Cenné papíry

S.r.o., malá účetní jednotka vložila v r.2023 peníze do podílového fondu. Záměr účetní jednotky bylo držení do jednoho roku (krátkodobý cenný papír). Zaúčtovali jsme tedy na účet 251-221. Ke konci rozvahového dne jsme přecenili tzv. reálnou hodnotou výsledkově 251-664. Nyní v roce 2024 dojde k prodeji. Je správné účtování 561/251 a poté 221/661. Do nákladů tedy dáme pořizovací cenu včetně přecenění, které jsme zdanili v roce 2023?

OSVČ si soukromě posílá měsíčně peníze do investičního produktu CONSEQ. Když si např. v roce 2024 vybere z CONSEQu 80.000,- Kč bude toto předmětem zdanění v §10 ZDP? Nebo je tento výběr do 100.000,- Kč osvobozen? Kdy se vlastně jedná o příjem? I když si OSVČ dříve nikdy peníze z CONSEQu nevybrala, tak přesto dochází k prodejům? Každý rok lze stáhnout tabulku hodnoty prodejů, hodnoty nákupů a poplatky, kterou CONSEQ dává k dispozici. Takže i když si OSVČ nic nevybere, tak je ve sledovaném období (1 rok) realizován výnos z prodeje? Dále je zde tabulka - Transakce v rámci 3letého časového testu a tam jsou samé nuly.

Když poplatník, zdědí akcie, od kdy běží daňový test, při převodu nebo při nákupu?

Podnikatel, OSVČ, daňová evidence, si nakoupil akcie a podílové listy z podnikatelského účtu. Nebyly dle § 4 odst. 4 ZDP vloženy do obchodního majetku, vůbec jsme je v daňové evidenci neevidovali. Nyní přišel podnikatel s tím, že převádí v bance podílové listy z IČa na RČ. Vůbec jsme netušili, že to takto může být v bance evidováno. Můžeme pořád vycházet z toho, že se jednalo o akcie a podílové listy, které nebyly nikdy zařazeny do obchodního majetku a pracovat s nimi jako se soukromými? Až v budoucnu dojde k prodeji tak danit případně, když nebudou osvobozeny podle § 10 ZDP a ne podle § 7 ZDP?

Syn zdědil cenné papíry (akcie) po otci (zemřel 11/2020 – tento akcie nabyl 10/2020 v rámci dědictví po třetí osobě). Dědické řízení ukončeno 6/2022. K převodu akcií došlo 5/2023. V 6–9/2023 část akcií prodáno. Příjem z prodeje je vyšší než 100 000 Kč, tudíž pro případné osvobození příjmu z prodeje je třeba počítat lhůtu 3 roky od nabytí. V tomto případě zůstavitel nabyl v 10/2020 a tříletá lhůta nebyla splněna. Jaká nabývací cena se má vzít? Vše se jedná o akci obchodované na burze cenných papírů v Praze. Zároveň část cenných papírů jsou akcie, jejichž emitent je firma se sídlem v Rakousku. V roce 2023 z těchto cenných papírů plynul nárok na dividendu. Dle SZDZ s Rakouskem dle čl. 10 by měla být sražena daň max.10 %. Nicméně dle výpisu z majetkového účtu byla vyplacena dividenda 680,5 EUR a daň sražená ve výši 187,06 EUR, což činí 27,5%. Jak provést zdanění příjmů z dividend v přiznání podaném v ČR. Dle čl. 22 by měla být možnost započítat daň zaplacenou v Rakousku, maximálně však do výše daně uplatněné v ČR, tedy 15%. Co se zbývající částkou? Jakým kurzem bude příjem a daň v daňovém přiznání přepočtena – kurzem použitým při příjmu (bankou) nebo jednotný kurz dle pokynu GFŘ D-63. 

Akciová společnost investovala 100 000 USD do nákupu podílových listů XXXXX. Účtování bylo následující: únor 2023 - nákup cenných papírů: MD 251/D 221, červenec 2023 - účtování o prodeji cenných papírů MD 561/D 251, červenec 2023 - příjem peněz z cenných papírů MD 221/D 661. Vzhledem k tomu, že se jedná o obchodování v USD, účet 251 kvůli změně kurzu vykazuje zůstatek ve výši 67 000 Kč. Jde v tomto případě o kurzovou ztrátu, která se má zaúčtovat MD 563/D 251? Společnost vydělala 1 800 USD, kvůli kurzové ztrátě byl obchod ztrátový. Společnost používá denní kurz ČNB. 

