Daň z přidané hodnoty (DPH)

Česká firma (plátce DPH) obdržela fakturu za nákup zboží z Německa. Dodavatel nepoužil reverse charge a vyčíslil německé DPH se sazbou 7%. a 19% Požaduje po české firmě úhradu celé částky. Po připsání platby na účet německé firmy, přislíbili vrácení DPH. Já musím účtovat nákup zboží z EU, tak budu zaúčtovat základ daně na 504 a s 21% sazbou DPH. Jak mám postupovat při zaúčtování po vrácení DPH z Německa. Já budu mít na účtu 343 sazbu 21% a německá firma vrátí 7% + 19%. Z tohoto je patrné, že se jedná o rozdíl mezi odvedenou daní (21%) a vrácenou daní ( 7%+19%). Jak mám postupovat při účtování české a vrácené německé DPH? 

Společnost ABC měla uzavřenou smlouvu se společností BCD, která se ve zkratce týkala toho, že společnost ABC bude pro společnost BCD tisknout noviny až do roku 2028, společnost ABC musela vynaložit vysokou investici do technického vybavení, aby byla schopna smlouvu plnit, a proto v jednom odstavci smlouvy byl uveden předpoklad, že společnost BCD neodstoupí od smlouvy dříve než v roce 2028 a nebo poskytne společnosti ABC kompenzaci vynaložených nákladů. Společnost BCD od smlouvy odstoupila a tato kompenzace je vyčíslená na 5 mil. Kč. Společnost BCD má tuto kompenzaci vyplatit v roce 2025, na jaký účet a kdy účtovat tyto tržby? A jak je to s DPH?

Firma sro, plátce DPH bude nově provozovat masáže. K tomuto účelu bude mít zaměstnankyně z Filipín. Může firma pro ně zdarma zajistit ubytování? Zaměstnankyně v ČR jiné bydlení nemají. Zatím zde nikdy nepracovaly. Firma by si pronajala byt na sro, nájem činí 10000,- + energie. Zaměstnankyň by bylo 5-6 v tomto bytě. 1) Může si firma uplatnit pronájem a energie do nákladů? 2) Může firma byt vybavit - postele, peřiny, pračka, skříň, základní nádobí? Může si tohle také uplatnit v nákladech a odečíst DPH? 3) Bude firma dodaňovat něco u zaměstnankyň, pokud se nájem a energie vejdou do 3500,- na osobu? 4) Vybavení bytu by se také počítalo do limitu 3500,-? Případně, na co si dát pozor. 

Slovenskému dodavateli, plátci DPH, jsme uhradili zálohovou fakturu na dodávku materiálu ve výši 100% s místem plnění v ČR. Dodavatel vystavil daňový doklad k přijaté platbě k datu úhrady v režimu přenesení daňové povinnosti. Po dodání materiálu vystavil konečný daňový doklad v režimu přenesení daňové povinnosti s vyúčtovanou zálohovou platbou. Je tento postup správný? Který daňový doklad bude vstupovat do přiznání DPH a kontrolního hlášení?

Společnost s r. o., neplátce DPH, občas nakoupí nějaké zboží na Temu či reklamu z Izraele. Co to pro něj z pohledu DPH znamená? Musí se stát identifikovanou osobou nebo plátcem DPH? A pokud ano, tak jak se bude dané zboží či služba účtovat na který řádek tiskopisu DPH? A lze použít režim přenesené povinnosti? A jsou s tím spojené i jiné povinnosti?

Přijali jsme platbu, zálohu na energie, která bude vyúčtována až v lednu 2025, dle odečtu k 31. 12. 2024. Bude tato přijatá záloha nyní vstupovat do obratu pro určení plátcovství DPH? 

Je možné, aby ekonomickému subjektu (dodavatel, distributor zboží) byly vyměřeny určité sankce od finančního úřadu, pokud by jeho odběratel neuhradil daň z přidané hodnoty? Jaké kroky podniknout, aby se ekonomický subjekt případným sankcím vyhnul? 

Česká společnost, plátce DPH, vystavila v roce 2023 fakturu za služby. O existenci této faktury jsem se dozvěděla až z výpisu roku 2024, kdy tato společnost obdržela úhradu této faktury. Jak mám správně zaúčtovat?

Firma s r. o. má smlouvu s hokejovým klubem o užívání stolu ve VIP restauraci od 09/2024 do 4/2025. Hodnota není malá. Můžeme náklady uplatnit jako daňové v rozmení 2 let a za jakých podmínek? Na přijaté faktuře je za službu vyčíslená 12% DPH? A může si firma uplatnit odpočet DPH? 

