190/1996 Sb.
VYHLÁŠKA
Českého úřadu zeměměřického a katastrálního ze dne 19. června 1996, kterou
se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k
nemovitostem, ve znění zákona č. 210/1993 Sb. a zákona č. 90/1996 Sb., a zákon České
národní rady č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální
zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb.
Změna: 179/1998 Sb.
Změna: 113/2000 Sb.
Změna: 163/2001 Sb.
Český úřad zeměměřický a katastrální stanoví podle § 17 zákona č. 265/1992 Sb.,
o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, a § 30 zákona České
národní rady č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální
zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb.:
§ 1
Úvodní ustanovení
(1) Tato vyhláška upravuje předmět a obsah katastru, katastrální operát, změny
obsahu katastru, postup při zápisu vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem,
činnosti při vedení katastru a obnově katastrálního operátu, zeměměřické činnosti
pro účely katastru, geometrické plány, upřesněné přídělové plány a vytyčování hranic
pozemků, označování hranic pozemků a územních hranic obcí trvalým způsobem, poskytování
údajů z katastru a zjednodušený způsob evidence zemědělských a lesních pozemků.
(2) Pro účely této vyhlášky se rozumí:
a) nádvořím plocha příslušející k
budově, včetně rozestavěné, a obsahující dvůr, vjezd, drobné stavby1) a pozemky jiného
druhu než zastavěné plochy a nádvoří,2) které nesplňují podmínky pro tvorbu parcel
podle § 3 odst. 5,
b) záznamem podrobného měření změn, vedle výsledku podle § 66
odst. 9, také obdobné výsledky zeměměřických činností podle dřívějších předpisů,
dokumentované u katastrálního úřadu (měřická část geometrického plánu, polní náčrt
a s nimi související dokumentace, např. zápisník měřených údajů).
ODDÍL PRVNÍ
PŘEDMĚT KATASTRU
§ 2
Katastrální území
(1) Hranice katastrálního území probíhá po hranicích pozemků.3)
(2) Katastrální území se evidují:
a) v souboru popisných informací svým
názvem a údaji umožňujícími automatizované vedení katastru a zprostředkujícími vztah
k územnímu členění České republiky,
b) v souboru geodetických informací svým obvodem
označeným mapovou značkou hranice katastrálního území nebo příslušnou mapovou značkou
hranice územní správní jednotky nebo státu, pokud hranice katastrálního území nebo
její část se s takovou hranicí shoduje.
§ 3
Pozemky a parcely
(1) Pozemky se evidují v souboru geodetických informací a v souboru popisných
informací jako parcely.4)
(2) Zemědělské a lesní pozemky podle zvláštního předpisu5) jsou do doby ukončení
pozemkových úprav nebo do doby jejich doplnění do souboru geodetických informací
a souboru popisných informací katastru evidovány zjednodušeným způsobem (§ 84).
(3) Charakteristiky druhů pozemků a způsob využití a způsob ochrany nemovitostí
jsou uvedeny v příloze (body 1 až 3), která tvoří nedílnou součást této vyhlášky.
(4) Jako parcely se evidují všechny druhy komunikací kromě komunikací pro
pěší v parcích a sadech [§ 5 odst. 2 písm. l)] a koryta vodních toků6) široká nejméně
2 m. Vodní tok, jehož koryto je užší než 2 m, se eviduje v souboru geodetických informací
mapovou značkou.
(5) Spolu sousedící pozemky jednoho vlastníka se v katastru evidují samostatně
jako parcely, pokud jejich výměra je větší než
a) 100 m2 u zahrad,
b) 1000 m2 u ostatních
druhů pozemků, kromě zastavěných ploch a nádvoří.
Pozemek nedosahující výměru uvedenou
v písmenu a) nebo b), nejde-li o pozemek podle odstavce 4 a je-li to v souladu se
zvláštním předpisem,6a), se spojí se sousedním pozemkem téhož vlastníka do jedné
parcely s převažujícím druhem pozemku. Přitom druh pozemku podle písmene b) lze připojit
k zahradě, jen pokud se tím nezvětší výměra zahrady o více než 10 %, a k zastavěné
ploše a nádvoří, pokud se její výměra nezvětší o více než 300 m2. Není-li možno tyto
zásady dodržet, eviduje se pozemek jako parcela i v případě, že nedosahuje výměru
podle písmene a) nebo b). (6) U zastavěných ploch a nádvoří se eviduje jako parcela:
a) plocha zastavěná
budovou, které bylo přiděleno popisné nebo evidenční číslo,7) spolu s příslušenstvím
budovy8) a přilehlým nádvořím téhož vlastníka,
b) v areálu budov pro nebytové účely
téhož vlastníka, kterým se popisné ani evidenční číslo nepřiděluje,9) každá plocha
zastavěná budovou, která není příslušenstvím jiné budovy,
c) plocha zastavěná budovou,
pokud vnější obvod budovy je vlastnickou hranicí pozemku nebo pokud jde o budovu
obklopenou pozemkem jiného druhu téhož vlastníka a jsou splněny podmínky podle odstavce
5 anebo pokud jde o budovu jiného vlastníka, než je vlastník pozemku, na němž je
budova postavena,
d) plocha zastavěná rozestavěnou budovou10) obdobně podle písmen
a) až c), pokud se rozestavěná budova eviduje v katastru.
Nezastavěná plocha mezi
budovami v areálu podle písmene b) se považuje za manipulační plochu a eviduje se
samostatně jako pozemková parcela s druhem pozemku ostatní plochy (příloha bod 2).(7) Parcely se v každém katastrálním území označují arabskými čísly:
a)
ve dvou číselných řadách, odděleně pro pozemkové a stavební parcely nebo
b) v jedné
číselné řadě bez ohledu na druh pozemku.
Parcelní číslo ve tvaru zlomku se skládá
z kmenového čísla v čitateli a z čísla poddělení ve jmenovateli. (8) Parcely podle odstavce 2, které nejsou v dřívějších pozemkových evidencích
(§ 84 odst. 1) označeny parcelními čísly, se před zápisem do souboru popisných informací
očíslují podle odstavce 7.
(9) Není přípustné slučovat parcely, u nichž jsou evidovány rozdílné údaje
podle § 9 odst. 1 písm. a) až d).
§ 4
Budovy, byty a nebytové prostory
(1) Budovy, včetně rozestavěných11) se evidují:
a) v souboru popisných
informací údaji o parcele, na níž je budova umístěna,
b) v souboru geodetických informací
průnikem vnějšího obvodu s terénem nebo u netypických budov svislým průmětem vnějšího
obvodu na terén.
(2) Byty a nebytové prostory, včetně rozestavěných,12) jako předměty vlastnictví13)
tvořící součást evidované budovy se evidují v souboru popisných informací údaji vztaženými
k evidované budově. Tyto údaje zahrnují údaje o vlastníku bytu nebo nebytového prostoru,
číslo bytu nebo nebytového prostoru a pojmenování nebytového prostoru.
ODDÍL DRUHÝ
OBSAH KATASTRU
§ 5
Geometrické a polohové určení katastrálních území a nemovitostí
(1) Katastrální území a nemovitosti evidované v katastru14) jsou v katastru
geometricky a polohově určeny:
a) číselným vyjádřením hranic pozemků a obvodů budov,
včetně budov rozestavěných, daným souřadnicemi a spojnicemi jejich lomových bodů
určených zaměřením v souřadnicovém systému Jednotné trigonometrické sítě katastrální15)
(dále jen zkratka "S-JTSK") podle § 13 odst. 1 písm. a) a odst. 8, nebo
b) údaji záznamu
podrobného měření změn s výpočtem souřadnic podrobných bodů v případném jiném souřadnicovém
systému než S-JTSK, nebo jen
c) zobrazením hranic pozemků a obvodů budov, včetně budov
rozestavěných, v katastrální mapě podle § 13 odst. 1 písm. b) a c).
Závazné je geometrické
určení s menší střední souřadnicovou chybou podle bodu 12.15 přílohy.(2) V souboru geodetických informací jsou dále geometricky a polohově určeny
další prvky polohopisu:
a) osa kolejí železniční tratě mimo železniční stanici a
průmyslové závody,
b) lanové dráhy s veřejnou dopravou (osa kolejí u pozemní lanovky
a podpěry a průběh visuté lanovky),
c) hrana koruny a střední dělicí pás silniční
komunikace,
d) most,
e) propustek a tunel v násypovém tělese komunikace, pokud jimi
prochází vodní tok nebo pozemní komunikace, evidovaná jako parcela,
f) portál železničního
a silničního tunelu,
g) břehová čára vodního toku a vodní nádrže sloužících k vodní
dopravě,
h) stavební objekt na vodním toku nebo nádrži (hráz, jez, plavební komora,
propust),
i) nadzemní vedení vysokého a velmi vysokého napětí včetně stožárů,
j) stožáry
vysílacích a retranslačních stanic,
k) schodiště u významného objektu na veřejném
prostranství nebo schodiště v nesjízdných komunikacích,
l) komunikace pro pěší v parcích
a sadech širší než 3 m,
m) zvonice, pomník, socha, památník, mohyla, kříž, boží muka
a veřejná studna,
n) budovy, které jsou příslušenstvím jiné budovy evidované v katastru
na téže parcele, s výjimkou drobných staveb.1)
§ 6
Údaje o katastrálním území
(1) V katastru se evidují tyto údaje o katastrálním území:
a) číselný kód
katastrálního území,16)
b) název katastrálního území,
c) číselný kód17) a název okresu,
k němuž katastrální území náleží,
d) číselný kód16) a název obce, v níž katastrální
území leží,
e) pořadové číslo obce v okrese a pořadové číslo katastrálního území v
obci (společně s číselným kódem okresu tvoří v katastru úplné číslo katastrálního
území),
f) číselný kód a název části obce, v níž jsou samostatně číslovány budovy
čísly popisnými nebo evidenčními,
g) příslušnost k územní působnosti finančního úřadu,
h)
souřadnice definičního bodu katastrálního území,
i) výměra katastrálního území.
(2) V hlavním městě Praze a v územně členěných statutárních městech,18)
tvoří-li jejich území samostatný okres, se v dohodě mezi příslušnými katastrálními
úřady a magistráty měst nahrazují údaje o obci podle odstavce 1 písm. e) údaji o
městském obvodu, popř. městské části, je-li hranice katastrálního území totožná s
hranicí městského obvodu nebo městské části. Výjimku z tohoto ustanovení povoluje
na návrh katastrálního úřadu Český úřad zeměměřický a katastrální (dále jen "Úřad").
§ 7
Údaje o parcele
V katastru se evidují tyto údaje o parcele:
a) příslušnost do katastrálního
území,
b) druh číslování parcel (příloha bod 4),
c) parcelní číslo,
d) výměra parcely,
e)
kvalita výměry (příloha bod 5),
f) druh a způsob využití pozemku (příloha body 1 a
2),
g) typ a způsob ochrany nemovitosti (příloha bod 3),
h) příslušnost k vlastníku
(číslo listu vlastnictví),
i) právní vztah,
j) označení listu katastrální mapy,
k) souřadnice
definičního bodu parcely.
§ 7a
Údaje o budově a bytu nebo nebytovém prostoru
V katastru se evidují tyto údaje o budově a bytu nebo nebytovém prostoru
(dále jen "jednotka"):
a) příslušnost do katastrálního území,
b) údaje o parcele,
na níž je budova umístěna [§ 7 písm. b) a c)],
c) číslo popisné nebo evidenční,
d)
příslušnost budovy k části obce,
e) číslo jednotky,
f) typ a způsob využití budovy
a typ a způsob využití jednotky (příloha body 2a, 2b a 2c),
g) typ a způsob ochrany
(příloha bod 3),
h) příslušnost k vlastníku (číslo listu vlastnictví),
i) právní vztah,
j)
spoluvlastnický podíl na společných částech domu, které jsou ve spoluvlastnictví
všech vlastníků jednotek.
§ 8
Údaje o vlastníku nemovitosti a jiném oprávněném z práva, které se zapisuje
do katastru
(1) V katastru se evidují tyto údaje o vlastníku nemovitosti (dále jen
"vlastník") a jiném oprávněném z práva, které se zapisuje do katastru, (dále jen
"jiný oprávněný"):
a) identifikační číslo právnické osoby nebo rodné číslo fyzické
osoby,
b) název a sídlo právnické osoby nebo jméno, příjmení a místo trvalého pobytu
fyzické osoby.
(2) Pokud fyzické osobě nebylo přiděleno rodné číslo, nahradí se tento údaj
šestimístným číslem vytvořeným z data narození obdobně jako prvních šest číslic rodného
čísla.
(3) Je-li vlastníkem nebo jiným oprávněným stát, identifikační číslo se u
něj eviduje pouze v případě, že mu bylo přiděleno; sídlo se neeviduje.
§ 9
Podrobnější údaje katastru
(1) V katastru se evidují tyto údaje o právech a údaje s právy souvisejícími:
a) vlastnické a jiné věcné právo k nemovitostem (dále jen "právní vztahy") a další
oprávnění k nemovitostem (dále jen "další práva"),
b) poznámky,22)
c) omezení převodu
nemovitostí a další práva k nemovitostem a omezení vzniklá podle dřívějších předpisů,
d)
upozornění, že zapsané právní vztahy a další práva jsou dotčeny změnou, (dále jen
"plomba"),23)
e) údaj o bonitovaných půdně ekologických jednotkách (dále jen "BPEJ")
k parcelám.
(2) U vlastnického práva a dalších práv se eviduje vlastník a jiný oprávněný,
rozsah práva (spoluvlastnický podíl, popř. podíl, v jakém jiný oprávněný další práva
vykonává) a listina, která byla podkladem k zápisu práva.
(3) U práva odpovídajícího věcnému břemeni se eviduje stručný obsah (popis)
práva, údaje o nemovitosti nebo jednotce zatížené věcným břemenem, údaje o nemovitosti
nebo jednotce oprávněného z tohoto práva, popř. údaje o oprávněné osobě, je-li věcné
břemeno zřízeno ve prospěch osoby, dále doba, na kterou bylo věcné břemeno sjednáno,
a listina, která byla podkladem k zápisu práva. Právo odpovídající věcnému břemeni
se v katastru eviduje jak u nemovitosti oprávněného z věcného břemene, tak u nemovitosti
zatížené věcným břemenem.
(4) U zástavního práva se v katastru eviduje zástava (nemovitost, jednotka),
výše jistiny zajištěné pohledávky, popř. podíl na pohledávce vyjádřený zlomkem, procentem
nebo výší části jistiny, údaje o věřiteli, údaje o vlastníku (spoluvlastníku) nemovitosti
nebo jednotky, doba, na kterou bylo právo sjednáno, a listina, která byla podkladem
k zápisu práva. Je-li zřízeno zástavní právo pro určitý druh pohledávek, eviduje
se místo výše jistiny zajištěné pohledávky druh pohledávek a jejich limit. Zápisy
zástavních práv na listu vlastnictví nevyjadřují pořadí zástavních práv. Jedná-li
se o zajištění nepeněžité pohledávky, zapíše se i tato skutečnost do katastru. Pokud
nepeněžitá pohledávka nebyla oceněna, výše jistiny se neuvede. U podzástavního práva
se postupuje obdobně jako u zástavního práva.
(5) U věcného předkupního práva se v katastru evidují údaje o zatížené nemovitosti
nebo jednotce, údaje o oprávněném z předkupního práva, údaje o vlastníku (spoluvlastníku)
zatížené nemovitosti nebo jednotky, doba, na kterou bylo právo sjednáno, a listina,
která byla podkladem k zápisu práva.
(6) U zápisu poznámkou se v katastru evidují údaje o nemovitosti nebo jednotce,
popř. osobě, které jsou předmětem poznámky, a listina, která byla podkladem k zápisu
poznámky.
(7) Plomba se v katastru vyznačuje u každé dotčené nemovitosti nebo jednotky.
(8) Údaje o BPEJ k parcelám se evidují v katastru k parcelám zemědělských
pozemků s vyznačenou příslušností k vlastníku. Údaji o BPEJ jsou pětimístný číselný
kód BPEJ a odpovídající výměra dílu parcely podle BPEJ, zasahuje-li jich do parcely
více.
(9) Geometrické a polohové určení BPEJ není obsahem souboru geodetických
informací. Katastrální úřad je poskytuje jako podklad pro vyhotovení geometrických
plánů a upřesněných přídělových plánů.
§ 10
Propojení katastru s informačními systémy
(1) Propojení údajů katastru s jinými informačními systémy se zajišťuje
identifikátory, kterými jsou:
a) číselný kód okresu,
b) číselný kód obce,
c) číselný
kód části obce,
d) číselný kód katastrálního území,
e) identifikační číslo právnické
osoby,
f) rodné číslo fyzické osoby,
g) parcelní číslo,
h) popisné číslo nebo evidenční
číslo budovy.
(2) Identifikátory uvedené v odstavci 1 písm. g) a h) určují jednoznačně
parcelu pouze ve spojení s číselným kódem katastrálního území a budovu ve spojení
s číselným kódem části obce.
(3) Propojení katastru s jinými informačními systémy se zajišťuje také prostřednictvím
souřadnic definičních bodů katastrálních území nebo parcel, nelze-li použít ustanovení
odstavce 1.
(4) V katastrálních územích s katastrální mapou podle § 13 odst. 1 písm.
a) a c) se propojení s jinými informačními systémy o území může zajišťovat i prostřednictvím
souboru geodetických informací. Obsah mapy přepracované podle § 57 odst. 5 může být
pro využití v jiném informačním systému vyjádřen v S-JTSK. V takovém případě není
souborem geodetických informací katastru.23a)
§ 11
Podrobné polohové bodové pole
(1) V katastru se vedou geodetické údaje o bodech podrobného polohového bodového
pole.24)
(2) Obsah a formální náležitosti geodetických údajů o zhušťovacích bodech
a o ostatních bodech podrobného polohového bodového pole jsou uvedeny v bodech 6
a 7 přílohy .
(3) Obsahem správy podrobného polohového bodového pole je:
a) zajištění
zeměměřických činností při založení nebo doplnění podrobného polohového bodového
pole,
b) zpracování podkladů pro zahájení řízení o zničení, poškození a neoprávněném
přemístění měřické značky25) nebo ve věci neoznámení změny nebo zjištěné závady v
geodetických údajích bodů,26)
c) vedení dokumentace a poskytování údajů o těchto bodech.
§ 12
Místní a pomístní názvosloví
(1) V katastru se vedou:
a) názvy územních samosprávných celků, částí
obcí a katastrálních území,
b) pomístní názvy pozemkových tratí (pozemku nebo seskupení
pozemků mimo zastavěná území).
(2) Obnovený katastrální operát27) dále obsahuje:
a) v příslušných listech
katastrální mapy standardizované znění názvu sousedního státu,
b) názvy veřejných
prostranství (ulic, náměstí, parků),
c) názvy vodních toků a vodních ploch ve standardizovaném
znění podle posledního vydání Základní mapy ČR 1:10 000.
ODDÍL TŘETÍ
KATASTRÁLNÍ OPERÁT
§ 13
Soubor geodetických informací
(1) Katastrální mapa28) je závazným státním mapovým dílem29) velkého měřítka,
obsahuje body bodového pole, polohopis a popis a má tyto formy:
a) digitální katastrální
mapa (dále jen "digitální mapa") s geometrickým a polohovým určením v S-JTSK a s
přesností podrobného měření podle bodu 12.6 nebo 12.14 přílohy a kódem charakteristiky
kvality podrobných bodů 3 nebo 4, nebo obsahující digitalizované podrobné body z
map podle písmene b) charakterizované kódem kvality 6 nebo 7. Může obsahovat také
digitalizované podrobné body charakterizované kódem kvality 8, pokud je nebylo možno
s ohledem na provedený způsob obnovy katastrálního operátu určit přesnějším způsobem,
b)
katastrální mapa grafická (dále jen "grafická mapa") s přesností a v zobrazovací
soustavě15) stanovenými v době jejího vzniku,
c) katastrální mapa obnovená digitalizací
mapy podle písmene b) (dále jen "digitalizovaná mapa"), charakterizovaná přesností
souřadnic podrobných bodů nižší, než je přesnost stanovená v písmenu a) s převažujícím
kódem charakteristiky kvality podrobných bodů 5 nebo 8.
Katastrální mapa může mít
v ucelených částech katastrálního území různou formu. U souřadnic podrobných bodů
digitální nebo digitalizované mapy se uvádí kód charakteristiky kvality (dále jen
"kód kvality"), který vyjadřuje jejich přesnost nebo původ (bod 12.15 přílohy) a
je rozhodujícím ukazatelem pro jejich využití pro účely katastru. Klad, rozměry a
označení mapových listů katastrální mapy v S-JTSK jsou uvedeny v bodu 8 přílohy.(2) Předměty obsahu katastrální mapy v S-JTSK se vyznačují standardizovanými
mapovými značkami podle bodu 9 přílohy a v ostatních katastrálních mapách podle bodu
10 přílohy.
(3) Obsahem bodového pole jsou všechny trvale stabilizované i trvale signalizované
body polohového a výškového bodového pole včetně přidružených bodů u trigonometrických
a zhušťovacích bodů.
(4) Předmětem polohopisu jsou hranice katastrálních území a hranice územních
správních jednotek, hranice chráněných území a ochranných pásem a geometrické a polohové
určení evidovaných nemovitostí s odlišením hranic převzatých z map dřívějších pozemkových
evidencí (§ 84) a geometrické a polohové určení dalších prvků polohopisu. Hranice
se v katastrální mapě zobrazují přímými spojnicemi jejich lomových bodů. V důvodných
případech lze použít zobrazení křivkou, pro hranici parcely je však přípustná jen
kružnice nebo její část.
(5) Popis katastrální mapy tvoří:
a) uvnitř mapového rámu čísla bodů polohového
bodového pole, čísla hraničních znaků na státní hranici, místní a pomístní názvosloví
a označení parcel parcelními čísly a mapovými značkami,
b) vně mapového rámu (mimorámové údaje) název Katastrální
mapa, označení mapového listu a údaje o jeho poloze ve správním členění státu, údaje
o souřadnicovém systému, měřítko, označení sousedních mapových listů, údaje o vzniku
katastrální mapy, tirážní údaje a okrajové náčrtky.
(6) Obsah katastrální mapy vyhotovené podle dřívějších předpisů může být
proti ustanovení odstavců 2 až 5 odlišný do doby obnovy katastrálního operátu; přitom
do první revize údajů katastru se mapa označí názvem Katastrální mapa.
(7) Další prvky polohopisu katastrální mapy, které přesahují ustanovení
§ 5 odst. 2, se v katastrální mapě ponechají do doby, kdy revizí údajů katastru je
zjištěna změna jejich geometrického a polohového určení, popř. do doby číselného
vyjádření polohopisu katastrální mapy podle § 5 odst. 1 písm. a).
(8) V katastrálních územích s grafickou mapou, stanovených katastrálním úřadem,
se spolu s touto mapou vedou seznam souřadnic bodů podrobného polohového bodového
pole a podrobných bodů polohopisu v S-JTSK doplněný přehledem čísel těchto bodů,
popř. údaje pro automatizované zobrazení.
(9) Při geometrickém a polohovém určení se rozlišují podrobné tvary předmětů
polohopisu katastrální mapy, pokud dosahuje délka přímé spojnice lomových bodů na
vlastnické hranici alespoň 0,10 m a v ostatních případech 0,20 m. Pro zobrazení těchto
tvarů platí kritérium 0,2 mm na mapě.
(10) Nemovitosti důležité z hlediska obrany, vnitřního pořádku a bezpečnosti
mohou být v katastrální mapě zobrazeny odlišně od skutečnosti podle dohody mezi příslušným
ministerstvem a Úřadem.30) I v takových případech však musí být hranice územní správní
jednotky, katastrálního území a vlastnická hranice zobrazena podle skutečnosti.
§ 14
Soubor popisných informací
(1) Soubor popisných informací obsahuje údaje podle § 6 až 9 a je veden na
záznamovém médiu počítače.
(2) Ze souboru popisných informací se vytvářejí základní výstupy:
a) seznam
vlastníků a jiných oprávněných podle jejich čísel,
b) abecední rejstřík vlastníků
a jiných oprávněných,
c) soupis parcel podle parcelních čísel,
d) výčet parcel podle
vlastníků (spoluvlastníků) a jiných oprávněných s údaji o právních vztazích k nemovitostem
(list vlastnictví),
e) seznam budov s čísly popisnými a budov s čísly evidenčními,
pokud se jim přiděluje.
(3) Údaje o parcelách podle § 3 odst. 2 a podrobnější údaje o právních vztazích
podle § 9 zapisované dosud jen na ručně vedeném listu vlastnictví se postupně převádějí
na záznamové médium počítače.
(4) Po převedení všech údajů podle odstavce 3 do souboru popisných informací
se ručně vedené listy vlastnictví po uplynutí skartační lhůty uloží jako archiválie.31)
§ 15
Souhrnné přehledy o půdním fondu z údajů katastru
V dohodě Úřadu s příslušnými ústředními orgány státní správy se ze souboru
popisných informací vyhotovují ke stanovenému datu souhrnné přehledy o půdním fondu.
§ 16
Dokumentace výsledků šetření a měření pro vedení a obnovu souboru geodetických
informací
(1) Dokumentaci tvoří výsledky činností v podrobném polohovém bodovém poli,
při zjišťování průběhu hranic a podrobném měření a při projednávání místních a pomístních
názvů, uspořádané podle katastrálních území.
(2) Dokumentace výsledků činností v podrobném polohovém bodovém poli obsahuje:
a) přehled sítě pevných bodů podrobného polohového bodového pole a jejího vývoje,
b)
geodetické údaje32) o bodech podrobného polohového bodového pole,
c) technickou zprávu
o přesnosti určení zřízených bodů podrobného polohového bodového pole.
(3) Dokumentace výsledků činností při zjišťování průběhu hranic a podrobném
měření obsahuje:
a) doklady ze zjišťování průběhu hranic pozemků a námitkového řízení
obnovy katastrálního operátu,
b) přehled záznamů podrobného měření změn,
c) záznamy
podrobného měření změn s prvopisem geometrického plánu, včetně měřických náčrtů a
geometrických plánů vyhotovených podle dřívějších předpisů,
d) měřické náčrty a zápisníky
pro obnovu souboru geodetických informací a pro obnovu měřického operátu evidence
nemovitostí podle dřívějších předpisů,
e) výpočet výměr parcel.
(4) Dokumentace z projednání pomístních a místních názvů obsahuje:
a) seznam
pomístních názvů,
b) doklady o změnách místních názvů a o schválení pomístních názvů
katastrálním úřadem a názvů katastrálních území Úřadem.
