Daňové doklady

Česká firma (plátce DPH) obdržela fakturu za nákup zboží z Německa. Dodavatel nepoužil reverse charge a vyčíslil německé DPH se sazbou 7%. a 19% Požaduje po české firmě úhradu celé částky. Po připsání platby na účet německé firmy, přislíbili vrácení DPH. Já musím účtovat nákup zboží z EU, tak budu zaúčtovat základ daně na 504 a s 21% sazbou DPH. Jak mám postupovat při zaúčtování po vrácení DPH z Německa. Já budu mít na účtu 343 sazbu 21% a německá firma vrátí 7% + 19%. Z tohoto je patrné, že se jedná o rozdíl mezi odvedenou daní (21%) a vrácenou daní ( 7%+19%). Jak mám postupovat při účtování české a vrácené německé DPH? 

Společnost uzavřela Smlouvu o finančním leasingu na 60 měsíců v €. Předmětem je vozidlo kategorie M1, kdy celkové hodnoty značně převyšují limity pro uplatnění DPH a daňových nákladů dle ZDP. Na základě Daňového dokladu o dodání zboží, kde hradím celé DPH a bylo odečteno DPH ve výši 420 000,-Kč, zbývající částka byla zaúčtována na účet 381. Obdrželi jsme daňový doklad na mimořádnou leasingová splátku, kdy základ daně bude proúčtován na účet 381. Co s DPH u této splátky? Do daňových nákladů bude účtována poměrná část podle výpočtu tak, aby celkové daňové náklady byly ve výši dané ZDP. Rozdíl bude účtován do nedaňových nákladů? Vzniklé kurzové rozdíly jsou účtovány na účty kurzových rozdílů?

Česká s. r. o. formou komise zprostředkovává prodej zboží (HW, který je po celou dobu umístěno výhradně ve třetích zemích a nedochází tedy k žádné přepravě) třetím osobám (OPD i OND z tuzemska, EU i třetích zemí) pro komitenta (OPD i OND z tuzemska, EU i třetích zemí). Vycházíme z §13 (3) b) a Informace k uplatňování zákona o DPH při poskytnutí služby komisionáře v tuzemsku na základě komisionářské smlouvy. Máme situaci, kdy daňový doklad za plnění mezi komisionářem a komitentem (pořízení zboží s místem plnění ve 3. zemi) je vystavován s nižším základem daně, než je uveden na daňovém dokladu mezi komisionářem a zákazníkem (dodání zboží s místem plnění ve 3.zemi). Rozdíl mezi základy daně tedy tvoří odměna za komisi. Vzhledem k tomu, že se jedná o pořízení a dodání zboží, které je po celou dobu umístěné ve třetí zemi, místo plnění je mimo ČR a CZ DPH nebude na daňovém dokladu u pořízení ani dodání zboží aplikováno. Souhlasíte prosím s tím, že takto bude z pohledu DPH vypořádáno (formou pořízení a dodání zboží komisionářem) a není potřeba vystavovat žádný další doklad na odměnu za zprostředkování (která by měla jiný režim DPH než dodání/pořízení zboží a v některých případech by mohlo dojít k odvodu DPH v tuzemsku – pokud by komise byla poskytnuta OPD v tuzemsku)? Alternativní možnost by dle Informace GFŘ byla vystavit daňový doklad na pořízení a dodání zboží ve stejné výši a poté separátně vystavit doklad na odměnu za komisi, což by ale z pohledu klienta nebylo tak výhodné, protože by v některých případech musel odvádět DPH (u služby poskytované komitentům - OPD místo plnění dle příjemce / OND- místo plnění dle sídla komisionáře – v ČR).

V červnu 2024 jsme vystavili fakturu do EU - konkrétně dánskému obchodnímu partnerovi, se kterým trvá spolupráce až dlouhá léta. Při začátku spolupráce nahlásil i své DIČ pro účely DPH. Jedná se o služby poskytované elektronicky na webech (reklama). Vždy jsme fakturovali bez DPH (s přenosem DPH na odběratele EU). Nyní nám volali z FÚ, že v souhrnném hlášení za červen máme chybu, že je tam uvedeno DIČ u dánského odběratele, u kterého DIČ k DPH bylo 1.3.2024 zrušeno. Náš odběratel žádnou takovou událost nenahlásil a naší fakturu přijal a i zaplatil. V případě, že by potvrdil, že platné DIČ k DPH v době naší fakturace už neměl, jaký je správný postup? Stačí vystavit Opravný daňový doklad, přičemž vyčíslíme tuzemskou DPH? A s jakým datumem vystavení faktury? Stejné jakou původní faktury, nebo nyní aktuální datum a jen DUZP té původní faktury? a kde je v tomto případě místo plnění? Stále pracujeme s tím, že místo plnění je u odběratele, ale v případě, že by odběratel nebyl plátcem DPH?

