354/2019 Sb.
ZÁKON
ze dne 3. prosince 2019
o soudních tlumočnících a soudních překladatelích
Změna: 166/2020 Sb.
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
OBECNÁ USTANOVENÍ
§ 1
Obecná ustanovení o výkonu tlumočnické a překladatelské činnosti
(1) Výkonem tlumočnické činnosti se rozumí provádění tlumočnických úkonů
před orgány veřejné moci nebo v souvislosti s právním jednáním ve formě notářského
zápisu. Úkony a činnost, jejichž předmětem je přepis nebo překlad výstupů odposlechu
a záznamu telekomunikačního provozu, jsou posuzovány jako tlumočnická činnost.
(2) Výkonem překladatelské činnosti se rozumí provádění překladatelských
úkonů před orgány veřejné moci a vyhotovení úředně ověřeného překladu vyžadovaného
podle jiného právního předpisu nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie nebo
mezinárodní smlouvy.
§ 2
Výkon tlumočnické a překladatelské činnosti
(1) Tlumočnickou činnost je oprávněn vykonávat soudní tlumočník (dále jen
"tlumočník").
(2) Překladatelskou činnost je oprávněn vykonávat soudní překladatel (dále
jen "překladatel").
§ 3
(1) Ustanovení tohoto zákona se použijí na tlumočení v českém znakovém jazyce
a na komunikaci prostřednictvím dalších komunikačních systémů neslyšících a hluchoslepých
osob vycházejících z českého jazyka podle zákona upravujícího komunikační systémy
neslyšících a hluchoslepých osob.
(2) Ustanovení o převodu z komunikačních systémů a do komunikačních systémů
neslyšících a hluchoslepých osob se vztahuje také na převod z komunikačních systémů
a do komunikačních systémů neslyšících a hluchoslepých osob vycházejících z jiných
znakových a mluvených jazyků.
(3) Kde se dále v tomto zákoně hovoří o tlumočníkovi, tlumočnickém úkonu,
tlumočnickém oprávnění a tlumočnické činnosti, rozumí se tím i překladatel, překladatelský
úkon, překladatelské oprávnění a překladatelská činnost, není-li výslovně stanoveno
jinak.
§ 4
(1) Tlumočník je povinen vykonávat tlumočnickou činnost pouze v jazyce, pro
který má oprávnění vykonávat tlumočnickou činnost, s odbornou péčí, nezávisle, nestranně,
a ve sjednané nebo stanovené době.
(2) Tlumočník vykonává tlumočnickou činnost osobně.
(3) V případě potřeby je možné ustanovit osobě se sluchovým postižením 2
tlumočníky.
ČÁST DRUHÁ
VÝKON TLUMOČNICKÉ ČINNOSTI
HLAVA I
PODMÍNKY PRO VÝKON TLUMOČNICKÉ ČINNOSTI
§ 7
Podmínky pro výkon tlumočnické činnosti a slib tlumočníka a překladatele
(1) Tlumočníkem může být fyzická osoba, která
a) je odborně způsobilá k výkonu tlumočnické činnosti v daném jazyce,
pro který má být zapsána,
b) je bezúhonná,
c) je plně svéprávná,
d) nebyla v posledních 3 letech před podáním žádosti o zápis potrestána
pokutou ve výši nejméně 100 000 Kč za přestupek podle § 37 odst. 1 písm. a) až d),
f) až k) nebo podle § 37 odst. 2 písm. a) až d), f) až l), pokutou ve výši nejméně
100 000 Kč za přestupek podle § 38 odst. 1 písm. a) až e) nebo podle § 38 odst. 2
písm. a) až f), pokutou ve výši nejméně 100 000 Kč za přestupek podle § 39 odst.
1 písm. a), b) až d), ani pokutou ve výši 100 000 Kč za přestupek podle § 39 odst.
2 písm. a), b) až d), nebo které v posledních 5 letech před podáním žádosti o zápis
nebylo zrušeno oprávnění vykonávat tlumočnickou činnost podle § 14 odst. 1 písm.
c),
e) není na základě pravomocného rozhodnutí soudu v úpadku,
f) má kontaktní adresu na území České republiky v případě, že nemá
sídlo nebo místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle druhu pobytu cizince na
území České republiky,
g) prokáže znalost českého jazyka v rozsahu nutném k výkonu tlumočnické
činnosti, není-li tato osoba rodilým mluvčím, a
h) po splnění podmínek uvedených v písmenech a) až g) složila bez výhrady
do rukou ministra spravedlnosti slib podle odstavce 2 nebo 3.
(2) Slib tlumočníka zní: "Slibuji, že při své tlumočnické činnosti budu
dodržovat právní předpisy, že tlumočnickou činnost budu vykonávat podle svého nejlepšího
vědomí a svědomí, nezávisle a nestranně, že budu plně využívat všech svých znalostí
a dbát o jejich rozvoj a že zachovám mlčenlivost o skutečnostech, o nichž jsem se
při výkonu tlumočnické činnosti dozvěděl."
(3) Slib překladatele zní: "Slibuji, že při své překladatelské činnosti
budu dodržovat právní předpisy, že překladatelskou činnost budu vykonávat podle svého
nejlepšího vědomí a svědomí, nezávisle a nestranně, že budu plně využívat všech svých
znalostí a dbát o jejich rozvoj a že zachovám mlčenlivost o skutečnostech, o nichž
jsem se při výkonu překladatelské činnosti dozvěděl."
(4) Znalost českého jazyka podle odstavce 1 písm. g) se prokazuje dokladem
o splnění zkoušky u osoby, která jako plnoprávný člen Asociace jazykových zkušebních
institucí v Evropě uskutečňuje touto asociací certifikovanou zkoušku z českého jazyka
jako cizího jazyka, nebo dokladem o splnění rovnocenné jazykové zkoušky. Potřebnou
úroveň znalosti českého jazyka a rovnocenné jazykové zkoušky stanoví Ministerstvo
školství, mládeže a tělovýchovy vyhláškou. Rodilým mluvčím se pro účely tohoto zákona
rozumí osoba, která složila maturitní zkoušku z českého jazyka.
§ 8
Odborná způsobilost
(1) Za odborně způsobilou podle § 7 odst. 1 písm. a) se považuje osoba,
která
a) získala vysokoškolské vzdělání nejméně v magisterském studijním
programu, pokud je lze získat, jinak nejvyšší možné dosažitelné vzdělání,
b) absolvovala státní jazykovou zkoušku speciální pro obor tlumočnický
nebo překladatelský, nebylo-li předmětem vysokoškolského vzdělání studium jazyka,
pro který daná osoba žádá o zápis do seznamu tlumočníků a překladatelů, nebo se jedná
o osobu, jejímž mateřským jazykem je daný jazyk,
c) získala 5 let aktivní tlumočnické nebo překladatelské praxe,
d) absolvovala doplňkové studium pro tlumočníky a překladatele v oblasti
práva na vysoké škole s magisterským studijním programem právo a právní věda,
e) získala jiné osvědčení o odborné způsobilosti zaměřené na daný jazyk
nebo absolvovala kvalifikační akreditovaný kurz zaměřený na daný jazyk, pokud je
to nezbytné k výkonu tlumočnické nebo překladatelské činnosti s odbornou péčí, a
f) úspěšně složila vstupní zkoušku podle § 10.