(5) Vyřazování (skartace) obsahu dokumentace výsledků šetření a měření pro
vedení a obnovu souboru geodetických informací se řídí zvláštním předpisem.31)
§ 17
Sbírka listin
(1) Sbírka listin obsahuje:
a) protokol o vkladech (§ 35 odst. 1),
b) protokol
o záznamech (§ 38 odst. 1),
c) výkaz změn (§ 45),
d) smlouvy, rozhodnutí a jiné listiny
(§ 33, 36, 39 až 41),
e) spisy (§ 35 odst. 3),
f) záznam pro další řízení (§ 42 a 49),
g)
protokol o výsledku revize katastru (§ 42 odst. 9).
(2) Smlouvy, rozhodnutí a jiné listiny se zakládají podle katastrálních území
a položek výkazu změn. Spisy se zakládají v pořadí čísel protokolu o vkladech nebo
protokolu o záznamech.
(3) Vyřazování (skartace) obsahu sbírky listin se řídí zvláštním předpisem.31)
Výkaz změn se po vyřazení stává archiválií.31)
ODDÍL ČTVRTÝ
ZMĚNY OBSAHU KATASTRU
§ 18
Změnou v obsahu katastru je každá změna, zrušení nebo doplnění údajů uvedených
v oddílu druhém. Každá změna se označuje pořadovým číslem.
Změny katastrálního území
§ 19
(1) Za změnu hranice katastrálního území, která není shodná s hranicí
obce nebo městského obvodu, popř. městské části statutárního města, se považuje:
a) sloučení dvou nebo více katastrálních území v jedno katastrální území,
b) oddělení
části jednoho katastrálního území a připojení této části k jinému katastrálnímu území
(jen v případě, že dosavadní hranice katastrálního území dělí nemovitost, která je
předmětem katastru).
(2) Řízení o změně hranice katastrálního území zahajuje katastrální úřad
z vlastního podnětu nebo na návrh toho, jehož zájmu se změna týká. Přílohou návrhu
je:
a) kopie katastrální mapy, v níž je vyznačena požadovaná nová hranice černou
čárou o tloušťce 1 mm a slovní popis této hranice vyhotovený na podkladě katastrální
mapy tak, aby v něm byla uvedena parcelní čísla pozemků, které částí svého obvodu
tvoří novou hranici,
b) vyjádření dotčených vlastníků k návrhu na změnu hranice,
c)
prohlášení navrhovatele změny, že zajistí na svůj náklad označení a zaměření nové
hranice katastrálního území, pokud dá katastrální úřad ke změně souhlas,
d) vyjádření
místně příslušné obce.
(3) Změna hranice katastrálního území se zaměří v případě, kdy její nový
průběh nelze ztotožnit s průběhem hranice parcely zobrazené v katastrální mapě, a
vyhotoví se geometrický plán.
(4) Zaměření změny hranice katastrálního území, která vyplynula z výsledků
zjišťování průběhu hranic pro obnovu katastrálního operátu (§ 49 až 51), zajistí
katastrální úřad; přitom geometrický plán je nahrazen dokumentací výsledků šetření
a měření pro obnovu katastrálního operátu.
(5) V rozhodnutí, kterým katastrální úřad schvaluje změnu hranice katastrálního
území,33) uvede výčet parcel, které přecházejí z jednoho katastrálního území do druhého,
s uvedením srovnávacího sestavení přečíslovaných parcel.
(6) Rozhodnutí podle odstavce 5 doručí katastrální úřad navrhovateli a
místně příslušné obci. Vlastníkům, jejichž nemovitosti byly změnou dotčeny, doručí
katastrální úřad rozhodnutí veřejnou vyhláškou34) vyvěšenou v obci způsobem v místě
obvyklým.
(7) Podle pravomocného rozhodnutí provede katastrální úřad změnu hranice
katastrálního území v katastru.
§ 20
(1) Změna hranice katastrálního území, která je shodná s hranicí obce,
je důsledkem změny hranice obce.
(2) Na žádost obce poskytuje katastrální úřad mapové a číselné podklady
pro jednání o změnách hranic obcí a v nezbytných případech se zúčastní zjišťování
průběhu nových hranic v terénu.
(3) Mapovým podkladem při změně průběhu hranice obce je kopie katastrální
mapy, na níž se vyznačí navrhovaná změněná hranice černou čárou o tloušťce 1 mm.
Číselným podkladem je výkaz o celkových výměrách dotčených obcí před změnou a po
navrhované změně. Katastrální úřad se vyjádří k průběhu navrhované hranice z hlediska
správy katastru.
(4) Katastrální úřad projedná s příslušnými obcemi označení nové hranice
obce trvalým způsobem,35) její zaměření a vyhotovení geometrického plánu pro provedení
změny hranice v katastru v případě, kdy její průběh nelze v terénu ztotožnit s průběhem
hranice parcely zobrazené v katastrální mapě.
(5) Zaměření změny průběhu hranice obce, která byla projednána obcemi a
příslušnými orgány státní správy při obnově katastrálního operátu, zajistí katastrální
úřad; přitom geometrický plán je nahrazen dokumentací výsledků šetření a měření pro
obnovu katastrálního operátu.
(6) Změna hranice obce se v katastru provádí na základě dohod obcí a listin
vyhotovených podle zvláštních předpisů36) a s ní se provádí související změna hranice
katastrálního území podle pravomocného rozhodnutí katastrálního úřadu.
§ 21
Změna hranice katastrálního území, která je shodná se státní hranicí,
se v katastru provádí na podkladě údajů poskytnutých Ministerstvem vnitra.37)
§ 22
(1) Katastrální úřad si vyžádá ke změně názvu katastrálního území stanovisko
dotčené obce, pokud návrh nevzešel z jejího podnětu.
(2) Schválení názvu katastrálního území oznámí Úřad příslušnému katastrálnímu
úřadu, zeměměřickému a katastrálnímu inspektorátu (dále jen "inspektorát")38) a obci.
§ 23
(1) Změnu údajů podle § 6 odst. 1 písm. a) až d), f) a g) provádí katastrální
úřad podle podkladů ústředních orgánů státní správy, které tyto údaje spravují.
(2) Změny údajů podle § 6 odst. 1 písm. e), h) a i) provádí katastrální
úřad z úřední povinnosti.
§ 24
(1) Katastrální úřad sděluje změny hranic a názvů katastrálních území provedené
v katastru územně příslušnému inspektorátu a provozovateli systému územní identifikace.
(2) Změny názvů katastrálních území provedené v katastru se oznamují ve
Zpravodaji Českého úřadu zeměměřického a katastrálního.
Změny údajů o parcele
§ 25
(1) Ke změně geometrického a polohového určení obsahu souboru geodetických
informací dochází, je-li zcela nebo zčásti určen s vyšší než dosavadní přesností.
Změněné, popř. prvotní geometrické a polohové určení se do souboru geodetických informací
zavádí podle:
a) výsledků obnovy katastrálního operátu (§ 48 až 57),
b) výsledků pozemkových
úprav (§ 58 až 58c),
c) geometrického plánu podle § 62 odst. 1 písm. a) až f),
d) upřesněného
přídělového plánu (§ 74a),
e) záznamu podrobného měření změn, jde-li o změnu podle
§ 66 odst. 11,
f) podkladů pro opravu chyby podle § 46.
(2) Nově vzniklé parcely se označují:
a) číslem ve tvaru zlomku, kde
čitatelem je kmenové číslo původní parcely a jmenovatelem (poddělením) pořadové číslo
nově vytvořené parcely, nebo
b) číslem následujícím za posledním použitým kmenovým
parcelním číslem příslušné číselné řady podle § 3 odst. 7.
(3) Zanikne-li parcela, nesmí se jejím číslem v budoucnu označit jiná nově
vzniklá parcela.
(4) Při slučování parcel v obvodu vlastnictví jednoho vlastníka a stejného
druhu pozemku se ponechá číslo parcely s největší výměrou a ostatní parcelní čísla
se zruší.
(5) Nová parcela vytvářená z částí dosavadních parcel se označí kmenovým
číslem té parcely, jejíž část v nové parcele má největší výměru. Přitom se podle
potřeby kmenové číslo poddělí podle odstavce 7.
(6) Při oddělování části parcely pro jiného vlastníka se ponechá zbytku
parcely dosavadního vlastníka původní parcelní číslo, je-li již poddělené, nebo se
poddělí číslem jedna.
(7) Při dělení parcely na více parcel bez změny vlastníka se ponechá u
největší nově vznikající parcely původní parcelní číslo, je-li již poddělené, nebo
se poddělí číslem jedna. Ostatní nově vzniklé parcely se označí kmenovým číslem původní
parcely a navazujícím dosud nepoužitým poddělením.
(8) Nově vznikající parcela komunikace a vodního toku, která vzniká z částí
dosavadních parcel, se označí kmenovým číslem v číselné řadě pro pozemkové parcely
navazujícím na poslední použité číslo. Části dosavadních parcel, které jsou nebo
mají být součástí komunikace a vodního toku, ale nejsou dosud majetkoprávně vypořádány
(§ 34 odst. 3 a 4), se označí jako samostatné parcely poddělením kmenového čísla
parcely komunikace a vodního toku.
(9) Při samostatných číselných řadách pozemkových a stavebních parcel se
nově vznikající stavební parcela oddělená z pozemkové parcely označí prvním doposud
nepoužitým kmenovým číslem z číselné řady stavebních parcel. Číslo pozemkové parcely,
z níž je stavební parcela oddělena, zůstane nezměněno, popř. se zruší, zaniká-li
pozemková parcela. Pokud demolicí budovy ze stavební parcely vzniká pozemková parcela,
označí se prvním doposud nepoužitým kmenovým číslem z číselné řady pozemkových parcel.
(10) Při změně hranice katastrálního území nesmí převodem parcel mezi katastrálními
územími dojít k duplicitě parcelních čísel. Při přečíslování parcel se použijí parcelní
čísla podle odstavce 2 písm. b).
(11) Při doplnění parcely do katastru, která byla sloučena do většího půdního
celku, se této parcele ponechá původní parcelní číslo, nevznikne-li duplicita v číslování
parcel. V opačném případě a při různosti číselných řad v katastru a v dřívější pozemkové
evidenci (§ 84 odst. 1) se pozemek označí novým parcelním číslem podle odstavce 2.
(12) Změna parcelního čísla se v katastru provádí na podkladě smluv, rozhodnutí
a jiných listin, jejichž součástí je geometrický plán nebo mapový a číselný podklad
změny hranice katastrálního území a obce, nebo dokumentace obnovy katastrálního operátu,
revize katastru (§ 42), doplnění parcel (§ 84) nebo při opravě chyby.39)
§ 26
Změna výměry parcely vzniká:
a) změnou hranice pozemku,
b) novým geometrickým
a polohovým určením celého obvodu pozemku,
c) výpočtem s vyšším kódem kvality výměry
(bod 5 přílohy) i při nezměněném geometrickém určení,
d) při opravě chyb zákresu hranice
pozemku v katastrální mapě a chyb výpočtů výměr parcel,
e) novým výpočtem při obnově
katastrálního operátu přepracováním
§ 27
(1) Změna údajů o způsobu ochrany nemovitosti se v katastru provádí podle
grafických a písemných podkladů předložených podle zvláštních předpisů.40)
(2) Grafickým a písemným podkladem podle odstavce 1 je:
a) kopie katastrální
mapy s označením nemovité kulturní památky a zákresem průběhu hranice chráněného
území a ochranného pásma mapovou značkou podle bodu 9 přílohy,
b) listina, která obsahuje
podle obcí a katastrálních území seznam dotčených parcel označených parcelními čísly
podle katastru a kódy vyjadřujícími způsob ochrany nemovitosti podle bodu 3 přílohy.
(3) Jestliže jsou jedním způsobem ochrany nemovitostí dotčeny všechny parcely
v katastrálním území, vyznačí se v listině tato skutečnost bez uvedení jednotlivých
parcelních čísel a kopie katastrální mapy podle odstavce 2 písm. a) se nepřikládá.
§ 28
(1) Změna údajů o parcele podle § 7 písm. h) a i) se v katastru provádí
podle listiny, která je podkladem pro zápis práv k nemovitostem.
(2) Změna údajů podle § 7 a písm. c) a d) se v katastru provádí podle
sdělení obcí.
(3) Změnu údajů o parcele podle § 7 písm. a), b), e), j) a k) provádí katastrální
úřad z úřední povinnosti.
§ 29
Změny údajů o vlastníku a jiném oprávněném
(1) Změnu jména, rodného čísla a adresy trvalého pobytu fyzické osoby nebo
názvu, identifikačního čísla a sídla právnické osoby, která je v katastru vedena
jako vlastník nebo jiný oprávněný, lze v katastru provést podle dokladu prokazujícího
tuto změnu:
a) z podnětu vlastníka nebo jiného oprávněného,
b) z podnětu katastrálního
úřadu při revizi katastru (§ 42) a při obnově katastrálního operátu (§ 50).
(2) Změnu údajů podle odstavce 1 lze v katastru provést též podle evidence
fyzických a právnických osob vedené v působnosti příslušných státních orgánů.
§ 29a
Změny údajů o BPEJ
(1) Údaje o BPEJ se v katastru mění při:
a) změnách podle zvláštního předpisu,40a)
b)
vzniku digitální nebo digitalizované mapy,
c) změnách hranic pozemků,
d) opravě chyby.
(2) Katastrální úřad provádí změny podle odstavce 1 písm. a) nahrazením dosavadních
údajů novými předanými příslušným orgánem, podle odstavce 1 písm. b) přizpůsobením
údajů změnám výměr parcel s výjimkou vzniku digitální mapy jako výsledku pozemkových
úprav [§ 58c písm. l)], podle odstavce 1 písm. c) využitím údajů o BPEJ uvedených
v geometrickém plánu [§ 69 odst. 1 písm. e)] a podle odstavce 1 písm. d) z úřední
povinnosti.
(3) Při evidování údajů o BPEJ v katastru se využívají údaje poskytnuté podle
§ 9 odst. 8 a 9, popř. údaje podle odstavce 2. V případě grafické mapy se malý díl
parcely podle BPEJ nemusí zavádět do katastru samostatně, pokud jeho výměra nepřesahuje
u parcel s výměrou do 500 m2 trojnásobek a u parcel s výměrou větší pětinásobek mezní
odchylky stanovené v bodu 13.2 písm. b) přílohy. Takový díl se zahrne do sousedního
dílu téže parcely s největší výměrou.
Změny v podrobném polohovém bodovém poli
§ 30
Za změnu se považuje:
a) zničení a poškození měřické značky, signálu
a jiného zařízení zhušťovacího bodu a měřické značky ostatních bodů podrobného polohového
bodového pole,
b) zřízení nebo zrušení bodu podrobného polohového bodového pole,
c)
změna geodetických údajů.
§ 31
(1) Katastrální úřad na základě oznámení podle zvláštního předpisu41) projedná
s vlastníkem nemovitosti přemístění bodu podrobného polohového bodového pole nebo
jeho zrušení do 30 dnů po doručení oznámení.
(2) Katastrální úřad na základě oznámení podle zvláštního předpisu42)
prošetří příčinu zničení nebo poškození bodu podrobného polohového bodového pole;
přitom uvede do souladu geodetické údaje se stavem v terénu.
(3) V katastrálních územích, v nichž je stanoveno číselné vyjádření obsahu
katastrální mapy, katastrální úřad reviduje stav podrobného polohového bodového pole
a podle potřeby ho doplňuje.
§ 32
Změny místního a pomístního názvosloví
(1) V katastru se změní:
a) název okresu, obce, části obce a osady na
podkladě listiny vydané podle zvláštních předpisů,36)
b) název katastrálního území
podle § 22,
c) název veřejného prostranství na podkladě listiny vydané podle zvláštního
předpisu,7)
d) název vodního toku a vodní plochy podle § 12 odst. 2 písm. c).
(2) Změnu pomístního názvu pozemkové tratě schvaluje:
a) katastrální
úřad po předchozím vyžádání vyjádření obce,43)
b) Úřad na návrh katastrálního úřadu
opatřený vyjádřením obce a po předchozím projednání v Názvoslovné komisi Českého
úřadu zeměměřického a katastrálního pro standardizaci geografického názvosloví, pokud
je pomístní název pozemkové trati současně geografickým jménem standardizovaným v
Základní mapě ČR 1:10 000.44)
ODDÍL PÁTÝ
POSTUP PŘI ZÁPISU VLASTNICKÝCH A JINÝCH VĚCNÝCH PRÁV K NEMOVITOSTEM
Vklad práv k nemovitostem
§ 33
(1) Předmětem vkladu45) jsou práva zapisovaná do katastru na základě:
a) smlouvy o převodu vlastnictví nemovitosti,
b) smlouvy o zástavním právu k nemovitostem,
c)
smlouvy o oprávnění, které odpovídá věcnému břemenu,
d) smlouvy o předkupním právu
k nemovitostem s věcnými účinky,
e) smlouvy o převodu bytu a nebytového prostoru,13)
včetně rozestavěného,
f) dohody o vydání věci uzavřené podle zvláštního předpisu,46)
g) prohlášení vkladatele s úředně ověřeným podpisem
o vložení nemovitosti do základního jmění obchodní společnosti nebo do jiného obdobného
jmění právnické osoby (dále jen "základní jmění"),47) doloženého společenskou smlouvou
nebo zakladatelskou smlouvou nebo zakladatelskou listinou nebo jinou listinou s projevem
vůle právnické osoby (např. usnesení valné hromady) přijmout nemovitost do svého
základního jmění, a v případě zvýšení základního jmění též výpisem z obchodního nebo
jiného zákonem stanoveného rejstříku dokládajícím zvýšení základního jmění.
h) dohody o vypořádání společného jmění manželů,48) je-li předmětem vypořádání
nemovitost,
i) dohody o změně stanoveného rozsahu společného jmění manželů, týkají-li
se konkrétní nemovitosti nebo jednotky,
j) dohody všech vlastníků jednotek v domě
o změně vlastnictví jednotek na podílové spoluvlastnictví budovy,51)
k) prohlášení
vlastníka všech jednotek v domě o zrušení vymezení jednotek v domě a změně vlastnictví
jednotek na vlastnictví budovy,51)
l) dohody o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví
k nemovitostem,49)
m) smlouvy o výstavbě, jejichž součástí je převod spoluvlastnických
podílů pozemků.50)
(2) Předmětem vkladu je dále prohlášení vlastníka budovy.51)
§ 34
(1) Jsou-li předmětem smlouvy, dohody nebo prohlášení podle § 33 (dále
jen "smlouva") nemovitosti evidované v obvodu dvou a více katastrálních úřadů, předkládají
se samostatné návrhy na vklad s touto smlouvou u jednotlivých katastrálních úřadů.53)
(2) Smlouva, jejímž předmětem je směna nemovitostí evidovaných v obvodu
dvou a více katastrálních úřadů, se předkládá jednomu z nich a o povolení vkladu
týkajícího se všech nemovitostí rozhodne katastrální úřad, jemuž byl návrh na vklad
doručen dříve.
(3) Geometrický plán vyhotovený k uskutečnění rozsáhlé změny využití území
v návaznosti na územní rozhodnutí54) je možné předložit jako součást pouze první
listiny určené k zápisu do katastru směřujícímu k uskutečnění změny využití území.
V takovém geometrickém plánu se oddělované části parcel nemohou označovat písmeny
malé abecedy,55) ale označí se jako samostatné parcely parcelními čísly. Přitom
se oddělené sousedící části parcel téhož vlastníka určené po uskutečnění změny ke
shodnému způsobu využití sloučí do jedné parcely.
(4) Katastrální úřad vyznačí v katastru rozdělení parcel dotčených změnou
(§ 44 a 45) v celém rozsahu geometrického plánu předloženého podle odstavce 3.
(5) V dalších listinách předkládaných v souvislosti s geometrickým plánem
podle odstavce 3 k zápisu změn právních vztahů k nemovitostem do katastru se označují
převáděné parcely podle stavu katastru po provedení změny podle odstavce 4.
(6) Dalšími doklady pro řízení o povolení vkladu vlastnického práva k
jednotce podle zvláštního předpisu13) jsou:
a) kopie nabídky převodu vlastnictví
bytu podané nájemci bytu vlastníkem bytu, popř. vlastníkem budovy,56)
b) písemný souhlas
příslušných orgánů s převodem vlastnictví bytu nebo ateliéru,57)
c) potvrzení družstva
o tom, že nabyvatel uhradil částku odpovídající nesplaceným úvěrům s příslušenstvím
poskytnutým družstvu.58)
(7) Katastrální úřad v řízení o povolení vkladu zjistí, zda v prvopisu
smlouvy jde skutečně o písemné projevy vůle osob v ní uvedených, se zvláštním zřetelem
k těm, jejichž právo na základě smlouvy zaniká nebo se omezuje. Katastrální úřad
považuje projev vůle osob za zjištěný, jestliže:
a) jejich vlastnoruční podpisy na
prvopisu smlouvy byly úředně ověřeny podle zvláštního předpisu;59) přitom podpis
zástavního věřitele na zástavní smlouvě nemusí být ověřen,
b) smlouva byla sepsána
notářským zápisem,
c) smlouva byla sepsána advokátem, který na ní výslovně potvrdil,
že smluvní strany, jejichž totožnost zjistil, před ním tuto smlouvu podepsaly,
d)
právnická osoba předložila podpisový vzor shodný s podpisem na smlouvě a u obchodních
společností i výpis z obchodního rejstříku,
e) účastník smlouvy uzná pravost svého
podpisu před katastrálním úřadem.
V případě, že katastrální úřad nezjistí projev vůle
žádným z uvedených způsobů, zjistí jej jiným vhodným způsobem.§ 35
(1) Katastrální úřad vede protokol o vkladech (rejstřík), ve kterém denně
průběžně zaznamenává došlé návrhy na vklad právních vztahů a výsledek řízení o vkladu.
Pro každý návrh založí spis označený průběžným číslem protokolu o vkladech, v kterém
zaznamená průběh řízení o vkladu a rozhodnutí o povolení nebo zamítnutí vkladu. V
souboru popisných informací vyznačí plombu vyjadřující, že právní vztahy jsou dotčeny
změnou.23)
(2) Katastrální úřad v případě povolení vkladu vyznačí na prvopisech smlouvy
doložku:60)
"Katastrální úřad v............................................... Vklad práva povolen rozhodnutím č. j. ............................ Vklad práva zapsán v katastru nemovitostí dne .................... Právní účinky vkladu vznikly dnem ..............................".
K doložce se připojí otisk razítka katastrálního úřadu se státním znakem, datum a
podpis odpovědného pracovníka. Smlouva opatřená doložkou se doručí všem účastníkům
řízení.61)
(3) Katastrální úřad po vložení údajů do katastru odstraní plombu vyznačenou
podle odstavce 1. Smlouvu a spis uloží do sbírky listin.
Záznam práv k nemovitostem
§ 36
(1) Záznamem62) se do katastru zapisují právní vztahy k nemovitostem
na základě listin, které podle zvláštních předpisů potvrzují nebo osvědčují právní
vztahy k nemovitostem,
a) předložených příslušnými státními orgány přímo k zápisu
do katastru, nebo
b) přiložených k ohlášení vlastníka či jiného oprávněného.
(2) Listinou, která podle zvláštních předpisů potvrzuje právní vztahy,
se rozumí
a) listina, o které zvláštní předpis stanoví, že potvrzuje nebo osvědčuje
právní vztahy,
b) listina, o které zvláštní předpis stanoví, že se na jejím základě
provádí zápis do katastru záznamem,63)
c) vykonatelné rozhodnutí státního orgánu,
d)
jiné opatření,63a) kterým se na základě ustanovení zvláštního předpisu zřizuje, převádí,
mění nebo ruší právo k nemovitosti,
e) smlouva či dohoda, jejíž právní účinností dochází
podle zvláštního předpisu ke vzniku, změně nebo zániku práva k nemovitosti,
f) dohoda
společníků nebo rozhodnutí valné hromady obchodní společnosti nebo usnesení členské
schůze družstva o sloučení, splynutí nebo rozdělení obchodní společnosti nebo družstva
nebo přeměně obchodní společnosti v jinou formu obchodní společnosti nebo na družstvo
a naopak; přílohou dohody společníků nebo rozhodnutí valné hromady obchodní společnosti
je soupis nemovitostí a výpis z obchodního rejstříku, u rozdělení obchodní společnosti
nebo družstva protokol o rozdělení majetku a výpisy z obchodního rejstříku; obdobně
se postupuje i při sloučení, splynutí nebo rozdělení jiných právnických osob než
obchodních společností a družstev.
(3) Nabývá-li právo k nemovitosti právnická osoba dnem svého vzniku a její
vznik je podmíněn zápisem do obchodního nebo jiného zákonem určeného rejstříku, musí
být ohlášení doloženo výpisem z tohoto rejstříku.
(4) Pokud vznik, změna nebo zánik práva, ke kterému došlo podle zvláštního
předpisu, není podmíněn žádnou právní skutečností a nemovitosti jsou v tomto zvláštním
předpisu označeny podle zvláštního předpisu,65) nemusí být ohlášení doloženo listinou
podle odstavce 2. Postačuje odkaz v ohlášení na příslušné ustanovení zvláštního předpisu,
v němž je jmenovitě uvedeno, komu, ke kterým nemovitostem a jaké právo vzniklo, změnilo
se či zaniklo.
(5) Pokud vznik, změna nebo zánik práva je vázán na existenci určité
právní skutečnosti, ale v právním předpisu není stanoveno, jaká listina má být přílohou
ohlášení pro záznam do katastru, a ohlašovatel nemůže doložit nabytí práva ani listinou
podle odstavce 2, lze provést zápis do katastru na základě ohlášení doloženého
a)
souhlasným prohlášením o vzniku, změně nebo zániku práva učiněného osobou, jejíž
právo zapsané dosud v katastru zaniká nebo se omezuje, a osobou, jejíž právo vzniká
nebo se rozšiřuje, (dále jen "souhlasné prohlášení"), nebo
b) potvrzením o zániku
práva zapsaného dosud v katastru vydaného osobou, v jejíž prospěch je dosud zaniklé
právo v katastru zapsáno, (dále jen "potvrzení o zániku práva"), nebo
c) prohlášením
nabyvatele práva sepsaným ve formě notářského zápisu64) v případě, kdy vlastnické
právo k nemovitosti nabývá obec podle zvláštního předpisu64a) nebo družstvo vyčleněné
podle zvláštního předpisu64b) nebo nemovitosti přešly na Pozemkový fond České republiky
nebo na Fond národního majetku České republiky v důsledku odstoupení od smlouvy,
kterou se převáděl privatizovaný majetek.
