100/1988 Sb.
ZÁKON
ze dne 16. června 1988
o sociálním zabezpečení
Změna: 110/1990 Sb.
Změna: 180/1990 Sb.
Změna: 231/1990 Sb.
Změna: 1/1991 Sb.
Změna: 46/1991 Sb.
Změna: 246/1991 Sb.
Změna: 306/1991 Sb.
Změna: 482/1991 Sb.
Změna: 578/1991 Sb., 582/1991 Sb.
Změna: 116/1992 Sb., 235/1992 Sb.
Změna: 589/1992 Sb., 37/1993 Sb.
Změna: 547/1992 Sb., 37/1993 Sb., 84/1993 Sb.
Změna: 160/1993 Sb.
Změna: 255/1993 Sb., 266/1993 Sb.
Změna: 307/1993 Sb.
Změna: 41/1994 Sb.
Změna: 182/1994 Sb.
Změna: 183/1994 Sb.
Změna: 241/1994 Sb.
Změna: 76/1995 Sb.
Změna: 118/1995 Sb.
Změna: 118/1995 Sb., 155/1995 Sb., 160/1995 Sb.
Změna: 133/1997 Sb.
Změna: 91/1998 Sb.
Změna: 155/1998 Sb.
Změna: 350/1999 Sb., 360/1999 Sb.
Změna: 360/1999 Sb. (část), 29/2000 Sb.
Změna: 258/2000 Sb.
Změna: 213/2002 Sb.
Změna: 320/2002 Sb. (část)
Změna: 426/2002 Sb.
Změna: 151/2002 Sb., 320/2002 Sb.
Změna: 320/2002 Sb. (část)
Změna: 281/2004 Sb.
Změna: 436/2004 Sb.
Změna: 168/2005 Sb.
Změna: 218/2005 Sb.
Změna: 47/2006 Sb.
Změna: 109/2006 Sb.
Změna: 165/2006 Sb.
Změna: 109/2006 Sb. (část), 135/2006 Sb.
Změna: 29/2007 Sb.
Změna: 189/2006 Sb.
Změna: 427/2010 Sb.
Federální shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto
zákoně:
ČÁST PRVNÍ
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Základní zásady
(1) Právo na sociální zabezpečení podle tohoto zákona se zaručuje všem občanům.
Dávky sociálního zabezpečení poskytuje stát. Dávky sociálního zabezpečení nepodléhají
dani.
(2) Právo na dávky sociálního zabezpečení nezaniká uplynutím času.
§ 2
Rozsah sociálního zabezpečení
(1) Sociální zabezpečení podle tohoto zákona zahrnuje:
a) sociální péči,
b) nemocenské pojištění osob samostatně výdělečně činných.
(2) zrušen
(3) zrušen
(4) zrušen
§ 3
Účastníci právních vztahů sociálního zabezpečení
Účastníky právních vztahů vznikajících podle tohoto zákona a podle dalších
předpisů sociálního zabezpečení jsou občané, organizace a orgány sociálního zabezpečení.
§ 4
Občané
(1) Způsobilost občana mít v právních vztazích sociálního zabezpečení práva
a povinnosti vzniká narozením a zaniká smrtí, popřípadě prohlášením za mrtvého.
(2) Způsobilost občana vlastními právními úkony nabývat v právních vztazích
sociálního zabezpečení práv a brát na sebe povinnosti vzniká dovršením šestnáctého
roku věku. Občan mladší šestnácti let musí být zastoupen zákonným zástupcem; kdo
je zákonným zástupcem občana mladšího šestnácti let, stanoví zákon o rodině.
(3) O omezení a zbavení způsobilosti k právním úkonům, zákonném zástupci
občana, jehož způsobilost k právním úkonům byla omezena nebo který byl této způsobilosti
zbaven, a o prohlášení občana za mrtvého platí ustanovení občanského zákoníku.
ČÁST DRUHÁ
zrušena
ČÁST TŘETÍ
SOCIÁLNÍ PÉČE
HLAVA PRVNÍ
ROZSAH SOCIÁLNÍ PÉČE
§ 73
(1) Sociální péčí zajišťuje stát pomoc občanům, jejichž životní potřeby
nejsou dostatečně zabezpečeny příjmy z pracovní činnosti, dávkami důchodového nebo
nemocenského zabezpečení, popřípadě jinými příjmy, a občanům, kteří ji potřebují
vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nebo věku, anebo kteří bez pomoci společnosti
nemohou překonat obtížnou životní situaci nebo nepříznivé životní poměry.
(2) V oblasti sociální péče stát zajišťuje poradenskou a výchovnou činnost,
zejména výchovu k odpovědnému rodičovství, k upevňování rodinných vztahů a k vzájemné
pomoci mezi občany, především pomoci občanům těžce zdravotně postiženým a starým
občanům, a poskytuje další dávky a služby.
(3) Při plnění úkolů sociální péče státní orgány úzce spolupracují se společenskými
a jinými organizacemi.
(4) zrušen
(5) Sociální péče zahrnuje zejména péči o občany těžce zdravotně postižené.
(6) V rámci sociální péče se poskytují zejména tyto dávky:
a) peněžité dávky,
b) věcné dávky,
c) mimořádné výhody pro některé skupiny občanů těžce zdravotně postižených.