(2) Aktivní tlumočnickou nebo překladatelskou praxí se rozumí pro účely
tohoto zákona výkon odborných činností souvisejících s daným jazykem po ukončení
vysokoškolského studia, případně nejvyššího možného dosažitelného vzdělání, bezprostředně
předcházející podání žádosti o zápis do seznamu tlumočníků a překladatelů, kdy převážná
část musí být získána po ukončení vysokoškolského studia, případně nejvyššího možného
dosažitelného vzdělání.
(3) Za osvědčení o odborné způsobilosti podle odstavce 1 písm. e) se považuje
také osvědčení o odborné způsobilosti získané v některém z členských států Evropské
unie nebo v jiném smluvním státě Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarské
konfederaci.
(4) V odůvodněných případech může ministerstvo na žádost žadatele o zápis
do seznamu tlumočníků a překladatelů splnění některé z podmínek podle odstavce 1
prominout, pokud jsou ostatní podmínky splněny v takové míře, která dává dostatečnou
záruku, že tlumočnická nebo překladatelská činnost bude vykonávána s odbornou péčí;
zejména lze prominout nesplnění podmínky podle odstavce 1 písm. a) získáním delší
aktivní odborné praxe.
(5) Ministerstvo stanoví vyhláškou požadované vzdělání a požadovanou délku
praxe pro zápis žadatele do seznamu tlumočníků a překladatelů spolu s uvedením specifikace
potřebného osvědčení o odborné způsobilosti nebo kvalifikačního akreditovaného kurzu,
jsou-li nezbytné k výkonu tlumočnické nebo překladatelské činnosti s odbornou péčí.
§ 9
Bezúhonnost
(1) Podmínku bezúhonnosti nesplňuje osoba, která byla pravomocně odsouzena
za úmyslný trestný čin nebo trestný čin spáchaný z nedbalosti v souvislosti s výkonem
tlumočnické činnosti, nehledí-li se na ni, jako by nebyla odsouzena.
(2) Za účelem doložení bezúhonnosti si ministerstvo vyžádá výpis z evidence
Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence
Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový
přístup.
(3) Bezúhonnost se kromě výpisu z evidence Rejstříku trestů dokládá
také
a) u fyzické osoby, která se v posledních 3 letech zdržovala nepřetržitě
po dobu delší než 3 měsíce v cizím státě, výpisem z evidence trestů nebo rovnocenným
dokladem vydaným příslušným soudním nebo správním orgánem tohoto státu, nebo výpisem
z evidence Rejstříku trestů, v jehož příloze jsou tyto informace obsaženy,
b) u fyzické osoby, která není státním občanem České republiky, výpisem
z evidence trestů nebo rovnocenným dokladem vydaným příslušným soudním nebo správním
orgánem státu, jehož je tato osoba občanem, nebo výpisem z evidence Rejstříku trestů,
v jehož příloze jsou tyto informace obsaženy.
(4) Nevydává-li stát podle odstavce 3 výpis z evidence trestů nebo rovnocenný
doklad, předloží fyzická osoba čestné prohlášení o bezúhonnosti.
(5) Doklad podle odstavce 3 písm. a) nepředkládá občan České republiky,
pokud je státem, v němž se v posledních 3 letech nepřetržitě zdržoval po dobu delší
než 3 měsíce, členský stát Evropské unie.
(6) Prokazuje-li se bezúhonnost způsobem podle odstavce 3 nebo 4, musí
tyto doklady žadatel přiložit k žádosti o zápis do seznamu tlumočníků a překladatelů;
tyto doklady nesmí být v okamžiku podání žádosti starší než 3 měsíce.
(7) Na vyžádání ministerstva žadatel doloží rozhodnutí o odsouzení.
§ 10
Vstupní zkouška tlumočníka
(1) Vstupní zkouškou se ověřují zejména znalosti právních předpisů upravujících
výkon tlumočnické činnosti a řízení, v nichž se tlumočnická činnost vykonává, a náležitostí
tlumočnického úkonu. Vstupní zkoušku zajišťuje a organizuje Justiční akademie. Vstupní
zkouška se koná v českém jazyce.
(2) Vstupní zkouška se považuje za splněnou v případě, že žadatel při vykonání
vstupní zkoušky uspěl v jiném jazyce, než pro který nově žádá o zápis do seznamu
tlumočníků a překladatelů v uplynulých 3 letech před dnem podání žádosti.
(3) Žadateli, který splní podmínky uvedené v § 7 odst. 1 písm. b) až g)
a v § 8 odst. 1 písm. a) až e) a uhradí poplatek za umožnění vykonání vstupní zkoušky,
bude umožněno do 6 měsíců od doručení žádosti podle § 11 odst. 2 vykonat vstupní
zkoušku. Poplatek za umožnění vykonání vstupní zkoušky činí 3 000 Kč.
(4) Ten, kdo při vstupní zkoušce neuspěl, může do 1 měsíce ode dne, kdy
byl vyrozuměn o jejím výsledku, požádat o její opakování. Ministerstvo umožní opakování
vstupní zkoušky žadateli, který uhradil poplatek za vykonání vstupní zkoušky, o jejíž
opakování žádá, a to po uplynutí 6 měsíců ode dne konání vstupní zkoušky, při které
žadatel neuspěl. Vstupní zkoušku lze opakovat pouze jedenkrát. Poplatek za umožnění
opakování vstupní zkoušky činí 3 000 Kč.
(5) Ten, kdo ve vstupní zkoušce neuspěl a nepodal včas žádost o její opakování,
stanovení jiného termínu nebo jiného náhradního termínu, anebo ten, kdo neuspěl ani
při jejím opakování, může podat další žádost o zápis do seznamu tlumočníků a překladatelů
nejdříve po uplynutí 3 let ode dne konání poslední neúspěšné vstupní zkoušky.
(6) Ministerstvo umožní vykonat vstupní zkoušku v jiném termínu tomu, kdo
se nedostaví k vykonání vstupní zkoušky, svou neúčast řádně a včas omluví, prokáže
vážné důvody své neúčasti, nejpozději do 5 dnů ode dne doručení omluvy požádá o umožnění
vykonání vstupní zkoušky v jiném termínu a uhradí poplatek za umožnění vykonání zkoušky
v jiném termínu ve výši 5 000 Kč.
(7) Ministerstvo umožní vykonat vstupní zkoušku v jiném náhradním termínu
tomu, kdo se nedostaví k vykonání vstupní zkoušky v jiném termínu, svou neúčast řádně
a včas omluví, prokáže důvody zvláštního zřetele hodné své neúčasti, nejpozději do
5 dnů ode dne doručení omluvy požádá o umožnění vykonání vstupní zkoušky v jiném
náhradním termínu a uhradí poplatek za umožnění vykonání zkoušky v jiném náhradním
termínu ve výši 10 000 Kč.
(8) Žadatel, který se nedostaví ke vstupní zkoušce a svoji neúčast řádně
a včas neomluví, se hodnotí stupněm neuspěl.
(9) Způsob vykonání vstupní zkoušky, její formu, obsah a průběh stanoví
ministerstvo vyhláškou.
HLAVA II
VZNIK, POZASTAVENÍ A ZÁNIK OPRÁVNĚNÍ VYKONÁVAT TLUMOČNICKOU ČINNOST
§ 11
Vznik oprávnění vykonávat tlumočnickou činnost
(1) Oprávnění vykonávat tlumočnickou činnost vzniká zápisem do seznamu
tlumočníků a překladatelů.
