541/2020 Sb.
ZÁKON
ze dne 1. prosince 2020
o odpadech
Změna: 261/2021 Sb.
Změna: 284/2021 Sb., 149/2023 Sb.
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Účel a předmět úpravy
(1) Účelem tohoto zákona je zajistit vysokou úroveň ochrany životního prostředí
a zdraví lidí a trvale udržitelné využívání přírodních zdrojů předcházením vzniku
odpadů a nakládáním s nimi v souladu s hierarchií odpadového hospodářství za současné
sociální únosnosti a ekonomické přijatelnosti tak, aby bylo dosaženo cílů odpadového
hospodářství stanovených v příloze č. 1 k tomuto zákonu a umožněn přechod k oběhovému
hospodářství.
(2) Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1), zároveň
navazuje na přímo použitelné předpisy Evropské unie2) a upravuje
a) pravidla pro předcházení vzniku odpadu a pro nakládání s ním,
b) práva a povinnosti osob v odpadovém hospodářství a
c) působnost orgánů veřejné správy v odpadovém hospodářství.
§ 2
Působnost zákona
(1) Tento zákon se nevztahuje na
a) emise látek znečišťujících ovzduší,
b) radioaktivní odpady,
c) výbušniny, střelivo a munici,
d) exkrementy, slámu a jiné přírodní látky ze zemědělské výroby nebo
lesnictví, které
1. nevykazují žádnou z nebezpečných vlastností uvedených v příloze
přímo použitelných předpisů Evropské unie o nebezpečných vlastnostech odpadů3) a
2.
využívají se v zemědělství nebo lesnictví v souladu se zákonem o hnojivech nebo k
výrobě energie prostřednictvím postupů nebo metod, které nepoškozují životní prostředí
a neohrožují zdraví lidí,
e) nekontaminovanou zeminu a jiný přírodní materiál vytěžený během stavební
činnosti, pokud je zajištěno, že materiál bude použit ve svém přirozeném stavu pro
účely stavby na místě, na kterém byl vytěžen,
f) sedimenty přemísťované v rámci povrchových vod za účelem správy vod,
správy vodních cest, předcházení povodním, zmírnění účinku povodní nebo období sucha
nebo rekultivace půdy, pokud nemají některou z nebezpečných vlastností uvedených
v příloze přímo použitelných předpisů Evropské unie o nebezpečných vlastnostech odpadů3),
a
g) půdu in situ, včetně nevytěžené kontaminované zeminy a staveb spojených
se zemí pevným základem.
(2) V rozsahu, v jakém nakládání s nimi upravují jiné právní předpisy,
jsou z působnosti tohoto zákona vyjmuty
a) odpadní vody,
b) těžební odpad,
c) léčiva, návykové látky, přípravky obsahující návykové látky a prekursory
drog,
d) mrtvá těla zvířat, která uhynula jiným způsobem než porážkou, včetně
zvířat usmrcených za účelem eradikace nákazy zvířat, která jsou odstraněna v souladu
s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/20094),
e) vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty4), s výjimkou
vedlejších produktů živočišného původu a získaných produktů určených ke spalování
nebo skládkování nebo k využití v zařízení na výrobu bioplynu nebo kompostování,
f) látky, které jsou určeny k použití jako krmné suroviny podle čl. 3
odst. 2 písm. g) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 767/20095) a které
nejsou tvořeny vedlejšími produkty živočišného původu a neobsahují je, a
g) výrobky s ukončenou životností.
§ 3
Odpadové hospodářství a jeho hierarchie
(1) Odpadovým hospodářstvím se rozumí činnost zaměřená na předcházení vzniku
odpadu, na nakládání s odpadem, na následnou péči o místo, kde je odpad trvale uložen,
zprostředkování nakládání s odpady a kontrola těchto činností.
(2) Odpadové hospodářství je založeno na hierarchii odpadového hospodářství,
podle níž je prioritou předcházení vzniku odpadu, a nelze-li vzniku odpadu předejít,
pak v následujícím pořadí jeho příprava k opětovnému použití, recyklace, jiné využití,
včetně energetického využití, a není-li možné ani to, jeho odstranění.
(3) Výklad a použití tohoto zákona musí být v souladu s hierarchií odpadového
hospodářství.
(4) Při uplatňování hierarchie odpadového hospodářství se zohlední
a) celý životní cyklus výrobků a materiálů, zejména s ohledem na snižování
vlivů nakládání s odpady na životní prostředí a zdraví lidí,
b) zásada předběžné opatrnosti a udržitelnosti,
c) technická proveditelnost a hospodářská udržitelnost,
d) ochrana zdrojů, životního prostředí, zdraví lidí a hospodářské a sociální
dopady a
e) cíle, zásady a opatření Plánu odpadového hospodářství České republiky.
(5) Od hierarchie odpadového hospodářství je možné se odchýlit v případě
odpadů, u nichž je to při zohlednění celkových dopadů životního cyklu výrobků a materiálů
zahrnujícího vznik odpadu a nakládání s ním vhodné s ohledem na nejlepší výsledek
z hlediska ochrany životního prostředí a zdraví lidí.
§ 4
Odpad
(1) Odpad je každá movitá věc, které se osoba zbavuje, má úmysl nebo povinnost
se jí zbavit.
(2) Má se za to, že osoba má úmysl zbavit se movité věci, pokud tuto věc
není možné používat k původnímu účelu.
(3) Osoba má povinnost zbavit se movité věci, jestliže
a) ji nepoužívá nebo ji není možné používat k původnímu účelu a tato
věc současně ohrožuje životní prostředí,
b) byla vyřazena nebo stažena na základě jiného právního předpisu6),
nebo
c) vznikla při výrobě, jejímž prvotním cílem nebyla výroba nebo získání
této věci, ale není vedlejším produktem podle § 8 odst. 1.
(4) V pochybnostech, zda je movitá věc odpadem, rozhoduje krajský úřad na
žádost vlastníka této movité věci nebo osoby, která prokáže právní zájem, nebo z
moci úřední. Žádost podle věty první nelze podat, pokud je ve vztahu k téže movité
věci vedeno řízení o přestupku nebo řízení o uložení opatření k nápravě, které vede
Česká inspekce životního prostředí (dále jen "inspekce") nebo obecní úřad obce s
rozšířenou působností na základě podezření, že osoba nenakládá s věcí v souladu s
tímto zákonem, zákonem o výrobcích s ukončenou životností nebo nařízením Evropského
parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006.
§ 5
Původce odpadu
(1) Původcem odpadu se rozumí
a) každý, při jehož činnosti vzniká odpad,
b) právnická nebo podnikající fyzická osoba, která provádí úpravu odpadů
nebo jiné činnosti, jejichž výsledkem je změna povahy nebo složení odpadu, nebo
c) obec od okamžiku, kdy osoba odloží odpad podle § 59 a 60 na místo
obcí k tomuto účelu určenému.
(2) V případě, že odpad vzniká při činnosti více osob nebo při činnosti prováděné
na základě smlouvy pro vlastníka věci, ze které se stane odpad, je původcem odpadu
osoba, která fyzicky provádí činnost, při které odpad vzniká. Původcem odpadu je
jiná osoba podle věty první, pokud tak vyplývá z písemné smlouvy uzavřené mezi těmito
osobami. Původce odpadu podle věty první nebo druhé se stává vlastníkem vzniklého
odpadu nejpozději v okamžiku jeho vzniku.
(3) V případě komunálních odpadů a odpadů z obalů, s výjimkou odpadů z domácností,
je původcem těchto odpadů vlastník nemovité věci, kde vznikají, pokud tak vyplývá
z písemné smlouvy s osobou, která by byla původcem odpadu podle odstavce 1, a nejpozději
v okamžiku vzniku odpadu se stává vlastníkem odpadu.
§ 6
Zařazování odpadu
(1) Odpad se zařazuje do
a) kategorie odpadu, a to jako nebezpečný odpad nebo jako ostatní odpad,
a
b) druhu odpadu vymezeného v Katalogu odpadů.
(2) Ministerstvo životního prostředí (dále jen "ministerstvo") stanoví vyhláškou
Katalog odpadů a postup pro zařazování odpadu podle Katalogu odpadů.
§ 7
Nebezpečný odpad a ostatní odpad
(1) Nebezpečný odpad je odpad, který
a) vykazuje alespoň jednu z nebezpečných vlastností uvedených v příloze
přímo použitelných předpisů Evropské unie o nebezpečných vlastnostech odpadů3),
b) se zařazuje do druhu odpadu, kterému je v Katalogu odpadů přiřazena
kategorie nebezpečný odpad, nebo
c) je smísen s některým z odpadů uvedených v písmenu b) nebo je jím znečištěn.
(2) Nebezpečná vlastnost se přiřazuje odpadu na základě kritérií a limitních
hodnot stanovených přímo použitelnými předpisy Evropské unie o nebezpečných vlastnostech
odpadů3) a v případě nebezpečných vlastností odpadů uvedených v příloze těchto předpisů
Evropské unie pod označeními HP 9, HP 14 a HP 15 na základě doplňujících limitních
hodnot a kritérií.
(3) Ostatní odpad je odpad, který nesplňuje podmínky uvedené v odstavci 1.
Směsný komunální odpad se považuje za ostatní odpad, i když splňuje podmínky uvedené
v odstavci 1.
(4) Odpad uvedený v odstavci 1 písm. b) nebo c) nebo nebezpečný odpad po
úpravě může být zařazen jako ostatní odpad, pouze pokud u něj byly vyloučeny nebezpečné
vlastnosti hodnocením nebezpečných vlastností odpadu podle § 76.
(5) Ministerstvo a Ministerstvo zdravotnictví stanoví vyhláškou doplňující
limitní hodnoty a kritéria pro nebezpečné vlastnosti odpadu uvedené v příloze přímo
použitelných předpisů Evropské unie o nebezpečných vlastnostech odpadů3) pod označeními
HP 9, HP 14 a HP 15.
§ 8
Vedlejší produkt
(1) Movitá věc, která vznikla při výrobě, jejímž prvotním cílem není
výroba nebo získání této věci, není odpadem, ale je vedlejším produktem, pokud
a) vzniká jako nedílná součást výroby,
b) je její další využití zajištěno,
c) je její další využití možné bez dalšího zpracování způsobem jiným,
než je běžná výrobní praxe,
d) je její další využití v souladu s jinými právními předpisy7) nebo
přímo použitelnými předpisy Evropské unie8) a nepovede k nepříznivým dopadům na životní
prostředí nebo zdraví lidí a
e) jsou splněna kritéria pro jednotlivé materiály pro posouzení splnění
podmínek podle písmen a) až d), pokud jsou stanovena prováděcím právním předpisem
nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie; splnění těchto kritérií je ověřeno
vzorkováním a zkoušením nebo jiným způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem
nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie a je vypracována průvodní dokumentace
v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem nebo přímo použitelným předpisem
Evropské unie.
(2) Ministerstvo a Ministerstvo průmyslu a obchodu může stanovit vyhláškou
a) kritéria pro posouzení splnění podmínek pro vedlejší produkt podle
odstavce 1 písm. a) až d) pro jednotlivé materiály, která zahrnují
1. konkrétní účel,
ke kterému smí být vedlejší produkt využíván,
2. povolený postup zpracování materiálu
podle odstavce 1 písm. c) a
3. kvalitativní kritéria, která zajistí, že nedojde k
ohrožení životního prostředí a lidského zdraví,
b) způsob ověření splnění kritérií podle odstavce 1 písm. e), včetně
požadavků na vzorkování a zkoušení a
c) náležitosti průvodní dokumentace podle odstavce 1 písm. e).
(3) Každý držitel vedlejšího produktu, pro který byla zpracována průvodní
dokumentace, je povinen jej předat další osobě s průvodní dokumentací.
Ukončení odpadového režimu
§ 9
(1) Odpad, který byl předmětem recyklace nebo jiného využití a současně
je vymezený přímo použitelným předpisem Evropské unie9) nebo prováděcím právním předpisem,
přestane být odpadem v okamžiku stanoveném přímo použitelným předpisem Evropské unie
nebo prováděcím právním předpisem, pokud
a) splňuje kritéria stanovená přímo použitelným předpisem Evropské
unie9) nebo prováděcím právním předpisem a splnění těchto kritérií je ověřeno vzorkováním
a zkoušením nebo jiným způsobem stanoveným přímo použitelným předpisem Evropské unie
nebo prováděcím právním předpisem,
b) splňuje další technické požadavky pro konkrétní účely, pokud byly
stanoveny jinými právními předpisy nebo technickými normami použitelnými na výrobky,
c) splňuje požadavky jiných právních předpisů7) a jeho využití nepovede
k nepříznivým dopadům na životní prostředí nebo zdraví lidí a
d) byla pro něj zpracována průvodní dokumentace.
(2) Odpad, který byl předmětem některého ze způsobů využití a není vymezen
přímo použitelným předpisem Evropské unie9) nebo prováděcím právním předpisem a současně
se nejedná o odpad určený k dalšímu zpracování způsobem, pro který jsou stanoveny
zvláštní technické požadavky a kritéria, přestane být odpadem v okamžiku stanoveném
v povolení krajského úřadu podle § 10 odst. 1, pokud splní požadavky tohoto povolení,
splnění těchto požadavků je ověřeno způsobem stanoveným v povolení a byla pro něj
zpracována průvodní dokumentace, jejíž náležitosti stanoví ministerstvo a Ministerstvo
průmyslu a obchodu vyhláškou.
(3) Odpad, který byl připraven k opětovnému použití, přestane být odpadem
v okamžiku, kdy
a) příprava k opětovnému použití proběhla v souladu s § 34 odst. 3,
b) splňuje technické požadavky pro konkrétní účely, pokud byly stanoveny
jinými právními předpisy nebo technickými normami použitelnými na výrobky,
c) splňuje požadavky jiných právních předpisů7) a jeho využití nepovede
k nepříznivým dopadům na životní prostředí nebo zdraví lidí a
d) pro něj byla zpracována průvodní dokumentace.
(4) Odpad přestane být odpadem v okamžiku zpracování do výrobku v zařízeních
vymezených v bodech 1 až 3 přílohy č. 4 k tomuto zákonu.
(5) Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která předává movitou věc,
která přestala být odpadem, s výjimkou věci, která přestala být odpadem podle odstavce
4, a věci vyrobené v zařízení vymezeném v bodě 11 přílohy č. 4 k tomuto zákonu, má
povinnost předávat tuto věc s průvodní dokumentací.
(6) Provozovatel zařízení určeného pro nakládání s odpady (dále jen "provozovatel
zařízení"), ve kterém přestávají být movité věci odpadem, je povinen vést evidenci
těchto věcí do okamžiku zahájení jejich přepravy z tohoto zařízení.
(7) Ministerstvo a Ministerstvo průmyslu a obchodu může stanovit vyhláškou
a) odpady, které přestávají být odpadem podle odstavce 1; těmito odpady
mohou být pouze odpady, které mají povahu druhotné suroviny nebo výrobku, které se
běžně využívají ke konkrétnímu účelu a pro které existuje trh nebo poptávka,
b) okamžik, kdy odpad podle odstavce 1 přestává být odpadem,
c) konkrétní účel, ke kterému smí být movitá věc, která přestane být
odpadem podle odstavce 1, využívána,
d) požadavky na odpady vstupující do procesu recyklace nebo využití,
ze kterých vznikne odpad, který přestává být odpadem podle odstavce 1,
e) postup zpracování odpadu v rámci procesu recyklace nebo využití
podle odstavce 1,
f) kvalitativní kritéria, která musí odpad splnit, aby přestal být
odpadem podle odstavce 1; tato kritéria musí být stanovena tak, aby zajistila, že
výsledná věc je využitelná ke konkrétnímu účelu, splňuje příslušné požadavky na výrobky
a jejím využitím nedojde k ohrožení životního prostředí nebo zdraví lidí,
g) požadavky na vzorkování a zkoušení nebo jiný způsob ověření splnění
požadavků podle odstavce 1 písm. a) a
h) náležitosti průvodní dokumentace podle odstavce 1 písm. d), odstavce
3 písm. d) a odstavce 5.
§ 10
(1) Krajský úřad na žádost žadatele o povolení provozu zařízení k využití
odpadu povolí, že v zařízení může docházet k recyklaci nebo jinému využití odpadu,
kterým přestává být daný odpad odpadem, pokud se nejedná o odpad vymezený podle §
9 odst. 1 a žadatel prokáže, že výsledná věc
a) se běžně využívá ke konkrétnímu účelu uvedenému v jeho žádosti,
b) je věcí, pro kterou existuje trh nebo poptávka,
c) splňuje technické požadavky pro konkrétní účely, pokud byly stanoveny
jinými právními předpisy nebo technickými normami použitelnými na výrobky, a
d) splňuje požadavky jiných právních předpisů7) a její využití nepovede
k nepříznivým dopadům na životní prostředí nebo zdraví lidí.
(2) Povolení podle odstavce 1 je součástí povolení provozu zařízení k využití
odpadu podle § 21 odst. 2.
(3) Krajský úřad v rozhodnutí podle odstavce 1 vymezí
a) odpad, který přestává být odpadem,
b) konkrétní účel, pro který movitá věc přestává být odpadem,
c) požadavky na odpad vstupující do procesu recyklace nebo jiného využití,
ze kterých vznikne odpad, který přestává být odpadem,
d) postup zpracování odpadu,
e) kvalitativní kritéria, která musí odpad splnit, aby přestal být
odpadem; tato kritéria musí být stanovena tak, aby zajistila, že movitá věc je využitelná
ke konkrétnímu účelu, splňuje příslušné požadavky na výrobky a nedojde k ohrožení
životního prostředí a zdraví lidí,
f) způsob ověření splnění požadavků podle písmene e) , včetně doplňujících
požadavků na vzorkování a zkoušení, a
g) okamžik, kdy odpad přestane být odpadem.
(4) Žadatel navrhne parametry podle odstavce 3 v žádosti podle odstavce
1 nebo v návrhu provozního řádu zařízení.
(5) Žadatel připojí k žádosti podle odstavce 1 vyjádření Ministerstva průmyslu
a obchodu, zda se výsledná věc běžně využívá ke konkrétnímu účelu uvedenému v jeho
žádosti, zda pro ni existuje trh nebo poptávka a zda splňuje pravidla pro uvádění
výrobků na trh, a závazné stanovisko krajské hygienické stanice z hlediska dopadů
na zdraví lidí a hodnocení zdravotních rizik. Závazné stanovisko a vyjádření se nevyžadují,
pokud žadatel k žádosti podle odstavce 1 připojí pravomocné rozhodnutí, jímž mu byla
povolena recyklace nebo jiné využití odpadu podle odstavce 1 pro stejný druh odpadu
vstupující do procesu recyklace nebo jiného využití, stejný postup zpracování, stejnou
výslednou věc a stejný následný způsob využití výsledné věci.
(6) Krajský úřad zruší nebo změní povolení podle odstavce 1, pokud
a) dojde ke změně podmínek rozhodných pro vydání povolení, nebo
b) výsledná věc přestane splňovat podmínky podle odstavce 1.
(7) V řízení o změně nebo zrušení povolení podle odstavce 1 si krajský
úřad vyžádá vyjádření Ministerstva průmyslu a obchodu, a pokud se změna povolení
nebo důvod zrušení povolení týkají oblastí ochrany veřejného zdraví, také závazné
stanovisko krajské hygienické stanice z hlediska dopadů na zdraví lidí a hodnocení
zdravotních rizik.
§ 11
Vymezení některých dalších pojmů
(1) Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) předcházením vzniku odpadu opatření přijatá předtím, než se movitá
věc stane odpadem, která omezují nepříznivé dopady vzniklého odpadu na životní prostředí
a zdraví lidí, omezují obsah nebezpečných látek v materiálech a výrobcích nebo omezují
množství odpadu, a to i prostřednictvím opětovného použití výrobků nebo jejich částí
k původnímu účelu nebo prodloužením životnosti výrobků,
b) opětovným použitím postupy, kterými jsou výrobky nebo jejich části,
které nejsou odpadem, znovu použity ke stejnému účelu, ke kterému byly původně určeny,
c) nakládáním s odpadem soustřeďování odpadu, shromažďování odpadu, skladování
odpadu, sběr odpadu, úprava odpadu, využití odpadu, odstranění odpadu, obchodování
s odpadem nebo přeprava odpadu,
d) soustřeďováním odpadu umístění odpadu v prostoru, včetně prvotního
třídění pro účely odděleného soustřeďování a dočasného uložení odpadu v daném místě,
e) odděleným soustřeďováním odpadu soustřeďování odpadů, kdy jsou jednotlivé
odpady roztříděny podle druhu, kategorie a materiálů odpadu s cílem usnadnit jejich
následující zpracování,
f) sběrem odpadu soustřeďování odpadů právnickou osobou nebo podnikající
fyzickou osobou od jiných osob pro účely předání do zařízení ke zpracování odpadu,
pokud uložení odpadu v zařízení ke sběru odpadů nepřesáhne dobu 9 měsíců,
g) zpracováním odpadu využití odpadu nebo odstranění odpadu zahrnující
i úpravu před jeho využitím nebo odstraněním,
h) úpravou odpadu každá činnost, která vede ke změně chemických, biologických
nebo fyzikálních vlastností odpadů, včetně jejich třídění, za účelem snížení jejich
objemu, snížení jejich nebezpečných vlastností nebo umožnění nebo usnadnění jejich
dopravy, využití nebo odstranění, přičemž odpad po úpravě zůstane vždy odpadem,
i) využitím odpadu činnost, jejímž výsledkem je, že odpad slouží užitečnému
účelu tím, že nahradí materiály používané ke konkrétnímu účelu nebo že je k tomuto
konkrétnímu účelu připraven tak, že naplní podmínky stanovené v § 9 nebo 10 a přestane
být odpadem; způsoby využití odpadu jsou uvedeny v příloze č. 5 k tomuto zákonu,
j) energetickým využitím odpadu použití odpadu způsobem obdobným jako
palivo za účelem využití jeho energetického obsahu nebo jiným způsobem k výrobě energie,
k) materiálovým využitím odpadu jakýkoliv způsob využití odpadů zahrnující
přípravu k opětovnému použití, recyklaci a zasypávání, s výjimkou energetického využití
a přepracování na materiály, které mají být použity jako palivo nebo jiné prostředky
k výrobě energie,
l) recyklací odpadu způsob využití odpadu, jímž je odpad znovu zpracován
na výrobky, materiály nebo látky, ať pro původní nebo pro jiné účely; recyklace odpadu
zahrnuje přepracování organických materiálů, ale nezahrnuje energetické využití a
přepracování na materiály, které mají být použity jako palivo nebo jako zásypový
materiál,
m) přípravou k opětovnému použití způsob využití odpadů zahrnující kontrolu,
čištění nebo opravu, která zaručí, že je výrobky nebo jejich části možné bez dalšího
zpracování opětovně používat,
n) skladováním odpadu uložení odpadů v zařízení k tomu určeném po dobu
nejdéle 1 roku před jejich odstraněním nebo po dobu nejdéle 3 let před jejich využitím,
o) odstraněním odpadu činnost, která není využitím odpadů, a to i v případě,
že tato činnost má jako druhotný důsledek znovuzískání látek nebo energie; způsoby
odstranění odpadu jsou uvedeny v příloze č. 6 k tomuto zákonu,
p) obchodováním s odpady nákup a prodej odpadů na vlastní odpovědnost
právnickou osobou nebo podnikající fyzickou osobou, včetně situace, kdy tyto osoby
nemají odpad fyzicky v držení,
q) zařízením technická jednotka, pozemek, stavba nebo část stavby,
r) zařízením určeným pro nakládání s odpady
1. zařízení ke skladování,
sběru, úpravě, využití nebo odstranění odpadu, v kterém probíhá činnost vymezená
v Katalogu činností v příloze č. 2 k tomuto zákonu a provozované na základě povolení
podle § 21 odst. 2,
2. zařízení k využití odpadu vymezené v příloze č. 4 k tomuto
zákonu, které je provozováno na základě výjimky podle § 21 odst. 3 a jehož zahájení
provozu bylo ohlášeno podle § 95 odst. 1, nebo
3. malé zařízení provozované na základě
souhlasu podle § 64 odst. 2,
s) mobilním zařízením zařízení určené pro nakládání s odpady schopné
samostatného pohybu a funkce, které přemístěním tuto svou funkci neztratí,
t) zprostředkováním nakládání s odpady zajišťování využití nebo odstranění
odpadu jménem jiných osob, včetně případů, kdy nemá právnická nebo podnikající fyzická
osoba zprostředkovávající nakládání s odpady (dále jen "zprostředkovatel") tyto odpady
fyzicky v držení,
u) vzorkováním soubor činností vedoucích k odběru vzorků a dokumentace
těchto činností,
v) zasypáváním jakýkoli způsob využití, při němž je vhodný ostatní odpad
použit pro účely rekultivace vytěžených oblastí nebo pro technické účely při terénních
úpravách.
(2) Pro účely tohoto zákona se dále rozumí
a) komunálním odpadem směsný a tříděný odpad z domácností, zejména papír
a lepenka, sklo, kovy, plasty, biologický odpad, dřevo, textil, obaly, odpadní elektrická
a elektronická zařízení, odpadní baterie a akumulátory, a objemný odpad, zejména
matrace a nábytek, a dále směsný odpad a tříděný odpad z jiných zdrojů, pokud je
co do povahy a složení podobný odpadu z domácností; komunální odpad nezahrnuje odpad
z výroby, zemědělství, lesnictví, rybolovu, septiků, kanalizační sítě a čistíren
odpadních vod, včetně kalů, vozidla na konci životnosti ani stavební a demoliční
odpad,
b) biologicky rozložitelným odpadem odpad, který podléhá aerobnímu nebo
anaerobnímu rozkladu,
c) biologicky rozložitelným komunálním odpadem biologicky rozložitelný
odpad obsažený v komunálním odpadu,
d) biologickým odpadem biologicky rozložitelný odpad ze zahrad a veřejné
zeleně, potravinový a kuchyňský odpad z domácností, kanceláří, restaurací, velkoobchodu,
jídelen, stravovacích nebo maloobchodních zařízení a srovnatelný odpad ze zařízení
potravinářského průmyslu,
e) malým zařízením zařízení pro úpravu a využití biologicky rozložitelného
odpadu, které zpracovává biologicky rozložitelný odpad pro jednu zakládku v množství
nepřekračujícím 20 tun, pokud celkové roční množství zpracovaného biologicky rozložitelného
odpadu nepřekračuje 150 tun,
f) dopravcem odpadu právnická nebo podnikající fyzická osoba provozující
dopravu pro cizí potřeby, která přepravuje odpad, jehož není původcem, a současně
tento odpad nepřepravuje do svého nebo ze svého zařízení určeného pro nakládání s
odpady,
g) skládkou zařízení pro odstranění odpadů pomocí jejich řízeného povrchového
nebo podpovrchového ukládání,
h) druhotnou surovinou materiály mající zejména charakter vedlejších
produktů nebo upravených odpadů, které přestaly být odpadem poté, co splnily podmínky
a kritéria, pokud jsou stanovena, materiálů získaných z výrobků podléhajících zpětnému
odběru podle zákona o výrobcích s ukončenou životností, materiálů z dalších výrobků
využitelných pro další zpracování, včetně nespotřebovaných vstupních surovin, materiálů
předávaných k novému využití; druhotná surovina slouží jako vstup pro výrobu a nahrazuje
prvotní surovinu,
i) sedimentem materiál vytěžený z vodních nádrží, vodních ploch, rybníků
a koryt vodních toků vzniklý převážně usazováním erodovaných půdních částic, s výjimkou
materiálu, který byl těžen jako říční materiál podle vodního zákona,
j) stavebním a demoličním odpadem odpad vznikající při stavebních a demoličních
činnostech,
k) potravinovým odpadem potraviny podle čl. 2 nařízení Evropského parlamentu
a Rady (ES) č. 178/200210), které se staly odpadem,
l) nezákonně soustředěným odpadem odpad soustředěný mimo zařízení určené
pro nakládání s odpady, nejde-li o shromažďování odpadu.
(3) Shromažďováním odpadu se pro účely tohoto zákona rozumí
a) soustřeďování odpadu v místě jeho vzniku, pokud uložení odpadu v místě
shromažďování nepřesáhne dobu 1 roku,
b) soustřeďování ostatních odpadů, kdy je na shromažďovací místo původcem
odpadu přepraven ostatní odpad, který vznikl na jednom místě mimo provozovnu původce
odpadu v množství nejvýše 20 tun, pokud je přepraven neprodleně po jeho vzniku do
vhodné provozovny původce odpadu,
c) soustřeďování odpadu na místech určených obcí podle § 59 odst. 2 a
5, nebo
d) soustřeďování odpadu v rámci činnosti Ministerstva obrany nebo jím
zřízené příspěvkové organizace pro správu a provoz objektů důležitých pro obranu
státu podle zákona o zajišťování obrany České republiky i v případě, že je odpad
přepraven do jejich jiné provozovny, než v které vznikl.
§ 12
Předcházení vzniku odpadu
(1) Každý je povinen při své činnosti předcházet vzniku odpadu, omezovat
jeho množství a nebezpečné vlastnosti.
(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která vyrábí výrobky, je povinna
zabezpečit, aby vývoj a výroba těchto výrobků omezily vznik odpadů z těchto výrobků,
zejména pak nebezpečných odpadů, a pokud není možné vzniku odpadu z těchto výrobků
zabránit, je povinna zabezpečit, aby bylo možné dosáhnout co nejvyšší míry využití
těchto odpadů v souladu s hierarchií odpadového hospodářství.
(3) Každý může kompostovat biologicky rozložitelný materiál vznikající při
jeho činnosti jako předcházení vzniku odpadu, pokud vzniklý kompost použije v rámci
své činnosti nebo jej předá v souladu se zákonem o hnojivech a pokud během kompostování
nedojde k ohrožení životního prostředí nebo zdraví lidí. Právnická nebo podnikající
fyzická osoba musí řídit kompostování tak, aby byl zajištěn aerobní mikrobiální rozklad
organické hmoty bez vzniku zápachu nebo emisí metanu. Kompostování biologického materiálu
živočišného původu smí být prováděno pouze v zařízení splňujícím požadavky na zpracování
vedlejších produktů živočišného původu4). Kompost, který osoba nepoužije v rámci
své činnosti nebo jej nepředá v souladu se zákonem o hnojivech, je odpadem. Jiné
výstupy z kompostování jsou odpadem.
(4) Movitá věc, kterou je možné v souladu s jinými právními předpisy používat
k původnímu účelu, se nestává odpadem, pokud ji tato osoba předá k opětovnému použití,
a to buď přímo, nebo prostřednictvím jiné osoby.
(5) Platí, že movitá věc, kterou osoba předala na místo určené obcí a kterou
je možné v souladu s jinými právními předpisy používat k původnímu účelu, se nestala
odpadem, pokud byla předána k opětovnému použití.
ČÁST DRUHÁ
NAKLÁDÁNÍ S ODPADY
HLAVA I
VŠEOBECNÉ POVINNOSTI
§ 13
Obecné povinnosti při nakládání s odpady
(1) Každý je povinen
a) nakládat s odpadem pouze způsobem stanoveným tímto zákonem a jinými
právními předpisy vydanými na ochranu životního prostředí a zdraví lidí pro daný
druh a kategorii odpadu; při nakládání s odpady nesmějí být překročeny limity znečišťování
stanovené jinými právními předpisy na ochranu životního prostředí a zdraví lidí,
b) nakládat s odpadem pouze v zařízení určeném pro nakládání s daným
druhem a kategorií odpadu, s výjimkou shromažďování odpadu, přepravy odpadu, obchodování
s odpadem a nakládání se vzorky odpadu,
c) soustřeďovat odpady odděleně,
d) nakládat s odpadem tak, aby jej zabezpečil před odcizením nebo únikem
nebo aby nedošlo k jeho znehodnocení, které by zhoršilo možnost nakládání s daným
odpadem v souladu s hierarchií odpadového hospodářství, do okamžiku, kdy jej sám
zpracuje, pokud je provozovatelem zařízení, nebo do okamžiku předání podle písmene
e) a
e) odpad, který sám nezpracuje v souladu s tímto zákonem, předat,
s výjimkou předání odpadu v rámci školního sběru nebo předání nezbytného množství
vzorků odpadu k rozborům, zkouškám nebo analýzám pro účely vědy, výzkumu a vývoje,
zjištění přijatelnosti odpadu do zařízení určeného pro nakládání s odpady, zařazení
odpadu do kategorie, hodnocení nebezpečných vlastností odpadů a dalším rozborům a
zkouškám nezbytným pro zajištění nakládání s odpady v souladu s právními předpisy,
v souladu s hierarchií odpadového hospodářství
1. přímo nebo prostřednictvím dopravce
odpadu pouze do zařízení určeného pro nakládání s daným druhem a kategorií odpadu
nebo za podmínek podle § 16 odst. 3 do dopravního prostředku provozovatele takového
zařízení,
2. obchodníkovi s odpady s povolením pro daný druh a kategorii odpadu, popřípadě
dopravci odpadu určenému tímto obchodníkem, nebo
3. na místo určené obcí podle § 59
odst. 2 a 5.
(2) Převzít odpad jsou, s výjimkou převzetí nezbytného množství vzorků
odpadu k rozborům, zkouškám nebo analýzám pro účely vědy, výzkumu a vývoje, k zjištění
přijatelnosti odpadu do zařízení určeného pro nakládání s odpady, k zařazení odpadu
do kategorie, k hodnocení nebezpečných vlastností odpadů a dalším rozborům a zkouškám
nezbytným pro zajištění nakládání s odpady v souladu s právními předpisy, oprávněni
a) provozovatel zařízení určeného pro nakládání s daným druhem a kategorií
odpadu,
b) obchodník s odpady s povolením pro daný druh a kategorii odpadu,
c) obec za podmínek stanovených v § 59, nebo
d) právnická osoba vykonávající činnost školy nebo školského zařízení
nebo vysoká škola (dále jen "škola") za podmínek stanovených v § 20.
(3) Na jednotky požární ochrany a právnické a podnikající fyzické osoby,
které jsou jinými právními předpisy určeny k řešení havárií a zdolávání požárů, se
při této činnosti nevztahují povinnosti podle tohoto zákona, s výjimkou odstavce
1 písm. e).
§ 14
Nakládání s nezákonně soustředěným odpadem
(1) Vlastník odpadu má povinnost předat nezákonně soustředěný odpad
a) do zařízení určeného pro nakládání s odpady,
b) za podmínek podle § 16 odst. 3 do dopravního prostředku provozovatele
zařízení, nebo
c) obchodníkovi s odpady s povolením pro daný druh a kategorii odpadu,
s výjimkou vlastníka odpadu, který je fyzickou osobou.
(2) Pokud se vlastník pozemku dozví o nezákonně soustředěném odpadu na
svém pozemku, je povinen oznámit tuto skutečnost bez zbytečného odkladu obecnímu
úřadu obce s rozšířenou působností, v jehož správním obvodu je odpad soustředěn.
(3) Pokud se obecní úřad obce s rozšířenou působností dozví, že se v jeho
správním obvodu nachází nezákonně soustředěný odpad, neprodleně se pokusí zjistit
jeho vlastníka.
(4) Pokud není možné zjistit osobu, která je za odpad odpovědná nebo taková
osoba zemřela nebo zanikla, aniž by její povinnosti ve vztahu k tomuto odpadu přešly
na jinou osobu, vyzve obecní úřad obce s rozšířenou působností vlastníka pozemku
k odklizení odpadu a jeho předání do zařízení určeného pro nakládání s odpady ve
lhůtě 30 dnů ode dne doručení výzvy. V odůvodněných případech může obecní úřad obce
s rozšířenou působností stanovit lhůtu k odklizení odpadu a jeho předání do zařízení
určeného pro nakládání s odpady delší. Obec, na jejímž území se odpad nachází, může
vlastníkovi pozemku poskytnout součinnost při odklízení odpadu a jeho předání do
zařízení určeného pro nakládání s odpady.
(5) Pokud vlastník pozemku nezajistí odklizení odpadu a předání odpadu
do zařízení určeného pro nakládání s odpady do 30 dnů ode dne doručení výzvy nebo
v delší lhůtě stanovené ve výzvě, může obecní úřad obce s rozšířenou působností
a) uložit vlastníkovi pozemku, aby na vlastní náklady zabezpečil místo,
kde se nachází nezákonně soustředěný odpad, proti dalšímu návozu odpadu,
b) zabezpečit odpad, který ohrožuje životní prostředí, před únikem
škodlivin do okolního prostředí, nebo
c) nezákonně soustředěný odpad odklidit a předat do zařízení určeného
pro nakládání s odpady.
(6) Vlastník pozemku nemusí splnit povinnost uloženou podle odstavce 5
písm. a), pokud odpad na vlastní náklady předá do zařízení určeného pro nakládání
s odpady do 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, kterým je mu taková povinnost
uložena. Pokud obecní úřad obce s rozšířenou působností postupuje podle odstavce
5 písm. b) nebo c), je osoba pověřená obecním úřadem obce s rozšířenou působností
oprávněna vstoupit na pozemek na dobu nezbytnou k zabezpečení nebo odklizení odpadu
a vlastník nebo uživatel tohoto pozemku je povinen vstup osobě pověřené obecním úřadem
obce s rozšířenou působností umožnit a strpět zabezpečení nebo odklizení odpadu.
HLAVA II
POVINNOSTI PŮVODCE ODPADU A PROVOZOVATELE ZAŘÍZENÍ
§ 15
Povinnosti původce odpadu
(1) Na nepodnikající fyzickou osobu, která je původcem odpadu, se vztahují
pouze ty povinnosti původce odpadu stanovené v tomto zákoně, u kterých je tak výslovně
uvedeno.
(2) Původce odpadu je povinen
a) zařadit odpad podle druhu a kategorie a nakládat s ním podle jeho
skutečných vlastností,
b) prokázat orgánům provádějícím kontrolu podle tohoto zákona, že předal
odpad, který produkuje, v odpovídajícím množství v souladu s § 13 odst. 1 písm. e);
v případě stavebního a demoličního odpadu se tato povinnost vztahuje i na nepodnikající
fyzické osoby, s výjimkou případu, kdy množství produkovaného stavebního a demoličního
odpadu odpovídá množství stavebního a demoličního odpadu, který může nepodnikající
fyzická osoba předat podle § 59 obci,
c) v případě komunálního odpadu, který běžně produkuje, a stavebního
a demoličního odpadu, které sám nezpracuje, mít jejich předání podle § 13 odst. 1
písm. e) v odpovídajícím množství zajištěno písemnou smlouvou před jejich vznikem;
v případě stavebních a demoličních odpadů se tato povinnost vztahuje i na nepodnikající
fyzické osoby, s výjimkou případu, kdy množství produkovaných stavebních a demoličních
odpadů odpovídá množství stavebních a demoličních odpadů, které může fyzická nepodnikající
osoba předat podle § 59 obci,
d) s každou jednorázovou nebo první z řady opakovaných dodávek odpadu
do zařízení určeného pro nakládání s odpady nebo obchodníkovi s odpady spolu s odpadem
předat provozovateli zařízení nebo obchodníkovi s odpady údaje o své osobě a údaje
o odpadu nezbytné pro zjištění, zda smí být s daným odpadem v zařízení nakládáno
nebo zda smí obchodník s odpady takový odpad převzít; tyto údaje mohou být nahrazeny
základním popisem odpadu,
e) v případě odpadu určeného k uložení na skládce odpadů nebo k zasypávání
předat údaje podle písmene d) formou základního popisu odpadu; v případě první z
opakovaných dodávek odpadu je součástí základního popisu odpadu stanovení kritických
ukazatelů, o nichž je původce odpadu povinen v případě opakovaných dodávek předávat
informace; na základě dohody s původcem odpadu může zajistit zpracování základního
popisu odpadu provozovatel zařízení, do kterého je odpad předáván, nebo zprostředkovatel,
za zpracování základního popisu však odpovídá původce odpadu a
f) při odstraňování stavby, provádění stavby nebo údržbě stavby dodržet
postup pro nakládání s vybouranými stavebními materiály určenými pro opětovné použití,
vedlejšími produkty a stavebními a demoličními odpady tak, aby byla zajištěna nejvyšší
možná míra jejich opětovného použití a recyklace.
(3) Původce odpadu je před ukončením činnosti provozovny povinen předat
odpady soustředěné v provozovně do zařízení určeného pro nakládání s odpady.
(4) Pokud původce odpadu nepředá odpad soustředěný v provozovně do zařízení
určeného pro nakládání s odpady do 60 dnů od ukončení činnosti v provozovně, má povinnost
předat odpad do zařízení určeného pro nakládání s odpady vedle původce odpadu také
vlastník nemovité věci, která byla provozovnou původce odpadu, a kde jsou odpady
soustředěny. Vlastník nemovité věci je povinen splnit tuto povinnost nejpozději do
60 dnů ode dne, kdy jej k tomu vyzve inspekce, krajský úřad nebo obecní úřad obce
s rozšířenou působností. Původce odpadu je povinen uhradit vlastníkovi nemovité věci
účelně vynaložené náklady spojené s předáním odpadu do zařízení určeného pro nakládání
s odpady.
(5) Ministerstvo stanoví vyhláškou
a) rozsah údajů o původci odpadu a o odpadu předávaných podle odstavce
2 písm. d),
b) obsahové náležitosti základního popisu odpadu podle odstavce 2 písm.
e) včetně požadavků na stanovování kritických ukazatelů a četnost jejich sledování
a
c) postup pro nakládání s vybouranými stavebními materiály určenými
pro opětovné použití, vedlejšími produkty a stavebními a demoličními odpady při odstraňování
stavby, provádění stavby nebo údržbě stavby podle odstavce 2 písm. f).
§ 16
Provozovatel zařízení
(1) Provozovatel zařízení má od okamžiku převzetí odpadu do zařízení určeného
pro nakládání s odpady podle § 17 odst. 1 písm. b) a c) ve vztahu k tomuto odpadu
všechny povinnosti provozovatele zařízení stanovené tímto zákonem a stává se jeho
vlastníkem.
(2) Provozovatel zařízení ke skladování odpadu před využitím, úpravě před
využitím nebo k využití odpadu a osoba, která předává odpad do jeho zařízení, mohou
uzavřít písemnou smlouvu, že odpad zůstává ve vlastnictví této osoby. Tento odpad
musí být při nakládání v zařízení identifikovatelný a musí s ním být nakládáno odděleně.
Na výstupu ze zařízení smí provozovatel zařízení tento odpad předat pouze do zařízení
určeného pro nakládání s odpady nebo obchodníkovi s odpady, které určí vlastník odpadu.
(3) V případě, že přepravu odpadu do svého zařízení zajišťuje provozovatel
zařízení a při nakládce je provedeno převzetí odpadu podle § 17 odst. 1 písm. b)
a c), může se provozovatel zařízení stát na základě smlouvy vlastníkem odpadu okamžikem
zahájení přepravy. V takovém případě má všechny povinnosti provozovatele zařízení
ve vztahu k tomuto odpadu stanovené tímto zákonem od okamžiku zahájení přepravy.
Povinnosti provozovatele zařízení
§ 17
(1) Provozovatel zařízení je povinen
a) provozovat zařízení ke skladování, sběru, úpravě, využití nebo
odstranění odpadu v souladu s povolením podle § 21 odst. 2,
b) při převzetí odpadu, s výjimkou odpadu, jehož vlastníkem byl
už před převzetím,
1. zaznamenat údaje o odpadu a předávající osobě a provozovně
nebo zařízení určeném pro nakládání s odpady, ze kterých je odpad předáván tak, aby
mohla být vedena průběžná evidence odpadu a prováděno ohlašování,
2. odpad zvážit
a provést jeho vizuální kontrolu,
3. ověřit zařazení odpadu podle druhu a kategorie,
s výjimkou převzetí od nepodnikající fyzické osoby,
4. zařadit odpad podle druhu a
kategorie v případě, že ho přebírá od nepodnikající fyzické osoby, a
5. v případě,
že není k převzetí daného druhu nebo kategorie odpadu oprávněn, odmítnout převzetí
odpadu do zařízení,
c) při převzetí odpadu, s výjimkou odpadu, jehož vlastníkem byl už
před převzetím, vydat osobě, od které odpad do zařízení převzal, potvrzení o množství,
druhu a kategorii předaného odpadu, včetně uvedení identifikačního čísla zařízení,
d) předat s každou jednorázovou nebo první z řady opakovaných dodávek
odpad obchodníkovi s odpady nebo dalšímu provozovateli zařízení vždy s údaji o zařízení,
ze kterého odpady předává, a s údaji nezbytnými k posouzení, zda smí být odpad do
zařízení přijat nebo zda smí obchodník s odpady takový odpad převzít, a v případě
odpadu určeného k uložení na skládce odpadů nebo k zasypávání dále se základním popisem
odpadu; v případě opakovaných dodávek odpadu určeného k uložení na skládce nebo k
zasypávání je povinen předat informace o kritických ukazatelích v četnosti a rozsahu
podle § 15 odst. 2 písm. e),
e) oznámit bez zbytečného odkladu příslušnému krajskému úřadu a krajské
hygienické stanici nepříznivé vlivy nakládání s odpadem na zdraví lidí nebo životní
prostředí, které jsou v rozporu s vlivy popsanými v provozním řádu zařízení nebo
vlivy, které překračují limity znečišťování stanovené jinými právními předpisy na
ochranu životního prostředí a zdraví lidí, a oznámit opatření přijatá k zamezení
těchto nepříznivých vlivů,
f) pokud v zařízení nenakládá pouze s jím produkovanými odpady, zveřejnit
seznam druhů odpadů, které smí být do zařízení přijaty,
g) v případě mobilního zařízení k využití odpadu písemně oznámit
provoz zařízení před jeho zahájením příslušnému krajskému úřadu, krajské hygienické
stanici a obecnímu úřadu obce, na jejímž území bude zařízení provozováno,
h) v případě, že přebírá komunální odpady od fyzických osob, oznámit
obci, na jejímž území odpad vznikl, do 15. ledna druh a množství převzatého odpadu
za předchozí kalendářní rok a
i) vést provozní deník.