HLAVA PÁTÁ
PÉČE o TĚŽCE ZDRAVOTNĚ POSTIŽENÉ OBČANY
§ 86
(1) Občanům těžce zdravotně postiženým, zejména nevidomým a občanům s těžkým
postižením pohybového nebo nosného ústrojí, se poskytují věcné dávky, peněžité dávky
a bezúročné půjčky k překonání obtíží vyplývajících z jejich postižení.
(2) Občanům s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, které
podstatně omezuje jejich pohybovou nebo orientační schopnost, se poskytují podle
druhu a stupně postižení mimořádné výhody, zejména v dopravě nebo při potřebě průvodce;
těmto občanům s těžkým zdravotním postižením jsou přiznávány mimořádné výhody I.
stupně, občanům se zvlášť těžkým zdravotním postižením jsou přiznávány mimořádné
výhody II. stupně a občanům se zvlášť těžkým zdravotním postižením a potřebou průvodce
jsou přiznávány mimořádné výhody III. stupně. Stupeň mimořádných výhod osvědčuje
průkaz mimořádných výhod, a to I. stupeň průkaz TP, II. stupeň průkaz ZTP a III.
stupeň průkaz ZTP/P. Průkaz mimořádných výhod je veřejnou listinou.67)
(3) Průkaz mimořádných výhod obsahuje údaj o přiznaném stupni mimořádných
výhod, jméno, příjmení, rodné příjmení, rodné číslo, fotografii občana, jeho podpis,
datum vydání, označení orgánu, který průkaz vydal, a dobu platnosti průkazu. Podpis
občana se nevyžaduje, pokud je jeho opatření spojeno s těžko překonatelnou překážkou.
Doba platnosti průkazu mimořádných výhod od data jeho vydání může činit u občana
ve věku
a) do 20 let nejvýše 5 let,
b) 20 až 50 let nejvýše 10 let,
c) nad 50 let
bez omezení.
(4) Platnost průkazu mimořádných výhod končí uplynutím doby v něm vyznačené,
ohlášením jeho ztráty nebo krádeže, odnětím mimořádných výhod, smrtí občana nebo
prohlášením za mrtvého anebo rozhodnutím příslušného orgánu. Příslušný orgán rozhodne
o neplatnosti průkazu mimořádných výhod v případě, že průkaz obsahuje neoprávněně
provedené změny nebo nesprávné údaje nebo došlo k podstatné změně podoby občana nebo
je průkaz poškozen tak, že zápisy v něm uvedené jsou nečitelné nebo je porušena jeho
celistvost.
(5) Vzory průkazu mimořádných výhod a požadavky na technické provedení
fotografie občana stanoví prováděcí předpis.
(6) Stát je povinen poskytovat těmto osobám pomoc při pracovním zařazení
a uplatnění, jakož i vytvářet podmínky pro jejich začlenění do společenského a veřejného
života.
ČÁST ČTVRTÁ
SPOLEČNÁ USTANOVENÍ
HLAVA PRVNÍ
OBECNÁ USTANOVENÍ O NÁROCÍCH A VÝPLATÁCH DÁVEK
§ 94
Vznik nároku na dávku a její výplatu
(1) Nárok na dávku sociální péče (dále jen "dávka") vzniká dnem splnění
podmínek stanovených tímto zákonem, popřípadě prováděcími předpisy.
(2) Nárok na výplatu dávky vzniká splněním podmínek stanovených pro vznik
nároku na dávku a na její výplatu a podáním žádosti o přiznání nebo vyplácení dávky,
pokud není stanoveno, že takové žádosti není třeba. Je-li žadatelem o dávku občan
členského státu Evropské unie, který je hlášen na území České republiky k pobytu
podle zvláštního právního předpisu71), nebo jeho rodinný příslušník72), který je
hlášen na území České republiky k pobytu podle zvláštního právního předpisu71), je
podmínkou nároku na dávku písemný souhlas s tím, aby příslušný orgán zjišťoval údaje
rozhodné pro posouzení, zda je neodůvodnitelnou zátěží systému sociální péče podle
tohoto zákona (dále jen "neodůvodnitelná zátěž systému"); to neplatí, je-li tento
žadatel na území České republiky hlášen k trvalému pobytu.
(3) Dávka, na kterou vzniká nárok rozhodnutím příslušného orgánu, může
být přiznána a vyplácena nejdříve od počátku měsíce, ve kterém bylo zahájeno řízení
o poskytnutí této dávky.
Dodatečné přiznání, změny výše a zánik nároku na dávku a její výplatu
§ 95
(1) Zjistí-li se dodatečně, že dávka byla přiznána nebo je vyplácena
v nižší částce, než v jaké náleží, nebo že byla neprávem odepřena, anebo že byla
přiznána od pozdějšího data, než od jakého náleží, dávka se zvýší nebo přizná.
(2) Dávka se zvýší nebo přizná podle odstavce 1 ode dne, od něhož dávka
nebo její zvýšení náleží, nejvýše však za tři roky nazpět ode dne zjištění nebo uplatnění
nároku na dávku nebo na její zvýšení.
(3) Dávka uvedená v § 94 odst. 3 může být odňata nejdříve ode dne, kterým
se změnily skutečnosti rozhodné pro její přiznání.
§ 96
(1) Zanikl-li nárok na dávku nebo zjistí-li se, že dávka byla přiznána
neprávem, dávka se odejme.