(2) Žádost o zápis do seznamu tlumočníků a překladatelů podává žadatel
na předepsaném formuláři. V žádosti žadatel uvede jazyk, pro který žadatel žádá o
zápis do seznamu tlumočníků a překladatelů, a to podle seznamu jazyků uveřejněném
na internetových stánkách ministerstva.
(3) Ministerstvo zapíše žadatele do seznamu tlumočníků a překladatelů,
splnil-li žadatel podmínky pro výkon tlumočnické činnosti, a to do 10 pracovních
dnů ode dne složení slibu. Rozhodnutí o zápisu do seznamu tlumočníků a překladatelů
se písemně nevyhotovuje. Rozhodnutí nabývá právní moci zápisem tlumočníka do seznamu
tlumočníků a překladatelů.
(4) Ministerstvo vydá tlumočníkovi průkaz tlumočníka (dále jen "průkaz")
a potvrzení opravňující jej k objednávce a převzetí tlumočnické pečeti. Postup při
vydávání průkazu, jednotný vzor průkazu a jeho náležitosti a jednotnou úpravu tlumočnické
pečeti a barvu tlumočnické pečeti stanoví ministerstvo vyhláškou.
(5) Tlumočník je povinen oznámit ministerstvu změny ve skutečnostech, které
jsou podmínkou pro výkon tlumočnické činnosti, nejpozději do 10 pracovních dnů ode
dne, kdy tato změna nastala.
(6) Náležitosti formuláře žádosti o zápis do seznamu tlumočníků a překladatelů
stanoví ministerstvo vyhláškou a formulář zároveň uveřejní způsobem umožňujícím dálkový
přístup.
§ 12
Zvláštní ustanovení o vzniku oprávnění vykonávat tlumočnickou činnost
(1) Ministerstvo zapíše do seznamu tlumočníků a překladatelů fyzickou
osobu jako tlumočníka, aniž by splnila podmínky pro zápis do seznamu tlumočníků a
překladatelů podle příslušných ustanovení tohoto zákona, pokud
a) získala v některém z členských států Evropské unie nebo v jiném
smluvním státě Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarské konfederaci
oprávnění obdobné tlumočnickému oprávnění podle tohoto zákona,
b) ministerstvo po složení rozdílové zkoušky uzná její kvalifikaci
podle zákona o uznávání odborné kvalifikace a
c) prokáže znalost českého jazyka v rozsahu nutném k výkonu tlumočnické
činnosti, není-li státním občanem České republiky.
(2) Rozdílovou zkouškou se ověřují znalosti právních předpisů upravujících
výkon tlumočnické činnosti a řízení nebo jiné postupy, v nichž se tlumočnická činnost
vykonává, a náležitostí tlumočnického úkonu. Na rozdílovou zkoušku se použije ustanovení
§ 10 obdobně. Způsob vykonání rozdílové zkoušky, její formu, obsah a průběh stanoví
ministerstvo vyhláškou.
(3) K prokázání znalosti českého jazyka podle odstavce 1 písm. c) se obdobně
použije § 7 odst. 4.
(4) Fyzická osoba uvedená v odstavci 1 musí před zapsáním do seznamu tlumočníků
a překladatelů složit slib podle § 7 odst. 2 nebo 3 do rukou ministra spravedlnosti.
§ 13
Pozastavení oprávnění vykonávat tlumočnickou činnost
(1) Ministerstvo pozastaví oprávnění vykonávat tlumočnickou činnost, pokud
o to sám tlumočník písemně požádá a uvede, na jakou dobu má být oprávnění vykonávat
tlumočnickou činnost pozastaveno.
(2) Ministerstvo může v odůvodněných případech pozastavit oprávnění
vykonávat tlumočnickou činnost, pokud
a) bylo zahájeno trestní stíhání tlumočníka pro trestný čin, a to do
doby pravomocného skončení trestního stíhání; ministerstvo při pozastavení zohlední
zejména, zda se jedná o trestný čin spáchaný v souvislosti s výkonem tlumočnické
činnosti a zda se jedná o trestný čin, který ohrožuje důvěru v řádný výkon tlumočnické
činnosti,
b) existují zdravotní nebo jiné závažné důvody dlouhodobě znemožňující
výkon tlumočnické činnosti, nebo
c) bylo zahájeno řízení o omezení svéprávnosti, a to do doby nabytí
právní moci rozhodnutí, kterým se toto řízení končí.
(3) Žádost o pozastavení oprávnění vykonávat tlumočnickou činnost lze podat
na dobu nejdéle 3 let, a to i opakovaně, celková doba pozastavení oprávnění vykonávat
tlumočnickou činnost však nesmí činit více než 6 let. V rozhodnutí o pozastavení
oprávnění vykonávat tlumočnickou činnost se vždy stanoví doba, na kterou se toto
oprávnění pozastavuje. Ministerstvo ukončí pozastavení oprávnění vykonávat tlumočnickou
činnost na žádost tlumočníka, pokud tomu nebrání závažné důvody.
(4) Po dobu pozastavení oprávnění vykonávat tlumočnickou činnost nesmí
tlumočník vykonávat tlumočnickou činnost a bezodkladně o této skutečnosti informuje
všechny své zadavatele dosud neprovedených tlumočnických úkonů; tyto tlumočnické
úkony již tlumočník neprovede. Pozastavením oprávnění vykonávat tlumočnickou činnost
však není dotčena povinnost překladatele dokončit již rozpracované překladatelské
úkony a doplnit nebo vysvětlit již provedené překladatelské úkony, pokud to není
v rozporu s důvodem pozastavení činnosti. Pokud by dokončení již rozpracovaných tlumočnických
úkonů bylo v rozporu s důvodem pozastavení činnosti, musí být tato skutečnost uvedena
v rozhodnutí o pozastavení překladatelské činnosti a překladatel o této skutečnosti
bezodkladně informuje všechny své zadavatele dosud neprovedených překladatelských
úkonů. Dojde-li k pozastavení oprávnění vykonávat tlumočnickou činnost, musí překladatel
vrátit zadavateli podklady sloužící pro provedení překladatelského úkonu.
(5) Pozastavení oprávnění vykonávat tlumočnickou činnost a ukončení pozastavení
oprávnění vykonávat tlumočnickou činnost zaznamená ministerstvo v seznamu tlumočníků
a překladatelů bezodkladně, nejpozději do 10 pracovních dnů ode dne, kdy rozhodnutí
o pozastavení nebo ukončení pozastavení oprávnění vykonávat tlumočnickou činnost
nabylo právní moci.
(6) Opravný prostředek proti rozhodnutí o pozastavení oprávnění vykonávat
tlumočnickou činnost nemá odkladný účinek.
§ 14
Zánik oprávnění vykonávat tlumočnickou činnost
(1) Ministerstvo rozhodne o zrušení oprávnění vykonávat tlumočnickou
činnost, pokud tlumočník
a) přestal splňovat podmínky pro výkon tlumočnické činnosti,
b) nemůže ze zdravotních nebo jiných závažných důvodů dlouhodobě vykonávat
tlumočnickou činnost nebo ji nemůže provádět s odbornou péčí a oprávnění vykonávat
tlumočnickou činnost nebylo pozastaveno, nebo
c) závažným způsobem porušil nebo opakovaně porušuje povinnost stanovenou
tímto zákonem.
