Daň z příjmu ze závislé činnosti

Firma sro, plátce DPH bude nově provozovat masáže. K tomuto účelu bude mít zaměstnankyně z Filipín. Může firma pro ně zdarma zajistit ubytování? Zaměstnankyně v ČR jiné bydlení nemají. Zatím zde nikdy nepracovaly. Firma by si pronajala byt na sro, nájem činí 10000,- + energie. Zaměstnankyň by bylo 5-6 v tomto bytě. 1) Může si firma uplatnit pronájem a energie do nákladů? 2) Může firma byt vybavit - postele, peřiny, pračka, skříň, základní nádobí? Může si tohle také uplatnit v nákladech a odečíst DPH? 3) Bude firma dodaňovat něco u zaměstnankyň, pokud se nájem a energie vejdou do 3500,- na osobu? 4) Vybavení bytu by se také počítalo do limitu 3500,-? Případně, na co si dát pozor. 

Může zaměstnavatel poskytnout benefit v nepeněžní formě zaměstnancům – matce i otci dítěte, jenž jsou zaměstnáni u stejného zaměstnavatele na použití zařízení péče o dítě předškolního věku tak, že každému z rodičů bude poskytnuto plnění v částce 21 983 Kč? Jelikož se jedná o jediné poskytnuté plnění těmto zaměstnancům na vrub nákladů, které nejsou náklady na dosažení, zajištění a udržení příjmů za rok 2024 dle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP, bude toto plnění jak u matky, tak u otce osvobozeno od daně z příjmů ze závislé činnosti, přestože se týká stejného rodinného příslušníka?

Naše společnost s r. o. vyslala své zaměstnance na přípravný kurz ke zkouškám revizních techniků. Revizní techniky potřebuje společnost ke své ekonomické činnosti. Tento kurz jim zaměstnavatel uhradil a taktéž i závěrečné zkoušky. Jsou tyto náklady pro zaměstnavatele daňově účinné přesto, že každý zaměstnanec bude mít vystaveno toto osvědčení na své jméno? 

Zaměstnavatel poskytl svému zaměstnanci nepeněžní benefit - masáž. Masáž nebyla vykonaná ve zdravotnickém zařízení. Je možné na tento benefit pohlížet dle § 6 odst. 9 písm. d) bod 2 zákona o daních z příjmů a u zaměstnance osvobodit?

Firma uskutečňuje výdaje, které nesouvisí s jejím předmětem činností a tedy nesouvisející s jejími příjmy. Účtuje se jako nedaňové náklady – na jeden účet. Samozřejmě DPH neuplatňujeme. Většinou jsou to drobnosti, kdy se omylem zaplatí firemní kartou a není dohledán doklad. Je uvedeno i ve směrnici, že při nedoložení dokladu k platbě účtujeme jako nedaňový výdaj, případně, kdy nedohledáme… Jak je to s možností příspěvku zaměstnavatele na telefonní hovory (Firma má uzavřenou smlouvu s operátorem na více telefonů. Platí paušální sazby – díky tomu je to velmi výhodné.) Sama firma s firemními telefony by se na tu cenu nikdy nedostala. 1/3 telefonů je firemních – pouze firemní hovory (účtuje se na 518 + uplatnění DPH), 1/3 soukromých (rodinní příslušníci) a 1/3 část uhradí příspěvek firma (200 Kč) a zbytek rozdílu hradí zaměstnanec do pokladny. Je možné tyto výdaje nepožadovat po zaměstnancích a rodinných příslušnících a účtovat je přímo na účet nedaňových nákladů? Musí se i tak zaměstnancům účtovat navýšení mzdy o tuto částku – příspěvku (ročně do 3000 Kč)?

Nadnárodní společnost se sídlem ve Velké Británii má v ČR zaměstnance, pro nějž nechává počítat mzdu dle českých standardů, odvádí zde daň, sociální a zdravotní pojištění. Zaměstnavatel poskytuje zaměstnanci bezúplatně zaměstnanecké akcie a také zaměstnanec se účastní opčního akciového programu, kde dostává akcie částečně hrazené srážkou se mzdy. Soudě podle § 6 odst. 3 a § 6 odst. 14 ZDP tento příjem by měl být položkou výplatní pásky v měsících připsání akcií na účet zaměstnance u mezinárodního brokera. Zaměstnavatel na toto téma se vyjadřuje takto: „Podle české daňové legislativy a souvisejících výkladů může být kompenzace, kterou zaměstnanec obdržel z globálně provozovaných akciových plánů, hlášena pouze zaměstnancem v daňovém přiznání k osobnímu příjmu, pokud jsou splněny konkrétní podmínky. V takovém případě společnost nemá povinnost zadržovat daň a není povinna platit sociální zabezpečení a zdravotní pojištění." Prosím o posouzení, zda zaměstnavatel má pravdu v tomto případě.

Dítě našeho zaměstnance ukončilo v červnu 2024 školu na SOU. Je mu 19 let. V červenci ani v srpnu nikde nepracoval. Nevíme jestli se zaevidoval na Úřadě práce, ale podporu určitě nepobíral. Dále studovat nebude. Můžeme uplatnit daňové zvýhodnění za červenec i za srpen? Jaké máme chtít potvrzení?

Chystáme se přijmout zaměstnance trvale žijícího na Slovensku. Práci bude provádět v ČR i na Slovensku. Jaké mu můžeme dát místo výkonu práce, aby podléhal odvodu SP, ZP a daní v ČR? V jakém případě ho musíme hlásit na ÚP?