Soudní znalec, OSVČ, plátce DPH, fakturuje odměnu za znalecké posudky. Poměrně často odběratel, což je policie nebo soudy, zaplatí jinou částku, než je na faktuře, většinou bez vysvětlení, proč zaplatili méně nebo více. Částky nad rámec fakturace ihned daníme (vystavujeme fakturu, odvádíme DPH), částky nedoplatků faktur vedeme v pohledávkách. Je to správný postup? Většina nedoplatků prý vzniká tím, že instituce „něco neuznají“, takže nedoplatky nebudou nikdy zaplaceny, ale neexistuje o tom žádný písemný zápis. Pohledávky se tak budou pořád hromadit. Jediným řešením je dodanění pohledávek při ukončení podnikání, nebo je ještě jiný postup?

Společnost s r. o., plátce DPH, nyní obdržel ODD z 04/2024 - jedná se o zpětný bonus za období 04/2023 - 03/2024 - částka bez DPH 12 000 Kč - nevýznamná. Přesnou částku za rok 2023 a 2024 nelze jednoznačně stanovit. Lze tedy tento doklad vložit celý do roku 2024?

Koupili jsme zboží na Slovensku od plátce DPH, na faktuře je slovenské DIČ. Slovenská firma vystavila „predfaktúru“ zálohovou fakturu v CZK, datum vyhotovení 23. 8. 2024 na částku 2 945 CZK, Kurz CZK 25,359/1, která byla uhrazena 4. 9. 2024. Po dodání vystavila slovenská firma dne 19. 9. 2024 fakturu v CZK, daňová povinnost 19. 9. 2024. Na faktuře je napsané: „Celková dodávka (kurz CZK/EUR 25,359/1) 2.945 CZK, uhradené 2.945,- CZK. Zostává k úhradě 0 CZK.“ Dále je na faktuře rozpis platby: „Rozpis DPH, Kurz CZK/EUR 25,359/1, Základ DPH 116,13 EUR, DPH 0,00 a poznámka ‚Oslobodené od dane podľa § 43 odst. 1 zákona o DPH‘“ Můžeme fakturu zaúčtovat jako dodání zboží z JČS rovnou v Kč bez kurzového rozdílu a samovyměření DPH provést z částky v Kč, nebo musíme provést samovyměření DPH z částky v EUR, kurz 19. 9. 2024, a uvést v daňovém přiznání k DPH na ř. 3 a 43 a poté do kontrolního hlášení A.5.? Může nám zahraniční dodavatel vystavit fakturu v Kč?

Firma A s. r. o, plátce DPH, vlastní činností postavila a zkolaudovala v roce 2023 výrobní halu, nakoupila výrobní stroj a vyrábí. Majitel má ještě jedno s. r. o. Z důvodu odchodu do důchodu a převedení podnikání na své 2 syny, bylo rozhodnuto, že firma A s.r.o prodá výrobní halu a stroje a vozový park firmě B s. r. o., plátce DPH. FIRMA B s. r. o. bude firmě A majetek, tj. budovu, stroje, vozový park pronajímat. Takže výnosy budou z pronájmu majetku a firma A s. r. o, bude nakupovat materiál, vyrábět výrobky a prodávat. Výnosy budou jenom z prodej výrobků. Je v této situaci nějaký velký zádrhel týkající se daně z příjmů právnických osob a nebo DPH?

Fyzická osoba, plátce DPH, vede daňovou evidenci, v roce 2010 pořídila osobní automobil, který zavedla do majetku. Uplatněno do nákladů bylo 75 % a odpočet DPH byl rovněž ponížen na 75 %. 1. Automobil by chtěla převést do osobního užívání, daně z příjmů se to nedotkne, ale jak postupovat u DPH? 2. Pokud auto za nějaký čas prodá (do 5 let zřejmě zdaní podle § 10 ZDP, po uplynutí této doby nedaní). 3. Pokud auto prodá ještě jako majetek firmy, fyzická osoba uplatňuje paušální výdaje, tak zřejmě do příjmů zahrne příjem z prodeje ponížený o 25 % , DPH odvede rovněž snížené o 25 %? Paušální výdaje uplatňuje ve výši 40 %, může z prodeje auta rovněž uplatnit? 

