Daň z příjmů

OSVČ neplátce DPH má v majetku budovu kde provozuje restauraci. Nyní se jim pokazil kotel na uhlí, kterým vytápěli. Pořizují nový - kotel na dřevoplyn. Cena přesáhne částku 100tisíc. Bude se jednat o technické zhodnocení, nebo lze tuto opravu zaúčtovat celou do nákladů, z důvodu nefunkčnosti starého? 

Firma sro, plátce DPH bude nově provozovat masáže. K tomuto účelu bude mít zaměstnankyně z Filipín. Může firma pro ně zdarma zajistit ubytování? Zaměstnankyně v ČR jiné bydlení nemají. Zatím zde nikdy nepracovaly. Firma by si pronajala byt na sro, nájem činí 10000,- + energie. Zaměstnankyň by bylo 5-6 v tomto bytě. 1) Může si firma uplatnit pronájem a energie do nákladů? 2) Může firma byt vybavit - postele, peřiny, pračka, skříň, základní nádobí? Může si tohle také uplatnit v nákladech a odečíst DPH? 3) Bude firma dodaňovat něco u zaměstnankyň, pokud se nájem a energie vejdou do 3500,- na osobu? 4) Vybavení bytu by se také počítalo do limitu 3500,-? Případně, na co si dát pozor. 

Klient prodal v roce 2023 byt ve výlučném vlastnictví a peníze z tohoto prodeje použil na nákup rodinného domu pro své bytové potřeby, příjem z prodeje bytu v Karlíně byl osvobozený, neboť finanční prostředky klient použil na obstarání vlastní bytové potřeby. Rodinný dům nabyl klient do výlučného vlastnictví, stejně tak hypotéku, z níž financovali část kupní ceny, dělal se notářský zápis o zúžení SJM. Nyní manželka klienta prodala svůj výlučný majetek a ráda by klientovi dala z prodeje nějaké peníze výměnou za spoluvlastnický podíl na rodinném domě. Banka nemá problém s bezúplatným převodem na rodinného příslušníka, tedy v tomto případě ze strany banky bez problémů. Co jsou moje dotazy: 1) Vzhledem k tomu, že jsme osvobozovali příjem z prodeje bytu z důvodu obstarání bytové potřeby, není darování spoluvlastnického podílu na nemovitosti sloužící k této bytové potřebě manželce nějaké problémy z hlediska toho osvobozeného příjmu? Nemuselo by se něco dodaňovat? Prodej za kupní cenu by na tomto asi nic nezměnil, že? 2) Pokud by manželka klienta dala klientovi darovací smlouvou jako "protihodnotu" dar odpovídající cca částce 4.000.000 Kč, tak si myslím, že jakákoliv jiná transakce od manželky ke klientovi by mohla být považována za obcházení zákona, resp. celá transakce by mohla být považována ne jako dar nemovitosti manželce a dar peněz manželovi, ale jako kupní smlouva, kdy manželka klienta si koupí od klienta spoluvlastnický podíl na nemovitosti za cenu 4.000.000 Kč. Tedy klient by podle mého z této částky 4.000.000 Kč, které by získal od manželky, měl platit daň z příjmu, protože spoluvlastnický podíl ne nemovitosti vlastní pouze rok a neuběhl mu časový test, je to tak? 

Společnost s.r.o. pronajímá jako vlastník nebytové prostory několika nájemcům. V kalendářním roce 2024 jeden z nájemců provedl drobnou rekonstrukci (se souhlasem vlastníka) za 10 tis. Kč a další nájemce za 90 tis. Kč. Musí nájemce, který provedl pouze tu drobnou rekonstrukci za 10 tis. Kč evidovat vynaložené výdaje jako TZ, když u něho nepřesáhly 80 tis. Kč , ale v úhrnu za celou budovu výdaje na všechny dokončené rekonstrukce v daném zdaňovacím období, tento limit přesáhl?

Řeším případ, kdy logistická firma poskytuje přepravní služby (rozvoz zboží) zákazníkovi s tím, že vybírá za zboží (které bylo v majetku zákazníka) hotovost a tuto hotovost následně přeposílá na jeho účet. Toto mají ujednáno ve smlouvě o poskytování logistických služeb. K těmto službám využívá jak svoje zaměstnance, tak další externí dopravce (OSVČ). Nyní došlo k tomu, že 1 z těchto externích dopravců vybral hotovost při rozvozu zboží, ale tuto hotovost nepředal logistické firmě. Protože se jednalo o významnou částku, která by měla značný dopad na fungování této logistické firmy, sepsala se zákazníkem dohodu o uznání dluhu a jeho splácení. Dotaz - jaký bude mít daňový dopad z pohledu DZP tato úhrada dluhu u logistické firmy. Pachatel je znám, podáno trestní oznámení, prozatím nic neuhradil. Škoda ale způsobena defakto cizím subjektem (externím dopravcem) na cizím majetku (konečný zákazník). Tuto škodu postupně hradí logistická firma. 