(2) Zjistí-li se, že dávka byla přiznána ve vyšší částce, než v jaké
náleží, dávka se sníží.
(3) Změní-li se skutečnosti rozhodné pro nárok na výplatu dávky, její
výplata se zastaví nebo se dávka vyplácí v nižší nebo vyšší částce.
(4) Dávka se odejme nebo sníží anebo její výplata se zastaví ode dne
následujícího po dni, jímž uplynulo období, za které již byla vyplacena. Dávka podmíněná
dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem však náleží v dosavadní výši až do dne předcházejícího
dni její nejbližší výplaty, která následuje po dni doručení rozhodnutí o odnětí nebo
snížení dávky anebo zastavení její výplaty. Byla-li výplata této dávky zastavena
podle § 106 odst. 3 a zjistí-li se, že občan přestal být invalidním nebo částečně
invalidním již před zastavením výplaty dávky, dávka nenáleží ode dne zastavení její
výplaty; zjistí-li se, že občan přestal být invalidním nebo částečně invalidním až
po zastavení výplaty dávky, dávka nenáleží ode dne, kterým přestal být invalidním
nebo částečně invalidním.
(5) Zanikl-li nárok na dávku nebo na její výplatu, popřípadě na část
výplaty, pro přiznání jiné dávky, zúčtují se částky jiné dávky náležející ode dne
jejího přiznání s částkami dosavadní dávky vyplacenými za tutéž dobu.
§ 97
(1) Nárok na dávku nezaniká uplynutím času.
(2) Nárok na výplatu dávky nebo její části zaniká, není-li uvedeno jinak,
uplynutím tří let ode dne, za který dávka nebo její část náleží. Uvedená lhůta neplyne
po dobu řízení o dávce a po dobu, po kterou občanu, který musí mít opatrovníka, nebyl
opatrovník ustanoven.
§ 101
Lhůty pro výplatu dávek a zaokrouhlování výše dávek
(1) Dávky sociální péče se vyplácejí dopředu v pravidelných měsíčních lhůtách
určených plátcem dávky sociální péče, nestanoví-li jinak prováděcí předpis.
(2) Dávky mohou být vypláceny zálohou; zálohy se zúčtovávají za období
nepřesahující 12 měsíců, nejde-li o zúčtování důchodu z ciziny. Nedosahují-li dávky
100 Kč měsíčně, mohou být vypláceny v delších než měsíčních lhůtách. Podrobnosti
stanoví prováděcí předpis.
(3) Výše dávek se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.
§ 102
Výplata dávek oprávněným a jiným příjemcům
(1) Dávky se vyplácejí v hotovosti nebo na účet určený příjemcem dávky.
Příjemcem dávky je oprávněný nebo jeho zákonný zástupce anebo zvláštní příjemce.
(2) zrušen
(3) Příslušný státní orgán ustanoví zvláštního příjemce s jeho souhlasem
v případech, kdy by se výplatou dávky dosavadnímu příjemci zřejmě nedosáhlo účelu,
kterému má dávka sloužit, nebo kdyby tím byly poškozovány zájmy osob, které je oprávněný
povinen vyživovat, anebo nemůže-li oprávněný, popřípadě jeho zákonný zástupce, výplatu
přijímat. Souhlas oprávněného, popřípadě jeho zákonného zástupce, s ustanovením zvláštního
příjemce se vyžaduje jen v případě, že oprávněný, popřípadě jeho zákonný zástupce,
nemůže výplatu přijímat.
(4) Zákonný zástupce a zvláštní příjemce jsou povinni dávku použít pouze
ve prospěch oprávněného a osob, které je oprávněný povinen vyživovat. Zvláštní příjemce
ustanovený oprávněnému, který nemůže výplatu přijímat, používá dávku podle pokynů
oprávněného.
§ 103
Nárok na dávky a jejich poskytování ve vztahu k cizině
(1) Na dávky nemají nárok občané, kteří nemají trvalý pobyt na území České
republiky. Občané členského státu Evropské unie a jejich rodinní příslušníci72) mají
nárok na dávky, pokud jsou hlášeni na území České republiky k pobytu podle zvláštního
právního předpisu71) po dobu delší než 3 měsíce, nevyplývá-li jim nárok na sociální
výhody z přímo použitelného předpisu Evropských společenství73). Na dávky poskytované
podle zákona o sociální potřebnosti73a) mají nárok také osoby požívající podle zvláštního
právního předpisu73b) doplňkové ochrany na území České republiky.
(2) Dávky se nevyplácejí do ciziny a nenáležejí za dobu, po kterou se oprávněný
zdržuje v cizině trvale. O tom, že se dávka sociální péče při pobytu v cizině do
ciziny nevyplácí, se nevydává rozhodnutí.
(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 platí jen tehdy, nestanoví-li jinak mezinárodní
smlouva.
§ 103a
Posuzování neodůvodnitelné zátěže pro systém sociální péče
(1) Požádá-li o poskytnutí dávky sociální péče občan členského státu Evropské
unie, který je hlášen na území České republiky k pobytu podle zvláštního právního
předpisu71) po dobu delší než 3 měsíce, nebo jeho rodinný příslušník72), který je
hlášen na území České republiky k pobytu podle zvláštního právního předpisu71) po
dobu delší než 3 měsíce, příslušný orgán současně posuzuje, zda se tato osoba nestala
neodůvodnitelnou zátěží systému sociální péče; to neplatí, je-li tato osoba na území
České republiky hlášena k trvalému pobytu.