Klient se zabývá obchodováním s CP. Zakoupil si roční přístup na web poskytující poradenství v oblasti obchodování a investování. Lze si tento náklad nějak uplatnit v přiznání k dani z příjmů FO? Zdaňovat v příslušném roce bude jen přijaté úroky ze zápůjčky a úrok z volných peněžních prostředků na obchodní platformě. Prodej CP v tomto roce nerealizoval.

Společnost s r. o., malá účetní jednotka, dala v 6/2023 peníze do podílového fondu. Celkem se jednalo o 8 mil. Kč. Zaúčtovali jsme MD 251/D 221 ve výši 8 mil. Kč. Peníze nevybrala. K 31. 12. 2023 dle výpisu struktura portfolia je 8 mil. 259 000 Kč. Přeceňujeme reálnou hodnotou a účtujeme výsledkově 259 000 MD 251/D 664. Jedná se ale opravdu o účet 251? Nemohl by to být např. účet 257, kde bychom potom k 31. 12. 2023 přeceňovali reálnou hodnotou rozvahově MD 257/D 414? Jaké je prosím správné účetní a poté také daňové řešení? Neradi bychom danili něco zbytečně, hlavně když se jedná o nerealizovaný zisk. Nemáme s cennými papíry zkušenosti. S. r. o. chtěla hlavně zhodnotit peníze, které ležely na běžném účtě, a proto se rozhodli tímto způsobem investovat.

Ve společnosti s. r. o. je základní kapitál v celkové výši 2 000 000 Kč představován 2 druhy podílů: A) zvláštním investičním obchodním podílem ve výši 200 000 Kč, ke kterému nebyl vydán kmenový list a B) zvláštním kapitálovým obchodním podílem ve výši 1 800 000 Kč, který je představován kmenovým listem. Oba obchodní podíly drží od vzniku společnosti v roce 2017 jedna fyzická osoba, nabývací cena odpovídá splacenému základnímu kapitálu, tj. 2 000 000 Kč. Základní kapitál nebyl zvyšován z vlastních zdrojů společnosti. V roce 2021 došlo ke snížení základního kapitálu z 2 000 000 Kč na 1 000 000 Kč, resp. každý z podílů byl snížen o 50 %. Z důvodu snížení základního kapitálu u obchodního podílu B o 900 000 Kč byl společníkovi vydán (vyměněn) původní kmenový list se jmenovitou hodnotou 1 800 000 Kč za nový kmenový list se jmenovitou hodnotou 900 000 Kč. Společník v roce 2023 oba své podíly prodá za kupní cenu ve výši 4 000 000 Kč. Bude celkový příjem 4 000 000 Kč příjmem osvobozeným podle § 4 odst. 1 písm. s) u podílu A), respektive podle § 4 odst. 1 písm. x) u podílu B, který je představován kmenovým listem? Nedošlo z důvody výměny původního kmenového listu při snížení základního kapitálu za nový kmenový list k přerušení doby držby u časového testu pro osvobození příjmů z prodeje dle § 4 odst. 1 písm. x) 5 ZDP let?

Jak je to se způsoby zdanění výnosů/příjmů z prodeje cenných papírů (rozdíl mezi účetní jednotkou a fyzickou osobou, která je daní podle § 10 ZDP)? Účetní jednotka: Prodá akcie, výnosy jsou mi jasné. Náklady ale můžeme dopočíst třemi způsoby dle zákona o účetnictví, a to se přeleje výsledku hospodaření: 1) Pořizovací cena (např. si vedu evidenci, vím, že jsem prodala tranži s pořizovací cenou XY, a tu použiji do nákladů). 2) FIFO – použiji tedy nejstarší pořizovací cenu. 3) Vážený průměr – vypočítám. Je zde nějaké omezení, z které tranže mohu akcie prodat? Například nemohu prodat akcie nakoupené v červnu, ale musím prodat ty, co jsem nakoupila před tím – něco jako metoda FIFO u zásob. Ale u fyzických osob, které nejsou účetními jednotkami a prodají cenné papíry dle § 10 ZDP, v případě, že nesplníme osvobození, jde proti prodejní ceně pořizovací cena (§ 10 odst. 5 ZDP). Častokrát jsem se ale setkala v učebnicích/článcích že se je možné si dopočíst výdajovou stranu metodou FIFO a průměrem, stejně jako výše zmíněná účetní jednotka. Je tomu tak skutečně a kde to má oporu? V zákoně o ZDP jsem nedohledala.