S.r.o. má vysoký ZK, který vznikl v minulosti vkladem nemovitostí do majetku této s.r.o. Tato s.r.o. má také ztráty, tyto by ráda uhradila snížením ZK. Podléhá snížení ZK za účelem úhrady ztráty srážkové dani 15 %? 100 % společníkem je fyzická osoba. 

FO nepodnikatel vlastní více jak 20 let pozemek. Na pozemku se rozhodla vystavět bytový dům, původně pro pronájem, nakonec si to rozmyslela a rozhodla se po kolaudaci, která nastane v roce 2025 bytový dům prodat. Jsou dvě varianty prodeje: a) prodej bytového domu jako celku b) rozdělení bytového domu na samostatné bytové jednotky, takto zaspat do katastru a následně prodat každou bytovou jednotku postupně zvlášt. Protože je stavba součástí pozemku, je případný prodej, vzhledem k datu pořízení samotného pozemku (datum dokončení stavby je irelevatní) osvobozen od daně z příjmů podle §4/1/b. Je to ale stejné v případě varianty b) tj rozdělením domu na jednotky? 

V únoru 2024 darovali rodiče synovi a jeho manželce rodinný dům, který vlastnili cca 20 let. Jejich podmínka byla, že v prosinci stejného roku jejich syn a manželka darují jednu třetinu domu vč. pozemků jejich dceři a manželovi, tzn. proběhne darování mezi sourozenci. Jaké vyplývají daňové povinnosti k dani z příjmů fyzických osob? Dary u obou manželských párů plynuly do společného jmění manželů. Jaké by bylo zdanění v opačném případě?

Firma A s. r. o, plátce DPH, vlastní činností postavila a zkolaudovala v roce 2023 výrobní halu, nakoupila výrobní stroj a vyrábí. Majitel má ještě jedno s. r. o. Z důvodu odchodu do důchodu a převedení podnikání na své 2 syny, bylo rozhodnuto, že firma A s.r.o prodá výrobní halu a stroje a vozový park firmě B s. r. o., plátce DPH. FIRMA B s. r. o. bude firmě A majetek, tj. budovu, stroje, vozový park pronajímat. Takže výnosy budou z pronájmu majetku a firma A s. r. o, bude nakupovat materiál, vyrábět výrobky a prodávat. Výnosy budou jenom z prodej výrobků. Je v této situaci nějaký velký zádrhel týkající se daně z příjmů právnických osob a nebo DPH?

V dubnu 2024 jsme koupili nové auto, v září 2024 jsme k tomuto autu koupili nové zimní pneumatiky za 30 000 Kč. Paní daňová poradkyně si myslí, že nové pneu mají vstoupit do pořizovací ceny vozu jako zvýšení v 1. roce pořízení auta, máte stejný názor?

Společnost A má vůči společnosti B pohledávku ve výši 168.840 Kč. Pohledávka byla splatná 12. 11. 2021 a byla účtována do výnosů společnosti A. Opravná položka k pohledávce tvořena nebal. Společnost A tuto pohledávku přihlásila do insolvenčního řízení, kde nyní již je rozhodnutí o konkurzu proběhlo 27. 9. 2024 a po zrušení konkurzu bude společnost vymazána z obchodního rejstříku. Tím zaniká i neuspokojená pohledávka. Lze daňově tuto pohledávku odepsat dle § 24 zákona o dani z příjmu v plné výši, i když nebyla k této pohledávce vytvořena opravná položka? Nebo by se musela vytvořit ještě opravná položka v roce 2024 a následně pak v roce 2025 odpis této pohledávky.

Majitel nemovitosti, OSVČ, koupil pozemek před 20 lety a do tří let na něm vysadil vinohrad. Tato nemovitost je celá zahrnutá do obchodního majetku podnikatele. V příštím roce by chtěl vinohrad prodat. Bude se při prodeji tohoto pozemku s vinohradem odvádět daň z příjmů? 

