Bezpečnost osob, práce a činností

Práce z domova, home office, přesněji řečeno výkon práce na dálku, tedy z jiného místa, než je pracoviště zaměstnavatele, je tradiční pracovněprávní institut, který zejména v době po nástupu pandemie onemocnění covid-19 zaznamenal významný rozvoj v praktickém využívání. Na tento rozvoj reagovala i legislativa, která se od původní spíše minimalistické úpravy tohoto institutu poměrně výrazně změnila. Následující článek se tedy zabývá úpravou výkonu práce z domova ve světle změn a praktických zkušeností posledních let.

Jsme základní škola - příspěvková organizace (zřizovatel město). Ředitel školy, nebo i zástupce ředitele, provozní technik využívají ke služebním cestám své vlastní vozidlo. Cestu předkládají k vyúčtování. dozvěděla jsem se, že by měli absolvovat školení asistenčních řidičů. Je-li tomu prosím tak,  jak často je musí absolvovat a platí to i pro ředitele školy? U koho se tato školení objednávají, resp. konají?

Jak stanovit tzv. montérkovné – vnitřní předpis na stanovení výše náhrady na údržbu pracovního oblečení, např. skladník a řidič? Jak stanovit způsob a výši výpočtu náhrady?

Jsme střední škola, příspěvková organizace zřízená Jihomoravským krajem, která mimo jiné poskytuje obory vzdělávání s výučním listem (kuchař, zahradník). Je povinností školy poskytnout těmto žákům OOPP (osobní ochranné pracovní prostředky) při výkonu praktického vyučování?

Společnost zamýšlí umožnit zaměstnancům samostatně výběr a nákup ochranné pracovní pomůcky - obuv. Cílem je umožnit jim výběr kvalitnější i dražší obuvi než jakou standardně zajišťuje zaměstnavatel. Zaměstnanec přinese účtenku za nákup, společnost mu ji zcela uhradí. V tomto případě jsme názoru, že pro společnost se jedná o daňově uznatelný náklad a zároveň má plný nárok na odpočet daně z přidané hodnoty. Protože je společnost ochotna financovat obuv pouze do určitého limitu, zamýšlí o rozdíl mezi skutečnou cenou obuvi a stanoveným limitem snížit zaměstnanci variabilní složku mzdy. Systém chce popsat v rámci vnitropodnikových směrnic. Je tento postup zákonný nebo mu brání pracovněprávní předpisy?

Je společnost povinna zajišťovat ve společnosti BOZP a jakým způsobem, formou? Je to někde dané v zákoně? Jsme malá společnost s 16 lidmi. Společnost pouze přeprodává zboží, nejedná se o výrobu. Jakým způsobem se k této „odpovědnosti“ za zaměstnance postavit? 

Naši zaměstnanci fasují osobní ochranné pracovní prostředky. 1) V případě ukončení pracovního poměru jsou dle naší směrnice povinni vrátit OOPP zaměstnavateli. V případě, že zaměstnanec OOPP nevrátí, můžeme mu bez jeho souhlasu se srážkou ze mzdy srazit zůstatkovou cenu OOPP? 2) Jak můžeme zaměstnance postihnout, když OOPP ztratí a musíme mu nafasovat nové? Můžeme taktéž vyčíslit zůstatkovou cenu a srazit ze mzdy? Když zapracujeme do směrnice, že v těchto případech bude zůstatková cena vyčíslena a sražena ze mzdy, zaměstnanec je písemně se směrnicí seznámen, nemusíme už zajišťovat souhlas se srážkou ze mzdy? 

Ve firmě jsou umístěny stroje CNC, které jsou vysoké cca 3 -3,5 m. Obsluha stroje musí 2x do roka čistit (odstraňovat prach) z vrchu stroje a pracovníci údržby musí 1 – 2 x ročně měnit filtry v odsávačích umístěných cca 0,5m nad strojem. Vzhledem k výšce strojů se jedná o práci ve výškách. Min. šířka obslužných a montážních průchodů je 600 mm. Od horní části strojů ke stropu haly je cca 2,5 m. V hale u strojů jsou umístěny jeřáby. Řešíme, jak zajistit BOZP při práci ve výškách, když tam nemůžeme postavit ani lešení a pro osobní jištění pracovníků nelze určit ukotvení (překáželo by jeřábům),

Tři zaměstnanci se střídají v režimu Po-N, R, O, Út-N, R, O, St-volno, R, O, Čt-R, R, O, Pá-R, R, O - znamená to, že Po + Út pracují v třísměnném pracovním režimu a St + Čt + Pá pracují dva z nich v dvousměnném a jeden v jednosměnném? Kolik hodin mají v rámci týdne odpracovat? Zhruba jeden týden v průběhu dvou měsíců vyjde na některé zaměstnance týden odpolední směna - na jejich pracovišti někdo může a nemusí být - tzn. směna může a nemusí navazovat na ranní. Jakou mají mít délku pracovní doby týdně? Zaměstnanec pracuje dle kategorizace v riziku 3 (prach, hluk, zrak, záření). Bezpečnostní technik však tvrdí, že žádné zákonné limity pro poskytování příplatku za ztížené pracovní prostředí nepřekračujeme. Mají tedy nárok na 10% příplatek z titulu rizika?

Pokud zaměstnám 15letého žáka učiliště s maturitou, vztahují se na něj stejné požadavky jako na ostatní zaměstnance? Myslím tím vstupní prohlídka u lékaře apod. Žák by byl pod záštitou školy u nás na stáži. 

Máme poslat na výstupní prohlídku uklízečku, když je ve druhé kategorii bez rizika, ale při vstupní prohlídce měla od lékaře uvedeno - zdravotně způsobilá s omezením (bez přetěžování krční a bederní páteře)? 