Účetní jednotka nakupuje majetkové cenné papíry (akcie) za účelem obchodování v krátkodobém horizontu a eviduje je na účtu 251-Majetkové cenné papíry k obchodování. Při prodeji účtuje na výsledkové účty 661-Tržby z prodeje cenných papírů a 561-Prodané cenné papíry. Obchodování s cennými papíry není hlavním předmětem činnosti, ale objemy obchodů jsou z pohledu účetní závěrky významné. Je v účetní závěrce sestavené dle zákona o účetnictví a vyhlášky č. 500/2002 Sb. možné souhrnné vykázání těchto prodejů ve výkazu zisku a ztráty? Tzn. vykázat ve výkazu zisku a ztráty pouze čistý zisk nebo ztrátu s tím, že uvedené souhrnné vykázání bude náležitě popsáno do přílohy účetní závěrky.

S. r. o., plátce DPH, měla dlouhodobě na účtě cca 3 mil. Kč. Banka jim nabídla, aby vložili tyto finanční prostředky do podílového fondu. Byl vybrán XXXYYY krátkodobý. Záměr s. r. o. je hlavně zhodnotit tyto peníze a nevybírat je. Jak máme postupovat účetně a daňově? Zaúčtovat 251-221? Měsíčně přijde výpis z banky. Účtuje se o těchto transakcích? Kdyby se rozhodlo s. r. o. peníze vybrat, tak by teprve došlo k nákladu (pořizovací cena včetně vstupního poplatku) 561/251 a k výnosu 221/661? Mělo by se to nějakým způsobem objevit v daňovém přiznání k DPH - ř.50 finanční činnost? Jestliže ano, tak v jakém období – při výběru peněz?

Fyzická osoba nepodnikající vlastnila 3 roky obchodní podíl na s. r. o. následně došlo ke změně právní formy z s. r. o. na a. s. (přeměna), kdy po dalším roce od změny právní formy došlo k prodeji cenných papírů. Dle znění zákona o daních z příjmů je nepochybné, že při přeměně právní formy se časový test pro osvobození od daně z příjmů při prodeji obchodního podílu či cenných papírů nepřerušuje. Je otázkou zda v tomto případě prodeje cenných papírů lze použít standardní časový test 3 let i v případě, že původně byl vlastněn obchodní podíl na s. r. o., kdy 5letý časový test není při prodeji splněn. Došlo tak změnou právní formy z s. r. o. na a. s. ke zkrácení časového testu pro osvobození od daně z příjmů z pěti na tři roky?

V současném ekonomicky propojeném světě se s transakcemi v cizí měně setkává již téměř každá účetní jednotka. Jedním z hlavních důvodů existence kurzových rozdílů je skutečnost, při které vlastní transakce, která je předmětem účetnictví, je realizována v určitě měně a účtování o této transakci (skutečnosti) je nutné provádět v jiné, zákonem stanovené měně. V České republice problematiku kurzů, a tedy i kurzových rozdílů, řeší zákon č. 563/1991 Sb. , o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále „zákon o účetnictví “) v § 4 odst. 12, kterým se nařizuje vedení účetnictví v české měně, přičemž ale u vyjmenovaného majetku a závazků stanoví současně použít vedle peněžních jednotek české měny i cizí měnu, ve které předmětná skutečnost byla realizována.

Poplatník nakoupil balík akcií od německé firmy v roce 2021. Balík nakoupil za 2 220 EUR. V roce 2022 tento balík prodal za 2 105 EUR, tj. prodej je ztrátový. Pro zdanění v roce 2022, pak použije jednotný kurz platný pro rok 2021 (pro nákup) a pro prodej pak jednotný kurz roku 2022 nebo může využít ještě jiný kurz dle zákona a případně jaký? Poplatník ještě v roce 2022 nakoupil a prodal akce za Kč a bohužel se v roce 2022 nevejde do částky 100 000 Kč, která příjmy z prodeje akcií osvobozuje a musí tak všechny své transakce zdanit. Uvede tedy příjmy v EUR z rok 2022 přepočtené jednotným kurzem roku 2022 a výdaje k nim přepočtené jednotným kurzem 2021? Jak se pak budou částky zaokrouhlovat např. jednotný kurz 24.54 Kč/EUR, tj. příjmu budou 51 656,7 Kč zaokrouhleny na Kč nahoru či dolů a stejně tak s výdaji, ale kurzem za rok 2021? Dále poplatník ví, že celkově se dostane do ztráty - uvede pak v daňovém přiznání prodej cenných papírů a dílčí základ daně záporný nebo základ daně nula? Do jakého dílčího základu daně tento prodej a tyto transakce spadají? 

