69022/20/7100-40112-050510 časté otázky a odpovědi související s aplikací zákona č. 164/2013 Sb., o mezinárodní spolupráci při správě daní a o změně dalších souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "ZMSSD") v případě oznamovací povinnosti týkající se oznamovaných přeshraničních uspořádání (dál také i jen jako "DAC6")

Schválený: 07.12.2020

69022/20/7100-40112-050510

Časté otázky a odpovědi související s aplikací zákona č. 164/2013 Sb., o mezinárodní spolupráci při správě daní a o změně dalších souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "ZMSSD") v případě oznamovací povinnosti týkající se oznamovaných přeshraničních uspořádání (dál také i jen jako "DAC6")

Generální finanční ředitelství

Lazarská 15/7, 117 22 Praha 1

Sekce metodiky a výkonu daní

Použité zkratky:

A-ID       Identifikační číslo uspořádání (tzv. Arrangement ID) 
D-ID       Identifikační číslo podání (tzv. Disclosure ID) 
DAC6       směrnice Rady 2018/822/EU ze dne 25. května 2018, kterou se mění 
           směrnice 2011/16/EU, pokud jde o povinnou automatickou výměnu 
           informací v oblasti daní ve vztahu k přeshraničním uspořádáním, 
           která se mají oznamovat 
EPO        Elektronická podání 
EU         Evropská unie 
JTPF       Joint Transfer Pricing Forum 
MBT        Test hlavního přínosu (tzv. Main benefit test) 
Oznámení   Oznámení povinné osoby o oznamovaném přeshraničním uspořádání 
OECD       Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj 
ZMSSD      zákon č. 164/2013 Sb., o mezinárodní spolupráci při správě daní a  
           o změně dalších souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů

I. Obecné otázky

1. Který úřad je pro DAC6 stanoven jako správce daně?

Správcem daně pro DAC6 je Specializovaný finanční úřad.

2. Jak probíhá komunikace ze strany správce daně s povinnými osobami?

Komunikace je možná dvojím způsobem:

- E-mailem:

- zasílání A-ID, D-ID (automatický email generovaný aplikací DAC6, poté, co bylo elektronické podání oznámení zaregistrováno u správce daně)

- informace o chybách, chybných podání apod.

- Prostřednictvím dalších písemností podle zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů.

3. Kde a jak podat Oznámení o oznamovaném přeshraničním uspořádání?

Formulář Oznámení o oznamovaném přeshraničním uspořádání (dále také jen "Oznámení") se nachází v nabídce elektronických formulářů na daňovém portále Finanční správy, v sekci Oznámení pro DAC6/Disclosure DAC6. Podání Oznámení je umožněno pouze autentizovaným přístupem (datovou zprávou podepsanou uznávaným elektronickým podpisem nebo s ověřenou identitou podatele způsobem, kterým se lze přihlásit do jeho datové schránky). Je umožněna také podpora aplikací třetích stran (v případě, že by si povinná osoba zajistila vlastní IT řešení - soubor musí splňovat veškeré náležitosti a XML strukturu). Na internetových stránkách Daňového portálu Finanční správy naleznete specifikaci struktury Oznámení: https://adisepo.mfcr.cz/adistc/adis/idpr_pub/epo2_info/popis_struktury_detail.faces?zkratka=MDROZN

Případně na stránkách Finanční správy naleznete soubor XSD User Guide: https://www.financnisprava.cz/cs/mezinarodni-spoluprace/mezinarodni-zdanovaniprime-dane/DAC6/XSD_User_Guide_DAC6-v3_02-10692

Pokud bude Oznámení podáno prostřednictvím zmocněnce, je nutné, aby plná moc vztahující se na podání Oznámení byla uplatněna přímo u Specializovaného finančního úřadu nejpozději s podáním tohoto Oznámení.

4. V jakém jazyce mohu podat Oznámení?

Formulář Oznámení je vyhotoven v českém a anglickém jazyce. Správce daně akceptuje vyplněné Oznámení v českém i anglickém jazyce. Není však vyloučeno, že mohou nastat situace, kdy správce daně může dodatečně požadovat překlad volných textových polí Oznámení do českého jazyka.