(2) Je-li to možné a nehrozí-li nebezpečí z prodlení, vyzve ministerstvo
tlumočníka před vydáním rozhodnutí o zrušení oprávnění vykonávat tlumočnickou činnost
k nápravě ve stanovené přiměřené lhůtě.
(3) Oprávnění vykonávat tlumočnickou činnost zaniká
a) smrtí tlumočníka,
b) oznámením o ukončení tlumočnické činnosti, a to k poslednímu dni
kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém bylo oznámení ministerstvu
doručeno, nebo
c) právní mocí rozhodnutí o zrušení oprávnění vykonávat tlumočnickou
činnost.
(4) Po zániku oprávnění vykonávat tlumočnickou činnost musí ten, komu byly
poskytnuty podklady sloužící pro provedení tlumočnického úkonu, nebo ten, kdo má
podklady u sebe, tyto podklady bez zbytečného odkladu vrátit zadavateli.
(5) Po zániku oprávnění vykonávat tlumočnickou činnost musí ten, komu byla
vydána tlumočnická pečeť a průkaz, nebo ten, kdo má tlumočnickou pečeť a průkaz u
sebe, odevzdat tlumočnickou pečeť a průkaz bez zbytečného odkladu ministerstvu. Ministerstvo
bez zbytečného odkladu zaznamená zánik oprávnění vykonávat tlumočnickou činnost do
seznamu tlumočníků a překladatelů.
HLAVA III
SEZNAM TLUMOČNÍKŮ A PŘEKLADATELŮ
§ 15
Obecná ustanovení o seznamu tlumočníků a překladatelů
(1) Seznam tlumočníků a překladatelů je informační systém veřejné správy,
jehož správcem je ministerstvo, a do něhož se zapisují tlumočníci. Údaje označené
tímto zákonem jako veřejné jsou uveřejňovány způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(2) K údajům, které jsou označené tímto zákonem jako neveřejné, má přístup
ministerstvo a krajské soudy. Na základě odůvodněné žádosti udělí správce seznamu
tlumočníků a překladatelů přístup v nezbytném rozsahu do neveřejné části seznamu
tlumočníků a překladatelů rovněž jinému orgánu veřejné moci.
(3) Tlumočník má právo nahlížet do seznamu tlumočníků a překladatelů na
všechny údaje, které jsou o něm zapsány.
(4) Z údajů podle odstavce 2 lze v konkrétním případě využít vždy jen takové
údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.
(5) Údaje z neveřejné části ze seznamu tlumočníků a překladatelů ministerstvo
vymaže po uplynutí 10 let od zániku oprávnění vykonávat tlumočnickou činnost.
§ 16
Údaje vedené v seznamu tlumočníků a překladatelů
(1) Jako veřejný údaj se do seznamu tlumočníků a překladatelů zapisuje
a) jméno,
b) jazyk,
c) sídlo,
d) kontaktní adresa na území České republiky v případě, že tlumočník
nemá sídlo nebo místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle druhu pobytu cizince
na území České republiky,
e) identifikační číslo osoby,
f) identifikátor datové schránky,
g) telefonní kontakt,
h) den zápisu do seznamu tlumočníků a překladatelů,
i) údaj o zápisu do seznamu znalců a tlumočníků podle zákona č. 36/1967
Sb., byl-li tlumočník zapsán podle tohoto zákona,
j) údaj o odmítnutí provedení tlumočnického úkonu podle § 19 odst.
1 písm. c),
k) údaj o tom, od kdy a na jak dlouhou dobu byl výkon tlumočnické činnosti
pozastaven, a ustanovení tohoto zákona, podle kterého došlo k pozastavení,
l) údaj o zániku oprávnění vykonávat tlumočnickou činnost, jeho důvodu
a datu.
(2) Na žádost tlumočníka se do seznamu tlumočníků a překladatelů zapisuje
jako veřejný údaj
a) adresa elektronické pošty,
b) kontaktní adresa,
c) internetová stránka týkající se tlumočnické činnosti,
d) specializace.
(3) Jako neveřejný údaj se do seznamu tlumočníků a překladatelů zapisuje
a) údaj o spáchaném přestupku podle tohoto zákona a uloženém správním
trestu,
b) údaj o uložené výtce,
c) údaj o zahájení správního řízení podle tohoto zákona,
d) údaj o odmítnutí provedení tlumočnického úkonu podle § 19 odst.
2,
e) adresa místa trvalého pobytu, nebo místa pobytu, nemá-li tlumočník
trvalý pobyt na území České republiky, a
f) jiná skutečnost potřebná pro výkon dohledu.
(4) Tlumočníkovi, který nemá do okamžiku zápisu do seznamu tlumočníků a
překladatelů přiděleno identifikační číslo osoby, přidělí identifikační číslo osoby
ministerstvo.
(5) Změnu údajů zapisovaných do seznamu tlumočníků a překladatelů je tlumočník
povinen oznámit ministerstvu do 10 pracovních dnů ode dne, kdy ke změně došlo.
(6) Tlumočník je povinen k oznámení podle odstavce 5 přiložit doklad osvědčující
danou změnu; to neplatí, pokud jde o změny již zapsané v základních registrech, veřejném
rejstříku nebo v informačním systému evidence obyvatel, jedná-li se o občana České
republiky, anebo v informačním systému cizinců, jedná-li se o cizince. Změny údajů
získaných z těchto registrů, systémů, obchodního rejstříku nebo od tlumočníka zapíše
ministerstvo bez zbytečného odkladu do seznamu tlumočníků a překladatelů.
§ 17
Využívání údajů z informačních systémů veřejné správy
(1) Ministerstvo za účelem správy seznamu tlumočníků a překladatelů
využívá ze základního registru obyvatel údaje v rozsahu
a) příjmení,
b) jméno, popřípadě jména,
c) adresa místa pobytu,
d) datum, místo a okres narození, u subjektu údajů, který se narodil
v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,
e) datum, místo a okres úmrtí, jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území
České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo; je-li vydáno
rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako
den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil, a datum nabytí
právní moci tohoto rozhodnutí, a
f) státní občanství, případně více státních občanství.
(2) Ministerstvo za účelem správy seznamu tlumočníků a překladatelů
využívá z informačního systému evidence obyvatel údaje v rozsahu
a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
b) datum narození,
c) místo a okres narození, v případě narození v cizině místo a stát,
d) rodné číslo,
e) státní občanství, popřípadě více státních občanství,
f) adresa místa trvalého pobytu, včetně předchozích adres místa trvalého
pobytu, případně též adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti,
g) omezení svéprávnosti,
h) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí občana mimo území České
republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo, a
i) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden
jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil.
(3) Ministerstvo za účelem správy seznamu tlumočníků a překladatelů
využívá z informačního systému cizinců tyto údaje:
a) jméno, popřípadě jména, příjmení,
b) datum narození,
c) rodné číslo,
d) místo a stát narození; v případě, že se cizinec narodil na území
České republiky, místo a okres narození,
e) státní občanství, případně více státních občanství,
f) druh a adresa místa pobytu na území České republiky,
g) omezení svéprávnosti,
h) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území České republiky,
stát, na jehož území k úmrtí došlo, popřípadě datum úmrtí, a
i) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden
jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil.