(2) Provozovatel zařízení je povinen před ukončením provozu zařízení
nebo v případě zrušení povolení provozu zařízení podle § 25 odst. 1 nebo 2 do 60
dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí krajského úřadu o zrušení povolení provozu
předat odpady soustředěné v zařízení do jiného zařízení určeného pro nakládání s
odpady. Do uplynutí lhůty podle věty první se nejedná o nezákonně soustředěný odpad.
(3) Pokud provozovatel zařízení nesplní povinnost podle odstavce 2, má
povinnost předat odpady do zařízení určeného pro nakládání s odpady vedle provozovatele
zařízení také vlastník nemovité věci, která byla zařízením určeným pro nakládání
s odpady, a kde jsou odpady soustředěny. Vlastník nemovité věci je povinen tuto povinnost
splnit nejpozději do 60 dnů ode dne, kdy jej k tomu vyzve inspekce, krajský úřad
nebo obecní úřad obce s rozšířenou působností. Provozovatel zařízení je povinen uhradit
vlastníkovi nemovité věci účelně vynaložené náklady spojené s předáním odpadů do
zařízení určeného pro nakládání s odpady.
(4) Ministerstvo stanoví vyhláškou
a) rozsah a způsob zaznamenání údajů podle odstavce 1 písm. b) bodu
1,
b) rozsah údajů předávaných podle odstavce 1 písm. d),
c) rozsah a způsob oznamování podle odstavce 1 písm. g) a h) a
d) náležitosti provozního deníku zařízení podle typu zařízení podle
odstavce 1 písm. i).
§ 18
(1) Provozovatel zařízení je při převzetí kovového odpadu stanoveného
vyhláškou ministerstva povinen zaznamenat kromě údajů podle § 17 odst. 1 písm. b)
bodu 1 rovněž pravdivé údaje o fyzické osobě, která fyzicky předala odpad do zařízení,
vést průběžnou evidenci těchto údajů a tuto evidenci uchovávat po dobu 5 let od převzetí
odpadu; za účelem splnění této povinnosti je provozovatel zařízení oprávněn vyžadovat
k nahlédnutí průkaz totožnosti této fyzické osoby. Podle věty první se nepostupuje,
pokud je odpad přebírán z jiného zařízení určeného pro nakládání s odpady.
(2) Původce odpadu, včetně nepodnikajících fyzických osob, nesmí odpad
podle odstavce 1 předávat do mobilního zařízení ke sběru, úpravě nebo využití odpadu;
provozovatel takového zařízení nesmí odpad podle odstavce 1 převzít. Zákaz podle
věty první se nevztahuje na odpad, jehož původcem je obec.
(3) Údaji o fyzické osobě, které je provozovatel povinen zaznamenat podle
odstavce 1, se rozumí jméno, popřípadě jména, a příjmení, adresa místa trvalého pobytu
nebo místa pobytu a číslo průkazu totožnosti.
(4) Pokud provozovatel zařízení přebírá odpad, který má povahu strojního
zařízení nebo obecně prospěšného zařízení, uměleckého díla nebo pietních a bohoslužebných
předmětů nebo jejich částí, je povinen zaznamenat jako údaje o odpadu podle § 17
odst. 1 písm. b) také stručný popis těchto předmětů umožňující dodatečnou identifikaci
a doplnit jej uvedením písmen, číslic, popřípadě dalších symbolů, které se nacházejí
na těchto předmětech.
(5) Bez zaznamenání údajů podle odstavců 3 a 4 nesmí provozovatel zařízení
odpad převzít.
(6) Ministerstvo stanoví vyhláškou rozsah a způsob vedení evidence o
osobách a odpadech podle odstavce 1.
§ 19
(1) Převzaté kovové odpady, které mají povahu strojního zařízení, obecně
prospěšná zařízení, umělecká díla nebo pietní a bohoslužebné předměty nebo jejich
části nesmí provozovatel zařízení po dobu 48 hodin od jejich převzetí rozebírat,
jinak pozměňovat nebo předávat dalším osobám.
(2) Provozovatel zařízení nesmí poskytnout úplatu za převzetí kovových
odpadů stanovených vyhláškou ministerstva od nepodnikajících fyzických osob.
(3) Provozovatel zařízení smí za přebíraný kovový odpad stanovený vyhláškou
ministerstva poskytnout úplatu pouze převodem peněžních prostředků prostřednictvím
osoby oprávněné poskytovat platební služby nebo prostřednictvím provozovatele poštovních
služeb formou poštovního poukazu. O uskutečněných platbách je povinen vést evidenci.
(4) Provozovatel zařízení je povinen v případě, že do zařízení přebírá
kovový odpad stanovený vyhláškou ministerstva od původce odpadu, pokud tento odpad
nepřebírá z jiného zařízení určeného pro nakládání s odpady,
a) sledovat prostor zařízení kamerovým systémem, uchovávat záznam
z kamerového systému po dobu 30 dnů a na vyžádání tento záznam poskytnout orgánům
provádějícím kontrolu podle tohoto zákona a
b) každoročně proškolit všechny pracovníky, kteří vykonávají obsluhu
zařízení, pro získání potřebných znalostí, dovedností a postupů pro plnění povinností
při přebírání odpadů stanovených tímto zákonem a vyhláškou ministerstva, o tomto
školení pořídit písemný záznam a tento záznam uchovávat po dobu 5 let od provedení
školení.
(5) Ministerstvo stanoví vyhláškou
a) rozsah a způsob vedení evidence plateb podle odstavce 3 a
b) rozsah sledování, technické požadavky na kamerový systém a požadavky
na uchování záznamu.
§ 20
Školní sběr
(1) Škola může od žáků nebo studentů přebírat odpady papíru, plastů a kovů
z domácností. V tomto případě se na školy nevztahují povinnosti provozovatele zařízení.
(2) Škola se okamžikem převzetí odpadu v rámci školního sběru stává jeho
vlastníkem a obec, na jejímž území se škola nachází, jeho původcem.
(3) Škola plní ve vztahu k převzatým odpadům všechny povinnosti původce
odpadu, s výjimkou povinnosti podání ročního hlášení o produkci a nakládání s odpady.
(4) Na obec se ve vztahu k odpadu převzatému v rámci školního sběru nevztahují
povinnosti původce odpadu, s výjimkou povinnosti podání ročního hlášení o produkci
a nakládání s odpady.
(5) Škola předá do 15. ledna obci, na jejímž území se nachází, údaje o
hmotnosti převzatých druhů odpadů a zařízeních určeným pro nakládání s odpady, kterým
převzaté odpady předala, za předchozí kalendářní rok.
(6) Ministerstvo stanoví vyhláškou rozsah a způsob předání údajů podle
odstavce 5.
HLAVA III
PROVOZ ZAŘÍZENÍ URČENÝCH PRO NAKLÁDÁNÍ S ODPADY A POVOLENÍ K OBCHODOVÁNÍ
S ODPADY
§ 21
Provoz zařízení určených pro nakládání s odpady
(1) Zařízení určené pro nakládání s odpady smí provozovat právnická nebo
podnikající fyzická osoba se sídlem nebo s odštěpným závodem na území České republiky.
(2) Zařízení ke skladování, sběru, úpravě, využití nebo odstranění odpadu
smí být provozováno pouze na základě povolení provozu zařízení vydaného krajským
úřadem. Obsahové náležitosti žádosti o povolení provozu zařízení a povolení provozu
zařízení jsou stanoveny v příloze č. 3 k tomuto zákonu. Žádost o povolení provozu
zařízení, které vyžaduje povolení podle stavebního zákona, lze podat prostřednictvím
portálu stavebníka podle stavebního zákona.
(3) Zařízení k využití nebo skladování odpadu vymezené v příloze č. 4 k
tomuto zákonu a malé zařízení smí být za splnění podmínek stanovených tímto zákonem
provozována bez povolení provozu zařízení podle odstavce 2.
§ 22
Povolení provozu zařízení
(1) Povolení provozu zařízení se vydává pro typy činností vymezené v Katalogu
činností v příloze č. 2 k tomuto zákonu. Nedílnou součástí povolení provozu zařízení
je provozní řád zařízení. Povolení provozu zařízení se vydává na dobu neurčitou,
s výjimkou mobilních zařízení, kterým se povolení vydává na dobu určitou, nejdéle
na dobu 6 let. Pokud provozovatel mobilního zařízení požádá o prodloužení nejpozději
6 měsíců před uplynutím doby, na niž bylo povolení vydáno, povolení nezaniká, dokud
nebude o žádosti pravomocně rozhodnuto.
(2) S výjimkou mobilních zařízení je účastníkem řízení o vydání povolení
provozu zařízení též obec, na jejímž území má být zařízení podle § 21 odst. 2 provozováno,
a obec, jejíž životní prostředí může být provozem takového zařízení přímo dotčeno.
(3) Žadatel k žádosti o vydání povolení provozu zařízení připojí závazné
stanovisko krajské hygienické stanice. Krajská hygienická stanice posoudí tuto žádost
z hlediska dopadů na zdraví lidí a zhodnotí zdravotní rizika.
(4) Pokud podmínky provozu zařízení podle § 21 odst. 2 vymezené v žádosti
nejsou dostatečné pro zajištění ochrany životního prostředí nebo zdraví lidí, může
krajský úřad stanovit v povolení další podmínky, které dostatečnou ochranu životního
prostředí nebo zdraví lidí zajistí.
(5) Povolení provozu zařízení je vykonatelné až dnem nabytí právní moci
kolaudačního rozhodnutí, povolení k předčasnému užívání stavby, povolení ke zkušebnímu
provozu nebo povolení ke změně v užívání stavby, pokud jsou podle stavebního zákona
vyžadována.
(6) Bez povolení provozu zařízení nelze, s výjimkou zařízení podle § 21
odst. 3, vydat kolaudační rozhodnutí, povolení k předčasnému užívání stavby, povolení
ke zkušebnímu provozu a povolení ke změně v užívání stavby podle stavebního zákona
pro stavby určené ke skladování, sběru, úpravě, využití nebo odstranění odpadů.
(7) Ministerstvo stanoví vyhláškou obsahové náležitosti provozního řádu
zařízení podle § 21 odst. 2 podle typu činnosti.
§ 23
Revize povolení provozu zařízení
(1) Provozovatel zařízení, s výjimkou provozovatele mobilního zařízení,
je povinen provést revizi povolení provozu zařízení, včetně provozního řádu, z hlediska
jeho aktuálnosti a úplnosti a předložit krajskému úřadu zprávu o provedené revizi
povolení provozu zařízení (dále jen "zpráva o revizi") ke schválení, a to ve lhůtě
6 let ode dne nabytí právní moci povolení provozu zařízení, jeho poslední změny nebo
rozhodnutí o schválení poslední zprávy o revizi. V případě, že zprávu ve stanovené
lhůtě krajskému úřadu nepředloží, povolení provozu zařízení uplynutím této lhůty
zaniká. Pokud provozovatel zařízení shledá, že je nezbytné provést změnu povolení
provozu zařízení, požádá společně s předložením zprávy o revizi o změnu povolení
provozu zařízení a v případě potřeby předloží návrh upraveného provozního řádu.
(2) Pokud krajský úřad po posouzení předložené zprávy o revizi shledá,
že jsou dány důvody ke změně povolení provozu zařízení podle § 25 odst. 1, a provozovatel
nepodal žádost o změnu povolení provozu zařízení současně se zprávou o revizi, popřípadě
tato žádost není úplná, vyzve krajský úřad provozovatele zařízení k doplnění předložené
zprávy o revizi, podání žádosti o změnu povolení provozu zařízení, popřípadě k předložení
návrhu upraveného provozního řádu nebo k doplnění žádosti o změnu povolení provozu
zařízení. Pokud provozovatel zařízení ve stanovené lhůtě nepředloží nebo nedoplní
dokumenty podle věty první, krajský úřad povolení provozu zařízení zruší. Krajský
úřad dále zruší povolení provozu zařízení, pokud po posouzení předložené zprávy o
revizi shledá, že jsou dány důvody ke zrušení povolení provozu zařízení podle § 25
odst. 1.
(3) Pokud krajský úřad po posouzení předložené zprávy o revizi shledá,
že nejsou dány důvody ke změně povolení provozu zařízení, zprávu o revizi schválí.
(4) Ustanovení odstavců 1 až 3 se nevztahují na druhou a třetí fázi provozu
skládky.
(5) Obsahové náležitosti zprávy o revizi jsou stanoveny v příloze č. 3
k tomuto zákonu.
§ 24
Přechod práv a povinností z povolení provozu zařízení
Práva a povinnosti z povolení provozu zařízení přecházejí na právního nástupce
provozovatele zařízení, na kterého přešlo vlastnictví nebo právo užívat zařízení.
Právní nástupce je povinen oznámit přechod práv a povinností z povolení provozu zařízení
krajskému úřadu do 30 dnů ode dne účinnosti přechodu práv a povinností a v téže lhůtě
požádat o změnu povolení a předložit upravený provozní řád krajskému úřadu ke schválení
tak, aby byly v povolení uvedeny správné údaje vztahující se k osobě provozovatele
zařízení.
§ 25
Změna, zrušení a zánik povolení provozu zařízení
(1) Krajský úřad zruší nebo změní povolení provozu zařízení, pokud
a) dojde ke změně podmínek rozhodných pro vydání povolení,
b) provozovatel zařízení nezajistí podmínky ochrany životního prostředí
nebo zdraví lidí stanovené jinými právními předpisy, nebo
c) mění nebo ruší povolení podle § 10 odst. 1.
(2) Krajský úřad zruší povolení provozu zařízení, pokud provozovatel
zařízení
a) opakovaně poruší povinnosti stanovené tímto zákonem nebo zákonem
o výrobcích s ukončenou životností nebo opakovaně neplní podmínky stanovené povolením,
b) při kontrole plnění povinností stanovených tímto zákonem nebo zákonem
o výrobcích s ukončenou životností opakovaně poruší povinnost kontrolované osoby
nebo povinné osoby podle kontrolního řádu,
c) nevede průběžnou evidenci o osobách a o odpadech podle § 18 odst.
1,
d) poruší zákaz převzetí odpadu za úplatu od nepodnikajících fyzických
osob podle § 19 odst. 2, nebo
e) poskytne úhradu za vykoupený odpad jiným způsobem, než je stanoveno
v § 19 odst. 3.
(3) Povolení provozu zařízení zaniká při zániku provozovatele zařízení
bez právního nástupce, uplynutím doby, na kterou bylo vydáno, nebo ukončením provozu
zařízení, a to ke dni ohlášení ukončení provozu.
(4) Pokud provozovatel zařízení, který není právním nástupcem dosavadního
provozovatele zařízení a který k tomuto zařízení získal užívací práva, požádá o nové
povolení provozu zařízení nejpozději do 30 dnů ode dne převodu užívacích práv, platí
pro něj dosavadní povolení provozu zařízení, dokud nebude o jeho žádosti pravomocně
rozhodnuto.
(5) Krajský úřad změní povolení provozu zařízení na žádost právního nástupce
provozovatele zařízení podle § 24.
(6) Krajský úřad si v řízení o změně nebo zrušení povolení provozu zařízení
vyžádá závazné stanovisko krajské hygienické stanice, pokud se změna povolení nebo
důvod zrušení týkají oblasti ochrany veřejného zdraví. Krajská hygienická stanice
posoudí tuto žádost z hlediska dopadů na zdraví lidí a zhodnotí zdravotní rizika.
§ 26
Povolení k obchodování s odpady
(1) Obchodovat s odpady může pouze právnická nebo podnikající fyzická osoba,
která má sídlo nebo odštěpný závod na území České republiky, a to na základě a v
souladu s povolením k obchodování s odpady vydaným krajským úřadem příslušným podle
sídla osoby, která o vydání povolení žádá. Pokud žádá o vydání povolení osoba se
sídlem mimo území České republiky, je k vydání povolení příslušný Magistrát hlavního
města Prahy. Krajský úřad může v povolení stanovit podmínky, které zajistí dostatečnou
ochranu životního prostředí a zdraví lidí.
(2) Povolení k obchodování s odpady se vydává na dobu určitou, nejdéle
na dobu 6 let. Dobu platnosti povolení k obchodování s odpady krajský úřad prodlouží
na základě žádosti obchodníka s odpady vždy nejdéle o dalších 6 let, pokud jsou splněny
podmínky pro jeho vydání. Pokud obchodník s odpady požádá o prodloužení do 6 měsíců
před uplynutím doby, na niž bylo povolení vydáno, povolení nezaniká, dokud nebude
o žádosti pravomocně rozhodnuto.
(3) Krajský úřad zruší nebo změní povolení k obchodování s odpady,
pokud
a) dojde ke změně podmínek rozhodných pro vydání povolení,
b) obchodník s odpady nezajistí podmínky ochrany životního prostředí
nebo zdraví lidí stanovené jinými právními předpisy,
c) obchodník s odpady opakovaně porušuje povinnosti stanovené tímto
zákonem nebo opakovaně neplní podmínky stanovené v povolení, nebo
d) obchodník s odpady při kontrole plnění povinností stanovených tímto
zákonem opakovaně poruší povinnost kontrolované osoby nebo povinné osoby podle kontrolního
řádu.
(4) Obsahové náležitosti žádosti o povolení k obchodování s odpady a povolení
k obchodování s odpady jsou stanoveny v příloze č. 3 k tomuto zákonu.
§ 27
Omezení vydání povolení
Povolení podle § 21 odst. 2 a § 26 odst. 1 nelze vydat, pokud
a) bylo žadateli v době 5 let před podáním žádosti pravomocně zrušeno
povolení provozu zařízení podle § 25 odst. 1 písm. b) nebo § 25 odst. 2 nebo zrušeno
povolení k obchodování s odpady podle § 26 odst. 3 písm. b), c) nebo d), nebo
b) byl člen statutárního orgánu žadatele členem statutárního orgánu
právnické osoby v období 5 let před podáním žádosti, během kterého nastaly skutečnosti,
kvůli kterým bylo právnické osobě pravomocně zrušeno povolení provozu zařízení podle
§ 25 odst. 1 písm. b) nebo § 25 odst. 2 nebo zrušeno povolení k obchodování s odpady
podle § 26 odst. 3 písm. b), c) nebo d).
HLAVA IV
VZORKOVÁNÍ A ZKOUŠKY ODPADU
§ 28
(1) Vzorkování odpadu pro účely zjištění přijatelnosti odpadu do zařízení,
hodnocení nebezpečných vlastností odpadu a další zkoušky pro dokladování kvality
odpadu pro další nakládání s ním nebo pro zjištění jeho vlastností nebo vzorkování
za účelem ověření splnění kritérií pro vedlejší produkt smí provádět pouze
a) odborně způsobilá fyzická osoba pro provádění a řízení vzorkování
odpadu s personálním certifikátem pro vzorkování odpadu,
b) akreditovaná zkušební laboratoř nebo akreditované odborné pracoviště,
jejichž způsobilost je garantována odborně způsobilou fyzickou osobou pro provádění
a řízení vzorkování odpadu, nebo
c) osoba, která je usazena v jiném členském státě Evropské unie nebo
Evropského hospodářského prostoru a která je oprávněna ke vzorkování odpadu v jiném
členském státě Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru a toto oprávnění
je v souladu s evropskou technickou normou podle § 29 odst. 1, pokud na území České
republiky vzorkuje odpady pouze dočasně nebo ojediněle a její způsobilost je garantována
odborně způsobilou fyzickou osobou pro provádění a řízení vzorkování odpadu.
(2) Odborně způsobilou fyzickou osobu pro provádění a řízení vzorkování
odpadu je fyzická osoba,
a) která splňuje tyto požadavky:
1. ukončené vysokoškolské vzdělání
a nejméně 2 roky praxe v oboru odpadového hospodářství v posledních 10 letech nebo
dosažený stupeň středního vzdělání s maturitní zkouškou a nejméně 3 roky praxe v
oboru odpadového hospodářství v posledních 10 letech a
2. absolvování příslušného
vzdělávacího programu pro provádění a řízení vzorkování odpadu, nebo
b) jejíž odborná způsobilost podle písmene a) může být uznána podle
zákona o uznávání odborné kvalifikace.
(3) Vzdělávací program pro provádění a řízení vzorkování odpadu zahrnuje
nejméně
a) základní školení, jehož náplň schválilo ministerstvo, a
b) následná zdokonalovací a udržovací jednodenní školení, jejichž náplň
schválilo ministerstvo, v intervalu alespoň každé 3 roky od absolvování základního
školení.
(4) Certifikace odborně způsobilé fyzické osoby se prokazuje certifikátem
vydaným certifikačním orgánem pro certifikaci osob akreditovaným v souladu se zákonem
o technických požadavcích na výrobky nebo obdobným dokladem vydaným členským státem
Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru. Laboratoře a odborná pracoviště
jsou pro vzorkování odpadů akreditovány akreditačním orgánem podle zákona o technických
požadavcích na výrobky.
(5) Vzorkování odpadu pro účely hodnocení nebezpečných vlastností odpadu
smí provádět osoba pověřená k hodnocení nebezpečných odpadů. Pro účely vzorkování
pro účely hodnocení nebezpečných vlastností odpadu se fyzická osoba pověřená k hodnocení
nebezpečných odpadů nebo odborný zástupce právnické osoby pověřené k hodnocení nebezpečných
vlastností považuje za odborně způsobilou fyzickou osobu pro provádění a řízení vzorkování
odpadu.
(6) Ministerstvo stanoví vyhláškou požadavky na
a) obsah vzdělávacího programu pro provádění a řízení vzorkování odpadu
podle odstavce 3,
b) certifikaci odborně způsobilé fyzické osoby podle odstavce 4 a
c) akreditaci laboratoře a odborného pracoviště podle odstavce 4.
§ 29
(1) Vzorkování odpadu pro účely zjištění přijatelnosti odpadu do zařízení
a další zkoušky pro dokladování kvality odpadu pro další nakládání s ním nebo pro
zjištění jeho vlastností nebo vzorkování za účelem ověření splnění kritérií pro vedlejší
produkt provádí osoba, laboratoř nebo pracoviště podle § 28 odst. 1 v souladu s evropskou
technickou normou a podle plánu odběru vzorků zpracovaného podle této normy odborně
způsobilou fyzickou osobou pro provádění a řízení vzorkování odpadu.
(2) Vzorky odpadů odebírá odborně způsobilá fyzická osoba nebo fyzická
osoba, kterou odborně způsobilá fyzická osoba, která zpracovala plán odběru vzorků,
před odběrem konkrétního druhu odpadu v konkrétním místě proškolila. V případě opakovaných
odběrů stejného druhu odpadu je četnost prokazatelného proškolení zúčastněných fyzických
osob nejméně jednou v kalendářním roce. O školení musí být pořízen písemný záznam,
který jsou osoba, laboratoř nebo pracoviště podle § 28 odst. 1 povinny uchovávat
po dobu 2 let. V případě, že vzorky odpadu odebírá fyzická osoba na základě tohoto
odstavce, odpovídá za správnost odběru vzorku osoba, laboratoř nebo pracoviště podle
§ 28 odst. 1.
(3) Osoba, laboratoř nebo pracoviště podle § 28 odst. 1, které provádějí
vzorkování odpadu podle odstavce 1, jsou povinny vést dokumentaci vzorkování.
(4) Laboratorní zkoušky, analýzy a ekotoxikologické a mikrobiologické testy
odpadů pro účely zjištění přijatelnosti odpadu do zařízení, hodnocení nebezpečných
vlastností odpadu a další zkoušky pro dokladování kvality odpadu pro další nakládání
s ním nebo pro zjištění jeho vlastností nebo pro zjištění vlastností vedlejšího produktu
provádějí laboratoře a odborná pracoviště, které jsou pro tyto činnosti akreditovány
v souladu s požadavky stanovenými vyhláškou ministerstva a Ministerstva zdravotnictví
a zákonem o technických požadavcích na výrobky.
(5) Osoba, která nechala vzorkovat a zkoušet odpad, uchovává protokol o
vzorkování a zkouškách odpadů po dobu 5 let od provedení vzorkování nebo zkoušky.
(6) Ministerstvo a Ministerstvo zdravotnictví stanoví vyhláškou
a) způsob provádění vzorkování odpadu podle odstavce 1,
b) evropskou technickou normu podle odstavce 1,
c) rozsah dokumentace vzorkování podle odstavce 2 a
d) způsob provádění laboratorních zkoušek, analýz a ekotoxikologických
a mikrobiologických testů odpadů a dalších zkoušek odpadů podle odstavce 4.
HLAVA V
JEDNOTLIVÉ ZPŮSOBY NAKLÁDÁNÍ S ODPADY
Díl 1
Soustřeďování, skladování a sběr odpadu
§ 30
Soustřeďování odpadu
(1) Každý smí soustřeďovat odpady pouze za splnění technických podmínek,
které zajistí ochranu životního prostředí a zdraví lidí, stanovených vyhláškou ministerstva.
(2) Nebezpečné odpady nemusí být soustřeďovány odděleně, pokud jsou splněny
podmínky podle § 72 odst. 2. Ostatní odpady nemusí být soustřeďovány odděleně na
základě povolení místně příslušného správního orgánu k upuštění od odděleného soustřeďování
odpadů nebo na základě povolení provozu zařízení. Příslušný správní orgán neoddělené
soustřeďování odpadů povolí pouze, pokud vzhledem k následnému způsobu využití nebo
odstranění odpadů není třídění nebo oddělené soustřeďování nutné a nedojde k ohrožení
povinnosti nakládat s odpadem v souladu s hierarchií odpadového hospodářství. Příslušný
správní orgán může v povolení stanovit podmínky tak, aby nedošlo ke zvýšení nepříznivých
dopadů na životní prostředí nebo zdraví lidí.
(3) K vydání povolení k upuštění od odděleného soustřeďování odpadů je
příslušný krajský úřad, jde-li o zařízení určené pro nakládání s odpady, s výjimkou
malého zařízení. V ostatních případech je k vydání tohoto povolení příslušný obecní
úřad obce s rozšířenou působností.
(4) Povolení k upuštění od odděleného soustřeďování odpadů je součástí
povolení provozu zařízení určeného pro nakládání s odpady, pokud je pro dané zařízení
vyžadováno. Splnění podmínek pro povolení k upuštění od odděleného soustřeďování
podléhá povinnosti provést revizi povolení provozu zařízení podle § 23. Povolení
k upuštění od odděleného soustřeďování odpadů, s výjimkou povolení podle věty první
se vydává nejdéle na dobu 5 let. Upuštění od odděleného soustřeďování převzatých
odpadů v zařízení se považuje za úpravu odpadů.
(5) Žádost o povolení k upuštění od odděleného soustřeďování odpadů lze
podat prostřednictvím portálu stavebníka podle stavebního zákona, jde-li o provozovnu
nebo zařízení, které vyžadují povolení podle stavebního zákona.
(6) Veškerý odpad soustřeďovaný neodděleně na základě povolení k upuštění
od odděleného soustřeďování odpadů se zařazuje jako jeden druh odpadu podle Katalogu
odpadů. Správní orgán v povolení určí druh odpadu, do kterého má být zařazen neodděleně
soustřeďovaný odpad, a to podle druhu odpadu, který tvoří největší část hmotnosti
soustředěného odpadu v případě soustřeďování u původce odpadu, pokud není v konkrétním
případě z hlediska ochrany životního prostředí a zdraví lidí vhodnější určit jiný
druh odpadu, a v ostatních případech vhodný druh odpadu odpovídající skutečnosti,
že se jednalo o úpravu odpadu.
§ 31
Skladování odpadu
(1) Provozovatel zařízení smí provádět skladování odpadu pouze
a) v zařízení ke skladování odpadu určeném k tomuto účelu povolením
záměru, kolaudačním rozhodnutím nebo povolením změny v užívání stavby podle stavebního
zákona a
b) je-li zařízení ke skladování odpadu provozováno v souladu s technickými
podmínkami, které zajistí ochranu životního prostředí a zdraví lidí, stanovenými
vyhláškou ministerstva.
(2) Odpad určený k odstranění smí být skladován nejvýše po dobu 1 roku,
takové skladování je vymezeno v příloze č. 6 k tomuto zákonu pod kódem D15. Do uplynutí
lhůty pro skladování musí být odpad odstraněn nebo předán do zařízení, kde bude odstraněn.
Odpad určený k využití smí být skladován po dobu nejvýše 3 let; takové skladování
je vymezeno v příloze č. 5 k tomuto zákonu pod kódem R13a. Do uplynutí lhůty pro
skladování musí být odpad využit nebo předán do zařízení, kde bude využit.
(3) Odpad skladovaný za účelem využití po dobu delší než 1 rok, který
není možné využít, musí být odstraněn nebo předán do zařízení, kde bude odstraněn,
do 30 dnů ode dne, kdy provozovatel skladu odpadu zjistil, že jej není možné využít.
(4) Krajský úřad může povolit skladování po delší dobu, než je uvedena
v odstavcích 2 a 3, pokud se jedná o odpady, které není za stávajícího stavu vědeckého
nebo technického pokroku možné zpracovat. Takový sklad smí být provozován pouze za
splnění zvláštních technických podmínek stanovených vyhláškou ministerstva.
(5) V případě uložení odpadu v zařízení k úpravě, využití nebo odstranění
odpadu mimo technologii zpracování odpadu se nejedná o skladování odpadu, pokud doba
uložení odpadu v zařízení nepřesáhne 9 měsíců.
§ 32
Sběr odpadu
(1) Provozovatel zařízení smí provádět sběr odpadu pouze
a) v zařízení ke sběru odpadu určeném k tomuto účelu povolením záměru,
kolaudačním rozhodnutím nebo povolením změny v užívání stavby podle stavebního zákona,
nebo v mobilním zařízení ke sběru odpadu, které je označeno způsobem stanoveným vyhláškou
ministerstva, a
b) je-li zařízení ke sběru odpadu nebo mobilní zařízení ke sběru
odpadu provozováno v souladu s technickými podmínkami, které zajistí ochranu životního
prostředí a zdraví lidí, stanovenými vyhláškou ministerstva.
(2) V zařízení ke sběru odpadů smí být odpad uložen nejvýše po dobu 9
měsíců, pokud není zároveň povoleno jako zařízení ke skladování odpadů.
(3) V mobilním zařízení ke sběru odpadu smí být odpad uložen pouze po
dobu přepravy do zařízení ke zpracování odpadu, nejdéle však po dobu 48 hodin, jde-li
o odpad ze zdravotnické nebo veterinární péče nebo jiný biologický odpad, nejdéle
po dobu 24 hodin.
(4) Do mobilního zařízení ke sběru odpadu smí být přebírány odpady pouze
od jejich původce a odpady nesmí být z mobilního zařízení ke sběru odpadu předávány
do jiného mobilního zařízení určeného pro nakládání s odpady.
(5) Při přepravě odpadů do České republiky, z České republiky nebo přes
Českou republiku (dále jen "přeshraniční přeprava odpadů") nesmí být odpad přijímán
do mobilního zařízení ke sběru odpadu ani z něj nesmí být odesílán.
Díl 2
Úprava odpadu
§ 33
(1) Provozovatel zařízení smí provádět úpravu odpadu pouze
a) v zařízení k úpravě odpadu určeném k tomuto účelu povolením záměru,
kolaudačním rozhodnutím nebo povolením změny v užívání stavby podle stavebního zákona,
nebo v mobilním zařízení k úpravě odpadu a
b) je-li zařízení k úpravě odpadu nebo mobilní zařízení k úpravě
odpadu provozováno v souladu s technickými podmínkami, které zajistí ochranu životního
prostředí a zdraví lidí, stanovenými vyhláškou ministerstva.
(2) Úprava odpadu před využitím je vymezena v příloze č. 5 k tomuto zákonu
pod kódy R12a až R12j. Úprava odpadu před odstraněním je vymezena v příloze č. 6
k tomuto zákonu pod kódy D8, D9, D13 a D14.
(3) Třídění odpadu při jeho shromažďování a změna objemu odpadu u původce
odpadu za účelem usnadnění dopravy nejsou považovány za úpravu odpadu.
Díl 3
Využití odpadu
§ 34
Obecná ustanovení
(1) Provozovatel zařízení smí provádět využití odpadu pouze
a) v zařízení k využití odpadu určeném k tomuto účelu povolením záměru,
kolaudačním rozhodnutím nebo povolením změny v užívání stavby podle stavebního zákona,
v zařízení na použití upravených kalů nebo v mobilním zařízení k využití odpadu a
b) je-li zařízení k využití odpadu nebo mobilní zařízení k využití
odpadu provozováno v souladu s technickými podmínkami, které zajistí ochranu životního
prostředí a zdraví lidí, stanovenými vyhláškou ministerstva.
(2) V zařízení na využití odpadu dochází ke konečnému využití odpadu
uvedenému v příloze č. 5 k tomuto zákonu kromě kódů R12a až R12j a R13a tak, že se
odpad stane součástí povrchu terénu, je zapracován do nového výrobku nebo stavby,
přestává být odpadem nebo je přeměněn na energii.
(3) Pokud v zařízení na využití odpadu probíhá příprava k opětovnému
použití, je provozovatel zařízení povinen zajistit, aby vystupující výrobky určené
k opětovnému použití splňovaly požadavky na uvádění použitého zboží na trh.
(4) Provozovatel zařízení k využití odpadu je povinen na základě rozhodnutí
krajského úřadu nebo obecního úřadu obce s rozšířenou působností provést využití
odpadu v tomto rozhodnutí uvedeného. Takové rozhodnutí může být vydáno pouze v mimořádných
případech, je-li to z hlediska ochrany životního prostředí nebo zdraví lidí nezbytné,
a pokud je provedení využití odpadu pro provozovatele technicky možné. Odvolání proti
tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek. Náklady vzniklé tímto rozhodnutím hradí krajský
úřad nebo obecní úřad obce s rozšířenou působností, který rozhodnutí vydal. Obecní
úřad obce s rozšířenou působností nebo krajský úřad uloží náhradu takto vynaložených
nákladů osobě, která nakládáním s odpadem způsobila nezbytnost takového postupu tohoto
úřadu.
(5) Provozovatel zařízení k využití odpadu je povinen na základě rozhodnutí
krajského úřadu dočasně uskladnit odpady podle čl. 22 odst. 9 a čl. 24 odst. 7 nařízení
Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006 v tomto rozhodnutí uvedené. Takové
rozhodnutí může být vydáno pouze v mimořádných případech nedovolené přeshraniční
přepravy odpadů nebo přeshraniční přepravy odpadů, kterou nelze dokončit, je-li to
pro provozovatele technicky možné. Náklady vzniklé tímto rozhodnutím hradí krajský
úřad, který rozhodnutí vydal. Odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek.
(6) Odpad použitý k zasypávání musí nahrazovat materiály, které nejsou
odpadem, vyhovovat danému účelu zasypávání a být omezen na množství nezbytně nutné
pro dosažení tohoto účelu. K zasypávání smí být využíván pouze odpad, který je k
takové činnosti technicky vhodný a splňuje další požadavky, které zajistí, že nedojde
k ohrožení životního prostředí nebo zdraví lidí. Ředění nebo mísení odpadu za účelem
splnění limitů pro zasypávání je zakázáno.
(7) Ministerstvo stanoví vyhláškou
a) požadavky na odpady využívané k zasypávání podle odstavce 6, včetně
limitů obsahu škodlivin a způsobu a četnosti jejich ověřování, a
b) odpady, které nesmí být k zasypávání využívány.
§ 35
Energetické využití odpadu
(1) Spalování odpadu se za energetické využití odpadu uvedené v příloze
č. 5 k tomuto zákonu pod kódem R1a považuje pouze tehdy, jestliže
a) použitý odpad nepotřebuje po vlastním zapálení ke spalování podpůrné
palivo a vznikající teplo se použije pro potřebu vlastní nebo dalších osob za podmínek
stanovených jinými právními předpisy11), nebo
b) odpad se použije jako palivo nebo jako přídavné palivo v zařízeních
na výrobu energie nebo materiálů za podmínek stanovených jinými právními předpisy11).
(2) Spalování komunálního odpadu se považuje za energetické využití odpadu
uvedené v příloze č. 5 k tomuto zákonu pod kódem R1a pouze tehdy, pokud dosahuje
vysokého stupně energetické účinnosti. Výše požadované energetické účinnosti a vzorec
pro její výpočet jsou uvedeny v příloze č. 7 k tomuto zákonu.
(3) Odděleně soustřeďované komunální odpady vhodné k opětovnému použití
nebo recyklaci, zejména papír, plasty, sklo, kovy, textil a biologický odpad, nesmí
být předány ke spalování v zařízení na energetické využití odpadu, s výjimkou odpadu
vznikajícího při jejich zpracování, který splňuje kritéria stanovená vyhláškou ministerstva,
tak, aby spalování takto vzniklých odpadů v zařízení na energetické využití odpadu
přinášelo nejlepší výsledek z hlediska životního prostředí v souladu s hierarchií
odpadového hospodářství.
Díl 4
Odstranění odpadu
§ 36
Obecná ustanovení
(1) Provozovatel zařízení smí provádět odstranění odpadu pouze
a) v zařízení k odstranění odpadu určeném k tomuto účelu povolením
záměru, kolaudačním rozhodnutím nebo povolením změny v užívání stavby podle stavebního
zákona a
b) je-li zařízení k odstranění odpadu provozováno v souladu s technickými
podmínkami, které zajistí ochranu životního prostředí a zdraví lidí, stanovenými
vyhláškou ministerstva.
(2) Krajský úřad nebo obecní úřad obce s rozšířenou působností může rozhodnutím
uložit provozovateli zařízení k odstranění odpadu, aby provedl odstranění odpadu
v tomto rozhodnutí uvedeného. Takové rozhodnutí může být vydáno pouze v mimořádných
případech, je-li to z hlediska ochrany životního prostředí nebo zdraví lidí nezbytné
a pokud je provedení odstranění odpadu pro provozovatele technicky možné. Odvolání
proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek. Náklady vzniklé tímto rozhodnutím hradí
krajský úřad nebo obecní úřad obce s rozšířenou působností, který rozhodnutí vydal.
Obecní úřad obce s rozšířenou působností nebo krajský úřad uloží náhradu takto vynaložených
nákladů osobě, která nakládáním s odpadem způsobila nezbytnost takového postupu tohoto
úřadu.
(3) Provozovatel zařízení k odstranění odpadu je povinen na základě rozhodnutí
krajského úřadu dočasně uskladnit odpady podle čl. 22 odst. 9 a čl. 24 odst. 7 nařízení
Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006 v tomto rozhodnutí uvedené. Takové
rozhodnutí může být vydáno pouze v mimořádných případech nedovolené přeshraniční
přepravy odpadů nebo přeshraniční přepravy odpadů, kterou nelze dokončit, je-li to
pro provozovatele technicky možné. Náklady vzniklé tímto rozhodnutím hradí krajský
úřad, který rozhodnutí vydal. Odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek.
(4) Odpady smí být odstraněny ukládáním do podzemních prostor pouze za
splnění podmínek stanovených jinými právními předpisy12).
(5) Odděleně soustřeďované komunální odpady vhodné k opětovnému použití
nebo recyklaci, zejména papír, plasty, sklo, kovy, textil a biologický odpad, nesmí
být předány k odstranění, s výjimkou odpadu vzniklého při jejich zpracování, pokud
a) je jeho výhřevnost v sušině nižší než 6,5 MJ/kg a
b) splňuje kritéria stanovená vyhláškou ministerstva, podle kterých
odstranění takto vzniklého odpadu přinese nejlepší výsledek z hlediska životního
prostředí v souladu s hierarchií odpadového hospodářství.
§ 37
Odstranění odpadu skládkováním
(1) Provozovatel skládky smí provádět odstranění odpadu skládkováním
pouze
a) v zařízení k odstranění odpadu určeném k tomuto účelu povolením
záměru, kolaudačním rozhodnutím nebo povolením změny v užívání stavby podle stavebního
zákona,
b) na pozemku evidovaném v katastru nemovitostí s druhem pozemku
ostatní plocha a způsobem využití pozemku skládka a
c) je-li skládka provozována v souladu s technickými podmínkami,
které zajistí ochranu životního prostředí a zdraví lidí, stanovenými vyhláškou ministerstva.
(2) Skládka se provozuje ve třech fázích, které na sebe musí bezprostředně
navazovat.
(3) V první fázi provozu skládky se provádí odstranění odpadu jeho řízeným
uložením na úrovni terénu nebo pod úrovní terénu. Veškeré movité věci uložené na
skládku v rámci první fáze jejího provozu jsou odpadem, s výjimkou materiálu používaného
jako konstrukční prvky skládky. Část ukládaných odpadů může sloužit jako technologický
materiál na technické zabezpečení skládky při splnění technických podmínek použití,
které zajistí, aby nedošlo k ohrožení životního prostředí. Jako technologický materiál
na technické zabezpečení skládky smí být používány pouze odpady, které svými technickými
parametry tomuto účelu odpovídají.
(4) Ve druhé fázi provozu skládky se provádí její uzavírání a rekultivace,
k této činnosti může být využíván odpad, který je k takové činnosti technicky vhodný,
pokud jsou splněny podmínky jeho využití, které zajistí, aby nedošlo k ohrožení životního
prostředí.
(5) Ve třetí fázi provozu skládky se provádí následná péče o skládku,
aniž by docházelo k nakládání s odpady. Využití odpadů v režimu zasypávání pro drobné
úpravy rekultivované skládky není součástí provozu skládky. Dobu trvání následné
péče o skládku stanoví pro každou skládku příslušný krajský úřad v rámci rozhodnutí
o změně povolení provozu skládky, kterým se povoluje provoz třetí fáze provozu skládky.
Tato doba nesmí být kratší než 30 let.
(6) Ministerstvo stanoví vyhláškou
a) vymezení konstrukčních prvků skládky podle odstavce 3,
b) seznam odpadů, které splňují technické parametry pro použití jako
technologický materiál na technické zabezpečení skládky, a technické podmínky jejich
použití pro tento účel podle odstavce 3 a
c) seznam odpadů, které jsou technicky vhodné k uzavírání a rekultivaci
skládky, a podmínky jejich využití podle odstavce 4.
§ 38
(1) Druhá a třetí fáze provozu skládky smí být provozovány pouze na základě
rozhodnutí o změně povolení provozu skládky. Součástí rozhodnutí o změně povolení
provozu skládky je schválení provozního řádu příslušné fáze provozu skládky. Provozovatel
skládky je povinen předložit návrh provozního řádu příslušné fáze provozu skládky
jako součást žádosti o změnu povolení provozu skládky.
(2) Rozhodnutí o změně povolení provozu skládky, kterým se povoluje provoz
druhé fáze provozu skládky, lze vydat, pouze pokud nabylo právní moci, právních účinků
nebo účinnosti povolení stavby, kterým se povoluje rekultivace skládky. Rozhodnutí
o změně povolení provozu skládky, kterým se povoluje provoz třetí fáze provozu skládky,
lze vydat, pouze pokud krajský úřad provedl kontrolu na místě a bylo vydáno kolaudační
rozhodnutí pro rekultivaci skládky.
(3) Příslušný krajský úřad provádí v průběhu provozu skládky kontrolu
na místě provozu zařízení. První kontrolu provede před zahájením ukládání odpadu
na skládku nebo na nově vybudovanou část skládky, aby ověřil, zda jsou splněny podmínky
stanovené v povolení provozu skládky. Kontrolu krajský úřad provede také před uzavřením
skládky, aby ověřil provedení rekultivace skládky. Bez této kontroly nelze vydat
rozhodnutí o změně povolení provozu skládky, na základě kterého smí být provozována
třetí fáze provozu skládky.
§ 39
Povinnosti provozovatele skládky
(1) Provozovatel skládky je povinen
a) před zahájením provozu skládky prokázat krajskému úřadu, že nemá
nedoplatek u orgánů Finanční správy České republiky a u orgánů Celní správy České
republiky a že zřídil zvláštní vázaný účet podle § 42 odst. 3, a dále že nemá evidovány
nedoplatky na platbách pojistného na sociální zabezpečení, na příspěvku na státní
politiku zaměstnanosti a na pojistném na veřejném zdravotním pojištění,
b) při provozování první fáze provozu skládky vytvářet a vést rezervu
na zajištění rekultivace a následné péče o skládku a uzavírání po ukončení provozu
první fáze provozu skládky v rozsahu stanoveném tímto zákonem a prováděcími právními
předpisy,
c) zabezpečit po ukončení první fáze provozu skládky její uzavření,
rekultivaci a následnou péči a zamezit nepříznivému vlivu skládky na životní prostředí;
tyto činnosti zajišťovat z vlastních prostředků a peněžních prostředků rezervy po
dobu stanovenou podle § 37 odst. 5,
d) vést průběžnou evidenci uložených odpadů a dokumenty dokladující
kvalitu těchto odpadů po celou dobu provozu skládky a následné péče o skládku,
e) vést průběžnou evidenci o množství materiálů, které nejsou odpadem,
použitých na skládce v rámci první fáze provozu skládky a
f) před zahájením první fáze provozu skládky zabezpečit peněžní
prostředky pro první fázi provozu skládky tak, že
1. sjedná pojištění odpovědnosti
za škodu na životním prostředí, na zdraví lidí a na věci způsobenou provozem skládky
v první fázi provozu skládky a za škodu vzniklou z důvodu ukončení provozu během
první fáze provozu skládky,
2. uloží na zvláštní vázaný účet částku ve výši nákladů
nutných na odstranění škod podle bodu 1; možné škody, jejich rozsah a výši částky
stanoví znalecký posudek, nebo
3. zajistí náklady na odstranění škod podle bodu 1
formou bankovní záruky podle zákona o bankách; možné škody, jejich rozsah a výši
částky stanoví znalecký posudek; záruka musí trvat po celou dobu první fáze provozu
skládky.
(2) Prostředky ze zvláštního vázaného účtu podle odstavce 1 písm. f)
bodu 2 smí být čerpány pouze na uvedený účel a se souhlasem krajského úřadu. Tento
účet smí být zrušen po ukončení první fáze provozu skládky nebo po ukončení provozu
během první fáze provozu skládky se souhlasem krajského úřadu poté, co došlo k vypořádání
případných škod nebo je nepochybné, že žádné škody nevznikly. Úroky z peněžních prostředků
na účtu se stávají součástí peněžních prostředků na zajištění provozu skládky.
§ 40
Zákaz ukládání využitelných odpadů na skládku
(1) Provozovatel skládky nesmí od 1. ledna 2030 na skládku ukládat
odpady,
a) jejichž výhřevnost v sušině je vyšší než 6,5 MJ/kg,
b) které překračují limitní hodnotu parametru biologické stability
AT4 stanovenou v příloze č. 10 k tomuto zákonu, nebo
c) které je za stávajícího stavu vědeckého a technického pokroku
možné účelně recyklovat.