Jak je to s fakturou přijatou za dárky pro naše obchodní partnery, když na jedné faktuře máme kombinaci dárků splňujících a nesplňujících limity pro daňovou uznatelnost a nárok na odpočet DPH? Je zde oblečení, které je opatřeno logem a cena za kus není vyšší než 500 Kč bez DPH, a zároveň je na faktuře několik dárků, taktéž oblečení, které je opatřeno logem, ale nesplňuje limit 500 Kč bez DPH za kus a bude se jednat o nedaňový náklad bez nároku na odpočet DPH. Celková částka faktury je nad 10 000 Kč, měla by být vykázána u nás v KH v oddíle B2 a u dodavatele v oddíle A4. Když si budeme nárokovat DPH pouze u dárků, kde si ji lze nárokovat, jak máme postupovat při vyplnění přiznání a kontrolního hlášení, aby to bylo správně a potkalo se to v kontrolním hlášení s druhou stranou, tedy dodavatelem, který do kontrolního hlášení vyplní DPH z faktury v plné výši, narozdíl od nás?

Dvě fyzické osoby, obě plátci DPH, jsou společníci společnosti (sdružení). Ve smlouvě o společnosti mají společníci ujednání, že příjmy a výdaje si dělí rovným dílem 50/50, kdežto na majetku a závazcích se podílí 100/0, tedy veškerý vytvořený majetek, zásoby, pohledávky, ale i závazky náleží pouze jednomu z nich. Takto to i dlouhodobě vykazujeme v přiznání. Nyní se rozhodli ukončení společnosti ukončit. Je to právně možné, aby měli podíl na majetku jiný než na příjmech a výdajích? My jsme takový zákaz v občanském zákoníku nenašli, a tak se domníváme, že taková dohoda možná je. Pokud by takové ujednání nebylo platné, znamená to, že podíly na majetku a závazcích jsou shodné jako podíly na příjmech a výdajích? V případě ukončení společnosti, kdy podíl na majetku a závazcích náleží pouze jednomu ze společníků, který bude dál pokračovat v podnikání, nevznikají žádné daňové důsledky z vypořádání, protože k žádnému vlastně nedochází?

Naše škola je neplátce DPH. Musím začít sledovat obrat, naše „provozní“ výnosy se pohybují těsně pod 2 mil. Kč. Jaké položky se do obratu DPH počítají? Máme výnosy ze školní jídelny - cizí strávníci, zaměstnanci a žáci, výnosy z pronájmu tělocvičny, bazénu a sauny, výnosy z úplat z MŠ, ŠD, ZUŠ a kroužků. 

Fyzická osoba, která je plátce DPH, mající příjmy pouze z § 6 a § 9 ZDP vlastní vybudovanou fotovoltaiku na svém domě. Vzhledem k tomu, že vznikají přetoky z výroby elektřiny prostřednictvím FVE plynou této fyzické osobě i příjmy z prodeje nadvýroby elektřiny. Fyzická osoba má zřízený tzv. výrobní EAN, aby mohla prodávat jiné společnosti než té co ji dodává elektřinu. Budou tyto příjmy zdaňovány v § 10 ZDP z pohledu daně z příjmů (fyzická osoba na to nemá žádné živnostenské oprávnění)? Podléhají tyto příjmy z přetoků elektřiny do sítě DPH? Je potřeba v případě, že fyzická osoba plátce DPH uvádět tyto příjmy i v přiznání k DPH?

OSVČ, plátce DPH, vlastní byt v Praze, kde má také trvalé bydliště. V současné době se přestěhoval do jiného města do domu svých rodičů, ale trvalý pobyt mu zůstal v Praze, kde má hlavního odběratele svých služeb. Uplatňuje si odpočet DPH z dokladů za pohonné hmoty za cesty ke svému odběrateli. Jaké důkazní prostředky použít pro doložení oprávněnosti těchto odpočtů, pokud nebydlí na adrese svého trvalého pobytu?

Firma (plátce DPH) poskytuje svému zaměstnanci firemní auto pro služební účely. Dle písemné dohody s jednatelem by chtěl cca za 5 let toto auto z firmy odkoupit pro soukromou potřebu (za cenu obvyklou). Zaměstnanec (občan, neplátce) složil za tímto účelem na účet firmy předkupní zálohu 100 000 Kč. Firma bude vést platbu na účtě 475, dokud nedojde k prodeji auta, v měsíci přijetí zálohy vystaví zaměstnanci daňový doklad o přijaté záloze a odvede ze zálohy 21% DPH?