(4) Ministerstvo za účelem správy seznamu tlumočníků a překladatelů
využívá ze základního registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů
veřejné moci kromě veřejně přístupných údajů údaje v rozsahu
a) jméno, popřípadě jména, a příjmení podnikající fyzické osoby nebo
zahraniční osoby a
b) adresa místa pobytu v České republice, popřípadě bydliště v zahraničí
podnikající fyzické osoby nebo zahraniční osoby.
(5) Z údajů podle odstavců 1 až 4 lze v konkrétním případě využít vždy
jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu. Údaje, které jsou
vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel nebo v základním registru
právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci, se využijí
z informačního systému evidence obyvatel nebo informačního systému cizinců, pouze
pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.
HLAVA IV
PRÁVA A POVINNOSTI TLUMOČNÍKŮ
§ 18
Vyloučení
(1) Tlumočník nesmí provést tlumočnický úkon, jestliže lze mít důvodnou
pochybnost o jeho nepodjatosti pro jeho poměr k věci, účastníkovi řízení nebo jeho
zástupci, zadavateli, orgánu veřejné moci, který tlumočnický úkon zadal nebo provádí
řízení nebo při jiném postupu správního orgánu, kde má být tlumočnický úkon použit.
(2) Jakmile se tlumočník dozví o skutečnosti, pro kterou nesmí provést
tlumočnický úkon, oznámí ji bezodkladně zadavateli. Ustanoví-li tlumočníka orgán
veřejné moci, pak tento orgán rozhodne, zda je tlumočník v dané věci z provedení
tlumočnického úkonu vyloučen.
(3) Odstavec 1 o vyloučení tlumočníka se použije obdobně i pro konzultanta.
§ 19
Odmítnutí výkonu tlumočnické činnosti
(1) Tlumočník odmítne provést tlumočnický úkon, pokud
a) má pozastaveno oprávnění vykonávat tlumočnickou činnost,
b) nemá tlumočnické oprávnění v jazyce, ve kterém je potřebné úkon
provést,
c) nemá k provedení tlumočnického úkonu dostatek odborných znalostí,
nebo
d) mu počet nebo rozsah zadaných, dosud neprovedených tlumočnických
úkonů neumožňuje provést další úkon řádně a včas.
(2) Je-li zadavatelem orgán veřejné moci, nesmí tlumočník odmítnout provést
tlumočnický úkon z jiného důvodu než z důvodu podle odstavce 1 nebo v případě, že
mu závažné zdravotní okolnosti, závažná rodinná situace, mimořádné nebo neočekávané
pracovní povinnosti nebo jiné vážné důvody neumožňují provést úkon řádně a včas,
nebo tak stanoví jiný zákon. Orgán veřejné moci oznámí odmítnutí provedení tlumočnického
úkonu ministerstvu, které údaj o odmítnutí, včetně důvodu odmítnutí provedení tlumočnického
úkonu zaznamená do seznamu tlumočníků a překladatelů.
§ 20
Mlčenlivost
(1) Tlumočník je povinen zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o kterých
se dozvěděl v souvislosti s výkonem své tlumočnické činnosti, a to i po jejím skončení.
Mlčenlivosti jej může zprostit jen zadavatel. Zproštění mlčenlivosti se nevztahuje
na tlumočnický úkon provedený mezi obviněným a obhájcem v trestním řízení.
(2) Ustanovení odstavce 1 se obdobně použije i pro konzultanty a další
osoby, které se na tlumočnické činnosti podílely. O povinnosti mlčenlivosti je tlumočník
povinen tyto osoby písemně poučit.
(3) Povinnost mlčenlivosti se nevztahuje na použití informací o skutečnostech
podle odstavce 1 přiměřeným způsobem a v anonymizované podobě pro vědecké nebo vzdělávací
účely. Povinnosti mlčenlivosti se nelze dovolat vůči orgánu veřejné moci, před kterým
probíhá řízení, v němž má být tlumočnický úkon použit; povinnosti mlčenlivosti se
nelze dovolat ani vůči orgánu vykonávajícímu dohled nad tlumočnickou činností.
(4) Povinnost mlčenlivosti se nevztahuje na řízení proti osobě uvedené
v odstavci 1 nebo 2 nebo proti zadavateli v souvislosti s touto činností, ani na
spory mezi nimi.
§ 21
Odpovědnost za výkon tlumočnické činnosti
(1) Tlumočník je povinen nahradit újmu, kterou způsobil v souvislosti s
výkonem tlumočnické činnosti.
(2) Tlumočník se odpovědnosti podle odstavce 1 zprostí, prokáže-li, že
újmě nemohlo být zabráněno ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze na něm požadovat.
HLAVA V
USTANOVENÍ TLUMOČNÍKA A OSOBY VYKONÁVAJÍCÍ JEDNORÁZOVĚ TLUMOČNICKOU ČINNOST
§ 25
Ustanovení tlumočníka
Orgán veřejné moci ustanoví, nebrání-li tomu okolnosti, tlumočníka se sídlem
nebo kontaktní adresou v obvodu krajského soudu, v němž má orgán veřejné moci sídlo
nebo pracoviště; při výběru tlumočníka orgán veřejné moci přihlédne také k zapsané
specializaci. Orgán veřejné moci s tlumočníkem předem projedná zadání tlumočnického
úkonu, termín jeho provedení, sdělí tlumočníkovi informace o předmětu tlumočnického
úkonu a případně další informace ze spisu. Jedná-li se o tlumočnický úkon prováděný
písemně nebo překladatelský úkon, lze tuto lhůtu na žádost tlumočníka nebo překladatele
výjimečně v odůvodněných případech prodloužit; lhůtu lze prodloužit opakovaně z důvodů
hodných zvláštního zřetele.
§ 26
Osoba vykonávající jednorázově tlumočnickou činnost
(1) Orgán veřejné moci může výjimečně ustanovit k provedení tlumočnického
úkonu i jinou osobu, která není zapsána do seznamu tlumočníků a překladatelů pro
daný jazyk, má potřebné odborné znalosti pro to, aby provedla tlumočnický úkon, a
vyslovila se svým ustanovením souhlas, pokud pro daný jazyk není zapsán žádný tlumočník,
nebo žádný tlumočník zapsaný v seznamu tlumočníků a překladatelů nemůže tlumočnický
úkon provést, nebo by provedení tlumočnického úkonu tlumočníkem zapsaným do seznamu
tlumočníků a překladatelů bylo spojeno s nepřiměřenými náklady nebo obtížemi.
(2) Orgán veřejné moci poučí osobu podle odstavce 1 o významu tlumočnického
úkonu z hlediska obecného zájmu a o následcích křivého tlumočení.
(3) Osoba ustanovená podle odstavce 1 složí do rukou orgánu, který ji ustanovil,
slib podle § 7 odst. 2 nebo 3. Před složením slibu nesmí provést tlumočnický úkon.
O složení slibu vyhotoví orgán veřejné moci zápis.
(4) Není-li jazyk, pro který byla osoba ustanovena, uveřejněn na internetových
stránkách ministerstva, je orgán veřejné moci, který takto osobu ustanovil k provedení
tlumočnického úkonu, povinen sdělit ministerstvu, pro který jazyk nebo komunikační
systém byla tato osoba ustanovena.
(5) Pro účely jednorázového provedení tlumočnického úkonu se na osobu podle
odstavce 1 hledí, jako by byla tlumočníkem.