(2) Provozovatel skládky je povinen ověřovat splnění podmínek výhřevnosti
a biologické stability podle odstavce 1 písm. a) a b).
(3) Zákaz podle odstavce 1 se neuplatní v případě
a) odpadu uloženého na skládku v rámci řešení následků krizové situace
podle krizového zákona, nebo
b) zařízení na využití odpadu, s jehož provozovatelem má původce
odpadu uzavřenu smlouvu o převzetí odpadu do tohoto zařízení, je z technických důvodů
mimo provoz nebo je jeho provoz z technických důvodů omezen.
(4) Provozovatel skládky nesmí na skládku ukládat nebezpečné odpady,
které je technicky možné zpracovat ve spalovnách nebezpečného odpadu nebo v jiných
zařízeních pro materiálové nebo energetické využití odpadu provozovaných na území
České republiky.
(5) Ministerstvo stanoví vyhláškou
a) způsob a četnost ověřování výhřevnosti a biologické stability
podle odstavce 1 písm. a) a b),
b) odpady, které je za stávajícího stavu vědeckého a technického
pokroku možné účelně recyklovat, podle odstavce 1 písm. c),
c) způsob ověření splnění podmínek podle odstavce 3 a
d) nebezpečné odpady, které je technicky možné zpracovat ve spalovnách
nebezpečného odpadu nebo v jiných zařízeních pro materiálové nebo energetické využití
odpadu provozovaných na území České republiky, podle odstavce 4.
§ 41
Zabezpečení ochrany životního prostředí a zdraví lidí při ukládání odpadu
na skládku
(1) Provozovatel skládky smí ukládat odpad pouze na skládku, která svým
technickým provedením splňuje požadavky pro ukládání tohoto odpadu. Pro každou skupinu
skládek musí ukládaný odpad splnit parametry pro jeho složení, mísitelnost, nebezpečné
vlastnosti a obsah škodlivých látek ve vodném výluhu a v sušině odpadu.
(2) Je zakázáno ředění nebo mísení odpadu za účelem splnění limitů pro
jeho přijetí na skládku.
(3) Provozovatel skládky nesmí na skládku ukládat
a) výrobky s ukončenou životností a dále výstupy z jejich úpravy,
jejichž výhřevnost v sušině je vyšší než 6,5 MJ/kg,
b) biologicky rozložitelný odpad a výstupy z jeho úpravy nebo zpracování,
s výjimkou
1. odpadu s menšinovým podílem biologicky rozložitelné složky, nebo
2.
výstupů z úpravy nebo zpracování biologicky rozložitelného odpadu, které není možné
zpracovat jiným způsobem,
c) odpady, které mohou mít při vzájemném smísení negativní vliv na
životní prostředí,
d) odpad, který může mít při uložení na skládku negativní dopad na
životní prostředí nebo zdraví lidí,
e) odpad, jehož mísitelnost, nebezpečné vlastnosti a obsah škodlivých
látek ve vodném výluhu a v sušině odpadu neumožňují jeho uložení na žádnou ze skupin
skládek,
f) odpad, který nebyl upraven v souladu s postupem stanoveným vyhláškou
ministerstva, s výjimkou inertního odpadu, u kterého je úprava technicky neproveditelná,
a odpadu, u něhož ani úpravou nelze dosáhnout snížení jeho objemu nebo snížení nebo
odstranění jeho nebezpečných vlastností, a
g) výstup z úpravy směsných komunálních odpadů, pokud je jeho výhřevnost
v sušině vyšší než 6,5 MJ/kg nebo překračuje limitní hodnotu parametru biologické
stability AT4 stanovenou v příloze č. 10 k tomuto zákonu.
(4) Provozovatel skládky je povinen provádět monitorování jejího provozu.
(5) Provozovatel skládky je povinen prokazatelně proškolit všechny zaměstnance
skládky o řádném provozu zařízení a o bezpečném nakládání s odpadem tak, aby nedošlo
k ohrožení životního prostředí nebo zdraví lidí. O školení musí být pořízen písemný
záznam, který je provozovatel skládky povinen uchovávat po dobu 5 let.
(6) Ministerstvo stanoví vyhláškou
a) technické požadavky na skládky podle odstavce 1,
b) skupiny skládek podle odstavce 1,
c) parametry pro složení odpadu, jeho mísitelnost, nebezpečné vlastnosti
a obsah škodlivých látek ve vodném výluhu a v sušině odpadu pro uložení odpadu, které
musí odpad splnit pro jeho uložení na jednotlivé skupiny skládek podle odstavce 1,
a způsob jejich ověření,
d) seznam odpadů s menšinovým obsahem biologicky rozložitelné složky
a výstupů z úpravy nebo zpracování biologicky rozložitelného odpadu, které smí být
ukládány na skládku podle odstavce 3 písm. b),
e) seznam odpadů, které je zakázáno ukládat na skládku kvůli jejich
možným nepříznivým dopadům na životní prostředí nebo zdraví lidí podle odstavce 3
písm. d), a
f) požadavky na monitorování provozu skládky podle odstavce 4.
Rezerva na zajištění rekultivace a následné péče o skládku
§ 42
(1) Provozovatel skládky je povinen vytvářet rezervu na zajištění rekultivace
a následné péče o skládku (dále jen "rezerva").
(2) Tvorba rezervy se zahrnuje do nákladů provozovatele skládky. Úroky
z peněžních prostředků rezervy jsou její součástí. Prostředky rezervy nesmí být předmětem
nařízení a provedení výkonu rozhodnutí a exekuce, ani zahrnuty do majetkové podstaty13)
provozovatele skládky, vlastníka skládky nebo jejich právních nástupců.
(3) Peněžní prostředky rezervy ve stanovené výši se ukládají na zvláštní
vázaný účet podle zákona upravujícího rezervy pro zjištění základu daně z příjmů
vedený v České republice u banky nebo u pobočky zahraniční banky se sídlem v jiném
členském státě Evropské unie. Pro každou skládku, na kterou je vydáno rozhodnutí
podle stavebního zákona, musí být zřízen samostatný zvláštní vázaný účet. Smlouva
s bankou nebo pobočkou o zřízení zvláštního vázaného účtu musí obsahovat údaj, které
skládky se rezerva týká, a ustanovení, že se jedná o zvláštní vázaný účet, který
je bankou nebo pobočkou spravován podle tohoto zákona. Dispozice s peněžními prostředky
rezervy ode dne zřízení zvláštního vázaného účtu je možná pouze se souhlasem krajského
úřadu příslušného podle umístění skládky. Vydání souhlasu může krajský úřad vázat
na podmínky, které zajistí, že prostředky budou využity pouze v souladu s účelem
rezervy.
(4) Peněžní prostředky vytvářené rezervy převádí provozovatel skládky
na zvláštní vázaný účet podle odstavce 3 vždy k poslednímu dni kalendářního měsíce
následujícího po uložení odpadu.
(5) Smlouva, kterou se převádí užívací právo ke skládce odpadu na nového
provozovatele skládky, je od počátku neplatná, pokud nejsou veškeré peněžní prostředky
vytvářené rezervy, které byl dosavadní provozovatel skládky povinen převést na zvláštní
vázaný účet podle odstavce 4, převedeny na zvláštní vázaný účet podle odstavce 3
zřízený novým provozovatelem skládky ve lhůtě 3 měsíců od převodu užívacího práva.
(6) Výše rezervy činí
a) 145 Kč za 1 tunu uloženého nebezpečného odpadu, včetně nebezpečného
odpadu uloženého jako technologický materiál na technické zabezpečení skládky, a
komunálního odpadu, s výjimkou odpadu z azbestu,
b) 75 Kč za 1 tunu uloženého ostatního odpadu a odpadu z azbestu,
včetně ostatního odpadu uloženého jako technologický materiál na technické zabezpečení
skládky.
§ 43
(1) Peněžní prostředky rezervy smí být použity pouze na práce související
s rekultivací a zajištěním následné péče o skládku, a to se souhlasem krajského úřadu;
vydání souhlasu může krajský úřad vázat na podmínky, které zajistí dostatečnou ochranu
životního prostředí a zdraví lidí. Souhlas krajský úřad vydává na základě rozhodnutí
o zahájení rekultivačních prací vydaného podle stavebního zákona a rozhodnutí o změně
povolení provozu skládky, na základě kterého smí být provozována druhá a třetí fáze
provozu skládky. Krajský úřad odsouhlasí uvolnění peněžních prostředků rezervy tak,
aby zůstávala dostatečná rezerva pro dokončení rekultivace a zajištění následné péče
o skládku i pro případ, že by provozovatel nebyl schopen tyto činnosti zajistit.
(2) Zanikne-li provozovatel skládky před ukončením péče o skládku a
jeho právní nástupce není znám nebo neexistuje-li, banka nebo pobočka převede na
pokyn příslušného krajského úřadu nevyčerpanou část rezervy do rozpočtu Státního
fondu životního prostředí České republiky. Tyto prostředky budou Státním fondem životního
prostředí České republiky převedeny na zvláštní vázaný účet podle § 42 odst. 3 tomu,
kdo zabezpečí rekultivaci a následnou péči o skládku. Peněžní prostředky rezervy
z tohoto účtu mohou být použity pouze způsobem stanoveným tímto zákonem.
(3) Po ukončení následné péče o skládku se rezerva zruší a nevyčerpaná
část rezervy se převede na účet provozovatele skládky nebo jeho právního nástupce.
Není-li právní nástupce znám nebo neexistuje-li, banka nebo pobočka na pokyn krajského
úřadu převede nevyčerpanou část rezervy do rozpočtu obce, na jejímž území skládka
leží. V případě, že skládka leží na územích několika obcí, dělí se tento příjem poměrně
podle velikosti části skládky ležící v územích těchto obcí.
Díl 5
Obchodování s odpady a zprostředkování nakládání s odpady
§ 44
Obchodování s odpady
(1) Pokud provozovatel zařízení nakupuje odpad, který přebírá do zařízení,
nebo prodává odpad vystupující ze zařízení, nepovažuje se tato činnost za obchodování
s odpady.
(2) Obchodník s odpady se stává vlastníkem odpadu a má všechny povinnosti
obchodníka s odpady ve vztahu k tomuto odpadu okamžikem zahájení přepravy odpadu
z provozovny nebo zařízení, ze kterého odpad přebírá, nebo okamžikem převzetí od
jiného obchodníka. Obchodník s odpady smí odpady předat pouze do zařízení k úpravě
odpadu nebo zařízení k využití odpadu nebo jinému obchodníkovi s odpady; v okamžiku
zahájení přepravy musí mít převzetí zajištěno písemnou smlouvou. Obchodník s odpady,
který přebírá odpady od jiného obchodníka, je smí předat pouze do zařízení k úpravě
odpadu nebo do zařízení k využití odpadu. Ze smluv mezi obchodníky s odpady musí
být zřejmé, který obchodník je vlastníkem odpadu během přepravy a má všechny povinnosti
k přepravovanému odpadu.
(3) Obchodník s odpady nesmí s převzatým odpadem nakládat jiným způsobem
než s ním obchodovat a přepravovat jej. Obchodník s odpady nesmí přebírat odpad od
nepodnikající fyzické osoby.
(4) Obchodník s odpady musí za převzatý odpad poskytnout osobě, která
mu odpad předává, úplatu. Osoba, která obchodníkovi s odpady odpad předává, nesmí
obchodníkovi s odpady za převzetí odpadu poskytnout úplatu. Pokud obchodník s odpady
přebírá odpady od provozovatele zařízení podle § 16 odst. 2, je dostačující, pokud
obchodník s odpady poskytne úplatu za tento odpad vlastníkovi přebíraného odpadu.
(5) Obchodník s odpady je povinen
a) ověřit správnost zařazení odpadu podle druhu a kategorie; v případě,
že není k převzetí daného druhu nebo kategorie odpadu oprávněn, nesmí odpad převzít
a
b) předat odpad při jednorázové nebo první z opakovaných dodávek
provozovateli zařízení nebo obchodníkovi s odpady s informacemi o své osobě a informacemi
nezbytnými k posouzení, zda je odpad do zařízení možné převzít nebo zda jej smí převzít
obchodník s odpady, popřípadě se základním popisem odpadu.
§ 45
Zprostředkování nakládání s odpady
(1) Zprostředkování nakládání s odpady smí být prováděno pouze na základě
ohlášení této činnosti krajskému úřadu příslušnému podle sídla zprostředkovatele.
Pokud má zprostředkovatel sídlo mimo území České republiky, ohlašuje svou činnost
Magistrátu hlavního města Prahy.
(2) Uzavřením smlouvy o zprostředkování nakládání s odpady zmocňuje původce
odpadu zprostředkovatele, aby jeho jménem zajistil předání odpadu do zařízení určeného
pro nakládání s odpady, se kterým má nebo bude mít v okamžiku předání odpadu do zařízení
zprostředkovatel uzavřenu smlouvu, jejímž předmětem je přijetí odpadů do zařízení.
(3) Původce odpadu je vlastníkem odpadu a má všechny povinnosti původce
odpadu až do okamžiku jeho předání do zařízení určeného pro nakládání s odpady, a
to i v případě, že za něj po dobu přepravy zajišťuje tyto povinnosti zprostředkovatel.
(4) Zprostředkovatel se neuvádí v průběžné evidenci o odpadech a způsobech
nakládání s nimi (dále jen "průběžná evidence") podle § 94 odst. 1, v ohlašovacím
listu pro ohlášení přepravy nebezpečných odpadů podle § 78 a v hlášení souhrnných
údajů z průběžné evidence podle § 95 odst. 4.
(5) Ustanovením odstavců 1 a 2 není dotčena činnost dohodce podle zákona
o komoditních burzách.
Díl 6
Přeprava odpadu
Oddíl 1
Povinnosti při přepravě odpadu
§ 46
(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba zúčastněná na přepravě
odpadu je povinna
a) zabezpečit přepravu odpadu v souladu s požadavky stanovenými
jinými právními předpisy14),
b) předložit na výzvu orgánu provádějícího kontrolu podle tohoto
zákona doklady, jimiž musí být přeprava odpadů doprovázena podle nařízení Evropského
parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006 nebo podle odstavce 2,
c) uchovávat doklady související s přepravou odpadu po dobu 5 let
ode dne zahájení přepravy a
d) při přepravě nebezpečného odpadu přepravu ohlásit podle § 78,
s výjimkou přeshraniční přepravy.
(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která přepravuje
odpad, je povinna
a) informovat řidiče vozidla o skutečnosti, že bude přepravovat
odpad,
b) vybavit řidiče dokladem označujícím druh a kategorii přepravovaného
odpadu, vlastníka odpadu a zařízení určené pro nakládání s odpady nebo provozovnu,
do kterých je odpad přepravován, a zajistit, aby byl takovým dokladem přepravovaný
odpad doprovázen po celou dobu přepravy, a
c) zajistit, aby silniční motorové vozidlo bylo v době, kdy přepravuje
odpad, označeno způsobem stanoveným vyhláškou ministerstva.
(3) Přeprava odpadu na území České republiky nesmí přesáhnout dobu
48 hodin, jde-li o odpad ze zdravotnické nebo veterinární péče nebo jiný biologický
odpad, nesmí přesáhnout dobu 24 hodin.
Oddíl 2
Přeshraniční přeprava odpadu
§ 47
Základní povinnosti
(1) Tento oddíl upravuje v návaznosti na nařízení Evropského parlamentu
a Rady (ES) č. 1013/2006 přeshraniční přepravu odpadů.
(2) Příslušným orgánem pro přeshraniční přepravu odpadů za Českou republiku
je ministerstvo.
(3) Odpad vzniklý v České republice se přednostně odstraňuje v České
republice. Odpad vzniklý v České republice se přednostně využívá v České republice,
není-li to možné, tak v jiných členských státech Evropské unie.
(4) Přeprava odpadů do České republiky za účelem odstranění je zakázána,
s výjimkou odpadů vzniklých v sousedních státech v důsledku živelních pohrom nebo
za stavu nouze. Přeprava odpadu do České republiky za účelem energetického využití
ve spalovně komunálního odpadu je zakázána, pokud by v důsledku přeshraniční přepravy
musel být odstraněn odpad vznikající v České republice nebo by v důsledku přeshraniční
přepravy musel být odpad vznikající v České republice zpracován způsobem, který není
v souladu s plány odpadového hospodářství.
(5) Pokud jsou do České republiky přepravovány odpady určené k předběžnému
využití v režimu obecných požadavků na informace podle čl. 18 nařízení Evropského
parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006, vyžaduje se uvedení informací o následném jiném
než předběžném využití v doprovodném dokladu podle přílohy VII tohoto nařízení nebo
v příloze doprovodného dokladu.
(6) Směsný komunální odpad se posuzuje v souladu s čl. 3 odst. 5 nařízení
Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006 také v případě, kdy byl podroben pouze
mechanické úpravě, gravitační separaci hustotních frakcí nebo jinému zpracování,
které podstatně nezměnilo jeho vlastnosti.
(7) Pokud ministerstvo, inspekce nebo celní úřad považuje movitou věc
při přeshraniční přepravě za odpad, k rozhodnutí krajského úřadu podle § 4 odst.
4 se nepřihlíží.
§ 48
Oznámení o přeshraniční přepravě odpadů
(1) Oznámení o přeshraniční přepravě odpadů podává oznamovatel ministerstvu
podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006. Účastníkem řízení
zahájeného oznámením je pouze oznamovatel.
(2) Oznámení o přeshraniční přepravě odpadů lze v souladu s čl. 27
nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006 podat v českém, slovenském
nebo anglickém jazyce.
(3) Ministerstvo stanoví vyhláškou rozsah informací a dokumentace v
návaznosti na část 3 přílohy II nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006
pro jednotlivé druhy přeshraniční přepravy odpadu a náležitosti k podávání oznámení
o přeshraniční přepravě odpadu.
§ 49
Souhlas, zákaz a námitka
(1) Na základě oznámení o přeshraniční přepravě odpadů ministerstvo
rozhodne o vydání souhlasu nebo o vznesení námitky podle čl. 9 až 12 nařízení Evropského
parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006.
(2) Ministerstvo může rozhodnout o vznesení námitky proti oznámené
přeshraniční přepravě odpadu, pokud
a) byla oznamovateli nebo příjemci v době 5 let před vydáním rozhodnutí
o přeshraniční přepravě odpadu pravomocně uložena pokuta za porušení povinností na
úseku odpadového hospodářství, za které lze podle tohoto zákona uložit pokutu až
do výše 500 000 Kč nebo pokutu vyšší,
b) bylo oznamovateli nebo příjemci v době 5 let před vydáním rozhodnutí
o přeshraniční přepravě odpadu uloženo opatření k nápravě v souvislosti s porušením
právních předpisů na úseku odpadového hospodářství a je orgánem provádějícím kontrolu
podle tohoto zákona prokázáno, že toto opatření v uložené lhůtě nesplnil,
c) byl oznamovatel, příjemce nebo člen statutárního orgánu oznamovatele
nebo příjemce členem statutárního orgánu právnické osoby, které byla v době 5 let
před vydáním rozhodnutí o přeshraniční přepravě odpadu uložena sankce za porušení
předpisů na úseku odpadového hospodářství, nebo
d) byl oznamovatel, příjemce nebo člen statutárního orgánu oznamovatele
nebo příjemce členem statutárního orgánu právnické osoby, které bylo v době 5 let
před vydáním rozhodnutí o přeshraniční přepravě odpadu uloženo opatření k nápravě
v souvislosti s porušením právních předpisů na úseku odpadového hospodářství a je
orgánem provádějícím kontrolu podle tohoto zákona prokázáno, že toto opatření právnická
osoba v uložené lhůtě nesplnila.
(3) Ministerstvo rozhodne o vznesení námitky proti oznámené přeshraniční
přepravě odpadu, pokud byl oznamovatel nebo příjemce v době 5 let před vydáním rozhodnutí
o přeshraniční přepravě odpadu pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný v souvislosti
s nakládáním s odpady. Ministerstvo může odmítnout všechny přeshraniční přepravy
odpadů, na kterých se tato osoba podílí, pokud trestný čin souvisí s předmětem oznámení.
(4) Rozklad proti rozhodnutí ministerstva o vznesení námitky nemá odkladný
účinek.
§ 50
Zahájení přeshraniční přepravy odpadů
Pokud ministerstvo obdrží kopii průvodního dokladu s vyplněným datem
přeshraniční přepravy a dalšími příslušnými údaji v souladu s nařízením Evropského
parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006 před uplynutím lhůty pro podání rozkladu proti
rozhodnutí ministerstva o vydání souhlasu podle § 49 odst. 1, platí, že se oznamovatel
vzdává práva rozkladu proti tomuto rozhodnutí.
§ 51
Změny v přeshraniční přepravě po odsouhlasení a zrušení souhlasu
(1) Pokud podle čl. 17 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č.
1013/2006 není podáváno nové oznámení, ministerstvo může na základě oznámení změny
v přeshraniční přepravě rozhodnout o změně vydaného rozhodnutí.
(2) V případech podle čl. 9 odst. 8 a 9 nařízení Evropského parlamentu
a Rady (ES) č. 1013/2006 ministerstvo rozhodnutím zruší souhlas vydaný podle čl.
9 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006.
§ 52
Povinnost zpětného převzetí
(1) V případě přeshraniční přepravy, kterou nelze dokončit, nebo nedovolené
přeshraniční přepravy může ministerstvo uložit splnění povinností podle čl. 22 až
25 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006.
(2) Pokud splnění povinností podle čl. 22 nebo 24 nařízení Evropského
parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006 zajišťuje ministerstvo, může uložit osobám, které
zajišťují přeshraniční přepravu, kterou nelze dokončit, nebo za nedovolenou přeshraniční
přepravu, povinnost uhradit vzniklé náklady na dopravu, využití, odstranění a uskladnění
odpadů. Ministerstvo může uložit úhradu těchto nákladů předem. Osoby, které odpovídají
za nedovolenou přeshraniční přepravu, odpovídají za úhradu nákladů společně a nerozdílně.
(3) Bezpečné uskladnění odpadů podle čl. 22 odst. 9 a čl. 24 odst.
7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006 zajistí krajský úřad, v
jehož správním obvodu byl odpad zjištěn. Krajský úřad může uložit osobám, které za
nedokončenou nebo nedovolenou přeshraniční přepravu odpovídají, povinnost uhradit
takto vynaložené náklady. Tyto osoby odpovídají za úhradu nákladů společně a nerozdílně.
(4) Odvolání nebo rozklad proti rozhodnutí vydanému podle odstavců
1 až 3 nemá odkladný účinek.
Oddíl 3
Finanční záruka při přeshraniční přepravě odpadu
§ 53
Obecná ustanovení
(1) Podle tohoto oddílu se stanovuje a schvaluje finanční záruka podle
čl. 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006.
(2) Finanční záruku schvaluje ministerstvo. Ministerstvo zejména posoudí,
zda je výše a druh finanční záruky v souladu s nařízením Evropského parlamentu a
Rady (ES) č. 1013/2006 a s tímto zákonem.
(3) Finanční záruka musí dosahovat přinejmenším výše podle § 55.
(4) Finanční záruka v určité výši se vztahuje k jednomu formuláři oznámení
o přeshraniční přepravě odpadu.
(5) Pokud je finanční záruka poskytnuta na dobu určitou, musí trvat
ještě nejméně 16 měsíců po skončení platnosti příslušného rozhodnutí ministerstva
o souhlasu s přeshraniční přepravou odpadů. Tato lhůta může být výjimečně zkrácena
v případech podle čl. 9 odst. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006.
V případě, že je odpad přepravován k předběžné operaci, musí být trvání finanční
záruky prodlouženo.
§ 54
Způsob provedení finanční záruky
(1) Finanční záruka musí být zajištěna pouze v České republice u banky
nebo u pobočky zahraniční banky se sídlem v členském státě Evropské unie, které jsou
oprávněné poskytovat finanční záruky podle zákona o bankách.
(2) V záruční listině musí být výslovně uvedeno, že se jedná o finanční
záruku podle čl. 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006.
(3) V záruční listině musí být obsaženo prohlášení, že banka nebo pobočka
po výzvě ministerstva vyplatí ministerstvu požadovanou částku okamžitě a bez jakýchkoli
dalších podmínek.
(4) Originál záruční listiny k finanční záruce zasílá ministerstvu
banka nebo pobočka, které záruční listinu vydaly. Pokud není zaslán ministerstvu
originál listiny k finanční záruce uvedeným způsobem, nepovažuje se oznámení o přeshraniční
přepravě odpadu za úplné.
§ 55
Výpočet finanční záruky
(1) Způsob a podmínky stanovení druhu a výše finanční záruky a podklady
a doklady nezbytné pro výpočet jsou stanoveny v příloze č. 8 k tomuto zákonu.
(2) Při výpočtu nelze použít množství odpadu podle bodu 2.5 písm. b)
přílohy č. 8 k tomuto zákonu, pokud v době 5 let před vydáním rozhodnutí o přeshraniční
přepravě odpadu oznamovatel porušil podmínku stanovenou v rozhodnutí ministerstva
podle tohoto bodu.
§ 56
Použití finanční záruky
(1) Finanční záruka je poskytována ve prospěch státu, za který v tomto
případě jedná ministerstvo.
(2) Finanční záruka nebo její část musí být bankou nebo pobočkou po
výzvě ministerstva vyplacena okamžitě a bez jakýchkoli podmínek nebo přezkoumávání
její důvodnosti.
(3) Finanční záruka může být na pokyn ministerstva v souladu s čl.
6 odst. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006 vyplacena i jinému
příslušnému orgánu podle čl. 2 odst. 18 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES)
č. 1013/2006.
(4) Ministerstvo z finanční záruky financuje alternativní využití nebo
odstranění odpadu, včetně nezbytných předběžných postupů, uskladnění odpadu a dopravní
náklady, pokud oznamovatel, příjemce či jiná odpovědná osoba nesplní na vlastní náklady
příslušné povinnosti podle čl. 22 až 25 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES)
č. 1013/2006.
§ 57
Vrácení záruční listiny
(1) Záruční listina se vrací na základě žádosti oznamovatele nebo jiné
osoby, která záruku jménem oznamovatele zajistila.
(2) Žádost musí obsahovat prohlášení oznamovatele o počtu zásilek,
které odeslal příjemci odpadu, v případě dovozu odpadu ze třetích zemí je možné doložit
obdobné prohlášení příjemce.
§ 58
Zvláštní ustanovení
(1) V případech dovozu do Evropské unie podle čl. 6 odst. 4 věty druhé
nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006 se postupuje obdobně podle
tohoto oddílu. Pokud ministerstvo obdrží prohlášení příslušného orgánu místa odeslání
o existenci dostatečné finanční záruky, která zajistí případný návrat odpadu do státu
odeslání, může k této skutečnosti přihlédnout při schvalování finanční záruky poskytované
ve prospěch ministerstva.
(2) V případě nové finanční záruky podle čl. 6 odst. 6 nařízení Evropského
parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006 se postupuje obdobně podle tohoto oddílu. Nová
finanční záruka se vztahuje na přeshraniční přepravu odpadu od okamžiku odeslání
potvrzení o dokončení předběžného využití až do okamžiku, kdy ministerstvo obdrží
potvrzení podle čl. 15 písm. e) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006.
HLAVA VI
NAKLÁDÁNÍ S VYBRANÝMI DRUHY ODPADU
Díl 1
Komunální odpad a další odpady v obecním systému
§ 59
Obecní systém
(1) Obec je povinna přebrat veškerý komunální odpad vznikající na jejím
území při činnosti nepodnikajících fyzických osob. Pokud obec zavedla poplatek za
odkládání komunálního odpadu z nemovité věci na základě kapacity soustřeďovacích
prostředků podle zákona o místních poplatcích, je povinna přebírat směsný komunální
odpad vznikající na jejím území při činnosti nepodnikajících fyzických osob v množství
odpovídajícím kapacitě soustřeďovacích prostředků.
(2) Obec je povinna určit místa pro oddělené soustřeďování komunálního
odpadu, a to alespoň nebezpečného odpadu, papíru, plastů, skla, kovů, biologického
odpadu, jedlých olejů a tuků a od 1. ledna 2025 rovněž textilu. Obec není povinna
odděleně soustřeďovat odpad plastů, skla a kovů, pokud tím nedojde s ohledem na další
způsob nakládání s nimi k ohrožení možnosti provedení jejich recyklace.
(3) Obec je povinna zajistit, aby odděleně soustřeďované recyklovatelné
složky komunálního odpadu tvořily v kalendářním roce 2025 a následujících letech
alespoň 60 %, v kalendářním roce 2030 a následujících letech alespoň 65 % a v kalendářním
roce 2035 a následujících letech alespoň 70 % z celkového množství komunálních odpadů,
kterých je v daném kalendářním roce původcem. Do výpočtu podílu mohou být zahrnuty
rovněž odděleně soustřeďované recyklovatelné složky komunálního odpadu vznikající
na území obce při činnosti nepodnikajících fyzických osob, které nejsou předávány
do obecního systému.
(4) Ke splnění povinností podle odstavců 1 až 3 obec nastaví obecní systém
odpadového hospodářství (dále jen "obecní systém"). Obecní systém může obec nastavit
obecně závaznou vyhláškou.
(5) Pokud obec nastaví obecní systém obecně závaznou vyhláškou, může
touto vyhláškou zároveň určit i místa, ve kterých bude v rámci obecního systému přebírat
a) stavební a demoliční odpad vznikající na území obce při činnosti
nepodnikajících fyzických osob,
b) movité věci v rámci předcházení vzniku odpadu,
c) komunální odpad vznikající na území obce při činnosti právnických
a podnikajících fyzických osob, které se do obecního systému na základě písemné smlouvy
zapojí; v takovém případě musí obec obecně závaznou vyhláškou, kterou nastaví obecní
systém, stanovit alespoň druhy odpadu, které může právnická nebo podnikající fyzická
osoba předávat do obecního systému, způsob určení výše úhrady za zapojení do obecního
systému a způsob jejího výběru,
d) výrobky s ukončenou životností v případě, pokud je přebírá v rámci
služby pro výrobce podle zákona o výrobcích s ukončenou životností, nebo
e) rostlinné zbytky z údržby zeleně, zahrad a domácností ke zpracování
na kompost v rámci komunitního kompostování podle § 65.
(6) Obec může obecně závaznou vyhláškou, kterou nastaví obecní systém,
stanovit povinnosti osob související s předáváním odpadů a movitých věcí do obecního
systému.
(7) Ministerstvo stanoví vyhláškou
a) rozsah míst pro oddělené soustřeďování komunálního odpadu podle
odstavce 2,
b) odpady, které se započítají do celkového množství komunálních
odpadů, a odpady, které se započítají jako odděleně soustřeďované recyklovatelné
složky komunálního odpadu podle odstavce 3, a
c) způsob výpočtu plnění cíle podle odstavce 3 a způsob doložení
jeho plnění.
§ 60
(1) V okamžiku, kdy osoba zapojená do obecního systému odloží movitou
věc nebo odpad, s výjimkou výrobků s ukončenou životností, na místě obcí k tomuto
účelu určeném, stává se obec vlastníkem této movité věci nebo odpadu.
(2) Obec může ve vztahu k odpadům převzatým v rámci obecního systému
poskytovat službu autorizované obalové společnosti k plnění povinností podle zákona
o obalech.
(3) Obec může plnit své povinnosti podle tohoto zákona prostřednictvím
dobrovolného svazku obcí podle zákona o obcích nebo prostřednictvím veřejnoprávní
smlouvy uzavřené s jinou obcí.
(4) Obec je povinna informovat nejméně jednou ročně způsobem umožňujícím
dálkový přístup o způsobech a rozsahu odděleného soustřeďování komunálního odpadu,
využití a odstranění komunálního odpadu a o možnostech prevence a minimalizace vzniku
komunálního odpadu. Nejméně jednou ročně obec zveřejní způsobem umožňujícím dálkový
přístup kvantifikované výsledky odpadového hospodářství obce včetně nákladů na provoz
obecního systému.
§ 61
Povinnosti osob při předávání odpadu a movitých věcí do obecního systému
Každý je povinen odpad nebo movitou věc, které předává do obecního systému,
odkládat na místa určená obcí v souladu s povinnostmi stanovenými pro daný druh,
kategorii nebo materiál odpadu nebo movitých věcí tímto zákonem a obecně závaznou
vyhláškou obce, je-li vydána.
§ 62
Povinnosti podnikajících fyzických osob a právnických osob při nakládání
s komunálním odpadem
(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která umožňuje ve své provozovně
nepodnikajícím fyzickým osobám odkládání komunálního odpadu vzniklého v rámci provozovny,
musí zajistit místa pro oddělené soustřeďování odpadu, a to alespoň pro odpady papíru,
plastů, skla, kovů a biologický odpad.
(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která produkuje komunální
odpad nebo odpady z obalů z papíru, plastů, skla a kovů, může tyto odpady na základě
písemné smlouvy s obcí předávat do obecního systému. V takovém případě se odpady
z obalů zařazují jako odpovídající druh komunálního odpadu.
(3) Pokud právnická nebo podnikající fyzická osoba předá do obecního
systému veškerý komunální odpad, jehož je původcem, nevede průběžnou evidenci odpadů
podle tohoto zákona ani neplní ohlašovací povinnosti podle tohoto zákona pro odpad,
se kterým se do obecního systému zapojila.
(4) Na provozovatele zařízení, které je součástí obecního systému, se
v případě přebírání odpadů v rámci obecního systému nevztahují ustanovení § 17 odst.
1 písm. c), § 18 a 19, pokud neposkytuje za převzaté odpady úplatu.
Díl 2
Biologicky rozložitelný odpad, komunitní kompostování, kaly a sedimenty
§ 63
Povinnosti při nakládání s biologicky rozložitelným odpadem
(1) Biologicky rozložitelný odpad musí být zpracován přednostně v souladu
s odstavci 2 až 5 nebo § 64 takovým způsobem, aby nedocházelo k ohrožení životního
prostředí nebo zdraví lidí.
(2) Provozovatel zařízení smí provozovat zařízení určené pro nakládání
s biologicky rozložitelným odpadem pouze v souladu s technickými požadavky na vybavení
a provoz a technologickými požadavky na zpracování biologicky rozložitelných odpadů
stanovenými vyhláškou ministerstva a musí splnit požadavky na ověření účinnosti technologie
úpravy stanovené vyhláškou ministerstva. Odpady vstupující do technologie materiálového
využití biologicky rozložitelných odpadů musí splňovat kvalitativní požadavky stanovené
vyhláškou ministerstva. Při využití biologických odpadů metodou vermikompostování
nesmí roční kapacita zařízení přesáhnout 1 000 tun odpadu.
(3) K žádosti o vydání povolení provozu zařízení určeného pro nakládání
s biologicky rozložitelným odpadem je provozovatel, jde-li o zařízení, ve kterém
se zpracovávají vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty4) nebo odpad
ze stravovacích zařízení, povinen předložit souhlas krajské veterinární správy s
provozem, pokud to vyžaduje veterinární zákon.
(4) Provozovatel zařízení určeného pro nakládání s biologicky rozložitelným
odpadem, ve kterém biologicky zpracovává biologicky rozložitelný odpad, je povinen
výstupy ze zařízení hodnotit, vzorkovat, zařazovat do skupin podle jejich skutečných
vlastností a způsobů jejich biologického zpracování a materiálového využití a označovat
je. S výstupy smí být nakládáno s ohledem na hierarchii odpadového hospodářství pouze
způsobem stanoveným pro danou skupinu výstupů vyhláškou ministerstva. Výstupy ze
zařízení musí splňovat limitní hodnoty koncentrací rizikových látek a indikátorových
organismů stanovené vyhláškou ministerstva.
(5) Soustřeďování biologicky rozložitelných odpadů mimo technologii zpracování
musí být prováděno tak, aby nedocházelo k jejich znehodnocení. To může zahrnovat
rovněž omezení doby uložení s ohledem na konkrétní povahu biologicky rozložitelného
odpadu.
(6) Ministerstvo stanoví vyhláškou
a) seznam biologicky rozložitelných odpadů podle odstavce 1,
b) způsoby biologického zpracování biologicky rozložitelných odpadů
podle odstavce 1,
c) způsob a kritéria hodnocení a četnost a metody vzorkování výstupů
ze zařízení pro biologické zpracování biologicky rozložitelných odpadů podle odstavce
4,
d) limitní hodnoty koncentrací rizikových látek a indikátorových
organismů ve výstupech ze zařízení určeného pro nakládání s biologicky rozložitelnými
odpady a metody stanovení koncentrací rizikových látek podle odstavce 4,
e) způsob a kritéria zařazování výstupů do skupin podle jejich skutečných
vlastností a způsobu jejich biologického zpracování a materiálového využití a způsob
označování těchto skupin podle odstavce 4 a
f) podmínky soustřeďování biologicky rozložitelných odpadů mimo technologii
zpracování podle odstavce 5.
§ 64
Malé zařízení
(1) Biologicky rozložitelné odpady mohou být upraveny a využity v malém
zařízení při splnění technických a technologických požadavků a požadavků na kvalitu
vstupujících odpadů.
(2) Provozovatel zařízení smí provozovat malé zařízení pouze na základě
a v souladu se souhlasem obecního úřadu obce s rozšířenou působností. Součástí souhlasu
s provozem malého zařízení je provozní řád. Pokud podmínky provozu malého zařízení
vymezené v žádosti nejsou dostatečné pro ochranu životního prostředí nebo zdraví
lidí, obecní úřad obce s rozšířenou působností může stanovit v souhlasu podmínky,
které dostatečnou ochranu životního prostředí nebo zdraví lidí zajistí.
(3) Obsahové náležitosti žádosti o souhlas s provozem malého zařízení
a souhlasu s provozem malého zařízení jsou stanoveny v příloze č. 3 k tomuto zákonu.
(4) Provozovatel malého zařízení je povinen výstupy z malého zařízení
hodnotit, vzorkovat, zařazovat do skupin podle způsobů jejich biologického zpracování
a materiálového využití a označovat je. Výstupy z malého zařízení musí splňovat limitní
hodnoty koncentrací rizikových látek a indikátorových organismů.
(5) Obecní úřad obce s rozšířenou působností zruší souhlas s provozem
malého zařízení, pokud provozovatel zařízení opakovaně
a) porušuje povinnosti stanovené tímto zákonem nebo opakovaně neplní
podmínky, na které je souhlas vázán, nebo
b) poruší povinnost kontrolované osoby nebo povinné osoby podle kontrolního
řádu.
(6) Ministerstvo stanoví vyhláškou
a) seznam biologicky rozložitelných odpadů podle odstavce 1, které
mohou být zpracovány v malém zařízení,
b) způsoby zpracování biologicky rozložitelných odpadů v malém zařízení
podle odstavce 1,
c) technické požadavky na vybavení a provoz malého zařízení podle
odstavce 1,
d) technologické požadavky na úpravu biologicky rozložitelných odpadů
v malém zařízení podle odstavce 1,
e) požadavky na kvalitu odpadů vstupujících do technologie malého
zařízení podle odstavce 1,
f) způsob a kritéria hodnocení a četnost a metody vzorkování upravených
biologicky rozložitelných odpadů podle odstavce 4,
g) limitní hodnoty koncentrací rizikových látek a indikátorových
organismů ve výstupech z malého zařízení a metody stanovení koncentrací rizikových
látek podle odstavce 4 a
h) způsob a kritéria zařazování upravených biologicky rozložitelných
odpadů do skupin podle způsobu jejich biologického zpracování a materiálového využití
a způsob označování těchto skupin podle odstavce 4.
Komunitní kompostování
§ 65
(1) Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) komunitním kompostováním systém soustřeďování rostlinných zbytků
z údržby zeleně, zahrad a domácností z území obce, jejich úprava a následné zpracování
v komunitní kompostárně na kompost,
b) rostlinnými zbytky z údržby zeleně, zahrad a domácností ovoce
a zelenina ze zahrad a kuchyní, drny se zeminou, rostliny a jejich zbytky neznečištěné
chemickými látkami.
(2) Kompost vzniklý komunitním kompostováním může obec využívat výhradně
k údržbě a obnově veřejné zeleně na svém území. Jiné využití kompostu je možné pouze
za splnění podmínek stanovených zákonem o hnojivech.
(3) Obec může pro komunitní kompostování využívat komunitní kompostárnu
umístěnou na území jiné obce, pokud tak vyplývá z veřejnoprávní smlouvy s touto obcí,
nebo pokud se tak dohodnou obce v rámci dobrovolného svazku obcí.
§ 66
(1) Provozovatel komunitní kompostárny je povinen
a) provozovat komunitní kompostárnu v souladu s vyhláškou ministerstva
stanovenými podmínkami, způsobem zpracování rostlinných zbytků, technickými požadavky
na vybavení a provoz zařízení komunitní kompostárny a technologickými požadavky na
úpravu rostlinných zbytků,
b) vést provozní deník,
c) vést průběžnou evidenci o množství přijatých rostlinných zbytků
z údržby zeleně, zahrad a domácností a uchovávat ji po dobu 5 let od jejich přijetí
do komunitní kompostárny a
d) zaslat do 28. února následujícího kalendářního roku ministerstvu
hlášení o množství zpracovaných rostlinných zbytků z údržby zeleně, zahrad a domácností
v uplynulém kalendářním roce.
(2) Obec je povinna zaslat každoročně do 28. února ministerstvu hlášení
o komunitních kompostárnách provozovaných na jejím území.
(3) Hlášení podle odstavce 1 písm. d) a odstavce 2 se zasílají ministerstvu
prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního
prostředí15) nebo datové schránky ministerstva určené k plnění ohlašovacích povinností
v oblasti životního prostředí podle zákona o integrovaném registru znečišťování životního
prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního
prostředí. Hlášení kontroluje obecní úřad obce s rozšířenou působností příslušný
podle místa komunitní kompostárny do 15. dubna kalendářního roku následujícího po
kalendářním roce, za který je hlášení podáváno.
(4) Ministerstvo stanoví vyhláškou
a) obsah provozního deníku podle odstavce 1 písm. b),
b) rozsah a způsob vedení průběžné evidence o množství zpracovaných
rostlinných zbytků z údržby zeleně, zahrad a domácností podle odstavce 1 písm. c),
c) rozsah a způsob hlášení údajů o množství zpracovaných rostlinných
zbytků z údržby zeleně, zahrad a domácností podle odstavce 1 písm. d) a hlášení údajů
o komunitních kompostárnách provozovaných na území obce podle odstavce 2 a
d) rozsah a způsob provádění kontroly hlášení podle odstavce 3.
§ 67
Kaly
(1) Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) kalem
1. kal z čistíren odpadních vod zpracovávajících městské
odpadní vody nebo odpadní vody z domácností a z jiných čistíren odpadních vod, které
zpracovávají odpadní vody stejného složení jako městské odpadní vody a odpadní vody
z domácností, a to i v případě, že čistírny odpadních vod zpracovávají také biologicky
rozložitelný odpad na základě povolení provozu zařízení podle § 21 odst. 2 nebo biologicky
rozložitelný odpad spadající do působnosti nařízení Evropského parlamentu a Rady
(ES) č. 1069/20094),
2. kal ze septiků sloužících k čištění odpadních vod z domácností
před jejich vypouštěním do vod povrchových nebo podzemních, nebo
3. kal z čistíren
odpadních vod zpracovávajících odpadní vody a materiály, které svými vlastnostmi
odpovídají odpadním vodám a materiálům podle bodu 1, zejména odpadní vody a materiály,
které mají původ v potravinářském průmyslu a zemědělství,
b) upraveným kalem
1. kal, který byl podroben biologické, chemické
nebo tepelné úpravě nebo jakémukoliv jinému vhodnému procesu tak, že se významně
sníží obsah patogenních organismů v kalu, a tím zdravotní riziko spojené s jeho aplikací
na základě ověření účinnosti technologie úpravy kalů, pro který byl vypracován program
použití kalů, nebo
2. kal, který splňuje mikrobiologická kritéria stanovená vyhláškou
ministerstva,
c) použitím kalu zapracování kalu do zemědělské půdy,
d) programem použití kalů dokumentace pro použití kalů.
(2) Kal, který nebyl upraven, se zařazuje jako ostatní odpad. S neupraveným
kalem musí být nakládáno s ohledem na zdravotní rizika, která představuje. Osoby
zúčastněné na přepravě neupraveného kalu musí splnit povinnosti podle § 78 a 79,
jako kdyby se jednalo o nebezpečný odpad. Každý, kdo nakládá s kalem, musí zajistit,
aby byl kal označen způsobem a v rozsahu stanoveném vyhláškou ministerstva. Součástí
označení kalu musí být vždy údaj o tom, zda se jedná o upravený kal či nikoliv, a
v případě upraveného kalu podrobnosti o provedení úpravy kalů.
(3) Úprava kalů smí probíhat pouze v čistírně odpadních vod, jde-li o
kaly produkované danou čistírnou nebo v zařízení na úpravu kalů, a musí být provedena
v souladu s technickými požadavky stanovenými vyhláškou ministerstva. Technologie
úpravy kalů musí splňovat technické požadavky na úpravu kalů a požadavky na ověření
účinnosti technologie úpravy kalů stanovené vyhláškou ministerstva.
§ 68
Úprava kalů před použitím na zemědělské půdě
(1) Provozovatel čistírny odpadních vod, který neprovádí úpravu kalů,
je povinen předat kaly určené k použití na zemědělské půdě do zařízení na úpravu
kalů.
(2) Osoba, která provedla úpravu kalu, je povinna po úpravě kalu před
prvním předáním upraveného kalu k využití na zemědělské půdě vypracovat program použití
kalů a předložit jej ke schválení Ústřednímu kontrolnímu a zkušebnímu ústavu zemědělskému.
(3) Kal určený pro účely používání na zemědělské půdě smí mísit pouze
osoba, která provádí úpravu kalů, a to pouze s jiným kalem nebo s látkami vymezenými
vyhláškou ministerstva, pokud je to vhodné s ohledem na nutriční potřeby rostlin
nebo s ohledem na zlepšování kvality půdy. Na vzniklou směs se vztahují všechny požadavky
na použití kalů na zemědělské půdě včetně mikrobiologických kritérií. Mezní hodnoty
koncentrací vybraných rizikových látek v kalech stanovené vyhláškou ministerstva
musí být ověřeny před smísením. Přípustné množství kalů použitých na jeden hektar
se vztahuje k podílu kalu ve výsledné směsi. Program použití kalů zpracovává osoba,
která provedla úpravu kalů, po smísení s ohledem na vlastnosti výsledné směsi.