(6) V souhlasném prohlášení podle odstavce 5 písm. a) musí být:
a) označení
osob, které činí souhlasné prohlášení, a to
1. jméno a příjmení, trvalý pobyt a rodné
číslo fyzické osoby, nebo
2. název, sídlo a identifikační číslo právnické osoby,
b)
označení nabyvatele práva, popřípadě toho, jehož právo se změnilo nebo zaniklo, údaji
podle písmene a),
c) označení nemovitostí údaji podle zvláštního předpisu,65)
d) označení
práv, která nabyvateli práva vznikla, popřípadě se změnila nebo zanikla,
e) odkaz
na ustanovení zvláštního předpisu, podle kterého ke vzniku, změně nebo zániku práva
došlo,
f) uvedení právních skutečností, které vedly ke vzniku, změně nebo zániku práva,
g)
uvedení skutečnosti, že práva k nemovitosti nejsou mezi osobami, které prohlášení
činí, sporná ani pochybná.
(7) V potvrzení o zániku práva podle odstavce 5 písm. b) musí být:
a)
označení osoby, která potvrzení vydává, údaji podle odstavce 6 písm. a),
b) označení
toho, jehož právo zaniklo, údaji podle odstavce 6 písm. a),
c) označení nemovitostí
údaji podle zvláštního předpisu,65)
d) označení práva, které podle potvrzení zaniklo,
e)
uvedení právních skutečností, které vedly k zániku práva.
(8) V prohlášení nabyvatele práva sepsaném ve formě notářského zápisu
podle odstavce 5 písm. c) má pro zápis do katastru být:
a) označení nabyvatele práva
činícího prohlášení údaji podle odstavce 6 písm. a),
b) označení nemovitostí údaji
podle zvláštního předpisu,65)
c) označení práv, která nabyvateli práva vznikla,
d)
odkaz na ustanovení zvláštního předpisu, podle kterého ke vzniku, změně nebo zániku
práva došlo,
e) uvedení právních skutečností, které vedly ke vzniku, změně nebo zániku
práva,
f) prohlášení nabyvatele práva, že práva k nemovitosti nejsou mezi ním a jinými
osobami sporná ani pochybná.
(9) Podpisy na listinách pro zápis do katastru záznamem musí být ověřeny
některým ze způsobů uvedených v § 34 odst. 7 písm. a), b), d) a e), ledaže se jedná
o listinu,
a) která je podle zvláštního předpisu označena za veřejnou listinu, nebo
b)
která je vyhotovena oprávněným orgánem při výkonu soudní moci, státní správy nebo
samosprávy, nebo
c) na jejímž základě se do katastru zapisují jiná než věcná práva
k nemovitostem.72)
(10) Pokud je osobou, jejíž věcné právo vzniká, mění se nebo zaniká, Česká
republika, je v listinách určených pro záznam do katastru uvedena organizační složka
státu nebo státní organizace, která naposledy byla nebo dosud je příslušná hospodařit
s dotčenou nemovitostí, nebo Pozemkový fond České republiky, který má k dotčené nemovitosti
právo správy.
(11) Záznamem se zapisují též vlastnická práva k nemovitostem z privatizovaného
majetku.66) Přitom se postupuje podle předchozích odstavců s tím, že k provedení
záznamu se ke smlouvě, zakladatelské listině nebo k potvrzení příslušného orgánu
o prodeji veřejnou dražbou63) připojí ověřená kopie59) příslušné části privatizačního
projektu zahrnující úvodní stranu projektu, rozhodnutí příslušného orgánu o privatizaci,67)
popřípadě schválení o privatizaci68) včetně podmínek schválení u privatizačních
projektů schválených před 13. srpnem 1993 a soupis nemovitého majetku, dále ověřená
kopie rozhodnutí zakladatele podniku o zrušení podniku nebo rozhodnutí o vynětí části
podniku a převedení privatizovaného majetku na Fond národního majetku České republiky
a výpis z obchodního rejstříku. Při realizaci převodu privatizovaného majetku Pozemkovým
fondem České republiky se připojí k uvedeným listinám též dohoda, kterou Fond národního
majetku České republiky převádí privatizovaný majetek na Pozemkový fond České republiky.
(12) Zánik zástavního práva zpeněžením podle zvláštního předpisu68a)
se zapíše do katastru záznamem podle ohlášení doloženého
a) při prodeji způsobem
upraveným v ustanoveních o výkonu rozhodnutí soudem na základě pravomocného rozhodnutí
soudu o udělení příklepu,
b) při prodeji mimo dražbu na základě usnesení o souhlasu
soudu s prodejem mimo dražbu a potvrzení správce konkursní podstaty o tom, že došlo
k zániku zástavního práva zpeněžením zástavy.
(13) Zánik zástavního práva vyplacením zajištěné pohledávky nebo složením
ceny zastavené věci ve prospěch konkursní podstaty68b) se do katastru zapíše na základě
potvrzení správce konkursní podstaty o zániku zástavního práva. Potvrzení správce
konkursní podstaty musí mít náležitosti potvrzení o zániku práva podle odstavce 7.
(14) Je-li trvání práva omezeno na dobu života fyzické osoby, provede se
výmaz tohoto práva i na základě ohlášení doloženého úmrtním listem, rozhodnutím soudu
o prohlášení za mrtvého nebo potvrzením příslušného orgánu dokládajícím, že oprávněná
osoba již nežije.
(15) Je-li trvání práva omezeno podle zápisu v katastru na určitou dobu,
provede se výmaz tohoto práva i na základě ohlášení, že právo zapsané v katastru
zaniklo uplynutím času.
(16) Zápis nabytí vlastnického práva příklepem v soudní dražbě se zapíše
na základě usnesení o příklepu doloženého potvrzením soudu o zaplacení vydražené
nemovitosti.68c)
§ 37
(1) Katastrální úřad zkoumá, zda rozhodnutí a listiny uvedené v § 36 jsou
čitelné, pravomocné, zda nemovitosti v nich uvedené jsou označeny podle údajů katastru,
popř. zda neobsahují chyby v psaní a počítání nebo jiné zřejmé nesprávnosti.
(2) Zjistí-li katastrální úřad, že rozhodnutí a jiná listina má některý
z uvedených nedostatků nebo chybí geometrický plán,69) vrátí ji vyhotoviteli s uvedením
zjištěných nedostatků.70)
(3) Je-li katastrálnímu úřadu postupně doručeno více vykonatelných rozhodnutí
a jiných listin, jimiž je katastrální úřad vázán, z nichž každá svědčí o vlastnictví
jiné osoby k téže nemovitosti, vyjádří katastrální úřad v katastru tuto okolnost
duplicitním zápisem vlastnictví. Zároveň o tom vyrozumí osoby, které jsou podle takto
rozporných listin označeny za vlastníky nemovitosti. Obdobně postupuje katastrální
úřad i při zápisu jiných než vlastnických práv k nemovitostem.
(4) Katastrální úřad vyrozumí dopisem osoby, jejichž právo podle provedeného
zápisu vzniklo nebo se rozšířilo, a osoby, jejichž právo podle provedeného zápisu
zaniklo nebo se omezilo, o provedeném zápisu na adresu uvedenou v katastru, popřípadě
na jinou adresu, na které se dle zjištění katastrálního úřadu zdržuje. Katastrální
úřad nevyrozumí dotčené osoby v případě, že záznam byl proveden na základě listiny,
u níž podmínkou její účinnosti nebo nabytí právní moci je doručení této listiny účastníkům
řízení vyhotovitelem takovéto listiny.
§ 38
(1) Katastrální úřad vede protokol o záznamech, v kterém zaznamenává došlá
rozhodnutí a jiné listiny určené k záznamu právních vztahů do katastru, k vyznačení
poznámek (§ 39), k zápisu jiných než věcných práv do katastru (§ 40) a jiných údajů
katastru (§ 41) a informace o jejich vyřízení.
(2) Na podkladě došlých rozhodnutí a jiných listin uvedených v § 36 vyznačí
katastrální úřad v souboru popisných informací plombu.
(3) Zápis nových budov71) se v katastru provádí na podkladě ohlášení vlastníka
budovy. U budov dokončených před 1. říjnem 1976 a neevidovaných v katastru se nahrazuje
kolaudační rozhodnutí odpovídajícím rozhodnutím vydaným podle dřívějších stavebních
předpisů. Jako vlastník rozestavěného bytu a nebytového prostoru se zapíše stavebník
uvedený ve smlouvě o výstavbě.52)
(4) Katastrální úřad po záznamu údajů do katastru odstraní plombu vyznačenou
podle odstavce 2 a založí rozhodnutí nebo jinou listinu do sbírky listin.
§ 39
Poznámky
Listiny určené k zápisu poznámek22) katastrální úřad zaznamenává v protokolu
o záznamech a vyznačí plombu. Poznámku zapíše v souboru popisných informací, odstraní
plombu a listinu založí do sbírky listin.
§ 40
Zápis jiných než věcných práv do katastru
(1) Pro zápis jiných než věcných práv, která se zapisují do katastru,72)
se použije přiměřeně postupu pro zápis věcných práv do katastru záznamem.62)
(2) Zápis se provede na základě ohlášení vlastníka nebo jiného oprávněného,
které musí být doloženo listinou, která změnu dokládá. V listině musí být nemovitosti
označeny předepsaným způsobem.65)
ODDÍL ŠESTÝ
ČINNOSTI PŘI VEDENÍ KATASTRU
§ 41
Zápis jiných údajů katastru
(1) Podkladem k zápisu jiných údajů katastru jsou:
a) listiny dokládající
skutečnosti, které jsou podle zákona obsahem katastru,
b) informace vyšetřené katastrálním
úřadem nebo převzaté z jiných informačních systémů.
(2) Katastrální úřad zaznamenává listiny podle odstavce 1 v protokolu o záznamech.
Po zápisu údajů do katastru založí listinu do sbírky listin.
§ 42
Revize katastru
(1) Vyhlášení revize údajů katastru (dále jen "revize") oznámí katastrální
úřad dva měsíce před jejím zahájením obci, na jejímž území bude revize prováděna.73)
(2) Před zahájením revize se provede kontrola vnitřního souladu společných
údajů souboru geodetických informací a souboru popisných informací a označení katastrální
mapy názvem.
(3) Pokud je při revizi katastru nezbytná účast vlastníka, přizve jej katastrální
úřad k revizi písemnou pozvánkou. Jeho nepřítomnost však není na překážku provedení
revize. V těchto případech se využijí při revizi informace zástupce obce a vlastníků
sousedních nemovitostí. Stejně se postupuje, když adresa vlastníka není známa a nebo
není známo, že taková osoba existuje.
(4) Předmětem revize je zjištění změn a ověření dosavadního stavu:
a) průběhu
hranice katastrálního území,
b) průběhu hranic nemovitostí, druhu pozemku a způsobu
využití nemovitostí v terénu,
c) dalších prvků polohopisu, pokud jsou již obsahem
katastrální mapy,
d) zápisů v záznamu pro další řízení z hlediska oprávněnosti jejich
dalšího evidování a sledování,
e) seznamu budov s čísly popisnými a budov s čísly
evidenčními,
f) jmen (názvů), adres trvalého pobytu (sídla) vlastníků a doplnění jejich
chybějících rodných nebo identifikačních čísel,
g) podrobného polohového bodového
pole,
h) místního a pomístního názvosloví.
(5) Zjištěné změny
a) doložené
příslušným povolením, popř. geometrickým plánem nebo záznamem podrobného měření změn
(§ 62 a § 66 odst. 11) nebo změny tyto doklady nevyžadující se zapíší do přílohy
k protokolu revize. Vlastník v příloze potvrdí svým podpisem souhlas s vyznačením
změny v operátu katastru,
b) nedoložené doklady podle písmene a) se zapíší do záznamu
pro další řízení s uvedením lhůty a dojednaného způsobu odstranění nesouladů v údajích
katastru, který podepíše vlastník nebo jeho zástupce.
(6) Pokud zápis podle odstavce 5 písm. b) se týká vlastníka, který není přítomen
revizi, zašle mu katastrální úřad výzvu k odstranění zjištěných nesouladů se stanovením
lhůty k dodání příslušných dokladů.74)
(7) Katastrální úřad upozorní vlastníka při sjednávání způsobu odstranění
nesouladu podle odstavce 5 písm. b) nebo ve výzvě podle odstavce 6 na možnost sankcí
za neplnění jeho povinností.75)
(8) Protokol o výsledku revize obsahuje:
a) datum a rozsah provedené revize,
b)
způsob provedení revize (pochůzka v terénu, využití leteckých snímků apod.),
c) odkaz
na položky přílohy podle odstavce 5 písm. a) a záznamu pro další řízení podle odstavce
5 písm. b), ve kterých jsou zjištěné změny údajů katastru zaznamenány,
d) podpis zástupce
katastrálního úřadu.
(9) Protokol o výsledku revize s přílohou podle odstavce 5 písm. a) se po
provedení zjištěných změn v katastru založí do sbírky listin.
Vyznačování změn údajů katastru v katastrálním operátu
§ 43
(1) Dokladem o vyznačení změny v katastrálním operátu je:
a) výkaz změn,
jedná-li se o údaje podle § 6 až 9,
b) dokumentace výsledků šetření a měření podle
§ 16.
(2) Katastrální úřad zapisuje změny údajů katastru do výkazu změn ve
lhůtě:
a) do 30 dnů po pravomocném rozhodnutí o povolení vkladu,76)
b) do 30 dnů po
doručení listiny, která je podkladem pro záznam nebo poznámku,77)
c) do 30 dnů od
účinnosti zákona,
d) do 60 dnů po doručení jiné listiny.
§ 44
(1) V souboru geodetických informací se vyznačují změny obsahu:
a) změnou
údajů v digitální nebo digitalizované katastrální mapě [§ 13 odst. 1 písm. a) a c)],
nebo
b) zobrazením v grafické mapě a ve stanovených prostorách (§ 66 odst. 3) také
změnou údajů v seznamu souřadnic podrobných bodů a v přehledu čísel těchto bodů [§
13 odst. 1 písm. b) a odst. 8].
(2) Změny předmětů obsahu katastrální mapy se vyznačují současně s jejich
zaznamenáním:
a) ve výkazu změn, jde-li o změny doložené příslušnými listinami, jejichž
součástí je geometrický plán, nebo jde-li o opravu chybného geometrického a polohového
určení hranice pozemku,
b) v přehledu sítě pevných bodů podrobného polohového bodového
pole a jejího vývoje, seznamu pomístních názvů nebo v přehledu záznamů podrobného
měření změn, v případě změny dalších prvků polohopisu.
(3) Charakteristiky a kritéria přesnosti jsou stanoveny v bodu 12 přílohy.
(4) Po vyznačení změny podle geometrického plánu a jeho měřické dokumentace
se vypočtou:
a) v digitální mapě kontrolně výměry nových a změnou dotčených parcel.
Kontrolně určené výměry musí být shodné s výměrami uvedenými v geometrickém plánu,
b)
v digitalizované a grafické mapě kontrolně graficky [§ 68 odst. 2 písm. c)] výměry
nových a změnou dotčených parcel. Vyhoví-li kontrolně určené výměry kritériím podle
bodu 13 přílohy, považují se výměry uvedené v geometrickém plánu za správné.
(5) Pokud se podle odstavce 3 nebo 4 zjistí překročení mezních odchylek,
považuje se geometrický plán za nezpůsobilý k vyznačení do katastru.
§ 45
V souboru popisných informací se vyznačují změny údajů katastru současně
s jejich zápisem ve výkazu změn, je-li soubor popisných informací veden automatizovaně
u katastrálního úřadu, nebo vyznačením změny na listu vlastnictví a následným automatizovaným
promítnutím změn z výkazu změn do souboru popisných informací.
Oprava chyb v katastrálním operátu
§ 46
(1) V souboru geodetických informací se opraví chybné geometrické a polohové
určení hranice pozemku, je-li nesporně zjištěno a protokolárně doloženo, že se neshoduje
se stavem hranice v terénu, současný průběh hranice v terénu není dotčenými vlastníky
zpochybňován a nebyl jimi měněn.
(2) Pokud chyba vznikla
a) při vedení a obnově katastru a v geometrickém
plánu vyhotoveném katastrálním úřadem nebo jeho právním předchůdcem, opraví katastrální
úřad geometrické a polohové určení hranice pozemku z úřední povinnosti,
b) při vyhotovování
geometrického plánu jinou osobou, než je uvedeno v písmenu a), vyzve katastrální
úřad dotčeného vlastníka nebo jiného oprávněného k zajištění opravy geometrického
plánu.
(3) Z návrhu na opravu chyby77a) musí být zřejmé, kdo jej činí, který
údaj katastru je považován za chybný a jaký by měl být správný.
(4) Týká-li se návrh geometrického a polohového určení, musí být doložen
výsledkem zeměměřických činností.
(5) Chyba v určení hranice pozemku, která je současně hranicí státní, se
opraví na podkladě dokumentárního díla státní hranice.
ODDÍL SEDMÝ
ČINNOSTI PŘI OBNOVĚ KATASTRÁLNÍHO OPERÁTU
§ 48
Vyhlášení obnovy katastrálního operátu novým mapováním
(1) O obnově katastrálního operátu rozhodne po předchozím souhlasu Úřadu
katastrální úřad v těch katastrálních územích, která splňují některou z podmínek
stanovených zvláštním předpisem.78)
(2) Rozhodnutí o obnově katastrálního operátu zašle katastrální úřad obci,
na jejímž území bude katastrální operát obnovován, s jednoročním časovým předstihem.
Současně upozorní obec na povinnost trvalého označení jejích územních hranic35) v
dohodě se sousedními obcemi. Rozhodnutí se stejným poučením zašle katastrální úřad
i osobám, které mají v daném území rozsáhlý nemovitý majetek (např. dráhy, letiště,
pozemní komunikace, lesy).
(3) Termín zahájení obnovy katastrálního operátu oznámí katastrální úřad
obci nejméně 30 dní předem.
(4) Ve vyhlášení zahájení obnovy katastrálního operátu obcí73) se upozorní
vlastníci na jejich povinnosti,79) zejména označit trvalým způsobem nesporné hranice
svých pozemků, pokud nejsou označeny zdí nebo plotem.
Zjišťování průběhu hranic
§ 49
(1) Složení komise pro zjišťování průběhu hranic a dalších údajů, které
jsou obsahem katastru (dále jen "zjišťování průběhu hranic"), projedná předseda komise
jmenovaný ředitelem katastrálního úřadu s obcí, orgánem ochrany zemědělského a lesního
půdního fondu, popř. podle místních podmínek s dalšími orgány.80)
(2) Ke zjišťování průběhu hranic se přizvou vlastníci. Vlastníci pozemků
se v pozvánce poučí, že pokud nemohou před komisí vyznačit v terénu hranice svých
zemědělských a lesních pozemků podle zvláštního předpisu5) ani jejich úseky, protože
jsou neznatelné, nebudou tyto hranice předmětem zaměření a budou do obnoveného katastrálního
operátu doplněny podle operátů dřívější pozemkové evidence a výsledek doplnění bude
zveřejněn v průběhu řízení o námitkách (§ 55).
(3) Účast vlastníků při zjišťování průběhu hranic zajišťuje katastrální
úřad ve spolupráci s obcí.
(4) Vlastníci jsou ke zjišťování průběhu hranic zváni písemnou pozvánkou
tak, aby jim byla doručena nejméně týden předem. Vlastníci se zvou tak, aby zjišťování
průběhu hranic týkající se všech jejich nemovitostí v katastrálním území mohlo proběhnout
v jeden den, leda by tomu bránily závažné důvody.
§ 50
(1) Podkladem pro zjišťování průběhu hranic, které jsou obsahem katastru,
je dosavadní katastrální operát, z něhož se vyhotoví náčrty a k nim soupisy nemovitostí
uspořádané podle vlastníků. Podklad obsahuje i pozemky uvedené v § 3 odst. 2.
(2) Při zjišťování průběhu hranic se rozlišují:
a) hranice vlastnické,
b)
hranice druhů pozemků, popř. rozhraní způsobu využití nemovitosti,
c) vnější obvody
budov,
d) hranice katastrálního území a hranice územní správní jednotky.
(3) Komise prověřuje i další údaje, které jsou obsahem katastru, a to:
a) jméno (název), adresu trvalého pobytu (sídla) vlastníka,
b) identifikační číslo
právnické osoby nebo rodné číslo fyzické osoby,
c) druh pozemku,
d) způsob využití
nemovitosti,
e) popisné číslo budovy nebo evidenční číslo budovy,
f) místní a pomístní
název,
g) další prvky polohopisu.
§ 51
(1) Při zjišťování průběhu hranic se vyšetřuje skutečný průběh hranice
v terénu, který se porovnává s jejím zobrazením v katastrální mapě.
(2) Lomové body vlastnické hranice, jejíž průběh v terénu odpovídá zobrazení
v katastrální mapě a vlastníci s ní souhlasí, se označí v terénu barvou. Vlastnické
hranice se vyznačí v náčrtu černou tlustou čárou s rozlišením způsobu trvalého označení
hranice (plot, zeď apod.) a hraničních znaků (§ 79) mapovými značkami podle bodu
9 přílohy. V soupise nemovitostí potvrdí vlastník svým podpisem souhlas s průběhem
a vyznačením vlastnické hranice.
(3) U vlastnické hranice, s jejímž trvalým označením v terénu vlastníci
souhlasí, ale její průběh neodpovídá zákresu v katastrální mapě, prověří komise příčinu
tohoto stavu. Je-li příčinou
a) chybný zákres hranice v katastrální mapě, vyznačí
se v náčrtu její oprava červeně a v soupise nemovitostí potvrdí vlastníci svým podpisem
souhlas s průběhem a vyznačením opravy hranice,
b) vědomá změna průběhu hranice v terénu,
upozorní komise dotčené vlastníky na jejich povinnost předložit katastrálnímu úřadu
geometrický plán na změnu hranice a příslušnou smlouvu o změně právních vztahů k
nemovitostem. V náčrtu se červeně vyznačí nová hranice v terénu, ale jí oddělená
část původního pozemku se sloučí do tohoto pozemku zobrazeného v katastrální mapě.81)
Dosavadní vlastnická hranice, pokud je v terénu neznatelná, se vyznačí mapovou značkou
převzaté hranice (bod 9 přílohy). V soupise nemovitostí potvrdí vlastník svým podpisem
souhlas s průběhem a vyznačením hranic.
(4) Dojde-li k rozporu82) ve tvrzení vlastníků o průběhu vlastnické hranice,
vyznačí se v náčrtu dosavadní hranice podle zákresu v katastrální mapě příslušnou
mapovou značkou sporné hranice (bod 9 přílohy). Komise poučí vlastníky, jichž se
spor týká, o možnosti řešit spor o hranici u soudu.
(5) Tvoří-li hranici vlastnickou, popř. hranici katastrálního území hranice
vodního toku, nepovažuje se posun hranice v důsledku přirozené činnosti vodního toku
(eroze, naplaveniny) za právní skutečnost podle zvláštního předpisu.64)
(6) Při zjišťování průběhu vnějšího obvodu budovy, která není doposud vyznačena
v katastru, upozorní komise dotčeného vlastníka na povinnost předložit katastrálnímu
úřadu geometrický plán, příslušnou listinu pro vyznačení budovy v katastru71) a na
případné sankce.75) V náčrtu se vyznačí tato budova červeně svým vnějším obvodem
a sloučí se do pozemku, na kterém je postavena.
(7) Průběh hranice katastrálního území, která je shodná s hranicí státu,
se v terénu nezjišťuje. Údaje o hranici pro potřebu obnovy katastrálního operátu
se převezmou z dokumentace Ministerstva vnitra.37)
(8) Průběh hranice způsobu ochrany nemovitostí (bod 3 přílohy) se nezjišťuje.
Do obnoveného katastrálního operátu se tyto hranice přebírají z dosavadní katastrální
mapy, popř. z podkladů předložených orgány příslušných ministerstev.
(9) Změny hranic druhu pozemku, které v terénu vznikly v důsledku drobných
pozvolných dlouhodobých posunů hranic v rámci zemědělského půdního fondu a přirozené
změny druhu pozemku,83) se v náčrtu vyznačí podle skutečného stavu v terénu. Tyto
změny se projednají s vlastníky dotčených pozemků, kteří tyto skutečnosti vezmou
na vědomí podpisem v soupise nemovitostí.
(10) Zjištěné změny dalších údajů podle § 50 odst. 3, doložené příslušným
povolením nebo tento doklad nevyžadující, se zapíší do soupisu nemovitostí, v němž
vlastníci potvrdí svým podpisem souhlas s vyznačením změny v katastru. U změny druhu
pozemku nedoložené příslušným dokladem se projedná způsob odstranění nesouladu.
(11) Projednaný způsob a termín řešení vlastnické hranice podle odstavce
3 písm. b), budovy podle odstavce 6 a nesouladu v druhu pozemku podle odstavce 10
s poučením na možnost uplatnění sankcí za neplnění povinností75) se zapíše do záznamu
pro další řízení a zápis potvrdí vlastník svým podpisem.
(12) O výsledku zjišťování průběhu hranic sepíše komise protokol, který
obsahuje:
a) údaj o katastrálním území a období, v kterém bylo provedeno zjišťování
průběhu hranic,
b) jména členů komise,
c) způsob vyhlášení zahájení obnovy katastrálního
operátu v obci,
d) způsob zajištění účasti vlastníků při zjišťování průběhu hranic,
e)
celkové výsledky zjišťování průběhu hranic s odkazem na doklady, v kterých jsou zaznamenány
výsledky zjišťování průběhu hranic s podpisy vlastníků (odstavce 2, 3, 9 a 11),
f)
datum sepsání protokolu s podpisy členů komise.
(13) Nedílnou součástí protokolu jsou náčrty s přehledem jejich kladu,
soupisy nemovitostí a seznam pomístních názvů, které jsou průkazným dokladem výsledků
zjišťování průběhu hranic jednotlivých pozemků a jednotlivých údajů katastru. Přílohou
protokolu jsou též doklady o doručení pozvání k účasti na zjišťování průběhu hranic,
o účasti zástupců vlastníků doložené plnou mocí apod.
Vyhotovení nového souboru geodetických informací a nového souboru popisných
informací
§ 52
(1) Katastrální úřad může provést před vyhotovením obnoveného katastrálního
operátu přečíslování parcel.
(2) Jednotkou pro přečíslování parcel je katastrální území. Při přečíslování
se parcely číslují průběžně v jedné číselné řadě bez rozlišení na stavební a pozemkové
parcely.
(3) S přečíslováním se započne v zastavěném území, kde se všechny parcely
přečíslují v průběžném sledu, a dále mimo zastavěné území tak, aby čísla parcel na
sebe vhodně navazovala.