(2) Osoba uvedená v odstavci 1 se nepovažuje za neodůvodnitelnou zátěž
systému, jestliže
a) je účastna nemocenského pojištění74),
b) je jako osoba samostatně výdělečně činná účastna důchodového pojištění63),
c) je osobou, které nárok na sociální výhody vyplývá z přímo použitelného
předpisu Evropských společenství73),
d) před zahájením řízení o dávce byla v České republice výdělečně činná
a v období 10 let předcházejících dni zahájení řízení o dávku byla nejméně po dobu
5 let a z toho bezprostředně před zahájením řízení o dávce nejméně po dobu 1 roku
účastna nemocenského pojištění74), nebo jako osoba samostatně výdělečně činná důchodového
pojištění63) a nemá ke dni zahájení řízení nedoplatek na pojistném a na penále na
sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,
e) je osobou, která po skončení pracovního poměru nebo dohody o pracovní
činnosti, pokud tyto pracovněprávní vztahy založily účast na nemocenském pojištění,
nebo samostatné výdělečné činnosti, pokud tato činnost založila účast na důchodovém
pojištění, je dočasně práce neschopná v důsledku nemoci nebo úrazu,
f) je osobou, která je vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání a byla
bezprostředně před vstupem do evidence uchazečů o zaměstnání zaměstnána více než
1 rok; podmínkou přitom je, že nejde o osobu, která nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti
podle § 39 odst. 2 písm. a) nebo b) zákona o zaměstnanosti79),
g) je osobou, která je vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání, pokud
jí bezprostředně před vstupem do evidence uchazečů o zaměstnání skončil pracovní
poměr na dobu určitou uzavřený na dobu kratší 1 roku nebo pracovněprávní vztah založený
dohodou o pracovní činnosti uzavřenou na dobu kratší 1 roku, založily-li tyto pracovněprávní
vztahy účast na nemocenském pojištění; podmínkou přitom je, že nejde o osobu, která
nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti podle § 39 odst. 2 písm. a) nebo b) zákona
o zaměstnanosti79); taková osoba se nepovažuje za neodůvodnitelnou zátěž systému
pouze po dobu 6 měsíců od vzetí do evidence,
h) je osobou, která je vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání, a která
se stala nezaměstnanou během prvních 12 kalendářních měsíců zaměstnání; podmínkou
přitom je, že nejde o osobu, která nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti podle
§ 39 odst. 2 písm. a) nebo b) zákona o zaměstnanosti79); taková osoba se nepovažuje
za neodůvodnitelnou zátěž systému pouze po dobu 6 měsíců od vzetí do evidence, nebo
i) je osobou, která po skončení pracovního poměru nebo dohody o pracovní
činnosti, pokud tyto pracovněprávní vztahy založily účast na nemocenském pojištění,
nebo samostatné výdělečné činnosti, pokud tato činnost založila účast na důchodovém
pojištění, zahájila odbornou přípravu; odbornou přípravou se pro účely tohoto zákona
rozumí soustavná příprava na budoucí povolání podle zákona o státní sociální podpoře80)
a rekvalifikace podle zákona o zaměstnanosti81).
(3) Při posuzování neodůvodnitelné zátěže systému se u osoby, která
nesplňuje podmínky uvedené v odstavci 2, hodnotí systémem bodů tyto skutečnosti:
a) délka pobytu podle zvláštního právního předpisu71) na území České
republiky,
b) doba zaměstnání nebo doba výkonu samostatné výdělečné činnosti na
území České republiky,
c) doba soustavné přípravy na budoucí povolání75) na území České republiky,
d) možnost pracovního uplatnění na území České republiky podle získané
kvalifikace, nutnosti zvýšené péče při zprostředkování zaměstnání a míry nezaměstnanosti.
(4) Při bodovém hodnocení příslušný orgán postupuje tak, že
a) započte v případě osoby, která byla hlášena na území České republiky
k pobytu podle zvláštního právního předpisu71) po dobu
1. od 1 do 3 let, 2 body,
2.
od 3 do 6 let, 4 body,
3. od 6 do 8 let, 6 bodů,
4. 8 nebo více let, 8 bodů;
b) započte v případě osoby, která byla poplatníkem pojistného na sociální
zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, nebo která se na území
České republiky soustavně připravuje na budoucí povolání75), po dobu
1. 12 až 24
měsíců, 4 body,
2. 25 až 36 měsíců, 8 bodů,
3. 37 až 48 měsíců, 12 bodů,
4. 49 až 60
měsíců, 16 bodů;
c) započte v případě osoby, která
1. nemá kvalifikaci, 0 bodů,
2. má
střední vzdělání, 2 body,
3. má vyšší odborné vzdělání, 4 body,
4. má vysokoškolské
vzdělání, 6 bodů;
d) započte osobě, které by při zprostředkování zaměstnání nebyla věnována
zvýšená péče podle zvláštního právního předpisu76), 4 body;
e) započte osobě, která je hlášena k pobytu podle zvláštního právního
předpisu71) v okrese, v němž míra nezaměstnanosti v kalendářním měsíci předcházejícím
dni podání žádosti podle údajů zveřejněných Ministerstvem práce a sociálních věcí
způsobem umožňujícím dálkový přístup
1. přesáhla o více než 10 % průměrnou míru
nezaměstnanosti v České republice, 0 bodů,
2. přesáhla o méně než 10 % průměrnou míru
nezaměstnanosti v České republice, 2 body,
3. byla vyšší než 50 % průměrné míry nezaměstnanosti
v České republice a nepřesáhla hodnotu průměrné míry nezaměstnanosti v České republice,
4 body,
4. byla nižší než 50 % průměrné míry nezaměstnanosti v České republice, 6
bodů.