5. Došlo k prodloužení lhůt pro podání oznámení v důsledku současné situace s COVID-19?

Informace ohledně prodloužení lhůt naleznete na internetových stránkách Finanční správy: https://www.financnisprava.cz/cs/mezinarodni-spoluprace/mezinarodnizdanovani-primedane/DAC6/Aktualni_informace_k_vymene_informaci_dle_DAC6_stav_k_10092020-10907

6. Jak je to v případě tzv. historických oznamovaných přeshraničních uspořádání? Přechodné ustanovení ZMSSD uvádí, že se oznámí ta uspořádání, u kterých byl proveden první krok jejich zavedení v období od 25. 6 2018 do dne předcházejícímu nabytí účinnosti zákona, který nabyl účinnosti 29. 8. 2020. Znamená to, že uspořádání, jež byla zpřístupněna pro zavedení v období od 25. 6. 2018 do 28. 8. 2020, ale nebyl u nich učiněn první krok k jejich zavedení, se nemusí oznamovat?

Nařízení vlády, které bylo zveřejněno dne 10. 9. 2020 ve Sbírce zákonů České republiky pod č. 367/2020 Sb., pokrývá také oznamovaná přeshraniční uspořádání, k jejichž zavedení byl učiněn první krok v období ode dne 1. července 2020 do dne předcházejícího dni nabytí účinnosti zákona.

- v případě historických oznamovaných přeshraničních uspořádání, k jejichž zavedení byl učiněn první krok v období ode dne 25. června 2018 do dne 30. června 2020 (období vázané na nabytí účinnosti evropské směrnice 2020/876/EU - tzv. "směrnice COVID-DAC") se lhůta pro jejich oznámení (podle čl. VII zákona č. 343/2020 Sb.) prodlužuje až do 28. února 2021;

- v případě historických oznamovaných přeshraničních uspořádání, k jejichž zavedení byl učiněn první krok v období ode dne 1. července 2020 do dne 28. srpna 2020 včetně (období vázané na zpožděné nabytí účinnosti domácí implementační legislativy), se lhůta pro jejich oznámení (podle čl. VII zákona č. 343/2020 Sb.) prodlužuje až do 30. ledna 2021.

Pokud dojde k vytvoření přeshraničního uspořádání do 28. srpna 2020 včetně, ale nedojde k učinění prvního kroku jeho implementace, uspořádání nebude předmětem oznámení. Dané uspořádání by se poté oznámilo v případě, pokud by byl učiněn první krok jeho implementace. Česká úprava prodlužuje zúžený přechodný režim omezený pouze na zavedení prvního kroku až do dne předcházejícího nabytí účinnosti českého zákona, tj. do 28. srpna 2020 včetně. V tomto případě došlo k neúplné transpozici směrnice DAC6, a nedá se vyloučit, že zákonodárce v budoucnu přistoupí k opravě transpozice ve vztahu k tomuto období.

7. Co je předmětem Oznámení?

Předmětem oznámení je přeshraniční uspořádání, vymezené ustanovením § 14f ZMSSD, které naplňuje alespoň jeden z charakteristických znaků, jež jsou uvedeny v příloze č. 3 k ZMSSD a současně se uspořádání týká více členských států Evropské unie (EU) nebo členského státu EU a státu, který není členským státem EU, nebo jiné jurisdikce a alespoň jeden z účastníků tohoto uspořádání:

- je podroben zdanění z důvodu svého bydliště, stálého pobytu, sídla nebo místa vedení v jiném státě nebo jurisdikci než jiný účastník tohoto uspořádání,

- je podroben zdanění z důvodu svého bydliště, stálého pobytu, sídla nebo místa vedení v alespoň dvou státech nebo jurisdikcích,

- podniká v jiném státě nebo jurisdikci prostřednictvím stálé provozovny nacházející se v tomto státě nebo jurisdikci a toto podnikání alespoň zčásti probíhá podle tohoto uspořádání, nebo

- vykonává činnost ve státě nebo jurisdikci, ve které není podroben zdanění z důvodu svého bydliště, stálého pobytu, sídla nebo místa vedení ani zde nemá stálou provozovnu.

8. Jaké jsou druhy oznamovaných přeshraničních uspořádání?

DAC6 rozlišuje dva druhy uspořádání, typizované a na míru (viz § 14e ZMSSD). Typizované přeshraniční uspořádání lze nabídnout a zavést u více uživatelů bez další potřeby přizpůsobení konkrétnímu uživateli. Tento typ uspořádání by se dal přirovnat "krabicovému softwaru". Jak vyplývá z názvu, uspořádání na míru je přizpůsobeno potřebám konkrétního uživatele uspořádání.