(4) Osoba, která provedla úpravu kalu, je povinna předat upravený kal
osobě uvedené v programu použití kalů, která bude tento kal používat, nebo do zařízení
ke skladování kalů uvedeného v programu použití kalů.
(5) Provozovatel zařízení ke skladování kalů je povinen předat upravený
kal osobě uvedené v programu použití kalů, která bude tento kal používat. Upravený
kal smí být skladován a dočasně uložen před použitím za podmínek stanovených vyhláškou
ministerstva.
(6) Ministerstvo stanoví vyhláškou obsahové náležitosti programu použití
kalů podle odstavce 2.
§ 69
Povinnosti při používání kalů na zemědělské půdě
(1) Na zemědělské půdě smí být použity pouze upravené kaly s ohledem
na nutriční potřeby rostlin a v souladu se schváleným programem použití kalů tak,
aby použitím kalů nebyla zhoršena kvalita zemědělské půdy a kvalita povrchových a
podzemních vod. Upravený kal smí na zemědělské půdě použít pouze právnická nebo podnikající
fyzická osoba, která tuto půdu užívá.
(2) Upravené kaly smí být na zemědělské půdě používány pouze při splnění
technických podmínek, přípustného množství kalů použitých na jeden hektar a mezních
hodnot koncentrací vybraných rizikových látek v kalech stanovených vyhláškou ministerstva.
Při použití upravených kalů na zemědělské půdě musí být dále splněny mezní hodnoty
koncentrací vybraných rizikových látek v zemědělské půdě, mezní hodnoty koncentrací
těžkých kovů, které smí být přidány do zemědělské půdy za období 10 let, a mikrobiologická
kritéria pro použití kalů. Splnění podmínek pro použití kalu na zemědělské půdě se
posuzuje samostatně pro kal z jedné čistírny odpadních vod nebo zařízení na úpravu
kalů ve vztahu ke konkrétnímu půdnímu bloku.
(3) Použití kalů je zakázáno
a) na zemědělské půdě, která je součástí chráněných území přírody
a krajiny podle zákona o ochraně přírody a krajiny,
b) na půdách lesních porostů běžně využívaných k hospodaření v lese,
c) v ochranných pásmech vodních zdrojů, na zaplavených půdách a na
zamokřených plochách,
d) v ochranných pásmech přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních
léčivých vod podle lázeňského zákona,
e) na trvalých travních porostech a travních porostech na orné půdě
v průběhu vegetačního období až do poslední seče,
f) v intenzivních plodících ovocných výsadbách,
g) na pozemcích využívaných k pěstování polních zelenin v kalendářním
roce jejich pěstování a v předcházejícím kalendářním roce,
h) v průběhu vegetace při pěstování pícnin, kukuřice a při pěstování
cukrové řepy s využitím chrástu ke krmení,
i) jestliže z půdních rozborů vyplývá, že obsah vybraných rizikových
látek v průměrném vzorku překračuje jednu z hodnot stanovených vyhláškou ministerstva,
j) na půdách s hodnotou výměnné půdní reakce nižší než pH 5,6,
k) na plochách, které jsou určené k rekreaci a sportu nebo veřejným
prostranstvím,
l) na zemědělské půdě, kde bylo zjištěno překročení preventivní hodnoty
podle zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, nebo
m) jestliže kaly nesplňují mikrobiologická kritéria stanovená vyhláškou
ministerstva; použití mikrobiálně kontaminovaných kalů smí být provedeno pouze po
úpravě kalů.
(4) Ministerstvo stanoví vyhláškou
a) mezní hodnoty koncentrací vybraných rizikových látek v zemědělské
půdě podle odstavce 2,
b) mezní hodnoty koncentrací těžkých kovů, které smí být přidány
do zemědělské půdy za období 10 let, podle odstavce 2 a
c) postupy analýzy kalů a půdy, včetně metod odběru vzorků.
§ 70
Sedimenty
Pokud jsou sedimenty vytěžené z koryt vodních toků a vodních nádrží určeny
k využití na pozemcích tvořících zemědělský půdní fond v souladu s požadavky stanovenými
zákonem o hnojivech a zákonem o ochraně zemědělského půdního fondu, nemusí být pozemky
tvořící zemědělský půdní fond, na kterých budou využity, zařízením určeným pro nakládání
s odpady; jejich původce a osoba, která je na pozemcích tvořících zemědělský půdní
fond využívá, nevedou pro tyto sedimenty průběžnou evidenci podle § 94 a nepodávají
hlášení podle § 95. Pro tyto sedimenty se vede evidence podle zákona o hnojivech
a podle zákona o ochraně zemědělského půdního fondu.
Díl 3
Nebezpečný odpad
§ 71
Balení a označování nebezpečných odpadů
(1) Při balení nebezpečných odpadů se postupuje obdobně jako při balení
chemických látek a směsí a nebezpečných věcí16).
(2) Původce odpadu a provozovatel zařízení, kteří nakládají s nebezpečným
odpadem, jsou povinni zajistit, aby nebezpečné odpady byly označeny písemně způsobem
a v rozsahu stanoveném vyhláškou ministerstva a výstražným symbolem nebezpečnosti
podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/200817) v rozsahu stanoveném
vyhláškou ministerstva. Nebezpečný odpad s nebezpečnou vlastností uvedenou v příloze
přímo použitelných předpisů Evropské unie o nebezpečných vlastnostech odpadů3) pod
označením HP 9 Infekční se označuje výstražným symbolem nebezpečnosti stanoveným
vyhláškou ministerstva.
(3) Původce odpadu a provozovatel zařízení, kteří nakládají s nebezpečným
odpadem, jsou povinni zpracovat identifikační list nebezpečného odpadu a místa nakládání
s nebezpečným odpadem tímto listem vybavit.
(4) Ministerstvo stanoví vyhláškou obsah identifikačního listu nebezpečného
odpadu podle odstavce 3.
§ 72
Mísení nebezpečných odpadů
(1) Mísení nebezpečných odpadů navzájem nebo s ostatními odpady, látkami
nebo materiály je zakázáno. Pokud došlo ke smísení nebezpečných odpadů navzájem nebo
s ostatními odpady, látkami nebo materiály, musí být provedeno jejich roztřídění,
je-li to technicky proveditelné a je-li to nezbytné pro zajištění ochrany životního
prostředí a zdraví lidí.
(2) Zákaz mísení nebezpečných odpadů navzájem nebo s ostatními odpady
se neuplatní v případě, že k mísení dochází v rámci úpravy odpadů v zařízení k úpravě,
využití nebo odstranění odpadu, pokud to umožňuje povolení provozu takového zařízení
podle § 21 odst. 2.
(3) Krajský úřad povolí mísení nebezpečných odpadů navzájem nebo s ostatními
odpady v zařízení k úpravě, využití nebo odstranění odpadu pouze, pokud je mísení
nebezpečných odpadů v souladu s nejlepšími dostupnými technikami stanovenými podle
zákona o integrované prevenci a nezvýší se nepříznivé dopady na životní prostředí
nebo zdraví lidí.
(4) Krajský úřad určí druh odpadu, do kterého má být zařazen smísený
odpad, a to s ohledem na nejvyšší míru ochrany životního prostředí a zdraví lidí
při dalším nakládání s tímto odpadem.
§ 73
Pověření k hodnocení nebezpečných vlastností odpadů
(1) Nebezpečné vlastnosti odpadů uvedené v příloze přímo použitelných
předpisů Evropské unie o nebezpečných vlastnostech odpadů3) pod označeními HP 1 až
HP 3, HP 12, HP 14 a HP 15 hodnotí osoba pověřená ministerstvem. Ostatní nebezpečné
vlastnosti uvedené v příloze přímo použitelných předpisů Evropské unie o nebezpečných
vlastnostech odpadů3) hodnotí osoba pověřená Ministerstvem zdravotnictví.
(2) Pověření k hodnocení nebezpečných vlastností odpadů se uděluje na
dobu určitou, nejvýše však na dobu 3 let. Současně s udělením pověření se přidělují
přihlašovací údaje pověřené osoby do integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností
v oblasti životního prostředí. Dobu platnosti pověření k hodnocení nebezpečných vlastností
odpadů lze prodloužit nejvýše o 5 let, a to opakovaně.
(3) Pokud pověřená osoba podá žádost o prodloužení platnosti pověření
k hodnocení nebezpečných vlastností odpadů nejpozději 6 měsíců před uplynutím doby,
na niž bylo toto pověření uděleno, pověření k hodnocení nebezpečných vlastností odpadů
nezaniká, dokud o žádosti nebude pravomocně rozhodnuto.
(4) Udělené pověření nelze převést na jinou osobu.
§ 74
(1) Ministerstvo udělí pověření nebo prodlouží platnost pověření
osobě, která prokáže odbornou způsobilost nebo jejíž odborná způsobilost byla uznána
podle zákona o uznávání odborné kvalifikace. Odborná způsobilost pro hodnocení nebezpečných
vlastností odpadů uvedených v příloze přímo použitelných předpisů Evropské unie o
nebezpečných vlastnostech odpadů3) pod označeními HP 1 až HP 3, HP 12, HP 14 a HP
15 se prokazuje dokladem o
a) vysokoškolském vzdělání,
b) nejméně 10 letech praxe v oboru chemie nebo odpadového hospodářství
a
c) tom, že žadatel v posledních 6 měsících před podáním žádosti o
pověření nebo žádosti o prodloužení platnosti pověření absolvoval školení pro hodnocení
nebezpečných vlastností odpadů, jehož náplň schválilo ministerstvo.
(2) Ministerstvo zdravotnictví udělí pověření nebo prodlouží platnost
pověření osobě, která prokáže odbornou způsobilost nebo jejíž odborná způsobilost
byla uznána podle zákona o uznávání odborné kvalifikace. Odborná způsobilost se prokazuje
dokladem o
a) vysokoškolském vzdělání,
b) ukončeném specializačním vzdělávání v oboru hygiena a epidemiologie
nebo oboru pracovní lékařství nebo oboru toxikologie pro hodnocení nebezpečných vlastností
odpadů uvedených v příloze přímo použitelných předpisů Evropské unie o nebezpečných
vlastnostech odpadů3) pod označeními HP 4 až HP 11 a HP 13 a o ukončeném specializačním
vzdělávání v oboru hygiena a epidemiologie, veterinární lékařství nebo přírodovědném
oboru zahrnujícím mikrobiologii pro hodnocení nebezpečné vlastnosti odpadů uvedené
v příloze přímo použitelných předpisů Evropské unie o nebezpečných vlastnostech odpadů3)
pod označením HP 9,
c) nejméně 10 letech praxe v odpovídajícím oboru podle písmene b)
a
d) tom, že žadatel v posledních 6 měsících před podáním žádosti o
pověření nebo žádosti o prodloužení platnosti pověření absolvoval školení pro hodnocení
nebezpečných vlastností odpadů, jehož náplň schválilo Ministerstvo zdravotnictví.
(3) Jde-li o právnickou nebo podnikající fyzickou osobu, musí požadavky
pro pověření k hodnocení nebezpečných vlastností splňovat odborný zástupce, který
je fyzickou osobou a který pro právnickou nebo podnikající fyzickou osobu zajišťuje
řádné hodnocení nebezpečných vlastností odpadů.
(4) Pokud dojde k ukončení činnosti odborného zástupce u pověřené osoby,
je pověřená osoba povinna ustanovit nového odborného zástupce a jeho ustanovení oznámit
ministerstvu, které ji pověřilo, a to nejpozději do 15 dnů ode dne ukončení činnosti
odborného zástupce. Zároveň je pověřená osoba povinna ministerstvu, které ji pověřilo,
doložit odbornou způsobilost nového odborného zástupce.
(5) Za pověřenou osobu se považuje rovněž osoba, která je usazena v jiném
členském státě Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru a na území České
republiky hodlá dočasně nebo ojediněle vykonávat činnosti uvedené v § 73 odst. 1,
pokud před zahájením hodnocení nebezpečných vlastností odpadu předloží ministerstvu
nebo Ministerstvu zdravotnictví podle nebezpečných vlastností, které bude hodnotit,
doklady prokazující, že je státním příslušníkem členského státu Evropské unie nebo
Evropského hospodářského prostoru a je oprávněna k hodnocení nebezpečných vlastností
odpadu podle právních předpisů jiného členského státu Evropské unie nebo Evropského
hospodářského prostoru. Ministerstvo nebo Ministerstvo zdravotnictví po předložení
dokladů poskytne této osobě přihlašovací údaje do integrovaného systému plnění ohlašovacích
povinností v oblasti životního prostředí.
(6) Obsahové náležitosti žádosti o udělení pověření k hodnocení nebezpečných
vlastností odpadů a obsahové náležitosti žádosti o prodloužení platnosti tohoto pověření
jsou uvedeny v příloze č. 11 k tomuto zákonu.
(7) Ministerstvo a Ministerstvo zdravotnictví stanoví vyhláškou obsah
školení pro hodnocení nebezpečných vlastností odpadů podle odstavce 1 písm. c) a
odstavce 2 písm. d).
§ 75
Zánik a odejmutí pověření k hodnocení nebezpečných vlastností odpadu
(1) Pověření k hodnocení nebezpečných vlastností odpadu zaniká
a) smrtí fyzické osoby, která je pověřenou osobou,
b) zánikem právnické osoby, která je pověřenou osobou,
c) prohlášením konkursu na majetek pověřené osoby,
d) uplynutím doby, na kterou bylo pověření vydáno, pokud nebylo požádáno
o jeho prodloužení podle § 73 odst. 3, nebo
e) dnem doručení oznámení pověřené osoby o ukončení její činnosti
jako pověřené osoby ministerstvu, které ji pověřilo.
(2) Ministerstvo nebo Ministerstvo zdravotnictví odejme pověření k hodnocení
nebezpečných vlastností odpadu pověřené osobě, pokud neplní postupy stanovené pro
hodnocení nebezpečných vlastností odpadu nebo nesplňuje podmínky, za kterých bylo
pověření uděleno, nebo vydá osvědčení o vyloučení nebezpečných vlastností odpadu
(dále jen "osvědčení") na odpad, který nesplňuje podmínky pro vydání osvědčení ve
vztahu k vlastnosti, kterou pověřená osoba hodnotila.
(3) V případě, že je pověření k hodnocení nebezpečných vlastností odpadu
odejmuto fyzické osobě, nesmí tato osoba po dobu následujících 5 let od odejmutí
pověření vykonávat činnost odborného zástupce u právnické nebo podnikající fyzické
osoby. V případě, že je pověření k hodnocení nebezpečných vlastností odpadu odejmuto
právnické nebo podnikající fyzické osobě na základě hodnocení provedeného odborným
zástupcem, tento odborný zástupce nesmí po dobu následujících 5 let od odejmutí pověření
provádět hodnocení jako fyzická osoba nebo být odborným zástupcem u jiné právnické
nebo podnikající fyzické osoby.
(4) Osoba, které bylo odejmuto pověření k hodnocení nebezpečných vlastností
odpadu, může podat žádost o nové pověření až po uplynutí 5 let po jeho odejmutí.
§ 76
Postup hodnocení nebezpečných vlastností odpadu
(1) Nebezpečné vlastnosti lze vyloučit pouze u konkrétního existujícího
odpadu a u odpadu vznikajícího řízeným nebo známým postupem zaručujícím pro hodnocený
odpad neměnné vlastnosti, pokud jsou v osvědčení zároveň stanoveny podmínky pravidelného
ověřování vlastností odpadu.
(2) Nebezpečné vlastnosti odpadu hodnotí jedna nebo více pověřených osob
na základě zadání vlastníka odpadu. Hodnocení nebezpečných vlastností odpadu musí
být provedeno v souladu s metodami a postupy stanovenými vyhláškou ministerstva a
Ministerstva zdravotnictví. Hodnocení nebezpečných vlastností odpadu zadává vlastník
prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního
prostředí. Údaje o jednotlivých prováděných hodnoceních vkládá pověřená osoba do
integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí.
(3) Vyloučí-li pověřená osoba všechny nebezpečné vlastnosti, vydá osobě,
která hodnocení zadala, osvědčení. Pokud pověřená osoba nevyloučí všechny nebezpečné
vlastnosti, vydá osobě, která hodnocení zadala, sdělení, že odpad má jednu nebo více
nebezpečných vlastností (dále jen "sdělení"). Hodnotí-li různé nebezpečné vlastnosti
jednoho odpadu různé pověřené osoby, vydávají osvědčení nebo sdělení společně. Osvědčení
a sdělení se vydává prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností
v oblasti životního prostředí a zároveň v listinné podobě. Součástí osvědčení a sdělení
je dokumentační zpráva.
(4) V osvědčení vymezí pověřená osoba nebo osoby druh a původ odpadu,
na který se osvědčení vztahuje, a stanoví podmínky a dobu platnosti osvědčení. Tato
doba nesmí být delší než 4 roky. Osvědčení pozbývá platnosti okamžitě, jestliže u
původce odpadu nebo oprávněné osoby dojde ke změně technologie nebo vstupního materiálu,
který ovlivní složení odpadu nebo jeho vlastnosti. Osvědčení může být pověřenou osobou
po opakovaném provedení hodnocení nebezpečných vlastností odpadu nebo s ohledem na
výsledky průběžného vzorkování prodlouženo na další 4 roky, a to i opakovaně.
(5) Osoba, která nakládá s odpadem, pro který je vydáno osvědčení, je
povinna dodržovat podmínky uvedené pověřenou osobou nebo osobami v osvědčení, zejména
je povinna ověřovat, zda odpad nemá nebezpečné vlastnosti, způsobem a s četností
podle vydaného osvědčení. V případě, že osoba, která nakládá s odpadem, stanovené
podmínky nedodržuje nebo v případě úpravy odpadu nedodržuje podmínky povolení provozu
zařízení, je odpad považován za nebezpečný.
(6) Pověřená osoba nesmí vydat osvědčení pro odpad, za který odpovídá
jako původce odpadu nebo provozovatel zařízení.
(7) Ministerstvo a Ministerstvo zdravotnictví stanoví vyhláškou obsahové
náležitosti
a) zadání hodnocení nebezpečných vlastností odpadu podle odstavce
2 a
b) osvědčení, sdělení a dokumentační zprávy podle odstavce 3.
§ 77
Kontrola hodnocení nebezpečných vlastností odpadu, pozastavení platnosti
osvědčení a odejmutí osvědčení
(1) Inspekce nebo krajský úřad příslušný podle místa nakládání s odpadem
mohou pozastavit platnost vydaného osvědčení na dobu nejvýše 60 dnů, vzniknou-li
pochybnosti o dodržení správných metod nebo postupu stanovených pro hodnocení nebezpečných
vlastností odpadu nebo způsobu a četnosti kontrol nebezpečných vlastností odpadu
nebo vzniknou-li pochybnosti o výsledku hodnocení nebezpečných vlastností odpadu.
Odvolání proti rozhodnutí o pozastavení platnosti osvědčení nemá odkladný účinek.
(2) Inspekce nebo krajský úřad příslušný podle místa nakládání s odpadem
mohou odejmout osvědčení, jestliže nebyly dodrženy metody nebo postup stanovený pro
hodnocení nebezpečných vlastností odpadu nebo nebezpečné vlastnosti nebyly vyhodnoceny
správně. Odvolání proti rozhodnutí o odejmutí osvědčení nemá odkladný účinek.
(3) Krajský úřad nebo obecní úřad obce s rozšířenou působností příslušné
podle místa nakládání s odpadem a inspekce mají přístup k záznamům o provedených
hodnoceních nebezpečných vlastností odpadu vedených v integrovaném systému plnění
ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí a zaznamenávají do něj údaje
o pozastavení platnosti nebo odejmutí osvědčení.
Ohlašování přepravy nebezpečných odpadů
§ 78
(1) Původce odpadu nebo oprávněná osoba, kteří odesílají odpad
ze své provozovny nebo zařízení, (dále jen "odesilatel") jsou povinni
a) každou přepravu nebezpečných odpadů do jednoho místa vykládky
samostatně ohlásit před jejím zahájením v rozsahu ohlašovacího listu, ve kterém jsou
uvedeny alespoň údaje o odesilateli, druhu a množství odpadu, místě nakládky odpadu,
osobě zajišťující přepravu, použitých dopravních prostředcích a zařízení, do kterého
jsou odpady přepravovány,
b) ke každé zásilce nebezpečného odpadu přiložit v písemné podobě
doklad obsahující informace podle ohlašovacího listu včetně čísla ohlašovacího listu
přiděleného integrovaným systémem plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního
prostředí,
c) zrušit ohlášení přepravy nebezpečných odpadů do 3 pracovních
dnů ode dne ohlášeného zahájení přepravy v případě, že byl ohlašovatelem přepravy
nebezpečných odpadů a přeprava nebezpečných odpadů není zahájena v ohlášeném termínu,
a
d) nejpozději do 3 pracovních dnů od ukončení přepravy nebezpečných
odpadů opravit údaje o přepravě a přepravovaných odpadech, pokud vznikl rozpor mezi
skutečnými a ohlášenými údaji; tyto údaje může opravovat pouze v případě, že byl
ohlašovatelem.
(2) Odesílat nebezpečný odpad mobilním zařízením ke sběru odpadů smí
pouze provozovatel tohoto zařízení.
(3) Původce přepravovaných nebezpečných odpadů, pokud přepravuje
odpady do své provozovny, a provozovatel zařízení, do kterého je nebezpečný odpad
po dokončení přepravy předáván, (dále jen "příjemce") jsou povinni
a) nejpozději do 3 pracovních dnů od převzetí nebezpečných odpadů
potvrdit převzetí nebezpečných odpadů z ohlášené přepravy v integrovaném systému
plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí; po potvrzení přijetí
již není možné provádět opravu,
b) zadat do systému údaje o přepravě nebezpečných odpadů, která
nebyla ohlášena, v rozsahu ohlašovacího listu, a to nejpozději do 3 pracovních dnů
od ukončení přepravy,
c) zrušit ohlášení přepravy nebezpečných odpadů do 3 pracovních
dnů ode dne ohlášeného zahájení přepravy v případě, že byl ohlašovatelem přepravy
nebezpečných odpadů a přeprava není zahájena v ohlášeném termínu, a
d) v případě, že byl ohlašovatelem přepravy nebezpečných odpadů,
nejpozději do 3 pracovních dnů od ukončení přepravy opravit údaje o přepravě a přepravovaných
odpadech, pokud vznikl rozpor mezi skutečnými a ohlášenými údaji; tyto údaje může
opravovat pouze v případě, že byl ohlašovatelem.
(4) Povinnosti podle odstavce 1 písm. a) a b) může za odesilatele splnit
příjemce, pokud se tak dohodnou; odpovědnost za splnění těchto povinností má nadále
odesilatel.
(5) Na odesilatele se vztahují povinnosti při nakládání s nebezpečnými
odpady stanovené tímto zákonem až do doby předání nebezpečného odpadu příjemci do
zařízení.
(6) Osoba zajišťující přepravu je povinna předat doklad podle odstavce
1 písm. b) spolu s odpadem příjemci.
(7) Ministerstvo stanoví vyhláškou obsahové náležitosti ohlašovacího
listu podle odstavce 1 písm. a).
§ 79
(1) Přeprava nebezpečných odpadů se ohlašuje ministerstvu prostřednictvím
integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí.
(2) Přeprava nebezpečných odpadů se neohlašuje, pokud nepřesahuje areál
provozovny, pokud se jí účastní Ministerstvo obrany nebo jím zřízená organizace pro
správu a provoz objektů důležitých pro obranu státu nebo v případě, že odesilatelem
je nepodnikající fyzická osoba. V případě přepravy nebezpečných odpadů, které se
účastní Ministerstvo obrany nebo jím zřízená organizace pro správu a provoz objektů
důležitých pro obranu státu, přikládá odesilatel k zásilce doklad obsahující informace
podle ohlašovacího listu, s výjimkou čísla ohlašovacího listu.
(3) V případě přerušení provozu integrovaného systému plnění ohlašovacích
povinností v oblasti životního prostředí je možné přepravu nebezpečných odpadů uskutečnit,
pokud odesilatel vyplní ohlašovací list, jeden potvrzený si ponechá jako doklad o
předání nebezpečného odpadu a druhý přiloží k zásilce a po dokončení přepravy si
jej ponechá příjemce. Po obnovení provozu integrovaného systému plnění ohlašovacích
povinností v oblasti životního prostředí je příjemce do 3 pracovních dnů povinen
doplnit údaje o přepravě nebezpečných odpadů v rozsahu ohlašovacího listu do integrovaného
systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí.
(4) Odesilatel je povinen dokončit přepravu nebezpečných odpadů do
48 hodin od jejího zahájení.
(5) Informace o jednotlivých osobách zúčastněných na přepravě nebezpečných
odpadů v integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního
prostředí se poskytují pouze orgánům veřejné správy a složkám integrovaného záchranného
systému při řešení krizových situací nebo mimořádných událostí podle jiných právních
předpisů18).
(6) Ministerstvo stanoví vyhláškou rozsah údajů podle ohlašovacího
listu podle odstavce 3.
Díl 4
Odpad z výroby oxidu titaničitého
§ 80
Umístěním do vodního útvaru podle vodního zákona se nesmí odstraňovat
odpad pocházející z výroby oxidu titaničitého, a to:
a) pevný odpad,
b) matečné louhy vznikající ve fázi filtrace po hydrolýze roztoku
síranu titaničitého ze zařízení používajících sulfátový proces, včetně kyselého odpadu
smíchaného s takovými louhy a obsahujícího celkem více než 0,5 % volné kyseliny sírové
a různé těžké kovy, včetně matečných louhů zředěných tak, aby obsahovaly 0,5 % nebo
méně volné kyseliny sírové,
c) odpad ze zařízení používajících chloridový proces obsahující více
než 0,5 % volné kyseliny chlorovodíkové a různé těžké kovy, včetně odpadu zředěného
tak, aby obsahoval 0,5 % nebo méně volné kyseliny chlorovodíkové,
d) filtrační sůl, kaly a kapalný odpad vznikající při úpravě (koncentraci
nebo neutralizaci) s odpadem uvedeným v písmenech b) a c) a obsahující různé těžké
kovy, avšak nezahrnující neutralizované a přefiltrované, popřípadě čištěné odpady,
které obsahují těžké kovy pouze ve stopových množstvích a které mají před jakýmkoli
zředěním hodnotu pH vyšší než 5,5.
Díl 5
Polychlorované bifenyly
§ 81
(1) Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) polychlorovanými bifenyly polychlorované bifenyly, polychlorované
terfenyly, monometyltetrachlordifenylmetan, monometyldichlordifenylmetan, onometyldibromdifenylmetan
a veškeré směsi obsahující jednu nebo více z uvedených látek v celkové koncentraci
těchto látek vyšší než 50 mg/kg,
b) zařízením obsahujícím polychlorované bifenyly každé zařízení,
které obsahuje, obsahovalo polychlorované bifenyly nebo může obsahovat polychlorované
bifenyly, s výjimkou zařízení, které může obsahovat polychlorované bifenyly, u kterého
1. byla zjištěna nepřítomnost polychlorovaných bifenylů a tato skutečnost byla ohlášena
ministerstvu do 31. prosince 2009,
2. došlo k odstranění polychlorovaných bifenylů
dekontaminací a tato skutečnost byla ohlášena ministerstvu, nebo
3. lze důvodně předpokládat
nepřítomnost polychlorovaných bifenylů podle odstavců 2 a 3,
c) zařízením, které může obsahovat polychlorované bifenyly, olejové
transformátory, kondenzátory s kapalným dielektrikem, rezistory, indukční cívky a
další elektrotechnická zařízení plněná elektroizolační kapalinou, hydraulická důlní
zařízení, vakuová čerpadla, průmyslová zařízení s ohřevem teplonosnou kapalinou nebo
části těchto zařízení obsahující více než 5 litrů kapalin,
d) lehce kontaminovaným zařízením zařízení, jehož provozní kapalina
obsahuje polychlorované bifenyly v koncentraci 50 až 500 mg/kg.
(2) U zařízení, které může obsahovat polychlorované bifenyly, lze
důvodně předpokládat, že neobsahuje polychlorované bifenyly, v případě, že
a) bylo vyrobeno po 31. prosinci 2009, nebo
b) je jeho provozovatel na výzvu orgánu provádějícího kontrolu podle
tohoto zákona schopen prokázat ověření, při kterém na 500 kusů zkoumaných zařízení
se zjištěným obsahem polychlorovaných bifenylů v provozní náplni v koncentraci menší
než 50 mg/kg připadá pouze jedno zařízení se zjištěným obsahem polychlorovaných bifenylů
v provozní náplni v koncentraci 50 až 500 mg/kg.
(3) Podmínka podle odstavce 2 písm. b) musí být splněna pro každou ze
skupin zařízení olejové transformátory, kondenzátory s kapalným dielektrikem, rezistory,
indukční cívky a další elektrotechnická zařízení plněná elektroizolační kapalinou;
zařízení vyrobená po 1. lednu 2000 se do odůvodnění platnosti předpokladu nezahrnují.
(4) Ministerstvo stanoví vyhláškou metody pro stanovení celkové koncentrace
polychlorovaných bifenylů v látkách, které je obsahují.
§ 82
(1) Každý je povinen předat polychlorované bifenyly, odpad polychlorovaných
bifenylů nebo zařízení obsahující polychlorované bifenyly k odstranění nebo dekontaminovat
zařízení obsahující polychlorované bifenyly neprodleně poté, co zjistí, že je jejich
vlastníkem nebo provozovatelem zařízení obsahujícího polychlorované bifenyly nebo
že se polychlorované bifenyly, odpad polychlorovaných bifenylů nebo zařízení obsahující
polychlorované bifenyly nachází na pozemku nebo v budově, jejichž je vlastníkem.
(2) Jde-li o lehce kontaminované zařízení, musí být předáno k odstranění
nebo dekontaminováno nejpozději do 31. prosince 2025; jde-li o zařízení s obsahem
polychlorovaných bifenylů s objemem náplně menším než 5 litrů, s výjimkou lehce kontaminovaných
zařízení, musí být předáno k odstranění nebo dekontaminováno do data stanoveného
v příslušných plánech postupného odstranění polychlorovaných bifenylů nebo v seznamech
zařízení, která obsahují polychlorované bifenyly a nepodléhají průběžné evidenci,
nejdéle však do 31. prosince 2022.
(3) Zařízení obsahující polychlorované bifenyly, které bylo předáno do
zařízení určeného pro nakládání s odpady, musí být odstraněno do 1 roku od tohoto
předání.
(4) Odstranění polychlorovaných bifenylů je možné pouze v zařízeních
k tomu určených a provádí se způsoby uvedenými v příloze č. 6 k tomuto zákonu pod
kódy D8, D9, D10, D12 a D15.
(5) Vlastník nebo provozovatel dekontaminovaného zařízení a lehce kontaminovaného
zařízení jsou povinni toto zařízení označit.
(6) Vlastník a provozovatel lehce kontaminovaného zařízení jsou povinni
jej do doby vyřazení z provozu udržovat tak, aby polychlorované bifenyly, které jsou
v něm obsaženy, odpovídaly příslušným technickým normám, aby zařízení bylo v dobrém
provozním stavu a aby nedocházelo k úniku jeho náplně.
(7) Ministerstvo stanoví vyhláškou
a) podmínky pro dekontaminaci zařízení obsahujících polychlorované
bifenyly podle odstavce 1 a
b) způsob označování zařízení obsahujících polychlorované bifenyly
podle odstavce 5.
§ 83
(1) Vlastník a provozovatel lehce kontaminovaného zařízení jsou povinni
vést pro toto zařízení samostatně průběžnou evidenci. Změny v evidovaných skutečnostech
jsou povinni ohlásit ministerstvu do 30 dnů poté, co ke změně došlo, prostřednictvím
integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí
nebo datové schránky ministerstva určené k plnění ohlašovacích povinností v oblasti
životního prostředí podle zákona o integrovaném registru znečišťování životního prostředí
a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí.
(2) Průběžnou evidenci a ohlašování polychlorovaných bifenylů, odpadů
polychlorovaných bifenylů a zařízení obsahujících polychlorované bifenyly a podléhajících
průběžné evidenci v rámci činnosti Ministerstva obrany nebo jím zřízené organizace
pro správu a provoz objektů důležitých pro obranu státu zajišťuje Ministerstvo obrany
a jím zřízená organizace pro správu a provoz objektů důležitých pro obranu státu
ve spolupráci s ministerstvem.
(3) Provozovatel zařízení ke sběru nebo k odstranění odpadu, který přijme
zařízení obsahující polychlorované bifenyly nad 5 litrů náplně, je povinen ohlásit
údaje o tomto zařízení ministerstvu.
(4) Ministerstvo stanoví vyhláškou
a) způsob a rozsah vedení průběžné evidence lehce kontaminovaných
zařízení a způsob a rozsah ohlašování změn v této evidenci podle odstavce 1 a
b) náležitosti ohlašování údajů o zařízení obsahujícím polychlorované
bifenyly podle odstavce 3.
Díl 6
Odpad perzistentních organických znečišťujících látek
§ 84
(1) Odpadem perzistentních organických znečišťujících látek se rozumí
odpad obsahující alespoň jednu z látek uvedených v příloze IV nařízení Evropského
parlamentu a Rady (EU) 2019/102119), s výjimkou polychlorovaných bifenylů.
(2) S odpady perzistentních organických znečišťujících látek smí být
nakládáno, pokud jsou splněny požadavky nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU)
2019/1021 a technické požadavky stanovené vyhláškou ministerstva.
Díl 7
Odpad obsahující azbest
§ 85
Každý musí zajistit, aby při nakládání s odpadem obsahujícím azbest nebyla
z odpadu do ovzduší uvolňována azbestová vlákna nebo azbestový prach a aby nedošlo
k rozlití kapalin obsahujících azbestová vlákna. Při nakládání s odpadem obsahujícím
azbest je nutné splnit technické požadavky stanovené vyhláškou ministerstva a požadavky
jiných právních předpisů20).
Díl 8
Odpad rtuti
§ 86
(1) Odpad podle čl. 11 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/85221)
je odpadem podle tohoto zákona.
(2) Hospodářský subjekt podle čl. 12 odst. 1 nařízení Evropského
parlamentu a Rady (EU) 2017/852 zašle ministerstvu v listinné nebo elektronické podobě
a) formulář obsahující údaje podle čl. 12 odst. 1 písm. a) až c)
nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/852 a
b) kopie osvědčení podle čl. 14 odst. 1 až 3 nařízení Evropského
parlamentu a Rady (EU) 2017/852 obdržených v předchozím kalendářním roce.
(3) Provozovatelé zařízení provádějících prozatímní uložení odpadní rtuti
a provozovatelé zařízení provádějících konverzi a popřípadě solidifikaci odpadní
rtuti zasílají výkaz podle čl. 14 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU)
2017/852 v listinné nebo elektronické podobě ministerstvu.
(4) Ministerstvo stanoví vyhláškou
a) vzor formuláře podle odstavce 2 písm. a),
b) vzory osvědčení podle čl. 14 odst. 1 až 3 nařízení Evropského
parlamentu a Rady (EU) 2017/852 a
c) vzor výkazu podle čl. 14 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu
a Rady (EU) 2017/852.
Díl 9
Odpady s obsahem radionuklidů
§ 87
Součástí informací o odpadu a základního popisu odpadu podle § 15 odst.
2 písm. d) a e) v případě odpadů s obsahem radionuklidů vznikajících při činnosti
pracoviště, na němž se vykonává radiační činnost, nebo pracoviště s možností zvýšeného
ozáření z přírodních zdrojů záření podle atomového zákona musí být údaj o tom, že
se jedná o látku s obsahem radionuklidů, údaje o pracovišti, kde odpad vznikl, a
údaje o skutečnostech, na základě kterých mohl být odpad z pracoviště uvolněn.
Díl 10
Odpady ze zdravotní a veterinární péče
§ 88
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) odpadem ze zdravotní péče
1. odpad uvedený ve skupině 18, podskupině
18 01 Katalogu odpadů, který vznikl při poskytování zdravotní péče podle zákona o
zdravotních službách v lůžkových, ambulantních nebo jim podobných zdravotnických
zařízeních,
2. odpad vznikající při zdravotní péči poskytované ve vlastním sociálním
prostředí pacienta, pokud tento odpad vykazuje stejné vlastnosti a rizika a vyžaduje
zvláštní nakládání jako odpad ze zdravotnických zařízení, nebo
3. odpad vznikající
mimo zdravotnická zařízení, zejména v zařízeních sociální péče, tetovacích salonech
nebo protidrogových centrech, pokud vykazuje stejné vlastnosti a rizika a vyžaduje
zvláštní nakládání jako odpad ze zdravotnických zařízení,
b) odpadem z veterinární péče odpad uvedený v Katalogu odpadů jako
odpad z výzkumu, diagnostiky, léčení nebo prevence nemocí zvířat, který vznikl při
poskytování veterinární péče.
§ 89
(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která je původcem odpadu
ze zdravotní péče, je povinna zpracovat pokyny pro nakládání s těmito odpady v zařízení,
kde tento odpad vzniká. Pokyny jsou součástí provozního řádu zařízení zpracovaného
podle zákona o ochraně veřejného zdraví.
(2) V případě zdravotní péče poskytované ve vlastním sociálním prostředí
pacienta je poskytovatel zdravotních služeb povinen písemně poučit pacienta o způsobu
nakládání s odpadem ze zdravotní péče a o jeho bezpečném uložení tak, aby nedošlo
k ohrožení jeho zdraví, veřejného zdraví a poškození životního prostředí, a pacient
je povinen s odpadem naložit v souladu s tímto poučením. O poučení učiní poskytovatel
zdravotních služeb záznam do zdravotnické dokumentace; záznam podepíše zdravotnický
pracovník, který ho provedl, a pacient nebo osoba, která o pacienta pečuje. Původcem
odpadu ze zdravotní péče v případě zdravotní péče poskytované ve vlastním sociálním
prostředí pacienta je poskytovatel zdravotních služeb.
(3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která je chovatelem hospodářských
zvířat podle veterinárního zákona a původcem odpadu z veterinární péče, je povinna
zpracovat pokyny pro nakládání s odpady v hospodářství, kde tento odpad vzniká. Poskytovatel
veterinární péče je povinen zpracovat pokyny pro nakládání s odpady ve své provozovně.
(4) V případě veterinární péče poskytované v místě ustájení zvířete nebo
v domácím prostředí je poskytovatel veterinární péče povinen písemně poučit chovatele
o způsobu nakládání s odpadem z veterinární péče a o jeho bezpečném uložení tak,
aby nedošlo k ohrožení jeho zdraví, zdraví zvířete, veřejného zdraví a poškození
životního prostředí, a chovatel je povinen s odpadem naložit v souladu s tímto poučením.
Původcem odpadu z veterinární péče v případě veterinární péče poskytované v místě
ustájení zvířete nebo v domácím prostředí je poskytovatel veterinární péče.
(5) Ministerstvo stanoví vyhláškou obsahové náležitosti pokynů podle
odstavců 1 a 3.
§ 90
(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která nakládá s více než
10 tunami odpadů ze zdravotní nebo veterinární péče ročně, je povinna zajistit nakládání
s těmito odpady pouze fyzickou osobou odborně způsobilou pro nakládání s odpady ze
zdravotní a veterinární péče.
(2) Fyzickou osobou odborně způsobilou pro nakládání s odpady ze zdravotní
a veterinární péče se rozumí osoba, která má dokončené vysokoškolské vzdělání a nejméně
3 roky praxe v oboru odpadového hospodářství v posledních 10 letech nebo dosáhla
stupně středního vzdělání s maturitní zkouškou a nejméně 5 let praxe v oboru odpadového
hospodářství v posledních 10 letech.
(3) Jednotlivé činnosti v rámci nakládání s odpady ze zdravotní a veterinární
péče může vykonávat i zaměstnanec, kterého fyzická osoba odborně způsobilá pro nakládání
s odpady ze zdravotní a veterinární péče proškolila ohledně nakládání s odpady. Obsah
školení se liší podle jednotlivých kategorií zaměstnanců. Školení se provádí nejméně
jednou ročně. O školení musí být pořízen písemný záznam, který je právnická nebo
podnikající fyzická osoba, která nakládá s více než 10 tunami odpadů ze zdravotní
a veterinární péče ročně, povinna uchovávat po dobu 5 let od provedení školení.
(4) Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která nakládá s méně než
10 tunami odpadů ze zdravotní nebo veterinární péče ročně, je povinna zaměstnance,
kteří budou s těmito odpady nakládat, proškolit ohledně nakládání s odpady. Obsah
školení se liší podle jednotlivých kategorií zaměstnanců. Školení se provádí jednou
za 3 roky. O školení musí být pořízen písemný záznam, který je právnická nebo podnikající
fyzická osoba, která nakládá s méně než 10 tunami odpadů ze zdravotní nebo veterinární
péče ročně, povinna uchovávat po dobu 5 let od provedení školení.
(5) Ministerstvo stanoví vyhláškou kategorie zaměstnanců a obsah školení
pro jednotlivé kategorie podle odstavců 3 a 4.
Díl 11
Odpad léčiv z domácností
§ 91
(1) Provozovatel lékárny plní ve vztahu k odpadu léčiv z domácností převzatému
v souladu se zákonem o léčivech povinnosti zaslání ročního hlášení o produkci a nakládání
s odpady. Provozovatel lékárny soustřeďuje odpad léčiv z domácností převzatý od fyzických
osob odděleně od odpadů, kterých je původcem, a vede pro něj samostatnou průběžnou
evidenci v rozsahu podle § 94 odst. 1.
(2) Provozovatel lékárny je povinen předat krajskému úřadu údaje o množství
odpadu léčiv z domácností, který předal do zařízení pro nakládání s odpady v průběhu
uplynulého kalendářní čtvrtletí, a to písemně na stanoveném formuláři do 30 dnů od
konce tohoto kalendářního čtvrtletí. Krajský úřad předá ministerstvu údaje o množství
odpadu léčiv z domácností předaných provozovateli lékáren do zařízení určených pro
nakládání s odpady v uplynulém kalendářním roce do 15. dubna následujícího kalendářního
roku na stanoveném formuláři prostřednictvím Informačního systému odpadového hospodářství.
(3) Ministerstvo stanoví vyhláškou formulář pro předání údajů o množství
odpadu léčiv z domácností podle odstavce 2.
Díl 12
Odpadní olej
§ 92
(1) Odpadním olejem se rozumí jakýkoliv minerální nebo syntetický mazací
nebo průmyslový olej, který se stal nevhodným pro použití, pro které byl původně
zamýšlen, zejména upotřebený olej ze spalovacích motorů, převodový olej, minerální
nebo syntetický mazací olej, olej pro turbíny a hydraulický olej.
(2) Regenerací odpadního oleje se rozumí jakýkoliv proces, kterým je
možno vyrobit základový olej rafinací odpadního oleje, zejména odstraněním kontaminujících
složek, oxidačních produktů a aditiv obsažených v takovém oleji.
(3) Původce odpadního oleje a provozovatel zařízení, který nakládá
s odpadním olejem, jsou povinni
a) nakládat s odpadním olejem v souladu s technickými požadavky stanovenými
vyhláškou ministerstva,
b) zajistit přednostně regeneraci odpadního oleje nebo jiné postupy
recyklace, které zajistí rovnocenný nebo lepší celkový výsledek z hlediska životního
prostředí než regenerace,
c) zajistit jeho energetické využití, popřípadě odstranění v souladu
s požadavky tohoto zákona a jiných právních předpisů, pokud jeho regenerace není
z technických důvodů možná, a
d) zajistit, aby se odpadní oleje nemísily s oleji odlišných vlastností
nebo s jinými odpady nebo látkami, pokud by tím byla snížena možnost jejich využití
v souladu s písmeny a) a b).
Díl 13
Recyklace lodí
§ 93
(1) Příslušným orgánem podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU)
č. 1257/201322) za Českou republiku je ministerstvo, s výjimkou případů, kdy tento
zákon svěřuje působnost příslušného orgánu krajskému úřadu.
(2) Zařízení na recyklaci lodí je zařízením k využití nebo odstranění
odpadů.
(3) Provozovatel zařízení na recyklaci lodí je povinen předložit před
každou recyklací lodi krajskému úřadu ke schválení plán recyklace lodi podle čl.
7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1257/2013.
(4) Provozovatel zařízení připojí k žádosti o schválení plánu recyklace
lodi vyjádření krajské hygienické stanice. Krajská hygienická stanice posoudí plán
recyklace lodi z hlediska dopadů na zdraví lidí.
Díl 14
Stavební a demoliční odpad
§ 93a
(1) Po provedení změny dokončené stavby, terénní úpravy nebo odstranění
stavby, které podléhají povolení podle stavebního zákona, je stavebník povinen neprodleně
zaslat obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, v jehož správním obvodu byly
změna dokončené stavby, terénní úprava nebo odstranění stavby provedeny, doklady
prokazující, že veškeré opětovně použité stavební výrobky, využité vedlejší produkty
a stavební výrobky, které přestaly být odpadem, byly využity v souladu s tímto zákonem
a že veškeré získané materiály jsou stavebními výrobky nebo vedlejšími produkty,
které se nestaly odpadem, nebo s nimi bylo naloženo jako s odpady v souladu s tímto
zákonem a hierarchií odpadového hospodářství.
(2) Jde-li o záměr vyžadující jednotné environmentální stanovisko26),
je stavebník povinen zaslat doklady podle odstavce 1 správnímu orgánu, který vydal
jednotné environmentální stanovisko.
ČÁST TŘETÍ
PRŮBĚŽNÁ EVIDENCE A OHLAŠOVÁNÍ
§ 94
(1) Původce odpadu, provozovatel zařízení a obchodník s odpady jsou povinni
vést průběžnou evidenci. Průběžná evidence se vede samostatně za každý druh odpadu,
za každé zařízení určené pro nakládání s odpady, za každého obchodníka s odpady a
za každou provozovnu, kde odpad vzniká. V případě vzniku odpadu mimo provozovnu a
nakládání s odpady v mobilním zařízení k úpravě, využití nebo odstranění odpadu se
průběžná evidence vede samostatně za každý správní obvod obce s rozšířenou působností
a hlavního města Prahy.