(5) Za neodůvodnitelnou zátěž systému se považuje osoba, jejíž bodové ohodnocení
činí 10 nebo méně bodů. Za neodůvodnitelnou zátěž systému se nepovažuje osoba, jejíž
bodové ohodnocení činí 20 nebo více bodů.
(6) V případě, že bodové ohodnocení osoby činí více než 10 bodů a nedosahuje
20 bodů, příslušný orgán zváží podle osobních okolností posuzovaného, zda jde o osobu,
která je neodůvodnitelnou zátěží systému. Při posuzování, zda je osoba neodůvodnitelnou
zátěží systému, se berou v úvahu také její vazby na osoby blízké77), které pobývají
v České republice, skutečnost, zda se jedná o dočasné obtíže, a potenciální zatížení
systému sociální péče poskytnutím dávek dotčené osobě.
(7) Příslušný orgán je oprávněn posoudit, zda je osoba neodůvodnitelnou
zátěží systému, též opětovně poté, kdy došlo u posuzované osoby ke změně jejích sociálních
poměrů.
(8) Správní úřady, orgány sociálního zabezpečení, Policie České republiky,
obce a zaměstnavatelé osob uvedených v odstavci 1 jsou povinni na výzvu příslušného
orgánu sdělit údaje potřebné k posouzení, zda osoba je neodůvodnitelnou zátěží systému.
Pokud příslušný orgán oznámí Policii České republiky, že je osoba neodůvodnitelnou
zátěží systému78), je Policie České republiky povinna příslušnému orgánu sdělit ukončení
přechodného pobytu této osoby podle zvláštního právního předpisu71). Policie České
republiky neprodleně sdělí na žádost příslušnému orgánu, zda osobě, která žádá o
přiznání dávky sociální péče nebo které je tato dávka poskytována, byl ukončen podle
zvláštního právního předpisu71) pobyt na území České republiky.
§ 104
Přechod nároku při úmrtí oprávněného
(1) Nárok na dávku zaniká dnem smrti oprávněného.
(2) Zemřel-li oprávněný po uplatnění nároku na dávku, vstupují do dalšího
řízení o dávce a nabývají nároku na částky splatné do dne smrti oprávněného postupně
manželka (manžel), děti a rodiče, jestliže žili s oprávněným v době jeho smrti ve
společné domácnosti. Podmínka společné domácnosti nemusí být splněna u dětí, které
mají nárok na sirotčí důchod po zemřelém.
(3) Byla-li dávka přiznána před smrtí oprávněného, vyplatí se splatné částky,
které nebyly vyplaceny do dne smrti oprávněného, členům jeho rodiny podle pořadí
a za podmínek stanovených v odstavci 2.
(4) Nároky přecházející na osoby uvedené v odstavcích 2 a 3 nejsou předmětem
dědictví; předmětem dědictví se stávají, není-li těchto pozůstalých.
HLAVA DRUHÁ
POVINNOSTI A ODPOVĚDNOST OBČANŮ a ORGANIZACÍ V SOCIÁLNÍM ZABEZPEČENÍ
Povinnosti a odpovědnost občanů
§ 106
(1) Oprávněný nebo jiný příjemce dávky je povinen písemně ohlásit příslušnému
orgánu sociálního zabezpečení do osmi dnů změny ve skutečnostech rozhodných pro trvání
nároku na dávku, její výši a výplatu nebo poskytování.
(2) Byl-li oprávněný nebo jiný příjemce vyzván orgánem sociálního zabezpečení,
aby osvědčil skutečnosti rozhodné pro nárok na dávku, její výši nebo výplatu, je
povinen výzvě vyhovět, a to ve lhůtě do osmi dnů ode dne doručení výzvy, neurčil-li
orgán sociálního zabezpečení delší lhůtu; neučiní-li tak v určené lhůtě, může být
výplata dávky zastavena, jestliže oprávněný nebo jiný příjemce byl ve výzvě na tento
následek upozorněn.
(3) Výplata dávky nebo poskytování služby sociální péče podmíněné nepříznivým
zdravotním stavem může být zastavena, jestliže se občan, jehož zdravotní stav je
třeba zjistit, nepodrobí vyšetření zdravotního stavu nebo jinému odbornému vyšetření
a občan, popřípadě jeho zákonný zástupce nebo zvláštní příjemce, byl upozorněn na
možnost zastavení výplaty dávky.