9. Kdo je uživatelem uspořádání?

Podle § 14a ZMSSD se jedná o osobu (fyzickou či právnickou), které je uspořádání zpřístupněno pro zavedení, která je připravena toto uspořádání zavést, nebo která učinila první krok pro jeho zavedení. Zjednodušeně řečeno, jedná se o osobu, pro kterou je uspořádání tvořeno nebo jí bylo uspořádání nabízeno, a která uspořádání užívá.

10. Co je myšleno pojmem uspořádání?

ZMSSD ani DAC6 tento pojem nějak konkrétně nespecifikuje. Lze tedy vyjít z definice uvedené v důvodové zprávě k ZMSSD, která uvádí: "záměrně vytvořeným nebo záměrně sděleným popsatelným a dostatečně určitým předpisem určitého chování sestávajícím z jednoho nebo více kroků, naplňujícím alespoň jeden vymezený charakteristický znak a mající přeshraniční účinky, který byl alespoň v hrubých rysech projeven navenek, bez ohledu na to, zda byl poskytnut za úplatu nebo nikoliv." Může se například jednat o postup obsažený v doporučení, návodu, stanovisku či jiné obdobné písemnosti, který byl vytvořen daňovým poradcem pro klienta tak, aby z něj tento klient získal daňovou výhodu. Případně může jít o postup prezentovaný na školení, jak u klienta zavést konkrétní postup. Na druhou stranu obecné informace, které bez dalších úprav nelze uvést do praxe a jsou prezentovány jakýmkoliv způsobem (v tištěné podobě, na přednášce, školení apod.), samy o sobě nezakládají vznik oznamovací povinnosti.

11. Jak zjistím, zda dané přeshraniční uspořádání podléhá oznamovací povinnosti či nikoliv?

Většina přeshraničních uspořádání se může lišit v určitých rysech a nelze tedy paušalizovat, zda daný typ uspořádání má být předmětem oznámení nebo nikoliv. Je možné vyjít z předpokladu, že k tomu, aby někdo navrhl nebo nabízel přeshraniční uspořádání, musí z principu existovat souběh těchto skutečností:

- existence někoho, kdo takové uspořádání navrhuje (ať už je to zprostředkovatel, daňový poplatník nebo jeho zaměstnanec),

- existence samotného návrhu, jehož záměrem je poskytnout daňovému poplatníkovi (uživateli přeshraničního uspořádání) daňovou výhodu (i v případě, kdy se test hlavního přínosu [dále jen "MBT"] u některých charakteristických znaků neaplikuje).

Jsme názoru, že pro existenci "přeshraničního uspořádání" musí nastat souběh "existence někým navrženého konkrétního uspořádání" a "určité daňové výhody, včetně ukrývání příjmů či majetku nebo obcházení společného standardu pro oznamování OECD popsané v charakteristických znacích Oddílu II, čl. D, přílohy č. 3 ZMSSD, z takového uspořádání plynoucí".

Pokud výše uvedený souběh (dále jen "základní souběh") nenastane, nejde o přeshraniční uspořádání, na něž se vztahuje oznamovací povinnost. Pokud základní souběh existuje, musí být ověřeno naplnění alespoň jednoho z charakteristických znaků (případně, tam kde je to potřeba, s aplikací MBT).

DAC6 pracuje s předpokladem, že ten, kdo tvoří nebo navrhuje předmětná uspořádání, zná účel jejich využití a dále zná potřebné informace, na jejichž základě může posoudit, zda dané přeshraniční uspořádání se stane předmětem oznámení či nikoliv.