Společnost, plátce DPH, prodává nové vozy. Občas dá zákazník při koupi nového vozu do "protiúčtu" svůj ojetý vůz. Je možné ve stejné výši jako je hodnota vykoupeného ojetého vozu vystavit daňový doklad za přijatou platbu na nový vůz (zatím nelze vystavit koncovou fakturu na nový vůz, protože je ve výrobě) a tyto doklady započíst (kupní smlouvu za ojetý vůz a daňový doklad za přijatou platbu za nový vůz)? Nebo je nutné abychom zákazníkovi uhradili vykoupený vůz a zákazník nám uhradil zálohu na nový vůz? Jedná se mi o to, jestli u daňového dokladu za přijatou platbu musí být provedena daná platba nebo stačí, aby byla uhrazena zápočtem?

Naše firma, ( dále firma B, s.r.o. plátce DPH ČR) nakupuje zboží od výrobce (dále firma A, s.r.o., plátce DPH ČR), přičemž zboží prodáváme osobě ( dále firma C) registrované k DPH v JČS ( Polsko). Ke každému obchodnímu případu vystavíme zálohovou fakturu na jméno odběratele ( firma C). Jakmile firma C zaplatí, je zboží naloženo přímo u výrobce ( firma A) a na náklady a odpovědnost firmy C je zboží převezeno do JČS - itálie. My vystavíme fakturu na jméno firmy C, započteme zaplacenou zálohu. Výrobce firma A vystaví fakturu na naše jméno ( firma B). Otázka zní : Je správný tento postup? : Daňový doklad od výrobce ( firma A) pro naši firmu (B) je zatížen DPH ( místo plnění ČR). U nás nárok na odpočet DPH . My vystavíme daňový doklad pro firmu C bez DPH - osvobozené plnění a osvobození prokážeme přepravním dokladem, objednávkou ? Bude považováno za důkazní prostředek o přepravě zboží do JČS doložení kopie přepravních listin ( dodací list, CMR) potvrzené výrobcem ( firma A) a kupujícím ( firma C), a podpisem přepravce? 

Slovenskému dodavateli, plátci DPH, jsme uhradili zálohovou fakturu na dodávku materiálu ve výši 100% s místem plnění v ČR. Dodavatel vystavil daňový doklad k přijaté platbě k datu úhrady v režimu přenesení daňové povinnosti. Po dodání materiálu vystavil konečný daňový doklad v režimu přenesení daňové povinnosti s vyúčtovanou zálohovou platbou. Je tento postup správný? Který daňový doklad bude vstupovat do přiznání DPH a kontrolního hlášení?

Společnost se sídlem v ČR, plátce DPH, uskutečníla dovoz z Číny. Zboží bylo vycleno ve Slovinsku, kód celní procedury 4200. Následně bylo zboží přemístěno společností do ČR. Jaký doklad máme použít k zaúčtování přemístění zboží? Máme k dispozici fakturu od čínského dodavatele a MRN z celního úřadu ve Slovinsku. Jak máme zaúčtovat faktury za dopravu, která je osvobozena od DPH při dovozu, pokud tedy budeme vykazovat v přiznání k DPH a kontrolním hlášení přemístění zboží?

Neplátce DPH je majitel výrobní haly, kterou pronajímá plátcům i neplátcům DPH ( nepřekročí obrat 2 mil za 12 měsíců). Musí neplátce uvádět na faktuře u pronájmu prostor, že se jedná o osvobozené plnění dle § 56? Nebo to tam nemusí být uváděno, protože pronajímatel je neplátce? 

Naše společnost vyslala zaměstnance na zkoušku odborné způsobilosti (elektrikáře). Zkoušku prováděla Technická inspekce České republiky (neplátce DPH). Jako vyúčtování zálohy nám poslali Doklad o poplatku a je vystavený na jméno a adresu našeho zaměstnance. Žádali jsme TIČR, aby doklad vystavil na naší společnost. Odmítli opravit doklad s argumentací, že jsou povinni vystavit doklad na osobu, která požaduje provedení odborné činnosti pověřenou organizací. Toto jim udává § 13 odst. 2 zákona č. 250/2021 Sb. Vykládají si zákon správně? Můžeme si dát do daňově uznatelných nákladů tento náklad na zkoušku odborné způsobilosti, i když není vystaven na naši společnost?

Existuje pro neplátce DPH nějaký finanční limit pro vystavení paragonu při přijetí platby? Chápu to správně, že limit 10 000 Kč se vztahuje jen na plátce DPH a u neplátce DPH je limitem teoreticky jen limit denní platby v hotovosti 270 000 Kč?

Pronajímatel se poprvé s nájemcem vzájemně dohodl dle nájemní smlouvy na placení nájemného dle splátkového kalendáře. Doposud měl v nájemních smlouvám placení a odvádění DPH dle vystavení řádných daňových dokladů - faktur. Pokud tedy pronajímatel nebude účtovat o faktuře za nájem účetním zápisem 311/602 a bude DPH odvádět k datu dohodnutého DUZP ve splátkovém kalendáři a k tomuto dni vystavovat jen interní daňový doklad pro odvod DPH z nájemného budeme účtovat 315/602 a DPH - 343/602?