FO, nepodnikatel, zkouší začít investovat do nákupu a prodeje cenných papírů a využívá měnové zajištění. Za rok 2022 nedosáhly příjmy z prodeje CP 100.000 Kč. Z příjmů z měnového zajištění vychází ztráta. FO ale musí za rok 2022 podávat daňové přiznání z důvodu příjmu z pronájmu zemědělské půdy. Pokud příjem z prodeje CP nepřesáhne 100.000 Kč tak se do DP neuvádí vůbec, nebo se uvede příjem a pak se do 100.000 zase jinde v DP osvobodí? U měnového zajištění myslím žádné osvobození není. Ale FO má za rok 2022 ztrátu cca 700 Kč. Uvádí se v DP v §- 10 tento příjem a k tomu výdaj s výsledkem ztráta nebo se tato ztráta v DP vůbec nemusí uvádět?

Nepodnikající fyzická osoba prodala v roce 2022 cenné paíry za 230 000 Kč. Nakoupila je v roce 2008 za 200 000 Kč. Nebyly součástí obchodního majetku. Časový test 3 let pro osvobození od daně je sice splněn, ale je překročen limit 100 000. Bude se uvádět tento prodej do daňového přiznání?

Nezisková organizace (spolek) získala na konci roku 2022 v dědictví následující majetek: peníze, podílové listy a dluhopisy. Hodnota podílových listů a dluhopisů byla notářem v obvyklé ceně dle vyhlášené prodejní ceny. Podílové listy a dluhopisy hodlá organizace v rámci jednoho roku prodat. Otázkou je: 1) Jak a v jakých cenách organizace získaný majetek zaúčtuje? 2) Bude k rozvahovému dni provedeno přecenění na jak dluhopisů tak podílových listů na reálnou hodnotu a s výsledkovým účtováním? 3) Vzhledem k tomu, že příjem z dědictví je od daně z příjmů osvobozen, jak bude vypadat zdanění DPPO při prodeji dluhopisů a podílových listů?  

Akciová společnost uzavírá s bankou devizové (měnové) forwardy jako finanční nástroj zajišťující proti nepříznivým dopadům pohybů kurzů měn. Uzavřené obchody jsou na prodej EUR a nákup CZK. Do 31. 12. 2021 tyto obchody posuzovala společnost jako derivát k obchodování a změnu reálné hodnoty účtovala výsledkově jako finanční náklad nebo výnos na účty 567 – Náklady z derivátových operací, resp. 667 – Výnosy z derivátových operací. V roce 2022 se společnost rozhodla aplikovat účtování přes vlastní kapitál (rozvahový přístup), zpracovala zajišťovací dokumentaci, která splňuje požadavky zákona o účetnictví a tato prokázala efektivitu zajištění. V účetnictví má společnost z roku 2021 forwardy, které budou realizovány v roce 2023 a byly již jednou přeceněny k 31. 12. 2021 výsledkově. V roce 2022 uzavřela další forwardové obchody, které budou realizovány v roce 2023 a následujících. Tyto budou k 31. 12. 2022 poprvé přeceňovány na reálnou hodnotou. Jakým způsobem má být postupováno k 31. 12. 2022 při přecenění rozvahovým způsobem u forwardů z roku 2021 již jednou přeceněných výsledkově – pokračovat již započatou metodou, tj. tyto forwardy se přecení k 31.12.2022 opět výsledkově a jen forwardy z roku 2022 se přesní rozvahově nebo – jejich přecenění z roku 2021 bude ponecháno a přecenění k 31. 12. 2022 (změna reálné hodnoty mezi 2021 a 2022) se bude účtovat rozvahově nebo – dosavadní přecenění k 31. 12. 2021 se musí odúčtovat a přecenění k 31. 12. 2022 provést rozvahově (tj. jako by takový forward nebyl dosud přeceněn na reálnou hodnotu). Pokud by se takto postupovalo jak pohledávku na účtu 373 zúčtovat (nákladově na účet 567 nebo jako změnu metody)? Bude tuto situaci společnost popisovat v příloze v účetní závěrce jako změnu metody? Bude společnost v účetních výkazech k 31. 12. 2022 srovnatelnost (úpravu údajů) ve sloupci minulé období?  

Poplatník vstoupí do režimu paušální daně. Je zároveň vlastníkem cenných papírů, které v daném roce prodá, a příjem z prodeje přesáhne 50 000 Kč, ale zároveň tento prodej (nebo několik prodejů) pro poplatníka vygeneruje ztrátu. Je možné se na to dívat tak, že poplatník realizoval příjmy, které nejsou předmětem daně [§ 7a odst. 1 písm. b) bod 2 ZDP], protože nevznikla daňová povinnost, a tak může i nadále setrvat v režimu paušální daně za podmínky, že jeho celková bilance prodejů cenných papírů je ztrátová?