Chceme dát zaměstnancům poukaz do lékárny. Uhradíme poukazy z fondu vytvořeného ze zisku. Jaké to má dopady : 1) Z pohledu firmy - je to daňový náklad, můžeme uplatnit DPH? 2) Z pohledu zaměstnance - je třeba něco dodanit, a je třeba evidence na mzdovém listě? 

Může zaměstnanec v soukromém zdravotním zařízení se mzdou na poloviční úvazek 20 000 Kč (má smlouvu na běžné pracovní úkony související s péčí o pacienty) fakturovat roční práci na vypracování studie za 2 000 000 jako OSVČ? Práce na studii se nijak nekryje s jeho pracovním zařazením, jde o zcela jinou práci, než kterou má uvedenu v pracovní smlouvě. Nebude tato práce vnímána jako švarcsystém? Je potřeba při fakturaci dodržet cenu obvyklou? Nebude práce na studii vnímána ze strany FÚ jako zastřený stav? Kdy FÚ bude trvat na tom, že fakturace studie měla být kvalifikována jako práce na HPP? Jak moc záleží na tom, kde tato studie bude vykonávána, zda v zařízení, kde má zaměstnanec HPP nebo jinde? Nejde z hlediska FÚ o práci „na příkaz“, který by měl být součástí HPP u zaměstnavatele? 

Společnost se rozhodla nakoupit pro zaměstnance nové pracovní mobilní telefony. Stávající pracovní telefony (pořízené v dubnu 2023) chce zaměstnavatel ponechat zaměstnancům k dalšímu soukromému využití. Telefony byly zakoupeny v roce 2023 od operátora: 1) za 1 Kč, 2) za celou hodnotu např. 20 000 Kč. Je třeba zaměstnancům nyní přidanit, a pokud ano, jakou hodnotu – odhad tržní ceny modelu?

Občan SR - daňový rezident ČR, pobírá kromě příjmů z Česka také příjem ze Slovenska - plnění z povinného ručení vozidla. V Česku tento příjem zahrnul do svého daňového přiznání § 10 ZDP. Má povinnost podat daňové přiznání na Slovensku, případně postupovat tak, aby nedošlo k dvojímu zdanění? Příjemce pojistného plnění je v současnosti podnikatelem. Jedná se o pojistné plnění z cizího slovenského vozidla, náhrada výdělku za škodu na zdraví. Příjemce v době nehody nebyl podnikatelem, jedná se o ztrátu výdělku ze závislé činnosti.

Jaké povinnosti čekají studenta VŠ, když se rozhodne udělat si živnostenský list a budou moci rodiče uplatňovat slevu na dítě?

Naše zaměstnankyně do července 2024 uplatňovala slevu dle § 35c ZDP na svou dceru. Dcera v červenci 2024 uzavřela sňatek. Náleží nadále matce dítěte sleva na dani podle § 35 c ZDP, i pokud dítě (dcera-studentka VŠ) uzavřelo sňatek? Dcera dál žije u rodičů, nyní i s jejím manželem (zetěm), nadále bude studovat VŠ. Zeť je výdělečně činný a dcera při studiu nastoupí od září 2024 do práce na pracovní poměr. Dle slov matky, naší zaměstnankyně, si „mladí“ zatím hradí pouze média. Existuje zákonná možnost si nadále slevu dle § 35 c ZDP jako rodič uplatňovat v této dané situaci? Pokud ano, co budeme jako zaměstnavatel po matce k uplatnění slevy požadovat?

Každý měsíc firma pořádá firemní snídaně. Jídlo, pohoštění obecně účtuji bez uplatnění DPH na účet 513, tedy nedaňově. Existuje nějaká výjimka? Kde bych to našla v zákonech?

Zaměstnanec v naší firmě uplatňoval daňové zvýhodnění na studující dceru. Sleva ve výši 1 267 Kč byla uplatněna v 7/2024 i 8/2024. Nyní jsme zjistili, že dcera ukončila řádně vysokoškolské studium v červnu 2024 a zároveň byla již od 6/2024 zaměstnána na hlavní pracovní poměr. Jaký způsobem máme nyní ve mzdové účtárně opravit výplatu za červenec a za srpen?

Zaměstnavatel už léta přispívá na životní pojištění svého zaměstnance. Je tento příspěvek v roce 2024 nadále osvobozen do 50 000 Kč ročně na straně zaměstnance?

Zaměstnanec uplatňuje nárok na daňové zvýhodnění na dceru studující na VOŠ. V září mi přinesl potvrzení o studiu na jiné VOŠ s vysvětlením, že dcera přestoupila na jinou školu. Má nárok na daňové zvýhodnění i za období prázdnin? 

Provozovna kavárny prodává vlastním zaměstnancům produkty za sníženou cenu. Cena je vyšší než režijní cena, ale nižší než prodejní cena. Je cca 15 Kč příjmem zaměstnance? A je to předmětem daně?

Fyzická osoba s příjmy dle § 6 ZDP (ze závislé činnosti) + příjmy z prodeje vyrobené EE do 20 000 Kč za rok, má licenci od roku 2012. Předpokládám, že pokud má licenci, zdaňuje příjmy z prodeje EE v § 7 ZDP. Pokud by neměla licenci a příjmy pro prodeje EE by nepřesáhly 50 000 Kč, nemusela by FO podávat přiznání k DPFO. Je možnost zrušit licenci a jít touto cestou?