(4) Součástí obnoveného katastrálního operátu je srovnávací sestavení parcel
dosavadního a obnoveného katastrálního operátu.
§ 53
(1) Obnovený soubor geodetických informací se vyhotoví na podkladě:
a)
výsledků zjišťování průběhu hranic,
b) nového geometrického a polohového určení hranic
pozemků, hranic katastrálního území a obce, obvodů budov a dalších prvků polohopisu
katastrální mapy v S-JTSK (§ 60 a 61),
c) měřické dokumentace, podle níž byly vyznačeny
změny údajů v dosavadním katastrálním operátu v průběhu jeho obnovy až do doby vyhlášení
jeho platnosti,
d) přečíslování parcel (pokud bylo provedeno).
(2) Obnovený soubor geodetických informací zahrnuje číselné vyjádření hranic
všech evidovaných pozemků, obvodů budov a dalších prvků polohopisu katastrální mapy
podle § 13 odst. 1 písm. a).
(3) Podkladem pro doplnění obnoveného souboru geodetických informací číselným
vyjádřením geometrického a polohového určení hranic zemědělských a lesních pozemků
sloučených do větších půdních celků jsou operáty dřívějších pozemkových evidencí
(§ 84 odst. 1).
§ 54
Obnovený soubor popisných informací vznikne z údajů vedených na záznamovém
médiu počítače, v nichž se vyznačí:
a) změny zaznamenané v soupisech nemovitostí
(§ 51),
b) nové výměry parcel vypočtené na podkladě nového geometrického a polohového
určení hranic pozemků,
c) nové údaje o parcele vyplývající z obnovy souboru geodetických
informací (označení listu katastrální mapy apod.),
d) změny údajů katastru, které
vznikly v průběhu obnovy dosavadního katastrálního operátu až do doby vyhlášení jeho
platnosti.
§ 55
Řízení o námitkách
(1) Katastrální úřad oznámí obci datum dokončení obnovy katastrálního operátu
a jeho vyložení v obci k veřejnému nahlédnutí. Rovněž oznámí obci datum, k němuž
nabude obnovený katastrální operát platnosti.
(2) Oznámení termínu a doby vyložení obnoveného katastrálního operátu se
řídí zvláštním předpisem.84)
(3) Katastrální úřad v obci vyloží kopii obnovené katastrální mapy a výstupy
ze souboru popisných informací podle § 14 odst. 2 písm. a) až d). Po celou dobu vyložení
katastrálního operátu se mohou vlastníci a jiní oprávnění seznamovat s výsledky obnovy
katastrálního operátu a mohou proti jeho obsahu podávat námitky u katastrálního úřadu.
(4) Neúčast vlastníků a jiných oprávněných a námitky, u nichž nebyla prokázána
oprávněnost, nejsou překážkou pro vyhlášení platnosti obnoveného katastrálního operátu.
(5) O výsledcích námitkového řízení sepíše katastrální úřad protokol,
který obsahuje:
a) datum a místo konání řízení o námitkách,
b) způsob oznámení vyložení
obnoveného katastrálního operátu,
c) počet podaných námitek a způsob jejich vyřízení,
d)
podpis zástupce katastrálního úřadu.
§ 56
Vyhlášení platnosti obnoveného operátu
(1) Sdělení o vyhlášení platnosti obnoveného katastrálního operátu zašle
katastrální úřad obci, na jejímž území byl katastrální operát obnoven.
(2) Informace o vyhlášení platnosti obnoveného katastrálního operátu zveřejňuje
Úřad ve Zpravodaji Českého úřadu zeměměřického a katastrálního.
(3) Po vyhlášení platnosti obnoveného katastrálního operátu se dosavadní
operát stává neplatným.85) Po uplynutí skartační lhůty se vybrané části operátu uloží
do archivu, ostatní části se vyřadí z katastrálního operátu a předají se ke zničení.
§ 57
Obnova katastrálního operátu přepracováním souboru geodetických informací
(1) Katastrální mapy, které vyhovují přesnosti stanovené v § 13 odst. 1 písm.
a), se obnovují přepracováním na digitální mapu (dále jen "přepracování").
(2) Při přepracování provede katastrální úřad částečnou revizi v rozsahu
alespoň podle § 42 odst. 4 písm. d), e) a g).
(3) Při přepracování se
a) doplní zemědělské a lesní pozemky podle zvláštního
předpisu5) obdobně podle § 53 odst. 3,
b) změní údaje o BPEJ [§ 29a odst. 2 písm.
b)],
c) opraví zjištěné chyby v katastru.
(4) Na podkladě digitální mapy se v souboru popisných informací vyznačí nové
výměry parcel.
(5) Grafické mapy, které nesplňují podmínky pro přepracování podle odstavce
1, se obnovují přepracováním na digitalizovanou mapu [§ 13 odst. 1 písm. c)] beze
změny zobrazovací soustavy (souřadnicového systému). Při takovém přepracování se
postupuje podle odstavců 2 až 4 s tím, že se v souboru popisných informací nezmění
výměry parcel určené s kódy kvality 1 a 2 (bod 5 přílohy) a doplní se souřadnice
definičních bodů parcel v S-JTSK.
Obnova katastrálního operátu na podkladě výsledků pozemkových úprav
§ 58
nadpis vypuštěn
(1) Výsledky komplexních pozemkových úprav slouží k obnově katastrálního
operátu.85a) Výsledky jednoduché pozemkové úpravy katastrální úřad pro obnovu katastrálního
operátu využije, je-li jednoduchou pozemkovou úpravou dotčena souvislá část katastrálního
území a považuje-li to katastrální úřad s ohledem na účelnou správu katastru za vhodné.
Výsledky souvisejících zeměměřických činností musí splňovat ustanovení této vyhlášky.
(2) V případech, kdy výsledky podle odstavce 1 mají sloužit k obnově
katastrálního operátu, stanoví katastrální úřad do 30 dnů po obdržení vyrozumění
o zahájení řízení o pozemkových úpravách85b) s přihlédnutím k návrhu pozemkového
úřadu a po jeho projednání, za jakých podmínek budou výsledky pozemkových úprav k
obnově katastrálního operátu využity. Zejména určí
a) postup při označení nových
parcel parcelními čísly,
b) vztažné měřítko grafického souboru digitální mapy obnovovaného
katastrálního operátu [§ 58c písm. l)].
(3) Při obnově katastrálního operátu podle odstavce 1 se v obvodu pozemkových
úprav85c) a na jeho hranici nepoužijí ustanovení § 48, 49 a 55 a oddílu desátého.
Přiměřeně se použijí ustanovení § 50 až 54 a použijí se ustanovení zvláštních právních
předpisů.86),87)
(4) V případě, že se v katastrálním území současně s obnovou podle odstavce
1 obnovuje katastrální operát mimo obvod pozemkových úprav, projedná katastrální
úřad s pozemkovým úřadem organizaci vlastních činností tak, aby zúčastnění vlastníci
nemovitostí byli informováni a zváni k účasti bez zbytečné újmy na svém čase nebo
nákladech.
(5) Nebudou-li výsledky využity k obnově katastrálního operátu bezprostředně
(např. pro jejich malý územní rozsah), vyhotoví se pro vyznačení výsledku pozemkových
úprav v katastrálním operátu geometrický plán [§ 62 odst. 1 písm. e) a § 69] nebo
upřesněný přídělový plán (§ 74a). V tom případě se použijí také ustanovení § 58c
písm. a) až d) a n).
§ 58a
V obvodu pozemkových úprav katastrální úřad
a) zkontroluje vzájemný soulad
údajů souboru popisných informací a souboru geodetických informací katastru do jednoho
roku po oznámení termínu zahájení pozemkových úprav a určení jejich obvodu,
b) po
zahájení pozemkových úprav prověří pozemkovým úřadem označené popisné a geodetické
informace katastru, u kterých byly zjištěny nedostatky, do 30 dnů po jejich oznámení.
Zjištěné chyby v údajích katastru katastrální úřad opraví,
c) předá pozemkovému úřadu
podklady katastru potřebné pro zpracování návrhu pozemkových úprav,
d) vyznačí v katastru
zahájení pozemkových úprav87a) podle seznamu parcel předloženého pozemkovým úřadem,
e)
účastní se zjišťování průběhu hranic pro účely pozemkových úprav, pokud jde o hranice
pozemků vymezující obvod pozemkových úprav, a určí postup pro odstranění zjištěných
nesouladů mezi údaji katastru a stavem v terénu,
f) na žádost pozemkového úřadu vyznačí
v katastru podle předloženého geometrického plánu rozdělení parcely hranicí obvodu
pozemkových úprav, není-li tato hranice shodná s hranicemi parcel katastru,
g) vyjádří
se k návrhu doplnění podrobného polohového bodového pole před osazením měřických
značek,
h) zapíše do katastru schválení návrhu pozemkových úprav na základě doručeného
pravomocného rozhodnutí pozemkového úřadu, jehož přílohou je seznam parcel,87b) a
zruší vyznačení podle písmene d),
i) zruší vyznačení podle písmene h) po zápisu pravomocného
rozhodnutí pozemkového úřadu o výměně nebo přechodu vlastnických práv, popř. o zřízení
nebo zrušení věcného břemene k dotčeným pozemkům.
§ 58b
(1) Hranice nových pozemků se vytyčují a označují na základě schváleného
návrhu pozemkových úprav87c) podle potřeb vlastníků. Správnost vytyčení se ověřuje
nezávislým kontrolním měřením a výsledek ověření musí vyhovět charakteristice přesnosti
stanovené v bodu 12.6 přílohy.
(2) Hranice nových pozemků se v obnoveném souboru geodetických informací
zobrazují mapovou značkou pořadové číslo 2.19 podle bodu 9 přílohy, i kdyby jejich
lomové body při pozemkových úpravách nebyly označeny a zaměřeny.
§ 58c
(1) Mají-li výsledky pozemkových úprav sloužit pro obnovu katastrálního
operátu, předávají se katastrálnímu úřadu tyto výsledky: Výsledky zeměměřických činností využité pro obnovu katastrálního
operátu na podkladě pozemkových úprav ověřené podle zvláštního právního předpisu87d)
musí být katastrálnímu úřadu předány úředně oprávněným zeměměřickým inženýrem (dále
jen "ověřovatel")87e) k posouzení způsobilosti jejich převzetí do katastru nejpozději
30 dnů před vydáním rozhodnutí o výměně nebo přechodu vlastnických práv.
a) seznam parcel vstupujících
do pozemkových úprav,
b) pravomocné rozhodnutí o schválení návrhu pozemkových úprav,
c)
pravomocné rozhodnutí o výměně nebo přechodu vlastnických práv, popř. o zřízení nebo
zrušení věcného břemene k dotčeným pozemkům,
d) protokoly o zjišťování průběhu hranice
obvodu pozemkových úprav, související náčrty a soupisy nemovitostí,
e) geometrické
plány a záznamy podrobného měření obvodu pozemkových úprav,
f) technická zpráva, popř.
dílčí technické zprávy podle ucelených etap činností s výčtem předávaných částí,
g)
dokumentace o zřízení nebo doplnění podrobného polohového bodového pole, která obsahuje
1. projekt, je-li zpracován samostatně,
2. záznamy o rekognoskaci bodů a oznámení
závad a změn na stávajících bodech polohového pole,
3. seznam souřadnic,
4. přehledný
náčrt,
5. zápisníky měření,
6. protokoly o výpočtech včetně podkladů nezbytných pro
posouzení přesnosti výsledků zeměměřických činností,
7. geodetické údaje,
8. vrácená
potvrzená oznámení o zřízení měřických značek,
9. technickou zprávu, je-li zpracována
samostatně,
h) dokumentace nového geometrického a polohového určení hranic pozemků
a dalších prvků polohopisu katastrální mapy, která obsahuje
1. měřické náčrty,
2.
přehled měřických náčrtů,
3. zápisníky podrobného měření,
4. protokoly o výpočtech
včetně podkladů nezbytných pro posouzení přesnosti výsledků zeměměřických činností,
i)
seznam souřadnic pomocných a podrobných bodů v rozsahu týkajícím se obnovy souboru
geodetických informací,
j) dokumentace o vytyčení hranic pozemků,
k) geometrické plány
pro vyznačení věcného břemene zřizovaného k části pozemku spolu s odpovídající dokumentací,
l)
digitální mapu a popisné údaje o parcelách podle schváleného návrhu pozemkových úprav;
tyto údaje se předávají ve výměnném formátu stanoveném Úřadem,
m) u nových nebo změněných
parcel údaje o BPEJ ve výměnném formátu stanoveném Úřadem,
n) doklady
1. o změnách
hranic katastrálních území,
2. o změnách údajů o ochraně nemovitostí,
3. o změnách
pomístního názvosloví.
(2) Nový soubor geodetických a popisných informací vyhotovený podle podkladů
uvedených v odstavci 1 se do katastru zavede bezodkladně po doručení pravomocného
rozhodnutí o výměně nebo přechodu vlastnických práv, popř. o zřízení nebo zrušení
věcného břemene k dotčeným pozemkům.
ODDÍL OSMÝ
ZEMĚMĚŘICKÉ ČINNOSTI PRO ÚČELY KATASTRU
§ 59
Pro účely katastru se vykonávají tyto zeměměřické činnosti:
a) zřizování,
údržba a obnova podrobného polohového bodového pole,
b) geometrické a polohové určení
hranic katastrálních území, pozemků, obvodů budov a dalších prvků polohopisu katastrální
mapy,
c) vyhotovení dokumentace o vytyčení hranic pozemků.
Podrobné polohové bodové pole a podrobné měření
§ 60
(1) Technické požadavky na body podrobného polohového bodového pole jsou
uvedeny v bodu 11 přílohy.
(2) Dokumentace o zřízení bodu podrobného polohového bodového pole obsahuje:
a) technickou zprávu obsahující zejména údaje prokazující dosaženou přesnost určení
bodu,
b) geodetické údaje o bodu.
§ 61
(1) Geometrickým základem podrobného měření při obnově katastrálního operátu
novým mapováním jsou body základního a podrobného polohového bodového pole.
(2) Charakteristiky a kritéria přesnosti podrobného měření a určení souřadnic
podrobných bodů polohopisu katastrální mapy a způsoby ověření a testování přesnosti
výsledků zeměměřických činností jsou uvedeny v bodu 12 přílohy.
(3) Výsledky podrobného měření se zaznamenávají na tiskopisy Úřadu nebo
se vyhotovují automatizovaně za podmínek stanovených v § 66 odst. 9 a § 69 odst.
5.
ODDÍL DEVÁTÝ
GEOMETRICKÝ PLÁN A UPŘESNĚNÝ PŘÍDĚLOVÝ PLÁN
§ 62
(1) Geometrický plán88) (dále jen "plán") se zhotovuje pro:
a) změnu hranice
katastrálního území a hranice územní správní jednotky, jde-li o případ podle § 19
odst. 3,
b) rozdělení pozemku,
c) změnu hranice pozemku,
d) vyznačení budovy nebo změny
jejího vnějšího obvodu v katastru nebo jen v souboru geodetických informací [§ 5
odst. 2 písm. n)],
e) určení hranic pozemků při pozemkových úpravách,89)
f) doplnění
katastru o pozemek vedený dosud ve zjednodušené evidenci (§ 84 odst. 1), pokud se
jeho hranice vytyčují a označují v terénu,
g) grafické vyjádření rozsahu práva, které
omezuje vlastníka pozemku ve prospěch jiného.
(2) V katastrální mapě nelze bez plánu nebo upřesněného přídělového plánu
(§ 74a) zobrazit předmět obsahu katastru, k němuž se zapisují práva, s výjimkou případů
podle § 58 a § 84 odst. 2.
(3) Zasahuje-li předmět měření znázorněný na plánu do více katastrálních
území, vyhotoví se samostatný plán pro každé katastrální území, není-li s katastrálním
úřadem dohodnuto jinak.
§ 63
Použití plánu
(1) Plán je technickým podkladem pro:
a) vyhotovení rozhodnutí a jiných
listin o právních vztazích k nemovitostem,
b) vydání kolaudačního rozhodnutí k budovám,90)
které jsou předmětem katastru,
c) změnu hranice katastrálního území a obce,
d) změnu
hranice druhu pozemku.
(2) Plán, který je součástí listiny podle odstavce 1, je spolu s měřickou
dokumentací technickým podkladem pro provedení změny v souboru geodetických informací
a v souboru popisných informací.
§ 64
Podklady pro vyhotovení plánu
(1) Závazným podkladem pro vyhotovení plánu jsou údaje souboru geodetických
informací a souboru popisných informací.
(2) Mapa bývalého pozemkového katastru nebo jiné grafické znázornění nemovitostí
spolu s příslušnými písemnými údaji z veřejných knih a operátů dřívějších pozemkových
evidencí (§ 84 odst. 1) se použijí jako podklady k vyjádření právních vztahů k nemovitostem,
pokud nejsou doposud vyznačeny v souboru geodetických a popisných informací katastru.
(3) Dalšími podklady jsou zejména:
a) předcházející plány, měřické náčrty
původního mapování, záznamy podrobného měření změn,
b) údaje o bodech základního a
podrobného polohového bodového pole a přehled jejich sítě.
§ 65
Součinnost při vyhotovování plánu
(1) Katastrální úřad poskytne osobě oprávněné vyhotovovat plány podle zvláštního
předpisu91) (dále jen "vyhotovitel plánu") bezplatně v potřebném rozsahu
a) kopii
mapového podkladu podle § 64 odst. 1 a 2 s uvedením délkové srážky mapového podkladu,
b)
v územích, kde jsou v katastru obsaženy údaje o BPEJ, také kopii grafického podkladu
se zobrazením obvodů a kódů BPEJ.
(2) Ostatní podklady podle § 64 získá vyhotovitel plánu
a) nahlédnutím
do katastru (§ 81) nebo
b) požádáním katastrálního úřadu o vyhotovení nepotvrzené
kopie z částí katastrálního operátu, popř. výstupy ze souboru geodetických a popisných
informací vedených na záznamovém médiu počítače, zejména kopie z dokumentace podle
§ 16 odst. 3 nebo údaje o jednotlivých parcelách.
(3) Katastrální úřad přidělí vyhotoviteli plánu na požádání číslo záznamu
podrobného měření změn a podle potřeby parcelní čísla nových a změnou dotčených parcel
a čísla pevných bodů podrobného polohového bodového pole, pokud je bude vyhotovitel
plánu zřizovat.
(4) Jsou-li podklady uvedené v § 64 odst. 1 a 2, případně souřadnice podrobných
bodů nebo zobrazení obvodů BPEJ používány katastrálním úřadem v digitální formě,
poskytují se v takové formě také vyhotoviteli plánu.
§ 66
Zeměměřické činnosti v terénu
(1) Lomové body navrhovaných a dosavadních vlastnických hranic pozemků nově
geometricky a polohově určované musejí být před zaměřením označeny způsobem podle
§ 79. Body polohopisu zaměřované kontrolně (dále jen "kontrolní body"), jiné než
vlastnické hranice pozemků a rozsah věcného břemene lze označit pro účely zaměření
dočasným způsobem.
(2) Charakteristiky a kritéria přesnosti podrobného měření jsou uvedeny
v bodu 12.6 přílohy. Geometrickým základem podrobného měření (připojovacími body)
jsou:
a) body polohového bodového pole, popř. pomocné měřické body,
b) dané body polohopisu
katastrální mapy totožné s jednoznačně identifikovatelnými body v terénu (dále jen
"identické body").
(3) Prostory, ve kterých se určuje poloha podrobných bodů v S-JTSK povinně,
se oznamují ve Zpravodaji Českého úřadu zeměměřického a katastrálního. Pokud nelze
v těchto prostorech připojit podrobné měření na body polohového bodového pole, připojí
se nejméně na 3 identické body určené v souřadnicích S-JTSK, a to při dodržení podmínek
podle bodu 12.2 přílohy.
(4) V ostatních prostorech musí být měření připojeno tak, aby změna mohla
být zobrazena do katastrální mapy, popř. navázána na dřívější pozemkovou evidenci
a přesně spojena s jejich dosavadním obsahem. Pokud je potřebné změnu připojenou
podle odstavce 2 písm. a) zobrazit v katastrální mapě nebo v mapě dřívější pozemkové
evidence, které nejsou v S-JTSK, musí být podrobné měření připojeno také na identické
body v dostatečném počtu (nejméně 3). Podmínky připojení na identické body jsou uvedeny
v bodu 12.2 přílohy.
(5) Za identické body se volí body v nejbližším okolí změny, zejména:
a)
původní hraniční znaky na hranicích katastrálních území nebo na hranicích pozemků,
přednostně jsou-li na styku 3 nebo více takových hranic,
b) rohy na obvodu budov,
popř. jiné trvalé předměty obsahu katastrální mapy.
V místě, kde takové body v nejbližším
okolí změny ne-jsou a poloha podrobných bodů se neurčuje v S-JTSK, se měření připojí
na identické body vzdálené. Pro účely zobrazení změny do grafické nebo digitalizované
mapy nebo mapy dřívější pozemkové evidence lze použít za identické body i styky 3
nebo více hranic pozemků, trvalým způsobem neoznačené, jejichž poloha je v terénu
zřetelná a určitá. Výjimečně lze identický bod v takovém případě nahradit průsečíkem
spojnice 2 identických bodů s hranicí, která je v terénu zřetelná a určitá, nebo
průsečíkem spojnic dvojic identických bodů, popř. identickou linií hranice, která
je v terénu zřetelná a určitá. Průsečík musí být zajištěn alespoň jednou kontrolní
mírou. Je-li více použitelných identických bodů, volí se přednostně body co nejbližší
zaměřované změně a tak, aby směry kontrolních měr svíraly úhly co nejméně kosé. (6) Při podrobném měření se ověří, zda poloha bodů geometrického základu
se v terénu nezměnila a zda je identická se zobrazením v katastrální mapě. Ověření
se děje úplným novým určením jejich vzájemné polohy (např. polárním zaměřením) nebo
změřením vzdálenosti bodu od nejméně 2 jiných bodů, které lze považovat za identické,
nebo od bodů polohového bodového pole a porovnáním výsledku s odpovídajícími mírami
v katastrálním operátu. Polohu bodu geometrického základu je možné ověřit i jeho
novým určením. Na dosavadní hranici dotčené změnou se jako kontrolní body zaměří
nejméně ty sousední lomové body, mezi nimiž se průběh hranice mění nebo na které
změna navazuje. Ověření musí vyhovět kritériím uvedeným v bodu 12.11, resp. 12.13
přílohy nebo kritériím uvedeným v bodu 12.12 přílohy.
(7) K poloze každého nového podrobného bodu se vztahují délkové nebo úhlové
údaje, jimiž je poloha bodu jednoznačně určena, a kontrolní (zajišťovací) údaj. U
všech nově vytvářených hranic a u těch částí dosavadních hranic, které jsou děleny
nově vloženými body, se měřením v terénu zjišťují oměrné míry nebo jiné kontrolní
údaje.
(8) U plánů, jimiž se vymezuje rozsah věcného břemene na části pozemku, a
u záznamů podrobného měření, jimiž se vymezuje hranice chráněného území nebo jeho
ochranného pásma, a takový rozsah nebo hranice jsou vymezeny vzdáleností od liniového
nebo bodového prvku (trasy elektrického vedení nebo plynovodu, hranice pozemku, geodetického
bodu apod. ), je přípustné rozsah (hranici) v plánu nebo záznamu podrobného měření
určit odvozením od polohy příslušného prvku bez jejich vytyčení v terénu.
(9) Výsledky podrobného měření se zaznamenávají do záznamu podrobného měření
změn (dále jen "záznam podrobného měření") nebo polním registračním zařízením, jehož
textový výpis se připojí k záznamu podrobného měření. Náležitosti záznamu podrobného
měření jsou stanoveny v bodu 17 přílohy.
(10) Výsledky dřívějších měření, např. z obnovy katastrálního operátu novým
mapováním nebo z pozemkových úprav, lze využít pro vyhotovení plánu až po kontrole
jejich souladu se skutečným stavem měřením v terénu.
(11) Záznam podrobného měření se vyhotovuje i k vyznačení takových změn,
které spojeny s měřením v terénu
a) jsou, ale nemění hranice pozemku (např. určení
hranice chráněného území nebo jeho ochranného pásma, dalších prvků polohopisu podle
§ 5 odst. 2),
b) nejsou (např. sloučení pozemků, demolice budovy, doplnění pozemku
vedeného dosud ve zjednodušené evidenci do katastru katastrálním úřadem podle § 84
odst. 2), a pak záznam podrobného měření neobsahuje zápisník.
§ 68
Výpočetní práce
(1) Poloha podrobných bodů se určí:
a) v katastrálních územích s číselným
vyjádřením hranic pozemků a obvodů budov a v dalších prostorech podle § 66 odst.
3 souřadnicemi v S-JTSK,
b) v ostatních prostorech pravoúhlými souřadnicemi v místním
systému.
Souřadnice všech bodů se uvádějí v metrech na 2 desetinná místa. Seznam souřadnic
připojovacích a nově určených podrobných bodů a dále kontrolně zaměřených podrobných
bodů je nedílnou součástí záznamu podrobného měření.
(2) Výměry změněných parcel a jejich dílů se určí:
a) ze souřadnic v S-JTSK,
které byly určeny podle odstavce 1 písm. a),
b) jiným číselným způsobem (z přímo měřených
měr nebo ze souřadnic v místním systému),
c) graficky, tj. planimetrováním nebo výpočtem
z měr nebo ze souřadnic lomových bodů na obvodu parcely (dílu parcely) odměřených
na mapě, s přihlédnutím k plošné srážce mapového listu nebo výpočtem ze souřadnic
digitalizované mapy .
(3) Výměra změněných parcel (dílů) musí být určena stejným nebo přesnějším
způsobem, než byly určeny výměry dosavadních dotčených parcel.
(4) Výměra změněných parcel vypočtená ze souřadnic lomových bodů v S-JTSK
se ověří kontrolním výpočtem podle odstavce 2 písm. b) nebo c) a z přímo měřených
měr kontrolním výpočtem podle odstavce 2 písm. c). Výměra vypočtená z digitální mapy
se ověří opakovaným výpočtem podle odstavce 2 písm. a). Výměra změněných parcel určená
graficky se stanoví dvojím nezávislým výpočtem.
(5) U grafického výpočtu výměr jsou přípustná tato zjednodušení:
a) při
dělení parcely na díly s velmi rozdílnou výměrou lze upustit od výpočtu největšího
dílu, je-li tento díl větší než
1. 19/20 dělené parcely s původní výměrou do 1 ha,
2.