§ 106a
(1) Občan, kterému byly přiznány mimořádné výhody, je za účelem vydání
průkazu mimořádných výhod (§ 86 odst. 2) povinen předložit jednu fotografii, která
odpovídá jeho současné podobě. Občan, kterému byl vydán průkaz mimořádných výhod,
je povinen dbát, aby údaje uvedené v průkazu odpovídaly skutečnosti, chránit průkaz
před poškozením, zničením, ztrátou a zneužitím a ohlásit orgánu, který vydal průkaz,
že některá z uvedených skutečností nastala. Orgánu, který vydal průkaz, je občan
dále povinen na výzvu předložit průkaz ke kontrole a odevzdat neplatný průkaz.
(2) Každý, kdo nalezne průkaz mimořádných výhod nebo má v držení průkaz
mimořádných výhod zemřelého občana nebo občana prohlášeného za mrtvého, je povinen
jej neprodleně odevzdat kterémukoliv obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností.
Stejnou povinnost má i občan, který ohlásil ztrátu průkazu mimořádných výhod, jestliže
průkaz nalezne nebo jej jinak získá zpět. Obecní úřad obce s rozšířenou působností,
kterému je odevzdán průkaz podle předchozích ustanovení, je povinen jej odevzdat
orgánu, který jej vydal.
§ 107
(1) Příjemce dávky, který nesplnil některou jemu uloženou povinnost,
přijímal dávku nebo její část, ačkoliv věděl nebo musel z okolností předpokládat,
že byla vyplacena neprávem nebo ve vyšší výměře, než náležela, nebo vědomě jinak
způsobil, že dávka nebo její část byla vyplacena neprávem nebo ve vyšší výměře, než
náležela, je povinen vrátit dávku nebo její část ode dne, od něhož nenáležela vůbec
nebo v poskytované výši; to platí zejména tehdy, jestliže nesplnil ohlašovací povinnost,
dávku vylákal nebo zamlčel některou rozhodnou skutečnost.
(2) O povinnosti vrátit dávku ve věcech sociální péče poskytnutou neprávem
nebo v nesprávné výši rozhoduje orgán, který je příslušný rozhodovat o přiznání,
snížení nebo odnětí dávky ve věcech sociální péče nebo její části. Částky neprávem
přijaté mohou být sráženy též z běžně vyplácené nebo později přiznané dávky anebo
ze mzdy oprávněného; přitom platí obdobně předpisy o výkonu soudních rozhodnutí srážkou
ze mzdy.
(3) Nárok na vrácení dávky poskytnuté neprávem nebo v nesprávné výši
zaniká uplynutím tří let ode dne, kdy orgán sociálního zabezpečení tuto skutečnost
zjistil, nejpozději však uplynutím deseti let ode dne, za který byla dávka vyplacena.
Tyto lhůty neplynou po dobu řízení o odvolání, řízení o žalobě, výkonu rozhodnutí
nebo jsou-li na úhradu přeplatku prováděny srážky z dávky.
(4) Rozhodnutí vydané podle odstavce 2 lze vykonat nejpozději do deseti
let po uplynutí lhůty stanovené pro splnění uložené povinnosti.
HLAVA TŘETÍ
ORGANIZACE A ŘÍZENÍ
Díl první
Orgány sociálního zabezpečení a jejich působnost
Díl druhý
Řízení
§ 124
Doručování písemností
Do vlastních rukou se doručují
a) rozhodnutí, jimiž se dávka sociální péče nepřiznává, odnímá, snižuje
nebo se zastavuje výplata dávky sociální péče, a rozhodnutí, jimiž se ukládá povinnost
vrátit neprávem vyplácené částky,
b) předvolání poživatele dávky sociální péče podmíněné nepříznivým
zdravotním stavem k vyšetření zdravotního stavu nebo jinému odbornému vyšetření.
§ 125
Náhrada nákladů řízení
(1) Orgány sociálního zabezpečení nemají nárok na náhradu nákladů vzniklých
v řízení o dávkách sociální péče.
(2) Příslušný státní orgán nahrazuje v rozsahu stanoveném prováděcím
předpisem náklady vzniklé občanům, popřípadě jejich průvodcům, kteří se na vyzvání
dostaví k jednání orgánu ve věcech sociální péče.
(3) Nároky na náhradu nákladů občanů v řízení před soudem upravují zvláštní
předpisy.16)
HLAVA ČTVRTÁ
PRÁVNÍ ÚKONY A POČÍTÁNÍ ČASU
§ 127
Právní úkony
(1) Právní úkon (žádost o dávku sociální péče apod.) je projev vůle směřující
ke vzniku, změně nebo zániku těch práv nebo povinností, které právní předpisy s takovým
projevem spojují.
(2) Právní úkon, který nebyl učiněn formou stanovenou předpisy sociálního
zabezpečení uvedenými v § 112 odst. 1, je neplatný.
(3) Jinak pro právní úkony, jejich neplatnost a důsledky této neplatnosti
platí ustanovení občanského zákoníku.
§ 128
Počítání času
(1) Lhůta určená podle dní počíná dnem, který následuje po události, jež
je rozhodující pro její počátek.
(2) Poslední den lhůty určené podle týdnů, měsíců nebo let připadá na den,
který se pojmenováním nebo číslem shoduje se dnem, kdy došlo k události určující
počátek lhůty; není-li takový den v měsíci, připadá poslední den lhůty na poslední
den v měsíci.
(3) Připadne-li poslední den lhůty na sobotu,neděli nebo svátek, je posledním
dnem lhůty nejbližší následující pracovní den. Tato lhůta je zachována, je-li posledního
dne lhůty učiněn úkon u příslušného orgánu sociálního zabezpečení nebo je-li podána
poštovní zásilka obsahující podání; pro lhůty u úkonů učiněných vůči soudu platí
občanský soudní řád.