(2) Průběžná evidence je vedena způsobem, s četností záznamů a v rozsahu
stanoveném vyhláškou ministerstva. Součástí průběžné evidence jsou alespoň údaje
o osobě, zařízení nebo provozovně, za které je průběžná evidence vedena, druhu a
kategorii odpadu, údaje o množství odpadu, způsobech nakládání s odpady, původcích
odpadu, zařízeních určených pro nakládání s odpady nebo obchodnících s odpady, od
kterých je odpad přebírán, a zařízeních určených pro nakládání s odpady nebo obchodnících
s odpady, kterým je odpad předáván.
(3) Původce odpadu, provozovatel zařízení a obchodník s odpady jsou povinni
uchovávat průběžnou evidenci po dobu 5 let od provedení záznamu do evidence.
(4) U odpadu perzistentních organických látek vymezeného vyhláškou ministerstva
je součástí průběžné evidence rovněž údaj o obsahu perzistentních organických látek
podle přílohy IV nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1021.
§ 95
(1) Provozovatel zařízení, obchodník s odpady, zprostředkovatel, s výjimkou
dohodce podle zákona o komoditních burzách, a dopravce odpadu jsou povinni ohlásit
údaje o zařízení určeném pro nakládání s odpady nebo o činnosti a údaje o zahájení,
ukončení, přerušení nebo obnovení provozu zařízení nebo činnosti. Zahájení a obnovení
provozu zařízení nebo činnosti jsou povinni ohlásit před jejich zahájením nebo obnovením.
Přerušení nebo ukončení provozu zařízení nebo činnosti jsou povinni ohlásit do 15
dnů ode dne, kdy tato skutečnost nastala. Provozovatel zařízení podle § 21 odst.
3 je povinen ohlásit změnu údajů o zařízení vymezených vyhláškou ministerstva před
zahájením provozu na základě změněných údajů.
(2) Provozovatel skládky je povinen ohlásit do 28. února za předchozí kalendářní
rok údaje o stavu vytvořené rezervy, doložené výpisem z účtu provozovatele skládky,
údaje o volné kapacitě skládky a o poplatcích za ukládání odpadu na skládky.
(3) Původce odpadu, který vyprodukoval nebo nakládal v uplynulém kalendářním
roce s více než 600 kg nebezpečných odpadů, s více než 100 tunami ostatních odpadů
nebo s odpadem perzistentních organických znečišťujících látek vymezeným vyhláškou
ministerstva, je povinen zaslat do 28. února následujícího roku hlášení souhrnných
údajů z průběžné evidence za uplynulý kalendářní rok.
(4) Provozovatel zařízení, s výjimkou skladu odpadu podle přílohy č. 4 k
tomuto zákonu bodu 12, a obchodník s odpady je povinen zaslat do 28. února následujícího
kalendářního roku hlášení souhrnných údajů z průběžné evidence za uplynulý kalendářní
rok. Provozovatel zařízení je povinen zaslat toto hlášení i v případě, že v zařízení
nebylo po celý uplynulý kalendářní rok nakládáno s odpady, aniž by byl provoz zařízení
celoročně přerušen. Hlášení nezasílá provozovatel zařízení a obchodník s odpady,
jejichž provoz nebo činnost byly přerušeny po celý uplynulý kalendářní rok.
(5) Obec, která je povinna zaslat hlášení podle odstavce 3, zasílá do 28.
února následujícího roku hlášení o obecním systému za uplynulý kalendářní rok.
(6) Hlášení podle odstavců 1 až 5 se zasílají ministerstvu prostřednictvím
integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí
nebo datové schránky ministerstva určené k plnění ohlašovacích povinností v oblasti
životního prostředí podle zákona o integrovaném registru znečišťování životního prostředí
a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí.
(7) Ministerstvo stanoví vyhláškou
a) rozsah ohlašování údajů o zařízení nebo o činnosti a rozsah ohlašovaných
údajů o zahájení, ukončení, přerušení nebo obnovení provozu zařízení nebo činnosti
podle odstavce 1,
b) rozsah ohlašování údajů o stavu vytvořené rezervy, údajů o volné kapacitě
skládky a údajů o poplatcích za ukládání odpadu na skládky podle odstavce 2,
c) rozsah hlášení souhrnných údajů z průběžné evidence za kalendářní
rok podle odstavců 3 a 4 a
d) rozsah hlášení o obecním systému podle odstavce 5.
§ 96
(1) Hlášení podle § 95 odst. 1 a 2 kontroluje a zpracovává krajský úřad příslušný
podle místa zařízení určeného pro nakládání s odpady a podle sídla provozovatele
mobilního zařízení, dopravce odpadu, obchodníka s odpady nebo zprostředkovatele.
V případě dopravce odpadu nebo zprostředkovatele, který má sídlo mimo území České
republiky, hlášení podle § 95 odst. 1 kontroluje a zpracovává Magistrát hlavního
města Prahy. Krajský úřad kontroluje a zpracovává hlášení podle § 95 odst. 1 do 15
dnů od ohlášení a hlášení podle § 95 odst. 2 do 15. dubna kalendářního roku následujícího
po kalendářním roce, za který je hlášení podáváno.
(2) Hlášení podle § 95 odst. 3 až 5 kontroluje a zpracovává obecní úřad obce
s rozšířenou působností příslušný podle místa provozovny, podle místa vzniku odpadu
v případě vzniku odpadu mimo provozovnu, podle místa zařízení určeného pro nakládání
s odpady, podle místa nakládání s odpadem v případě mobilních zařízení k úpravě nebo
využití odpadu a podle sídla provozovatele nebo obchodníka s odpady v případě mobilních
zařízení ke sběru odpadu nebo obchodníků s odpady. Obecní úřad obce s rozšířenou
působností hlášení kontroluje a zpracovává do 30. dubna kalendářního roku následujícího
po kalendářním roce, za který je hlášení podáváno.
(3) Obecní úřad obce s rozšířenou působností a krajský úřad zasílají ministerstvu
informace o každém rozhodnutí vydaném podle tohoto zákona, a to do 15 dnů ode dne
nabytí jeho právní moci.
(4) Pro účely plnění evidenčních a ohlašovacích povinností přiděluje krajský
úřad zařízením určeným pro nakládání s odpady identifikační číslo zařízení současně
s vydáním povolení provozu zařízení nebo vydáním integrovaného povolení podle zákona
o integrované prevenci nebo ohlášením zahájení provozu zařízení vymezených v příloze
č. 4 k tomuto zákonu a malých zařízení. Obchodníkovi s odpady přiděluje krajský úřad
identifikační číslo současně s vydáním povolení k obchodování s odpady. Při plnění
evidenčních a ohlašovacích povinností je každý povinen přidělená identifikační čísla
používat. Krajský úřad, který vydal povolení provozu mobilního zařízení, informuje
krajský úřad, v jehož správním obvodu má provozovatel mobilního zařízení sídlo, o
vydání tohoto povolení do 5 dnů ode dne jeho vydání. Krajský úřad, v jehož správním
obvodu má provozovatel mobilního zařízení sídlo, přidělí provozovateli zařízení identifikační
číslo zařízení do 5 dnů od obdržení informace podle věty čtvrté a zašle identifikační
číslo mobilního zařízení na vědomí krajskému úřadu, který vydal povolení provozu.
(5) Ministerstvo obrany nebo jím zřízená organizace pro správu a provoz objektů
důležitých pro obranu státu ohlašují souhrnné údaje z průběžné evidence ministerstvu
na elektronickém nosiči dat a provoz zařízení určených pro nakládání s odpady krajskému
úřadu v listinné podobě nebo na elektronickém nosiči dat.
(6) Informace o jednotlivých osobách zaslané podle § 95 odst. 1 až 5 se poskytují
pouze orgánům veřejné správy a složkám integrovaného záchranného systému při řešení
krizových situací nebo mimořádných událostí podle jiných právních předpisů18).
(7) Ministerstvo stanoví vyhláškou
a) rozsah a způsob provádění kontroly a zpracování hlášení podle odstavců
1 a 2,
b) způsob zasílání informací o vydaných rozhodnutích a rozsah zasílaných
údajů podle odstavce 3,
c) způsob přidělování identifikačních čísel zařízení a identifikačních
čísel obchodníka s odpady podle odstavce 4 a
d) způsob ohlašování Ministerstvem obrany nebo jím zřízenou organizací
pro správu a provoz objektů důležitých pro obranu státu podle odstavce 5.
ČÁST ČTVRTÁ
PLÁNY ODPADOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ
§ 97
Společná ustanovení
(1) Plán odpadového hospodářství v rozsahu stanoveném tímto zákonem zpracovávají
ministerstvo a kraj.
(2) Plán odpadového hospodářství se zpracovává za účelem vytváření podmínek
pro předcházení vzniku odpadu a nakládání s ním podle tohoto zákona.
Plán odpadového hospodářství České republiky
§ 98
(1) Návrh Plánu odpadového hospodářství České republiky zpracovává ministerstvo
ve spolupráci s příslušnými orgány veřejné správy a veřejností podle zákona o posuzování
vlivů na životní prostředí. Návrh Plánu odpadového hospodářství České republiky projedná
ministerstvo s kraji. Kraj sdělí ministerstvu své připomínky k návrhu Plánu odpadového
hospodářství České republiky do 30 dnů ode dne jeho obdržení.
(2) Plán odpadového hospodářství České republiky se skládá z části analytické,
závazné a směrné.
(3) Plán odpadového hospodářství České republiky schvaluje vláda.
(4) Analytická část Plánu odpadového hospodářství České republiky obsahuje
vyhodnocení stavu odpadového hospodářství České republiky, které zahrnuje
a) oblast předcházení vzniku odpadu včetně vyhodnocení nástrojů a opatření,
které mohou být využity k předcházení vzniku odpadu,
b) výčet druhů, množství a zdroje vznikajících odpadů a posouzení vývoje
jejich produkce a nakládání, včetně přeshraničního toku odpadů,
c) vyhodnocení stávajících systémů sběru a nakládání s odpady na území
České republiky přinejmenším pro komunální odpad, směsný komunální odpad, biologicky
rozložitelný odpad, odpady z obalů, nebezpečný odpad, stavební a demoliční odpad,
výrobky s ukončenou životností, včetně tříděného sběru materiálově využitelných složek
odpadu,
d) vyhodnocení sítě zařízení určených pro nakládání s odpady na území
České republiky, včetně posouzení kapacit pro jednotlivé způsoby nakládání, posouzení
nezbytných změn a doplnění systémů sběru a nakládání s odpady a výrobky s ukončenou
životností s ohledem na jejich zlepšení v souladu s principy soběstačnosti a blízkosti,
a
e) podklady pro získání informací nezbytných pro vypracování kritérií
pro umístění a kapacity zařízení určených pro nakládání s odpady podporovaných z
veřejných zdrojů, pokud je to s ohledem na plnění stanovených cílů nezbytné.
(5) Závazná část Plánu odpadového hospodářství České republiky stanoví
cíle a opatření pro předcházení vzniku odpadu a dále cíle a zásady odpadového hospodářství,
opatření k jejich dosažení včetně preferovaných způsobů nakládání s odpady a soustavu
indikátorů k hodnocení plnění cílů Plánu odpadového hospodářství pro
a) nakládání s komunálním odpadem, zejména směsným komunálním odpadem,
potravinovým odpadem a biologicky rozložitelným odpadem,
b) nakládání se stavebním a demoličním odpadem,
c) nakládání s odpady z obalů,
d) nakládání s výrobky s ukončenou životností,
e) nakládání s odpady obsahujícími významné množství kritických surovin,
f) nakládání s nebezpečným odpadem a s ostatním odpadem,
g) přípravu na opětovné použití, recyklaci, využití a odstranění odpadů
minimalizující nepříznivé dopady na životní prostředí,
h) snižování množství odpadů ukládaných na skládky, ve vztahu k biologicky
rozložitelnému odpadu a splnění cílů pro omezení ukládání komunálního odpadu na skládky,
i) snižování podílu biologicky rozložitelné složky ve směsném komunálním
odpadu a
j) omezování znečištění odpady soustředěnými mimo místa k tomu určená.
(6) Směrná část Plánu odpadového hospodářství České republiky obsahuje
a) výčet nástrojů pro splnění cílů Plánu odpadového hospodářství České
republiky,
b) kritéria hodnocení změn podmínek, na jejichž základě byl Plán odpadového
hospodářství České republiky zpracován,
c) informace nezbytné pro vypracování kritérií pro umístění a kapacity
zařízení určených pro nakládání s odpady podporovaných z veřejných zdrojů, pokud
je to s ohledem na plnění stanovených cílů nezbytné, a
d) návrhy na potřebná zařízení určená pro nakládání s odpady nadregionálního
významu, pokud je to s ohledem na plnění stanovených cílů nezbytné.
§ 99
(1) Plán odpadového hospodářství České republiky se zpracovává na dobu
nejméně 10 let a musí být změněn bezprostředně po každé zásadní změně podmínek, na
jejichž základě byl zpracován.
(2) Závazná část Plánu odpadového hospodářství České republiky, včetně
jejích změn, je závazným podkladem pro zpracování plánů odpadového hospodářství krajů
a podkladem pro zpracovávání územně plánovací dokumentace.
(3) Ministerstvo každoročně vyhodnocuje pomocí soustavy indikátorů plnění
cílů Plánu odpadového hospodářství České republiky a do 15. prosince kalendářního
roku následujícího po 2 kalendářních letech, za které je vyhodnocení prováděno, zpracuje
zprávu o plnění cílů Plánu odpadového hospodářství České republiky.
(4) Plán odpadového hospodářství České republiky a jeho změny ministerstvo
zveřejní na portálu veřejné správy.
Plán odpadového hospodářství kraje
§ 100
(1) Krajský úřad zpracovává ve spolupráci s příslušnými orgány veřejné
správy a veřejností podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí plán odpadového
hospodářství kraje pro území kraje a jeho změny.
(2) Plán odpadového hospodářství kraje musí být v souladu se závaznou částí
plánu odpadového hospodářství České republiky a jejími změnami.
(3) Plán odpadového hospodářství kraje se skládá z části analytické, koncepční
a směrné.
(4) Analytická část plánu odpadového hospodářství kraje obsahuje vyhodnocení
stavu odpadového hospodářství kraje, které zahrnuje
a) oblast předcházení vzniku odpadu včetně vyhodnocení nástrojů a opatření,
které mohou být využity k předcházení vzniku odpadu,
b) výčet druhů, množství a zdroje vznikajících odpadů a posouzení vývoje
jejich produkce a nakládání,
c) vyhodnocení stávajících systémů sběru a nakládání s odpady na území
kraje přinejmenším pro komunální odpad, směsný komunální odpad, biologicky rozložitelný
odpad, odpady z obalů, nebezpečný odpad, stavební a demoliční odpad, výrobky s ukončenou
životností, včetně tříděného sběru materiálově využitelných složek odpadů,
d) vyhodnocení sítě zařízení určených pro nakládání s odpady na území
kraje včetně posouzení kapacit pro jednotlivé způsoby nakládání, posouzení nezbytných
změn a doplnění systémů sběru a nakládání s odpady a výrobky s ukončenou životností
s ohledem na jejich zlepšení v souladu s principy soběstačnosti a blízkosti,
e) podklady pro získání informací nezbytných pro vypracování kritérií
pro umístění a kapacity zařízení určených pro nakládání s odpady podporovaných z
veřejných zdrojů, pokud je to s ohledem na plnění stanovených cílů nezbytné.
(5) Koncepční část plánu odpadového hospodářství kraje obsahuje cíle
a opatření pro předcházení vzniku odpadu a dále cíle, zásady a opatření k jejich
dosažení včetně preferovaných způsobů nakládání a soustavu indikátorů k hodnocení
plnění cílů plánu odpadového hospodářství kraje pro
a) nakládání s komunálním odpadem, zejména směsným komunálním odpadem
a biologicky rozložitelnými odpady,
b) nakládání se stavebním a demoličním odpadem,
c) nakládání s odpady z obalů,
d) nakládání s výrobky s ukončenou životností,
e) nakládání s odpady obsahujícími významné množství kritických surovin,
f) nakládání s nebezpečným odpadem a s ostatním odpadem,
g) přípravu na opětovné použití, recyklaci, využití a odstranění odpadů
minimalizující nepříznivé dopady na životní prostředí,
h) snižování množství odpadů ukládaných na skládky, zejména ve vztahu
k biologicky rozložitelnému odpadu a splnění cílů pro omezení ukládání komunálního
odpadu na skládky,
i) snižování podílu biologicky rozložitelné složky ve směsném komunálním
odpadu a
j) omezování znečištění odpady soustředěnými mimo místa k tomu určená.
(6) Směrná část plánu odpadového hospodářství kraje obsahuje
a) výčet nástrojů pro splnění cílů plánu odpadového hospodářství kraje,
b) kritéria hodnocení změn podmínek, na jejichž základě byl plán odpadového
hospodářství kraje zpracován,
c) opatření pro omezování znečišťování odpady odloženými mimo místa
určená,
d) kritéria pro typy, umístění a kapacity zařízení určených pro nakládání
s odpady podporovaných z veřejných zdrojů a
e) záměry na uzavření stávajících zařízení určených pro nakládání s
odpady a záměry na potřebná zařízení určená pro nakládání s odpady, pokud je to s
ohledem na plnění stanovených cílů nezbytné.
§ 101
(1) Krajské úřady jsou povinny při zpracovávání plánů odpadového hospodářství
kraje a jejich změn vzájemně spolupracovat.
(2) Krajský úřad je povinen zpracovat a zveřejnit návrh plánu odpadového
hospodářství kraje nebo jeho změny do 18 měsíců ode dne vydání závazné části Plánu
odpadového hospodářství České republiky.
(3) Plán odpadového hospodářství kraje se zpracovává na dobu nejméně 10
let a musí být změněn při každé zásadní změně podmínek, na jejichž základě byl zpracován,
a to nejpozději do 18 měsíců ode dne změny podmínek.
(4) Krajský úřad je povinen zaslat návrh plánu odpadového hospodářství
kraje nebo jeho změny v elektronické podobě ministerstvu k posouzení. Ministerstvo
zašle krajskému úřadu stanovisko k návrhu plánu odpadového hospodářství kraje nebo
jeho změny do 2 měsíců ode dne jeho obdržení. Pokud ministerstvo nezašle stanovisko
ve stanovené lhůtě, lze plán odpadového hospodářství kraje zveřejnit i bez jeho stanoviska.
(5) V případě, že návrh plánu odpadového hospodářství kraje neobsahuje
náležitosti stanovené tímto zákonem nebo není v souladu se závaznou částí Plánu odpadového
hospodářství České republiky a jeho změnou, ministerstvo v rámci stanoviska podle
odstavce 4 věty druhé sdělí krajskému úřadu své připomínky, v nichž upozorní na nedostatky
z uvedených hledisek. Krajský úřad plán odpadového hospodářství nebo jeho změnu podle
připomínek ministerstva upraví a v elektronické podobě zašle ministerstvu. V případě,
že ministerstvo sdělí připomínky, lze plán odpadového hospodářství kraje zveřejnit
až na základě potvrzení ministerstva o odstranění nedostatků.
§ 102
(1) Plán odpadového hospodářství kraje je podkladem pro zpracovávání územně
plánovací dokumentace kraje a obcí.
(2) Krajský úřad každoročně vyhodnocuje pomocí soustavy indikátorů plnění
cílů plánu odpadového hospodářství kraje a do 31. října kalendářního roku následujícího
po 2 kalendářních letech, za které je vyhodnocení prováděno, zpracuje zprávu o plnění
cílů plánu odpadového hospodářství kraje a tuto zprávu zašle do 15. listopadu ministerstvu.
(3) Plán odpadového hospodářství kraje a jeho změny krajský úřad zveřejní
na portálu veřejné správy a zašle ho ministerstvu.
ČÁST PÁTÁ
POPLATEK ZA UKLÁDÁNÍ ODPADŮ NA SKLÁDKU
HLAVA I
POPLATEK
§ 103
Subjekt poplatku
Poplatníkem poplatku za ukládání odpadů na skládku je
a) ten, kdo pozbývá vlastnické právo k odpadu, při jeho předání k uložení
na skládku,
b) obec, pokud je původcem ukládaného komunálního odpadu, nebo
c) provozovatel skládky, pokud
1. uložil odpad na jím provozovanou
skládku, nebo
2. určil odpad při jeho uložení na skládku jako technologický materiál
pro technické zabezpečení skládky.
§ 104
Předmět poplatku
(1) Předmětem poplatku za ukládání odpadů na skládku je uložení odpadu
na jednotlivou skládku v rámci první fáze jejího provozu.
(2) V případě uložení odpadu na skládku v rámci první fáze jejího provozu
určeného provozovatelem skládky při jeho uložení jako technologický materiál pro
technické zabezpečení skládky vzniká poplatková povinnost provozovateli skládky.
§ 105
Osvobození od poplatku
(1) Od poplatku za ukládání odpadů na skládku se osvobozuje uložení odpadu
na skládku v rámci řešení následků krizové situace podle krizového zákona.
(2) Od poplatku za ukládání odpadů na skládku se osvobozuje uložení odpadu
na skládku určeného provozovatelem skládky při jeho uložení jako technologický materiál
pro technické zabezpečení skládky až do 25 % celkové hmotnosti odpadů uložených na
skládku v poplatkovém období.
§ 106
Základ poplatku
(1) Základem poplatku za ukládání odpadů na skládku je součet dílčích
základů poplatku, které tvoří hmotnost
a) odpadů vymezených v § 40 odst. 1 v tunách v případě dílčího poplatku
za ukládání využitelných odpadů,
b) nebezpečných odpadů, s výjimkou azbestu a odpadů podle písmene d),
v tunách v případě dílčího poplatku za ukládání nebezpečných odpadů,
c) vybraných technologických odpadů v tunách v případě dílčího poplatku
za ukládání vybraných technologických odpadů,
d) nebezpečných odpadů pocházejících z odstraňování nebo sanací ekologických
zátěží vzniklých kontaminací horninového prostředí, podzemních nebo povrchových vod
nebo stavebních konstrukcí, k níž došlo nakládáním s nebezpečnými látkami, pokud
je odstranění těchto odpadů uložením na skládku hrazeno z veřejných prostředků v
souladu s podmínkami, za kterých je možné tyto veřejné prostředky k tomuto účelu
použít, v případě dílčího poplatku za ukládání sanačních odpadů a
e) odpadů neuvedených pod písmeny a) až d) a azbestu v tunách v případě
dílčího poplatku za ukládání zbytkových odpadů.
(2) Vybraným technologickým odpadem podle odstavce 1 písm. c) je odpad
z průmyslové výroby, stavebnictví nebo energetiky, jehož vzniku nelze předejít, který
není možné ani po úpravě využít a který stanoví vyhláškou ministerstvo.
§ 107
Sazba poplatku
Sazba poplatku za ukládání odpadů na skládku pro jednotlivé dílčí základy
poplatku je stanovena v příloze č. 9 k tomuto zákonu.
§ 108
Výpočet poplatku
(1) Poplatek za ukládání odpadů na skládku se vypočte jako součet dílčích
poplatků.
(2) Dílčí poplatek se vypočte jako součin dílčího základu poplatku a sazby
pro tento dílčí základ poplatku.
§ 109
Poplatkové období
Poplatkovým obdobím poplatku za ukládání odpadů na skládku je kalendářní
čtvrtletí.
§ 110
Rozpočtové určení poplatku
(1) Výnos poplatku za ukládání odpadů na skládku s výjimkou výnosu podle
odstavce 2 je příjmem rozpočtu Státního fondu životního prostředí České republiky
a rozpočtu obce, na jejímž území se skládka nachází. Procentní podíly, kterými se
tyto rozpočty podílejí na výnosu dílčích poplatků, jsou stanoveny v bodu 2 přílohy
č. 9 k tomuto zákonu.
(2) Část výnosu poplatku za ukládání odpadů na skládku ve výši dílčího
poplatku za ukládání sanačních odpadů je příjmem rozpočtu obce, na jejímž území se
skládka nachází.
(3) Pokud se skládka nachází na území více obcí, část výnosu z poplatku
za ukládání odpadů na skládku se mezi ně dělí podle celkové projektované kapacity
skládky nacházející se na území jednotlivých obcí po odečtení zaplněné celkové projektované
kapacity skládky ke dni posledního rozšíření skládky nacházející se na území těchto
obcí.
HLAVA II
SPRÁVCE POPLATKU A SPRÁVA POPLATKU
§ 111
Obecná ustanovení
(1) Správcem poplatku za ukládání odpadů na skládku je Státní fond životního
prostředí České republiky.
(2) Správu placení poplatku vykonává celní úřad. Místní příslušnost celního
úřadu se řídí podle místa skládky.
(3) Státní fond životního prostředí České republiky vydá do 30 dnů ode
dne podání vyúčtování platební výměr, který zašle plátci poplatku a obci, popřípadě
obcím, na jejichž území se skládka nachází.
§ 112
Plátce poplatku
(1) Plátcem poplatku za ukládání odpadů na skládku je provozovatel skládky.
(2) Plátce poplatku je povinen poplatek za ukládání odpadů na skládku od
poplatníka vybrat.
(3) Plátce poplatku je povinen odvést poplatek za ukládání odpadů na skládku
správci poplatku.
§ 113
Vyúčtování
(1) Plátce poplatku za ukládání odpadů na skládku je povinen podat vyúčtování.
(2) Vyúčtování se podává do 25 dnů po uplynutí poplatkového období.
(3) Vyúčtování se podává správci poplatku prostřednictvím integrovaného
systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí.
(4) Formát a strukturu vyúčtování zveřejní správce poplatku způsobem umožňujícím
dálkový přístup.
ČÁST ŠESTÁ
OPATŘENÍ K NÁPRAVĚ A PŘESTUPKY
HLAVA I
OPATŘENÍ K NÁPRAVĚ
§ 116
(1) V případě, že osoba nedodržuje povinnosti stanovené nařízením Evropského
parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006, nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU)
č. 1257/2013, ve vztahu k odpadní rtuti nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU)
2017/852, tímto zákonem nebo na jejich základě, je správní orgán, který je podle
tohoto zákona příslušný k projednání přestupků, oprávněn uložit této osobě provést
v přiměřené lhůtě opatření k nápravě spočívající v
a) zajištění odpadu proti jeho úniku, znehodnocení nebo odcizení,
b) zajištění odpadu před únikem škodlivin z tohoto odpadu do okolního
prostředí, včetně stanovení povinnosti odstranit tyto škodliviny ze soustředěného
odpadu, nebo odstranit z okolního prostředí již uniklé škodliviny ze soustředěného
odpadu,
c) povinnosti předat odpad ve stanovené přiměřené lhůtě do zařízení
určeného pro nakládání s odpady,
d) úpravě provozu zařízení určeného pro nakládání s odpady, včetně
omezení jeho provozu, nebo
e) jiném vhodném opatření, které by zamezilo nepříznivým dopadům na
životní prostředí nebo lidské zdraví a zajistilo náležitou ochranu životního prostředí
nebo zdraví lidí nebo zajistilo možnost kontroly plnění uložených opatření.
(2) Správní orgán uvedený v odstavci 1 je oprávněn uložit opatření k nápravě
právnímu nástupci právnické osoby, která závadný stav způsobila, nebo osobě, která
pokračuje v podnikatelské činnosti zemřelé podnikající fyzické osoby, která závadný
stav způsobila.
(3) Povinnosti plynoucí z opatření k nápravě uložených právnické osobě
přecházejí na jejího právního nástupce. Povinnosti plynoucí z opatření k nápravě
uložených podnikající fyzické osobě v případě smrti této osoby přecházejí na osobu,
která pokračuje v její podnikatelské činnosti.
(4) Správní orgán, který zahájí řízení o opatření k nápravě, je povinen
o této skutečnosti bez zbytečného odkladu informovat ostatní správní orgány příslušné
ve stejné věci k uložení opatření k nápravě nebo k uložení správního trestu za přestupek
související s opatřením k nápravě a krajský úřad příslušný k rozhodování v pochybnostech.
HLAVA II
PŘESTUPKY
§ 117
Přestupky fyzických osob
(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a) nesplní povinnost zbavit se movité věci podle § 4 odst. 3,
b) provádí kompostování biologicky rozložitelného materiálu v rozporu
s § 12 odst. 3,
c) nakládá s odpadem mimo zařízení určené pro nakládání s daným druhem
a kategorií odpadu podle § 13 odst. 1 písm. b),
d) v rozporu s § 13 odst. 1 písm. c) soustřeďuje neodděleně
1. nebezpečné
odpady, nebo
2. ostatní odpady,
e) nezabezpečí odpady, které soustřeďuje, před odcizením, únikem nebo
znehodnocením podle § 13 odst. 1 písm. d),
f) nepředá odpad v souladu s hierarchií odpadového hospodářství způsobem
stanoveným v § 13 odst. 1 písm. e),
g) převezme odpad, aniž by byla k jeho převzetí oprávněna podle § 13
odst. 2,
h) jako vlastník odpadu nepředá nezákonně soustředěný odpad do zařízení
určeného pro nakládání s odpady nebo do dopravního prostředku provozovatele zařízení
podle § 14 odst. 1,
i) jako vlastník pozemku neučiní oznámení o nezákonně soustředěném
odpadu podle § 14 odst. 2,
j) v rozporu s rozhodnutím obecního úřadu obce s rozšířenou působností
vydaným na základě § 14 odst. 5 písm. a) nezabezpečí místo, kde se nachází nezákonně
soustředěný odpad, proti dalšímu návozu odpadu,
k) v rozporu s § 15 odst. 2 písm. b) neprokáže, že předala odpady,
které produkuje, stanoveným způsobem,
l) v rozporu s § 15 odst. 2 písm. c) nemá stanoveným způsobem a v odpovídajícím
množství písemnou smlouvou zajištěno předání stavebního a demoličního odpadu, které
sama nezpracuje,
m) jako vlastník nemovité věci v rozporu § 15 odst. 4 nepředá odpady
soustředěné v provozovně do zařízení určeného pro nakládání s odpady,
n) jako vlastník nemovité věci v rozporu s § 17 odst. 3 nepředá odpady
soustředěné v zařízení do jiného zařízení určeného pro nakládání s odpady,
o) jako původce odpadu v rozporu s § 18 odst. 2 předá stanovený odpad
do mobilního zařízení ke sběru, úpravě nebo využití odpadu,
p) provádí vzorkování, zkoušky nebo testy odpadů v rozporu s některou
z povinností stanovených v § 29 odst. 1 až 4,
q) soustřeďuje odpady v rozporu s technickými podmínkami stanovenými
podle § 30 odst. 1,
r) v rozporu s § 47 odst. 4 provádí přepravu odpadů do České republiky
za účelem odstranění nebo za účelem energetického využití,
s) při přeshraniční přepravě odpadů neplní podmínky stanovené v rozhodnutí
ministerstva vydaném podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006
nebo podle § 49, 51 nebo § 52 odst. 1, nebo
t) odkládá odpad nebo movitou věc, které předává do obecního systému,
v rozporu s § 61.
(2) Fyzická osoba se dále dopustí přestupku tím, že
a) v rozporu s § 72 odst. 1 smísí nebezpečný odpad nebo neprovede roztřídění
smísených nebezpečných odpadů,
b) jako pověřená osoba v rozporu s § 76 odst. 2 neprovede hodnocení
nebezpečných vlastností odpadu v souladu se stanovenými metodami nebo postupy,
c) jako pověřená osoba v rozporu s § 76 odst. 6 vydá osvědčení pro
odpad, za který odpovídá jako původce odpadu nebo provozovatel zařízení,
d) v rozporu s § 82 odst. 1 nebo 2 nepředá polychlorované bifenyly,
odpad polychlorovaných bifenylů nebo zařízení obsahující polychlorované bifenyly
k odstranění nebo nedekontaminuje zařízení obsahující polychlorované bifenyly,
e) v rozporu s § 85 nesplní některou z povinností při nakládání s odpadem
obsahujícím azbest,
f) jako pacient nakládá s odpadem v rozporu s poučením podle § 89 odst.
2,
g) jako chovatel zvířete nakládá s odpadem v rozporu s poučením podle
§ 89 odst. 4,
h) při přeshraniční přepravě odpadů nakládá se zadrženým odpadem nebo
dopravním prostředkem v rozporu s § 138 odst. 2,
i) při přeshraniční přepravě odpadů provede nedovolenou přepravu odpadů
podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006 nebo jinak poruší některou
z povinností stanovenou nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006
nebo nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/852, nebo
j) jako stavebník v rozporu s § 93a nezašle po provedení změny dokončené
stavby, terénní úpravy nebo odstranění stavby příslušnému správnímu orgánu stanovené
doklady.
(3) Za přestupek lze uložit pokutu do
a) 10 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b), i) nebo
j),
b) 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. d) bodu 2 nebo
písm. t) nebo odstavce 2 písm. f) nebo g),
c) 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), písm.
d) bodu 1, písm. e), f), k) nebo l) nebo odstavce 2 písm. a) až c) nebo j),
d) 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. h), m) až
q) nebo odstavce 2 písm. e) nebo h), nebo
e) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c), g),
r) nebo s) nebo odstavce 2 písm. d) nebo i).
§ 118
Přestupky původce odpadu
(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako původce odpadu
dopustí přestupku tím, že
a) v rozporu s § 15 odst. 2 písm. a)
1. nezařadí odpad podle druhu
a kategorie, nebo
2. s odpadem nenakládá podle jeho skutečných vlastností,
b) v rozporu s § 15 odst. 2 písm. b) neprokáže, že předala odpady,
které produkuje, v odpovídajícím množství a stanoveným způsobem,
c) v rozporu s § 15 odst. 2 písm. c) nemá stanoveným způsobem a v odpovídajícím
množství písemnou smlouvou zajištěno předání komunálního odpadu, který běžně produkuje,
nebo stavebního a demoličního odpadu, které sama nezpracuje,
d) nepředá provozovateli zařízení nebo obchodníkovi s odpady údaje
o své osobě nebo základní popis odpadu podle § 15 odst. 2 písm. d),
e) nepředá základní popis odpadu podle § 15 odst. 2 písm. e),
f) nedodrží stanovený postup pro nakládání s vybouranými stavebními
materiály určenými pro opětovné použití, vedlejšími produkty a stavebními a demoličními
odpady podle § 15 odst. 2 písm. f),
g) nepředá odpady soustředěné v provozovně do zařízení určeného pro
nakládání s odpady podle § 15 odst. 3,
h) neuhradí vlastníkovi nemovité věci účelně vynaložené náklady spojené
s předáním odpadu do zařízení určeného pro nakládání s odpady podle § 15 odst. 4,
nebo
i) v rozporu s § 18 odst. 2 předá stanovený odpad do mobilního zařízení
ke sběru, úpravě nebo využití odpadu.
(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako původce odpadu
ze zdravotní nebo veterinární péče dopustí přestupku tím, že
a) v rozporu s § 89 odst. 1 nezpracuje pokyny pro nakládání s odpady
ze zdravotní péče v zařízení, kde tento odpad vzniká,
b) v rozporu s § 89 odst. 2 nepoučí pacienta o způsobu nakládání s
odpady,
c) v rozporu s § 89 odst. 3 nezpracuje pokyny pro nakládání s odpady
z veterinární péče v hospodářství, kde tento odpad vzniká,
d) v rozporu s § 89 odst. 4 nepoučí chovatele o způsobu nakládání s
odpady,
e) jako chovatel zvířete nakládá s odpadem v rozporu s poučením podle
§ 89 odst. 4,
f) v rozporu s § 90 odst. 1 nezajistí nakládání s odpady ze zdravotní
nebo veterinární péče fyzickou osobou odborně způsobilou k nakládání s odpady ze
zdravotní a veterinární péče, nebo
g) v rozporu s § 90 odst. 3 nebo 4
1. připustí, aby s odpady ze zdravotní
nebo veterinární péče nakládal zaměstnanec bez příslušného proškolení, nebo
2. nepořídí
nebo neuchová záznam o školení zaměstnance.
(3) Za přestupek původce odpadu lze uložit pokutu do
a) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b) až e)
nebo i) nebo odstavce 2 písm. b), d), f) nebo g),
b) 10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) bodu
1, písm. f) až h) nebo odstavce 2 písm. a), c) nebo e), nebo
c) 25 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) bodu
2.
§ 119
Přestupky provozovatele zařízení
(1) Provozovatel zařízení se dopustí přestupku tím, že
a) nevede evidenci věcí, které přestaly být odpadem podle § 9 odst.
6,
b) v rozporu s § 16 odst. 2 nepředá odpad do zařízení určeného pro
nakládání s odpady nebo obchodníkovi s odpady,
c) v rozporu s § 17 odst. 1 písm. b)
1. nezaznamená při převzetí
odpadu ve stanoveném rozsahu uvedené údaje,
2. nezváží odpad nebo neprovede jeho vizuální
kontrolu,
3. neověří zařazení odpadu podle druhu a kategorie,
4. nezařadí odpad podle
druhu a kategorie, nebo
5. převezme druh nebo kategorii odpadu, k jejichž přijetí
není oprávněn,
d) nevydá potvrzení při převzetí odpadu podle § 17 odst. 1 písm. c),
e) nepředá odpad obchodníkovi s odpady nebo dalšímu provozovateli zařízení
s uvedenými údaji, se základním popisem odpadu nebo s informacemi o kritických ukazatelích
podle § 17 odst. 1 písm. d),
f) nesplní povinnost oznámit příslušnému krajskému úřadu a krajské
hygienické stanici údaje podle § 17 odst. 1 písm. e),
g) nezveřejní seznam druhů odpadu, které smí být do zařízení přijaty
podle § 17 odst. 1 písm. f),
h) neoznámí provoz mobilního zařízení před jeho zahájením podle § 17
odst. 1 písm. g),
i) neoznámí obci údaje podle § 17 odst. 1 písm. h),
j) nevede provozní deník v rozsahu podle § 17 odst. 1 písm. i),
k) v rozporu s § 17 odst. 2 nepředá odpady soustředěné v zařízení do
jiného zařízení určeného pro nakládání s odpady,
l) v rozporu s § 17 odst. 3 neuhradí vlastníkovi nemovité věci účelně
vynaložené náklady spojené s předáním odpadu do zařízení určeného pro nakládání s
odpady,
m) nesplní při převzetí kovového odpadu některou z povinností ohledně
identifikace osob a přebíraných odpadů nebo vedení nebo uchování průběžné evidence
stanovených v § 18 odst. 1,
n) v rozporu s § 18 odst. 2 převezme kovový odpad,
o) v rozporu s § 18 odst. 5 převezme do zařízení odpad bez zaznamenání
údajů,
p) v rozporu s § 19 odst. 1 rozebírá, jinak pozměňuje nebo předává
další osobě převzatý kovový odpad mající povahu strojního zařízení, obecně prospěšné
zařízení, umělecké dílo nebo pietní a bohoslužebný předmět nebo jejich část,
q) v rozporu s § 19 odst. 2 poskytne úplatu za odpad přebíraný od nepodnikající
fyzické osoby,
r) v rozporu s § 19 odst. 3 poskytne úplatu za přebíraný odpad jiným
než stanoveným způsobem nebo nevede evidenci o uskutečněných platbách,
s) v rozporu s § 19 odst. 4
1. nesleduje prostor zařízení, neuchovává
záznam z kamerového systému nebo tento záznam neposkytne orgánům provádějícím kontrolu
podle tohoto zákona, nebo
2. neproškolí všechny pracovníky, nepořídí o školení záznam
nebo záznam neuchová po stanovenou dobu,
t) provozuje zařízení na recyklaci lodí v rozporu s nařízením Evropského
parlamentu a Rady (EU) č. 1257/2013, nebo
u) v rozporu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1257/2013
provede recyklaci lodi bez schváleného plánu recyklace lodi nebo v rozporu s ním.
(2) Provozovatel zařízení se dále dopustí přestupku tím, že
a) v rozporu s § 31 odst. 1 skladuje odpady v zařízení, které nesplňuje
stanovené podmínky, nebo neprovozuje zařízení v souladu se stanovenými technickými
podmínkami,
b) v rozporu s § 31 odst. 2 nepostupuje stanoveným způsobem ohledně
odpadů určených k využití nebo odstranění, u nichž uplynula stanovená maximální doba
skladování, nebo
c) v rozporu s § 31 odst. 3 nepostupuje stanoveným způsobem ohledně
odpadů skladovaných za účelem využití po dobu delší než 1 rok, které není možné využít,
d) v rozporu s § 32 odst. 1
1. provádí sběr odpadu v zařízení, které
nesplňuje stanovené podmínky,
2. neoznačí mobilní zařízení ke sběru odpadu stanoveným
způsobem, nebo
3. neprovozuje zařízení ke sběru odpadu v souladu se stanovenými technickými
podmínkami,
e) v rozporu s § 32 odst. 2 má v zařízení ke sběru odpadu uložen odpad
po dobu delší než 9 měsíců,
f) v rozporu s § 32 odst. 3 má v mobilním zařízení ke sběru odpadu
uložen odpad déle než po dobu
1. přepravy do zařízení ke zpracování odpadu,
2. 48
hodin, nebo
3. 24 hodin, jde-li o odpad ze zdravotnické nebo veterinární péče nebo
jiný biologický odpad,
g) v rozporu s § 32 odst. 4
1. přebírá odpady do mobilního zařízení
ke sběru odpadu od jiné osoby než jejich původce, nebo
2. předává odpady do jiného
mobilního zařízení,
h) v rozporu s § 32 odst. 5 přebírá do mobilního zařízení ke sběru
odpadu nebo odesílá z mobilního zařízení ke sběru odpadu odpad při přeshraniční přepravě
odpadů,
i) v rozporu s § 33 odst. 1 provádí úpravu v zařízení, které nesplňuje
stanovené podmínky, nebo neprovozuje zařízení v souladu se stanovenými technickými
podmínkami,
j) v rozporu s § 34 odst. 1 využívá odpad v zařízení, které nesplňuje
stanovené podmínky, nebo neprovozuje zařízení v souladu se stanovenými technickými
podmínkami,
k) nezajistí, aby vystupující výrobky určené k opětovnému použití splňovaly
požadavky na uvádění použitého zboží na trh podle § 34 odst. 3,
l) v rozporu s § 34 odst. 4 neprovede využití odpadu uvedeného v rozhodnutí
obecního úřadu obce s rozšířenou působností nebo krajského úřadu,
m) v rozporu s § 34 odst. 5 nebo § 36 odst. 3 neuskladní dočasně odpady
na základě rozhodnutí krajského úřadu,
n) v rozporu s § 34 odst. 6 použije k zasypávání odpad, který nesplňuje
stanovené podmínky,
o) poruší zákaz ředění nebo mísení odpadu podle § 34 odst. 6,
p) v rozporu s § 35 odst. 3 předá ke spálení v zařízení na energetické
využití odděleně soustřeďované komunální odpady vhodné k opětovnému použití nebo
recyklaci,
q) v rozporu s § 36 odst. 1 odstraňuje odpad v zařízení, které nesplňuje
stanovené podmínky, nebo neprovozuje zařízení v souladu se stanovenými technickými
podmínkami,
r) v rozporu s § 36 odst. 2 neprovede odstranění odpadu uvedeného v
rozhodnutí obecního úřadu obce s rozšířenou působností nebo krajského úřadu,
s) jako provozovatel zařízení určeného pro nakládání s biologicky rozložitelným
odpadem nesplní některou z povinností stanovených v § 63 odst. 2 nebo 4,
t) v rozporu s § 64 odst. 1 zpracovává stanovené biologicky rozložitelné
odpady v malém zařízení, které nesplňuje stanovené požadavky,
u) provozuje malé zařízení bez souhlasu podle § 64 odst. 2 nebo v rozporu
s ním, nebo
v) jako provozovatel malého zařízení nesplní některou z povinností
podle § 64 odst. 4.
(3) Za přestupek provozovatele zařízení lze uložit pokutu do
a) 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. g),
b) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c) bodu
1 nebo 2, písm. d) až f), h) až j) nebo m) až s) nebo odstavce 2 písm. l) nebo r),
c) 10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), b),
písm. c) bodu 3, písm. k), l), t) nebo u) nebo odstavce 2 písm. a) až k), m), n),
p), q), s) až v), nebo
d) 25 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c) bodu
4 nebo 5 nebo odstavce 2 písm. o).
§ 120
Přestupky provozovatele skládky
(1) Provozovatel skládky se dopustí přestupku tím, že
a) v rozporu s § 37 odst. 1
1. provádí skládkování odpadu ve skládce,
které nesplňuje stanovené podmínky,
2. provádí skládkování odpadu na pozemku, který
není evidován stanoveným způsobem, nebo
3. neprovozuje skládku v souladu se stanovenými
technickými podmínkami,
b) v rozporu s § 37 odst. 3
1. uloží na skládku v rámci první fáze
movité věci, které nejsou odpadem,
2. uloží na skládku odpad jako technologický materiál
na technické zabezpečení skládky a nesplní podmínky stanovené prováděcím právním
předpisem, nebo
3. používá na technické zabezpečení skládky jiné než stanovené odpady,
c) v rozporu s § 37 odst. 4
1. k uzávěrce a rekultivaci skládky využívá
jiný než stanovený odpad, nebo
2. nesplní stanovené podmínky využití odpadu,
d) v rozporu s § 38 odst. 1 provozuje druhou nebo třetí fázi skládky
bez rozhodnutí o změně povolení provozu skládky,
e) nesplní některou z povinností stanovených v § 39 odst. 1,
f) poruší zákaz ukládat na skládku odpady podle § 40 odst. 1 nebo 4
nebo § 41 odst. 1 nebo 3,
g) provozuje skládku v rozporu se stanovenými technickými podmínkami
podle § 41 odst. 1,
h) poruší zákaz ředění nebo mísení odpadu podle § 41 odst. 2,
i) neprovádí monitorování provozu skládky podle § 41 odst. 4,
j) nesplní povinnost proškolit zaměstnance podle § 41 odst. 5,
k) nesplní některou z povinností týkajících se vytváření rezervy a
čerpání jejích prostředků podle § 42 odst. 1 až 5 nebo § 43 odst. 1, nebo
l) v rozporu s § 95 odst. 2 nezašle ve stanovené lhůtě a ve stanoveném
rozsahu údaje týkající se provozu skládky.