4/5 dělené parcely s původní výměrou nad 1 ha,
b) při slučování parcel je prvním výpočtem
součet dosavadních výměr a grafický výpočet je kontrolní,
c) je-li parcela dělena
rámem mapového listu, lze upustit od výpočtu výměry části (na mapovém listu) nedotčené
změnou, pokud je tato již známa z dřívějšího výpočtu.
Při dělení parcely, jejíž dosavadní
výměra byla určena ze souřadnic v S-JTSK, lze upustit od výpočtu u jednoho dílu a
jeho výměru lze určit odpočtem. Toto zjednodušení není přípustné při výpočtu výměr
z digitální nebo digitalizované mapy.(6) Výměry určené graficky, s výjimkou výměr vypočtených z digitalizované
mapy, se vyrovnávají ve výpočetních skupinách tvořených souvislým celkem změnou dotčených
parcel jednoho vlastníka.
(7) Správnost výpočtu výměr se posuzuje podle rozdílu výsledků dvou nezávisle
provedených výpočtů výměr. Rozdíl nesmí překročit hodnoty mezní odchylky uvedené
v bodu 13 přílohy.
(8) Záznam výsledků výpočtu výměr parcel a dílů musí obsahovat
a) číslo
plánu,
b) plošnou srážku podkladu, na kterém byl proveden výpočet výměr parcel a dílů
podle odstavce 2 písm. c),
c) vyrovnání výměr ve skupině a sestavení změnou dotčených
parcel z dílů podle stavu katastru nemovitostí, popř. i z dílů parcel zobrazených
v podkladech podle § 64 odst. 2.
(9) Výměry částí parcel, ke kterým se vztahuje věcné břemeno, se neurčují.
(10) Pokud při výpočtu výměr je zjištěno překročení mezní odchylky z důvodu
a) chybného výpočtu výměry dosavadní parcely nebo
b) chybného geometrického určení
hranic nebo zobrazení dosavadní parcely v katastrálním operátu,
poznamená vyhotovitel
plánu návrh opravy výměry a geometrického určení této parcely v záznamu výsledků
výpočtu výměr, záznamu podrobného měření změn a v plánu s odkazem na toto ustanovení
vyhlášky.§ 69
Obsah a náležitosti plánu
(1) Plán obsahuje vyjádření stavu parcel před změnou a po změně. Náležitostmi
plánu jsou:
a) popisové pole,
b) grafické znázornění dotčených nemovitostí před změnou
a po ní,
c) seznam souřadnic (§ 68 odst. 1),
d) výkaz dosavadního a nového stavu údajů
katastru ke grafickému znázornění,
e) výkaz údajů o BPEJ k parcelám nového stavu v
územích, kde katastr tyto údaje eviduje a také v případech, kdy nejsou údaje o BPEJ
v dosavadním stavu katastru evidovány, avšak z podkladů uložených u katastrálního
úřadu (§ 9 odst. 9) lze údaje o BPEJ parcelám nového stavu přiřadit,
f) ověření a
potvrzení podle § 71 a 72.
Vzory plánů jsou v bodech 14 a 15 přílohy a podrobný obsah
a formální náležitosti plánu se řídí bodem 16 přílohy.(2) Plán podle
a) § 62 odst. 1 písm. e), dochází-li pozemkovými úpravami
k zániku dosavadních pozemků a vzniku nových pozemků, nemusí obsahovat v náležitosti
podle odstavce 1 písm. b) znázornění dotčených nemovitostí před změnou a v náležitosti
podle odstavce 1 písm. d) porovnání se stavem evidence právních vztahů,
b) § 62 odst.
1 písm. g) v náležitosti podle odstavce 1 písm. d) uvádí pouze parcelní čísla dotčených
parcel v dosavadním stavu a v porovnání se stavem evidence právních vztahů s uvedením
čísel listů vlastnictví a nemá přílohy podle odstavce 3 písm. b) a d).
(3) K založení u katastrálního úřadu (§ 73) jsou určeny přílohy:
a) záznam
podrobného měření změn (§ 66 odst. 9 a bod 17 přílohy),
b) kopie podkladu poskytnutého
vyhotoviteli plánu podle § 65 odst. 1 písm. a) se zobrazením změny (včetně bodů geometrického
základu) v ní nebo na přiložené nesrážlivé, bezbarvé a průsvitné podložce v měřítku
tohoto podkladu s přihlédnutím k jeho srážce nebo, v případě podle § 65 odst. 4,
vyjádření změny v digitální formě,
c) dokumentace o zřízení bodu podrobného polohového
bodového pole (§ 60 odst. 2) a oznámení o změnách a zjištěných závadách v geodetických
údajích,42)
d) podklad pro posouzení přesnosti výsledku zeměměřické činnosti94) (při
počítačovém zpracování výpočtů ve formě protokolu), který dokládá alespoň splnění
kritérií charakteristik podle bodů 12.6 písm. b) a 12.11 přílohy.
(4) Plán se vyhotovuje způsobem, který zaručí jeho zřetelnost, dobrou čitelnost,
stálost a schopnost reprodukce.
(5) Plán a jeho přílohy podle odstavce 3 písm. a) a c) se vyhotovují na
tiskopisech Úřadu nebo automatizovaně, jsou-li obsahově shodné a úpravou přiměřené
tiskopisům Úřadu. Tiskopisy poskytuje vyhotoviteli plánu katastrální úřad.
(6) Plán se vyhotovuje jen po jedné straně podložky. Skládá-li se z více
listů nebo archů, tyto se spolu pevně spojí a spojení se překryje uzávěrou (např.
nálepkou) nesoucí na zadní straně plánu otisk razítka ověřovatele umístěný zčásti
na nálepce a zčásti na plánu samém. Spojení nesmí bránit kopírování jednotlivých
částí (listů nebo větších formátů) vcelku.
§ 70
Rozmnožování plánu
(1) Plán se rozmnožuje způsobem zaručujícím stálost a dobrou čitelnost kopie.
Počet kopií je závislý na počtu vyhotovení právní listiny, resp. na požadavku objednatele.
(2) Plány mají základní formát A4. Plány a jejich přílohy větších rozměrů
se do základního formátu složí tak, aby na vrchní straně bylo popisové pole.
(3) Prvopis plánu tvoří kopie plánu (odstavec 1) ověřená podle § 71 a potvrzená
katastrálním úřadem podle § 72.
§ 71
Ověření plánu a jeho příloh
(1) Ověření vyznačí ověřovatel předepsaným způsobem:93a)
a) v popisovém
poli plánu, a to na všech kopiích, které se mají stát jeho prvopisem,
b) v pravém
dolním rohu titulní strany přílohy podle § 69 odst. 3 písm. a),
c) v pravém dolním
rohu poslední strany příloh podle § 69 odst. 3 písm. c) a d),
d) na vhodném místě
přílohy podle § 69 odst. 3 písm. b).
(2) Pro spojení jednotlivých listů nebo archů přílohy před jejím ověřením
platí ustanovení § 69 odst. 6.
§ 72
Potvrzení plánu katastrálním úřadem
(1) O potvrzení plánu požádá písemně ověřovatel katastrální úřad na tiskopisu
Úřadu. Žádost může obsahovat i zmocnění pro jinou fyzickou osobu k projednání případných
vad v plánu s katastrálním úřadem a k převzetí plánu zpět. K potvrzení se podávají
ověřené plány v počtu o 1 větším, než kolik jich má být potvrzeno a vráceno. Současně
s nimi se předkládají přílohy podle § 69 odst. 3 ověřené podle § 71 a ověřené výsledky
dřívějších souvisejících zeměměřických činností s podklady nezbytnými pro posouzení
jejich přesnosti,94) pokud byly pro vyhotovení plánu využity.
(2) Před potvrzením plánu zjistí katastrální úřad, zda plán neobsahuje
zjevné vady. Přitom vždy přezkoumá, zda:
a) je plán vyhotoven pro některý z účelů
podle § 62 odst. 1,
b) jsou nové a změněné parcely označeny správnými parcelními čísly
a výměry v dosavadním stavu jsou v souladu se stavem katastru,
c) jsou připojeny všechny
potřebné přílohy (§ 69 odst. 3).
(3) Neshledá-li katastrální úřad při přezkoumání vadu v plánu nebo jeho přílohách,
vyjádří souhlas s očíslováním parcel93b) tím, že potvrdí všechny jeho ověřené kopie.
Uvede položku knihy geometrických plánů, datum, jméno a připojí otisk razítka katastrálního
úřadu se státním znakem a podpis zaměstnance katastrálního úřadu. Jeden prvopis plánu
s přílohami podle odstavce 1 si katastrální úřad ponechá pro další využití a dokumentaci.
Další potvrzené prvopisy plánu vrátí ověřovateli.
(4) Plán, v němž byla shledána vada, vrátí katastrální úřad nepotvrzený se
všemi přílohami a s upozorněním na vadu ověřovateli.
(5) Pokud je v plánu upozorněno na chybu v dosavadním stavu katastrálního
operátu podle § 68 odst. 10, prošetří katastrální úřad s využitím příloh k plánu
oprávněnost upozornění a příčinu chyby. Nesporná chyba v dosavadním stavu katastrálního
operátu se nepovažuje za vadu v plánu.
(6) U plánu podle § 62 odst. 1 písm. g), který má být součástí rozhodnutí
o výměně nebo přechodu vlastnických práv při pozemkových úpravách, se potvrzení souladu
s očíslováním parcel vztahuje k parcelním číslům uvedeným ve schváleném návrhu pozemkových
úprav.
§ 73
Dokumentace plánu
Katastrální úřad založí prvopis plánu s přílohami do dokumentace výsledků
šetření a měření pro vedení a obnovu souboru geodetických informací.
§ 74
Vyhotovení a ověření kopie prvopisu plánu
Kopii plánu založeného podle § 73 vyhotoví katastrální úřad na požádání vyhotoviteli
plánu. Označí ji slovem "Kopie" a opatří doložkou "Kopie souhlasí s prvopisem geometrického
plánu založeným u katastrálního úřadu.", otiskem razítka katastrálního úřadu se státním
znakem, datem a podpisem zaměstnance katastrálního úřadu. Ostatním žadatelům vyhotoví
katastrální úřad kopii prvopisu plánu jen v případě, že je již součástí listiny,
podle níž byl proveden zápis do katastru, a postupuje při tom podle § 82 odst. 6.
§ 74a
Upřesněný přídělový plán
(1) V územích s přídělovým operátem, v němž nejsou přidělené nemovitosti
jednoznačně určeny, tj. pozemky nejsou označeny parcelními čísly podle bývalého pozemkového
katastru nebo není uvedena jejich výměra, popř. je určena jen přibližně, podkladem
pro grafický přídělový plán byla mapa bývalého pozemkového katastru a současná katastrální
mapa je vyhotovena ve stejném měřítku jako mapa bývalého pozemkového katastru nebo
je mapou digitalizovanou podle § 13 odst. 1 písm. c), avšak přesnost zobrazení hranic
přídělových pozemků nedosahuje přesnosti zobrazení polohopisu katastrální mapy, popř.
mapy bývalého pozemkového katastru a jedná se o jednotlivé případy nebo území malého
rozsahu a hranice přídělových pozemků ani jejich části v terénu neexistují, lze použít
jako podklad pro zobrazení přídělových pozemků do katastrální mapy upřesněný přídělový
plán.
(2) Upřesněný přídělový plán se vyhotovuje s použitím operátu přídělového
řízení a dalších podkladů. Pro součinnost při vyhotovování upřesněného přídělového
plánu platí § 65. Použití upřesněného přídělového plánu a časový harmonogram zpracování
projedná katastrální úřad s příslušným pozemkovým úřadem zejména s ohledem na postup
prací podle oddílu sedmého vyhlášky.
(3) Upřesněný přídělový plán obsahuje vyjádření stavu parcel katastru před
zobrazením a po zobrazení upřesněného či rekonstruovaného přídělu. Jeho náležitostmi
jsou
a) popisové pole,
b) grafické znázornění dotčených nemovitostí před zobrazením
a po zobrazení upřesněného či rekonstruovaného přídělu,
c) výkaz dosavadního a nového
stavu údajů katastru ke grafickému znázornění,
d) výkaz údajů o BPEJ k parcelám nového
stavu v územích, kde katastr tyto údaje eviduje, a také v případech, kdy nejsou údaje
o BPEJ v dosavadním stavu katastru evidovány, avšak z podkladů uložených u katastrálního
úřadu (§ 9 odst. 9) lze údaje o BPEJ parcelám nového stavu přiřadit,
e) ověření a
potvrzení upřesněného přídělového plánu obdobně jako podle § 71 a 72.
Popisové pole
upřesněného přídělového plánu se vyhotovuje podle bodů 16.1 a 16.2 přílohy, vyjma
bodu 16.2 písm. b) a d). Grafické znázornění upřesněného přídělového plánu se vyhotovuje
jednobarevně (černě) ve vhodném měřítku, které zaručuje zřetelnost kresby a čitelnost
popisu s formální úpravou podle bodů 16.4 a 16.5 přílohy, vyjma písmene h), a bodů
16.6, 16.9 až 16.11 přílohy. Ve výkazu dosavadního a nového stavu údajů katastru
se ke všem nově vznikajícím parcelám (nebo jejich souboru stejného nabyvatele) přiřadí
údaje podle přídělového operátu, popř. označení přídělového pozemku podle zjednodušené
evidence (§ 84 odst. 1), pokud se liší od označení v přídělovém operátu. Výkaz údajů
o BPEJ k parcelám nového stavu obsahuje výměru parcely nebo jejího dílu podle příslušného
kódu BPEJ.(4) Upřesněný přídělový plán a jeho přílohy se vyhotovují na tiskopisech
Úřadu nebo automatizovaně, jsou-li obsahově shodné a úpravou přiměřené tiskopisům
Úřadu. Tiskopisy poskytuje vyhotoviteli upřesněného přídělového plánu katastrální
úřad. Vzor upřesněného přídělového plánu je v bodu 18 přílohy.
(5) Pro vyhotovení upřesněného přídělového plánu a jeho náležitostí se použije
§ 69 odst. 4 a 6.
(6) Vyhotovitel upřesněného přídělového plánu předloží katastrálnímu úřadu
k založení tyto přílohy:
a) záznam podrobného měření,
b) vyjádření změny v digitální
formě nebo zobrazení hranic přídělu na přiložené nesrážlivé bezbarvé a průsvitné
podložce v měřítku katastrální mapy s přihlédnutím k její srážce,
c) technická zpráva
obsahující údaje o použitých podkladech o dosažených odchylkách na bodech použitých
pro zobrazení přídělu v katastrální mapě.
(7) Záznam podrobného měření obsahuje
a) popisové pole s vyplněnými údaji
podle předtisku,
b) náčrt,
c) záznam výsledku výpočtu výměr parcel (dílů),
d) seznam
kartometrických souřadnic.
Náčrt obsahuje zákres geometrického základu, kterým jsou
dané body polohopisu katastrální mapy použité pro zobrazení přídělu, zákres rámu
s označením listů katastrální mapy, je-li jím náčrt dělen, a to jen u grafických
map, zákres dosavadního a nového stavu polohopisu, parcelní čísla a mapové značky
druhů pozemků, značky budov a délky vypočtené z kartometrických souřadnic, popř.
další související údaje obsahu katastru. Náčrt obsahuje náležitosti podle bodů 17.3,
17.5, 17.9 přílohy; ustanovení bodu 17.4 přílohy se použije přiměřeně. Seznam kartometrických
souřadnic obsahuje souřadnice bodů geometrického základu a bodů doplňovaného polohopisu
katastrální mapy. Souřadnice se uvádějí na dvě desetinná místa a jsou určeny kartometrickou
digitalizací nebo z rastrových souborů použitých podkladů po jejich transformaci
a vektorizaci při digitálním zpracování. V rámci jednoho záznamu podrobného měření
se číslují body od 1 do 3999. U bodů katastrální mapy určených v souřadnicích S-JTSK
nelze čísla bodů a jejich souřadnice dokumentované katastrálním úřadem měnit.ODDÍL DESÁTÝ
VYTYČOVÁNÍ HRANIC POZEMKU
§ 75
(1) Vytyčení hranic pozemku je zeměměřickou činností, kterou se v terénu
vyznačí poloha lomových bodů hranice pozemku podle geometrického a polohového určení
nemovitosti v katastru nebo podle jiného mapového podkladu (§ 64 odst. 2).
(2) Vytyčením hranic pozemků se nemění ani nezakládají právní vztahy k dotčeným
pozemkům.
(3) Vytyčení hranic pozemků na podkladě projektu vyhotoveného podle zvláštního
předpisu87) se řídí ustanovením § 58b odst. 1.
§ 76
Podklady pro vytyčování hranic pozemku
(1) Podkladem pro vytyčení hranice pozemku je její závazné geometrické a
polohové určení (§ 5 odst. 1) včetně jeho měřické dokumentace, popř. jiný mapový
podklad zobrazující pozemky, k nimž byly založeny právní vztahy (§ 64 odst. 2), a
to s využitím původních náčrtů. Jiný mapový podklad, zejména mapa pozemkového katastru,
se využije, pokud má katastrální mapa nižší grafickou přesnost nebo předmětná hranice
v ní není zobrazena.
(2) Podklady pro vytyčení hranic pozemku mají charakter technického podkladu
a vytyčovatel je získá u katastrálního úřadu podle § 65.
§ 77
Způsob vytyčování hranic pozemku
(1) Vytyčovací prvky se vyznačí do vytyčovacího náčrtu ve vhodném měřítku,
které zaručuje zřetelnost kresby a čitelnost popisu.
(2) Pokud je podkladem plán, měřický náčrt nebo záznam podrobného měření
změn a je možné použít nebo obnovit měřickou síť, k níž byla vytyčovaná hranice původně
zaměřena, převezmou se jako vytyčovací prvky údaje zapsané v podkladech.
(3) Pokud není možno původní síť použít ani obnovit, zvolí se nová měřická
síť a vytyčovací prvky se vypočtou transformací původních měřených hodnot nebo souřadnic
bodů vytyčované hranice. Transformační koeficienty se určí z identických bodů, které
jsou zaměřeny k původní i nové síti.
(4) Nelze-li vytyčit hranici podle odstavců 2 a 3 a je-li ověřeno, že zákres
parcely v mapě je z technického hlediska správný, určí se všechny potřebné vytyčovací
prvky z hodnot odměřených na mapě.
(5) Hranice nesmí být vytyčena s menší přesností, než umožňují nejpřesnější
použitelné podklady.
(6) Správnost vytyčení hranice pozemku se ověří kontrolním měřením.
(7) Při vytyčování hranic celého obvodu pozemku se porovná výměra vypočtená
z vytyčovacích prvků s výměrou evidovanou v katastru. Je-li překročena hodnota mezní
odchylky ve výměře (bod 13 přílohy), poznamená se návrh opravy výměry pozemku ve
vytyčovacím náčrtu, a to je-li vyloučena chyba ve vytyčovacích prvcích a z nich vypočtené
výměře pozemku.
(8) Vytyčené lomové body vlastnické hranice pozemku se v terénu označí trvalým
způsobem (§ 79), pokud již nejsou trvale označeny. Vytyčená hranice pozemku je platnou
hranicí podle katastru.
(9) S výsledkem vytyčení seznámí vytyčovatel všechny vlastníky dotčených
pozemků. Výsledek seznámení s vyjádřením jednotlivých vlastníků dotčených pozemků
se zapíše do protokolu o vytyčení hranice pozemku (§ 78).
(10) Pokud se někteří vlastníci nedostavili k seznámení s výsledkem vytyčení
hranice pozemku, ač k tomu byli vyzváni, vytyčovatel jim zašle kopii sepsaného protokolu
o vytyčení hranice pozemku.
(11) Vytyčovatel předá objednateli vytyčení hranice pozemku vytyčovací náčrt
a protokol o vytyčení hranice pozemku, popř. plán při vytyčení pozemku podle § 78
odst. 4.
§ 78
Dokumentace vytyčené hranice pozemku
(1) Vytyčovací náčrt má úpravu přiměřeně shodnou se záznamem podrobného měření.
(2) Obsahem protokolu o vytyčení hranice pozemku jsou:
a) jméno a adresa
vytyčovatele,
b) jméno (název) a adresa (sídlo) objednatele vytyčení hranice,
c) údaje
o vytyčované hranici mezi pozemky s uvedením jejich parcelních čísel, katastrálního
území a obce,
d) údaje o podkladu, podle kterého bylo provedeno vytyčení,
e) způsob
označení lomových bodů vytyčované hranice,
f) porovnání výměry podle § 77 odst. 7,
g)
jména a podpisy zúčastněných stran, které byly seznámeny s výsledkem vytyčení hranice
pozemku,
h) připomínky zúčastněných stran k výsledku vytyčení hranice pozemku s připojením
jejich podpisů,
i) datum, podpis a razítko vytyčovatele.
(3) Kopii dokumentace podle odstavců 1 a 2 je vytyčovatel povinen předat
do 30 dnů po předání výsledků vytyčení hranice objednateli (§ 77 odst. 11) příslušnému
katastrálnímu úřadu k založení do dokumentace výsledků měření a šetření pro vedení
a obnovu souboru geodetických informací.
(4) Dokumentace podle odstavců 1 a 2 při vytyčování neznatelných hranic pozemku,
které nejsou v katastru geometricky a polohově určeny, je podkladem pro vyhotovení
plánu k vyznačení pozemku do souboru geodetických informací katastru [§ 62 odst.
1 písm. f)] na návrh vlastníka pozemku. Tato dokumentace doplněná seznamem souřadnic
podle § 68 odst. 1 nahrazuje přílohu uvedenou v § 69 odst. 3 písm. a) a předává se
s ověřeným plánem katastrálnímu úřadu k potvrzení.
ODDÍL JEDENÁCTÝ
OZNAČOVÁNÍ HRANIC POZEMKŮ A ÚZEMNÍCH HRANIC OBCÍ TRVALÝM ZPŮSOBEM
§ 79
Označování hranic pozemků
(1) Hranice pozemků se označují hraničními znaky,96) kterými jsou zpravidla
kameny s opracovanou hlavou, znaky z plastu nebo znaky železobetonové o rozměru nejméně
80 mm x 80 mm x 500 mm. Přípustné je použít jako hraničního znaku též zabetonovanou
ocelovou trubku alespoň 600 mm dlouhou nebo lomového neopracovaného kamene. Na tvrdých
podkladech (např. beton, skála) se označí hranice pozemků zapuštěným hřebem nebo
jiným vhodným kovovým předmětem nebo vytesaným křížkem na opracované ploše. V bažinatých
územích lze použít kůlů z tvrdého dřeva o tloušťce alespoň 100 mm. Znaky z plastu
musí vyhovět podmínkám:
a) hlava má rozměry nejméně 80 mm x 80 mm x 50 mm,
b) noha
je z ocelové trubky o průměru nejméně 30 mm a tloušťce stěny nejméně 3 mm nebo z
ocelové kulatiny o průměru nejméně 15 mm nebo z plastové trubky o průměru nejméně
50 mm a tloušťce stěny nejméně 5 mm,
c) celková délka znaku je nejméně 500 mm a noha
je opatřena zařízením proti vytažení znaku.
(2) Hraniční znak se na hranici pozemku umísťuje tak, aby se jeho střed kryl
s bodem lomu hranice. Pokud by hraniční znak bránil užívání pozemku nebo je jeho
umístění v lomovém bodu hranice pozemku nemožné (např. ve vodním toku), použije se
způsob označení podle § 80 odst. 1 písm. b).
(3) Hranice pozemku se označí tak, aby z každého hraničního znaku bylo vidět
na oba sousední znaky a aby nebyla na přímých úsecích hranice jejich vzdálenost větší
než 200 m.
(4) Hranice pozemku, které jsou v terénu označeny jiným trvalým způsobem,
např. zdí, není potřebné zvlášť označovat hraničními znaky.
(5) Hranice pozemku podle zvláštního předpisu5) se nemusí označovat hraničními
znaky podle odstavce 1. Je-li předmětem měření nebo vytyčení, postačí její označení
dočasným způsobem (např. kolíkem). Označování hranic pozemků při pozemkových úpravách
se řídí zvláštním předpisem.87c)
(6) Lomové body hranic pozemků podle § 25 odst. 8, které jsou bezprostředně
ohroženy stavební činností navazující na oddělení pozemku, mohou být po dobu výstavby
označeny dočasným způsobem. Taková skutečnost se uvede v plánu a jeho přílohách jako
poznámka v seznamu souřadnic.
(7) Je-li třeba označit hranici pozemku, která končí na státní hranici,
umístí se její hraniční znak před státní hranicí ve vzdálenosti stanovené příslušnou
mezinárodní smlouvou.
(8) Druh hraničních znaků a jiný způsob trvalého označení hranic pozemků
se vyznačuje v katastrální mapě a v měřickém náčrtu podle bodu 9 přílohy.
§ 80
Označování územních hranic obce
(1) Hranice obce se označuje:
a) v hlavních lomových bodech kamennými hranoly
o celkové délce přibližně 700 mm s opracovanou hlavou s rozměry 160 mm x 160 mm x
100 mm nebo obdobnou značkou z plastu,
b) u hranic probíhajících vodním tokem, komunikací
apod. podle potřeby dvěma hraničními znaky tak, aby bod hranice dělil spojnici hraničních
znaků ve stanoveném poměru, zpravidla na polovinu.
(2) Styk hranic tří nebo více obcí se označuje kamenným hranolem o celkové
délce přibližně 800 mm s opracovanou hlavou s rozměry 200 mm x 200 mm x 100 mm.
(3) Hranice obce se nemusí označit hraničními znaky uvedenými v odstavci
1 písm. a), je-li již označena jako hranice pozemku podle § 79.
ODDÍL TŘINÁCTÝ
PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 84
Zjednodušený způsob evidence zemědělských a lesních pozemků
(1) Zjednodušená evidence zemědělských a lesních pozemků podle § 3 odst.
2 (dále jen "zjednodušená evidence") se postupně zakládá a vede pouze v souboru popisných
informací katastru s využitím jejich geometrického a polohového určení a popisných
informací obsažených v operátech bývalého pozemkového katastru a v navazujících operátech
přídělového a scelovacího řízení (dále jen "dřívější pozemková evidence"), a to alespoň
těmito údaji:
a) parcelním číslem podle dřívější pozemkové evidence,
b) původní nebo
zbytkovou výměrou (po majetkoprávně provedených změnách),
c)
údaji o vlastníku,
d) údaji o BPEJ.
(2) Katastrální úřad doplňuje pozemky evidované podle odstavce 1 do souboru
geodetických informací na základě využití podkladů dřívějších pozemkových evidencí.