HLAVA VI
TLUMOČNICKÝ A PŘEKLADATELSKÝ ÚKON
§ 27
Způsob provedení tlumočnického a překladatelského úkonu
(1) Tlumočnický úkon lze provádět pouze ústně; přepis nebo překlad výstupů
odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu může být prováděn písemně. Pro písemné
provedení tlumočnické činnosti platí odstavec 2 obdobně.
(2) Překladatelský úkon lze provádět pouze písemně. Provádí-li se překladatelský
úkon v listinné podobě, musí být každé jeho vyhotovení vlastnoručně podepsané a musí
být připojen otisk překladatelské pečeti. Provádí-li se překladatelský úkon v elektronické
podobě, musí být dán souhlas zadavatele. Zároveň musí být každé jeho vyhotovení podepsáno
kvalifikovaným elektronickým podpisem, musí být připojen certifikát pro elektronický
podpis, na kterém je kvalifikovaný elektronický podpis založen a který obsahuje jméno
překladatele a označení "překladatel", a musí být opatřen kvalifikovaným elektronickým
časovým razítkem. Certifikát, na kterém je založeno elektronické časové razítko,
musí mít platnost nejméně 5 let ode dne provedení překladatelského úkonu.
(3) Je-li tlumočnická či překladatelská činnost vykonávána z některého
nebo do některého z komunikačních systémů neslyšících a hluchoslepých osob, vykonává
se taková činnost způsobem odpovídajícím charakteru použitého komunikačního systému.
(4) Tlumočnickou pečetí lze opatřit pouze překladatelský úkon nebo tlumočnický
úkon v písemné podobě.
(5) U tlumočnických úkonů, jejichž celková délka přesahuje 4 hodiny, musí
být zařazena alespoň hodinová přestávka nebo být ustanoveni alespoň 2 tlumočníci.
(6) Způsob provedení tlumočnického úkonu a náležitosti překladatelského
úkonu, užívání tlumočnické pečeti a tlumočnické doložky stanoví ministerstvo vyhláškou.
§ 28
Evidence úkonů
(1) Správcem evidence tlumočnických a překladatelských úkonů (dále jen
"evidence úkonů") je ministerstvo. Evidence úkonů je informačním systémem veřejné
správy a je vedena způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(2) Tlumočník je povinen zapisovat údaje podle tohoto zákona do evidence
úkonů.
(3) Tlumočník do evidence úkonů zapíše do 5 pracovních dnů ode dne
zadání tlumočnického úkonu nebo ode dne, kdy nastala skutečnost, ke které se povinnost
zápisu váže,
a) den zadání,
b) den provedení, případně den vysvětlení nebo doplnění tlumočnického
úkonu,
c) předmět tlumočnického úkonu,
d) zdrojový a cílový jazyk, ve kterém má být proveden tlumočnický úkon,
e) označení zadavatele,
f) termín, případně prodloužený termín pro provedení tlumočnického
úkonu,
g) příslušné jednací číslo orgánu veřejné moci,
h) počet hodin tlumočení nebo počet normostran překladu a
i) údaj o vyúčtované a přiznané odměně a náhradách.
(4) V evidenci úkonů je rovněž pro každého tlumočníka veden
a) celkový počet provedených tlumočnických úkonů zadaných orgány veřejné
moci v jednotlivých letech,
b) celkový počet provedených tlumočnických úkonů zadaných ostatními
zadavateli v jednotlivých letech,
c) celkový počet provedených tlumočnických úkonů v jednotlivých letech,
d) počet zadaných, dosud neprovedených tlumočnických úkonů zadaných
orgány veřejné moci,
e) počet zadaných, dosud neprovedených tlumočnických úkonů zadaných
ostatními zadavateli,
f) celkový počet zadaných, dosud neprovedených tlumočnických úkonů.
(5) Údaje podle odstavce 3 a odstavce 4 písm. a), b), d) a e) jsou neveřejné.
Přístup k neveřejným údajům má ministerstvo a krajské soudy. Na základě odůvodněné
žádosti udělí správce evidence úkonů přístup v nezbytném rozsahu do neveřejné části
rovněž jinému orgánu veřejné moci.
(6) Způsob vedení evidence úkonů stanoví ministerstvo vyhláškou.
(7) Ministerstvo provede nejméně jedenkrát ročně kontrolu plnění povinností
podle odstavců 2 a 3 u všech tlumočníků.
ČÁST TŘETÍ
ODMĚŇOVÁNÍ A NÁHRADY
§ 29
Odměna
(1) Tlumočníkovi náleží za výkon tlumočnické činnosti odměna.
(2) Odměna za výkon tlumočnické činnosti se řídí smlouvou se zadavatelem;
není-li odměna takto sjednána nebo je-li zadavatelem orgán veřejné moci, odměna se
určí podle příslušných ustanovení tohoto zákona a vyhlášky podle odstavce 6.
(3) Určenou odměnu lze zvýšit, je-li tlumočnický úkon mimořádně obtížný,
nebo je-li nutné urychlené provedení tlumočnického úkonu. Určená odměna se může přiměřeně
krátit, jestliže úkon nebyl proveden v souladu s požadavky uvedenými ve vyhlášce
nebo ve stanovené lhůtě. Jde-li o zvlášť závažný případ nekvalitního provedení úkonu,
může zadavatel určenou odměnu zcela odepřít. To platí i v případě sjednané odměny,
pokud si strany neujednaly něco jiného.
(4) Odměna určená nebo sjednaná podle odstavců 1 až 3 se zvyšuje o částku
odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je tlumočník, plátce daně z přidané hodnoty,
povinen uplatnit podle zákona o dani z přidané hodnoty.
(5) Výši a způsob určení odměny, rozsah snížení, odepření nebo zvýšení odměny
a způsob vyúčtování odměny stanoví ministerstvo vyhláškou.
§ 30
Náhrada hotových výdajů a náhrada za ztrátu času včetně času stráveného na
cestě
(1) Nebylo-li sjednáno jinak, má tlumočník právo na náhradu hotových výdajů,
které účelně vynaložil k provedení úkonu, a na náhradu za ztrátu času včetně času
stráveného na cestě v přímé souvislosti s úkonem.
(2) Jiné náklady tlumočníka, zejména náklady na běžné administrativní práce,
jsou zahrnuty v odměně.
(3) Jestliže tlumočník přibral konzultanta, má tlumočník nárok na náhradu
hotových výdajů konzultanta s tím spojených a na náhradu za ztrátu času konzultanta
včetně času stráveného na cestě v přímé souvislosti s úkonem.
(4) Náhrada hotových výdajů a náhrada za ztrátu času včetně času stráveného
na cestě podle odstavců 1 a 3 se podle zákona o dani z přidané hodnoty zahrnují jako
vedlejší výdaje do základu daně, kterou je tlumočník, plátce daně z přidané hodnoty,
povinen z náhrady hotových výdajů a z náhrady za ztrátu času včetně času stráveného
na cestě uplatnit podle zákona o dani z přidané hodnoty.
(5) Náhrada hotových výdajů a náhrada za ztrátu času včetně času stráveného
na cestě podle odstavců 1 a 3 se zvyšuje o částku odpovídající dani z přidané hodnoty,
kterou je tlumočník, plátce daně z přidané hodnoty, povinen uplatnit podle zákona
o dani z přidané hodnoty.