12. Kdo podává oznámení o oznamovaném přeshraničním uspořádání?

Oznámení je podáváno povinnou osobou vymezenou ustanovení § 14h ZMSSD. Povinnou osobou je primárně zprostředkovatel přeshraničního uspořádání, kterému je uspořádání známo nebo má toto uspořádání v držení či pod svou kontrolou. ZMSSD rozlišuje dva typy zprostředkovatelů, hlavního a vedlejšího. Hlavním zprostředkovatelem se rozumí osoba (fyzická nebo právnická), která daná přeshraniční uspořádání navrhuje, nabízí na trhu, organizuje, řídí jeho zavedení apod. Vedlejším zprostředkovatelem se rozumí osoba (fyzická nebo právnická), která poskytuje pomoc, podporu nebo poradenství, pokud jde o návrh, nabízení na trhu, organizaci, řízení zavedení tohoto uspořádání apod. Vedlejší zprostředkovatel musí vzhledem k příslušným skutečnostem a okolnostem a na základě dostupných informací, odborných znalostí a porozumění, jež jsou nezbytné k poskytování těchto služeb, vědět (nebo by měl vědět), že vykonává činnosti naplňující znaky vedlejšího zprostředkování. Příkladem může být banka, která se vědomě podílí na realizaci kroků obcházejících společný standard pro oznamování OECD. Pokud však banka pouze otevře účet, aniž by měla znalost o tom, že má být tento účet použit v rámci uspořádání, poté vedlejším zprostředkovatelem nebude.

13. Může být uživatel uspořádání povinnou osobou?

Podle § 14h odst. 2 a 3 ZMSSD může být. Přestože DAC6 je primárně zacílena na zprostředkovatele přeshraničních uspořádání mohou nastat situace, kdy oznamovací povinnost přejde na uživatele uspořádání. Jedná se o situace, kdy je zprostředkovatel uspořádání vázán profesní mlčenlivostí a uspořádání nemá žádného dalšího zprostředkovatele, který by nebyl vázán profesní mlčenlivostí. Dále se uživatel stává povinnou osobou v případě, kdy zprostředkovatel není znám nebo pochází z nečlenského státu EU a nemá pobočku, stálou provozovnu nebo není registrován v profesní komoře v některém členském státě EU. V neposlední řadě se uživatel uspořádání stává povinnou osobou, pokud uspořádání nemá zprostředkovatele. Může se jednat o situace, kdy uživatel je zároveň tvůrce uspořádání (jedná se o tzv. in-house uspořádání).

14. Jsem zprostředkovatel uplatňující profesní mlčenlivost podle § 14i ZMSSD, mám nějakou povinnost vůči ostatním zúčastněným stranám v rámci uspořádání?

Ano. Zprostředkovatel, který alespoň z části není ve vztahu k danému uspořádání povinnou osobou z důvodu profesní mlčenlivosti, je povinen tuto skutečnost včas sdělit ostatním jemu známým zprostředkovatelům tohoto uspořádání a uživateli tohoto uspořádání.

15. Pokud jsem zprostředkovatel uplatňující profesní mlčenlivost podle § 14i ZMSSD, znamená to, že nemusím podat oznámení?

Pokud se jedná o uspořádání na míru, které je vázáno na konkrétního uživatele, není v tomto případě zprostředkovatel povinnou osobou a povinnost přechází buď na jiného zprostředkovatele, nebo pokud dané uspořádání nemá již dalšího zprostředkovatele, oznamovací povinnost přechází na uživatele uspořádání. Přechod oznamovací povinnosti na uživatele je však podmíněn splněním tzv. informační povinnosti ze strany zprostředkovatele dle ust. § 14j ZMSSD. Tj. zprostředkovatel oznamovaného přeshraničního uspořádání, který alespoň zčásti není ve vztahu k tomuto uspořádání povinnou osobou z důvodu profesní mlčenlivosti, je povinen tuto skutečnost včas sdělit ostatním jemu známým zprostředkovatelům tohoto uspořádání a uživateli tohoto uspořádání. Uživatel může tomuto přechodu předejít tím, že zprostředkovatele profesní mlčenlivosti pro daný účel zbaví. V případě typizovaného uspořádání se profesní mlčenlivost vztahuje na uživatele nikoliv na uspořádání jako takové. V tomto případě zprostředkovatel oznámí ostatní informace o daném uspořádání, kromě informací o uživateli daného uspořádání. V dané situaci je žádoucí, aby zprostředkovatel sdělil uživateli také identifikační číslo uspořádání tzv. A-ID, které obdrží po zpracování jeho oznámení.

II. Oznámení o oznamovaném přeshraničním uspořádání

1. Jaký je rozdíl mezi novým a následným oznámením?

Nové oznámení - jedná se o oznámení o novém přeshraničním uspořádání, o kterém nebylo oznámeno v rámci EU.