Při tomto doplnění stanoví parcelní číslo podle katastru, určí další údaje o parcele
(§ 7) v souboru popisných informací a uvědomí o tom vlastníka pozemku. Při doplnění
v rámci obnovy katastrálního operátu přepracováním je uvědomění vlastníka nahrazeno
činnostmi podle § 55 a 56.
(3) Katastrální úřad vyhotoví na požádání s využitím operátů dřívějších
pozemkových evidencí:
a) kopii katastrální mapy doplněnou orientačním zákresem parcel
z grafické části dřívějších pozemkových evidencí. Tato kopie se opatří textem: "Kopie
katastrální mapy doplněná orientačním zákresem parcel podle dřívějších pozemkových
evidencí (jejich hranice jsou vyznačeny střídavou čarou a parcelní čísla uvedena
v závorce).",
b) srovnávací sestavení parcel dřívějších pozemkových evidencí s parcelami
katastru včetně stanovení výměr částí parcel.
(4) Do souboru geodetických informací se doplní podle odstavce 2 všechny
parcely nejpozději při obnově katastrálního operátu přepracováním, pokud to umožňuje
kvalita původního zobrazení parcel. V opačném případě dojde k zániku evidence podle
odstavce 1 obnovou katastrálního operátu novým mapováním nebo obnovou provedenou
na podkladě výsledků pozemkových úprav.
(5) Parcely v územích s přídělovým operátem, v němž jsou přidělené nemovitosti
jednoznačně určeny, tj. pozemky jsou v něm označeny parcelními čísly podle bývalého
pozemkového katastru, je určena jejich výměra, podkladem pro grafický přídělový plán
byla mapa bývalého pozemkového katastru, přesnost zobrazení hranic přídělových pozemků
v grafickém přídělovém plánu dosahuje přesnosti zobrazení polohopisu katastrální
mapy, popř. mapy bývalého pozemkového katastru, nebo hranice přídělových pozemků
je určena lomovými body polohopisu mapy bývalého pozemkového katastru a hranice přídělových
pozemků ani jejich části v terénu neexistují, se doplní do souboru geodetických informací
postupem podle odstavce 2.
§ 85
Číselné kódy a názvy částí obce, v nichž jsou samostatně číslovány budovy
popisnými nebo evidenčními čísly [§ 6 odst. 1 písm. f) a § 7a písm. d)], se v souboru
popisných informací doplňují v návaznosti na standardy územní identifikace v rámci
Státního informačního systému a souřadnice definičních bodů parcel [§ 7 písm. k)]
v návaznosti na obnovu katastrálního operátu.
§ 86
(1) Prostory, ve kterých vlivem lidské nebo přírodní činnosti (např. poddolováním
nebo sesuvem) dochází v terénu k posunům znemožňujícím dodržení přesnosti katastrální
mapy stanovené touto vyhláškou, vyhlašuje katastrální úřad a zveřejňuje Úřad ve Zpravodaji
Českého úřadu zeměměřického a katastrálního.
(2) V době do obnovy katastrálního operátu novým mapováním jsou v prostorech
podle odstavce 1 geometrickým základem pro zaměřování změn obsahu katastrální mapy
a pro vytyčování hranic pozemků nejbližší body podle § 66 odst. 2 písm. b).
§ 86a
Plán předložený k potvrzení do 31. prosince 1998 může být vyhotoven podle
úpravy platné před účinností této vyhlášky.
§ 86b
Pokud je u jednotky uveden místo jejího čísla popis umístění jednotky v budově,
zůstane tento údaj v katastru veden do doby, než vlastník jednotky po očíslování
jednotek v budově oznámí její číslo katastrálnímu úřadu.
§ 86c
Mapová značka pořadové číslo 3.07 podle bodu 9.4 přílohy a mapová značka
pořadové číslo 12 podle bodu 10.3 přílohy se v katastrálních mapách podle § 13 odst.
1 písm. b) ponechá do obnovy katastrálního operátu podle oddílu sedmého.
§ 86d
Zápis přeměny některých užívacích práv
(1) Příslušnost hospodařit s majetkem státu se zapíše ve prospěch organizačních
složek státu podle § 51 odst. 1 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky
a jejím vystupování v právních vztazích, (dále jen "zákon o majetku státu"), pokud
jsou účetními jednotkami, na základě ohlášení těchto organizačních složek státu,
které musí obsahovat
a) označení organizační složky státu názvem, sídlem a identifikačním
číslem,
b) prohlášení, že organizační složka státu je účetní jednotkou,
c) označení
státní organizace, která se podle § 51 odst. 1 zákona o majetku státu stala organizační
složkou státu podle písmene a), názvem, sídlem a identifikačním číslem,
d) výčet katastrálních
území a listů vlastnictví, na kterých jsou evidovány nemovitosti, k nimž státní organizace
podle písmene c) vykonávala ke dni nabytí účinnosti zákona o majetku státu právo
hospodaření, popř. prozatímní správu,
e) prohlášení, že organizační složka státu podle
písmene a) je počínaje dnem nabytí účinnosti zákona o majetku státu příslušná hospodařit
s nemovitostmi evidovanými na listech vlastnictví podle písmene d),
f) místo a datum
vyhotovení a podpis vedoucího organizační složky státu.
(2) Příslušnost hospodařit s majetkem státu se zapíše ve prospěch organizačních
složek státu s vnitřními organizačními jednotkami podle § 51 odst. 2 zákona o majetku
státu na základě ohlášení těchto organizačních složek státu, které musí obsahovat
a) označení organizační složky státu názvem, sídlem a identifikačním číslem,
b) prohlášení,
že organizační složka státu je účetní jednotkou,
c) označení státní organizace, která
se podle § 51 odst. 2 zákona o majetku státu stala vnitřní organizační jednotkou
organizační složky státu podle písmene a), názvem, sídlem a identifikačním číslem,
d)
výčet katastrálních území a listů vlastnictví, na kterých jsou evidovány nemovitosti,
k nimž státní organizace podle písmene c) vykonávala ke dni nabytí účinnosti zákona
o majetku státu právo hospodaření, popř. prozatímní správu,
e) prohlášení, že organizační
složka státu podle písmene a) je počínaje dnem nabytí účinnosti zákona o majetku
státu příslušná hospodařit s nemovitostmi evidovanými na listech vlastnictví podle
písmene d),
f) místo a datum vyhotovení a podpis vedoucího organizační složky státu.
(3) Příslušnost hospodařit s majetkem státu se zapíše ve prospěch státních
organizací uvedených v § 51 odst. 2 poslední větě zákona o majetku státu a v § 54
odst. 1 zákona o majetku státu na základě ohlášení těchto státních organizací, které
musí obsahovat
a) označení státní organizace názvem, sídlem a identifikačním číslem,
b)
označení organizační složky státu vykonávající funkci zřizovatele nebo zakladatele
názvem, sídlem a identifikačním číslem nebo uvedení právního předpisu, kterým byla
státní organizace zřízena,
c) prohlášení, že státní organizace podle písmene a) je
státní organizací ve smyslu § 54 odst. 1 zákona o majetku státu, popř. § 51 odst.
2 poslední věty zákona o majetku státu,
d) výčet katastrálních území a listů vlastnictví,
na kterých jsou evidovány nemovitosti, k nimž státní organizace podle písmene a)
vykonávala ke dni nabytí účinnosti zákona o majetku státu právo hospodaření, popř.
prozatímní správu,
e) prohlášení, že státní organizace podle písmene a) je počínaje
dnem nabytí účinnosti zákona o majetku státu příslušná hospodařit s nemovitostmi
evidovanými na listech vlastnictví podle písmene d),
f) místo a datum vyhotovení a
podpis statutárního orgánu právnické osoby.
(4) Příslušnost hospodařit s majetkem státu se v případě věcí podle § 57
odst. 5 zákona o majetku státu zapíše do katastru na základě ohlášení příslušného
okresního úřadu a v Praze Ministerstva financí. V ohlášení musí být nemovitosti uvedeny
podle zvláštního právního předpisu.65)
(5) Tam, kde do nabytí účinnosti zákona o majetku státu vykonávalo právo
společného hospodaření několik státních organizací, zapíše se příslušnost hospodařit
s majetkem státu ve prospěch organizační složky státu nebo ve prospěch státní organizace
na základě
a) dohody podle § 58 odst. 1 zákona o majetku státu, nebo
b) opatření vydaného
podle § 9 odst. 2 zákona o majetku státu.
V dohodě či opatření musí být nemovitosti
uvedeny podle zvláštního právního předpisu.65)(6) Změna správy nemovitosti ve vlastnictví státu na příslušnost Fondu
dětí a mládeže "v likvidaci" hospodařit s majetkem státu se do katastru zapíše na
základě ohlášení Fondu dětí a mládeže "v likvidaci", které musí obsahovat
a) výčet
katastrálních území a listů vlastnictví, na kterých jsou evidovány nemovitosti, k
nimž dosud vykonával Fond dětí a mládeže "v likvidaci" správu,
b) prohlášení, že je
s těmito nemovitostmi nadále příslušný hospodařit Fond dětí a mládeže "v likvidaci",
c)
místo a datum vyhotovení a podpis likvidátora Fondu dětí a mládeže "v likvidaci".
(7) V případech, kdy s přeměnou prozatímní správy národního majetku na příslušnost
hospodařit s majetkem státu současně vzniká příslušnost hospodařit s majetkem státu
organizačním složkám státu podle § 11 odst. 4 zákona o majetku státu, zapíše se příslušnost
hospodařit s majetkem státu ve prospěch uvedených organizačních složek na základě
zápisu o předání majetku, pořízeného podle § 63 zákona o majetku státu. V zápisu
musí být nemovitosti uvedeny podle zvláštního právního předpisu.65)
(8) Pokud nedojde k zápisu zániku práva trvalého užívání na základě listin
doručených katastrálnímu úřadu do 30. června 2001, katastrální úřad zánik práva trvalého
užívání po tomto datu z úřední povinnosti zapíše způsobem obdobným záznamu.
(9) Pokud není možné určit jednoznačně nemovitosti, kterých se přeměna některých
užívacích práv týká, odkazem na list vlastnictví, na němž jsou tyto nemovitosti vedeny,
musí být nemovitosti v listinách podle odstavců 1, 2, 3 a 6 uvedeny podle zvláštního
právního předpisu.65)
§ 87
Zrušuje se vyhláška Českého úřadu zeměměřického a katastrálního č. 126/1993
Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných
práv k nemovitostem, a zákon České národní rady č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí
České republiky (katastrální zákon), ve znění vyhlášky č. 277/1993 Sb. a vyhlášky
č. 99/1994 Sb.
Předseda:
Ing. Šíma CSc. v. r.
Příl.
1.
Druh pozemku
+---+-----------+-----------------+--------------------------------------------------------------------------+ |Kód|Název |Zkráceně |Charakteristika druhu pozemku pro účely katastru | +---+-----------+-----------------+--------------------------------------------------------------------------+ | 2 |orná půda | |Pozemek, | | | | |a) na němž se pravidelně pěstují obilniny, okopaniny, pícniny, technické | | | | | plodiny a jiné zemědělské plodiny, | | | | |b) který je dočasně zatravňován (víceleté pícniny na orné půdě), | | | | |c) na němž je postaven skleník, který je v katastru evidován jako budova. | +---+-----------+-----------------+--------------------------------------------------------------------------+ | 3 |chmelnice | |Pozemek, na němž se pěstuje chmel. | +---+-----------+-----------------+--------------------------------------------------------------------------+ | 4 |vinice | |Pozemek, na němž se pěstuje vinná réva. | +---+-----------+-----------------+--------------------------------------------------------------------------+ | 5 |zahrada | |Pozemek | | | | |a) na němž se trvale a převážně pěstuje zelenina, květiny a jiné | | | | | zahradní plodiny, zpravidla pro vlastní potřebu, | | | | |b) souvisle osázený ovocnými stromy nebo ovocnými keři až do výměry | | | | | 0,25 ha, který zpravidla tvoří souvislý celek s obytnými a | | | | | hospodářskými budovami. | +---+-----------+-----------------+--------------------------------------------------------------------------+ | 6 |ovocný sad |ovoc. sad |Pozemek souvisle osázený ovocnými stromy nebo ovocnými keři o výměře | | | | |nad 0,25 ha. | +---+-----------+-----------------+--------------------------------------------------------------------------+ | 7 |trvalý |travní porost |Pozemek porostlý travinami, u něhož hlavní výtěžek je seno (tráva), | | |travní | |nebo určený k trvalému spásání, i když je za účelem zúrodnění | | |porost | |rozoráván. | +---+-----------+-----------------+--------------------------------------------------------------------------+ |10 |lesní |lesní poz. |a) Pozemek s lesním porostem a pozemek, u něhož byly lesní porosty | | |pozemek | | odstraněny za účelem jejich obnovy, lesní průsek a nezpevněná lesní | | | | | cesta, není-li širší než 4 m, a pozemek, na němž byly lesní porosty | | | | | dočasně odstraněny na základě rozhodnutí orgánu státní správy lesů | | | | | [§ 3 odst. 1 písm. a) zákona č. 289/1995 Sb.]. | | | | |b) Lesní pozemek, na němž je postavena budova. | +---+-----------+-----------------+--------------------------------------------------------------------------+ |11 |vodní |vodní pl. |Pozemek, na němž je rybník, vodní tok, vodní nádrž, močál, mokřad | | |plocha | |nebo bažina. | +---+-----------+-----------------+--------------------------------------------------------------------------+ |13 |zastavěná |zast. pl. |a) Pozemek, na němž je postavena budova podle § 2 odst. 1 písm. b), | | |plocha | | d) a e) katastrálního zákona, včetně nádvoří podle § 1 odst. 2 | | |a nádvoří | | písm. a) této vyhlášky, vyjma skleníku, který je v katastru | | | | | evidován jako budova, postaveného na zemědělském nebo lesním | | | | | pozemku a budovy postavené na lesním pozemku. | | | | |b) Společný dvůr u bytových domů podle § 3 odst. 6. | +---+-----------+-----------------+--------------------------------------------------------------------------+ |14 |ostatní |ostat. pl. |Pozemek neuvedený v předcházejících druzích pozemků. | | |plocha | | | +---+-----------+-----------------+--------------------------------------------------------------------------+
2.
Způsob využití pozemku
+----+------------------+-----------------+---------------------------------------+--------+ |Kód |Název |Zkráceně |Význam |Ke druhu| | | | | |pozemku | +----+------------------+-----------------+---------------------------------------+--------+ |1 |skleník, pařeniště|skleník-pařeniš. |Na pozemku je zřízen skleník |2 až 10 | | | | |nebo pařeniště. | | +----+------------------+-----------------+---------------------------------------+ | |2 |školka | |Na pozemku je zřízena školka | | | | | |ovocných, lesních nebo okrasných | | | | | |stromů, viničná školka nebo | | | | | |školka pro chmelovou sáď. | | +----+------------------+-----------------+---------------------------------------+--------+ |3 |plantáž dřevin | |Na pozemku je semenná plantáž, |10 a 14 | | | | |plantáž energetických dřevin, | | | | | |vánočních stromků, lignikultury | | | | | |apod. | | +----+------------------+-----------------+---------------------------------------+--------+ |4 |les jiný než |nehospodář. les |Pozemek zařazený do kategorie |10 | | |hospodářský | |lesy ochranné a lesy zvláštního | | | | | |určení podle § 7 a 8 zákona č. | | | | | |289/1995 Sb. | | +----+------------------+-----------------+---------------------------------------+ | |5 |lesní pozemek, |budova na les.p. |Lesní pozemek, na kterém je | | | |na kterém je | |budova, ale pozemek není odňat | | | |budova | |plnění funkcí lesa. | | +----+------------------+-----------------+---------------------------------------+--------+ |6 |rybník | |Umělá vodní nádrž určená především |11 | | | | |k chovu ryb s možností úplného a | | | | | |pravidelného vypouštění. | | +----+------------------+-----------------+---------------------------------------+ | |7 |vodní tok v korytě|tok přirozený |Vodní tok, jehož koryto vzniklo | | | |přirozeném nebo | |působením tekoucí vody a dalších | | | |upraveném | |přírodních faktorů (bystřina, | | | | | |potok, řeka) nebo jehož přírodní | | | | | |charakter je změněn technickými | | | | | |zásahy v korytě (např. břehové | | | | | |opevnění) nebo ohrázováním. | | +----+------------------+-----------------+---------------------------------------+ | |8 |vodní tok v |tok umělý |Vodní tok, jehož koryto bylo | | | |korytě umělém | |vytvořeno uměle (např. vodní tok | | | | | |v opevněném korytě, průplav, kanál, | | | | | |meliorační stoka apod.). | | +----+------------------+-----------------+---------------------------------------+ | |9 |vodní nádrž |nádrž přírodní |Vodní nádrž, která nebyla vytvořena | | | |přírodní | |záměrnou lidskou činností (např. | | | | | |jezero, přírodní deprese naplněná | | | | | |vodou apod.). | | +----+------------------+-----------------+---------------------------------------+ | |10 |vodní nádrž |nádrž umělá |Vodní nádrž vytvořená záměrnou | | | |umělá | |lidskou činností s výjimkou rybníku | | | | | |a bazénu ke koupání (např. velká | | | | | |vodní nádrž vytvořená přehradou, | | | | | |malá vodní nádrž, nádrž vytvořená | | | | | |zatopením vytěžených ploch apod.). | | +----+------------------+-----------------+---------------------------------------+ | |11 |zamokřená plocha | |Zemský povrch trvale nebo po převážnou | | | | | |část roku rozbředlý (močál, mokřad, | | | | | |bažina). | | +----+------------------+-----------------+---------------------------------------+--------+ |12 |společný dvůr | |Nádvoří u domů s byty a nebytovými |13 | | | | |prostory. | | +----+------------------+-----------------+---------------------------------------+ | |13 |zbořeniště | |Pozemek se zbořenou budovou nebo | | | | | |zříceninou. | | +----+------------------+-----------------+---------------------------------------+--------+ |14 |dráha | |Dráha železniční, tramvajová, |14 | | | | |trolejbusová nebo lanová (§ 2 až 4 | | | | | |zákona č. 266/1994 Sb.) s vlastní | | | | | |dopravní cestou. | | +----+------------------+-----------------+---------------------------------------+ | |15 |dálnice | |Dálnice a její součásti (§ 11 až | | | | | |13 zákona č. 13/1997 Sb.). | | +----+------------------+-----------------+---------------------------------------+ | |16 |silnice | |Silnice I. až III. třídy a její | | | | | |součásti. | | +----+------------------+-----------------+---------------------------------------+--------+ |17 |ostatní |ostat. komunikace|Místní nebo účelová komunikace |10 a 14 | | |komunikace | |(včetně zpevněné lesní komunikace) | | | | | |a její součásti. | | +----+------------------+-----------------+---------------------------------------+--------+ |18 |ostatní |ost. dopravní pl.|Letiště, přístav, veřejné parkoviště |14 | | |dopravní | |(pokud není součástí pozemní | | | |plocha | |komunikace). | | +----+------------------+-----------------+---------------------------------------+ | |19 |zeleň | |Okrasná zahrada, uliční a sídlištní | | | | | |zeleň, park a jiná plocha funkční a | | | | | |rekreační zeleně. | | +----+------------------+-----------------+---------------------------------------+--------+ |20 |sportoviště |sport. a rekr. |Hřiště, stadion, koupaliště, |10 a 14 | | |a |pl. |sportovní dráha a jízdárna, střelnice, | | | |rekreační | |autokemp, tábořiště apod. | | | |plocha | | | | +----+------------------+-----------------+---------------------------------------+--------+ |21 |hřbitov, |hřbitov-urn.háj |Hřbitov, urnový háj |14 | | |urnový háj | | | | +----+------------------+-----------------+---------------------------------------+ | |22 |kulturní a |kult. a osvět.pl.|Botanická a zoologická zahrada, | | | |osvětová | |skanzen, amfiteátr, památník apod. | | | |plocha | | | | +----+------------------+-----------------+---------------------------------------+ | |23 |manipulační |manipulační pl. |Manipulační a skladová plocha | | | |plocha | |(§ 3 odst. 6). | | +----+------------------+-----------------+---------------------------------------+--------+ |24 |dobývací |dobývací prost. |Prostor jednoho nebo více výhradních |10 a 14 | | |prostor | |ložisek nebo prostor jen části | | | | | |výhradního ložiska. | | +----+------------------+-----------------+---------------------------------------+--------+ |25 |skládka | |Skládka odpadu. |14 | +----+------------------+-----------------+---------------------------------------+ | |26 |jiná plocha | |Pozemek nevyužívaný žádným z ostatních | | | | | |vyjmenovaných způsobů včetně pozemku, | | | | | |na kterém je postavena stavba, která | | | | | |se v katastru neeviduje. | | +----+------------------+-----------------+---------------------------------------+ | |27 |neplodná | |Svah, skála a jiná neplodná půda. | | | |půda | | | | +----+------------------+-----------------+---------------------------------------+--------+
2a.
Typ budovy
+---+-------------------------------------------+---------+ |Kód|Název |Zkráceně | +---+-------------------------------------------+---------+ |1 |budova s číslem popisným |č.p. ... | +---+-------------------------------------------+---------+ |2 |budova s číslem evidenčním |č.e. ... | +---+-------------------------------------------+---------+ |3 |budova bez čísla popisného nebo evidenčního| | +---+-------------------------------------------+---------+ |4 |rozestavěná budova |rozestav.| +---+-------------------------------------------+---------+
2b.
Způsob využití budovy
+----+-----------------+-----------+-----------------------------------------------------------+ |Kód |Název |Zkráceně |Význam | +----+-----------------+-----------+-----------------------------------------------------------+ |6 |bytový dům |byt.dům |Stavba pro bydlení, ve které převažuje funkce | | | | |bydlení [§ 3 písm. b) vyhlášky č. 137/1998 Sb.]. | +----+-----------------+-----------+-----------------------------------------------------------+ |7 |rodinný dům |rod.dům |Stavba pro bydlení, která svým stavebním uspořádáním | | | | |odpovídá požadavkům na rodinné bydlení a v níž je více | | | | |než polovina podlahové plochy místností a prostorů určena | | | | |k bydlení; rodinný dům může mít nejvýše tři samostatné | | | | |byty, nejvýše dvě nadzemní podlaží a jedno podzemní | | | | |podlaží a podkroví [§ 3 písm. c) vyhlášky č. 137/1998 Sb.].| +----+-----------------+-----------+-----------------------------------------------------------+ |8 |stavba pro |ind.rekr. |Jednoduchá stavba, která svými objemovými parametry, | | |individuální | |vzhledem a stavebním uspořádáním odpovídá požadavkům | | |rekreaci | |na rodinnou rekreaci, například rekreační domek, | | | | |chata, rekreační chalupa, zahrádkářská chata [§ 3 písm. d) | | | | |vyhlášky č. 137/1998 Sb.]. | +----+-----------------+-----------+-----------------------------------------------------------+ |9 |stavba pro |shromaž. |Stavba s alespoň jedním prostorem určeným pro | | |shromažďování | |shromáždění nejméně 200 osob, v němž na jednu osobu | | |většího počtu | |připadá půdorysná plocha menší než 4 m2 (konferenční | | |osob | |sály, divadla, kina, koncertní síně, taneční sály, | | | | |sportovní haly, tribuny apod. [§ 3 písm. e) vyhlášky | | | | |č. 137/1998 Sb.]. | +----+-----------------+-----------+-----------------------------------------------------------+ |10 |stavba pro obchod|obchod |Stavba s prodejnami a jinými obchodními prostory, | | | | |velkoprodejny, nákupní střediska, obchodní domy apod. | +----+-----------------+-----------+-----------------------------------------------------------+ |11 |stavba |ubyt.zař. |Stavba nebo její část, kde je veřejnosti poskytováno | | |ubytovacího | |přechodné ubytování a služby s tím spojené (hotel, motel, | | |zařízení | |penzion, turistická ubytovna, kemp a skupina chat- | | | | |bungalovů, kulturní nebo památkové objekty využívané pro | | | | |přechodné ubytování apod.); ubytovacím zařízením není | | | | |bytový a rodinný dům a stavba pro individuální rekreaci | | | | |[§ 3 písm. g) vyhlášky č. 137/1998 Sb.]. | +----+-----------------+-----------+-----------------------------------------------------------+ |12 |stavba pro |výroba |Stavba určená pro průmyslovou, řemeslnou a jinou výrobu, | | |výrobu a | |popřípadě služby mající charakter výroby, a dále pro | | |skladování | |skladování výrobků, hmot a materiálů, kromě staveb pro | | | | |skladování spadajících do zemědělských staveb [§ 3 písm. i)| | | | |vyhlášky č. 137/1998 Sb.]. | +----+-----------------+-----------+-----------------------------------------------------------+ |13 |zemědělská stavba|zeměděl. |Stavba pro chov hospodářských zvířat, přípravu, skladování | | | | |produktů živočišné výroby, přípravu a skladování krmiv a | | | | |steliva, pěstování rostlin, skladování a posklizňovou | | | | |úpravu produktů rostlinné výroby, skladování a přípravu | | | | |prostředků výživy, přípravků na ochranu rostlin a | | | | |rostlinných produktů a pro zemědělské služby [§ 3 | | | | |písm. j) vyhlášky č. 137/1998 Sb.]. | +----+-----------------+-----------+-----------------------------------------------------------+ |14 |stavba pro |adminis. |Stavba pro správní a řídící složky podniků a organizací, | | |administrativu | |víceúčelová stavba pro administrativní účely, budova | | | | |orgánu státní správy a územní samosprávy apod. | +----+-----------------+-----------+-----------------------------------------------------------+ |15 |stavba občanského|obč.vyb |Stavba pro služby, tělesnou výchovu a rekreaci, kulturu, | | |vybavení | |zdravotnictví a sociální péči, předškolní zařízení, | | | | |školství a učiliště včetně internátů a kolejí, vědu a | | | | |výzkum apod. | +----+-----------------+-----------+-----------------------------------------------------------+ |16 |stavba |tech.vyb |Stavba, která je součástí sítě technického | | |technického | |vybavení [§ 3 písm. k) vyhlášky č. 137/1998 Sb.], tj. | | |vybavení | |sítě energetické (elektrické silové vedení, plynovod a | | | | |teplovod), vodovodní, stokové a telekomunikační, | | | | |popřípadě jiného vedení (například produktovodu). | +----+-----------------+-----------+-----------------------------------------------------------+ |17 |stavba pro |doprava |Stavba pro zabezpečení dopravy (automobilové, | | |dopravu | |kolejové, hromadné, podzemní, letecké, lodní apod.). | +----+-----------------+-----------+-----------------------------------------------------------+ |18 |garáž | |Objekt popřípadě prostor, který slouží odstavování | | | | |nebo parkování silničních vozidel (jednotlivá, řadová nebo | | | | |hromadná garáž ve smyslu ČSN 736057 a ČSN 736058). | +----+-----------------+-----------+-----------------------------------------------------------+ |19 |jiná stavba |jiná st. |Stavba jiného než výše uvedeného způsobu využití. | +----+-----------------+-----------+-----------------------------------------------------------+ Zapisuje se převažující způsob využití budovy.