(2) Za přestupek provozovatele skládky lze uložit pokutu do
a) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. j) nebo
l),
b) 10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), c),
d) až h) nebo k), nebo
c) 25 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b) nebo
i).
§ 121
Další přestupky právnických a podnikajících fyzických osob
(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím,
že
a) nesplní povinnost zbavit se movité věci podle § 4 odst. 3,
b) v rozporu s § 8 odst. 3 nepředá vedlejší produkt s průvodní dokumentací,
c) v rozporu s § 9 odst. 5 nepředá věc s průvodní dokumentací,
d) jako osoba, která vyrábí výrobky, nezabezpečí vývoj, výrobu nebo
využití těchto výrobků způsobem stanoveným v § 12 odst. 2,
e) provádí kompostování biologicky rozložitelného materiálu v rozporu
s § 12 odst. 3,
f) nakládá s odpadem mimo zařízení určené pro nakládání s daným druhem
a kategorií odpadu podle § 13 odst. 1 písm. b),
g) v rozporu s § 13 odst. 1 písm. c) soustřeďuje neodděleně
1. nebezpečné
odpady, nebo
2. ostatní odpady,
h) nezabezpečí odpady, které soustřeďuje, před odcizením, únikem nebo
znehodnocením podle § 13 odst. 1 písm. d),
i) nepředá odpad v souladu s hierarchií odpadového hospodářství způsobem
stanoveným v § 13 odst. 1 písm. e),
j) převezme odpad, aniž by byla k jeho převzetí oprávněna podle § 13
odst. 2,
k) jako vlastník odpadu nepředá nezákonně soustředěný odpad do zařízení
určeného pro nakládání s odpady, do dopravního prostředku provozovatele zařízení
nebo obchodníkovi s odpady podle § 14 odst. 1,
l) jako vlastník pozemku neučiní oznámení o nezákonně soustředěném
odpadu podle § 14 odst. 2,
m) v rozporu s rozhodnutím obecního úřadu obce s rozšířenou působností
vydaným na základě § 14 odst. 5 písm. a) nezabezpečí místo, kde se nachází nezákonně
soustředěný odpad, proti dalšímu návozu odpadu,
n) jako vlastník nemovité věci v rozporu s § 15 odst. 4 nepředá odpady
soustředěné v provozovně do zařízení určeného pro nakládání s odpady,
o) provozuje zařízení určené pro nakládání s odpady bez povolení provozu
zařízení podle § 17 odst. 1 písm. a) nebo v rozporu s ním,
p) jako vlastník nemovité věci v rozporu s § 17 odst. 3 nepředá odpady
soustředěné v zařízení do jiného zařízení určeného pro nakládání s odpady,
q) jako škola nepředá do 15. ledna obci údaje o školním sběru podle
§ 20 odst. 5,
r) jako právní nástupce provozovatele zařízení nesplní některou z povinností
podle § 24,
s) obchoduje s odpady bez povolení podle § 26 odst. 1 nebo v rozporu
s ním,
t) provádí vzorkování, zkoušky nebo testy odpadů v rozporu s některou
z povinností stanovených v § 29 odst. 1 až 4,
u) v rozporu s § 29 odst. 5 neuchovává protokol o vzorkování a zkouškách
odpadů, nebo
v) soustřeďuje odpady v rozporu s technickými podmínkami stanovenými
podle § 30 odst. 1.
(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dále dopustí přestupku
tím, že
a) v rozporu s § 34 odst. 4 nebo § 36 odst. 2 neuhradí obecnímu úřadu
obce s rozšířenou působností nebo krajskému úřadu vynaložené náklady,
b) v rozporu s § 36 odst. 5 předá k odstranění odděleně soustřeďované
komunální odpady vhodné k opětovnému použití nebo recyklaci,
c) jako obchodník s odpady nesplní některou z povinností stanovených
v § 44 odst. 2,
d) jako obchodník s odpady v rozporu s § 44 odst. 3 nakládá s odpady
jiným než stanoveným způsobem nebo přebere odpad od nepodnikající fyzické osoby,
e) v rozporu s § 44 odst. 4
1. jako obchodník s odpady neposkytne
za odpad úplatu, nebo
2. poskytne obchodníkovi s odpady úplatu za převzetí odpadu,
f) jako obchodník s odpady neověří správnost zařazení odpadu podle
§ 44 odst. 5 písm. a) nebo nepředá provozovateli zařízení informace podle § 44 odst.
5 písm. b),
g) zprostředkovává nakládání s odpady bez ohlášení podle § 45 odst.
1,
h) neuchová doklady související s přepravou odpadu podle § 46 odst.
1 písm. c),
i) v rozporu s § 46 odst. 1 písm. d) neohlásí přepravu nebezpečného
odpadu,
j) jako osoba, která přepravuje odpad, nesplní některou z povinností
podle § 46 odst. 2,
k) v rozporu s § 46 odst. 3 provádí přepravu odpadu, která přesáhne
dobu 48 hodin nebo dobu 24 hodin, jde-li o odpad ze zdravotnické nebo veterinární
péče nebo jiný biologický odpad,
l) v rozporu s § 47 odst. 4 provádí přeshraniční přepravu odpadů do
České republiky za účelem odstranění nebo za účelem energetického využití,
m) při přeshraniční přepravě odpadů neplní podmínky stanovené v rozhodnutí
ministerstva vydaném podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006
nebo podle § 49, 51 nebo § 52 odst. 1,
n) nezajistí místa pro oddělené soustřeďování odpadu podle § 62 odst.
1,
o) využívá obecní systém v rozporu s § 62 odst. 2,
p) v rozporu s § 63 odst. 1 nezajistí přednostní zpracování biologicky
rozložitelných odpadů stanoveným způsobem,
q) v rozporu s § 63 odst. 5 nezajistí soustřeďování biologicky rozložitelných
odpadů mimo technologii zpracování stanoveným způsobem,
r) jako provozovatel komunitní kompostárny
1. provozuje komunitní
kompostárnu v rozporu s § 66 odst. 1 písm. a),
2. nevede provozní deník podle § 66
odst. 1 písm. b),
3. nevede průběžnou evidenci podle § 66 odst. 1 písm. c), nebo
4.
nesplní ohlašovací povinnost podle § 66 odst. 1 písm. d),
s) v rozporu s § 67 odst. 2 nesplní povinnosti související s přepravou
neupraveného kalu nebo nezajistí označení kalu,
t) provádí úpravu kalů nebo používá technologii úpravy kalů v rozporu
s § 67 odst. 3,
u) jako provozovatel čistírny odpadních vod nepředá kaly do zařízení
na úpravu kalů podle § 68 odst. 1,
v) jako osoba, která provedla úpravu kalů,
1. v rozporu s § 68 odst.
2 nebo 3 nevypracuje program použití kalů nebo jej nepředloží ke schválení Ústředním
kontrolnímu a zkušebnímu ústavu zemědělskému,
2. smísí kal v rozporu s některou z
povinností stanovených v § 68 odst. 3, nebo
3. nepředá upravený kal podle § 68 odst.
4,
w) v rozporu s § 68 odst. 5 nepředá upravený kal uvedené osobě podle
§ 68 odst. 5 nebo jej skladuje nebo dočasně ukládá jiným než stanoveným způsobem,
x) v rozporu s § 69 odst. 1 používá
1. neupravené kaly na zemědělské
půdě, nebo
2. upravené kaly v rozporu s programem použití kalů,
y) použije upravené kaly na zemědělské půdě v rozporu s některou z
podmínek stanovených v § 69 odst. 2, nebo
z) poruší některý ze zákazů pro použití kalů podle § 69 odst. 3.
(3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dále dopustí přestupku
tím, že
a) nezajistí označení nebezpečných odpadů způsobem stanoveným v § 71
odst. 2,
b) v rozporu s § 71 odst. 3 nezpracuje identifikační list nebezpečného
odpadu nebo jím nevybaví místa nakládání s nebezpečným odpadem,
c) v rozporu s § 72 odst. 1
1. mísí nebezpečné odpady bez povolení
k mísení nebezpečných odpadů,
2. neprovede roztřídění smísených nebezpečných odpadů,
nebo
3. nezařazuje odpad v souladu s povolením k mísení nebezpečných odpadů,
d) jako pověřená osoba v rozporu s § 76 odst. 2 neprovede hodnocení
nebezpečných vlastností odpadu v souladu se stanovenými metodami nebo postupy,
e) jako pověřená osoba v rozporu s § 76 odst. 6 vydá osvědčení pro
odpad, za který odpovídá jako původce odpadu nebo provozovatel zařízení,
f) jako odesilatel nebo příjemce nesplní některou z povinností při
ohlašování přepravy nebezpečných odpadů stanovenou v § 78 odst. 1 nebo 3 nebo § 79
odst. 3,
g) jako osoba zajišťující přepravu odpadu nepředá stanovený doklad
příjemci podle § 78 odst. 6,
h) jako odesilatel v rozporu s § 79 odst. 4 nedokončí přepravu nebezpečných
odpadů do 48 hodin od jejího zahájení,
i) v rozporu s § 80 odstraní umístěním do vodního útvaru některý z
uvedených odpadů pocházejících z výroby oxidu titaničitého,
j) v rozporu s § 82 odst. 1 nebo 2 nepředá polychlorované bifenyly,
odpad polychlorovaných bifenylů nebo zařízení obsahující polychlorované bifenyly
k odstranění nebo nedekontaminuje zařízení obsahující polychlorované bifenyly,
k) v rozporu s § 82 odst. 3 neodstraní zařízení obsahující polychlorované
bifenyly ve stanovené lhůtě,
l) v rozporu s § 82 odst. 4 neodstraní polychlorované bifenyly v zařízeních
k tomu určených stanovenými způsoby,
m) jako vlastník nebo provozovatel dekontaminovaného zařízení nebo
lehce kontaminovaného zařízení neoznačí toto zařízení podle § 82 odst. 5,
n) jako vlastník nebo provozovatel lehce kontaminovaného zařízení nesplní
povinnost údržby podle § 82 odst. 6,
o) jako vlastník nebo provozovatel lehce kontaminovaného zařízení v
rozporu s § 83 odst. 1 nevede pro toto zařízení samostatně průběžnou evidenci nebo
neohlásí ministerstvu změny v evidovaných skutečnostech neprodleně poté, co ke změně
došlo,
p) v rozporu s § 83 odst. 3 neohlásí přijetí zařízení obsahující polychlorované
bifenyly nad 5 litrů náplně,
q) nakládá s odpady perzistentních organických znečišťujících látek
bez splnění požadavků podle § 84 odst. 2,
r) v rozporu s § 85 nesplní některou z povinností při nakládání s odpadem
obsahujícím azbest,
s) v rozporu s § 87 nepředá jako součást informací o odpadu a základního
popisu odpadu údaj o tom, že se jedná o látku s obsahem radionuklidů, údaje o pracovišti,
kde odpad vznikl, nebo údaje o skutečnostech, na základě kterých mohl být odpad z
pracoviště uvolněn,
t) jako provozovatel lékárny v rozporu s § 91 odst. 1 nesoustřeďuje
odpad léčiv z domácností převzatý od fyzických osob odděleně nebo pro něj nevede
samostatnou průběžnou evidenci,
u) jako provozovatel lékárny v rozporu s § 91 odst. 2 nepředá stanoveným
způsobem údaje o množství odpadu léčiv z domácností krajskému úřadu, nebo
v) nesplní při nakládání s odpadním olejem některou z povinností stanovených
v § 92 odst. 3.
(4) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dále dopustí přestupku
tím, že
a) nevede průběžnou evidenci podle § 94 odst. 1,
b) v rozporu s § 94 odst. 3 neuchovává průběžnou evidenci po dobu nejméně
5 let,
c) neohlásí údaje o zařízení nebo činnosti nebo údaje o zahájení, ukončení,
přerušení nebo obnovení provozu zařízení nebo činnosti podle § 95 odst. 1,
d) v rozporu s § 95 odst. 3 nezašle ve stanovené lhůtě a ve stanoveném
rozsahu hlášení souhrnných údajů z průběžné evidence,
e) v rozporu s § 95 odst. 4 nezašle ve stanovené lhůtě a ve stanoveném
rozsahu hlášení souhrnných údajů z průběžné evidence,
f) při přeshraniční přepravě odpadů nakládá se zadrženým odpadem nebo
dopravním prostředkem v rozporu s § 138 odst. 2,
g) při přeshraniční přepravě odpadů provede nedovolenou přepravu odpadů
podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006 nebo jinak poruší některou
z povinností stanovených nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006
nebo nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/852,
h) prozatímně uloží nebo trvale odstraní odpadní rtuť v rozporu s čl.
13 odst. 1 nebo 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/852,
i) nesplní povinnost uvedenou v čl. 12 nebo 14 nařízení Evropského
parlamentu a Rady (EU) 2017/852 nebo ji splní v rozporu s § 86 odst. 2 nebo 3, nebo
j) jako stavebník v rozporu s § 93a nezašle po provedení změny dokončené
stavby, terénní úpravy nebo odstranění stavby příslušnému správnímu orgánu stanovené
doklady.
(5) Za přestupek právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby lze
uložit pokutu do
a) 10 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. e), l) nebo
m),
b) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. d), h),
q), r), t) nebo u), odstavce 2 písm. a), písm. e) bodu 2, písm. f), h) až k), r)
nebo s), odstavce 3 písm. a), b), f), g), m), p), s) až u) nebo odstavce 4 písm.
b) až e) nebo j),
c) 10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) až c),
písm. g) bodu 2, písm. i) až k), n) až p), s) nebo v), odstavce 2 písm. b) až d),
písm. e) bodu 1, písm. g), l), n) až q) nebo t) až z), odstavce 3 písm. d), e), h)
až l), n), o), r) nebo v) nebo odstavce 4 písm. a) nebo f), nebo
d) 25 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. f) nebo
písm. g) bodu 1, odstavce 2 písm. m), odstavce 3 písm. c) nebo q) nebo odstavce 4
písm. g), h) nebo i).
§ 122
Přestupky obce
(1) Obec se dopustí přestupku tím, že
a) v rozporu s § 59 odst. 1 nepřebere komunální odpad,
b) v rozporu s § 59 odst. 2 neurčí místa pro oddělené soustřeďování
komunálního odpadu,
c) v rozporu s § 59 odst. 3 nezajistí splnění stanoveného podílu odděleně
soustřeďované recyklovatelné složky z celkového množství komunálních odpadů,
d) nesplní některou z informačních povinností podle § 60 odst. 4,
e) v rozporu s § 65 odst. 2 využívá kompost vzniklý komunitním kompostováním
jiným než stanoveným způsobem,
f) nezašle hlášení o komunitních kompostárnách provozovaných na jejím
území podle § 66 odst. 2, nebo
g) v rozporu s § 95 odst. 5 nezašle ve stanovené lhůtě a ve stanoveném
rozsahu hlášení o obecním systému.
(2) Za přestupek obce lze uložit pokutu do
a) 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. d),
b) 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c) nebo e)
až g), nebo
c) 10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) nebo
b).
Společná ustanovení
§ 123
(1) Přestupky podle tohoto zákona projednává
a) obecní úřad obce s rozšířenou působností, jde-li o přestupky podle
§ 117 odst. 1 písm. a) až j), m), n), o) a q) a § 117 odst. 2 písm. a) a d) až g),
b) obecní úřad, jde-li o přestupky podle § 117 odst. 1 písm. k),
l) a t) a § 121 odst. 2 písm. o),
c) inspekce, jde-li o přestupky podle § 117 odst. 1 písm. p), r)
a s), § 117 odst. 2 písm. b), c) a i), § 118 odst. 1 písm. a), d) a e), § 118 odst.
2, § 119 odst. 1 písm. a) až h), t) a u), § 119 odst. 2 písm. a) až k), m), n), p)
a q), § 120 odst. 1 a § 121 odst. 1 písm. b) až d) a r) až u), § 121 odst. 2 písm.
b) až h), j) až m), t), u) a písm. v) bodu 2, § 121 odst. 3 písm. d), e), i) až l),
q) a s) až u), § 121 odst. 4 písm. g), h) a i),
d) celní úřad, jde-li o přestupky podle § 117 odst. 2 písm. h), §
121 odst. 2 písm. i) a § 121 odst. 4 písm. f),
e) inspekce nebo obecní úřad obce s rozšířenou působností, jde-li
o přestupky podle § 118 odst. 1 písm. f) až i), § 119 odst. 1 písm. i) až s), § 119
odst. 2 písm. l), o), r) až v), § 121 odst. 1 písm. a), e) až q) a v), § 121 odst.
2 písm. a), n), p), q), r) a s), § 121 odst. 3 písm. a), b), c), f), g), h), m) až
p), r) a v), § 121 odst. 4 písm. a) až e) a j) a § 122 odst. 1,
f) inspekce, obecní úřad nebo obecní úřad obce s rozšířenou působností,
jde-li o přestupky podle § 118 odst. 1 písm. b) a c), a
g) Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, jde-li o přestupky
podle § 121 odst. 2 písm. v) bodů 1 a 3 a písm. w) až z).
(2) Správní orgán, který zahájí řízení, informuje o této skutečnosti
ostatní příslušné správní orgány a krajský úřad příslušný k rozhodování v pochybnostech.
§ 124
(1) Pokuty vybírá a vymáhá správní orgán, který je uložil, s výjimkou
pokut uložených inspekcí.
(2) Pokuty uložené inspekcí jsou z 50 % příjmem rozpočtu obce, na jejímž
území došlo k porušení povinnosti, a z 50 % příjmem rozpočtu Státního fondu životního
prostředí České republiky. Pokud došlo k porušení povinnosti na území více obcí,
podíl na pokutě se mezi jednotlivé obce rozdělí stejným dílem. Pokuta uložená inspekcí
obci, která na svém území porušila povinnost, je příjmem rozpočtu Státního fondu
životního prostředí České republiky.
(3) Pokuty uložené obecním úřadem obce s rozšířenou působností jsou z
50 % příjmem rozpočtu obce, na jejímž území došlo k porušení povinnosti, a z 50 %
příjmem obce s rozšířenou působností, jejíž úřad pokutu uložil. Pokud došlo k porušení
povinnosti na území více obcí, podíl na pokutě se mezi jednotlivé obce rozdělí stejným
dílem. Pokuta uložená obecním úřadem obce s rozšířenou působností obci, která na
svém území porušila povinnost, je z 50 % příjmem rozpočtu Státního fondu životního
prostředí České republiky a z 50 % příjmem rozpočtu obce s rozšířenou působností,
jejíž úřad pokutu uložil.
(4) Pokuty uložené celním úřadem a Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem
zemědělským jsou příjmem rozpočtu Státního fondu životního prostředí České republiky.
§ 125
Od uložení správního trestu lze upustit také tehdy, jestliže pachatel
přestupku zajistí odstranění následků porušení povinnosti, přijme faktická opatření
zamezující dalšímu trvání nebo obnově protiprávního stavu a uložení správního trestu
by vzhledem k nákladům na učiněná opatření vedlo k nepřiměřené tvrdosti. Z důvodu
provádění opatření zamezujících vzniku dalších nepříznivých následků lze řízení o
přestupku přerušit.
ČÁST SEDMÁ
VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY
§ 126
Správní orgány vykonávající státní správu v oblasti odpadového hospodářství
Státní správu na úseku odpadového hospodářství vykonávají
a) ministerstvo,
b) Ministerstvo průmyslu a obchodu,
c) Ministerstvo zemědělství,
d) Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský,
e) Ministerstvo zdravotnictví,
f) krajské hygienické stanice,
g) inspekce,
h) celní úřady a Generální ředitelství cel,
i) Policie České republiky,
j) krajské úřady,
k) obecní úřady obcí s rozšířenou působností,
l) obecní úřady,
m) újezdní úřady a
n) Státní fond životního prostředí České republiky.
§ 127
Ministerstvo
Ministerstvo
a) vykonává kontrolu na úseku státní správy vykonávané podle tohoto zákona
a přímo použitelných předpisů Evropské unie, s výjimkou ochrany veřejného zdraví,
při nakládání s odpady; kontroluje, jak správní orgány vykonávající státní správu
na úseku odpadového hospodářství dodržují ustanovení tohoto zákona a předpisů vydaných
k jeho provedení,
b) vykonává funkci kontaktního místa pro Basilejskou úmluvu23),
c) vykonává funkci příslušného orgánu a kontaktního subjektu pro přeshraniční
přepravu odpadů, funkci příslušného orgánu pro zařízení na recyklaci lodí a funkci
kontaktního subjektu pro odpady perzistentních organických znečišťujících látek,
d) vydává rozhodnutí podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES)
č. 1013/2006 a podle § 49, 51 a § 52 odst. 1 a 2,
e) shromažďuje a zpracovává údaje vložené do Informačního systému odpadového
hospodářství,
f) zveřejňuje v rozsahu a způsobem stanoveným tímto zákonem Informační
systém odpadového hospodářství,
g) poskytuje orgánům Evropské unie a orgánům zřízeným na základě mezinárodních
smluv v oblasti odpadového hospodářství, jimiž je Česká republika vázána, v požadovaném
rozsahu a formátu a v požadovaných intervalech informace o stavu odpadového hospodářství
v České republice,
h) rozhoduje o odvolání proti rozhodnutí inspekce a krajského úřadu,
i) vydává stanovisko k územnímu rozvojovému plánu podle stavebního zákona
z hlediska odpadového hospodářství,
j) schvaluje plány kontrol přepravy odpadů podle nařízení Evropského
parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006 a
k) zpřístupňuje Českému statistickému úřadu údaje ohlášené podle tohoto
zákona a poskytuje mu součinnost pro vyhodnocení kvality zpřístupněných údajů.
§ 128
Informační systém odpadového hospodářství
(1) Informační systém odpadového hospodářství je informačním systémem veřejné
správy, který spravuje a provozuje ministerstvo.
(2) V Informačním systému odpadového hospodářství se shromažďují údaje
a) o ohlašovaných odpadech a způsobech nakládání s nimi,
b) o přepravě nebezpečných odpadů,
c) o zařízeních určených pro nakládání s odpady,
d) o osobách, které podávají hlášení podle tohoto zákona, a o původcích
odpadu,
e) o obchodnících s odpady, zprostředkovatelích a dopravcích odpadu,
f) o evidenci polychlorovaných bifenylů, odpadů polychlorovaných bifenylů,
zařízení obsahujících polychlorované bifenyly a podléhajících evidenci, zařízeních,
která mohou obsahovat polychlorované bifenyly a podléhají evidenci, a odpadů perzistentních
organických znečišťujících látek,
g) o stavu rezervy, volné kapacitě skládek, poplatcích za ukládání odpadů
na skládky včetně vyúčtování,
h) o přeshraniční přepravě odpadů,
i) o rozhodnutích vydaných krajskými úřady a obecními úřady obcí s rozšířenou
působností podle tohoto zákona,
j) podle zákona o výrobcích s ukončenou životností a
k) o provedených hodnoceních nebezpečných vlastností odpadů.
(3) Informační systém odpadového hospodářství je veřejně přístupný, pokud
jde o
a) souhrnné informace o odpadech a způsobech nakládání s nimi,
b) seznam zařízení určených pro nakládání s odpady, obchodníků s odpady,
zprostředkovatelů a dopravců odpadu,
c) aktuální informace o provozu zařízení určených pro nakládání s odpady
a činnosti obchodníků s odpady, zprostředkovatelů a dopravců odpadu,
d) informace podle zákona o výrobcích s ukončenou životností a
e) seznam osob pověřených k hodnocení nebezpečných vlastností odpadů.
(4) Informace shromažďované v Informačním systému odpadového hospodářství
slouží jako podklad k vyhodnocování odpadového hospodářství v České republice a k
výkonu kontrolní činnosti a s výjimkou údajů podle odstavce 3 se poskytují pouze
orgánům veřejné správy a složkám integrovaného záchranného systému při řešení krizových
situací nebo mimořádných událostí podle jiných právních předpisů18).
§ 129
Ministerstvo průmyslu a obchodu
Ministerstvo průmyslu a obchodu vydává vyjádření v řízení o vydání povolení,
že věc přestává být odpadem, podle § 10 odst. 1 a v řízení o změně nebo zrušení tohoto
povolení.
§ 130
Ministerstvo zemědělství
Ministerstvo zemědělství
a) koordinuje provádění kontrol dodržování povinností při používání upravených
kalů na zemědělské půdě a
b) rozhoduje o odvolání proti rozhodnutí Ústředního kontrolního a zkušebního
ústavu zemědělského.
§ 131
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
a) rozhoduje o schválení programu použití kalů a kontroluje, zda jsou
kaly používány na základě schváleného programu použití kalů a v souladu s ním, a
b) kontroluje, jak jsou zemědělskými podnikateli dodržovány povinnosti
podle § 68 odst. 2, 4 a 5 a § 69 odst. 1 až 3.
§ 132
Ministerstvo zdravotnictví
Ministerstvo zdravotnictví vykonává kontrolu na úseku státní správy vykonávané
podle tohoto zákona v oblasti ochrany veřejného zdraví při nakládání s odpady; kontroluje,
jak správní orgány vykonávající státní správu na úseku odpadového hospodářství dodržují
ustanovení tohoto zákona a předpisů vydaných k jeho provedení v oblasti ochrany veřejného
zdraví při nakládání s odpady.
§ 133
Krajská hygienická stanice
Krajská hygienická stanice
a) vydává závazné stanovisko v řízení o vydání povolení, že movitá věc
přestává být odpadem podle § 10 odst. 1, a v řízení o změně nebo zrušení tohoto povolení,
vždy když se změna nebo důvod zrušení týkají oblastí ochrany veřejného zdraví; v
závazném stanovisku může stanovit podmínky k zajištění ochrany zdraví lidí,
b) vydává závazné stanovisko v řízení o vydání povolení provozu zařízení
podle § 21 odst. 2 a v řízení o změně nebo zrušení tohoto povolení, vždy když se
změna nebo důvod zrušení týkají oblasti ochrany veřejného zdraví; v závazném stanovisku
může stanovit podmínky k zajištění ochrany zdraví lidí,
c) spolupracuje s ostatními správními úřady v oblasti ochrany veřejného
zdraví při nakládání s odpady a
d) provádí kontrolu provozu zařízení určených pro nakládání s odpady
z hlediska dodržování podmínek provozu vázaných na ochranu zdraví lidí a minimalizaci
zdravotních rizik uvedených v provozním řádu.
§ 134
Inspekce
(1) Inspekce
a) kontroluje, jak jsou právnickými osobami, podnikajícími fyzickými
osobami a obcemi dodržována ustanovení právních předpisů včetně přímo použitelných
předpisů Evropské unie a rozhodnutí správních orgánů ve všech oblastech působnosti
tohoto zákona, s výjimkou oblastí, v nichž je podle § 147 odst. 1 písm. a) ke kontrole
příslušný obecní úřad, a zda pověřené osoby dodržují stanovený způsob hodnocení nebezpečných
vlastností odpadů,
b) nejméně jednou ročně kontroluje, jak původce odpadu z výroby oxidu
titaničitého dodržuje ustanovení právních předpisů a rozhodnutí ministerstva a jiných
správních orgánů v oblasti odpadového hospodářství,
c) zpracovává plány kontrol přepravy odpadů podle nařízení Evropského
parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006,
d) kontroluje, zda je s odpady perzistentních organických znečišťujících
látek nakládáno v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1021
a tímto zákonem,
e) kontroluje, zda jsou zařízení na recyklaci lodí provozována v souladu
s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1257/2013 a tímto zákonem, a
f) kontroluje dodržování podmínek při přeshraniční přepravě odpadů stanovených
nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006 a tímto zákonem.
(2) V rámci přeshraniční přepravy odpadů inspekce může provádět kontroly
na místě vzniku odpadu, u oznamovatele a příjemce a během přepravy ve spolupráci
s celními úřady nebo Policií České republiky. Inspekce může též provádět kontrolu
dokladů podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006 a podle tohoto
zákona, fyzickou kontrolu odpadů a odebírat a analyzovat vzorky. Inspekce může ke
kontrole prováděné v rámci přeshraniční přepravy odpadů přizvat ministerstvo.
(3) Inspekce spolupracuje s obecními úřady, orgány ochrany veřejného zdraví,
celními úřady, Státním fondem životního prostředí České republiky, Hasičským záchranným
sborem České republiky a Policií České republiky, popřípadě dalšími správními úřady,
kraji a obcemi a poskytuje jim odbornou pomoc.
§ 135
Celní úřad
(1) Celní úřad
a) kontroluje přepravu odpadů a
b) předává podněty ministerstvu k dalšímu postupu podle nařízení Evropského
parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006.
(2) Při přepravě odpadů celní úřad kontroluje, zda je vozidlo označeno podle
tohoto zákona.
(3) Při přepravě nebezpečných odpadů celní úřad kontroluje také, zda
a) odpad je doprovázen dokladem podle tohoto zákona a
b) odpad odpovídá údajům uvedeným v dokladu podle písmene a).
(4) Při přeshraniční přepravě odpadů celní úřad kontroluje také, zda
a) odpad je doprovázen dokladem podle nařízení Evropského parlamentu
a Rady (ES) č. 1013/2006 nebo podle tohoto zákona,
b) odpad odpovídá údajům uvedeným v dokladu podle písmene a),
c) přepravované zboží, které není doprovázeno dokladem podle písmene
a), není odpadem a
d) přeshraniční přeprava odpadu není v rozporu s nařízením Evropského
parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006 nebo tímto zákonem.
(5) Celní úřad při kontrole přeshraniční přepravy odpadů prováděné v
rámci celního řízení nepropustí do celního režimu
a) zboží, které není deklarováno jako odpad, a je odpadem,
b) odpad, který není doprovázen dokladem podle odstavce 4 písm. a),
c) odpad, jehož přeprava je v rozporu s nařízením Evropského parlamentu
a Rady (ES) č. 1013/2006 nebo tímto zákonem,
d) odpad, který neodpovídá údajům uvedeným v dokladu podle odstavce 4
písm. a), a
e) odpad, jehož přeprava do nebo ze států, které nejsou členskými státy
Evropské unie, je zakázána.
§ 136
Provádění kontroly přepravy odpadů celním úřadem
(1) Vyžaduje-li to provádění kontroly přepravy odpadů celním úřadem,
a) je osoba přepravující odpad povinna na vlastní náklady umožnit kontrolu
zboží přepravovaného dopravním prostředkem na místě určeném celním úřadem, nebo
b) celní úřad na náklady osoby přepravující odpad umístí po dobu provádění
kontroly zboží na místo, které je pod přímým dohledem celního úřadu.
(2) Při kontrole přepravy odpadů může celní úřad odebírat a analyzovat vzorky.
(3) V případě, že celní úřad zjistí skutečnosti nasvědčující porušení nařízení
Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006 nebo tohoto zákona, může provést šetření
také na místě vzniku odpadů u původce odpadu, držitele odpadu nebo oznamovatele a
na místě určení u příjemce.
§ 137
Zadržení odpadu a dopravního prostředku při provádění kontroly přepravy odpadů
celním úřadem
(1) Celní úřad může při kontrole přepravy odpadů zadržet odpad nebo dopravní
prostředek, který je dopravuje, v případě podezření, že přeshraniční přeprava tohoto
odpadu je nedovolenou přepravou odpadů podle nařízení Evropského parlamentu a Rady
(ES) č. 1013/2006 nebo podle tohoto zákona nebo že přeshraniční přeprava odpadu je
uskutečňována v rozporu se souhlasem ministerstva.
(2) Celní úřad zadrží odpad nebo dopravní prostředek podle odstavce 1 bez
ohledu na práva třetích osob.
§ 138
Postup při zadržení odpadu a dopravního prostředku
(1) O provedení zadržení odpadu nebo dopravního prostředku pořídí celní úřad
úřední záznam. Stejnopis úředního záznamu celní úřad předá osobě, která má odpad
nebo dopravní prostředek v době zadržení u sebe, poskytne-li nezbytnou součinnost
k tomuto předání.
(2) Celní úřad může zadržený odpad nebo dopravní prostředek ponechat osobě,
které byly zadrženy, s tím, že je osoba nesmí zničit ani s nimi jinak nakládat, s
výjimkou jejich držení nebo skladování.
§ 139
Námitka proti zadržení odpadu a dopravního prostředku
Nesouhlasí-li dotčená osoba se zadržením odpadu nebo dopravního prostředku,
může proti tomu uplatnit námitku ve lhůtě 3 pracovních dnů ode dne provedení tohoto
úkonu. Tuto lhůtu nelze navrátit v předešlý stav.
§ 140
Vrácení zadrženého odpadu a dopravního prostředku
(1) Celní úřad vrátí zadržený odpad nebo dopravní prostředek jejich vlastníkovi,
a není-li znám, osobě, které byly tyto věci zadrženy, pokud
a) nebylo rozhodnuto o propadnutí nebo zabrání odpadu nebo dopravního
prostředku a
b) ministerstvo nestanovilo další postup podle nařízení Evropského parlamentu
a Rady (ES) č. 1013/2006 nebo tohoto zákona, který vrácení dopravního prostředku
vylučuje.
(2) Celní úřad vrátí dopravní prostředek, je-li jeho hodnota v nápadném nepoměru
k povaze přestupku.
§ 141
Náhrada nákladů
(1) V případě, že bylo rozhodnuto, že přeshraniční přeprava zadrženého
odpadu je nedovolenou přepravou odpadů podle nařízení Evropského parlamentu a Rady
(ES) č. 1013/2006 nebo že přeshraniční přeprava zadrženého odpadu je uskutečňována
v rozporu se souhlasem ministerstva, je povinen uhradit náklady na skladování odpadu
nebo dopravního prostředku po dobu jejich zadržení
a) pachatel přestupku,
b) vlastník odpadu nebo dopravního prostředku, pokud o přestupku v době
jeho spáchání věděl nebo vědět měl a mohl, a není-li znám pachatel přestupku, nebo
c) ten, komu byly odpad nebo dopravní prostředek zadrženy, není-li známa
osoba podle písmene a) nebo b).
(2) Vznikne-li osobě povinnost uhradit náklady podle odstavce 1, celní úřad
stanoví výši těchto nákladů, dosahuje-li tato výše alespoň 100 Kč.
(3) Náhrada nákladů podle odstavce 1 je splatná do 30 dnů ode dne oznámení
rozhodnutí o její výši povinné osobě.
§ 142
Součinnost celního úřadu s jinými orgány
(1) Celní úřad si při provádění kontroly přepravy odpadů může vyžádat odbornou
pomoc inspekce a ministerstva.
(2) V případě pochybností o tom, zda přepravované zboží je odpadem, požádá
celní úřad o vydání odborného stanoviska inspekci. Inspekce vydá odborné stanovisko
ve lhůtě 3 pracovních dnů ode dne doručení žádosti inspekci, neprodlouží-li celní
úřad tuto lhůtu na žádost inspekce.
(3) Neobdrží-li celní úřad ve lhůtě 5 dnů od odeslání žádosti od inspekce
odborné stanovisko, má se za to, že zboží není odpadem.
(4) Celní úřad bez zbytečného odkladu informuje ministerstvo a inspekci
o
a) zjištěném porušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006
nebo tohoto zákona,
b) nepropuštění zboží nebo odpadu do celního režimu v souvislosti s prováděním
kontroly přepravy odpadů a
c) zadržení odpadu nebo dopravního prostředku, který jej dopravuje, v
případě podezření, že přeshraniční přeprava tohoto odpadu je nedovolenou přepravou
odpadů podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006 nebo že přeshraniční
přeprava odpadu je uskutečňována v rozporu se souhlasem ministerstva.
§ 143
Generální ředitelství cel
(1) Generální ředitelství cel poskytuje na vyžádání ministerstvu a inspekci
informace o odpadu, který byl vyvezen z České republiky do státu, který není členským
státem Evropské unie, nebo který byl z tohoto státu dovezen do České republiky, ze
svých evidencí tyto informace:
a) identifikační údaje deklaranta, vývozce nebo dovozce, a to jméno,
popřípadě jména, a příjmení nebo obchodní firmu, popřípadě název, adresu sídla a
identifikační číslo, bylo-li přiděleno,
b) popis odpadu,
c) sazební zařazení,
d) stát, z něhož byl odpad dovezen nebo do něhož byl vyvezen,
e) množství odpadu vyjádřené v objemu, hmotnosti nebo počtu jednotek
a
f) v případě potřeby i kopie dokladů doprovázejících odpad podle nařízení
Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006.
(2) Poskytnutí informací podle odstavce 1 není porušením povinnosti mlčenlivosti
podle daňového řádu.
§ 144
Policie České republiky
(1) Policie České republiky
a) zaznamenává a dokumentuje podezřelé jevy a okolnosti nasvědčující
nedovolené přeshraniční přepravě odpadů a
b) spolupracuje a v rámci součinnosti poskytuje odbornou pomoc a přiměřené
podmínky pro výkon působnosti podle tohoto zákona inspekci, krajským úřadům a celním
úřadům.
(2) Policie České republiky v rámci spolupůsobení a při získávání informací
potřebných pro plnění úkolů podle odstavce 1 postupuje a využívá oprávnění podle
příslušných právních předpisů24).
(3) Policie České republiky si při plnění úkolů podle odstavce 1 může vyžádat
odbornou pomoc orgánů inspekce nebo celních úřadů.
§ 145
Krajský úřad
(1) Krajský úřad
a) kontroluje, jak jsou právnickými osobami a podnikajícími fyzickými
osobami dodržována ustanovení právních předpisů a rozhodnutí správních orgánů ve
všech oblastech působnosti tohoto zákona, s výjimkou oblastí, v nichž je podle §
147 odst. 1 písm. a) ke kontrole příslušný obecní úřad, a zda pověřené osoby dodržují
stanovený způsob hodnocení nebezpečných vlastností odpadů,
b) zpracovává a průběžně vede evidenci jím vydaných povolení a dalších
rozhodnutí podle tohoto zákona,
c) může zastavit nebo omezit provoz zařízení ke skladování, sběru, úpravě,
využití nebo odstranění odpadů, pokud provozovatel tohoto zařízení neplní povinnosti
stanovené tímto zákonem nebo rozhodnutím vydaným na základě tohoto zákona, a mohlo-li
by v důsledku toho dojít k závažným nepříznivým dopadům na životní prostředí nebo
zdraví lidí,
d) může omezit nebo zakázat provoz zařízení určeného pro nakládání s
odpady z výroby oxidu titaničitého, pokud monitorování složek životního prostředí
prokáže akutní toxicitu přesahující mezní hodnoty stanovené prováděcím právním předpisem
nebo jiné, stejně závažné zhoršení stavu životního prostředí,
e) vydává stanovisko k zásadám územního rozvoje podle stavebního zákona
z hlediska odpadového hospodářství,
f) rozhoduje podle čl. 7 odst. 4 písm. b) nařízení Evropského parlamentu
a Rady (ES) č. 850/2004, v rozhodnutí může stanovit podmínky; o vydaných rozhodnutích
informuje ministerstvo každoročně do 30. dubna následujícího kalendářního roku, a
g) schvaluje plán recyklace lodi podle čl. 7 nařízení Evropského parlamentu
a Rady (EU) č. 1257/2013.
(2) Pokud tímto zákonem nebo jiným právním předpisem není stanoveno jinak,
je k rozhodování, provádění kontroly a vydávání stanoviska podle odstavce 1 místně
příslušný krajský úřad, v jehož správním obvodu je provozováno zařízení nebo činnost
nebo se nachází movitá věc, které se rozhodnutí týká. V případě mobilního zařízení
je k vedení řízení o vydání povolení provozu zařízení, jeho změně nebo zrušení příslušný
krajský úřad, v jehož správním obvodu má sídlo provozovatel zařízení v okamžiku podání
žádosti o povolení provozu zařízení.
§ 146
Obecní úřad obce s rozšířenou působností
(1) Obecní úřad obce s rozšířenou působností
a) vede a zpracovává evidenci jím vydaných souhlasů a dalších rozhodnutí
podle tohoto zákona,
b) kontroluje, jak jsou dodržována ustanovení právních předpisů a rozhodnutí
správních orgánů ve všech oblastech působnosti tohoto zákona, s výjimkou oblastí,
v nichž je podle § 147 odst. 1 písm. a) ke kontrole příslušný obecní úřad, a zda
pověřené osoby dodržují stanovený způsob hodnocení nebezpečných vlastností odpadů,
c) může zabezpečit odpad, který ohrožuje nebo poškozuje zdraví lidí nebo
životní prostředí, před únikem škodlivin do okolního prostředí nebo zajistit odklizení
takového odpadu včetně jeho předání do zařízení určeného pro nakládání s odpady,
a to na náklady odpovědné osoby; při správě placení těchto nákladů se postupuje podle
daňového řádu,
d) může zakázat původci odpadů činnost, která způsobuje vznik odpadů,
pokud původce odpadu nemá zajištěno převzetí odpadů, které produkuje, osobou oprávněnou
k převzetí daného druhu a kategorie odpadu, a pokud by odpady vzniklé v důsledku
pokračování této činnosti mohly způsobit škodu na životním prostředí nebo zdraví
lidí, a
e) vydává stanovisko k územním plánům a regulačním plánům podle stavebního
zákona z hlediska odpadového hospodářství.
(2) Pokud tímto zákonem nebo jiným právním předpisem není stanoveno jinak,
je k rozhodování podle odstavce 1 místně příslušný obecní úřad obce s rozšířenou
působností, v jehož správním obvodu je provozována činnost nebo se nachází movitá
věc, které se rozhodnutí týká.
(3) Obecní úřad obce s rozšířenou působností vydává
a) závazné stanovisko k terénním úpravám a k odstranění stavby podléhajícím
povolení podle stavebního zákona z hlediska nakládání s odpady, vedlejšími produkty,
stavebními výrobky, které přestaly být odpadem, nebo stavebními výrobky určenými
k opětovnému použití; v závazném stanovisku může stanovit podmínky, které zajistí
ochranu zdraví a životního prostředí a dodržení hierarchie odpadového hospodářství,
b) vyjádření ke změně dokončené stavby podléhající povolení podle stavebního
zákona z hlediska nakládání s odpady, vedlejšími produkty, stavebními výrobky, které
přestaly být odpadem, nebo stavebními výrobky určenými k opětovnému použití,
c) vyjádření ke zřízení zařízení určeného pro nakládání s odpady a k
zavedení nebo rozšíření výroby oxidu titaničitého.
(4) Závazné stanovisko a vyjádření podle odstavce 3 obsahuje posouzení žádosti
z hlediska jejího souladu s povinnostmi vyplývajícími z tohoto zákona a prováděcích
právních předpisů.
(5) Vyjádření a závazné stanovisko podle odstavce 3 vydává obecní úřad obce
s rozšířenou působností, v jehož správním obvodu má být realizován příslušný záměr.
§ 147
Obecní úřad
Obecní úřad kontroluje, zda právnické a podnikající fyzické osoby
a) využívají obecní systém pouze na základě písemné smlouvy s obcí a
v souladu s ní a zda nepodnikající fyzické osoby nakládají s komunálním odpadem v
souladu s tímto zákonem, a
b) mají zajištěno převzetí odpadu, který samy nezpracují v souladu s
tímto zákonem, osobou oprávněnou k převzetí daného druhu a kategorie odpadu podle
tohoto zákona.
§ 148
Újezdní úřad
(1) Újezdní úřad vykonává pro potřeby zajišťování obrany státu a výcviku
ozbrojených sil na území vojenského újezdu podle zákona o zajišťování obrany České
republiky státní správu v rozsahu působnosti
a) krajského úřadu podle § 21 odst. 2, § 30 odst. 3, § 34 odst. 4, §
36 odst. 2, § 72 odst. 3 a 4, § 96 odst. 1, 3 a 4 a § 145 odst. 1 písm. a), b), d)
a e),
b) obecního úřadu obce s rozšířenou působností podle § 30 odst. 3, §
34 odst. 4, § 36 odst. 2, § 96 odst. 2 a 3, § 146 odst. 1 písm. d) a e) a § 146 odst.
2 až 5 a
c) obecního úřadu podle § 147.
(2) Ustanovení § 59 až 61 se na újezdní úřad nepoužijí.
§ 149
Součinnost stavebního úřadu se správními orgány vykonávajícími státní správu
v oblasti odpadového hospodářství
Při provádění kontrolních prohlídek, závěrečných kontrolních prohlídek a
při provádění kontroly ve věcech stavebního řádu postupuje stavební úřad v součinnosti
s obecním úřadem obce s rozšířenou působností. Jde-li o záměr vyžadující jednotné
environmentální stanovisko26), postupuje stavební úřad v součinnosti s orgánem vykonávajícím
státní správu v oblasti odpadového hospodářství příslušným k vydání jednotného environmentálního
stanoviska.
§ 150
Kontrola v oblasti odpadového hospodářství a nakládání s odpady
Inspektoři a pověření zaměstnanci správních orgánů vykonávajících kontrolu
v oblasti odpadového hospodářství a nakládání s odpady podle tohoto zákona se při
výkonu své činnosti prokazují průkazem vydaným příslušným orgánem, který je současně
jejich pověřením ke kontrole, osvědčuje, že jeho držitel je zaměstnancem příslušného
orgánu a držitel průkazu a příslušný orgán jsou v něm dostatečně identifikováni.
ČÁST OSMÁ
USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZRUŠOVACÍ
Společná ustanovení
§ 151
(1) Povolení podle § 21 odst. 2 a § 30 odst. 2 a souhlas podle § 42 odst.
3 a § 43 odst. 1 se nevydají podle tohoto zákona, pokud je jejich vydání nahrazeno
postupem v řízení o vydání integrovaného povolení podle zákona o integrované prevenci.
Ustanovení § 23 se nepoužije na zařízení, která mají integrované povolení.
(2) Jedná-li se o záměr vyžadující jednotné environmentální stanovisko26),
závazné stanovisko podle § 146 odst. 3 písm. a) a vyjádření podle § 146 odst. 3 písm.
b) a c) se nevydávají.
§ 152
(1) Působnosti stanovené krajskému úřadu, obecnímu úřadu obce s rozšířenou
působností nebo obecnímu úřadu podle tohoto zákona jsou výkonem přenesené působnosti.
