod o kapacitě 2000 ekvivalentních obyvatel (3--32) 29.51 Stroje pro metalurgii (3--33) 29.52.2 Jen: rypadla kolesová a zakladače (3--34) 29.55 Stroje pro výrobu a konečnou úpravu papíru, kartónu a lepenky (3--35) 31.10 Elektromotory, generátory a transformátory kromě: generátorových soustrojí v SKP 31.10.31 a 31.10.32 pro kombinovanou výrobu elektrické energie a tepla do 2,5 MW elektrického výkonu (3--36) 31.2 Elektrická rozvodná a spínací zařízení (3--37) 32.10.1 Elektrické kondenzátory (3--38) 35.11 Lodě pro osobní a nákladní dopravu včetně cisternových, rybářských, požárních a tlačných, remorkérů, plovoucích bagrů a jeřábů, plovoucí plošiny a ostatní plavidla (3--39) 35.20 Železniční lokomotivy, tramvaje, vozy metra a vozový park kolejové dopravy kromě: vozíků kolejových důlních malodrážních (3--40) -- Pěstitelské celky trvalých porostů s dobou plodnosti delší než tři roky29) (3--41) 46.21.15 Jen: skleníky pro pěstování rostlin (3--42) -- Nehmotný majetek: patenty ODPISOVÁ SKUPINA 4 + + + +) Položka SKP Název (4--1) 46.21.1 Jen: domy a budovy -- ze dřeva a plastů -- na povrchových dolech, vázané na životnost dolu (4--2) 46.21.3 Vedení dálková: -- trubní (plynovody, ropovody, vodovody, parovody, horkovody a ostatní produktovody) -- elektrická trakční, nadzemní, podzemní, komunikační (4--3) 46.21.4 Vedení místní: -- trubní (vodovody, kanalizace, energetická vedení apod.) -- elektrická (nadzemní, podzemní, komunikační) (4--4) 46.21.51 Díla energetická výrobní, včetně domů, budov a staveb na povrchových dolech (4--5) 46.21.52 Jen: věže a stožáry, věžové zásobníky (sila) (4--6) 46.21.61 Jen: tribuny stadionů ze dřeva a plastů (4--7) 46.21.62 Jen: bazény plavecké a koupaliště ze dřeva a plastů (4--8) 46.21.63 Jen: budovy pro sport a rekreaci ze dřeva a plastů (4--9) 46.21.64 Jen: - díla inženýrská a budovy jinde neuvedené ze dřeva a plastů (např. oplocení, valy samostatné) -- konstrukce vinic (4--10) 46.23.13 Jen: svršek železničních a dalších kolejových drah a dráhy visuté, skrývkové a uhelné koleje pevné na povrchových dolech (4--11) 46.25.6 Průmyslové komíny ODPISOVÁ SKUPINA 5 + + + +) Položka SKP Název (5--1) 46.21.1 Domy a budovy kromě: - ze dřeva a plastů - na povrchových dolech, vázané na životnost dolu - skleníků pro pěstování rostlin (5--2) 46.21.21 Mosty a visuté dálnice (5--3) 46.21.22 Tunely a podzemní objekty s výjimkou důlních (5--4) 46.21.52 Jen: stavby výrobní s výjimkou budov (např. základy strojů, konstrukce výrobní a podpěrné, dráhy lanové) kromě: věží, stožárů, věžových zásobníků (5--5) 46.21.61 Tribuny stadionů kromě: ze dřeva a plastů (5--6) 46.21.62 Bazény plavecké a koupaliště kromě: ze dřeva a plastů (5--7) 46.21.63 Budovy pro sport a rekreaci kromě: ze dřeva a plastů (5--8) 46.21.64 Díla inženýrská a budovy jinde neuvedené kromě: - ze dřeva a plastů - konstrukcí vinic (5--9) 46.23.11 Dálnice, ulice, silnice, stezky (5--10) 46.23.13 Jen: spodek drah železničních kromě: spodku skrývkových a uhelných kolejí pevných na povrchových dolech (5--11) 46.23.14 Dráhy letištní (5--12) 46.23.2 Plochy pro sportovní a rekreační účely (5--13) 46.24 Díla vodní (5--14) 46.25.2 Jímání vody (studny) (5--15) 46.3 Ostatní stavební díla
+) Položka = kód odpisové skupiny (1 až 5) a pořadové číslo.