(6) Nemá-li tlumočník sídlo nebo místo trvalého pobytu nebo místo pobytu
podle druhu pobytu cizince na území České republiky, považuje se pro účely náhrady
hotových výdajů a náhrady za ztrátu času včetně času stráveného na cestě za sídlo
tlumočníka kontaktní adresa na území České republiky.
(7) Výši a způsob určení náhrady hotových výdajů a náhrady za ztrátu času
včetně času stráveného na cestě a vyúčtování náhrad stanoví ministerstvo vyhláškou.
§ 31
Poskytnutí zálohy
Orgán veřejné moci může v odůvodněných případech poskytnout tlumočníkovi
přiměřenou zálohu na odměnu a náhrady.
§ 32
Vyúčtování a úhrada
Byl-li tlumočnický úkon zadán orgánem veřejné moci, je překladatel povinen
vyúčtovat odměnu a náhrady zároveň s provedením překladatelského úkonu a tlumočník
bez zbytečného odkladu po provedení tlumočnického úkonu. Orgán veřejné moci, který
rozhodl o ustanovení tlumočníka, rozhodne o odměně a náhradách bez zbytečného odkladu,
nejpozději do 30 dnů od doručení vyúčtování. Odměna a náhrady se uhradí bez zbytečného
odkladu po právní moci rozhodnutí o odměně a náhradách, nejpozději do 15 dnů.
ČÁST ČTVRTÁ
DOHLED
§ 33
Výkon dohledu
(1) Dohled nad výkonem tlumočnické činnosti vykonává ministerstvo.
(2) Ministerstvo prověřuje, zda tlumočník vykonává tlumočnickou činnost v
souladu s tímto zákonem a s právními předpisy vydanými k jeho provedení.
(3) Pro účely posouzení skutečností, které mají vliv na trvání oprávnění
vykonávat tlumočnickou činnost, je ministerstvo oprávněno nahlížet do částí soudního
nebo správního spisu, které tyto skutečnosti obsahují, jestliže nevyplývají z pravomocného
rozhodnutí soudu nebo správního orgánu.
(4) Ministerstvo si může vyžádat výpis z evidence Rejstříku trestů v případě
existence důvodného podezření, že tlumočník přestal splňovat podmínky pro výkon tlumočnické
činnosti.
§ 34
Oznamovací povinnost orgánu veřejné moci
(1) Zjistí-li orgán veřejné moci skutečnosti nasvědčující tomu, že v souvislosti
s výkonem tlumočnické činnosti došlo k porušení tohoto nebo jiného zákona, oznámí
to bez zbytečného odkladu ministerstvu.
(2) Orgán činný v trestním řízení neprodleně vyrozumí orgán dohledu o vydání
usnesení o zahájení trestního stíhání nebo o vzetí tlumočníka do vazby.
(3) Orgán veřejné moci zašle bez zbytečného odkladu ministerstvu opis rozhodnutí
ve věcech, které mají vliv na trvání oprávnění vykonávat tlumočnickou činnost.
§ 35
Výtka
Drobné nedostatky ve výkonu tlumočnické činnosti a drobné poklesky v chování
související s výkonem tlumočnické činnosti ministerstvo tlumočníkovi písemně vytkne.
Písemná výtka se zaznamená jako neveřejný údaj do seznamu tlumočníků a překladatelů.
Údaj o uložené výtce se v seznamu tlumočníků a překladatelů vede po dobu 3 let.
ČÁST PÁTÁ
PŘESTUPKY
§ 37
(1) Tlumočník se dopustí přestupku tím, že
a) vykonává překladatelskou činnost, není-li zapsán též jako překladatel,
b) v rozporu s § 4 odst. 1 vykonává tlumočnickou činnost v jazyce, pro
který nemá oprávnění vykonávat tlumočnickou činnost,
c) v rozporu s § 4 odst. 1 nebo 2 nevykonává tlumočnickou činnost s odbornou
péčí, nezávisle, nestranně, ve sjednané nebo stanovené době nebo osobně,
d) v rozporu s § 13 odst. 4 vykonává tlumočnickou činnost v době pozastavení
oprávnění vykonávat tuto činnost,
e) v rozporu s § 16 odst. 5 nesplní svou oznamovací povinnost řádně nebo
ve stanovené lhůtě,
f) v rozporu s § 18 neoznámí zadavateli bezodkladně skutečnost, pro kterou
nesmí provést tlumočnický úkon, nebo provede tlumočnický úkon ve věci, v níž měl
být vyloučen,
g) v rozporu s § 19 odmítne orgánu veřejné moci provést tlumočnický úkon,
h) v rozporu s § 20 odst. 1 nezachová mlčenlivost o skutečnostech, o
kterých se dozvěděl v souvislosti s výkonem své tlumočnické činnosti,
i) v rozporu s § 20 odst. 2 poruší povinnost poučit další osoby o povinnosti
mlčenlivosti,
j) v rozporu s § 24 nesplní svou informační povinnost řádně nebo ve stanovené
lhůtě,
k) v rozporu s § 27 odst. 4 neoprávněně opatří tlumočnickou pečetí listinu,
která není tlumočnickým úkonem,
l) v rozporu s § 28 odst. 2 nezapisuje údaje do evidence úkonů nebo je
v rozporu s § 28 odst. 3 nezapisuje řádně,
m) v rozporu s § 29, 30 nebo 32 vyúčtuje vyšší odměnu nebo náhrady.
(2) Překladatel se dopustí přestupku tím, že
a) vykonává tlumočnickou činnost, není-li zapsán též jako tlumočník,
b) v rozporu s § 4 odst. 1 vykonává překladatelskou činnost v jazyce,
pro který nemá oprávnění vykonávat překladatelskou činnost,
c) v rozporu s § 4 odst. 1 nebo 2 nevykonává překladatelskou činnost
s odbornou péčí, nezávisle, nestranně, ve sjednané nebo stanovené době nebo osobně,
d) v rozporu s § 13 odst. 4 vykonává překladatelskou činnost v době pozastavení
oprávnění vykonávat tuto činnost,
e) v rozporu s § 16 odst. 5 nesplní svou oznamovací povinnost řádně nebo
ve stanovené lhůtě,
f) v rozporu s § 18 neoznámí zadavateli bezodkladně skutečnost, pro kterou
nesmí provést překladatelský úkon, nebo provede překladatelský úkon ve věci, v níž
měl být vyloučen,
g) v rozporu s § 19 odmítne orgánu veřejné moci provést překladatelský
úkon,
h) v rozporu s § 20 odst. 1 nezachová mlčenlivost o skutečnostech, o
kterých se dozvěděl v souvislosti s výkonem své překladatelské činnosti,
i) v rozporu s § 20 odst. 2 poruší povinnost poučit další osoby o povinnosti
mlčenlivosti,
j) v rozporu s § 24 nesplní svou informační povinnost řádně nebo ve stanovené
lhůtě,
k) v rozporu s § 27 odst. 4 neoprávněně opatří překladatelskou pečetí
listinu, která není překladatelským úkonem,
l) v rozporu s § 27 odst. 2 nezajistí, aby překladatelský úkon obsahoval
veškeré požadované náležitosti,
m) v rozporu s § 28 odst. 2 nezapisuje údaje do evidence úkonů nebo je
v rozporu s § 28 odst. 3 nezapisuje řádně,
n) v rozporu s § 29, 30 nebo 32 vyúčtuje vyšší odměnu nebo náhrady.