(2) Výkon působnosti celních úřadů a Generálního ředitelství cel podle
tohoto zákona se považuje za výkon správy daní, s výjimkou řízení o přestupcích.
Přechodná ustanovení
§ 153
(1) Řízení zahájená podle zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně
některých dalších zákonů, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona,
která nebyla pravomocně skončena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí
podle zákona č. 185/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto
zákona.
(2) Zařízení k využití, odstranění, sběru nebo výkupu odpadů provozovaná
přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona na základě souhlasu krajského úřadu podle
§ 14 odst. 1 zákona č. 185/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti
tohoto zákona, se považují za zařízení určená pro nakládání s odpady podle tohoto
zákona, a to do uplynutí doby platnosti souhlasu, na základě kterého jsou provozována,
nejdéle však do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona v případě mobilních
zařízení ke sběru a výkupu odpadu, do 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona
v případě ostatních zařízení ke sběru nebo výkupu odpadu a do 3 let ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona v případě zařízení k využití nebo odstranění odpadu. Pokud
provozovatel takového zařízení požádá o vydání povolení podle § 21 odst. 2 nejpozději
6 měsíců před uplynutím doby platnosti souhlasu podle § 14 odst. 1 zákona č. 185/2001
Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nejdéle však 6 měsíců
před uplynutím lhůt podle věty první, smí být zařízení provozováno na základě tohoto
souhlasu do dne, kdy bude o jeho žádosti pravomocně rozhodnuto.
(3) Zařízení, která přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebyla určena
pro nakládání s odpady, přijímala odpady na základě § 14 odst. 2 zákona č. 185/2001
Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a nesplňují podmínky
uvedené v § 21 odst. 3, smí přijímat odpady bez povolení podle § 21 odst. 2 po dobu
1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Pokud provozovatel takového zařízení
požádá o vydání povolení podle § 21 odst. 2 do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti
tohoto zákona, smí přijímat odpady bez povolení podle § 21 odst. 2 do dne, kdy bude
o jeho žádosti pravomocně rozhodnuto. Po dobu, kdy lze podle věty první nebo druhé
přijímat do zařízení odpady bez povolení podle § 21 odst. 2, se použije obdobně §
9 odst. 4.
(4) Sklady odpadu provozované přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona
bez souhlasu podle § 14 odst. 1 zákona č. 185/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem
nabytí účinnosti tohoto zákona, smí být provozovány bez povolení podle § 21 odst.
2 po dobu 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Pokud provozovatel takového
skladu požádá o vydání povolení podle § 21 odst. 2 do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti
tohoto zákona, smí být sklad odpadu provozován bez povolení podle § 21 odst. 2 do
dne, kdy bude o jeho žádosti pravomocně rozhodnuto.
(5) Zařízení provozované přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona jako
malé zařízení podle § 33b odst. 1 písm. a) zákona č. 185/2001 Sb., ve znění účinném
přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za malé zařízení provozované
na základě souhlasu podle § 64 odst. 2, a to do uplynutí doby platnosti kladného
vyjádření podle § 79 odst. 4 písm. d) zákona č. 185/2001 Sb., ve znění účinném přede
dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, na základě kterého jsou provozována, nejdéle
však 2 roky ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Pokud provozovatel takového zařízení
požádá o souhlas s provozem zařízení podle § 64 odst. 2 nejpozději 6 měsíců před
koncem platnosti kladného vyjádření podle § 79 odst. 4 písm. d) zákona č. 185/2001
Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nejdéle však 2 roky
ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, smí být zařízení provozováno na základě tohoto
vyjádření do dne, kdy rozhodnutí o jeho žádosti nabude právní moci.
(6) Komunitní kompostárna provozovaná přede dnem nabytí účinnosti tohoto
zákona podle § 10a zákona č. 185/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti
tohoto zákona, nemusí po dobu 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona splňovat
technické požadavky na vybavení a provoz zařízení komunitní kompostárny, technologické
požadavky na úpravu rostlinných zbytků z údržby zeleně, zahrad a domácností v komunitní
kompostárně stanovené podle § 66 odst. 1 písm. a), pokud splňuje ostatní požadavky
§ 65 a 66.
§ 154
(1) Ohlašování odpadů za rok 2020 se provádí podle § 39 odst. 2 a 4 až
7 zákona č. 185/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
Ohlašování podle § 95 odst. 3 až 5 se poprvé provádí za rok 2021.
(2) Plány odpadového hospodářství vydané podle § 42 až 44 zákona č. 185/2001
Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají v platnosti
do uplynutí doby, na kterou byly vydány. Na změny těchto plánů odpadového hospodářství
se vztahují ustanovení § 42 až 44 zákona č. 185/2001 Sb., ve znění účinném přede
dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, do uplynutí doby, na kterou byly vydány. Plán
odpadového hospodářství podle § 98 až 101 nemusí být vydán do uplynutí doby, na kterou
byl vydán odpovídající plán odpadového hospodářství podle věty první.
(3) Osoby pověřené k hodnocení nebezpečných vlastností odpadů podle § 7
odst. 1 zákona č. 185/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto
zákona, se považují za osoby pověřené k hodnocení nebezpečných odpadů podle § 73
odst. 1 do uplynutí doby platnosti vydaného pověření k hodnocení nebezpečných vlastností
odpadů podle § 7 odst. 2 zákona č. 185/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí
účinnosti tohoto zákona.
(4) Osvědčení o vyloučení nebezpečných vlastností odpadu vydaná přede dnem
nabytí účinnosti tohoto zákona podle § 9 odst. 1 zákona č. 185/2001 Sb., ve znění
účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považují za osvědčení podle
§ 76 odst. 3 do uplynutí doby, na kterou byla vydána.
(5) Odpady, které přestaly být odpadem v souladu s § 3 odst. 6 zákona č.
185/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a v souladu
se souhlasem s provozem zařízení, ze kterého vystoupily, včetně provozního řádu,
se považují za věci, které přestávají být odpadem podle § 10; to se nepoužije na
odpady, pro které byla vydána doplňující kritéria prováděcím právním předpisem nebo
přímo použitelným předpisem Evropské unie.
(6) Povinnost podle § 15 odst. 2 písm. c) se po dobu jednoho roku ode dne
účinnosti tohoto zákona nevztahuje na nepodnikající fyzické osoby.
§ 155
(1) Pokud původce odpadu ukončil činnost provozovny před nabytím účinnosti
tohoto zákona a současně před nabytím účinnosti tohoto zákona nepředal odpady soustředěné
v provozovně oprávněné osobě podle § 4 odst. 1 písm. y) zákona č. 185/2001 Sb., ve
znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je povinen tak učinit do
60 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Po uplynutí této lhůty se na vlastníka
nemovité věci, která byla provozovnou původce odpadu, a kde jsou odpady soustředěny,
vztahují povinnosti vlastníka nemovité věci podle § 15 odst. 4.
(2) Pokud provozovatel zařízení ukončil provoz zařízení před nabytím účinnosti
tohoto zákona a současně před nabytím účinnosti tohoto zákona nepředal odpady soustředěné
v zařízení oprávněné osobě podle § 4 odst. 1 písm. y) zákona č. 185/2001 Sb., ve
znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je povinen tak učinit do
60 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Po uplynutí této lhůty se na vlastníka
nemovité věci, která byla zařízením určeným pro nakládání s odpady, a kde jsou odpady
soustředěny, vztahují povinnosti vlastníka nemovité věci podle § 17 odst. 3.
(3) Pro poplatkové povinnosti u poplatku za ukládání odpadů na skládky
podle § 45 až 48 zákona č. 185/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti
tohoto zákona, vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i pro práva
a povinnosti s nimi související se použije zákon č. 185/2001 Sb., ve znění účinném
přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
(4) Za odpady určené k využití na skládce v první fázi provozu skládky
a k výrobě výrobků podle § 3 odst. 6 zákona č. 185/2001 Sb., ve znění účinném přede
dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, určených k využití na skládce v první fázi provozu
skládky, se kterými je nakládáno v souladu s podmínkami právních předpisů25) na základě
integrovaného povolení vydaného podle zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci
a o omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých
zákonů (zákon o integrované prevenci), ve znění zákona č. 69/2013 Sb., a se kterými
bylo na skládce nakládáno po nabytí účinnosti zákona č. 229/2014 Sb., kterým se mění
zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, původce odpadu
neplatí poplatek za ukládání odpadu podle § 45 odst. 1 zákona č. 185/2001 Sb., ve
znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
(5) Za odpady podle předchozího odstavce provozovatel skládky nevytváří
finanční rezervu na rekultivaci, zajištění péče o skládku a asanaci po ukončení jejího
provozu podle § 49 odst. 1 a § 51 odst. 4 zákona č. 185/2001 Sb., ve znění účinném
přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
(6) Původce odpadu může upustit od odděleného soustřeďování odpadů, na
základě souhlasu vydaného podle § 16 odst. 2 zákona č. 185/2001 Sb., ve znění účinném
přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, do konce doby, na kterou byl tento souhlas
vydán, nejdéle však do doby 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Provozovatel
zařízení může upustit od odděleného soustřeďování odpadů, na základě souhlasu vydaného
podle § 18 odst. 2 zákona č. 185/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti
tohoto zákona, do konce doby, na kterou byl tento souhlas vydán, nejdéle však do
doby konce platnosti souhlasu podle § 14 odst. 1 zákona č. 185/2001 Sb., ve znění
účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, vydaného pro zařízení, ke kterému
se vztahuje souhlas podle § 18 odst. 2 zákona č. 185/2001 Sb., ve znění účinném přede
dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
(7) Ustanovení § 110 odst. 3 se nepoužije na skládku, jejíž provoz byl
zahájen přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud obce, na jejichž území se
skládka nachází, uzavřou smlouvu, že poplatek se mezi ně dělí podle § 48 odst. 1
zákona č. 185/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
(8) Právnická nebo podnikající fyzická osoba je povinna zpracovat pokyny
podle § 89 odst. 1 nebo 2 do dvou let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
(9) Poskytovatel zdravotních služeb není povinen poučit pacienta v souladu
s § 89 odst. 2 po dobu jednoho roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
(10) Poskytovatel veterinární péče není povinen poučit chovatele v souladu
s § 89 odst. 4 po dobu jednoho roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
§ 156
(1) Pokud obec přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona vybírá úhradu
za shromažďování, sběr, přepravu, třídění, využití a odstranění komunálních odpadů
od fyzických osob na základě smlouvy podle § 17 zákona č. 185/2001 Sb., ve znění
účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, může tuto úhradu vybírat do 31.
prosince 2021. Vybrané prostředky musí použít na financování obecního systému podle
tohoto zákona.
(2) Pro poplatkové povinnosti u poplatku za komunální odpad, jakož i pro
práva a povinnosti s nimi související, vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto
zákona, se použije zákon č. 185/2001 Sb. a obecně závazné vyhlášky vydané na základě
jeho zmocnění, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
(3) Obec může za poplatkové období 2021 vybírat poplatek za komunální odpad,
který zavedla přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Pro poplatkové povinnosti
u tohoto poplatku, jakož i pro práva a povinnosti s nimi související, vzniklé v poplatkovém
období 2021, se použije zákon č. 185/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí
účinnosti tohoto zákona, a obecně závazné vyhlášky vydané na základě jeho zmocnění,
účinné ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona. Obecně závazná vyhláška, kterou obec
zavedla tento poplatek, pozbývá platnosti nejpozději 31. prosince 2021.
(4) Vzorkování a zkoušení odpadu nebo vedlejšího produktu provedené před
účinností tohoto zákona v souladu se zákonem č. 185/2001 Sb., ve znění účinném přede
dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se po dobu 3 let od nabytí účinnosti tohoto
zákona považuje za vzorkování a zkoušení odpadu nebo vedlejšího produktu provedené
v souladu s tímto zákonem.
(5) Souhlas s provozem zařízení na využití odpadu podle § 14 odst. 1 zákona
č. 185/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a jím
schválený provozní řád zařízení, na základě kterého přestával být na výstupu takového
zařízení odpad odpadem v souladu se zněním zákona č. 185/2001 Sb., účinným přede
dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje po dobu 3 let ode dne nabytí účinnosti
tohoto zákona za povolení podle § 10 odst. 1. To se netýká odpadů, pro které byla
stanovena doplňující kritéria podle § 9 odst. 1 písm. a).
§ 157
(1) V poplatkovém období do roku 2029 se komunální odpad splňující podmínky
podle § 40 odst. 1 s výjimkou nebezpečných odpadů, jehož původcem je obec, zahrne
namísto dílčího základu poplatku za ukládání využitelných odpadů do dílčího základu
poplatku za ukládání komunálního odpadu, pokud celková hmotnost takového odpadu uloženého
na libovolnou skládku od prvního dne kalendářního roku, ve kterém nastane toto poplatkové
období, ve vztahu ke kterému uplatní obec nárok podle odstavce 2, nepřesáhne množství
vypočtené podle přílohy č. 12 k tomuto zákonu. Pokud se v poplatkovém období toto
množství přesáhne, zahrne se do dílčího základu poplatku za ukládání komunálního
odpadu pouze část odpadu do jeho dosažení.
(2) Plátce poplatku zahrne odpad do dílčího základu poplatku za ukládání
komunálního odpadu pouze tehdy, pokud u něj obec uplatní nárok na toto zahrnutí a
současně mu sdělí rozhodné údaje, ze kterých vyplývá, zda jí na toto zahrnutí vznikl
nárok. Plátce poplatku vede evidenci o uplatněných nárocích na zahrnutí odpadu do
dílčího základu poplatku za ukládání komunálního odpadu, ve které současně uchovává
tyto sdělené údaje.
(3) Dílčí základ poplatku za ukládání komunálního odpadu je dílčím základem
poplatku za ukládání odpadů na skládku.
(4) Sazba poplatku za ukládání odpadů na skládku pro dílčí základ poplatku
za ukládání komunálního odpadu činí 500 Kč za tunu.
(5) Pro dílčí poplatek za ukládání komunálního odpadu se použijí obdobně
ustanovení o rozpočtovém určení dílčího poplatku za ukládání zbytkového odpadu.
§ 158
Zrušovací ustanovení
Zrušují se:
1. Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů.
2. Část čtvrtá zákona č. 477/2001 Sb., o obalech a o změně některých
zákonů (zákon o obalech).
3. Část sedmá zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování
znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon
o integrované prevenci).
4. Zákon č. 275/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech
a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
5. Část sto šestá zákona č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých
zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů.
6. Část šestá zákona č. 167/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 455/1991
Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů,
a některé související zákony.
7. Zákon č. 188/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech
a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
8. Část druhá zákona č. 317/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 156/1998
Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a
substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), ve znění
pozdějších předpisů, zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších
zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 147/2002 Sb., o Ústředním kontrolním
a zkušebním ústavu zemědělském a o změně některých dalších zákonů (zákon o Ústředním
kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském), ve znění pozdějších předpisů, a zákon
č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů.
9. Zákon č. 7/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech
a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
10. Část čtyřicátá zákona č. 444/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 531/1990
Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů, a některé další
zákony.
11. Část dvacátá čtvrtá zákona č. 186/2006 Sb., o změně některých zákonů
souvisejících s přijetím stavebního zákona a zákona o vyvlastnění.
12. Část osmá zákona č. 222/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 76/2002
Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování
a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), ve znění pozdějších předpisů,
a některé další zákony.
13. Zákon č. 314/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech
a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 140/1961
Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů.
14. Část sedmdesátá třetí zákona č. 296/2007 Sb., kterým se mění zákon
č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších
předpisů, a některé zákony v souvislosti s jeho přijetím.
15. Část pátá zákona č. 25/2008 Sb., o integrovaném registru znečišťování
životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti
životního prostředí a o změně některých zákonů.
16. Zákon č. 34/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech
a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
17. Část první zákona č. 383/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 185/2001
Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a
zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o
změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem
vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti
z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů.
18. Část čtvrtá zákona č. 9/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 156/1998
Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a
substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), ve znění
pozdějších předpisů, a další související zákony.
19. Část čtvrtá zákona č. 157/2009 Sb., o nakládání s těžebním odpadem
a o změně některých zákonů.
20. Část dvacátá druhá zákona č. 223/2009 Sb., kterým se mění některé
zákony v souvislosti s přijetím zákona o volném pohybu služeb.
21. Část sto osmnáctá zákona č. 227/2009 Sb., kterým se mění některé
zákony v souvislosti s přijetím zákona o základních registrech.
22. Část devadesátá sedmá zákona č. 281/2009 Sb., kterým se mění některé
zákony v souvislosti s přijetím daňového řádu.
23. Část osmá zákona č. 291/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 252/1997
Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.
24. Část první zákona č. 297/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 185/2001
Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů,
a zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a
o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem
vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti
z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb.
25. Část třináctá zákona č. 326/2009 Sb., o podpoře hospodářského růstu
a sociální stability.
26. Zákon č. 154/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech
a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
27. Zákon č. 31/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech
a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
28. Část třetí zákona č. 77/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 25/2008
Sb., o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému
plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí a o změně některých
zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.
29. Zákon č. 264/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech
a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
30. Část osmnáctá zákona č. 457/2011 Sb., kterým se mění některé zákony
v souvislosti s přijetím zákona o Finanční správě České republiky.
31. Část dvacátá pátá zákona č. 18/2012 Sb., kterým se mění některé zákony
v souvislosti s přijetím zákona o Celní správě České republiky.
32. Část pátá zákona č. 85/2012 Sb., o ukládání oxidu uhličitého do přírodních
horninových struktur a o změně některých zákonů.
33. Část čtvrtá zákona č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie
a o změně některých zákonů.
34. Část devatenáctá zákona č. 167/2012 Sb., kterým se mění zákon č.
499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění
pozdějších předpisů, zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých
dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu), ve znění pozdějších předpisů, a další
související zákony.
35. Část druhá zákona č. 69/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 76/2002
Sb., o integrované prevenci a o omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování
a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), ve znění pozdějších předpisů,
a některé další zákony.
36. Část první zákona č. 169/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 185/2001
Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 25/2008 Sb., o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a
integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí
a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 56/2001 Sb.,
o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.
37. Část třicátá čtvrtá zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., o
změně daňových zákonů v souvislosti s rekodifikací soukromého práva a o změně některých
zákonů.
38. Část čtyřicátá osmá zákona č. 64/2014 Sb., kterým se mění některé
zákony v souvislosti s přijetím kontrolního řádu.
39. Část první zákona č. 184/2014 Sb., kterým se mění zákon č. 185/2001
Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů,
a zákon č. 169/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně
některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 25/2008 Sb., o integrovaném
registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích
povinností v oblasti životního prostředí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších
předpisů, a zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích,
ve znění pozdějších předpisů.
40. Zákon č. 229/2014 Sb., kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech
a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
41. Zákon č. 223/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech
a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 169/2013
Sb., kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších
zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 25/2008 Sb., o integrovaném registru
znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností
v oblasti životního prostředí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů,
a zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve
znění pozdějších předpisů.
42. Část dvacátá zákona č. 243/2016 Sb., kterým se mění některé zákony
v souvislosti s přijetím celního zákona.
43. Část třicátá druhá zákona č. 298/2016 Sb., kterým se mění některé
zákony v souvislosti s přijetím zákona o službách vytvářejících důvěru pro elektronické
transakce, zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších
předpisů, a zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem
autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
44. Část sto patnáctá zákona č. 183/2017 Sb., kterým se mění některé
zákony v souvislosti s přijetím zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich
a zákona o některých přestupcích.
45. Část dvacátá pátá zákona č. 225/2017 Sb., kterým se mění zákon č.
183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších
předpisů, a další související zákony.
46. Část druhá zákona č. 45/2019 Sb., kterým se mění některé zákony v
souvislosti s přijetím nařízení Evropského parlamentu a Rady o rtuti.
47. Vyhláška č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady.
48. Vyhláška č. 384/2001 Sb., o nakládání s polychlorovanými bifenyly,
polychlorovanými terfenyly, monometyltetrachlordifenylmetanem, monometyldichlordifenylmetanem,
monometyldibromdifenylmetanem a veškerými směsmi obsahujícími kteroukoliv z těchto
látek v koncentraci větší než 50 mg/kg (o nakládání s PCB).
49. Vyhláška č. 237/2002 Sb., o podrobnostech způsobu provedení zpětného
odběru některých výrobků.
50. Vyhláška č. 505/2004 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva životního
prostředí č. 237/2002 Sb., o podrobnostech způsobu provedení zpětného odběru některých
výrobků.
51. Vyhláška č. 41/2005 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva životního
prostředí č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady.
52. Vyhláška č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky
a jejich využívání na povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech
nakládání s odpady.
53. Vyhláška č. 352/2005 Sb., o podrobnostech nakládání s elektrozařízeními
a elektroodpady a o bližších podmínkách financování nakládání s nimi (vyhláška o
nakládání s elektrozařízeními a elektroodpady).
54. Vyhláška č. 353/2005 Sb., kterou se mění vyhláška č. 237/2002 Sb.,
o podrobnostech způsobu provedení zpětného odběru některých výrobků, ve znění vyhlášky
č. 505/2004 Sb., a vyhláška č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady,
ve znění pozdějších předpisů.
55. Vyhláška č. 124/2006 Sb., kterou se zrušuje vyhláška č. 95/2006 Sb.,
kterou se stanoví seznam odpadů, na které se vztahuje postup podle § 55 odst. 2 zákona
č. 185/2001 Sb.
56. Vyhláška č. 341/2008 Sb., o podrobnostech nakládání s biologicky
rozložitelnými odpady a o změně vyhlášky č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů
na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb.,
o podrobnostech nakládání s odpady (vyhláška o podrobnostech nakládání s biologicky
rozložitelnými odpady).
57. Vyhláška č. 351/2008 Sb., kterou se mění vyhláška č. 383/2001 Sb.,
o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění pozdějších předpisů.
58. Vyhláška č. 352/2008 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady z autovraků,
vybraných autovraků, o způsobu vedení jejich evidence a evidence odpadů vznikajících
v zařízeních ke sběru a zpracování autovraků a o informačním systému sledování toků
vybraných autovraků (o podrobnostech nakládání s autovraky).
59. Vyhláška č. 374/2008 Sb., o přepravě odpadů a o změně vyhlášky č.
381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadů, Seznam nebezpečných odpadů a seznamy
odpadů a států pro účely vývozu, dovozu a tranzitu odpadů a postup při udělování
souhlasu k vývozu, dovozu a tranzitu odpadů (Katalog odpadů), ve znění pozdějších
předpisů.
60. Vyhláška č. 478/2008 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva životního
prostředí č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění pozdějších
předpisů.
61. Vyhláška č. 54/2010 Sb., kterou se mění vyhláška č. 352/2008 Sb.,
o podrobnostech nakládání s odpady z autovraků, vybraných autovraků, o způsobu vedení
jejich evidence a evidence odpadů vznikajících v zařízeních ke sběru a zpracování
autovraků a o informačním systému sledování toků vybraných autovraků (o podrobnostech
nakládání s autovraky).
62. Vyhláška č. 61/2010 Sb., kterou se mění vyhláška č. 294/2005 Sb.,
o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a změně
vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění vyhlášky č.
341/2008 Sb., a vyhláška č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve
znění pozdějších předpisů.
63. Vyhláška č. 65/2010 Sb., kterou se mění vyhláška č. 352/2005 Sb.,
o podrobnostech nakládání s elektrozařízeními a elektroodpady a o bližších podmínkách
financování nakládání s nimi (vyhláška o nakládání s elektrozařízeními a elektroodpady).
64. Vyhláška č. 170/2010 Sb., o bateriích a akumulátorech a o změně vyhlášky
č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění pozdějších předpisů.
65. Vyhláška č. 285/2010 Sb., kterou se mění vyhláška č. 352/2005 Sb.,
o podrobnostech nakládání s elektrozařízeními a elektroodpady a o bližších podmínkách
financování nakládání s nimi (vyhláška o nakládání s elektrozařízeními a elektroodpady),
ve znění vyhlášky č. 65/2010 Sb.
66. Vyhláška č. 158/2011 Sb., kterou se mění vyhláška č. 352/2005 Sb.,
o podrobnostech nakládání s elektrozařízeními a elektroodpady a o bližších podmínkách
financování nakládání s nimi (vyhláška o nakládání s elektrozařízeními a elektroodpady),
ve znění pozdějších předpisů.
67. Vyhláška č. 249/2012 Sb., kterou se mění vyhláška č. 352/2005 Sb.,
o podrobnostech nakládání s elektrozařízeními a elektroodpady a o bližších podmínkách
financování nakládání s nimi (vyhláška o nakládání s elektrozařízeními a elektroodpady),
ve znění pozdějších předpisů.
68. Vyhláška č. 93/2013 Sb., kterou se mění vyhláška č. 294/2005 Sb.,
o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a změně
vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění pozdějších
předpisů.
69. Vyhláška č. 178/2013 Sb., kterou se mění vyhláška č. 352/2005 Sb.,
o podrobnostech nakládání s elektrozařízeními a elektroodpady a o bližších podmínkách
financování nakládání s nimi (vyhláška o nakládání s elektrozařízeními a elektroodpady),
ve znění pozdějších předpisů.
70. Vyhláška č. 35/2014 Sb., kterou se mění vyhláška č. 383/2001 Sb.,
o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění pozdějších předpisů.
71. Vyhláška č. 105/2014 Sb., kterou se mění vyhláška č. 352/2008 Sb.,
o podrobnostech nakládání s odpady z autovraků, vybraných autovraků, o způsobu vedení
jejich evidence a evidence odpadů vznikajících v zařízeních ke sběru a zpracování
autovraků a o informačním systému sledování toků vybraných autovraků (o podrobnostech
nakládání s autovraky), ve znění vyhlášky č. 54/2010 Sb.
72. Vyhláška č. 200/2014 Sb., kterou se mění vyhláška č. 352/2005 Sb.,
o podrobnostech nakládání s elektrozařízeními a elektroodpady a o bližších podmínkách
financování nakládání s nimi (vyhláška o nakládání s elektrozařízeními a elektroodpady),
ve znění pozdějších předpisů.
73. Vyhláška č. 321/2014 Sb., o rozsahu a způsobu zajištění odděleného
soustřeďování složek komunálních odpadů.
74. Nařízení vlády č. 352/2014 Sb., o Plánu odpadového hospodářství České
republiky pro období 2015-2024.
75. Vyhláška č. 27/2015 Sb., kterou se mění vyhláška č. 383/2001 Sb.,
o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění pozdějších předpisů.
76. Vyhláška č. 212/2015 Sb., kterou se mění vyhláška č. 170/2010 Sb.,
o bateriích a akumulátorech a o změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání
s odpady, ve znění pozdějších předpisů.
77. Vyhláška č. 248/2015 Sb., o podrobnostech provádění zpětného odběru
pneumatik.
78. Vyhláška č. 270/2015 Sb., kterou se mění vyhláška č. 352/2008 Sb.,
o podrobnostech nakládání s odpady z autovraků, vybraných autovraků, o způsobu vedení
jejich evidence a evidence odpadů vznikajících v zařízeních ke sběru a zpracování
autovraků a o informačním systému sledování toků vybraných autovraků (o podrobnostech
nakládání s autovraky), ve znění pozdějších předpisů.
79. Vyhláška č. 83/2016 Sb., kterou se mění vyhláška č. 383/2001 Sb.,
o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění pozdějších předpisů.
80. Vyhláška č. 93/2016 Sb., o Katalogu odpadů.
81. Vyhláška č. 94/2016 Sb., o hodnocení nebezpečných vlastností odpadů.
82. Vyhláška č. 387/2016 Sb., kterou se mění vyhláška č. 294/2005 Sb.,
o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a změně
vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění pozdějších
předpisů.
83. Vyhláška č. 437/2016 Sb., o podmínkách použití upravených kalů na
zemědělské půdě a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady
a změně vyhlášky č. 341/2008 Sb., o podrobnostech nakládání s biologicky rozložitelnými
odpady a o změně vyhlášky č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky
a jejich využívání na povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech
nakládání s odpady (vyhláška o podrobnostech nakládání s biologicky rozložitelnými
odpady).
84. Vyhláška č. 210/2018 Sb., kterou se mění vyhláška č. 321/2014 Sb.,
o rozsahu a způsobu zajištění odděleného soustřeďování složek komunálních odpadů.
85. Vyhláška č. 130/2019 Sb., o kritériích, při jejichž splnění je asfaltová
směs vedlejším produktem nebo přestává být odpadem.
86. Vyhláška č. 199/2019 Sb., kterou se mění vyhláška č. 94/2016 Sb.,
o hodnocení nebezpečných vlastností odpadů.
87. Vyhláška č. 200/2019 Sb., kterou se mění vyhláška č. 383/2001 Sb.,
o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška č. 294/2005
Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu
a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění pozdějších
předpisů.
88. Vyhláška č. 305/2019 Sb., kterou se mění vyhláška č. 437/2016 Sb.,
o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě a změně vyhlášky č. 383/2001
Sb., o podrobnostech nakládání s odpady a změně vyhlášky č. 341/2008 Sb., o podrobnostech
nakládání s biologicky rozložitelnými odpady a o změně vyhlášky č. 294/2005 Sb.,
o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a změně
vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady (vyhláška o podrobnostech
nakládání s biologicky rozložitelnými odpady).
v z. Filip v. r.
Zeman v. r.
Babiš v. r.
Příl.1
Cíle odpadového hospodářství
1. Zvýšit do roku 2025 úroveň přípravy k opětovnému použití a úroveň recyklace
komunálních odpadů nejméně na 55 % celkové hmotnosti komunálních odpadů vyprodukovaných
na území České republiky.
2. Zvýšit do roku 2030 úroveň přípravy k opětovnému použití a úroveň recyklace
komunálních odpadů nejméně na 60 % celkové hmotnosti komunálních odpadů vyprodukovaných
na území České republiky.
3. Zvýšit do roku 2035 úroveň přípravy k opětovnému použití a úroveň recyklace
komunálních odpadů nejméně na 65 % celkové hmotnosti komunálních odpadů vyprodukovaných
na území České republiky.
4. Odstraňovat uložením na skládku v roce 2035 a v letech následujících nejvýše
10 % z celkové hmotnosti komunálních odpadů vyprodukovaných na území České republiky.
5. Energeticky využívat v roce 2035 a v letech následujících nejvýše 25 %
z celkové hmotnosti komunálních odpadů vyprodukovaných na území České republiky;
toto množství může být navýšeno o rozdíl mezi množstvím komunálních odpadů, které
mohly být uloženy na skládku podle bodu 4, a skutečným množstvím komunálních odpadů
uložených na skládku.
Příl.2
Katalog činností
I---------------------I--------------------I------------------------------------I---------I-----------I I Oblast nakládání I Proces I Typ zařízení I Činnost I Povolené I I s odpady I I (název technologie / činnosti) I I způsoby I I I I I I nakládání I I I I I I (R, D) I I---------------------I--------------------I------------------------------------I---------I-----------I I Úprava odpadu před I biologické procesy I biodegradace I 1.1.0 I R12a, D8 I I jeho využitím nebo I I------------------------------------I---------I-----------I I odstraněním I I biologické dosoušení biomasy I 1.4.0 I R12b I I I I------------------------------------I---------I-----------I I I I biologická úprava I 1.5.0 I D8 I I I--------------------I------------------------------------I---------I-----------I I I fyzikálně-chemické I neutralizace I 2.2.0 I R12a, D9, I I I procesy I I I D13 I I I I------------------------------------I---------I-----------I I I I solidifikace a/nebo stabilizace s I 2.5.0 I R12a, D9, I I I I výstupem upravený odpad I I D13 I I I I------------------------------------I---------I-----------I I I I tepelná úprava odpadů, zejména I 2.6.0 I R12a, D9, I I I I vitrifikace, tavení nebo spékání I I D13 I I I I------------------------------------I---------I-----------I I I I deemulgace kapalných odpadů, I 2.7.0 I R12a, D9, I I I I zejména odpadních olejů I I D13 I I I I------------------------------------I---------I-----------I I I I dekontaminace infekčního odpadu I 2.8.0 I R12a, D9 I I I I------------------------------------I---------I-----------I I I I jiné zařízení k fyzikálně-chemické I 2.9.0 I R12a, D9 I I I I úpravě vlastností odpadu I I I I I I------------------------------------I---------I-----------I I I I úprava odpadu k energetickému I 2.10.0 I R12b I I I I využití I I I I I--------------------I------------------------------------I---------I-----------I I I biologické a I úprava kalů z čistíren odpadních I 2.11.0 I R12i I I I fyzikálně-chemické I vod podle § 68 před použitím na I I I I I procesy I zemědělské půdě I I I I I--------------------I------------I-----------------------I---------I-----------I I I mechanické úpravy I demontáž I odpadu I 3.1.0 I R12a, D14 I I I I I-----------------------I---------I-----------I I I I I vozidel s ukončenou I 3.1.1 I R12g I I I I I životností I I I I I I I-----------------------I---------I-----------I I I I I odpadních I 3.1.2 I R12h I I I I I elektrozařízení I I I I I I I-----------------------I---------I-----------I I I I I vozidel z různých I 3.1.3 I R12g I I I I I druhů dopravy, kromě I I I I I I I silniční I I I I I I I-----------------------I---------I-----------I I I I I v rámci recyklace I 3.1.4 I R12j I I I I I lodí I I I I I I------------I-----------------------I---------I-----------I I I I drcení I odpadu I 3.2.0 I R12a, D14 I I I I I-----------------------I---------I-----------I I I I I vozidla s ukončenou I 3.2.1 I R12g I I I I I životností I I I I I I I-----------------------I---------I-----------I I I I I odpadních I 3.2.2 I R12h I I I I I elektrozařízení I I I I I I------------I-----------------------I---------I-----------I I I I balení, paketace, dělení, lisování I 3.3.0 I R12a, D14 I I I I a neoddělené soustřeďování odpadu I I I I I I na základě povolení I I I I I I------------------------------------I---------I-----------I I I I třídění, dotřídění odpadu I 3.4.0 I R12a I I I I I I R12b, I I I I I I R12c, I I I I I I R12d, I I I I I I R12e, I I I I I I D13, D14 I I I I I I R1b I I I I I I R3a I I I I I I R3b, R3d, I I I I I I R4b, R5b I I I I I I R5h I I I--------------------I------------------------------------I---------I-----------I I I mechanicko-biologická úprava I 3.5.0 I R12a I I I I I R12b, I I I I I R12c, I I I I I R12d, I I I I I R12e, I I I I I R12f, D8, I I I I I D13, D14, I I I I I R1b I I I I I R3a I I I I I R3b, R3d, I I I I I R4b, R5b I I---------------------I--------------------I------------------------------------I---------I-----------I I Využití odpadu I energetické I energetické využití komunálních I 4.1.1 I R1a I I I využití I odpadů I I I I I I------------------------------------I---------I-----------I I I I energetické využití ostatních I 4.2.0 I R1a I I I I odpadů I I I I I I------------------------------------I---------I-----------I I I I výroba paliva z ostatních odpadů I 4.2.1 I R1b I I I I------------------------------------I---------I-----------I I I I energetické využití nebezpečných I 4.3.0 I R1a I I I I odpadů I I I I I I------------------------------------I---------I-----------I I I I výroba paliva z nebezpečných I 4.3.1 I R1b I I I I odpadů I I I I I I------------------------------------I---------I-----------I I I I energetické využití kalů z I 4.4.0 I R1a I I I I čistíren odpadních vod I I I I I I------------------------------------I---------I-----------I I I I energetické využití bioplynu z I 4.4.1 I R1a I I I I čistíren odpadních vod I I I I I I------------------------------------I---------I-----------I I I I spoluspalování ostatních odpadů I 4.5.0 I R1a I I I I------------------------------------I---------I-----------I I I I spoluspalování nebezpečných odpadů I 4.6.0 I R1a I I I I------------------------------------I---------I-----------I I I I spoluspalování odpadů v cementárně I 4.7.0 I R1a I I I I------------------------------------I---------I-----------I I I I spoluspalování odpadů ve vápence I 4.8.0 I R1a I I I I------------------------------------I---------I-----------I I I I spoluspalování kalů z čistíren I 4.9.0 I R1a I I I I odpadních vod I I I I I I------------------------------------I---------I-----------I I I I bioplynová stanice s energetickým I 4.10.0 I R1a, R1b, I I I I využitím bioplynu a s omezeným I I R3a, R3h, I I I I materiálovým využitím digestátu I I I I I I------------------------------------I---------I-----------I I I I pyrolýza s energetickým využitím I 4.11.0 I R1a, R1b, I I I I produktu nebo produktem určeným k I I R3a, R4a, I I I I energetickému využití a s možným I I R5a, R5g I I I I materiálovým využitím produktu I I I I I I------------------------------------I---------I-----------I I I I plazma s energetickým využitím I 4.12.0 I R1a, R1b, I I I I produktu nebo produktem určeným k I I R3a, R3h, I I I I energetickému využití a s možným I I R4a, R5a, I I I I materiálovým využitím produktu I I R5g I I I--------------------I------------I-----------------------I---------I-----------I I I materiálové I biologické I výroba kompostu jako I 5.1.1 I R3g I I I využití a I procesy I hnojiva I I I I I recyklace I I-----------------------I---------I-----------I I I I I výroba kompostu za I 5.1.2 I R3g, R12f I I I I I účelem rekultivace a I I I I I I I terénních úprav I I I I I I I-----------------------I---------I-----------I I I I I kompostování v malém I 5.1.3 I R3g I I I I I zařízení I I I I I I------------I-----------------------I---------I-----------I I I I získání/regenerace rozpouštědel I 5.2.1 I R2a I I I I------------------------------------I---------I-----------I I I I regenerace kyselin a zásad I 5.3.0 I R6a I I I I------------------------------------I---------I-----------I I I I obnova látek používaných ke I 5.4.0 I R7a I I I I snižování znečištění I I I I I I------------------------------------I---------I-----------I I I I rafinace použitých olejů I 5.5.0 I R9a I I I I------------------------------------I---------I-----------I I I I jiný způsob opětovného použití I 5.5.1 I R9a I I I I olejů I I I I I I------------------------------------I---------I-----------I I I I využití odpadu k rekultivaci I 5.6.1 I R5f I I I I skládek pouze v druhé fázi provozu I I I I I I skládky I I I I I I------------------------------------I---------I-----------I I I I využití odpadu k terénním úpravám, I 5.7.0 I R5e I I I I kromě první a druhé fáze provozu I I I I I I skládky I I I I I I------------------------------------I---------I-----------I I I I výroba zakládkových a podobných I 5.8.0 I R5d I I I I směsí z odpadu I I I I I I------------------------------------I---------I-----------I I I I recyklace/zpětné získávání kovů a I 5.9.0 I R4a I I I I kovových sloučenin I I I I I I------------------------------------I---------I-----------I I I I přepracování kovu pro recyklaci I 5.9.1 I R4b I I I I------------------------------------I---------I-----------I I I I recyklace/zpětné získávání I 5.10.0 I R5a, I I I I ostatních anorganických materiálů I I I I I I------------------------------------I---------I-----------I I I I přepracování skla pro recyklaci I 5.10.1 I R5b I I I I------------------------------------I---------I-----------I I I I výroba recyklátu ze stavebních a I 5.10.2 I R5d I I I I demoličních odpadů I I I I I I------------------------------------I---------I-----------I I I I solidifikace a/nebo stabilizace s I 5.11.0 I R5d I I I I výstupem výrobek I I I I I I------------------------------------I---------I-----------I I I I získání složek katalyzátorů I 5.12.0 I R8a I I I I------------------------------------I---------I-----------I I I I protektorování pneumatik I 5.13.0 I R3f I I I I------------------------------------I---------I-----------I I I I recyklace nebo zpětné získávání I 5.14.0 I R3a I I I I organických látek, kromě I I I I I I rozpouštědel I I I I I I------------------------------------I---------I-----------I I I I přepracování papíru pro recyklaci I 5.14.1 I R3b I I I I------------------------------------I---------I-----------I I I I recyklace papíru I 5.14.2 I R3c I I I I------------------------------------I---------I-----------I I I I recyklace plastu I 5.14.3 I R3d I I I I------------------------------------I---------I-----------I I I I výroba produktu, který přestává I 5.14.5 I R3a I I I I být odpadem, kromě papíru, plastu, I I I I I I kompostu I I I I I I------------------------------------I---------I-----------I I I I výroba produktu, který přestává I 5.14.6 I R5a I I I I být odpadem, kromě skla a I I I I I I recyklátů ze stavebních a I I I I I I demoličních odpadů I I I I I I------------------------------------I---------I-----------I I I I využití odpadů v zařízeních podle I 5.15.0 I R3a, R3c, I I I I § 21 odst. 3, kromě činností I I R3d, R3f, I I I I 4.7.0, 4.8.0 a 5.16.0 I I R4a, R5a, I I I I I I R5e, I I I I------------------------------------I---------I-----------I I I I využití kalů z čistíren odpadních I 5.16.0 I R10a I I I I vod na zemědělské půdě v I I I I I I zařízeních podle § 21 odst. 3 I I I I I I------------------------------------I---------I-----------I I I I zařízení k přípravě pro opětovné I 5.17.0 I R3f, R4c, I I I I použití I I R5c I I I I------------------------------------I---------I-----------I I I I bioplynová stanice s energetickým I 5.18.0 I R1a, R1b, I I I I využitím bioplynu a materiálovým I I R3a, R3h I I I I využitím digestátu I I I I I I------------------------------------I---------I-----------I I I I pyrolýza s produktem určeným k I 5.19.0 I R3a, R4a, I I I I materiálovému využití I I R5a, R5g I I I I------------------------------------I---------I-----------I I I I plazma s produktem určeným k I 5.20.0 I R3a, R3h, I I I I materiálovému využití I I R4a, R5a, I I I I I I R5g I I I I------------------------------------I---------I-----------I I I I rozpouštění s produkty I 5.21.0 I R3a I I I I použitelnými jako původní surovina I I I I---------------------I--------------------I------------------------------------I---------I-----------I I Odstraňování odpadu I biologický rozklad (konečné odstranění) I 6.1.0 I D2 I I I--------------------I------------------------------------I---------I-----------I I I skládkování I zařízení pro inertní odpad I 8.1.0 I D1, D1b I I I I------------------------------------I---------I-----------I I I I zařízení pro nebezpečný odpad I 8.2.0 I D1, D1b I I I I------------------------------------I---------I-----------I I I I zařízení pro ostatní odpad I 8.3.0 I D1, D1b I I I--------------------I------------------------------------I---------I-----------I I I spalování I nebezpečných odpadů I 9.1.0 I D10 I I I I------------------------------------I---------I-----------I I I I ostatních odpadů I 9.2.0 I D10 I I I I------------------------------------I---------I-----------I I I I kalů z čistíren odpadních vod I 9.3.0 I D10 I I I--------------------I------------------------------------I---------I-----------I I I specifické I hlubinná injektáž I 10.1.0 I D3 I I I ukládání odpadu I------------------------------------I---------I-----------I I I I ukládání do povrchových nádrží, I 10.2.0 I D4 I I I I zejména odkaliště I I I I I I------------------------------------I---------I-----------I I I I ukládání do speciálně technicky I 10.3.0 I D5 I I I I provedených skládek I I I I I I------------------------------------I---------I-----------I I I I konečné či trvalé uložení, zejména I 10.5.0 I D12 I I I I v kontejnerech do dolů I I I I I--------------------I------------------------------------I---------I-----------I I I odstraňování kapalných odpadů, zejména čistírna I 10.6.0 I D8, D9, I I I odpadních vod I I D13 I I---------------------I---------------------------------I-----------------------I---------I-----------I I Sběr odpadu I sběr I odpadů, kromě vozidel I 11.1.0 I I I I I s ukončenou I I I I I I životností a I I I I I I elektrozařízení podle I I I I I I zákona o výrobcích s I I I I I I ukončenou životností I I I I I I-----------------------I---------I-----------I I I I vozidel s ukončenou I 11.1.1 I I I I I životností I I I I I I-----------------------I---------I-----------I I I I odpadních I 11.1.2 I I I I I elektrozařízení I I I I---------------------I---------------------------------I-----------------------I---------I-----------I I Skladování odpadu I ostatních odpadů I 12.1.0 I R13a, I I I I I D15, I I I---------------------------------------------------------I---------I-----------I I I nebezpečných odpadů I 12.2.0 I R13a, I I I I I D15, I I I---------------------------------------------------------I---------I-----------I I I skladování kalů z čistíren odpadních vod před využitím I 12.3.0 I R13a I I I na zemědělské půdě I I I I---------------------I---------------------------------------------------------I---------I-----------I I Nakládání s výrobky I zařízení pro přípravu k opětovnému použití I 13.1.0 I R3f, R4c, I I s ukončenou I I I R5c, I I životností s I I I I I povinností zpětného I I I I I odběru I I I I I---------------------I---------------------------------------------------------I---------I-----------I
Příl.3
Náležitosti žádosti o povolení a povolení provozu zařízení určeného pro nakládání
s odpady, náležitosti žádosti o souhlas a souhlasu s provozem malého zařízení, náležitosti
žádosti o povolení provozu skládky odpadů, náležitosti žádosti o povolení a povolení
k obchodování s odpady a náležitosti zprávy o revizi
1. Žádost o povolení provozu zařízení určeného pro nakládání s odpady
obsahuje
a) obchodní firmu nebo název, právní formu a sídlo, je-li žadatel právnickou
osobou; jméno, popřípadě jména a příjmení, obchodní firmu a sídlo, je-li žadatel
fyzickou osobou,
b) identifikační číslo žadatele,
c) označení a adresu provozovny, která je nebo bude zařízením určeným
pro nakládání s odpady, kterého se žádost týká, včetně doložení právního vztahu žadatele
k předmětné provozovně, zeměpisné souřadnice provozovny ve formátu podle prováděcího
právního předpisu; adresu sídla žadatele, jde-li o mobilní zařízení,
d) jméno, popřípadě jména a příjmení a místo trvalého pobytu nebo pobytu
fyzických osob oprávněných jednat jménem žadatele,
e) vymezení činnosti podle Katalogu činností uvedeném v příloze č. 2
k tomuto zákonu,
f) název, účel a technický popis zařízení včetně všech zařízení souvisejících,
popis technologického postupu nakládání s odpadem v zařízení,
g) seznam druhů a kategorie odpadu podle Katalogu odpadů, vstupujících
a vystupujících ze zařízení, a pokud jsou v zařízení vyráběny výrobky, též popis
výrobků vystupujících ze zařízení,
h) popis přístupových tras k zařízení ve vztahu k jednotlivým druhům
dopravy odpadů do zařízení, nejde-li o mobilní zařízení,
i) kapacity zařízení související s jeho provozem podle tabulky,
j) způsob soustřeďování odpadů v zařízení,
k) návrh monitoringu vlivu provozu zařízení na okolní životní prostředí
a zdraví lidí odpovídající typu zařízení a druhu a kategorii odpadů,
l) plán odborného vzdělávání pracovníků zařízení,
m) identifikační číslo zařízení, pokud je souhlas k provozování zařízení
vydáván k již existujícímu zařízení,
n) rozhodnutí vyžadovaná podle stavebního zákona, nejde-li o mobilní
zařízení,
o) návrh provozního řádu v listinné a elektronické podobě a návrh provozního
deníku a
p) opatření pro ukončení provozu zařízení a způsob jeho zabezpečení,
které zajistí, že zařízení nebude po ukončení provozu ohrožovat zdraví lidí a životní
prostředí.