Jednatelé mi dodávají do pokladny doklady, které platili svojí platební kartou. Mohu je do pokladny zaúčtovat a proplatit je? 

Jak zaúčtovat doklad, který je vystavený na firmu (plátce DPH), ale hradil ho zaměstnanec ze svého účtu? Mohu dát přijatý doklad do účetnictví (MD 5xx/D 321), s poznámkou, že úhradu provedl zaměstnanec ze svého a tento doklad pak zaměstnanci proplatit na jeho účet (MD 321/D 221), nebo vystavit vnitřní účetní doklad o závazku vůči zaměstnanci MD 321/D 333 a pak proplatit na jeho účet MD 333/D 221?

Tuzemská společnost, plátce DPH, nakoupila materiál ze třetí země přes zprostředkovatele z Německa. Dodací podmínka je CIF (kupující si zajišťuje proclení materiálu sám) a nakupovaný materiál je v preferenčním režim EUR1. Od zprostředkovatele z Německa jsme obdrželi fakturu vystavenou z německým DIČ, zároveň k jednotlivým dovozům materiálu ze třetí země máme vystavená JSD na DIČ naší společnosti. Z pohledu DPH bychom potřebovali vykázat tyto dovozy v ř. 7 přiznání k dani z přidané hodnoty. Je možné dovozy vykázat na ř. 7 jen na základě JSD, i když faktura za nákupu materiálu od německého zprostředkovatele byla vystavena s německým DIČ?

Jak je to u opětovného plátce DPH (v roce 2022), který v loňském roce (2023) nebyl plátce DPH (paušální režim), ale pro letošní rok se dobrovolně přihlásil opět k DPH od 1. 7. 2024? Mně klient sdělil, že mu bylo sděleno z FÚ, že může použít doklady k odpočtu DPH před tímto datem (v období tří měsíců tzn. od 1. 4. 2024). Pro zpracování DPH mi donesl i doklady s daty za červen, květen, duben 2024 s tím že mi tvrdí, že si z těchto dokladů může nárokovat DPH, byť se stal plátcem DPH od 1. 7. 2024.

Na co si dávat pozor, pokud Slovák (fyzická osoba), který přechodně bydlí v ČR a nemá české IČ, podnikatelské oprávnění má na Slovensku, poskytuje služby pro českou společnost? Tento dodavatel mi poprvé fakturuje, zjistila pouze to, že nemá české IČ a poskytl mi českou adresu a slovenské IČ. Nevím, jestli tato česká adresa je jeho bydliště. Mám toto vůbec zjišťovat a kontrolovat? Obávám se, abych jako odběratel něco nezanedbala. 

Nakupujeme zboží z Turecka, potřebovala bych si ujasnit, kdy spadá do DPH. Faktura přijde do firmy, ale na zboží čekáme, až po dodání zboží je k dispozici JSD. Rozdíl v doručení může být i měsíc. Vzhledem k tomu, že údaje pro výpočet DPH jsou až na JSD, patří celek, tedy faktura + JSD do přiznání k DPH až k datu JSD. Pochopila jsem problematiku správně? Na co je potřeba si dát pozor?

Společnost s r. o., plátce DPH, přijala v srpnu na účet zálohu na zboží. Dodávka zboží se nakonec neuskuteční, smlouva se v září dohodou zrušila. Platba zálohy bude vrácena zpět na účet odběratele. Problém je, že záloha byla přijata v srpnu, konkrétně 16. 8. a vrácena bude 5. 9. Musí se k přijaté záloze vystavit do 14 dnů od přijetí platby daňový doklad k přijaté platbě, nebo se v tomto případě, kdy dojde 5. 9. k vrácení platby, vystavovat nemusí? Pokud se bude muset daňový doklad k záloze vystavit, jak se DPH vyúčtuje při vracení zálohy - opravným dokladem?

Česká s. r. o. (dodavatel-plátce DPH) realizuje dodávku zboží na Slovensko (odběratel, též plátce DPH). DPH bude odvádět odběratel v rámci dodání zboží do jiného státu EU na Slovensku. K předání zboží dojde v průběhu měsíce září a k tomu datu bude vystavena faktura. Pokud dodavatel obdržel ke dni 30. 8. na účet od odběratele zálohu, musí za měsíc srpen vystavit daňový doklad k přijaté platbě, ačkoli s nulovou DPH, a uvést zálohu do souhrnného hlášení za srpen, nebo zda stačí vystavit až konečnou fakturu v září na celkovou částku hodnoty zboží, tuto částku uvést do souhrnného hlášení a zálohovou platbu z pohledu DPH v srpnu neřešit?