++) SKP = kód "Standardní klasifikace produkce" včetně "Klasifikace stavebních
děl" zavedena Českým statistickým úřadem (opatření z 1. 11. 1993 č.j. 1174/93-3010)
pro konkrétní obsahové vymezení náplně položky odpisové skupiny. Je-li dále uvedený
"Název" s ohledem na stručnost textace definován jinak, je rozhodující stanovená
položka SKP (oddíl, pododdíl, skupina, podskupina a třída SKP), pokud v textu není
výslovně stanoveno dílčí vymezení v rámci položky SKP.
+++) Název = významové zpřesnění názvů položek SKP pro účely definice hmotného
a nehmotného majetku (např. vypuštění slov "díly", "instalace", "opravy a údržba"),
jakož i upravené texty více zpřesňující obsah oddílů, skupin a podskupin SKP -- lépe
vyjadřující konkrétní obsah vyšších stupňů třídění SKP apod. -- s převážným použitím
textace SKP.
++++) Nedílnou součástí domů, budov a staveb (stavebních děl) jsou zařízení
a předměty, které z hlediska stavebního díla umožňují jeho funkci a účel, ke kterému
je určeno. Takováto zařízení a předměty musí být se stavebním dílem pevně spojena
a nelze je demontovat, aniž by došlo ke znehodnocení funkce a účelu stavebního díla,
a jsou zpravidla součástí celkové dodávky stavebního díla.
Čl.II
zrušen
Čl.III
PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
1. U poplatníka, který neúčtuje v soustavě podvojného účetnictví, se příjmy,
jež mu plynou v době 15 dnů před začátkem zdaňovacího období roku 1995 nebo v době
15 dnů po skončení zdaňovacího období roku 1994, považují za příjmy toho z uvedených
zdaňovacích období, ke kterému je poplatník přiřadí. Při posuzování výdajů se postupuje
obdobně.
2. Ve zdaňovacím období roku 1995 může poplatník uplatnit výdaje (náklady)
na spotřebu pohonných hmot silničních motorových vozidel23b) zahrnutých v majetku
poplatníka podle § 24 odst. 2 písm. k) a § 24 odst. 6 zákona č. 586/1992 Sb., ve
znění platném do 31. prosince 1994, pokud tak učiní u všech silničních motorových
vozidel za celé zdaňovací období.
3. vypuštěn
4. U příjmů uvedených v § 36 odst. 2 písm. a) bodech 1 až 4 zákona č. 586/1992
Sb., o jejichž rozdělení bylo rozhodnuto valnou hromadou, členskou schůzí nebo rozhodnutím
investiční společnosti do 31. prosince 1994, je plátce daně, pokud nebyla daň již
sražena, povinen srazit daň nejpozději do 30. června 1995, bez ohledu na den skutečné
výplaty.
5. Roční zúčtování za rok 1994 podle § 38ch zákona č. 586/1992 Sb. provede
plátce na žádost poplatníka, který kromě příjmů od daně osvobozených a příjmů zdanitelných
srážkou podle zvláštní sazby daně neměl za rok 1994 jiné příjmy přesahující 2000
Kč a v roce 1994 pobíral mzdu, kromě příjmů zdanitelných srážkou podle zvláštní sazby
daně, současně od více plátců. Při použití § 38ch se mzdy pobírané současně od více
plátců posuzují stejně jako mzdy od předchozích plátců a nepoužije se § 38ch odst.
4 poslední věta. Vznikne-li z ročního zúčtování u takového poplatníka nedoplatek
vyšší než 50 Kč, srazí jej plátce daně poplatníkovi ze mzdy nejpozději do konce zdaňovacího
období, v němž bylo provedeno roční zúčtování záloh. Nemůže-li plátce daně nedoplatek
srazit z poplatníkovy mzdy z důvodu, že mu již mzdu nevyplácí, nebo proto, že nelze
poplatníkovi podle právních předpisů srážku provést, vybere nedoplatek správce daně
příslušný podle bydliště poplatníka, kterému zašle plátce daně doklady o jeho výši
k dalšímu řízení, pokud výše nedoplatku přesáhne 100 Kč. Správce daně vyrozumí poplatníka
o výši nedoplatku na dani rozhodnutím. Pokud poplatník pobírající v roce 1994 mzdu,
kromě příjmů od daně osvobozených a příjmů zdanitelných srážkou podle zvláštní sazby
daně, současně od více plátců nepožádá o roční zúčtování za rok 1994, je povinen
podat daňové přiznání.