Fyzická osoba nabyla nemovitost ze závěti svého kamaráda (nebyli příbuzní, došlo k vydědění rodiny a majetek byl v závětí převeden na FO). Dědické řízení bylo ukončeno. 1) Je FO povinná za rok 2024 něco danit v daňovém přiznání fyzických osob? Oznamovací povinnost nad 5 mil. Kč vůči FÚ by se sepsala. 2) Jak by se postupovalo, pokud by nemovitost v letošním roce prodal? Lze uplatnit do nákladů např. znalecký posudek ke dni ukončení dědického řízení. Zůstavitel nemovitost držel více jak 10 let. 3) Jak by se postupovalo, pokud by FO v letošním roce nemovitost darovala svému potomkovi?

Podnikatel, OSVČ, daňová evidence, si nakoupil akcie a podílové listy z podnikatelského účtu. Nebyly dle § 4 odst. 4 ZDP vloženy do obchodního majetku, vůbec jsme je v daňové evidenci neevidovali. Nyní přišel podnikatel s tím, že převádí v bance podílové listy z IČa na RČ. Vůbec jsme netušili, že to takto může být v bance evidováno. Můžeme pořád vycházet z toho, že se jednalo o akcie a podílové listy, které nebyly nikdy zařazeny do obchodního majetku a pracovat s nimi jako se soukromými? Až v budoucnu dojde k prodeji tak danit případně, když nebudou osvobozeny podle § 10 ZDP a ne podle § 7 ZDP?

Paní si ulomila zub při konzumaci námi vyrobeného bramborového salátu. Reklamaci jsme uznali. Po zaslání dokladu jsme jí uhradili náklady na zubní ošetření. Jak zaúčtovat tento náklad?

Společnost eviduje v rozvaze závazek z přiznaného podílu na zisku (srážková daň při rozdělení HV řádně odvedena). Po uplynutí obecné tříleté lhůty dojde k promlčení těchto závazků a dle Interpretace NÚR I 15 dojde k vyřazení závazku z rozvahy (evidence v podrozvaze) souvztažně ve prospěch vlastního kapitálu společnosti. Dle výše uvedené interpretace, pokud společnost nenamítne promlčení a akcionář bude chtít tento přiznaný podíl vyplatit, účtuje se tato výplata na vrub vlastního kapitálu. Dochází při této výplatě „z vlastního kapitálu“ opět ke zdanění srážkovou daní (již jednou zdaněného přiznaného podílu)?

Myslíte si, že znáte českou daňovou legislativu a už nás/vás nemůže nic překvapit? Opak je pravdou, alespoň se tak domnívám, ale posuďte sami, až si přečtete příklady daňových paradoxů, se kterými jsem se během své praxe setkal. Pojďme se na příklady těchto paradoxů podívat blíže.

Příspěvková organizace charakteru sociálních služeb v rámci technického zhodnocení instalovala koupací vanu pro klienty, která se tak stala součástí budovy. U budovy se upravila pořizovací cena a odpisy o tuto částku. Jelikož PO později zjistila, že vanu nevyužívá, rozhodla se ji vyjmout z budovy a o provedené odpisy upravit pořizovací cenu budovy, cenu samotné vany a vrátit ji v zůstatkové ceně zřizovateli. Neměla být vana v souladu s pokynem GFŘ-D-59 a výkladem k § 26 zařazena jako samostatná movitá věc (evidentně není nijak snížena funkčnost budovy)? Je možný tento „zpětný“ postup?

Zaměstnanec zemědělského družstva poškodil družstvu plechová vrata od seníku. Družstvo vrata neopravovalo, zaměstnanci vrata odstranili, zlikvidovali a speciální firma nainstalovala nová, elektrická rolovací vrata. Bude se jednat o opravu majetku, nebo technické zhodnocení seníku? Seník je zařazen v majetku jako celek. Jak vše zaúčtovat?

Zjistili jsme, že v minulém období let 2021, 2022 nebylo účtováno o účetních odpisech/oprávkách 551099/08. Nebyly uplatněny daňové odpisy. Jak tuto chybu nyní opravit? Jde o významnou chybu a mělo by být účtováno na účet 426 Opravy chyb minulého období 426*08? Je potřeba podat dodatečné daňové přiznání, nebo postačí popsat v příloze účetní závěrky? Je nutné tuto informaci změnit ve výkazu a upravit do minulého období? Jak následně převest stav účtu 426? Jak dále s tímto účtem naložit - měl by v tomto období vykázat nulovou hodnotu? Jde o účetní odpisy za r. 2021, 2022 v částce 1,2 mil. Stav účtu 426 vykazuje hodnotu -1,2 mil.