Následné oznámení slouží k oznámení o změně informací o typizovaném přeshraničním uspořádání (zejména k aktualizaci uživatelů daného uspořádání, nebo opravy chyb předchozího podání).

2. Co jsou a k čemu slouží identifikační čísla A-ID a D-ID?

S oznámením o oznamovaném přeshraničním uspořádání jsou spojena dvě identifikační čísla:

- Identifikační číslo uspořádání (A-ID) - jedná se o jedinečný identifikátor uspořádání, který je automaticky vytvořen po zpracování nového oznámení (tzn. A-ID je přiřazeno přeshraničnímu uspořádání, o kterém je poprvé oznámeno v rámci EU). V případě následného oznámení se uvede A-ID uspořádání, ke kterému se oznámení vztahuje.

- Identifikační číslo podání (D-ID) - jedná se o jedinečný identifikátor podání, který je automaticky vytvořen po zpracování nového oznámení nebo následného oznámení, které není opravným. V případě následného oznámení, které je opravné, se uvedené D-ID předchozího EPO podání, které chcete opravit.

Upozornění: Doporučujeme povinným osobám, aby v rámci Oznámení uváděly v kontaktních informacích e-mailovou adresu. E-mailová adresa je nezbytná pro zaslání identifikačních čísel A-ID a D-ID po zpracování Oznámení a také pro případnou komunikaci správce daně v případě chybných podání.

3. Pokud byly informace o přeshraničním uspořádání oznámeny v jiném členském státě EU nebo informace ve stejném rozsahu oznámil jiný zprostředkovatel, musím podat oznámení?

Povinná osoba není povinna podávat oznámení o oznamovaném přeshraničním uspořádání, pokud podala oznámení, které obsahovalo stejné údaje, v jiném členském státě EU nebo pokud ve vztahu k tomuto uspořádání podala jiná povinná osoba v některém z členských státu EU oznámení, které obsahovalo stejné údaje.

V případě, že oznamované přeshraniční uspořádání oznámila jiná povinná osoba nebo o uspořádání bylo oznámeno v jiném členském státě EU, doporučujeme uschovat identifikační čísla A-ID a D-ID, která mohou sloužit jako důkaz splnění oznamovací povinnosti. Dále tato identifikační čísla jsou nezbytná pro případná následná oznámení.

4. Jak provedu opravu již podaného Oznámení?

Opravu již podaného oznámení lze provést. Jedná se například o situaci, kdy si povinná osoba uvědomí, že v Oznámení provedla nějaký překlep, nebo něco zapomněla uvést a chce podání opravit. V daném případě ve formuláři Oznámení zvolí, že se jedná o "následné oznámení", tím se zobrazí políčka A-ID a D-ID. V případě opravy se do formuláře uvede identifikační číslo daného uspořádání (A-ID) a také identifikační číslo předchozího (chybného) podání (D-ID), které chcete opravit. Za platné se poté bude brát toto následné oznámení. Proto je potřeba do opravného Oznámení vyplnit veškeré informace znovu. Po odeslání Oznámení na Daňovém portálu Finanční správy doporučujeme uložit pracovní XML soubor, který může v budoucnu ušetřit práci s vyplňováním polí při následném oznámení.

5. Jak přidám nové uživatele k typizovanému uspořádání v rámci čtvrtletní aktualizace?

Přidávání nových uživatelů lze provést prostřednictvím následného oznámení. Po zvolení následného oznámení na formuláři se zobrazí pole pro zadání A-ID a D-ID. V případě aktualizace se zadá A-ID daného uspořádání, ke kterému uživatele chcete přidat. D-ID se nevyplňuje. I v případě aktualizace uživatelů je třeba do oznámení uvést i další náležitosti vztahující se k danému uspořádání.

6. Jsem uživatel uspořádání a zprostředkovatel mě informoval, že uplatnil profesní mlčenlivost, jak mám postupovat?

Postup uživatele je závislý na dalších faktorech, zejména na typu uspořádání a existenci dalších zprostředkovatelů k danému uspořádání. V případě, že uspořádání má více zprostředkovatelů lze vycházet z toho, že uživatel se stává povinnou osobou až jako poslední. V řadě případů bude důležitá i domluva mezi zúčastněnými stranami daného uspořádání. Níže lze nalézt nejběžnější situace, které mohou nastat:

- Uspořádání na míru, které má jednoho zprostředkovatele, který uplatnil profesní mlčenlivost - v tomto případě uživatel musí podat nové oznámení o uspořádání na míru, ve kterém vyplní potřebné náležitosti. Přechod povinnosti je podmíněn tím, že zprostředkovatel uplatňující profesní mlčenlivost o této skutečnosti uživatele informuje. Jak již uvedeno výše, uživatel může tomuto přechodu povinnosti předejít tím, že zprostředkovatele profesní mlčenlivosti pro daný účel zbaví (to platí i u ostatních situací popsaných níže).