6. Nájemné podle § 24 odst. 2 písm. h) zákona č. 586/1992 Sb. sjednané ve
zdaňovacím období roku 1993 poplatníky, kteří účtují v soustavě jednoduchého účetnictví,
je výdajem na dosažení, zajištění a udržení příjmů v poměrné výši připadající ze
sjednané doby na příslušné zdaňovací období.
7. Pro samostatné movité věci vymezené v § 26 odst. 2 zákona č. 586/1992 Sb.,
které byly do 31. prosince 1994 odpisovány jako součást budov a staveb, se použije
způsob odpisování platný do 31. prosince 1994, a to do doby vyřazení těchto věcí
z užívání.
8. Pro příjmy z prodeje z cenných papírů nabytých před 1. lednem 1995 se použijí
ustanovení zákona č. 586/1992 Sb., ve znění platném do 31. prosince 1994.
9. V případech, kdy nebyly splněny podmínky pro osvobození odložené daně podle
§ 28 odst. 7 zákona č. 389/1990 Sb., o dani z příjmů obyvatelstva, je poplatník povinen
odloženou daň doplatit nejpozději ve lhůtě pro podání přiznání k dani za zdaňovací
období, ve kterém došlo k nesplnění podmínek pro uplatnění odkladu, nebylo-li rozhodnutím
správce daně stanoveno jinak.
10. Při stanovení záloh v roce 1995 na období předcházející poslednímu termínu
pro podání daňového přiznání za zdaňovací období roku 1994 se postupuje podle právních
předpisů, které upravovaly placení záloh do 31. prosince 1994.
11. Ustanovení § 24 odst. 2 písm. y) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění tohoto
zákona, umožňující odpis nevypořádané části pohledávky vzniklé podle zákona č. 499/1990
Sb., o přepočtu devizových aktiv a pasiv v oblasti zahraničních pohledávek a závazků
organizací v souvislosti s kurzovými opatřeními do nákladů, se použije za zdaňovací
období roku 1994 a roku 1995.
12. Ustanovení § 25 odst. 1 písm. w) bod 2 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění
tohoto zákona, se nepoužije v případech, kdy celková částka úvěrů a půjček poskytnutých
subjekty, které nemají sídlo nebo bydliště na území České republiky a neúčastní se
přímo nebo nepřímo na vedení, kontrole či jmění příjemce úvěru a půjčky, nepřesáhne
a) v roce 1995 dvacetipětinásobek výše vlastního jmění,
b) v roce 1996 dvacetinásobek výše vlastního jmění,
c) v roce 1997 patnáctinásobek výše vlastního jmění.
13. U hmotného majetku a nehmotného majetku nabytého obchodní společností
nebo družstvem vkladem společníka nebo členem družstva do 31. prosince 1994 za podmínky
převedení vlastnických práv k tomuto majetku do 31. prosince 1994 se při uplatňování
odpisů z tohoto majetku postupuje podle zákona č. 586/1992 Sb., ve znění platném
do 31. prosince 1994. Obdobně postupuje i poplatník, který nabyl majetek vkladem
tichého společníka, nebo tichý společník, který nabyl majetek vrácením svého vkladu
do 31. prosince 1994.
14. Pro daňové povinnosti za rok 1993 a 1994 platí dosavadní předpisy a ustanovení
tohoto zákona se použijí poprvé pro zdaňovací období roku 1995, pokud tento zákon
nestanoví jinak.
15.
zrušen
16. Zrušuje se vyhláška Ministerstva financí č. 534/1992 Sb., o výpočtu záloh
na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků.
Čl.IV
Předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů
České republiky vyhlásil úplné znění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o
daních z příjmů, jak vyplývá z pozdějších zákonů.
Čl.V
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1995.
Uhde v. r.
Havel v. r.
Klaus v. r.