ČÁST PÁTÁ
SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ VOJÁKŮ Z POVOLÁNÍ, PŘÍSLUŠNÍKŮ POLICIE ČESKÉ REPUBLIKY
A PŘÍSLUŠNÍKŮ VĚZEŇSKÉ SLUŽBY ČESKÉ REPUBLIKY
§ 142
Organizace a řízení
(1) zrušen
(2) zrušen
(3) zrušen
(4) zrušen
(5) zrušen
(6) Orgány Ministerstva obrany, které jsou příslušné k rozhodování o důchodech
z důchodového pojištění vojáků z povolání, poskytují poživatelům důchodů a jejich
rodinným příslušníkům, kteří nejsou důchodově pojištěni, též peněžité dávky sociální
péče, a to
a) občanům těžce postiženým na zdraví a starým občanům,
b) občanům, kteří potřebují zvláštní pomoc,
c) příspěvek na rekreaci dětí důchodce.
§ 143
Žádost o dávku
(1) zrušen
(2) zrušen
(3) zrušen
(4) Žádost o peněžitou dávku sociální péče podává oprávněný u plátce důchodu.
§ 145
Odvolací řízení
(1) Proti rozhodnutí o dávce sociální péče lze podat písemné odvolání do
15 dnů u orgánu, který je vydal; odvolání není přípustné proti rozhodnutí o odstranění
tvrdosti.
(2) Orgán, který napadené rozhodnutí vydal, může odvolání sám plně vyhovět;
neučiní-li tak, je povinen nejpozději do 30 dnů od podání odvolání předložit je orgánu
příslušnému k rozhodnutí o odvolání.
(3) Odvolacím orgánem je služební orgán nejblíže nadřízený služebnímu orgánu,
který rozhodnutí vydal.
(4) Odvolací orgán je povinen rozhodnout o odvolání bez zbytečného odkladu,
nejpozději však do 60 dnů ode dne podání odvolání; pokud nelze v této lhůtě o odvolání
rozhodnout, musí být oprávněnému písemně sděleny důvody a doba, během níž se o odvolání
rozhodne.
(5) Proti rozhodnutí o odvolání se nelze odvolat.
(6) Pro řízení v sociálním zabezpečení v ozbrojených silách neplatí ustanovení
§ 126.
nadpis vypuštěn
ČÁST OSMÁ
ZVÝŠENÍ VYPLÁCENÝCH DŮCHODŮ
ČÁST DESÁTÁ
USTANOVENÍ PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ
HLAVA DRUHÁ
ÚPRAVA NÁROKŮ Z I. A II. PRACOVNÍ KATEGORIE A Z I. A II. KATEGORIE FUNKCÍ
PO 31. PROSINCI 1992
HLAVA TŘETÍ
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 177a
(1) Ministerstvo práce a sociálních věcí vydá vyhlášku podle § 86, § 101
odst. 1.
(2) Ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví vyhláškou, co se považuje
za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání, které dítě se považuje za dlouhodobě
těžce zdravotně postižené, co se rozumí pobytem dítěte v zařízení, výchovou dítěte
a péčí nahrazující péči rodičů, způsob vzájemného zúčtování dávek při jejich souběhu
nebo zpětné výplatě.
§ 178
Zrušovací ustanovení
Zrušují se
1. čl. IV zákona č. 161/1968 Sb., o zvláštním přídavku k dávkám, o změnách
v důchodovém zabezpečení účastníků odboje a o některých dalších změnách v sociálním
zabezpečení;
2. čl. 3 a 4 zákona č. 71/1970 Sb., o úpravě některých nízkých důchodů
a o dalších změnách v sociálním zabezpečení;
3. čl. I zákona č. 106/1971 Sb., o zvýšení důchodů starodůchodců a některých
nízkých důchodů v sociálním zabezpečení;
4. zákon č. 121/1975 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákonného
opatření předsednictva Federálního shromáždění č. 76/1979 Sb., zákona č. 150/1979
Sb., zákonného opatření předsednictva Federálního shromáždění č. 7/1982 Sb., zákona
č. 73/1982 Sb., zákona č. 116/1983 Sb., zákona č. 56/1984 Sb., zákona č. 108/1984
Sb. a zákona č. 53/1987 Sb., s výjimkou § 84 odst. 2, § 85 až 87, § 90, 92, § 97
odst. 3 a § 101;
5. zákonné opatření předsednictva Federálního shromáždění č. 76/1979
Sb., o zvýšení důchodů;
6. zákonné opatření předsednictva Federálního shromáždění č. 7/1982 Sb.,
o zvýšení důchodů a o některých změnách zákona o sociálním zabezpečení;
7. zákon č. 108/1984 Sb., o zvýšení některých nízkých důchodů a o dalších
změnách zákona o sociálním zabezpečení.
Vybraná ustanovení novel
Čl.II
zákona č. 213/2002 Sb.
PŘECHODNÁ USTANOVENÍ
1. Příspěvky doposud vyplácené v nižších částkách, než stanoví tento zákon,
upraví plátce příspěvku bez žádosti na stanovenou výši od splátky náležející za následující
kalendářní měsíc od nabytí účinnosti tohoto zákona.