- Uspořádání na míru, které má více jak jednoho zprostředkovatele, přičemž hlavní zprostředkovatel uplatnil profesní mlčenlivost. Zde se situace bude odvíjet od toho, zda i ostatní zprostředkovatelé uplatňují profesní mlčenlivost, či nikoliv. Pokud profesní mlčenlivost uplatňují všichni zprostředkovatelé účastnící se na uspořádání), přechází oznamovací povinnost na uživatele (za podmínek uvedených u příkladu výše).

- Typizované uspořádání, které má jednoho zprostředkovatele uplatňujícího profesní mlčenlivost - zde je určitý rozdíl oproti uspořádání na míru. V případě typizovaného uspořádání se profesní mlčenlivost vztahuje pouze na údaje týkající se jeho uživatelů. Informace o samotném uspořádání, tedy o jeho stavbě, fungování, principech apod. profesní mlčenlivosti nepodléhají, protože nejsou navázány na žádného uživatele. Zprostředkovatel je v tomto případě vždy povinen oznámit informace o typizovaném uspořádání (bez vazby na konkrétního uživatele). Lhůta pro splnění oznamovací povinnosti se v tomto případě počítá od okamžiku, kdy bylo uspořádání navrženo, případně kdy byl uskutečněn první krok jeho zavedení (záleží, který okamžik nastal jako první). V případě oznámení informací zprostředkovatelem o typizovaném uspořádání, které ještě nemá svého uživatele, je nutné informace vztahující se k uživateli takového uspořádání oznámit později. V případě zprostředkovatele uplatňujícího profesní mlčenlivost přechází tato část oznamovací povinnosti na uživatele. Oznámené typizované uspořádání již disponuje identifikátorem uspořádání A-ID, vygenerovaným při jeho oznámení zprostředkovatelem. Identifikátor uspořádání by měl být sdílen mezi osobami plnícími oznamovací povinnost k již jednou oznámenému uspořádání. V případě popisovaného typizovaného uspořádání (se zprostředkovatelem uplatňujícím profesní mlčenlivost) by měl zprostředkovatel v okamžiku, kdy uživateli dané uspořádání prodává, zároveň informovat uživatele o jeho oznamovací povinnosti a sdělit mu příslušný identifikátor A-ID. Uživatel podá následné oznámení k typizovanému uspořádání identifikovaného prostřednictvím A-ID (do pole Identifikační číslo uspořádání A-ID příslušného on-line formuláře vyplní daný identifikátor).

- Typizované uspořádání, které má více než jednoho zprostředkovatele a hlavní zprostředkovatel uplatnil profesní mlčenlivost - tato situace je obdobná jako v druhé odrážce. Pokud všichni zprostředkovatelé uplatňují profesní mlčenlivost, uživatel postupuje jako ve třetí odrážce.

7. Jaká je lhůta pro podání oznámení?

Podle § 14n ZMSSD se Oznámení o oznamovaném přeshraničním uspořádání podává do 30 dnů ode dne, kdy:

- Bylo dané uspořádání zpřístupněno pro zavedení

- Bylo dané uspořádání připraveno k zavedení

- Byl učiněn první krok v zavedení daného uspořádání

Pokud nastane více skutečností uvedených výše, rozhodným dnem pro počátek běhu lhůty je den, který nastane dříve.

Pokud je povinnou osobou vedlejší zprostředkovatel, Oznámení se podá do 30 dnů ode dne, kdy byla poskytnuta podpora, pomoc nebo poradenství ve vztahu k danému uspořádání. Oznámení o změně informací o typizovaném oznamovaném přeshraničním uspořádání se podává do 30 dnů od posledního dne kalendářního čtvrtletí, ve kterém k těmto změnám došlo

8. Jak postupovat v případě, pokud uplynula lhůta, uvedená v otázce č. 7, pro podání Oznámení?

- Pokud se jedná o uspořádání, o kterém ještě v rámci žádného státu Evropské unie nebylo oznámeno, podá se nové Oznámení, aby oznamující osoba získala identifikační čísla uspořádání a podání (A-ID a D-ID). Ve formuláři Oznámení v kolonce "Datum zavedení uspořádání" se uvede datum, ke kterému vznikla oznamovací povinnost.