Máme zaměstnance, který pracuje v laboratoři a kromě vstupní lékařské prohlídky absolvoval i očkování na žloutenku. Musel mu být vystaven i zdravotní potravinářský průkaz. Je toto vše uznatelné z pohledu daně z příjmů - prohlídka, průkaz, očkovací látka i aplikace očkování? A lze u očkovací látky uplatnit DPH 10 % z dokladu z lékárny? 

V létě např. po dobu 1 týdne dosahuje teplota v kancelářích 40 °C (normálně větrané kanceláře, kategorie I, normální pracovní doba 8 hod, aklimatizovaný muž). Po kolika hodinách má mít bezpečnostní přestávku a jak má být dlouhá? Jak by tedy vypadala jeho 8hodinová směna? Nerozumím výpočtu dle nařízení vlády č. 361/2007 Sb. § 4 a příloha č. 1 část B tab. 1a.

Pro zaměstnavatele je v současné době z důvodu nedostatku pracovní síly na trhu práce velice obtížné obsadit určité pozice vhodnými zaměstnanci. Jedním z nástrojů, jak oslovit vhodného kandidáta a získat kvalitního zaměstnance na danou pozici je nabídka alespoň částečné práce z domova neboli home office. Nabídkou práce z domova lze získat velice kvalitní zaměstnance, kteří mají o práci zájem, ale jejich životní situace jim neumožňuje každodenní docházení do zaměstnání. Může se jednat například o zaměstnance pečující o osoby blízké, studenty nebo osoby zdravotně (zejména tělesně) hendikepované. Zaměstnanci si při daném způsobu práce mohou přizpůsobit pracovní dobu podle vlastních potřeb a časových možností bez nutnosti každodenního docházení na pracoviště zaměstnavatele. Naopak tento způsob práce však vyžaduje od zaměstnance vyšší úroveň disciplinovanosti a pevnou vůli, aby byl schopen včas a kvalitně plnit své úkoly, jelikož zaměstnavatel má omezené možnosti kontroly nad činností svého zaměstnance.

Na základě § 101 odst. 6 zákoníku práce. jsme povinni nést náklady se zajištěním OOPP - zde mám na mysli praní OOPP. Tyto náklady nesmějí být přenášeny přímo ani nepřímo na zaměstnance dle § 101 odst. 6 zákoníku práce. Je zde možné použít § 4a zákoníku práce a zakomponovat do směrnice o poskytování OOPP, že zaměstnancům místo praní bude poskytována kompenzace např. ve formě prášku na praní? Když nám to zaměstnananci podepíší, bude to bráno jako souhlas zaměstnance, a budeme v souladu se zákonem? Nebudeme tímto porušovat zákon?

V rámci uskladnění se zboží umísťuje do krabic, které se následně stohují na sebe. Rozměr používané krabice VxŠxD (36x50x105 cm), váha nebyla konkrétně zjišťována ale odhaduje se na 20 - 30 kg. Manipulaci provádí ženy. Jako technik BOZP řeším především do jaké výšky lze bezpečně ukládat uvedené krabice, a to i s ohledem na bezpečnou manipulaci. V současné době jsou krabice ukládány až do 7 vrstev což je z mého pohledu nevyhovující a to jak z hlediska nosnosti jednotlivých krabic a hrozícího pádu stohu na procházející osobu tak z hlediska rizika poškození zdraví při manipulaci s krabicemi, která musí být prováděna nad hlavou. Prosím o uvedení konkrétních legislativních omezení, pokud jsou, a to jak pro manipulaci s jednotlivými krabicemi uvedených rozměrů a váhy, tak pro stohování těchto krabic a jaké jsou možné sankce a pokuty při jejich nedodržení. Vše prosím s odvoláním na konkrétní znění právního předpisu z důvodu většího důrazu na změnu současného stavu Konkrétně se mi hlavně jedná o maximální výšku do jaké lze krabice ukládat a zároveň také i maximální výšku do jaké s krabicemi těchto rozměrů lze manipulovat ručně a za jakých podmínek.

Zpracovávám účetnictví a mzdy pro klienta, nemám s ním uzavřenou písemnou smlouvu. Nyní utrpěl jeden ze zaměstnanců pracovní úraz a klient (= zaměstnavatel postiženého zaměstnance) mě viní z toho, že jsem ho neupozornila na nutnost školení o BOZP. Domnívám se, že vyžadování potvrzení o splněném školení BOZP, stejně tak jako o vstupních i následných lékařských prohlídkách nebo školeních řidičů již nespadá do kompetence či povinnosti účetní? 

Kdy je potřeba vyžadovat od žáků lékařský posudek o zdravotní způsobilosti k praktickému vyučování? Je to vázáno pouze na ty obory, u kterých jsou vyjmenována nějaká omezení v nařízení vlády č. 211/2010 příloze č. 2 a u ostatních to není potřeba? Konkrétně se mi jedná např. o chemická laboratorní cvičení. Ta samozřejmě jsou součástí výuky oboru Aplikovaná chemie, ale jsou součástí učebních plánů i jiných oborů, např. Ekologie a životní prostředí. Gymnázium, což ani není odborná škola, ale například rozsah chemie může být někde i celkem široký. 

Máme někdy uzavírány dohody o provedení práce opakované např. od 6. 1. do 31. 12. a takto se to opakuje třeba i pětkrát za sebou. Jedná se o práce v 1. kategorii, není to ani řidič referentského vozidla. Musí se provádět vstupní prohlídka u těchto opakovaných dohod? 

Pokud při řízení vozidla na pracovní cestě pracovník způsobí nehodu vlivem mikrospánku, je jeho případné zranění možno považovat za pracovní úraz? Pracovník dodržel bezpečnostní přestávky při řízení.