2. Žádost o souhlas s provozem malého zařízení a souhlas s provozem malého
zařízení obsahují náležitosti uvedené v bodě 1, s výjimkou písmen h), k) a l).
3. Žádost o povolení provozu skládky odpadů obsahuje kromě náležitostí
uvedených v bodě 1
a) projektovou dokumentaci,
b) hydrogeologický a inženýrsko-geologický popis a geotechnické podmínky
místa skládky a
c) návrh plánu na uzavření skládky a následnou péči o skládku, včetně
návrhu délky doby následné péče o skládku a jejich předpokládaného finančního zajištění.
4. Pokud jsou některé z náležitostí žádosti o povolení provozu zařízení uvedené
v bodech 1 a 2 obsahem provozního řádu zařízení, mohou být v žádosti obsaženy formou
odkazu na příslušná ustanovení provozního řádu.
5. V odůvodněných případech, zejména z technických a ekonomických důvodů,
je dostačující poskytnutí mapových, obrazových a grafických podkladů, které jsou
součástí návrhu provozního řádu zařízení podle bodu 1 písm. o), pouze v listinné
podobě.
6. Žádost o povolení k obchodování s odpady a povolení k obchodování
s odpady obsahují
a) obchodní firmu nebo název, právní formu a sídlo, je-li žadatel právnickou
osobou; jméno, popřípadě jména a příjmení, obchodní firmu a sídlo, je-li žadatel
fyzickou osobou,
b) identifikační číslo žadatele,
c) jméno, popřípadě jména a příjmení a místo trvalého pobytu nebo pobytu
fyzických osob oprávněných jednat jménem žadatele a
d) seznam druhů a kategorie odpadu, na které se má povolení vztahovat.
7. Žadatel podle bodu 1 až 3 připojí k žádosti vyjádření a závazná stanoviska
dotčených orgánů.
8. Povolení k provozu zařízení určeného pro nakládání s odpady obsahuje
a) údaje uvedené v bodě 1, nejsou-li uvedeny v provozním řádu, a
b) provozní řád.
9. Zpráva o revizi obsahuje
a) zhodnocení jednotlivých bodů povolení provozu zařízení určeného pro
nakládání s odpady v pořadí podle náležitostí povolení uvedených v bodě 8 včetně
samostatného zhodnocení jednotlivých ustanovení provozního řádu zařízení, a
b) seznam potřebných změn povolení provozu zařízení nebo v případě závěru,
že žádné změny nejsou potřeba, odůvodnění tohoto závěru.
Tabulka - kapacity zařízení pro nakládání s odpady
I--------------------I-------I-----------------------------------------------I I Roční projektovaná I t/rok I Množství odpadů v tunách za rok, které smí I I kapacita zařízení I I zařízení za rok přijmout podle projektové I I I I dokumentace. Pokud neexistuje projektová I I I I dokumentace, uvede se plánovaná kapacita. I I--------------------I-------I-----------------------------------------------I I Roční projektovaná I t/rok I Množství odpadů v tunách za rok, které smí I I zpracovatelská I I zařízení za rok zpracovat podle projektové I I kapacita zařízení I I dokumentace. Pokud neexistuje projektová I I I I dokumentace, uvede se plánovaná kapacita. I I--------------------I-------I-----------------------------------------------I I Roční projektovaná I t/rok I Množství odpadů v tunách za rok, které smí I I zpracovatelská I I zařízení za rok zpracovat povolenou činností I I kapacita povolené I I podle projektové dokumentace. Pokud I I činnosti I I neexistuje projektová dokumentace, uvede se I I (technologie) I I plánovaná kapacita. I I--------------------I-------I-----------------------------------------------I I Projektovaná denní I t/den I Množství odpadů, které lze s ohledem na I I zpracovatelská I I používanou technologii přijmout do zařízení I I kapacita I I ke zpracování za jeden den. Pokud neexistuje I I I I projektová dokumentace, uvede se plánovaná I I I I kapacita. I I I I Údaj má vztah k tomu, zdali bude mít zařízení I I I I integrované povolení podle zákona o I I I I integrované prevenci. I I--------------------I-------I-----------------------------------------------I I Maximální okamžitá I t I Maximální množství odpadů, které se smí v I I kapacita zařízení I I jeden okamžik nacházet v zařízení. I I--------------------I-------I-----------------------------------------------I I Maximální okamžitá I t I Maximální množství odpadů a výrobků z odpadu, I I kapacita zařízení I I které se smí v jeden okamžik nacházet v I I včetně výrobků z I I zařízení. I I odpadu. I I I I--------------------I-------I-----------------------------------------------I I Celková I m3I Kapacita skládky pro uložení odpadů v metrech I I projektovaná I I krychlových tak, jak je uvedena v projektové I I kapacita skládky I I dokumentaci, a údaj o tom, jaká část této I I I I kapacity skládky (kolik m3) se nachází na I I I I území jednotlivých obcí. I I--------------------I-------I-----------------------------------------------I I Volná kapacita I m3, t I Rozdíl objemu celkové projektované kapacity a I I skládky I I objemu všech odpadů uložených na skládku od I I I I zahájení provozu, stav platný k 31. prosinci I I I I vykazovaného roku. Přepočet přijatých odpadů I I I I na skládky z metrů krychlových na tuny se I I I I provede pomocí zjištěných údajů provedeného I I I I monitoringu skládky podle technické normy ČSN I I I I 83 8036. I I--------------------I-------I-----------------------------------------------I I Plánovaná kapacita I m3I Celková projektovaná kapacita případných I I skládky I I dalších plánovaných etap rozšiřování skládky I I I I a údaj o tom, jaká část této kapacity skládky I I I I (kolik m3) se nachází na území jednotlivých I I I I obcí. I I--------------------I-------I-----------------------------------------------I
Údaje o kapacitách se udávají s přesností na celá čísla.
Příl.4
Seznam zařízení k využití odpadu, která smí být provozována bez povolení provozu
zařízení
1. Zařízení na výrobu papíru, lepenky nebo recyklované buničiny k výrobě
papíru, lepenky nebo k dalšímu materiálovému využití v průmyslu mimo energetické
využití provozované v souladu s nejlepšími dostupnými technikami
Odpady, které smí být v zařízení zpracovány:
03 03 08 Odpady ze třídění papíru a lepenky určené k recyklaci 15 01 01 Papírové a lepenkové obaly 15 01 05 Kompozitní obaly 19 12 01 Papír a lepenka 20 01 01 Papír a lepenka
Maximální množství zpracovaných odpadů v kalendářním roce: 600 000 tun.
2. Zařízení na výrobu skla provozované v souladu s nejlepšími dostupnými
technikami
Odpady, které smí být v zařízení zpracovány:
10 11 12 Odpadní sklo neuvedené pod číslem 10 11 11 15 01 07 Obalové sklo 16 01 20 Sklo 17 02 02 Sklo 19 12 05 Sklo 20 01 02 Sklo
Maximální množství zpracovaných odpadů v kalendářním roce: 16 000 t.
3. Zařízení na výrobu kovů provozované v souladu s nejlepšími dostupnými
technikami
Odpady, které smí být v zařízení zpracovány:
02 01 10 Kovové odpady (zejména ze zemědělství nebo lesnictví) 10 02 10 Okuje z válcování 12 01 01 Piliny a třísky železných kovů 12 01 02 Úlet železných kovů 12 01 03 Piliny a třísky neželezných kovů 12 01 04 Úlet neželezných kovů 12 01 17 Odpady z otryskávání 15 01 04 Kovové obaly 16 01 17 Železné kovy 16 01 18 Neželezné kovy 17 04 05 Železo a ocel 17 04 01 Měď, bronz, mosaz 17 04 02 Hliník 17 04 03 Olovo 17 04 04 Zinek 17 04 06 Cín 17 04 07 Směsné kovy 17 04 09* Kovový odpad znečištěný nebezpečnými látkami 19 10 01 Železný a ocelový odpad 19 12 02 Železné kovy 19 12 03 Neželezné kovy 20 01 40 Kovy
Maximální množství zpracovaných odpadů v kalendářním roce: 4 100 000 t pro
železné kovy, 500 000 t pro neželezné kovy.
4. Bioplynová stanice zpracovávající biomasu a vedlejší produkty zemědělské
výroby.
Odpady, které smí být v zařízení zpracovány:
02 01 01 Kaly z praní a z čištění 02 01 03 Odpad rostlinných pletiv 02 01 06 Zvířecí trus, moč a hnůj (včetně znečištěné slámy), kapalné odpady soustředěné odděleně a zpracovávané mimo místo vzniku 02 01 07 Odpady z lesnictví 02 03 01 Kaly z praní, čištění, loupání, odstřeďování a separace 02 03 04 Suroviny nevhodné ke spotřebě nebo zpracování 02 02 05 Kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku 02 04 01 Zemina z čištění a praní řepy 02 04 03 Kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku 02 06 01 Suroviny nevhodné ke spotřebě nebo zpracování 02 06 02 Kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku 02 07 01 Odpad z praní, čištění a mechanického zpracování surovin 02 07 02 Odpad z destilace lihovin 02 07 04 Suroviny nevhodné ke spotřebě nebo zpracování 02 07 05 Kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku 19 12 12 Jiné odpady (včetně směsí materiálů) z mechanické úpravy odpadu neuvedené pod číslem 19 12 11 (pouze odpad, který vznikl v zařízení určeném pro nakládání s biologicky rozložitelným odpadem úpravou biologicky rozložitelných odpadů a který splňuje limitní hodnoty koncentrací rizikových látek a indikátorových organismů podle § 63 odst. 4) 20 01 08 Biologicky rozložitelný odpad z kuchyní a stravoven (pouze odpad rostlinného charakteru, který nepřišel do kontaktu se surovinami živočišného původu) 20 02 01 Biologicky rozložitelný odpad
Maximální množství odpadů zpracovaných v kalendářním roce může tvořit 30
% z celkové roční kapacity zařízení.
5. Používání upravených kalů na zemědělské půdě.
6. Zasypávání zeminou nebo kamením k zasypávání v maximálním množství 10
000 t odpadu nebo sedimenty v maximálním množství 50 000 t odpadu, pokud provozovatel
neprovozuje nebo v posledních 5 letech neprovozoval ve vzdálenosti do 2 kilometrů
jiné zařízení k zasypávání.
7. Využití sedimentů na zemědělském půdním fondu.
8. Zařízení na výrobu chemických látek provozované v souladu s nejlepšími
dostupnými technikami.
Odpady, které smí být v zařízení zpracovány:
07 02 13 Plastové odpady 11 01 05 Kyselé mořící roztoky 12 01 02 Úlet železných kovů 16 03 05 Viskóza 16 06 06 Odděleně soustředěné elektrolyty z baterií a akumulátorů 17 04 05 Železo a ocel
Maximální množství zpracovaných odpadů v kalendářním roce: 20 000 t
9. Zařízení na výrobu a zpracování plastů, syntetického kaučuku a syntetických
vláken provozované v souladu s nejlepšími dostupnými technikami.
Odpady, které smí být v zařízení zpracovány:
07 02 13 Plastový odpad 15 01 02 Plastové obaly 16 01 19 Plasty 17 02 03 Plasty 17 06 04 Izolační materiály neuvedené pod čísly 17 06 01 a 17 06 03 20 01 39 Plasty
Maximální množství zpracovaných odpadů v kalendářním roce: 10 000 tun.
10. Zařízení ke zpracování odpadních elektrozařízení sloužící výhradně k
přípravě k opětovnému použití odpadních elektrozařízení.
Odpady, které smí být v zařízení zpracovány:
16 02 11* Vyřazená zařízení obsahující chlorofluorouhlovodíky, hydrochlorofluorouhlovodíky (HCFC) a hydrofluorouhlovodíky (HFC) 16 02 12* Vyřazená zařízení obsahující volný azbest 16 02 13* Vyřazená zařízení obsahující nebezpečné složky neuvedená pod čísly 16 02 09 až 16 02 12 16 02 14 Vyřazená zařízení neuvedená pod čísly 16 02 09 až 16 02 13 20 01 23* Vyřazená zařízení obsahující chlorofluorouhlovodíky 20 01 35* Vyřazené elektrické a elektronické zařízení obsahující nebezpečné látky neuvedené pod čísly 20 01 21 a 20 01 23 20 01 36 Vyřazené elektrické a elektronické zařízení neuvedené pod čísly 20 01 21, 20 01 23 a 20 01 35
Maximální množství zpracovaných odpadů v kalendářním roce: 500 t.
11. Zařízení ke zpracování odpadních pneumatik sloužící výhradně k obnově
opotřebované části pneumatik studenou nebo teplou metodou protektorování.
Odpady, které smí být v zařízení zpracovány:
16 01 03 Pneumatiky
Maximální množství zpracovaných odpadů v kalendářním roce: 15 000 t.
12. Sklad odpadů, které vznikly při činnosti jeho provozovatele.
V zařízení smí být skladovány pouze ostatní odpady.
Maximální okamžitá kapacita zařízení smí být nejvýše 100 t.
Příl.5
Způsoby využití odpadu a úpravy a skladování odpadu před jeho využitím
Způsoby využití odpadů
Způsoby spadající pod R1 Využití odpadu způsobem obdobným jako paliva nebo
jiným způsobem k výrobě energie
R1a Využití odpadu způsobem obdobným jako paliva nebo jiným způsobem k výrobě energie neuvedené v dalším bodě R1b Výroba paliva z odpadu
Způsoby spadající pod R2 Zpětné získávání nebo regenerace rozpouštědel
R2a Zpětné získávání nebo regenerace rozpouštědel
Způsoby spadající pod R3 Recyklace nebo zpětné získávání organických látek,
které se nepoužívají jako rozpouštědla
R3a Recyklace nebo zpětné získávání organických látek, které se nepoužívají jako rozpouštědla neuvedené v dalších bodech R3b Přepracování papíru, určeného k recyklaci, který přestává být odpadem R3c Recyklace papíru R3d Recyklace plastu R3e Příprava na opětovné použití organických materiálů R3f Příprava pneumatik na opětovné použití R3g Kompostování R3h Výroba plynného produktu, který přestává být odpadem
Způsoby spadající pod R4 Recyklace nebo zpětné získávání kovů a sloučenin
kovů
R4a Recyklace nebo zpětné získávání kovů a sloučenin kovů neuvedené v dalších bodech R4b Přepracování kovu určeného pro recyklaci, který přestává být odpadem R4c Příprava kovových dílů nebo kovových odpadů pro opětovné použití
Způsoby spadající pod R5 Recyklace nebo zpětné získávání ostatních anorganických
materiálů
R5a Recyklace nebo zpětné získávání ostatních anorganických materiálů neuvedené v dalších bodech R5b Přepracování skla určeného k recyklaci, které přestává být odpadem R5c Příprava na opětovné použití anorganických materiálů včetně zemin R5d Výroba stavebních recyklátů, které přestávají být odpadem R5e Využití odpadů k zasypávání, s výjimkou první a druhé fáze provozu skládky odpadů R5f Využití odpadů k rekultivaci skládek ve druhé fázi provozu skládky R5g Výroba vitrifikovaného produktu, který přestává být odpadem
Způsoby spadající pod R6 Regenerace kyselin nebo zásad
R6a Regenerace kyselin nebo zásad
Způsoby spadající pod R7 Zpětné získávání látek používaných ke snižování
znečištění
R7a Zpětné získávání látek používaných ke snižování znečištění
Způsoby spadající pod R8 Zpětné získávání složek katalyzátorů
R8a Zpětné získávání složek katalyzátorů
Způsoby spadající pod R9 Rafinace olejů nebo jiný způsob opětovného použití
olejů
R9a Rafinace olejů nebo jiný způsob opětovného použití olejů
Způsoby spadající pod R10 Aplikace do půdy, která je přínosem pro zemědělství
nebo zlepšuje ekologii
R10a Aplikace do půdy, která je přínosem pro zemědělství nebo zlepšuje ekologii
Způsoby spadající pod R11 Využití odpadů získaných některým ze způsobů
uvedených pod označením R1 až R10
R11a Využití odpadů získaných některým ze způsobů uvedených pod označením R1 až R10
Způsoby úpravy odpadů
Způsoby spadající pod Úprava R12 odpadů před využitím některým ze způsobů
uvedených pod označením R1 až R11 neuvedená v dalších bodech
R12a Úprava odpadů před využitím některým ze způsobů uvedených pod označením R1 až R11 neuvedená v dalších bodech R12b Úprava před využitím odpadu k výrobě energie R12c Úprava před recyklací nebo zpětným získáváním organických látek (papír, plasty) R12d Úprava před recyklací nebo zpětným získáváním kovů a sloučenin kovů R12e Úprava k následné recyklaci nebo zpětnému získávání ostatních anorganických materiálů (sklo, zeminy, stavební odpady) R12f Přepracování odpadu na kompostu nevyhovující kvality R12g Zpracování vozidel s ukončenou životností R12h Zpracování odpadních elektrozařízení R12i Úprava kalů z čistíren odpadních vod před použitím na zemědělské půdě R12j Recyklace lodí
Skladování odpadu
Způsoby spadající pod R13 Skladování odpadů před využitím některým ze způsobů
uvedených pod označením R1 až R12, s výjimkou dočasného uložení v rámci shromažďování
a sběru
R13a Skladování odpadů před využitím některým ze způsobů uvedených pod označením R1 až R12, s výjimkou dočasného uložení v rámci shromažďování a sběru
Poznámky
K bodu R3 - Zahrnuje přípravu k opětovnému použití, zplyňování nebo pyrolýzu
s využitím složek, jako jsou chemické látky, a využití organických materiálů ve formě
zasypávání.
K bodu R12 - Pokud není k dispozici jiný vhodný kód R, může tento postup
zahrnovat předběžné činnosti předcházející využití, včetně předzpracování, jako například
demontáž, třídění, rozmělňování, lisování, peletizace, sušení, drcení, kondicionování,
přebalení, oddělování, míšení nebo směšování, před použitím některého ze způsobů
označených R1 až R11.
Příl.6
Způsoby odstranění odpadu a úpravy a skladování odpadu před jeho odstraněním
D1a Ukládání v úrovni nebo pod úrovní terénu (například skládkování) D1b Ukládání odpadů jako technologického materiálu na technické zabezpečení skládky D2 Úprava půdními procesy (například biologický rozklad kapalných odpadů nebo kalů v půdě) D3 Hlubinná injektáž (například injektáž čerpatelných odpadů do vrtů, solných komor nebo prostor přírodního původu) D4 Ukládání do povrchových nádrží (například vypouštění kapalných odpadů nebo kalů do prohlubní, vodních nádrží nebo lagun) D5 Ukládání do speciálně technicky provedených skládek (například ukládání do utěsněných oddělených prostor, které jsou uzavřeny a izolovány navzájem i od vnějšího prostředí) D6 Vypouštění do vodních těles, s výjimkou moří a oceánů D7 Vypouštění do moří a oceánů, včetně ukládání na mořské dno D8 Biologická úprava jinde v této příloze nespecifikovaná, jejímž konečným produktem jsou sloučeniny nebo směsi, které se odstraňují některým ze způsobů uvedených pod označením D1 až D12 D9 Fyzikálně-chemická úprava jinde v této příloze nespecifikovaná, jejímž konečným produktem jsou sloučeniny nebo směsi, které se odstraňují některým ze způsobů uvedených pod označením D1 až D12 (například odpařování, sušení, kalcinace) D10 Spalování na pevnině D11 Spalování na moři D12 Trvalé uložení (například ukládání v kontejnerech do dolů) D13 Míšení nebo směšování před odstraněním některým ze způsobů uvedených pod označením D1 až D12 D14 Přebalení před odstraněním některým ze způsobů uvedených pod označením D1 až D13 D15 Skladování před odstraněním některým ze způsobů uvedených pod označením D1 až D14, s výjimkou dočasného uložení v rámci shromažďování a sběru.
Poznámky
K bodu D11 - Tento způsob je zakázán právními předpisy EU a mezinárodními
úmluvami.
K bodu D13 - Pokud není k dispozici jiný vhodný kód D, může tento postup
zahrnovat předběžné činnosti předcházející odstranění, včetně předzpracování, jako
například třídění, rozmělňování, lisování, peletizace, sušení, drcení, kondicionování
nebo oddělování před použitím některého ze způsobů označených D1 až D12.
Příl.7
Výše požadované energetické účinnosti a vzorec pro její vypočet
Energetická účinnost = (Ep - (Ef + Ei)) / (0,97 x (Ew + Ef))
Ep se rozumí roční množství vyrobené energie ve formě tepla nebo elektřiny.
Vypočítá se tak, že se energie ve formě elektřiny vynásobí hodnotou 2,6 a teplo vyrobené
pro komerční využití hodnotou 1,1 (GJ/rok).
Ef se rozumí roční energetický vstup do systému z paliv přispívajících k
výrobě páry (GJ/rok).
EW se rozumí roční množství energie obsažené ve zpracovávaných odpadech vypočítané
za použití nižší čisté výhřevnosti odpadů (GJ/rok).
Ei se rozumí roční dodaná energie bez Ew a Ef (GJ/rok).
0,97 je činitelem energetických ztrát v důsledku vzniklého popela a vyzařování.
Tento vzorec se použije v souladu s referenčním dokumentem o nejlepších dostupných
technikách pro spalování odpadů.
Nejnižší požadovaná výše energetické účinnosti pro využití odpadů způsobem
R1
Pro zařízení, která získala souhlas k provozu zařízení a byla provozována
před 1. lednem 2009: 0,60.
Pro zařízení, která získala souhlas k provozu zařízení po 31. prosinci 2008:
0,65.
Příl.8
Způsob a podmínky stanovení druhu a výše finanční záruky podle čl. 6 nařízení
Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006 poskytované ve prospěch ministerstva
a informace a dokumentace nezbytné pro stanovení výše krytí
1. Základní vzorec pro kalkulaci
Základní vzorec pro kalkulaci v souvislosti s oznámením o záměru přepravy
odpadu z České republiky do zahraničí:
Z = M x (A + T + S) (1)
Z - potřebná výše finanční záruky v [Kč], [euro] nebo jiné měně. Výsledek
podle vzorce (1) se zaokrouhluje směrem nahoru na celé tisíce [Kč] nebo desítky [euro],
u jiných měn obdobně. Minimální výše finanční záruky bez ohledu na výsledek výpočtu
podle vzorce (1) je 10 000 Kč.
M - hmotnost odpadu v tunách [t], ke které se vztahuje finanční záruka. Pokud
je známa hodnota výše záruky (Z) a provádí se výpočet odpovídající hmotnosti odpadu
(M), výsledek se zaokrouhluje na desetiny tun směrem dolů.
A - částka za alternativní využití nebo odstranění jedné tuny odpadu
T - částka za přepravu jedné tuny odpadu ze zařízení ve státě určení zpět
do České republiky
S - částka za uskladnění jedné tuny odpadu po dobu 90 dnů.
Rozměr veličin T, A a S je [Kč/t], [euro/t] apod. Před dosazením těchto veličin
do vzorce (1) se převedou na shodnou jednotku ([Kč/t], [euro/t] apod.) podle kurzu
vyhlášeného Českou národní bankou pro den předcházející dni podání oznámení, popřípadě
dni, kdy je výpočet prováděn.
2. Postup při kalkulaci
2.1 Při výpočtu se vychází z informací a dokumentace, které jsou obsaženy
v řádně provedeném oznámení podle čl. 4 druhého pododstavce bodu 3 nařízení Evropského
parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006.
2.2. Částka za alternativní naložení s odpadem - člen "A" ve vzorci (1):
Použije se přiměřená hodnota z následující tabulky:
Tabulka č. 1 - stanovení členu "A" ve vzorci (1)
I------I-----------------------------------------------------------I---------I I Kat. I Typ odpadů, popřípadě způsob alternativního naložení I Částka I I I I v Kč/t I I------I-----------------------------------------------------------I---------I I O I Papír, plast, dřevo - spalování I 5 000 I I------I-----------------------------------------------------------I---------I I O I Pneumatiky I 6 500 I I------I-----------------------------------------------------------I---------I I O I Odpady skupiny 20, neuvedené výše - spalování I 6 000 I I------I-----------------------------------------------------------I---------I I O I Spalitelné odpady, neuvedené výše I 7 000 I I------I-----------------------------------------------------------I---------I I O I Odpady, na které se nevztahuje zákaz skládkování, I 6 200 I I I neuvedené výše I I I------I-----------------------------------------------------------I---------I I N I Odpadní kyselina sírová I 13 000 I I------I-----------------------------------------------------------I---------I I N I Dentální amalgám I 50 000 I I------I-----------------------------------------------------------I---------I I N I Odpady obsahující azbest I 16 000 I I------I-----------------------------------------------------------I---------I I N I Spalitelný odpad bez freonů a polychlorovaných bifenylů, I 14 000 I I I neuvedený výše I I I------I-----------------------------------------------------------I---------I I N I Spalitelný odpad s obsahem 50-100 ppm polychlorovaných I 35 000 I I I bifenylů I I I------I-----------------------------------------------------------I---------I I N I Freony a odpady obsahující freony I 250 000 I I------I-----------------------------------------------------------I---------I I N I Odpady, na které se nevztahuje zákaz skládkování, I 13 000 I I I neuvedené výše I I I------I-----------------------------------------------------------I---------I I O I Jiné odpady neobsahující rtuť, polychlorované bifenyly, I 30 000 I I N I polychlorované tetrafenyly, freony apod.*) I I I------I-----------------------------------------------------------I---------I *) Minimální hodnota, částka se stanoví podle charakteru odpadu
Pokud je ministerstvu známo, že přepravovaný odpad má kladnou tržní hodnotu,
dosadí se do vzorce (1) za člen "A" nula.
2.3 Částka za přepravu - člen "T" ve vzorci (1)
Částka za přepravu jedné tuny odpadu se počítá podle vzorce:
T = 10 + 0,1 x (L + 500) (2)
10 - konstanta, jejíž rozměr je [euro x t
-1
]0,1 - konstanta, jejíž rozměr je [euro x t
-1
x km-1
]T - vypočítaná částka za přepravu jedné tuny odpadu, výsledek je v [euro/t].
500 - konstanta, jejíž rozměr je [km]
L - vzdálenost v [km] mezi zahraničním zařízením pro využití nebo odstranění
podle bloku 10 formuláře oznámení a skladem pro zpětný návrat odpadu, jehož adresa
je součástí oznámení podle § 48
2.4 Částka za skladování odpadu po dobu 90 dnů - člen "S" ve vzorci (1)
Tabulka č. 2 - Částky za skladování odpadu po dobu 90 dnů
I-----------------------------------------I------------------I---------------I I Typ odpadu I Částka v Kč/t I Částka v Kč/t I I I Nebezpečný odpad I Ostatní odpad I I-----------------------------------------I------------------I---------------I I Tuhý odpad I 4 000 I 2 000 I I-----------------------------------------I------------------I---------------I I Pasty, kaly I 6 000 I 3 000 I I-----------------------------------------I------------------I---------------I I Prach, prášek I 8 000 I 4 000 I I-----------------------------------------I------------------I---------------I I Tuhý odpad obsahující kapalinu (např. I 12 000 I 6 000 I I akumulátory s kyselinou) I I I I-----------------------------------------I------------------I---------------I I Kapalný odpad I 16 000 I 8 000 I I-----------------------------------------I------------------I---------------I
2.5. Množství odpadu, ke kterému se vztahuje finanční záruka - člen "M" ve
vzorci (1).
Do obecného vzorce (1) pro výpočet se dosazuje množství odpadu v tunách,
které odpovídá
a) údaji o celkovém plánovaném množství odpadu podle bloku 5 formuláře
oznámení, nebo
b) součtu hmotností tzv. "živých zásilek"; za "živou zásilku" odpadu
v rámci souhlasu ministerstva vydaného na základě obecného oznámení je považována
taková zásilka, která byla odeslána od oznamovatele k příjemci, ale ministerstvo
dosud neobdrželo potvrzení o dokončení využití nebo odstranění zásilky.
Stanovení hodnoty "M" v případě aplikace "živé zásilky" závisí zejména na
hmotnosti jednotlivých zásilek, četnosti zásilek a na rychlosti, s jakou bude příjemce
odpadu zasílat potvrzení o využití nebo odstranění zásilky odpadu v souladu s čl.
16 písm. e) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006. Ministerstvo
stanoví v rozhodnutí o souhlasu s přepravou odpovídající podmínku. U obecného oznámení
však hodnota "M" nesmí být nižší, než je hmotnost přepravovaného odpadu odpovídající
10 dnům, vypočítaná z celkové plánované hmotnosti a předpokládané doby platnosti
rozhodnutí.
2.6 Při kalkulaci částky za přepravu pro případ námořní přepravy lze v odůvodněných
případech zohlednit rozdíly v částkách za námořní a silniční přepravu při stanovení
hodnoty veličiny "T" pro tu část trasy, která je dopravována námořní dopravou podle
informace o trase přepravy doložené podle bodu 14 části 1 přílohy II nařízení Evropského
parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006.
2.7 Konečný výpočet.
Hodnoty veličin "A", "T" a "S" získané podle odstavců 2.2, 2.3, 2.4 se převedou
na shodnou jednotku ([Kč/t], [euro/t] apod.) a dosadí do vzorce (1). Za "M" se dosadí
do vzorce (1) množství odpadu v tunách podle odstavce 2.5.
Příl.9
Sazba poplatku za ukládání odpadů na skládku a procenta, kterými se rozpočty
podílejí na výnosu poplatků
1. Sazba pro jednotlivé dílčí základy poplatku za ukládání odpadů na skládku
(v Kč/t)
I-----------------------I-----------------------------------------------------------------------I I I Poplatkové období v roce I I-----------------------I------I------I------I------I------I------I------I------I------I--------I I Dílčí základ poplatku I 2021 I 2022 I 2023 I 2024 I 2025 I 2026 I 2027 I 2028 I 2029 I 2030 a I I za ukládání I I I I I I I I I I dále I I-----------------------I------I------I------I------I------I------I------I------I------I--------I I využitelných odpadů*) I 800 I 900 I 1000 I 1250 I 1500 I 1600 I 1700 I 1800 I 1850 I 1850 I I-----------------------I------I------I------I------I------I------I------I------I------I--------I I zbytkových odpadů I 500 I 500 I 500 I 500 I 500 I 600 I 600 I 700 I 700 I 800 I I-----------------------I------I------I------I------I------I------I------I------I------I--------I I nebezpečných odpadů I 2000 I 2000 I 2000 I 2000 I 2000 I 2000 I 2000 I 2000 I 2000 I 2000 I I-----------------------I------I------I------I------I------I------I------I------I------I--------I I vybraných I 45 I 45 I 45 I 45 I 45 I 45 I 45 I 45 I 45 I 45 I I technologických I I I I I I I I I I I I odpadů I I I I I I I I I I I I-----------------------I------I------I------I------I------I------I------I------I------I--------I I sanačních odpadů I 1000 I 1000 I 1000 I 1000 I 1000 I 1000 I 1000 I 1000 I 1000 I 1000 I I-----------------------I------I------I------I------I------I------I------I------I------I--------I *) podle § 40 odst. 1.
2. Dělení částí výnosu ve výši dílčích poplatků (v %; rozpočet obce, na jejímž
území se skládka nachází/rozpočet Státního fondu životního prostředí České republiky)
I-----------------------I--------------------------------------------------------------------------------I I Dílčí poplatek za I Poplatkové období v roce I I ukládání I-------I-------I-------I-------I-------I-------I-------I-------I-------I--------I I I 2021 I 2022 I 2023 I 2024 I 2025 I 2026 I 2027 I 2028 I 2029 I 2030 a I I I I I I I I I I I I dále I I-----------------------I-------I-------I-------I-------I-------I-------I-------I-------I-------I--------I I využitelných odpadů*) I 60/40 I 50/50 I 45/55 I 36/64 I 28/72 I 26/74 I 24/76 I 22/78 I 20/80 I 20/80 I I-----------------------I-------I-------I-------I-------I-------I-------I-------I-------I-------I--------I I zbytkových odpadů I 80/20 I 75/25 I 75/25 I 75/25 I 75/25 I 60/40 I 60/40 I 50/50 I 50/50 I 40/60 I I-----------------------I-------I-------I-------I-------I-------I-------I-------I-------I-------I--------I I nebezpečných odpadů I 50/50 I 50/50 I 50/50 I 50/50 I 50/50 I 50/50 I 50/50 I 50/50 I 50/50 I 50/50 I I-----------------------I-------I-------I-------I-------I-------I-------I-------I-------I-------I--------I I vybraných I 100/0 I 100/0 I 100/0 I 100/0 I 100/0 I 100/0 I 100/0 I 100/0 I 100/0 I 100/0 I I technologických I I I I I I I I I I I I odpadů I I I I I I I I I I I I-----------------------I-------I-------I-------I-------I-------I-------I-------I-------I-------I--------I
Příl.10
Parametr biologické stability
I----------------------------------------I-----------------I-----------------I I Parametr I Limitní hodnota I Jednotka I I----------------------------------------I-----------------I-----------------I I spotřeba kyslíku po 4 dnech (AT4)*) I 10 I mg O2/g sušiny I I----------------------------------------I-----------------I-----------------I *) AT4 - test respirační aktivity, testovací metoda pro hodnocení stability bioodpadu na základě měření spotřeby O2za 4 dny
Příl.11
Obsah žádosti o udělení pověření k hodnocení nebezpečných vlastností odpadů
a obsah návrhu na prodloužení platnosti pověření k hodnocení nebezpečných vlastností
odpadů
1. Obsah žádosti o udělení pověření k hodnocení nebezpečných vlastností
odpadů
Žádost o udělení pověření k hodnocení nebezpečných vlastností odpadů
obsahuje kromě obecných náležitostí podle správního řádu
a) adresu elektronické pošty žadatele, pokud nemá ustanoveného odborného
zástupce,
b) jméno, popřípadě jména a příjmení a adresu elektronické pošty odborného
zástupce žadatele, byl-li ustanoven,
c) číslo elektronicky čitelného identifikačního dokladu, je-li žadatelem
nepodnikající fyzická osoba, pokud jí byl takový doklad vydán,
d) výčet nebezpečných vlastností odpadů uvedených v příloze přímo použitelných
předpisů Evropské unie o nebezpečných vlastnostech odpadů3), pro jejichž hodnocení
je žádáno o udělení pověření,
e) ověřené kopie dokladů prokazujících odbornou způsobilost žadatele
nebo odborného zástupce žadatele pro hodnocení nebezpečných vlastností odpadů podle
§ 74 odst. 1 až 3a
f) doklad o zaplacení správního poplatku.
2. Obsah návrhu na prodloužení platnosti pověření k hodnocení nebezpečných
vlastností odpadů
Návrh na prodloužení platnosti pověření k hodnocení nebezpečných vlastností
odpadů obsahuje kromě obecných náležitostí podle správního řádu
a) adresu elektronické pošty žadatele, pokud nemá ustanoveného odborného
zástupce,
b) jméno, popřípadě jména a příjmení a adresu elektronické pošty odborného
zástupce žadatele, byl-li ustanoven,
c) výčet nebezpečných vlastností odpadů uvedených v příloze přímo použitelných
předpisů Evropské unie o nebezpečných vlastnostech odpadů3), pro jejichž hodnocení
se navrhuje prodloužení platnosti pověření,
d) ověřená kopie dokladu o absolvování školení pro hodnocení nebezpečných
vlastností odpadů žadatelem nebo odborným zástupcem žadatele a
e) doklad o zaplacení správního poplatku.
Příl.12
Množství odpadů, na které se vztahuje výjimka podle § 157
1. Celkové množství odpadů, na které se vztahuje v kalendářním roce výjimka
pro zařazení do dílčího základu poplatku podle § 157, se vypočte jako násobek počtu
obyvatel obce uvedeného v bilanci obyvatel České republiky zpracované Českým statistickým
úřadem k 1. lednu kalendářního roku bezprostředně předcházejícího poplatkovému období
(dále jen "bilance obyvatel") a množství odpadů na jednoho obyvatele uvedeného v
následující tabulce pro kalendářní rok, ve kterém nastane poplatkové období.
2. V případě sloučení obcí nebo připojení obce se v poplatkových obdobích,
která nastanou v kalendářním roce, ve kterém došlo ke sloučení obcí nebo připojení
obce, pro účely bodu 1 hledí na součet počtů obyvatel dotčených obcí uvedených v
bilanci obyvatel jako na počet obyvatel obce vzniklé jejich sloučením nebo obce,
která při připojení obce nezaniká, uvedený v bilanci obyvatel.
3. V případě oddělení části obce se v poplatkových obdobích, která nastanou
v kalendářním roce, ve kterém došlo k oddělení části obce, pro účely bodu 1 hledí
na ukazatel X vypočtený podle vzorce
TPpůvodníX = O x -------------------------- TPpůvodní+ TPnově vzniklá
jako na počet obyvatel původní obce uvedený v bilanci obyvatel a na ukazatel
Y vypočtený podle vzorce
TPnově vznikláY = O x -------------------------- TPpůvodní+ TPnově vzniklá
jako na počet obyvatel nově vzniklé obce uvedený v bilanci obyvatel.
V těchto vzorcích mají jednotlivé ukazatele následující význam:
O ................... počet obyvatel původní obce skutečně uvedený v bilanci obyvatel TPpůvodní........... počet občanů přihlášených k trvalému pobytu podle zákona o evidenci obyvatel v původní obci k 1. lednu kalendářního roku, ve kterém nastane poplatkové období TPnově vzniklá...... počet občanů přihlášených k trvalému pobytu podle zákona o evidenci obyvatel v nově vzniklé obci k 1. lednu kalendářního roku, ve kterém nastane poplatkové období
Tabulka
I--------------------I------I------I------I------I------I------I------I------I------I I Rok I 2021 I 2022 I 2023 I 2024 I 2025 I 2026 I 2027 I 2028 I 2029 I I--------------------I------I------I------I------I------I------I------I------I------I I Množství odpadu na I 0,2 I 0,19 I 0,18 I 0,17 I 0,16 I 0,15 I 0,14 I 0,13 I 0,12 I I obyvatele v tunách I I I I I I I I I I I--------------------I------I------I------I------I------I------I------I------I------I
1) Směrnice Rady 86/278/EHS ze dne 12. června 1986 o ochraně životního prostředí
a zejména půdy při používání kalů z čistíren odpadních vod v zemědělství, ve znění
směrnice Rady 91/692/EHS, nařízení Rady 807/2003/ES, nařízení Evropského parlamentu
a Rady 219/2009/ES a rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/853. Směrnice
Rady 87/217/EHS ze dne 19. března 1987 o předcházení a snižování znečištění životního
prostředí azbestem, ve znění směrnice Rady 91/692/EHS, nařízení Rady 807/2003/ES
a rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/853.
Směrnice Rady 96/59/ES ze
dne 16. září 1996 o odstraňování polychlorovaných bifenylů a polychlorovaných terfenylů
(PCB/PCT), ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady 596/2009/ES.
Směrnice Rady 1999/31/ES ze dne 26. dubna 1999 o skládkách odpadů, ve znění nařízení
Evropského parlamentu a Rady 1882/2003/ES, nařízení Evropského parlamentu a Rady
1137/2008/ES, směrnice Rady 2011/97/EU a směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU)
2018/850.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (ES) 2008/98/ES ze dne 19. listopadu 2008 o
odpadech a o zrušení některých směrnic, ve znění nařízení Komise 1357/2014/EU, směrnice
Komise 2015/1127/EU, nařízení Rady (EU) 2017/997 a směrnice Evropského parlamentu
a Rady (EU) 2018/851.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU ze dne 24. listopadu 2010 o průmyslových
emisích (integrované prevenci a omezování znečištění).
2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2150/2002 ze dne 25. listopadu
2002 o statistice odpadů, v platném znění.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady
(ES) č. 1013/2006 ze dne 14. června 2006 o přepravě odpadů, v platném znění.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1257/2013 ze dne 20. listopadu 2013
o recyklaci lodí a o změně nařízení (ES) č. 1013/2006 a směrnice 2009/16/ES, v platném
znění.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/852 ze dne 17. května 2017 o rtuti
a o zrušení nařízení (ES) č. 1102/2008.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1021 ze dne 20. června 2019 o perzistentních
organických znečišťujících látkách.
3) Nařízení Komise (EU) č. 1357/2014 ze dne 18. prosince 2014, kterým se nahrazuje
příloha III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES o odpadech a o zrušení
některých směrnic.
Nařízení Rady (EU) 2017/997 ze dne 8. června 2017, kterým se mění
příloha III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES, pokud jde o nebezpečnou
vlastnost HP 14 "ekotoxický".
4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 ze dne 21. října 2009
o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty,
které nejsou určeny k lidské spotřebě, a o zrušení nařízení (ES) č. 1774/2002 (nařízení
o vedlejších produktech živočišného původu), v platném znění.
Zákon č. 166/1999 Sb.,
o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon),
ve znění pozdějších předpisů.
5) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 767/2009 ze dne 13. července
2009 o uvádění na trh a používání krmiv, o změně nařízení Evropského parlamentu a
Rady (ES) č. 1831/2003 a o zrušení směrnice Rady 79/373/EHS, směrnice Komise 80/511/EHS,
směrnic Rady 82/471/EHS, 83/228/EHS, 93/74/EHS, 93/113/ES a 96/25/ES a rozhodnutí
Komise 2004/217/ES, v platném znění.
6) Například zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších
předpisů, zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů.
7) Například zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně
a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 102/2001 Sb.,
o obecné bezpečnosti výrobků a o změně některých zákonů (zákon o obecné bezpečnosti
výrobků), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 634/1992 Sb., ve znění pozdějších
předpisů, zákon č. 258/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 114/1992
Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 201/2012
Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 254/2001 Sb., o vodách
a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č.
350/2011 Sb., o chemických látkách a chemických směsích a o změně některých zákonů
(chemický zákon), ve znění pozdějších předpisů.
8) Například nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18.
prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, o
zřízení Evropské agentury pro chemické látky, o změně směrnice 1999/45/ES a o zrušení
nařízení Rady (EHS) č. 793/93, nařízení Komise (ES) č. 1488/94, směrnice Rady 76/769/EHS
a směrnic Komise 91/155/EHS, 93/67/EHS, 93/105/ES a 2000/21/ES, v platném znění,
nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 ze dne 16. prosince 2008
o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS
a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č. 1907/2006, v platném znění.
9) Například nařízení Rady (EU) č. 333/2011 ze dne 31. března 2011, kterým se
stanoví kritéria vymezující, kdy určité typy kovového šrotu přestávají být odpadem
ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES, nařízení Komise (EU)
č. 715/2013 ze dne 25. července 2013, kterým se stanoví kritéria vymezující, kdy
měděný šrot přestává být odpadem ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady
2008/98/ES.
10) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002,
kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský
úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin,
v platném znění.
11) Zákon č. 201/2012 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 458/2000 Sb.,
o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně
některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů,
ve znění pozdějších předpisů.
12) Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon),
ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška Českého báňského úřadu č. 99/1992 Sb., o zřizování,
provozu, zajištění a likvidaci zařízení pro ukládání odpadů v podzemních prostorech,
ve znění pozdějších předpisů.
13) Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon),
ve znění pozdějších předpisů.
14) Například zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších
předpisů, Evropská dohoda o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí - ADR
(Ženeva 1957), vyhlášená pod č. 64/1987 Sb., v platném znění, Evropská dohoda o mezinárodní
přepravě nebezpečných věcí po vnitrozemských vodních cestách (ADN) (Ženeva 2000),
vyhlášená pod č. 102/2011 Sb. m. s., Řád pro mezinárodní železniční přepravu nebezpečných
věcí (RID), který je přípojkem C k Úmluvě o mezinárodní železniční přepravě (COTIF),
vyhlášené pod č. 8/1985 Sb., v platném znění.
15) Zákon č. 25/2008 Sb., o integrovaném registru znečišťování životního prostředí
a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí
a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
16) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008, v platném znění.
Evropská dohoda o mezinárodní silniční dopravě nebezpečných věcí - ADR (Ženeva 1957),
v platném znění.
Řád pro mezinárodní železniční dopravu nebezpečného zboží (RID), v platném znění.
17) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008, v platném znění.
18) Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých
zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve
znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon),
ve znění pozdějších předpisů.
19) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1021.
20) Zákon č. 258/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 309/2006 Sb.,
kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních
vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování
služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti
a ochrany zdraví při práci), ve znění pozdějších předpisů.
Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci,
ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií,
limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického
materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací
s azbestem a biologickými činiteli, ve znění pozdějších předpisů.
21) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/852.
22) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1257/2013, v platném znění.
23) Basilejská úmluva o kontrole pohybu nebezpečných odpadů přes hranice států
a jejich zneškodňování (Basilej 1989), vyhlášená pod č. 6/2015 Sb. m. s.
24) Například zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších
předpisů.
25) Vyhláška č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich
využívání na povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání
s odpady.
Vyhláška č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady.
26) Zákon č. 148/2023 Sb., o jednotném environmentálním stanovisku.