- U uspořádání, o kterém již bylo oznámeno v rámci členského státu Evropské unie, podá se následné Oznámení a uvede se A-ID uspořádání, ke kterému se Oznámení vztahuje. Ve formuláři Oznámení v kolonce "Datum zavedení uspořádání" se uvede datum, ke kterému vznikla oznamovací povinnost.

9. Podává se Oznámení i v případě, pokud nedošlo ke změně informací o typizovaném oznamovaném přeshraničním uspořádání v předchozím kalendářním čtvrtletí?

V daném případě se Oznámení nepodává.

10. Co se rozumí, že uspořádání bylo zpřístupněno pro zavedení?

Zpřístupněním pro zavedení se rozumí, že uspořádání je hotové, obchodovatelné a nabízené na trhu.

11. Co se rozumí, že uspořádání je připraveno k zavedení?

Připravením k zavedení se rozumí skutečnost, že bylo dokončeno přizpůsobení uspořádání na míru konkrétního uživatele.

12. Lze považovat podepsání smlouvy za první krok k zavedení uspořádání?

Samotný úkon podepsání smlouvy nemusí být brán jako učinění prvního kroku v realizaci uspořádání. Za první krok lze považovat až následný (první) krok postupu podle již uzavřené smlouvy. Důvodem je zamezení možného antedatování smluv a vyhýbání se tak možné oznamovací povinnosti.

13. Kdo je dotčenou osobou?

Jedná se o osobu (právnickou či fyzickou), která sice není uživatelem ani zprostředkovatelem uspořádání, tedy přímo se na uspořádání nepodílí, ale mohla by být daným uspořádáním ovlivněna. Pokud uspořádání danou osobu nemá, v oznámení se neuvede.

14. Co je myšleno hodnotou uspořádání?

Chápání hodnoty uspořádání, které se má oznamovat, závisí na typu uspořádání (tzn. na tom, jaký charakteristický znak dané uspořádání naplňuje). V každém případě hodnota uspořádání není spojována s výší daňové výhody, které je prostřednictvím daného uspořádání dosaženo. Může se tedy například jednat o částku protiplnění, registrovaného kapitálu. V případě úvěru se bude jednat o částku jistiny úvěru. V případě převodu podílu ve společnosti se bude jednat o hodnotu podílu apod.

15. Co se rozumí informací o struktuře přeshraničního uspořádání?

Povinná osoba má možnost (nejedná se o povinnou položku formuláře), u uspořádání na míru, přehledněji znázornit vztahy mezi zúčastněnými stranami v rámci daného uspořádání. U struktury uspořádání je možné znázornit vztahy až do 5 úrovní s tím, že výchozí hodnotou (úrovní) je uživatel uspořádání. U typizovaného uspořádání se daná možnost nenabízí.

III. Charakteristické znaky

1. Co se rozumí charakteristickým znakem?

Charakteristický znak uspořádání představuje určitou vlastnost nebo rys, které musí dané uspořádání naplnit, aby se uspořádání stalo předmětem oznámení. Jedno uspořádání může naplňovat i více charakteristických znaků. Charakteristické znaky se nachází v příloze 3 k ZMSSD. Charakteristické znaky jsou děleny do 5 kategorií A-E. U některých kategorií charakteristických znaků nestačí naplnění daného charakteristického znaku proto, aby uspořádání bylo předmětem oznámení, ale musí navíc splňovat i test hlavního přínosu.

2. Co se rozumí testem hlavního přínosu?

Některé charakteristické znaky lze uplatnit pouze v případě, kdy je splněn tzv. test hlavního přínosu. Test hlavního přínosu spočívá ve zkoumání, zda existuje příčinná souvislost mezi charakteristickým znakem uspořádání (tedy určitou vlastností či rysem uspořádání) a daňovou výhodou, kterou lze očekávat, pokud bude uspořádání použito. Uspořádání splní test hlavního přínosu, pokud jedním z hlavních přínosů, které může jeho uživatel s ohledem na všechny relevantní skutečnosti a okolnosti přiměřeně očekávat, je získání daňové výhody.