2. Nároky vzniklé před nabytím účinnosti tohoto zákona z důvodu péče uvedené
v § 80 odst. 1 písm. c) zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění
zákona č. 133/1997 Sb., zůstávají zachovány i po nabytí účinnosti tohoto zákona.
3. Zúčtování příjmů osob vykonávajících výdělečnou činnost uvedenou v čl.
I bodu 4 (§ 83 odst. 2 a 3), kterým byl příspěvek vyplácen zálohově, se provede poprvé
za rok 2002.
Čl.II zákona č. 218/2005 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Příspěvek při péči o osobu blízkou nebo jinou osobu, který náleží ke dni
nabytí účinnosti tohoto zákona občanovi uvedenému v § 80 a 81 zákona č. 100/1988
Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona,
bude zvýšen bez žádosti podle § 84 zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení,
ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
2. Nárok na příspěvek a jeho výši v řízení, které nebylo pravomocně ukončeno
do nabytí účinnosti tohoto zákona, se posoudí za období před nabytím účinnosti tohoto
zákona podle zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění účinném do
dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
Čl.II zákona č. 47/2006 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Řízení o dávku u žadatelů uvedených v § 103a zákona č. 100/1988 Sb., ve
znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, zahájená a pravomocně neukončená
přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadní právní úpravy,
je-li to pro uvedeného žadatele výhodnější.
2. Do doby hodnocené podle § 103 a 103a zákona č. 100/1988 Sb., ve znění
účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se započítá i doba získaná přede
dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nejdříve počínaje dnem 1. května 2004.
3. Příslušný orgán je oprávněn posoudit, zda je osoba, které byly dávky přiznány
přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, neodůvodnitelnou zátěží systému podle
§ 103a odst. 7 zákona č. 100/1988 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti
tohoto zákona, obdobně.
Čl.II zákona č. 109/2006 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Řízení o zvýšení důchodu pro bezmocnost zahájená a pravomocně neskončená
přede dnem 1. ledna 2007 se dokončí podle dosavadních právních předpisů.
2. Řízení o příspěvku při péči o blízkou nebo jinou osobu zahájená a pravomocně
neskončená přede dnem 1. ledna 2007 se dokončí podle dosavadních právních předpisů.
3. Na řízení o žádosti o zvýšení důchodu pro bezmocnost nebo o úpravu dosavadní
částky zvýšení důchodu pro bezmocnost za dobu před 1. lednem 2007 na základě žádosti
uplatněné po 31. prosinci 2006 se vztahují dosavadní právní předpisy.
4. Zvýšení důchodu pro bezmocnost náleží naposledy při splátce důchodu splatné
v prosinci 2006.
5. Nárok na příspěvek při péči o blízkou nebo jinou osobu zaniká v kalendářním
měsíci, v němž byl přiznán příspěvek na péči podle zákona o sociálních službách osobě,
o kterou příjemce příspěvku při péči o blízkou nebo jinou osobu pečoval, nejpozději
však dnem 31. prosince 2008.
6. Česká správa sociálního zabezpečení předá prostřednictvím okresních správ
sociálního zabezpečení ke dni 1. ledna 2007 příslušným obecním úřadům obcí s rozšířenou
působností seznam osob, kterým ke dni 31. prosince 2006 náleželo zvýšení důchodu
pro bezmocnost; seznamy těchto osob předají ke dni 1. ledna 2007 příslušným obecním
úřadům obcí s rozšířenou působností rovněž Ministerstvo vnitra, Ministerstvo spravedlnosti
a Ministerstvo obrany v oborech své působnosti.
7. Obecní úřady obcí s rozšířenou působností oznámí příslušným pověřeným
obecním úřadům zahájení řízení o příspěvku na péči v případech, kdy z důvodu péče
o osobu, která žádá o příspěvek na péči, je poskytován příspěvek při péči o blízkou
nebo jinou osobu.
7) Zákon č. 73/1973 Sb., o branné výchově, ve znění pozdějších předpisů.
16) § 142 a násl. občanského soudního řádu.
50) § 44 odst. 1 písm. b) č. 1 a § 55a zákona ČNR č. 114/1988 Sb., o působnosti
orgánů České socialistické republiky v sociálním zabezpečení, ve znění zákona č.
307/1993 Sb.
63) Zákon č. 155/1995 Sb.
67) § 134 občanského soudního řádu.
68) § 28 až 32, § 38 až 40, § 49 a 50 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších
předpisů.
71) Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně
některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
72) § 15a zákona č. 326/1999 Sb., ve znění zákona č. 217/2002 Sb.
73) Nařízení Rady (EHS) č. 1612/68 ze dne 15. října 1968 o volném pohybu pracovníků
uvnitř Společenství.
73a) Zákon č. 482/1991 Sb., o sociální potřebnosti, ve znění pozdějších předpisů.
73b) § 14a zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb.,
o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění
zákona č. 165/2006 Sb.
74) Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů.
75) § 12 zákona č. 117/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
76) § 33 odst. 1 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti.
77) § 116 občanského zákoníku.
78) § 106 odst. 3 zákona č. 326/1999 Sb., ve znění zákona č. 428/2005 Sb.
79) Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.
80) § 12 až 16 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších
předpisů.
81) § 108 zákona č. 435/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů.