256/1992 Sb.
ZÁKON
ze dne 30. dubna 1992
o ochraně osobních údajů v informačních systémech
Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky
se usneslo na tomto zákoně:
Část první
Rozsah působnosti
§ 1
Zákon upravuje ochranu osobních údajů, zejména povinnosti
související s ochranou informací při provozování informačního
systému, který nakládá s osobními údaji a odpovědnost
provozovatele informačního systému a dalších fyzických
a právnických osob, které se účastní provádění činností
souvisejících s provozováním takového informačního systému.
Část druhá
Vymezení některých pojmů pro účely tohoto zákona
§ 4
Informační systém
Informačním systémem se rozumí funkční celek zabezpečující
cílevědomé a systematické shromažďování, zpracovávání, uchovávání
a zpřístupňování informací. Každý informační systém zahrnuje
informační základnu, technické a programové prostředky,
technologie a procedury a pracovníky.
§ 5
Provozování informačního systému
Provozováním informačního systému se rozumí provádění
činností směřujících ke shromažďování (sběru) informací, jejich
vstupnímu zpracování, ukládání informací do údajové základny,
zpracování informací pro vnitřní potřeby systému nebo pro
poskytování informační služby. Provozování zahrnuje všechny nebo
jen některé z uvedených činností.
§ 6
Informační služba
Informační službou se rozumí provádění činností směřujících
k poskytování informací z informačního systému, obvykle spojené se
zpracováním informací uchovávaných v informačním systému.
§ 7
Zpracování informace
Zpracováním informace se rozumí
a) technická nebo obsahová úprava informace,
b) automatizované zpracování, zahrnující operace prováděné
v úplnosti nebo částečně pomocí automatizačních prostředků,
zejména uchovávání informací a dat, provádění logických nebo
aritmetických operací s informacemi a daty, jejich úpravy
a výmaz,
c) začlenění informace bez fyzické nebo obsahové změny do souboru
informací nebo jiného sdělení, které může být určeno k jiným
účelům, než je poskytnutí informační služby.
§ 8
Likvidace informace
Likvidací informace se rozumí její výmaz nebo fyzické
rozložení takovým způsobem, aby informace nemohla být znovu
sestavena, nebo fyzické zničení hmotného nosiče, na nějž je
vázána.
§ 9
Účastníci výměny informací
Účastníky výměny informací se rozumí provozovatel
informačního systému (dále jen "provozovatel") , uživatel
informačních služeb (dále jen "uživatel") a zprostředkovatel
informací (dále jen "zprostředkovatel").
§ 11
Provozovatel
(1) Provozovatelem se rozumí fyzická nebo právnická osoba,
která zabezpečuje zpracování informací nebo poskytování
informačních služeb a vystupuje vůči ostatním fyzickým nebo
právnickým osobám jako nositel práv a povinností spojených
s provozováním informačního systému.
(2) Za provozovatele se nepovažují
a) fyzické osoby, které v rámci svého pracovního nebo obdobného
poměru přicházejí do styku s informacemi, s nimiž nakládá
příslušný informační systém,
b) právnické osoby, které vykonávají činnosti při provozování
informačního systému na základě smlouvy uzavřené
s provozovatelem.
§ 12
Uživatel
Uživatelem se rozumí fyzická nebo právnická osoba, která
využívá informace získané z informačního systému nebo o tyto
informace žádá v rámci informačních služeb poskytovaných
informačním systémem.
§ 13
Zprostředkovatel
Zprostředkovatelem se rozumí fyzická nebo právnická osoba
zjišťující, shromažďující, zpracovávající nebo poskytující
informace pro provozovatele nebo uživatele.
Část třetí
Povinnosti související s provozováním informačního systému
§ 16
Provozovat informační systém, který nakládá s informacemi,
které vypovídají o osobnosti a soukromí dotčené osoby, jejím
rasovém původu, národnosti, politických postojích a členství
v politických stranách a hnutích, vztahu k náboženství, o její
trestné činnosti, zdraví, sexuálním životě a majetkových poměrech,
lze pouze, stanoví-li tak zvláštní zákon, nebo se souhlasem žijící
dotčené osoby, pokud je možné, aby tento projev vůle učinila.
Jestliže nelze podmínku souhlasu splnit, lze s informacemi
nakládat jen za předpokladu, že bude zachována lidská důstojnost,
osobní čest, dobrá pověst a chráněno dobré jméno dotčené osoby.