2c.
Typ a způsob využití bytu nebo nebytového prostoru (jednotky)
+-----------------------------------------+-------------------------------------+ | Typ jednotky | Způsob využití jednotky | +---+----------------------------+--------+---+---------------------+-----------+ |Kód|Název |Zkráceně|Kód|Název |Zkráceně | +---+----------------------------+--------+---+---------------------+-----------+ |1 |byt nebo nebytový prostor | |1 |byt | | |2 |rozestavěný byt nebo |rozest. |2 |ateliér | | | |rozestavěný nebytový prostor| |3 |garáž | | +---+----------------------------+--------+4 |dílna nebo provozovna| dílna | |5 |jiný nebytový prostor| j.nebyt | +---+---------------------+-----------+
3.
Typ a způsob ochrany nemovitosti
+----+----------------------------+-------+--------------------------------------------+ |Kód |Zkrácený název typu ochrany | Kód | Zkrácený název způsobu ochrany | |typu| |způsobu| | +----+----------------------------+-------+--------------------------------------------+ |1 |ochrana přírody a krajiny | 6 |národní park - I. zóna | | | | 7 |národní park - II. zóna | | | | 8 |národní park - III. zóna | | | | 9 |ochranné pásmo národního parku | | | | 10 |chráněná krajinná oblast - I. zóna | | | | 11 |chráněná krajinná oblast - II.-IV. zóna | | | | 12 |národní přírodní rezervace nebo národní | | | | |přírodní památka | | | | 13 |přírodní rezervace nebo přírodní památka | | | | 14 |ochr. pásmo jiného zvlášť chrán. území nebo | | | | |pam. stromu | +----+----------------------------+-------+--------------------------------------------+ |2 |památková ochrana | 15 |nemovitá národní kulturní památka | | | | 16 |památková rezervace - budova, pozemek | | | | |v pam. rezervaci | | | | 17 |památková zóna - budova, pozemek v pam. | | | | |zóně | | | | 18 |nemovitá kulturní památka | | | | 19 |ochr. pásmo nem. kult. památky, pam. zóny, | | | | |pam. rezervace nebo nem. nár. kult. památky | +----+----------------------------+-------+--------------------------------------------+ |3 |ochrana přírod. léčebných | 20 |vnitřní lázeňské území | | |lázní a přírod. léčivého | 21 |přír. léč. zdroj nebo zdroj přír. miner. | | |zdroje | |vody stolní | | | | 22 |ochr. pásmo 1. st. nebo užší prozat. ochr. | | | | |pásmo přír. léčiv. zdroje nebo přír. miner. | | | | |vody stolní | +----+----------------------------+-------+--------------------------------------------+ |4 |ochrana nerostného | 23 |chráněné ložisk. území, popř. dobýv. | | |bohatství | |prostor, nebo území zvl. zásahu do zem. kůry| +----+----------------------------+-------+--------------------------------------------+ |5 |ochrana značky geodetického | 24 |chráněná značka geodetického bodu | | |bodu | 25 |chráněné území značky geodetického bodu | +----+----------------------------+-------+--------------------------------------------+ |6 |jiná ochrana pozemku | 26 |pozemek určený k plnění funkcí lesa | | | | 27 |zemědělský půdní fond | +----+----------------------------+-------+--------------------------------------------+ +---+-----------------------------------------------------------------------------+ |Kód| Význam některých kódů způsobu ochrany nemovitosti | +---+-----------------------------------------------------------------------------+ |14 |Ochranné pásmo národní přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní| | |rezervace nebo přírodní památky nebo památného stromu. | |15 |Nemovitá národní kulturní památka - budova nebo pozemek prohlášené za | | |národní kulturní památku, pozemky související s budovou. | |18 |Nemovitá kulturní památka - budova nebo pozemek prohlášené za nemovitou | | |kulturní památku, pozemky související s budovou. | |19 |Ochranné pásmo nemovité kulturní památky, památkové zóny, památkové rezervace| | |nebo nemovité národní kulturní památky, budovy, pozemky v ochranném pásmu. | |21 |Přírodní léčivý zdroj peloidu (rašelina, slatina, bahno) nebo vody nebo zdroj| | |přírodní minerální vody stolní. | |26 |Pozemek určený k plnění funkcí lesa (§ 3 odst. 1 zákona č. 289/1995 Sb.). | |27 |Zemědělský půdní fond - zemědělská půda a další pozemky náležející do | | |zemědělského půdního fondu (§ 1 odst. 2 a 3 zákona č. 334/1992 Sb.). | +---+-----------------------------------------------------------------------------+
4.
zrušen
5.
Kvalita výměry
------------------------------------------------------------------ Kvalita výměry Kód ------------------------------------------------------------------
Výměra vypočtena ze souřadnic v systému S-JTSK 2 ------------------------------------------------------------------
Výměra vypočtena jiným číselným způsobem (z přímo měřených měr nebo ze souřadnic v místním systému) 1 ------------------------------------------------------------------
Výměra vypočtena graficky nebo v digitalizované mapě 0 ------------------------------------------------------------------
5a.
Souřadnicový systém
+---------------+-----+ |Název |Kód | +---------------+-----+ |S-JTSK | 1 | +---------------+-----+ |gusterbergský | 2 | +---------------+-----+ |svatoštěpánský | 3 | +---------------+-----+ |místní | 4 | +---------------+-----+
6. Geodetické údaje o zhušťovacím bodu
6.1 Formální úprava je stanovena tiskopisem Úřadu s názvem "GEODETICKÉ ÚDAJE".
6.2 Geodetické údaje o zhušťovacích bodech obsahují:
a) lokalizační údaje
o územní jednotce (okres, obec) a katastrálním území, označení listu Státní mapy
1:5000 - odvozené, označení triangulačního listu, číslo parcely, na níž je bod umístěn,
b) číslo a název bodu, souřadnice bodu v
S-JTSK, výšku bodu ve výškovém systému baltském - po vyrovnání s uvedením vztažného
místa, údaje o orientacích,
c) místopisný náčrt s vyhledávacími mírami a místopisný
popis,
d) údaje o stabilizaci a signalizaci bodu,
e) údaje o zřízení bodu (zřizovatel,
datum apod.).
6.3 Je-li ke zhušťovacímu bodu zřízen zajišťovací bod, uvedou se jeho údaje
podle bodu 6.2 v geodetických údajích daného zhušťovacího bodu.
7. Geodetické údaje o ostatních bodech podrobného polohového bodového pole
obsahují:
a) lokalizační údaje o obcích a katastrálním území a označení listu Státní
mapy 1:5000-odvozené,
b) číslo bodu, souřadnice v S-JTSK, třídu přesnosti (jen u bodů zřízených
před účinností této vyhlášky) a výšku bodu ve výškovém systému baltském - po vyrovnání
(pokud byla určena),
c) místopisný náčrt s vyhledávacími mírami,
d) údaje o zřízení bodu, jeho popis, způsob stabilizace a určení.
8. Klad, rozměry a označení mapových listů katastrální mapy v S-JTSK
8.1 Souvislý klad mapových listů katastrální mapy navazuje na dělení mapových
listů státní mapy 1:50 000 v S-JTSK. Klad mapových listů je pravoúhlý, daný rovnoběžkami
s osami Y a X souřadnicové soustavy (obr.1).
8.2 Klad a rozměry mapových listů se odvozují u map měřítek:
a) 1:5000
- dělením mapového listu státní mapy 1:50 000 na 10 sloupců ve směru osy Y a na 10
vrstev ve směru osy X (obr. 1),
b) 1.2000 - dělením mapového listu měřítka 1:5000
na dva sloupce a na dvě vrstvy (na polovinu rovnoběžkami s osami X, Y) podle obr.
2,
c) 1:1000 - dalším postupným dělením mapového listu měřítka 1:2000 na sloupce a
vrstvy obdobně jako v písm. b) podle obr. 2.
8.3 Rozměry rámu mapových listů včetně dalších údajů jsou uvedeny v tabulce:
------------------------------------------------------------------ Měřítko Rozměry Délka úhlopříčky Rozměry Plocha mapy rámu (mm) rámu (mm) zobrazeného zobrazeného území (m) území (ha) ------------------------------------------------------------------ 1:5000 500x400 640,31 2500x2000 500 ------------------------------------------------------------------ 1:2000 625x500 800,39 1250x1000 125 ------------------------------------------------------------------ 1:1000 625x500 800,39 625x 500 31,25 ------------------------------------------------------------------
8.4 Označení mapových listů v S-JTSK obsahuje podle měřítka:
a) 1:5000
- název příslušného listu státní mapy měřítka 1:50 000 (daný názvem největšího města
zobrazeného na tomto listu), doplněný číslem sloupce a vrstvy (bod 8.2); čísla se
oddělí pomlčkou (např. OLOMOUC 6-5, obr. 1); sloupce a vrstvy se číslují od severovýchodního
rohu listu ve směru os Y a X číslicemi 0 až 9,
b) 1:2000 - označení příslušného mapového
listu měřítka 1:5000, doplněné za lomítkem čísly mapových listů (1 až 4), počínaje
číslem 1 v severozápadní čtvrtině (např. OLOMOUC 6-5/1, obr. 2),
c) 1:1000 - označení
příslušného mapového listu měřítka 1:2000, doplněné čísly 1 až 4 v souladu s postupným
dělením listu na čtvrtiny (např. OLOMOUC 6-5/21, obr. 2).
9. Mapové značky katastrální mapy v S-JTSK a digitalizované katastrální mapy
9.1 Čáry
9.2 Body bodových polí a hraniční znaky
9.3 Hranice
Poznámka
1. V grafickém výstupu z digitální katastrální mapy se vyznačují hranice
parcel tlustou čárou (specifikace 4 podle bodu 9.1) a značka pořadového čísla 2.18
(slučka) se nepoužije.
2. Značka pořadové číslo 2.22 se použije pro číselně nezaměřenou
hranici, která byla do katastrální mapy převzata podle svého geometrického a polohového
určení v jiné zobrazovací soustavě nebo v jiném měřítku než katastrální mapa.
9.4 Druhy pozemků a způsob jejich využití
9.5 Stavební objekty
9.6 Dopravní síť
9.7 Elektrická vedení
9.8 Povrchová ložiska
9.9 Vodstvo
10. Předměty obsahu katastrální mapy vyhotovené podle dřívějších předpisů
v měřítku 1:1440, 1:2500 a 1:2880, jejichž mapové značky a popis není shodný s bodem
9 této přílohy
10.1 Uvnitř mapového rámu je uveden:
a) název sousedního státu, územní
správní jednotky, části obce a veřejného prostranství,
b) název katastrálního území,
pomístní názvy a parcelní čísla, s rozlišením místních a pomístních názvů velikostí
písma; parcelní číslo má velikost 1,5 mm.
10.2 Vně mapového rámu je uvedeno:
a) označení kladu triangulačního listu
(nad mapovým rámem vpravo), orientační číslo mapového listu v kladu triangulačního
listu (nad mapovým rámem uprostřed a ve všech rozích okraje mapy) a orientační číslo
sousedního mapového listu (vně stran rámu uprostřed),
b) v okrajovém náčrtku číslo
mapy bývalého pozemkového katastru se jménem příslušného katastrálního území a srážkou
papíru jednotlivých mapových listů (ve vnějších stranách okrajového náčrtku),
c) měřítko
mapy a další tirážní údaje (pod mapovým rámem).
10.3 Mapové značky
Tloušťka čar kresby mapové značky je 0,1 mm, pokud není uveden jiný rozměr. Rozměry
mapových značek jsou uvedeny v mm.
11. Technické požadavky na body podrobného polohového bodového pole
11.1 Poloha bodů podrobného polohového bodového pole se volí tak, aby bod
nebyl ohrožen, aby signalizace byla jednoduchá a aby bod byl využitelný pro připojení
podrobného měření.
11.2 Zhušťovací body se volí přednostně na trvalých objektech, na rovných
střechách domů, na nivelačních kamenech, na hřebových nivelačních značkách osazených
shora na vodorovných částech trvalých objektů nebo jako trvale signalizované body
s výjimkou továrních komínů, stožárů a vlajkových tyčí. Ostatní body podrobného polohového
bodového pole se volí především na objektech trvalého rázu nebo na jiných místech
tak, aby co nejméně překážely v užívání pozemků, např. v obvodu dopravních komunikací.
11.3 Zhušťovací body se stabilizují jednou povrchovou a jednou podzemní značkou.
Povrchová stabilizační značka je kamenný hranol o celkové délce přibližně 700 mm
a s opracovanou hlavou o rozměrech 160 mm x 160 mm x 100 mm s křížkem ve směru úhlopříček
na vrchní straně hlavy hranolu. Podzemní značka je kamenná deska o rozměrech nejméně
200 mm x 200 mm x 70 mm s obdobným křížkem jako na povrchové značce. Podzemní značka
je umístěna pod povrchovou značkou ve vzdálenosti nejméně 200 mm. Stabilizační značky
musí být umístěny ve svislici s mezní odchylkou 5 mm
11.4 Pokud nelze zhušťovací bod stabilizovat podzemní značkou, zřídí se jeden
zajišťovací bod stabilizovaný kamenným hranolem podle bodu 11.3 nebo jiným způsobem
zajišťujícím stejnou kvalitu, zejména kovovými značkami osazenými do objektu. U ohrožených
zhušťovacích bodů se zřizuje ochranné a signalizační zařízení, zpravidla červenobílá
ochranná tyč s výstražnou tabulkou s nápisem "GEODETICKÝ BOD. POŠKOZENÍ SE TRESTÁ."
umístěná ve vzdálenosti asi 0,75 m od měřické značky.
11.5 Trvale signalizované zhušťovací body se zajistí dvěma zajišťovacími
body, stabilizovanými ve vzdálenosti nejvýše 500 m od zhušťovacího bodu. Mezi zajišťovacími
body musí být viditelnost.
11.6 Ostatní body podrobného polohového bodového pole (dále jen "ostatní
body") se zřizují především:
a) na objektech se stabilizační značkou, např. na nivelačních
kamenech, stabilizacích tíhových bodů, hraničních kamenech na hranicích obcí, na
mostcích a propustcích s nivelační hřebovou značkou,
b) na vstupních a jiných šachtách
podzemních vedení mimo zastavěné části obcí, pokud na nich lze jednoznačně vyznačit
polohu bodu,
c) na technických objektech poskytujících trvalou signalizaci, zejména
na rozích budov.
11.7 Pokud nejsou pro umístění ostatních bodů vhodné objekty, stabilizují
se kamennými hranoly podle bodu 11.3. Byl-li již v místě pevně osazen k jinému účelu
opracovaný kámen o rozměrech nejméně 120 mm x 120 mm x 120 mm x 600 mm, použije se
po doplnění křížkem nebo důlkem.
11.8 Ostatní body je možno také stabilizovat:
a) vysekáním křížku na opracované
ploše skály,
b) hřebovými značkami zabetonovanými do skály, kovovými konzolami, čepovými
značkami apod. na budovách,
c) ocelovými trubkami nebo čepy apod. v betonových blocích
o velikosti nejméně 200 mm x 200 mm x 700 mm,
d) ocelovými trubkami o průměru nejméně
30 mm a tloušťce stěny nejméně 3 mm, délky nejméně 600 mm (nebo nejméně 500 mm, je-li
trubka opatřena zařízením proti vytažení znaku) s hlavou z plastu velikosti nejméně
80 mm x 80 mm x 50 mm,
e) kovovými značkami o průměru nejméně 8 mm s plochou hlavou
o průměru nejméně 25 mm a délce značky nejméně
1. 100 mm, zatlučenými do zpevněného
povrchu,
2. 40 mm s hmoždinkou, zapuštěnými do pevných konstrukcí;
takto stabilizovaný
bod se zpravidla zřizuje spolu s dalším bodem na blízkém technickém objektu.
11.9 Ze značek pevných bodů podrobného polohového bodového pole, které jsou
použitelné jako stanoviska, musí být z výšky měřického přístroje orientace na body
základního nebo podrobného polohového bodového pole téže nebo vyšší přesnosti. U
zhušťovacích bodů se k tomu účelu, pokud není možnost orientace, zřídí orientační
bod.
11.10 Hustota trvale stabilizovaných bodů polohového bodového pole (základního
i podrobného) je stanovena vzájemnou vzdáleností bodů v zastavěném území 150 až 300
m a v nezastavěném území hustotou nejméně jeden bod na km2.
11.11 Určovací prvky (délka, směr) bodů podrobného polohového bodového pole
se měří nezávisle nejméně dvakrát. Měření musí být připojeno na body nejméně takové
přesnosti, která má být dosažena u nově určovaných bodů.
11.12 Charakteristikou přednosti určení souřadnic x, y bodů podrobného polohového
bodového pole je střední souřadnicová chyba mxy, daná vztahem mxy = odmocnina 0,5
(mx2 + my2), kde mx, my jsou střední chyby určení souřadnic x, y. Podrobné polohové
bodové pole se vytváří s přesností, která je dána základní střední souřadnicovou
chybou u zhušťovacího bodu 0,02 m a u ostatních bodů 0,06 m a vztahuje se k nejbližším
bodům základního polohového bodového pole.
11.13 Mezní odchylka se stanoví 2,5násobkem základní střední souřadnicové
chyby.
11.14 Přesnost bodů podrobného polohového bodového pole se posuzuje:
a)
u jednotlivých bodů podle skutečné odchylky nebo empirické střední souřadnicové chyby,
určené z vyrovnání metodou nejmenších čtverců, která nesmí překročit hodnotu mezní
odchylky,
b) u souboru bodů testováním poměru empirické střední souřadnicové chyby
souboru k základní střední souřadnicové chybě,
c) u bodů, jejichž souřadnice se počítají
přibližným vyrovnáním, podle odchylek uzávěrů určovacích obrazců nebo rozptylu hodnot
souřadnic vypočtených kombinací určovacích prvků.
Pro tento účel se rozumí skutečnou
odchylkou rozdíl mezi hodnotou určenou kontrolním měřením podstatně vyšší přesnosti
a hodnotou, jejíž přesnost se posuzuje, a rozptylem hodnot souřadnic největší rozdíl
souřadnic bodu vypočtených z kombinací určovacích prvků.11.15 Při testování podle bodu 11.14 písm. b) u souboru o větším počtu bodů
než 20 má být přibližně 63 % bodů v mezích od nuly do hodnoty základní střední souřadnicové
chyby. Přitom u žádného z bodů souboru nesmí být překročena mezní odchylka podle
bodu 11.13. Empirická střední souřadnicová chyba souboru bodů se vypočte jako kvadratický
průměr absolutních hodnot empirických středních souřadnicových chyb bodů souboru.
11.16 Při posuzování přednosti podle bodu 11.14 písm. c) je možné považovat
kritéria přednosti uvedená v bodě 11.12 za splněná, jestliže nebyly překročeny mezní
odchylky uzávěrů určovacích obrazců stanovené Úřadem a nebo pokud rozptyl hodnot
souřadnic vypočtených kombinací určovacích prvků u všech bodů vyhovuje kritériu podle
bodu 11.13.
12. Charakteristiky a kritéria přesnosti podrobného měření a zobrazení polohopisu
katastrální mapy
12.1 Přesnost podrobného měření a výsledných souřadnic podrobných bodů polohopisu
katastrální mapy (dále jen "podrobné body") se vyjadřuje ve vztahu k blízkým bodům
podrobného polohového bodového pole, popř. základního polohového bodového pole.
12.2 Pro připojení podrobného měření na identické body [§ 66 odst. 2 písm.
b)] platí:
a) zaměřované podrobné body změny musí být uvnitř kružnice se středem
v polovině spojnice navzájem nejvzdálenějších připojovacích bodů a o průměru o 1/2
větším, než je délka takové spojnice,
b) územní rozsah podrobného měření změny může
být v zastavěném území nejvýše 150 m x 150 m a jinde 300 m x 300 m,
c) v území s
digitální mapou a grafickou mapou podle § 13 odst. 8 musí identický bod vyhovět kódu
charakteristiky kvality 3, popř. 4 nebo 6,
d) pokud nelze některé z podmínek podle
písmen a) až c) vyhovět, připojí se podrobné měření vždy na body polohového bodového
pole [§ 66 odst. 2 písm. a)].
12.3 zrušen
12.4 Charakteristikou přesnosti určení souřadnic x, y podrobných bodů je
základní střední souřadnicová chyba mxy, daná vztahem mxy = odmocnina 0,5 (mx2 +
my2), kde mx, my jsou základní střední chyby určení souřadnic x, y.
12.5 Charakteristikou relativní přesnosti určení souřadnic x, y dvojice podrobných
bodů je základní střední chyba md délky d přímé spojnice bodů této dvojice, vypočtené
ze souřadnic.
12.6 Souřadnice podrobných bodů musí být určeny tak, aby:
a) charakteristika
mxy nepřesáhla kritérium uxy = 0,14 m,
b) charakteristika md nepřesáhla kritérium
ud vypočtené pro každou délku ze vztahu ud = 0,21 [(d+12):(d+20)] v metrech.
12.7 Charakteristikou přesnosti zobrazení podrobných bodů v grafické formě
katastrální mapy je základní střední souřadnicová chyba mxy (bod 12.4), kde mx, my
jsou základní střední chyby zobrazení bodu na podkladě jeho výsledných souřadnic.
Podrobné body musí být zobrazeny tak, aby charakteristika přesnosti zobrazení mxy
nepřesáhla hodnotu 0,16 mm na katastrální mapě.
12.8 Dosažení přesnosti určení podrobných bodů se ověřuje pomocí:
a) oměrných měr nebo
kontrolních měřením délek přímých spojnic jiných vybraných dvojic podrobných bodů
a jejich porovnáním s délkami, vypočtenými ze souřadnic nebo
b) nezávislého kontrolního
měření a výpočtu souřadnic výběru podrobných bodů a jejich porovnání s určenými souřadnicemi.
12.9 Dosažení přesnosti zobrazení podrobných bodů u grafické formy mapy se
ověřuje porovnáním délek přímých spojnic dvojic podrobných bodů určených z přímého
měření (např. oměrných měr nebo jiných kontrolních měr) s délkami určenými z mapy.
12.10 Dosažení přesnosti se posuzuje podle velikosti rozdílu délek daného
vztahem delta d = dm - dk, kde dm je:
a) délka spojnice vypočtená z výsledných souřadnic
[bod 12.8 písm. a)] nebo
b) určená z hodnot odměřených na katastrální mapě s přihlédnutím
ke srážce katastrální mapy (bod 12.9), a dk je délka spojnice určená z přímého měření.
12.11 Dosažená přesnost se považuje u katastrální mapy v S-JTSK za vyhovující
tehdy, když:
a) absolutní hodnoty všech rozdílů délek, vypočtených podle bodu 12.10
vyhovují kritériu absolutní hodnoty delty d, která je menší nebo se rovná 2ud.k (v
m),
b) kritérium absolutní hodnoty delty d, která je menší nebo se rovná ud.k (v m)
je splněno pro 60 % testovaných délek d, přičemž ud se vypočte podle bodu 12.6 a
koeficient k má hodnotu pro případ podle bodu 12.10 písm. a) k = 1,0 a pro případ
podle bodu 12.10 písm. b) k = 1,5 u měřítka katastrální mapy 1:1000, k = 1,6 u měřítka
1:2000 a k = 1,9 u měřítka 1:5000.
V případě, že některé rozdíly délek delty d nevyhovují
kritériu podle písmena a), prověří se správnost určení příslušných dvojic podrobných
bodů a zjištěné nesprávnosti se opraví.12.12 Dosažení přesnosti zobrazení změny v katastrální mapě v jiném systému
než S-JTSK se považuje za vyhovující, když rozdíl délek delty d určených podle bodu
12.10 písm. b) nepřekročí mezní odchylky uvedené v tabulce:
------------------------------------------------------------------ Měřítko katastrální Mezní odchylka v metrech pro délku d
do 50 metrů nad 50 metrů
------------------------------------------------------------------
1:1250 0,58 0,68 1:1440 1,33 1,48 1:2500 1,16 1,36 1:2880 2,66 2,96---------------------------------------------------------------
Pro katastrální mapu, která vznikla v jiném systému a později byla převedena do S-JTSK, se použije mezní odchylka podle původního měřítka mapy.
12.13 Pro porovnání souřadnic výběru podrobných bodů podle 12.8 písm. b)
se vypočtou pro body výběru rozdíly souřadnic delty x = xm - xk, delta y = ym - yk,
kde xm, ym jsou výsledné souřadnice podrobného bodu a xk, yk jsou souřadnice téhož
bodu z kontrolního určení. Dosažení stanovené přesnosti se testuje pomocí výběrové
střední souřadnicové chyby sxy, vypočtené jako kvadratický průměr středních chyb
souřadnic sx, sy, které se určí ve výběru o rozsahu N bodů ze vztahů
sx = odmocnina N Suma delta xj2 : (k.N) j=1 sy = odmocnina N Suma delta yj2 : (k.N) j=1
Hodnota koeficientu k = 2, má-li kontrolní určení stejnou přesnost jako podrobné
měření nebo k = 1, má-li kontrolní určení přesnost podstatně vyšší, t.j. mxy je menší
než 0,10 m.
Přesnost určení souřadnic se pokládá za vyhovující, když a) při posuzování
jednotlivých bodů střední odchylka v poloze up vypočtená ze vztahu up = odmocnina
0,5 (delta x2+delta y2) nepřekročí mezní odchylku 2uxy = 0,28 a přitom alespoň 60
% posuzovaných odchylek nepřekročí hodnotu uxy = 0,14 m,
b) výběrová střední souřadnicová
chyb sxy, vypočtená ze vztahu sxy = odmocnina 0,5 (sx2 + sy2) vyhovuje kritériu sxy
je menší nebo rovno 0,15 m pro výběr o rozsahu N od 100 do 300 bodů a sxy je menší
nebo rovno 0,14 m pro výběr větší než 300 bodů.