(3) Za přestupek se uloží
a) pokuta do 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. e),
l) a m) a podle odstavce 2 písm. e),m) a n),
b) pokuta do 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. g),
j) nebo k) a podle odstavce 2 písm. g), j), k) nebo l),
c) pokuta do 300 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a)
až d), f), h) nebo i) a podle odstavce 2 písm. a) až d), f), h) nebo i).
§ 38
(1) Osoba podle § 26 odst. 1, která byla ustanovena k podání tlumočnického
úkonu, se dopustí přestupku tím, že
a) v rozporu s § 4 odst. 1 nebo 2 nevykonává tlumočnickou činnost s odbornou
péčí, nezávisle, nestranně, ve sjednané nebo stanovené době nebo osobně,
b) v rozporu s § 18 neoznámí zadavateli bezodkladně skutečnost, pro kterou
nesmí provést tlumočnický úkon, nebo provede tlumočnický úkon ve věci, v níž měla
být vyloučena,
c) v rozporu s § 19 odmítne orgánu veřejné moci provést tlumočnický úkon,
d) v rozporu s § 20 odst. 1 nezachová mlčenlivost o skutečnostech, o
kterých se dozvěděla v souvislosti s výkonem své tlumočnické činnosti,
e) v rozporu s § 20 odst. 2 poruší povinnost poučit další osoby o povinnosti
mlčenlivosti,
f) v rozporu s § 29, 30 nebo 32 vyúčtuje vyšší odměnu nebo náhrady.
(2) Osoba podle § 26 odst. 1, která byla ustanovena k provedení překladatelského
úkonu, se dopustí přestupku tím, že
a) v rozporu s § 4 odst. 1 nebo 2 nevykonává překladatelskou činnost
s odbornou péčí, nezávisle, nestranně, ve sjednané nebo stanovené době nebo osobně,
b) v rozporu s § 18 neoznámí zadavateli bezodkladně skutečnost, pro kterou
nesmí provést překladatelský úkon, nebo provede překladatelský úkon ve věci, v níž
měla být vyloučena,
c) v rozporu s § 19 odmítne orgánu veřejné moci provést překladatelský
úkon,
d) v rozporu s § 20 odst. 1 nezachová mlčenlivost o skutečnostech, o
kterých se dozvěděla v souvislosti s výkonem své překladatelské činnosti,
e) v rozporu s § 20 odst. 2 poruší povinnost poučit další osoby o povinnosti
mlčenlivosti,
f) v rozporu s § 27 odst. 2 nezajistí, aby překladatelský úkon obsahoval
veškeré požadované náležitosti,
g) v rozporu s § 29, 30 nebo 32 vyúčtuje vyšší odměnu nebo náhrady.
(3) Za přestupek se uloží
a) pokuta do 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. f)
a podle odstavce 2 písm. g),
b) pokuta do 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c)
a podle odstavce 2 písm. c) nebo f),
c) pokuta do 300 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a),
b), d) nebo e) a podle odstavce 2 písm. a), b), d) nebo e).
§ 39
(1) Jiná osoba než tlumočník se dopustí přestupku tím, že
a) se neoprávněně vydává za tlumočníka,
b) neoprávněně vykonává tlumočnickou činnost,
c) poruší povinnost mlčenlivosti podle § 20 odst. 2, anebo povinnost
mlčenlivosti podle § 20 odst. 1 po zániku oprávnění vykonávat tlumočnickou činnost,
d) neodevzdá po zániku tlumočnického oprávnění tlumočnickou pečeť, průkaz,
nebo podklady sloužící k provedení tlumočnického úkonu podle § 14 odst. 4 a 5.
(2) Jiná osoba než překladatel se dopustí přestupku tím, že
a) se neoprávněně vydává za překladatele,
b) neoprávněně vykonává překladatelskou činnost,
c) poruší povinnost mlčenlivosti podle § 20 odst. 2, anebo povinnost
mlčenlivosti podle § 20 odst. 1 po zániku oprávnění vykonávat překladatelskou činnost,
d) neodevzdá po zániku překladatelského oprávnění překladatelskou pečeť,
průkaz, nebo podklady sloužící k provedení překladatelského úkonu podle § 14 odst.
4 a 5.
(3) Za přestupek podle odstavců 1 a 2 se uloží pokuta do 500 000 Kč.
§ 40
Společná ustanovení k přestupkům
(1) Přestupky tlumočníků a překladatelů podle tohoto zákona projednává ministerstvo.
(2) Promlčecí doba činí 5 let ode dne, kdy byl přestupek spáchán. Byla-li
promlčecí doba přerušena, odpovědnost zaniká nejpozději 7 let od jeho spáchání.
(3) Při stanovení druhu a výměry správního trestu se přihlédne též ke skutečnosti,
zda již byla v minulosti této osobě uložena výtka podle § 35.
(4) Údaj o pravomocném rozhodnutí, kterým byl tlumočník nebo překladatel
uznán vinným ze spáchání přestupku, zaznamená ministerstvo do seznamu tlumočníků
a překladatelů bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 10 pracovních dnů ode dne
nabytí právní moci rozhodnutí o přestupku, a to i v případě, že došlo k pozastavení
oprávnění vykonávat tlumočnickou nebo překladatelskou činnost.
ČÁST ŠESTÁ
USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ
HLAVA I
SPOLEČNÁ USTANOVENÍ
HLAVA II
PŘECHODNÁ USTANOVENÍ
§ 43
(1) Řízení o jmenování tlumočníka, která nebyla pravomocně skončena přede
dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle zákona č. 36/1967 Sb., o znalcích
a tlumočnících, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
(2) Řízení o přestupku, která nebyla pravomocně skončena přede dnem nabytí
účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle zákona č. 36/1967 Sb., ve znění účinném
přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
§ 44
(1) Tlumočník, který získal oprávnění vykonávat tlumočnickou činnost podle
zákona č. 36/1967 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona,
je zapsán jako tlumočník a překladatel do seznamu tlumočníků a překladatelů podle
tohoto zákona.
(2) Tlumočník a překladatel podle odstavce 1 je zapsán pro stejný jazyk,
jako byl zapsán podle zákona č. 36/1967 Sb., přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
(3) Tlumočník a překladatel podle odstavce 1 je oprávněn vykonávat tlumočnickou
i překladatelskou činnost podle tohoto zákona nejdéle po dobu 5 let ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona; uplynutím této doby nebo zápisem do seznamu tlumočníků a
překladatelů podle tohoto zákona pro stejný jazyk dosavadní tlumočnické nebo překladatelské
oprávnění zaniká.
(4) Podá-li tlumočník a překladatel podle odstavce 1, který byl podle zákona
č. 36/1967 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zapsán
v seznamu znalců a tlumočníků déle než 10 let přede dnem nabytí účinnosti tohoto
zákona, před uplynutím přechodného období podle odstavce 3 žádost o zápis do seznamu
tlumočníků a překladatelů podle tohoto zákona pro stejný jazyk, považuje se podmínka
požadovaného vzdělání za splněnou.
Vondráček v. r.
Zeman v. r.
Babiš v. r.
1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/64/EU ze dne 20. října 2010 o právu
na tlumočení a překlad v trestním řízení.