§ 17
Povinností provozovatele je
a) provozovat informační systém v souladu s účelem, pro který je
systém zřízen,
b) získávat informace rozsahem přiměřené účelu, pro který je
systém zřízen, zejména vystříhat se shromažďování nadbytečných
údajů,
c) ověřovat, zda informace, s nimiž informační systém nakládá,
jsou přesné, a podle potřeby je aktualizovat,
d) označit náležitým způsobem v informačním systému nepřesné nebo
neověřené informace,
e) neuchovávat v informačním systému nepravdivé informace,
f) zamezit sdružování informací a informačních systémů sloužících
k rozdílným účelům, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak,
g) získávat informace pro informační systémy náležitým způsobem;
získávat informace pod krytím jiným účelem nebo jinou činností
lze pouze, pokud tak stanoví zvláštní zákon,
h) uchovávat informace, umožňující identifikaci dotčené osoby
pouze po dobu přiměřenou účelům informačního systému, pokud
zvláštní zákon nestanoví jinak,
i) zajistit ochranu informací i celého systému před náhodným nebo
neoprávněným zničením, náhodným poškozením, jakož i před
neoprávněným přístupem nebo zpracováním,
j) stanovit práva a povinnosti fyzických a právnických osob, které
mají přístup k informačnímu systému,
k) učinit opatření, aby po skončení pracovního nebo obdobného
poměru mezi fyzickou osobou a provozovatelem nemohly být
informace, s nimiž nakládá příslušný informační systém, touto
osobou využity; obdobná opatření je povinen učinit i vůči
osobám, které při plnění svých úkolů u provozovatele přicházejí
nebo mohou přicházet do styku s informacemi, s nimiž nakládá
příslušný informační systém,
l) poskytnout jednou do roka bezplatně, nebo za přiměřenou úplatu
kdykoli, každé dotčené osobě na požádání zprávu o informacích
o ní uchovávaných v informačním systému, pokud zvláštní zákon
nestanoví jinak.
§ 18
(1) Při ukončení provozu informačního systému je provozovatel
povinen provést taková opatření, aby informace, s nimiž informační
systém nakládal, nemohly být zneužity.
(2) V případě porušení povinnosti podle odstavce 1 má
oprávněná osoba nárok na zadostiučinění, odstranění závadného
stavu, vydání bezdůvodného obohacení od osoby, která jej získala,
a dále nárok upravený v § 20 písm. d) a e).
§ 19
(1) Zprostředkovatel je povinen
a) ověřovat, zda informace, které zprostředkovává, jsou přesné,
b) nepřesné nebo neověřené informace náležitě označit, popřípadě,
je-li to možné, tuto nepřesnost odstranit,
c) získávat informace pro informační systémy náležitým způsobem;
získávat informace pod krytím jiným účelem nebo jinou činností
lze pouze, pokud tak stanoví zvláštní zákon,
d) zajistit ochranu zprostředkovávaných informací před náhodným
nebo neoprávněným zničením, náhodným poškozením, jakož i před
neoprávněným přístupem nebo zpracováním.
(2) Při zprostředkování informací pro uživatele
i provozovatele je zprostředkovatel povinen uchovávat informace
získané v souvislosti s výkonem zprostředkovatelské činnosti pouze
po dobu nezbytně nutnou a v rozsahu oprávnění provozovatele.
§ 20
V případě porušení povinností provozovatele uvedených v § 17
vzniká oprávněné fyzické osobě vůči provozovateli nárok na
a) zdržení se takového jednání, odstranění závadného stavu, vydání
bezdůvodného obohacení tomu subjektu, na jehož úkor bylo toto
obohacení získáno, a poskytnutí zadostiučinění (omluvy, opravy)
tomu, jehož porušení povinností poškodilo, na náklady
provozovatele. Nárok poskytnout zadostiučinění nevzniká,
jedná-li se o porušení povinnosti podle § 17 písm. d) a e),
pokud provozovatel neporušil svoji povinnost podle § 17 písm. c) nebo pokud prokáže, že s informací bylo nakládáno v mezích
souhlasu dotčené osoby nebo jedná-li se o zveřejněnou
informaci,
b) likvidaci informace; tento nárok vzniká, porušil-li
provozovatel povinnosti uvedené v § 17 písm. a), b), d), e),
g), h). Tento nárok též vzniká, jedná-li se o informační systém
nakládající se zveřejněnými informacemi, pokud se ukáže, že
tyto informace byly zveřejněny neoprávněně nebo pokud tyto
informace byly opraveny,
c) doplnění informace, jedná-li se o informaci, která byla do
informačního systému vložena se souhlasem dotčené osoby, nebo
jestliže se jedná o zveřejněnou informaci,
d) zaplacení přiměřené peněžní úhrady, jestliže bylo porušeno její
právo na zachování lidské důstojnosti, osobní cti, dobré
pověsti a na ochranu jejího jména, pokud není postižitelná
stávajícími občanskoprávními a obchodněprávními instituty,
e) zamezení přístupu k informacím v průběhu sporu, pokud orgán
příslušný pro rozhodnutí sporu výjimečně nestanoví jinak; nárok
se týká pouze sporem dotčených informací.