12.14 Při posuzování přesnosti souřadnic podrobných bodů polohopisu katastrální
mapy v S-JTSK, zhotovené ve 4. třídě přesnosti mapování podle dřívějších předpisů,
platí tyto hodnoty kritérií pro charakteristiky stanovené podle bodu: 12.6 písm.
a): uxy = 0,26 m, písm. b): ud = 0,39 m (d+12):(d+20), 12.13 písm. a): 2uxy = 0,52
m, písm. b): sxy je menší nebo rovno 0,29 m pro N od 100 do 300 bodů, sxy je menší
nebo rovno 0,26 m pro N větší než 300 bodů.
12.15 Kódy charakteristiky kvality podrobných bodů:
+-------+--------------------------------------------------------+ | Kód | Charakteristika kvality bodu podle | |kvality+---------------------+----------------------------------+ | | přesnosti | původu | | |bod určený se střední|bod digitalizovaný z grafické mapy| | |souřadnicovou chybou | v měřítku | +-------+---------------------+----------------------------------+ | 3 | 0,14 m | - | +-------+---------------------+----------------------------------+ | 4 | 0,26 m | - | +-------+---------------------+----------------------------------+ | 5 | 0,50 m | - | +-------+---------------------+----------------------------------+ | 6 | 0,21 m | 1 : 1000 | +-------+---------------------+----------------------------------+ | 7 | 0,42 m | 1 : 2000 | +-------+---------------------+----------------------------------+ | 8 | větší než 0,50 m | 1 : 2880 a jiném výše neuvedeném | +-------+---------------------+----------------------------------+
Body převzaté ze schváleného návrhu pozemkových úprav se považují za body určené
se střední souřadnicovou chybou 0,14 m a jsou označeny kódem kvality 3. Body charakterizované
kódy kvality 7 a 8 nelze použít jako geometrický základ podrobného měření pro digitální
mapu. V digitální mapě se považuje geometrické a polohové určení bodů s kódem charakteristiky
kvality 8 za správné, neprokáže-li se zeměměřickou činností v terénu opak.
13. Mezní odchylky výpočtu výměr
13.1 Hodnota mezní odchylky se vypočte ze vzorců uvedených v tabulce, kde
P v m2 je určená výměra:
----------------------------------------------------------------------------- Měřítko mapy Výměra určená číselně Výměra určená nezávisle [§ 68 odst. 2 písm.a), dvakrát graficky b)] v porovnání s výměrou určenou graficky [§ 68 odst. 2 písm. c)] ----------------------------------------------------------------------------- 1 2 3 ----------------------------------------------------------------------------- 1:1000 UMP = 0,25 . odmocnina P + 2 UMP = 0,20 . odmocnina P + 3 1:1250 a 1:1440 UMP = 0,35 . odmocnina P + 3 UMP = 0.30 . odmocnina P + 4 1:2000 UMP = 0,50 . odmocnina P + 4 UMP = 0,40 . odmocnina P + 6 1:2500 a 1:2880 UMP = 0,90 . odmocnina P + 7 UMP = 0,60 . odmocnina P + 8 1:5000 UMP = 1,20 . odmocnina P +10 UMP = 1,05 . odmocnina P +14 -----------------------------------------------------------------------------
13.2 Hodnota mezní odchylky UMP v m2 mezi dosavadní výměrou skupiny a výměrou
novou se stanoví, jsou-li:
a) dosavadní a nové výměry určeny ze souřadnic lomových
bodů obvodu parcely (dílu), které byly vypočteny z přímo měřených měr, ze vzorce
UMP = 0,5 (n1 + n2 - 1), kde n1 je počet dosavadních parcel ve skupině, n2 je počet
nových parcel a dílů ve skupině,
b) dosavadní a nové výměry určeny graficky nebo
kombinací různých způsobů, dvojnásobnou hodnotou vypočtenou podle vzorců uvedených
v bodu 13.1 sl. 3 tabulky.
13.3 Není-li mezní odchylka podle bodu 13.2 překročena, vyrovnají se nově
vypočtené výměry parcel a dílů tak, aby se jejich součet rovnal výměře skupiny. Odchylka
od dosavadní výměry skupiny se při vyrovnání rozdělí úměrně výměrám vyrovnávaných
parcel a dílů a zavádí se pouze u výměr určených graficky.
14. Vzor geometrického plánu pro reálné rozdělení nemovitostí
15. Vzor geometrického plánu pro vyznačení věcného břemene
16. Obsah a formální náležitosti geometrického plánu
Popisové pole
16.1 Popisové pole se umísťuje vždy ve spodní části základního formátu
plánu a v pravém dolním rohu plánu většího formátu (§ 70 odst. 2).
16.2 V popisovém poli se vyplní údaje podle předtisku s tím, že se uvede:
a) číslo plánu složené z čísla záznamu podrobného měření, čísla podle evidence zakázek
vyhotovitele plánu (není-li evidence vedena, uvede se nula) a úplného letopočtu,
b)
účel plánu podle § 62 odst. 1,
c) u vyhotovitele plánu jméno, příjmení a adresa trvalého
pobytu fyzické osoby nebo obchodní jméno a adresa sídla podnikání podnikatele - fyzické
nebo právnické osoby,
d) způsob označení nových hranic, pokud je jednotný, jinak se
uvede u jednotlivých bodů v poznámce seznamu souřadnic.
Grafické znázornění
16.3 Grafické znázornění dosavadního a nového stavu nemovitostí se vyhotovuje
jednobarevně (černě), jako snímek (kopie) nebo jako zvětšenina katastrální mapy ve
vhodném měřítku, které zaručuje zřetelnost kresby a čitelnost popisu, včetně malých
dílů parcel. Připojovací identické body a kontrolní body, které jsou od změny značně
vzdáleny, mohou být znázorněny schematicky způsobem vylučujícím pochybnost o jejich
totožnosti.
16.4 V případech, kdy právní vztahy k nemovitostem jsou graficky vyjádřeny
na jiných mapových podkladech než na katastrální mapě, doplní se grafické znázornění
kresbou polohopisu z těchto podkladů. V nutných případech se vyhotoví polohopis z
těchto podkladů odděleně od polohopisu z katastrální mapy, při dodržení zásady jednobarevnosti.
16.5 V grafickém znázornění se použijí tyto druhy čar a mapové značky:
a) tenká čára
1. pro dosavadní stav katastrální mapy,
2. střídavá (kód čáry 0.122)
pro zobrazení právních vztahů k nemovitostem podle bodu 16.4, přitom při její shodě
s hranicí podle bodu 1 se zakreslí v nutném rozsahu souběžně s plnou čárou,
b) velmi
tlustá čára
1. plná (kód čáry 0.016) pro nový stav hranic a sluček a pro vytyčené
hranice pozemku,
2. střídavá (kód čáry 0.126) pro nový stav hranic jako v písmenu
a) bodu 2,
c) čárkovaná čára pro vyznačení rámů mapových listů (kód čáry 0.072), přitom
při čáře se uvede označení mapových listů,
d) značka pořadové číslo 1.05 pro hraniční
znak podle § 79 odst. 1 shodně pro dosavadní i nový stav,
e) parcelní čísla o velikosti
2 mm až 3 mm, nová parcelní čísla se zapíší v kroužku a parcelní čísla z mapových
podkladů podle bodu 16.4 v závorce,
f) značky druhů pozemků a způsobů jejich využití
(bod 9.4) se vyznačí podle údajů katastru pouze pro dosavadní stav a umístí se nad
parcelním číslem,
g) rozsah věcného břemene se vyznačí tlustou čárkovanou čárou (kód
čáry 0.034) a slučkou, šrafováním nebo jiným vhodným plošným zvýrazněním,
h) identické
body podle § 66 odst. 5, mají-li sloužit pro zobrazení změny do katastrální mapy,
která není v S-JTSK, nebo do mapy dřívější pozemkové evidence, se mohou vyznačit
mapovou značkou pořadové číslo 1.10.
16.6 Neplatný stav hranic pozemků se zruší dvěma krátkými čárami, vyznačenými
kolmo k rušené čáře a rušená parcelní čísla a mapové značky se podélně škrtnou tenkou
čárou.
16.7 Díly parcel se označují písmeny malé abecedy, v případě nutnosti s
použitím číselných indexů.
16.8 V grafickém znázornění se vyznačí délky mezi lomovými body nových
hranic vytvářených nemovitostí a čísla bodů obsažených na plánu v seznamu souřadnic
o velikosti číslic přibližně 2 mm. Jde-li o délku vypočtenou ze souřadnic, uvede
se v kulaté závorce.
16.9 Grafické znázornění se orientuje k severu. Pokud se zvolí jiná orientace,
vyznačí se sever v plánu šipkou o délce 20 mm a před ní písmenem S.
16.10 Ve volných plochách plánu je možné uvést důležitá upozornění a detaily
grafického znázornění a poznámky týkající se parcelních čísel, výměry parcely, druhu
pozemku, upozornění na chybu v dosavadním stavu katastrálního operátu apod.
Výkaz dosavadního a nového stavu údajů katastru nemovitostí
16.11 Výkaz dosavadního a nového stavu obsahuje údaje stanovené tiskopisem
Úřadu v rozsahu grafického znázornění.
16.12 Nabyvatel, který není spolehlivě znám, se neuvádí jménem. Pořadovým
číslem nabyvatele se charakterizuje předpokládané uskupení nového stavu mezi více
nabyvateli.
16.13 V porovnání se stavem evidence právních vztahů se ke všem nově oddělovaným
parcelám (nebo k jejich souboru oddělovanému pro stejného nabyvatele) přiřadí díly
parcel podle evidence právních vztahů. Součet výměr všech uvedených dílů musí souhlasit
s výměrou oddělované nové parcely nebo souboru parcel. Vznikne-li v mapě, kde jsou
výměry vypočteny ze souřadnic v S-JTSK (digitální mapa nebo grafická mapa podle §
13 odst. 8), rozdíl ze zaokrouhlení nových výměr, uvede se jeho velikost a výměry
se o něj neopravují. Odděluje-li se z jedné parcely více dílů, které se v novém stavu
slučují do jedné parcely, uvede se ve výkazu dosavadního a nového stavu jen součet
jejich výměr.
16.14 U parcelních čísel podle dřívější pozemkové evidence se uvede společně
(pro celý sloupec) nebo, je-li to potřeba, jednotlivě (za parcelním číslem) druh
této evidence zkratkami "PK" (pozemkový katastr), "P" (přídělový operát), "S" (scelovací
operát) nebo "EN" (evidence nemovitostí).
Seznam souřadnic
16.15 Seznam souřadnic obsahuje nové body změny a v prostorech, kde není
určení v S-JTSK, také připojovací a kontrolní body s uvedením jejich čísla a souřadnic
v pořadí Y a X. V prostorech, kde je určení v S-JTSK stanoveno katastrálním úřadem
jako povinné (§ 66 odst. 3), se uvádějí souřadnice v S-JTSK, jinde se uvádějí souřadnice
v S-JTSK nebo místním systému. Druh systému se uvede u nadpisu "Seznam souřadnic".
Seznam se umístí na vhodné volné místo plánu u grafického znázornění nebo tvoří samostatnou
část plánu. Může být doplněn dalším sloupcem se stručnou poznámkou (např. způsobem
označení bodu v terénu, pokud není u všech bodů stejný).
Výkaz údajů o BPEJ k parcelám nového stavu
16.16 Výkaz údajů o BPEJ k parcelám nového stavu [§ 29a odst. 1 písm. c)]
obsahuje parcelní číslo nového stavu podle katastru nemovitostí, popř. podle zjednodušené
evidence a kód BPEJ a výměru dílu parcely podle tohoto kódu příslušející k parcele.
Je-li díl parcely v novém stavu porovnání se stavem evidence právních vztahů v plánu
dělen BPEJ, uvádí se také výměra, která v takovém dílu odpovídá příslušnému kódu
BPEJ.
17. Náležitosti záznamu podrobného měření
17.1 Záznam podrobného měření obsahuje:
a) popisové pole s vyplněnými údaji
podle předtisku,
b) náčrt,
c) zápisník,
d) záznam výsledku výpočtu výměr parcel a dílů
(§ 68 odst. 8),
e) seznam souřadnic,
f) údaje o účasti, popř. neúčasti vlastníků dotčených
pozemků a o jejich seznámení s průběhem a označením nových nebo změněných hranic
pozemků.
Mezi všemi částmi záznamu podrobného měření musí být vzájemná shoda.17.2 Náčrt obsahuje zákres geometrického základu (s označením identických
bodů použitých pro zobrazení změny značkou č. 1.10), měřické sítě, rámu s označením
listů katastrální mapy (je-li jím náčrt dělen, a to jen u grafických map), dosavadního
a nového (změnou vzniklého nebo zamýšleného) stavu polohopisu, způsob označení hranic
(s rozlišením druhu ohrazení a oplocení), parcelní čísla a mapové značky druhů pozemků,
značky budov a oměrné a jiné kontrolní míry, pokud nejsou uvedeny v zápisníku, popř.
další související údaje obsahu katastru (způsob využití nebo ochrany nemovitosti
apod.). Pokud jsou oměrné a jiné kontrolní míry uvedeny v zápisníku, symbolizuje
se míra v náčrtu zakreslením krátké čárky uprostřed a podél příslušné délky. U zaměřované
budovy a budov, které mají pro zaměření změny význam, je vhodné uvést jejich popisné
nebo evidenční číslo.
17.3 Náčrt obsahuje také dosavadní i nový stav vyjadřující rozsah právních
vztahů k nemovitostem dotčeným změnou, které dosud nejsou obsahem katastrální mapy
(§ 84 odst. 1).
17.4 Náčrt má formální náležitosti grafického znázornění plánu (bod 16).
Vyhotovuje se v takovém měřítku, aby všechny údaje byly zřetelné i při jeho případné
reprodukci. Není-li možné v použitém měřítku některou část změny zobrazit (např.
drobné výstupky), vykreslí se na okraji náčrtu detail ve větším měřítku s vyznačením
vzájemné souvislosti písmenem velké abecedy. Pro zákres vzdálených bodů se použije
ustanovení bodu 16.3. Není na závadu, je-li významnější obsah zvýrazněn (např. měřická
síť červeně, nové budovy šrafováním), nesmí tím však být zhoršena čitelnost nebo
reprodukovatelnost náčrtu.
17.5 Nelze-li náčrt orientovat shodně s katastrální mapou, vyznačí se orientace
k severu. Náčrt má formát A4 a v případě většího formátu (při měření většího rozsahu)
se skládá do uvedeného formátu tak, aby na vrchní straně byl údaj o jeho příslušnosti
k záznamu podrobného měření nebo -- má-li náčrt více samostatných částí než 3 --
uvede se na první z nich také jednoduchý přehled jejich kladu.
17.6 V zápisníku se uvádějí:
a) souřadnice bodů geometrického základu podrobného
měření a kontrolních bodů,
b) údaje o ověření polohy bodů podle písmene a),
c) změřené
hodnoty určujících a kontrolních údajů nových bodů a kontrolních bodů, popř. doplňující
(vysvětlující) popis podrobných bodů.
Zápis do tiskopisu může být nahrazen textovým
výpisem z polního registračního zařízení.17.7 V rámci jednoho záznamu podrobného měření se číslují:
a) identické
a nové podrobné body od čísla 1 do 3999,
b) pomocné body měřické sítě od čísla 4001.
U
identických a kontrolních bodů určených v souřadnicích S-JTSK nelze čísla bodů a
jejich souřadnice dokumentované katastrálním úřadem měnit.17.8 Pro seznam souřadnic platí ustanovení bodu 16.15 s tím, že se u podrobných
bodů se souřadnicemi v S-JTSK uvádí kód kvality (bod 12.15).
17.9 Je-li v plánu upozorněno na chybu v katastru, uvede jeho vyhotovitel
v záznamu podrobného měření důvody, pro které považuje obsah katastru za chybný,
popř. údaje, podle kterých může být chyba opravena.
18. Vzor upřesněného přídělového plánu
1) § 139b odst. 7 až 9 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním
řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů (úplné znění vyhlášeno pod č.
197/1998 Sb.).
2) § 2 odst. 3 katastrálního zákona, ve znění zákona č. 89/1996 Sb.
3) § 27 písm. a) katastrálního zákona.
4) § 27 písm. b) katastrálního zákona.
5) § 29 odst. 3 katastrálního zákona, ve znění zákona č. 89/1996 Sb.
6) § 31 odst. 2 zákona č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon).
6a) Např. zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění
zákona č. 10/1993 Sb.
7) Vyhláška Ústředního úřadu pro věci národních výborů č. 97/1961 Sb., o názvech
obcí, označování ulic a číslování domů.
8) § 121 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník.
9) § 2 odst. 1 písm. b) bod 2 a odst. 2 katastrálního zákona, ve znění zákona
č. 89/1996 Sb.
10) § 27 písm. j) katastrálního zákona, ve znění zákona č. 89/1996 Sb.
11) § 2 odst. 1 písm. b), d) a e) katastrálního zákona, ve znění zákona č. 89/1996
Sb.
12) § 2 odst. 1 písm. c) až e) katastrálního zákona, ve znění zákona č. 89/1996
Sb.
13) Zákon č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k
budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé
zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění zákona č. 273/1994 Sb.
14) § 2 odst. 1 písm. a), b), d) až f) katastrálního zákona, ve znění zákona
č. 89/1996 Sb.
15) § 18 odst. 2 katastrálního zákona.
§ 1 odst. 1 písm. c) nařízení vlády č. 116/1995 Sb., kterým se stanoví geodetické
referenční systémy, státní mapová díla závazná na celém území státu a zásady jejich
používání.
16) Vyhláška Federálního statistického úřadu a Federálního ministerstva pro technický
a investiční rozvoj č. 120/1979 Sb., o prostorové identifikaci informací.
17) Opatření Českého statistického úřadu o zavedení číselníku krajů a okresů
vyhlášené v částce 69/1995 Sb.
18) § 1 odst. 2 a § 3 zákona ČNR č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení),
ve znění pozdějších předpisů.
22) § 5 odst. 3 písm. c) katastrálního zákona, ve znění zákona č. 89/1996 Sb.
23) § 12 odst. 1 zákona č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných
práv k nemovitostem, ve znění zákona č. 90/1996 Sb.
23a) § 27 písm. c) a d) katastrálního zákona.
24) § 3 písm. d) katastrálního zákona.
Bod 1.2 písm. b) přílohy k vyhlášce Českého úřadu zeměměřického a katastrálního
č. 31/1995 Sb., kterou se provádí zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně
a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením.
25) § 7 písm. b) zákona ČNR č. 359/1992 Sb., o zeměměřických a katastrálních
orgánech, ve znění zákona č. 107/1994 Sb. a zákona č. 200/1994 Sb.
26) § 6 odst. 2 písm. b) zákona č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění
některých zákonů souvisejících s jeho zavedením.
27) § 13 odst. 1 katastrálního zákona.
28) § 4 odst. 2 písm. a) a § 27 písm. g) katastrálního zákona.
29) § 2 odst. 1 písm. a) nařízení vlády č. 116/1995 Sb., kterým se stanoví geodetické
referenční systémy, státní mapová díla závazná na celém území státu a zásady jejich
používání.
30) § 2 odst. 6 katastrálního zákona, ve znění zákona č. 89/1996 Sb.
31) Zákon ČNR č. 97/1974 Sb., o archivnictví, ve znění zákona ČNR č. 343/1992
Sb.
Vyhláška Ministerstva vnitra ČSR č. 117/1974 Sb., kterou se stanoví kritéria
pro posuzování písemností jako archiválií a podrobnosti skartačního řízení.
32) § 1 odst. 2 písm. b) vyhlášky Českého úřadu zeměměřického a katastrálního
č. 31/1995 Sb.
33) § 5 písm. d) a § 6 zákona ČNR č. 359/1992 Sb., ve znění zákona č. 107/1994
Sb. a zákona č. 200/1994 Sb.
34) § 26 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).
35) § 11 odst. 1 písm. b) katastrálního zákona.
36)§ 16 odst. 1 zákona č. 36/1960 Sb., o územním členění státu, ve znění zákona
ČNR č. 425/1990 Sb.
§ 10 a 11 zákona ČNR č. 367/1990 Sb., ve znění zákona ČNR č. 302/1992 Sb. a
zákona č. 152/1994 Sb.
§ 3 zákona ČNR č. 418/1990 Sb.
37) § 14 odst. 7 katastrálního zákona, ve znění zákona č. 89/1996 Sb.
38) § 2 zákona ČNR č. 359/1992 Sb., ve znění zákona č. 107/1994 Sb.
39) § 8 katastrálního zákona, ve znění zákona č. 89/1996 Sb.
40)§ 51 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění zákona č. 548/1991
Sb.
§ 7 zákona ČNR č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění zákona ČNR
č. 425/1990 Sb. a zákona ČNR č. 242/1992 Sb.
§ 42 zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny.
40a) § 12 písm. i) zákona č. 284/1991 Sb., ve znění zákona č. 217/1997 Sb.
41) § 9 odst. 4 a 5 zákona č. 200/1994 Sb.
42) § 6 odst. 2 písm. a) zákona č. 200/1994 Sb.
43) § 11 odst. 1 písm. e) katastrálního zákona.
44) § 3 písm. g) zákona ČNR č. 359/1992 Sb.
45) § 2 zákona č. 265/1992 Sb.
46) Např. zákon č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd,
ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích,
ve znění pozdějších předpisů.
47) Např. § 60 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění zákona
č. 142/1996 Sb., zákon č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech a o změně
a doplnění některých zákonů, zákon č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech
a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů (zákon o nadacích a nadačních
fondech).
48) § 150 zákona č. 40/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
49) § 141 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb.
50) § 21 odst. 3 zákona č. 72/1994 Sb.
51) § 5 zákona č. 72/1994 Sb.
52) § 17 a násl. zákona č. 72/1994 Sb.
53) § 7 odst. 1 zákona č. 71/1967 Sb.
54) § 32 odst. 1 zákona č. 50/1976 Sb.
55) § 5 odst. 2 katastrálního zákona, ve znění zákona č. 89/1996 Sb.
56) § 22 odst. 1 zákona č. 72/1994 Sb.
57) § 22 odst. 4 a 7 zákona č. 72/1994 Sb.
58) § 24 odst. 5 zákona č. 72/1994 Sb.
59) Zákon ČNR č. 41/1993 Sb., o ověřování shody opisů nebo kopie s listinou
a o ověřování pravosti podpisu obecními úřady a o vydávání potvrzení orgány obcí
a okresními úřady.
Zákon ČNR č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád).
60) § 6 zákona č. 265/1992 Sb.
61) § 4 odst. 1 zákona č. 265/1992 Sb., ve znění zákona č. 90/1996 Sb.
62) § 7 zákona č. 265/1992 Sb.
63) § 12 odst. 3 zákona č. 427/1990 Sb., o převodech vlastnictví státu k některým
věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve znění pozdějších předpisů.
63a) Např. § 13 vyhlášky č. 119/1988 Sb.
64) § 5 odst. 4 katastrálního zákona, ve znění zákona č. 89/1996 Sb.
64a) Zákon č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku České republiky
do vlastnictví obcí, ve znění zákonů č. 485/1991 Sb. a č. 10/1993 Sb.
64b) § 29 zákona č. 72/1994 Sb.
65) § 5 odst. 1 katastrálního zákona, ve znění zákona č. 89/1996 Sb.
66) § 19 odst. 3 zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na
jiné osoby, ve znění zákona č. 92/1992 Sb., zákona č. 264/1992 Sb. a zákona č. 210/1993
Sb.
67) § 10 odst. 1 a 2 zákona č. 92/1991 Sb., ve znění zákona č. 210/1993 Sb.
68) § 10 odst. 1 až 3 zákona č. 92/1991 Sb., ve znění platném do počátku účinnosti
zákona č. 210/1993 Sb.
68a) § 28 odst. 5 zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění zákona
č. 94/1996 Sb.
68b) § 27 odst. 5 zákona č. 328/1991 Sb., ve znění zákona č. 105/2000 Sb.
68c) § 336l občanského soudního řádu, ve znění zákona č. 30/2000 Sb.
69) § 19 katastrálního zákona.
70) § 8 zákona č. 265/1992 Sb., ve znění zákona č. 90/1996 Sb.
71) § 5 odst. 5 a 6 katastrálního zákona, ve znění zákona č. 89/1996 Sb.
72) § 2 odst. 4 písm. b) až f) katastrálního zákona, ve znění zákona č. 89/1996
Sb.
73) § 11 odst. 1 písm. a) katastrálního zákona.
74) § 10 odst. 1 písm. e) katastrálního zákona.
75) § 23 až 26 katastrálního zákona.
76) § 5 odst. 3 písm. a) katastrálního zákona, ve znění zákona č. 89/1996 Sb.
77) § 5 odst. 3 písm. b) a c) katastrálního zákona, ve znění zákona č. 89/1996
Sb.
77a) § 8 odst. 1 a 3 katastrálního zákona, ve znění zákona č. 89/1996 Sb.
78) § 13 odst. 2 katastrálního zákona.
79) § 10 katastrálního zákona.
80) § 14 odst. 1 a 2 katastrálního zákona.
81) § 5 odst. 7 katastrálního zákona, ve znění zákona č. 89/1996 Sb.
82) § 14 odst. 6 katastrálního zákona.
83) § 19 zákona ČNR č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu.
84) § 16 odst. 2 katastrálního zákona.
85) § 17 odst. 2 katastrálního zákona.
85a) § 8 odst. 18 zákona č. 284/1991 Sb., ve znění zákona č. 217/1997 Sb.
85b) § 6 odst. 6 zákona č. 284/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
85c) § 7 zákona č. 284/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
86) Zákon č. 284/1991 Sb., ve znění zákona č. 38/1993 Sb.
87) Např. vyhláška Ministerstva zemědělství ČR č. 427/1991 Sb., kterou se stanoví
náležitosti návrhu pozemkových úprav a pravidla posuzování přiměřenosti kvality a
výměry vyměňovaných pozemků.
87a) § 8 odst. 6 zákona č. 284/1991 Sb., ve znění zákona č. 217/1997 Sb.
87b) § 9 odst. 5 zákona č. 284/1991 Sb., ve znění zákona č. 217/1997 Sb.
87c) § 9a odst. 2 zákona č. 284/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
87d) § 12 odst. 1 písm. a) a odst. 2 zákona č. 200/1994 Sb.
87e) § 14 zákona č. 200/1994 Sb.
88) § 18 a 19 katastrálního zákona.
89) § 19 zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
90) § 82 zákona č. 50/1976 Sb.
91) § 3 odst. 3 zákona č. 200/1994 Sb.
93a) § 16 odst. 4 zákona č. 200/1994 Sb.
93b) § 19 odst. 2 katastrálního zákona.
94) § 6 odst. 2 písm. b) zákona č. 200/1994 Sb.
96) § 10 odst. 1 písm. b) katastrálního zákona.