3. Jaké charakteristické znaky jsou vázány k testu hlavního přínosu?

Charakteristické znaky uvedené v čl. A; čl. B; čl. C odst. 1 písm. b) bod 1 a čl. C odst. 1 písm. c) a d) přílohy č. 3 ZMSSD se navíc váží ke splnění testu hlavního přínosu, tzn., že i když dané uspořádání naplňuje jeden z charakteristických znaků, ale nesplní test hlavního přínosu, není dané uspořádání předmětem Oznámení.

4. Bude oznámeno uspořádání, kdy dochází k výplatě podílů na zisku dceřiné společnosti mateřské společnosti usazené v jiném členském státě EU a příjemce dividendy využívá výhodu úplného osvobození od daně z příjmů jednak na základě směrnice Rady 2011/96/EU o společném systému zdanění mateřských a dceřiných společností a také na základě osvobození podle českých právních předpisů?

U daného příkladu se jedná o naplnění znaku uvedeného v příloze 3, Oddíl 2, čl. C odst. 1 písm. c). Je třeba vzít v úvahu, že tento charakteristický znak se váže k MBT (tzn., naplnění samotného charakteristického znaku nezakládá vznik oznamovací povinnosti). To, jestli je nebo není splněn MBT (tj. že jednou z hlavních výhod navrženého uspořádání je výhoda daňová), je skutečnost zcela nezávislá na výplatě dividend dceřinou společností mateřské společnosti. V daném případě je třeba nejprve ověřit existenci základního souběhu (který je popsán v části I. Obecné otázky pod číslem 11). A pokud k danému souběhu dojde, musí se aplikovat MBT. Není-li jedním z hlavních výhod výhoda daňová, přeshraniční uspořádání nepodléhá oznamovací povinnosti.

Pro ověření, zda dané přeshraniční uspořádání se stane předmětem oznámení, lze využít základní souběh i u ostatních charakteristických znaků.

5. Je nutno oznamovat všechna individuální závazná posouzení vydaná v České republice v kontextu charakteristického znaku v Oddílu II, čl. E, odst. 1, přílohy č. 3 ZMSSD?

Charakteristický znak uvedený v čl. E, odst. 1, přílohy č. 3 ZMSSD předpokládá využití jednostranných pravidel, která zjednodušují uplatňování zásad tržního odstupu v oblasti převodních cen jednostranně přijatých v některém státě nebo jurisdikci a která se odchylují od obecných zásad uplatňovaných v oblasti převodních cen.

Obecně při řešení problematiky převodních cen a jejich nastavení mezi spojenými osobami se v České republice postupuje v souladu s mezinárodně přijatými standardy a při posuzování jednotlivých transakcí jsou respektována doporučení OECD a EU JTPF (Joint Transfer Pricing Forum). To platí i pro žádosti o individuální závazná posouzení podle § 38nc ZDP, kdy se při jejich posuzování vychází ze stejných pravidel a jsou brána v potaz stejná doporučení, která nejsou tuzemskými předpisy nijak korigována. Toto obecně platí i pro aplikaci Pokynu GFŘ D-10 ke službám s nízkou přidanou hodnotou poskytovaným mezi spojenými osobami/sdruženými podniky.

Nadto u závazných posouzení obecně nedochází k zjednodušujícímu uplatňování pravidel tržního odstupu.

Z výše uvedeného je patrné, že individuální závazná posouzení obecně nenaplňují charakteristické znaky uvedené v čl. E odst. 1. Nicméně v této věci bude zapotřebí posuzovat každé jedno závazné posouzení a jeho obsah samostatně.

Pro doplnění je vhodné uvést, že přeshraniční závazná posouzení dle § 38nc podléhají výměně informací dle směrnice Rady 2015/2376 EU, kterou se mění směrnice Rady 2011/16/EU (tzv. DAC3).

V případě, že jste nenašli odpověď na Váš dotaz, můžete využít schránku na dotazy k problematice DAC6: DAC6@fs.mfcr.cz

Ing. Jiří Fojtík

ředitel sekce

Související dokumenty

Zákony

Zákon č. 164/2013 Sb., o mezinárodní spolupráci při správě daní a o změně dalších souvisejících zákonů