§ 21
Zprostředkovatel odpovídá za činnosti, které vykonává pro
provozovatele nebo uživatele v rozsahu odpovědnosti
provozovatele.
§ 22
(1) Fyzické osoby v rámci svého pracovního nebo obdobného
poměru nebo v rámci své veřejné či jiné funkce (např. funkce
soudního znalce, auditora) anebo další osoby, které při plnění
svých úkolů u provozovatele přicházejí do styku s informacemi,
s nimiž nakládá příslušný informační systém (dále jen "povinné
osoby") mají povinnost mlčenlivosti o těchto informacích a nesmí
je bez souhlasu provozovatele zpřístupnit jiným subjektům nebo je
využít pro sebe, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak.
(2) Povinnosti uvedené v odstavci 1 přetrvávají i po skončení
pracovního nebo obdobného poměru mezi povinnou osobou
a provozovatelem nebo po skončení výkonu funkce povinné osoby.
(3) V případě porušení povinností uvedených v odstavci 1 vzniká oprávněné osobě vůči povinné osobě nárok na
a) zdržení se takových jednání, odstranění závadného stavu, vydání
bezdůvodného obohacení a poskytnutí zadostiučinění (omluvy,
opravy) na náklady povinné osoby,
b) likvidaci informací, které byly neoprávněně zpřístupněny nebo
využity,
c) zaplacení přiměřené peněžní úhrady, jestliže povinná osoba
nesplněním těchto povinností způsobila újmu, především
nemateriální povahy, která není postižitelná stávajícími
občanskoprávními a obchodněprávními instituty a která není
spojena s plněním ostatních nároků podle tohoto odstavce,
d) zamezení zpřístupnění informací v průběhu sporu, pokud orgán
příslušný pro rozhodnutí výjimečně nestanovil jinak; tento
nárok se týká pouze sporem dotčených informací.
(4) Jestliže jsou tyto povinnosti porušeny povinnou osobou,
která je v pracovním nebo obdobném poměru k provozovateli,
odpovídá provozovatel za poskytnutí peněžitého plnění podle
odstavce 3 písm. c) a za poskytnutí zadostiučinění podle odstavce 3 písm. a).
(5) Získá-li někdo informace z informačního systému
protiprávním jednáním, vztahují se na něj obdobně odstavce 1 a 3.
Část čtvrtá
Registrace informačního systému
a dozor nad provozováním informačního systému
§ 24
K provedení registrace a provádění dozoru nad provozem
informačních systémů jsou příslušné orgány, zřízené zvláštními
zákony.
§ 25
Žádost o registraci
(1) Orgán uvedený v § 24 eviduje registrované informační
systémy po dobu jejich provozu. Evidence je veřejně přístupná
a úředně zveřejňována tímto orgánem vždy k 31. prosinci.
(2) Provozovatel je povinen bez zbytečného odkladu informovat
orgán uvedený v § 24 o ukončení provozu informačního systému
s uvedením data, ke kterému se provoz informačního systému
ukončuje. Toto se netýká informačních systémů, na něž se
nevztahuje povinnost registrace.
§ 26
Povinnosti registrovat se podléhají pouze informační systémy
nakládající s informacemi uvedenými v § 16, pokud neslouží
výhradně pro vnitřní potřebu provozovatele; výjimky z povinnosti
registrace stanoví zvláštní zákon. Registraci nepodléhají
informační systémy nakládající výhradně se zveřejněnými
informacemi.
Část pátá
Přechodná a závěrečná ustanovení
§ 27
Provozovat informační systém zřízený po dni účinnosti tohoto
zákona lze pouze při splnění podmínek uvedených v tomto zákoně;
jeho provozovatel je povinen požádat o registraci do tří měsíců po
nabytí účinnosti zákona, kterým se zřizuje orgán uvedený v § 24.
§ 28
Vláda České a Slovenské Federativní Republiky může výjimečně
stanovit podmínky provozování již fungujícího informačního
systému, který není v souladu s tímto zákonem, na období ne delší
tří let od nabytí účinnosti tohoto zákona. Tímto není dotčena
povinnost provozovatele požádat orgán podle § 24 o registraci
v období do tří měsíců po nabytí účinnosti zákona, kterým se tento
orgán zřizuje.
Havel v.r.
Dubček v.r.
Čalfa v.r.
1) Např. zákon č. 244/1991 Sb., o Federální bezpečnostní
informační službě, zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském
podnikání (živnostenský zákon), zákon č. 563/1991 Sb.,
o účetnictví, zákon č. 47/1990 Sb., o volbách do Federálního
shromáždění, ve znění pozdějších předpisů.